Skip to main content

Full text of "Kapesní slovník novinárský : v nemz se nacházeji zvláste slova z cizích jazykuv"

See other formats


jy l 



Kapesní 

Slovník novinářský 



*1P 






KAPESNÍ 

SLOVNÍK NOVINÁŘSKÝ 

V NĚMŽ SE NACHÁZEJÍ ZVLÁŠTĚ 

SLOVA Z CIZÍCH JAZYKŮV 

[. K.PflSŤitftISTER 



SESTAVIL 



JOSEF RANK 



(Cena : sešité i zl. 32 kr., vázané v plátně i zl. 6i kr., v pevnější vazbě s koženým 
hřbetem 1 zl. 72 kr. r. č.) 



V PRAZE, 1862 

Nákladem kněhkupectví: L L. Kober 



tf 



•9 



o,V\ 



f 



6 
Copy. 






997G 
17 SEP 64 



Předmluva. 



Nový rozkvět českého časopisectva r. 1860 — 61 vyhle- 
dává i nových spisův pomocných, jimiž by se čtenářům ve 
čtení ulehčovalo, a zvláště, aby se vysvětlovala slova původu 
cizího, v novinách často užívaná, k jichž výkladu nezbývá no- 
vinám ani místa, ani času. 

K takové službě ustanoven jest tento „Slovník novinářský". 

Neníť dílo tuto podané první svého spůsobu; počalo se o 
nich pracovati, jak mile se u nás rozvil živější ruch politický 
t. v památném hnutí národův r. 1848 — 49. 

V říjnu 1848 podával „Ranní List" obšírný výklad ně- 
kterých cizojazyčných politických významů, bylo toho však 
příliš málo. Další krok učiněn na družné Moravě, kde M. F. 
Klácel začal v „Moravských novinách" od 15. března 1849 



VI 

mnohá neznámá slova vysvětlovati v pořádku abecedním ; tyto 
výklady pak slovo za slovem otiskoval časopis „Polabský Slo- 
van" a neobyčejnou shodou okolností stalo se, že práce ta 
vyšla tu i tam zvláště otištěna; na Moravě co: „Slovník pro 
čtenáře novin, v němž se vysvětluji slova cizího původu. Složen 
od M. F. Klácela. Vydán od Národní Jednoty sv. Cyrilici a 
Methuda. V Brně 1849. Tiskem Karla Winikera. u 8., str. 166; 
v Cechách patisk pod názvem : „Cizojazyčný abecedník, čili vy- 
světlení neznámých slov. (Vyňato z Polabského Slovana 184')) % 

V Hradci Králové. Tiskem a nákladem Jana Host. Pospíšila. 
1849. " 8., str. 226 

Počet slov ve sbírce té není příliš veliký, výklady jsou z 
počátku obšírnější, ku konci kratší. 

Dále pokročil ve směru tom L. Rittersberg, počav sesta- 
vovati a vydávati: „Kapesní slovníček novinářský a konversační 

V Praze 1850. Tisk a náklad Jaroslava Pospísila. u Obsahovali 
ve stručnosti: Dosti úplný všeobecný zeměpis, vysvětlení po- 
litických výrazů a předmětů, zajímavější události novějšího 
času od r. 1848 počínající, životopisné zprávy o znamenitějších 
Osobách našeho času, vysvětlení mnoha vědeckých slov. V ně- 
kterých článcích podán obšírně celý běh tehdejších událostí s 
rozličnými prohlášeními, řečmi , anekdotami atd. O rozměru 
jeho svědčí n. př. to, že díl I. má 57 archův čili 911 stran 
kapesního formátu. Bohužel, že nastalé zpátečnictví nedopustilo 
dílu tomu ke konci dospěti, takže došedši písmene M, končí 
slovem Medakovič. 



vři 

Poslední mně známé dílo toho spůsobu jest: v Nový ka- 
pesní cizojazyčný slovník, obsahující k 5000 z cizích řečí vyňa- 
tých slov atd. Potřebná kniha příruční a dohledavací pro kaž- 
dého. Od Dra. C. B. Adelunga. Šesté vydání*). Názvy Českými 
opatřil L. J. Pospíšil. Trutnov. Tisk a sklad Ladislava Pospí- 
šila. 1853" (na obálce 1854). 16. str. 320. 

Vyzván byv loni k sestavení díla nového, hleděl jsem 
zvláště k hojné zásobě slov, čímž jsem se od spisův svrchu 
řečených poněkud uchýlil; nemoha pak se jinak příliš šířiti, 
skracoval jsem výklady dle možnosti. 

Za základ práce své vzal jsem nejnovější vydání slovníka 
Heysova**) doplniv dle potřeby dílem ze sbírek vlastních, vý- 
piskův z časopisův , dílem ze slovníkův jiných, jichž mají 
Němci náramné množství, ceny a velikosti i hodnoty rozličné, 
nazývajíce je Fremdwórterbuch. 

Článků životopisných a zeměpisných nebylo na ten čas 
možno podávati, protože by se tím bylo dílo velice rozšířilo 
nad objem vyměřený. 

Při psaní cizích slov podržel jsem bud pravopis původní, 
a pak jest vyslovení připojeno v závorce, nebo užil jsem pra- 



*) Toto Šesté vj^dání německé jest první s českým překladem. 

**) Dr. J. Christ. Aug. Heyse's allgemeines verdeutschendes und erklarendes 
Fremdwórterbuch. Zwólfte Ausgabe. Nach den friilieren Bearbeitungen von Di. 
K. W. L. Heyse, neu verbessert und sehr bereickert herausgegeben von Dr. 
C. A. F. Mahn. Hannover 1859. 8. S. 978. 



VIII 

vopisu českého, když slovo bylo během času zdomácnělo. Do- 
sud nebylo možná docíliti v tom žádoucího sjednocení, nebot 
píšou někteří joumál jiní žurnál, někteří geniální jiní ženiální, 
někteří claqueur jiní Maker , někteří coaks jiní koks, někteří 
cicerone jiní Čičerone, někteří biblioťhéka jiní bibliotéka atd. 

Dle mého zdání nelze zcela zavrhovati jedno ani druhé, 
ale předce je vždy třeba hleděti pokud možná k zcestování 
jak v pravopise tak ve skloňování, protože i staří tak si po- 
čínali. Lid náš si též přispůsoboval slova cizí, by jich mohl 
náležitě užívati, n. př. couk, fasunek,falckrabí, 'purkrabí, purk- 
mistry hejtman, richtář, šafář, hejcuk, verpánek atd. 

Pokud jsem úloze své dostál, každý nechť soudí dle svého 
poznání ; mně však bude milo, když vytknutím nahodilých vad 
a nedostatkův práce tato všestranné dojde opravy. 

V Praze, na den sv. Silvestra t. 31. prosince 1861. 



Josef Bank. 



A., lt. skrácenina, anno n. anni, roku, 
léta. [před narozením Krista. 

A. a. C. = anno ante Christum, roku 

A. a. u. c. = anno ab urbe condiéa, r. 
před založením města (t. Ěíma, byl 
letočet Římanův). [r. tohoto. 

A. c. = anni cumentis , roku běžícího, 

A. pr. = anni praesentis , roku tohoto. 

A. C. = Augustana confessio, Augšpur- 
ské vyznaní. 

A. D. = anno Domini, léta Páně. 

A. E. = archiepiscopus, arcibiskup. 

A. R. = academiae rector. [tých. 

A. SS. = acta Sanctorum , dějiny sva- 

A. U. S. == actum ut supra, stalo se 
jak svrchu psáno. [covnu ve Vídni. 

A. na rakous. penězích znamená min- 

a, předložka latinská a řecká, zna- 
mená od-, ne-; a předl, franc. a 
italská znara. k, po, pro ; h bas, dolů! 
a conto, na účet. 

Aachen v. Cáchy. [Němcích. 

Aar, něm., Orlice , jm. mnoha řek v 

Aaron v. Aron. 

ab, lt. předložka, od ; ab initio, od po- 
čátku ; 2. ab, litý měsíc židov. obec- 
ného a 5tý duchovního roku, asi náš 
Červenec a srpen. 

Rank : Slovník novinářský. 



Aba, hrubé nebarevné sukno ; 2. svrch- 
ník bez rukávůy. 

Abacus, u stár. Rekův a Římanův ta- 
bule k počítání, slabikování, k hraní 
s kostkami a j. 2. v stav., Čtyrhra- 
ná deska na hlavici sloupu. 

Abad, ind., město. 

Abaddon, hebr., propast 

Abadir, fén., klínovité kameny stavěné 
na památku bohům. 

Abadzové, plémě horalů Kavkazských. 

Abadži, dle syr. kalend., srpen. 

Abaj-a, —Uja, tur., capraka. 

Abaka, chán Mongolský v 1. 1265 — 
1281; 2. a., Manilské konopí. 

Abalda (ze šp. apalto), hlavní sklad 
tabáku. 

Abalienace, z lt., odcizení. 

Abandon. fr„ opuštění; 2. a., v ná- 
mořnictví postoupení pojištěného a 
pokaženého zboží po vyplacení ná- 
hrady; —ovati, opustiti. 

Abaned, pás židov. kněží; v. abnet. 

Abas, perský peníz, asi 15 krejc; ru- 
ský a., asi 2 kopejky ; —ové v. 
Abadzové; —samento, it., v bud., sní- 
žení. 

Abat-jour (abažúr) , fr. , okno ve 
1 



Abatsont 



2 — 



Abraxas 



střeše n. ve stropě, jímž přichází 
světlo ; —sont, —vent, desky v oknech 
na zvonicích k odrážení deště, vě- 
tru a srážení zvuku dolů ; —tant, de- 
ska nad krámy k zastínění zboží; 
— toir (abatoar), fr., jatky řeznické 
ve Franc. ; — yse, představená žen. 
kláštera. 

Abazechové, plémě Kavkazské. 

Abba, Abbas, chald., jm. muž. ve Vý- 
chod, zemích, otec. 

Abbé, fr., opat; 2. lichý titul některých 
knězi církevních. 

Abbrevia-tor, písař breve v papež, kan- 
celáři; —tura, skrácenina, skratek. 

ABC, abeceda. 

Abd, arab., sluha , otrok ; A.-Allah, 
jm. muž., sluha boží; — est, u Mo- 
hanu obmyvka předmodlitbou a čte- 
ním koránu ; — iáš, 4tý z 12 malých 
prorokův ; —ikace, z lt., odřeknutí-se. 

Abdom-en, lt., břicho ; —inales, ryby 
břichoploutvé ; —inální, břišní. 

Abduct-io, lt., odvedení; — or, odvodič 
(sval v těle). 

Abeced-a, obyčejný u nás pořádek pís- 
men (a b c atd.) ; — ar, —nik, žák 
učící- se abecedě. 

Ábel, druhý syn Adamův, jenž byl za- 
bit od bratra Kaina, 

Abélard Petr, učenec franc, * 1079, 
f 1142. 

Aben, sem., syn ; —ceragové, šlechtický 
rod Maurický v Granadě zahubený 
r. 1480. 

Abenteuer, něm., dobrodružství. 

Aberrace, z lt. , zdánlivá ale docela 
pravidelná úchylka hvězd se svého 
místa. [bydlí —ové. 

Abchaz-ie, krajina Kavkazská, v níž 

Abib, heb., měsíc žní, lni měs. židov. 
roku cirk., konec našeho března a 
počátek dubna. 

Abies, lt., jedle. 



Abietineae, stromy sosn ovité, 

Abi-gail, krásná Židovka později choť 
Davidova; —mélech, heb., jm. muž., 
otec králův ; —ťurient, z lt., odcháze- 
jící t. žák; —turientská zkouška v, 
maturitní zk. ; abjekce, z lt., povrženosf. 

Abju-dikace, z lt., odmrštění něčího ná- 
roku u soudu ; —race, přísahou ztvrze- 
né zapření něčeho, odpřisahání Čeho. 

Ablativ, v mluvnici lt., pád či sklon 
jména na 6tém místě. 

Ablegát, z lt., poslanec. 

Ablu-entia (reraedia), lt. , prostředky 
vyplakovací ; —ice, z lt, obmyvka. 

Abnegace, z lt., odmrštění, zapření. 

Abn-er, heb., jm. muž., vůdce světla ; 
—et, pás, jímž se židé o novém roce 
pásají; abnormní v. anormální, 

Aboli-ce, z lt., zrušení n. př. vyšetřo- 
vání ; vyvážení něčeho ; —tionisté v 
Sev. Am., strana která chce zrušení 
otroctví. 

Abonn-ement (abonmán), fr., předpla- 
cení; A. suspendu, předplacení ne- 
platí; — ent, předplatitel; —ovati, před- 
platiti. 

Aborigines, lt., praobyvatelé. 

Abort-ivní, zvrhlý, zmetaly; a. rae- 
thoda v lék. , spůsob potlačovací ; 
—ones, šp., koze zmetaných jehňat; 
—ovati, potratiti plod; — zw, porracení 
plodu. 

Abra, tur. stříbr. peníz = 45 kr. rak. m. 

Abraham, heb., jm. muž,, otec národův ; 
praotec Israelitův ; — ité, —níci, sekty 
náboženské ; —ovo lůno, sídlo svatých 
po smrti; 2. v pevnosti bezpečné 
místo k pozorování. 

Abra-kadabra, slovo kouzelné, prostře- 
dek proti 3denní zimnici; — m, heb., 
jm. muž., otec vznešený v. Abraham ; 
—xas, —sax, slovo tajemné, jemuž 
se přičítala kouzelná moc, když se 
nosilo napsané. 



Abrégé 



— 3 



Acta 



Abrégé (abréžé), fr., skráeený přehled. 

Abro-gace, z lt., odvolání zákona; — go- 
vati, odvolati zákon ; —tannm v. brotan. 

Abradbanya v. liáně Stará. 

Abrup-ce, z lt., přetržení, zrušení ; — ta, 
vtipné nápady; ex —to, lt., z nena- 
dání, náhle. 

Abruzzy, hornatá krajina v Neapolsku 
známá svými loupežníky. 

Absces, z lt., hlíza. [lt., odříznutí. 

Absciss-a, vmath., sečka, úsečka; — io, 

Absen-ce, z lt., nepřítomnost; — ční listy, 
seznamy nepřítomných; — s, lt, nepří- 
tomný ; a. carens , nepřítomný tratí ; 
—táce, odstranění-se; —tismus, žití v 

Absinth, z řc., pelyněk. [cizině. 

Absit, lt., nebudiž, Bůh uchovej. 

Absol-on, syn krále Davida, proti ně- 
muž povstal, ale na útěku za vlasy 
uváznuv zahuben ; — uce, z lt., pro- 
puštění, zproštění zvláště viny ; — u- 
lismiis , neobmezený spůsob vlády; 
—utista, přívrženec neobmezené vlády ; 
—utni, prostý, naprostý, pouhý ; ne- 
vázaný, neobmezený; a. večsina hlasů v, 
nadpoloviční věc. hl. ; —utorium, pro- 
pustné vysvědčení; —vovati, zprostiti 
koho Čeho , odbyti něco ; —vovaný 
Žák, ze školy vystoupilý. 

Absorb-ce, z lit., pohlcování; —entia, v 
lék., sušivé prostředky. 

Abstinen-ce, z lt., zdržení- se něčeho, 
půst; —tes, zdrželiví, nábož. sekta v 
3. století. 

Abstra-hovati, z lt., odtahovati, v jiný 
smysl přenášeti ; —kce, odtažení, od- 
tahování; —ktni, odtažitý; —kty, ta- 
hadla u varhan. 

Abstrusní, z lt., ukrytý. 

Absurd-ní, z lt., nemotorný, hloupý; 
ad —um něco dokazovati, ukazovati 
nesmyslnost něčeho. 

Abu, ar., otec; A. Bekr , moh. jm. 
muž., otec panny ; tchán Mahome- 



dův, lníkalif; —lie, zře, nedostatek 
vůle; —ndance, z lt., nadbytek, hoj- 
nost; —sus, lt., nadužití. 

Abyssinie, Habeš, země v Africe. 

Acacia v. akácic 

Acantho-cefala, vrtejŠi, řád hlíst ; —dida, 
čeleď hranošupiných ryb ; —logie, 
sbírka vtipův ; —ptera, ryby kostnaté 
tvrdoploutvé. 

Acanthus, paznehtník, rostlina. 

Acarus, roztoč, zvířátko pavoukovité, 
příčina svrabu. 

Acc. = accepi, lt., přijal jsem. 

Acearezevole, it. v nud., přimílivě, li- 
chotivě, [atd. 

Acce-leratio, —ntus atd., v. akcelerace 

Acclamatio, accordus v. akklamace atd. 

Acefali, bezhlavci, v. akefali. 

Acer, lt., javor; —bitas, lt., trpkost; 
— bus, lt., trpký. 

Acet-abulum, lt., miska ; 2. anat., puška 
v kosti pánviČní ; 3. míra lékárnická 
mající 2 unce 5 drachem; —ometer, 
octoměr; —um, lt., ocet. [losť. 

Acidi-metrie, kysloměrství; —tas, kyse- 

Acker, něm., acre, an., v. akr. 

Aco-nitum , lt. z řc, o měj (rostl.) ; 
—rus, lt. z řc, puškvorec (rostl.). 

Acqu-isice, nabytí, získání něčeho ; — it 
(aký), fr., první vystavení své koule 
na biliáru; 2. kvitance, potvrzení že 
zaplaceno; —itovati, kvitovati, potvr- 
diti zaplacení. [lt., perné léky. 

Acre v. akr; —té, fr., pernosť; aeria, 

Act, fr., úřední spis; an., veřejné u- 
stanovení úřední ; v. akt; A. ofparlia- 
ment, snesení parlamentu od krále 
schválené ; Á. of settlement, zákon o 
posloupnosti v Anglii; A. of unifor- 
mity, zákon sjednocovací v Anglicku 
od r. 1622, jímž ustanoveno, že to- 
liko nově revidovaných knih modli- 
tebních se smi užívati; —a, lt., skut- 
ky; ad ačta něco položiti , t. j. jako 

1* 



Actaea 



— 4 



Adjustovací 



odbyté bez povšimnutí ; A. martyrům, 
skutky mučeníkův; A. Sanctorum, 
skutky svatých ; v. akta ; —aea, sa- 
morostlík (rostl.) ; —i labores jucundi, 
lt., skončené práce milé; —ze v. ak- 
cie ; — iraa, mořská selanka, polyp ; 
—io, lt., skutek, Čin; 2. žaloba; 3. 
jednání hercovo na divadle; —ivum, 
v mluvnici, rod činný (forma časo- 
slov, kterou se ukazuje činnost); 
—or, lt., žalobník; — uel, fr., skutečný; 
—um ut supra, stalo se jak svrchu 
psáno; —us, lt., Čin. 

Acu tetigisti, lt. , jehlou jsi bodl, t. 
uhodl jsi; —punctura, lt., probodeuí 
jehlou (chirurgická operace); — ta, 
ostře smíšený hlas varhan ; — tus, lt., 
ostrý; —tum ingenium, bystrá hlava. 

Ad, lt. předložka, k, ke, ku ; ad acta 
v. akta ; ad honorem, ad honores, pro 
česf ; ad usům, k potřebě. 

Adagio (-žio) , it., v hud., povolně, 
zdlouha; 2. zvláštní druh skladby v 
povolném ruchu ; —logie, přišlo vnic- 
tví, nauka o příslovích; adagium, 
lt.., přísloví, pořekadlo. 

Adalbert, něm. jm. muž., blahorodý, 
překládá se obyčejně Vojtěch. 

Adam, příjmí prvního člověka v ráji 
(značí ze země stvořený) ; —a, město 
v Palestině zpropadlé se Sodomou a 
Gomorrhou ; — ant v. diamant ; —ité, 
—níci, naháči, sekta nábož. ; —ov, 
(něm. Adamsdorf), ves v Cáslavsku v 
Cechách; 2. A. (něm. Adamsthal), ves 
na Moravě v Brněnsku ; — ovo dřevo, 
černé dř., jehož se užívá místo ebe- 
nového ; —ovo jablko, ohryzek t. chřtán 
u mužův co hrbol na krku vyvstá- 
vající, [přispůsobiti, upraviti. 

Adapt-ace, z lt., přispůsobení ; —ovati, 

Adár, 6tý měsíc obecného a 12tý cirk. 
roku židov., asi konec února a po- 
čátek března. 



Add., skrác. , = addatur, lt., má se 
přidati ; adde, lt., přidej. 

Addi, 4tý měsíc židov. kalendáře; —ce, 
z lt., přidávání, sečítání (spůsob po- 
četní) ; —cionální, přídavní ; a. dekret , 
dodatek k dekretu ; —rovati, addovati, 
přidávati, sečítati ; —tivní veličina, v 
počtech, která se má ke druhé při- 
čísti; —o! it., s bohem! 

Addu-cere, lt., přivésti ; —ctio, přive- 
dení; —ctor, při vodič (druh svalův). 

Adel, něm., Šlechta; ar. jm. muž., spra- 
vedlivý; —a, fr. —aide, něm. —heid, 
jm. žen., blahorodá; — gunda, jm. žen., 
šlechetná bojovnice; — /, míra délky 
v Georgii, asi 3 střevíce; —nau v. 
Odolanov; —sberg v. Postojna. 

Ademptio, lt., vzetí. 

Aden, řc, žláza ; —algie, bolest v žlá- 
zách ; —emfragie, zacpání žláz ; —on- 
kus, otok žláz ; —osis, krtice ; —oskle- 
rosa, zatvrzení žláz. [Bohdan. 

Adeodatus, lt. jm. muž., Bohem daný, 

Adeps, lt., tuk. 

Adept, z lt., mistr alchemie. 

Adespota, z řc, statky bez pána. 

Adessentia, lt., všudypřítomnosť boží. 

Adhése, z lt., přivislosť ; lípavosť. 

Adhortatorium, lt., napomenutí. 

Adiaforní, z řc, jednostejný, lhostejný. 

Adilchisko, tur., stolec spravedlnosti, 
s něhož sultán v Širém poli v čas 
války soudí. 

Adipocire, fr., tukovosk (z mrtvol). 

Adips-ia, léky žízeň krotící; —ie, ne- 
dostatek žízně. 

Adirato, it., v hud., zlostně. 

Adjacent, lt., příležící, soused. 

Adjectivum {nomen), lt. , adjektiv, v 
mluvnici, přídavné jméno. 

Adjoint (-žoén), fr., v. adjunkt. 

Adju-dikace, z lt. , přisouzení: —nkt, z 
lt., příruční, pomocný úředník; —race, 
uložení přísahy; —stovarí úřad, úřad 



Adjustovati 



— 5 — 



Aequatoír 



nad měraini a váhami ; —stovati, u- 
rovnati, zříditi, upraviti ; —tant, po- 
bočník (vojenský) ; —tor, lt., pomo- 
cník, zástupce; —tum, lt., pomoc, pří- 
spěvek (na penězích); —vantia, lt., 
prostředky podporovací. 

Adler, něm., orel ; 2. ř. Orlice. 

Adli, loket v Georgii, asi půl našeho 
lokte. 

Administr-ace , z lt., správa, obstará- 
vání ; —ator, správce, zvi. zástupce 
řádného duchovního pastýře ; —ativni, 
správovní, ke správě náležitý; — o- 
vati, spravovati, zastávati. 

Admir-able, fr., podivuhodný; —dL z 
ar., velitel loďstva; —alita, nejvyšší 
rada nad námořnictvem. 

Admittitmr , lt., připouští se; non a., 
nepřipouští se (psávalo se někdy v 
censuře na knihy). 

Admonitio, lt., upomenutí, napomenutí. 

Adnot-ata, lt., poznámky; —ovati, po- 
znamenati, zaznamenati. 

Adolesc-ens, lt., mládenec, mladík, ji- 
noch ; —entia, mladictví, věk mláoíe- 
necký. 

Adolf, něm. jm. muž., šlechetný rek. 

Adon-ai, heb., Pán, Bůh ; —ický verš 
skládá se z daktyla a spondéa; — is, 
bajesl., překrásný jinoch; 2. hlavá- 
ček (rostl.). 

Adop-ce, z lt., zvolení něčeho ; přijetí 
dítěte za své ; —tivní, za vlastní při- 
jatý ; —tovati, za vlastní přijmouti. 

Ador-ace, ctění, klanění-se komu ; — a- 
teur (-tér), fr., ctitel ženské. 

Adra-meleeh (král), modla Sefarvetův; 
— stéa v. Nemesis. 

Adress-a, nápis, nadpis; připiš k ně- 
komu; —ant, —ovatel, odesylatel listu ; 
— at, příjemce listu ; —ví kalendář, se- 
znam obyvatelův s jich zaměstnáním 
i obydlím ; —ovati, nápisem opatřiti 
n. př. psaní. 



Adrianopel v. Drinopol. 

Adriatické moře, Siné m., Jaderské 
m. (mezi Itálií, Rakouskem a Tu- 
reckem), [ravé, svraskavé. 

Adstringentia, lt., látky n. léky svc- 

Adufe v. tamburin. 

Adul-ar, kámen, odroda živce; —atio, 
lt. , lichocení; —tei'ace , falšování; 
—tun, lt., dorostlý, dospělý. 

Adu-rentia, lt., prostředky palčivé; 
—stio, lt., spálení, ožehání. 

Advent, z lt., (příchod) , předvánocí, 
církevní příprava k památce příští 
Páně před vánocemi. 

Adver-bium, lt., v mluvn., příslovce ; 
—saria, lt., zápisky příjmů a vydání; 
— sus, lt., obrácený ; nepříznivý. 

Advitalit-as, —ium, lt., doživotí, právo 
k doživotnímu užívání jmění n. statkův. 

Advok-át, z lt., právní zástupce, pr. 
přítel ; —átslcá komora,vfhor advokátův 
jistého okresu; —átstvi, —acie, stav 
advokátský; —ovati, býti advokátem; 

Adynam-ický, z řc, nesilný, nemocný ; 
—ie, bezsilí, nedostatek síly. 

Adyt-on, —um, svatyně řec. a řím. 
chrámův, do níž směl vejíti toliko 
kněz n. zasvěcenec. 

Adža, tur., v. hodža. [cův. 

Adžem, ar., cizí; —i-Oglu, děti cizin- 

Aediles, lt., v. Edilové. 

Aědon, v řc. bajesl., žena Thebského 
krále, zavraždila omylem svého jedi- 
ného syna, načež proměněna Zeusem 
v slavíka, by mohla zpěvem žal svůj 
jeviti. [gida v. Eduové atd. 

Aeduové, Aegejské more, Aegeus, Ae- 

Aegilops, z řc, kozí oko (oční choroba). 

Aego-fonie, řc, kozí hlas; —pódium, 
kozí noha (rostl.) ; aenigma v. enigma. 

Aequ-ace, z lt., rovnice ; —alis, lt., rovný, 
podobný ; —animilei* , lt., rovnodušně, 
mírně; —ator, rovník (myšlený kruh 
na zeměkouli, jenž ji dělí ve dvě 



Aequatoreal 



6 — 



Affretaudo 



polovice) ; —atoreal, nástroj hvězdář- 
ský k vyhledávání hvězd ve dne; 
—ilibrista, kdo umí svým tělem udr- 
žovati rovnováhu; —ilibrium, rovno- 
váha; —inoctium, lt., rovnodení, ro- 
vnodennost; —ipollence, rovnomoc- 
nosť; —ipondium , rovnováha; —{va- 
lence, stejnoplatnosť, rovnomocnosť; 
—iválent, v lučbě, rovnomocnina. 

Aer, lt., vzduch, povětří. Aera v. éra. 

Aerar v. erár. 

Aěro-bat, kejklíř; —bomba, povětrní 
puma; —dynamika, nauka o pohybo- 
vání-se plynův a par: —grafie, vzdu- 
ch opis ; —lith, povětroň, kámen z po- 
větří spadlý ; —logie, nauka o vzduchu, 
vzduchoznalství ; —mantie , vzducho- 
prava, hádání z úkazův povětrních; 
—mechanika, nauka o síle vzdušin; 
—metrie, vzduchoměrství , nauka o 
měření vzduchu; —nautika, větro- 
plavba; —stát, balon, povětrní míč ; 

„ —statický lis, nástroj k procezování 
látek pomocí vzduchu ; —statika, na- 
uka o rovnováze plynův a par ; —stier, 
vzduchoplavec. 

Aeru-go, rez mědi; ae. nobilié , rez 
bronzových věcí; —mna, lt. bajesl., 
strast, péče. 

Aescul-apius v. Eskulap; —us, divoký 
Či planý kaštan, maďal. 

Aeschines, jm. dvou mudrcův řeckých. 

Aeschylus, básník starořecký. 

Aesop v. Esop. 

Aestheti-cký, krasovědecký ; —ka, ki-a- 
sověda, nauka o krasocitu. 

Aestuarie, široké ústí řek, kde se už 
jeví příliv a odliv moře. 

Aetas, lt., věk. 

Aeth-er v. ether ; —iopie v. Ethicpie ; 
—iops, v lék., rozličné Černé prášky ; 
—usa, kozí pysk, kozí petržel, tetlu- 
cha, rostl, jedovatá; —yl, lučební pr- 
vek tekutin lihových. 



Aetiologie, příčiuozpyt, nauka o pří- 
činách nemoci. 

Aet-na, —olie v. Etna, Etolie. 

Afa-gie, z re, neschopnost k jídlu; 
—našij , rus. , v. Athanasius ; —nit, 
drobnozrný kámen složený z augitu 
a živce; — sie, řc, bezřečí, oněmění. 

Afel-eia, řc, prostota řeči; — ium, v 
hvězd., odsluní, nejvěčší vzdálenost 
planety od slunce. 

Afen, podomní prodavači knih a roz- 
ličného drobného zboží v Ruších ; 
—skajat(wgovlja,rus., podomní obchod. 

Aféresis, z řc, sesutí, sesouvání, ssuvka 
(v mluvn.). 

Aferim, tur., dobře tak. 

Afřaire (afér), fr., záležitost, řízení s 
kým; událost; šarvátka; A. ďamour, 
zamilovaná pletka; A. ďhonneur, zá- 
ležitost čestní; souboj. 

Affekce, z lt., dojem , dojrnutí ; 2. v 
lék., nemoc, zachvácení nemocí. 

Affekt, dojem ; vášeň ; —ace, snažení 
po čem ; 2. přetvařování-se, pitvoře- 
ní ; —ovati, bráti na se jinou podobu, 
přetvařovati se; affettuoso, it., vroucně. 

Afříche (afiš), fr., ohlášení na rozích. 

Affil-iatio, lt., —iovdni, přijetí někoho 
za dítě ; —iovati, přijmouti za dítě ; 
př. do spolku, do řádu ; —iovaní bra- 
tří, laikové v klášteřích. 

Affin-ace, —ování, čištění, zvi. odlučo- 
vání zlata od stříbra i mědi a stříbra 
od mědi; — me. Čištění, zjemnění; 
—eur (-ér), přečišťovatel ; —ovati, či- 
stiti, přečisto váti ; odlučovati zlato a 
stříbro od mědi. 

Affirm-ace, z lt., potvrzující odpověď 
na otázku ; —ando, lt., přisvědčením ; 
—ativa, přisvědčující zdání; —ova f i, 
potvrditi; přisvědčiti něčemu. 

Affixum, lt., přívěsek, přípojek. 

Afflito, it„ zarmoucené. 

Afřret-ando, —oso, it, s pospěchem, 



Atfront 



— 7 — 



Agitátor 



AíTront, £r., přímá urážka. 

Afřut, fr„ v. lafeta. 

Afghan-istan, zeině v Asii mezi Persií 
a Indií, v níž bydlí —ové. [nosí 

Afilantrop-ický, nevlídný ; — ie, nevlíd- 

Afis, mšice. Afjun, opium. 

Afonie, z řc, bezklasí, -snosť, němota. 

Aforis-my, z řc., výměšky, krátké ja- 
drné věty ; —tický, výměsný, stručný. 

Afri-canus, lt., — Čan, obyvatel Afriky; 
—cus, lt., vítr z Afriky; — ka, ďíl 
světa jižně od Evropy, v němž žijou 
Černoši. 

Afrod-isia , z řc., pud pohlavní ; 2. 
slavnosť bohyně Afrodity ; —isiaca, 
léky neb pokrmy a nápoje povzbu- 
zující ke smilství ; —itae, pleštěnky, 
druh červův; — ite, řc. jm. bohyně lá- 
sky, Venuše. 

After, něm., zadek, řiť; 2. (co před- 
ložka) po- , pa- , za- ; —gold , spatné 
zlato ; —miethe , podnájem ; —silber , 
špatné stříbro. 

Afthartodoketi, sekta křesťan, v 6. stol. 

Afthy, houby, vřídky na těle. 

Ag., skrác. = argentum, stříbro. 

Aga, tur., pán, velitel, náčelník, před- 
nosta; —bus, prorok za časů apoštol- 
ských ; — g, král Amalekitův, jehož 
zabil Samuel před oltářem; —Jaktie, 
—laxie, bezmleČnosť, choroba šestine- 
dělek ; —luk, kraj v němž vládne 
aga; —memnon, řc. jm. muž., vytr- 
valý ; 2. král Mycenský , nejvyšší 
vůdcf Rekův při obležení Troje, man- 
ze 1 "Kly temnestry ; vrátiv se domů 
„avražděn od Aigistha; —mie, z řc, 
bezpohlavnosť ; —my, rostliny a zví- 
řata nižších řad bez plodidel ; —nica, 
žena agova ; —nippe, v řc. bajesl., 
nymfa pramene téhož jména , z 
něhož pívali básníci , by byli na- 
dšeni vznešenými myšlenkami a ci- 
ty; ~pet, řc jm. muž., milovaný, 



žádoucí ; —pety, panny církevní, jez 
někdy řídily domácnosť kněží ; — py, 
z řc, hody lásky v první církvi kře- 
sťan. ; —ricus, lt., ryzec (houba). 

Agaš, turecká míle ; Agát v. achát. 

Agath-a, řc.jm. žen., dobrá; —odémon, 
dobrý duch; —okles, řc jm. muž., 
dobropověstný; —ologie, dobrověda, 
nauka o dobru; —on, řc. jm. muž., 
dobrý. [aloji podobná. 

Agáve, rostl, americká ananasovitá, 

Agenda, lt., sepiš toho, co se má vy- 
konati ; 2. v církvi kniha obřaduv. 

Agenesie, z řc, neplodnosť. 

Agent, z lt., jednatel ; —ia, Činné moci 
neb síly; —ura, jednatelství. 

Ager, lt., role, pole; —asie, nesestara- 
losf, nedostatek známek stáří. 

Ageustie, z řc, nedostatek moci okou- 
šecí. [isr. 

Aggeus, jeden z 12 menších prorokův 

Aggiustamente (adžust-), it., v hud., 
opět v pravém tempu. 

Agglomer-ace, skupení, skotoueení-se ; 
—ovati, skupiti se v chomáč. 

Agglutinantia, lt., prostředky slepující. 

Aggra-tiatio, lt., udělení milosti; —va- 
tio, lt., přitažení. 

Aggreg-ace, nahrnutí, skupení ; —ahú 
forma, skupenství; —át, náhrn, sku- 
penina, skupina; —atae, rostliny s 
květy v hromadu směstnanými ; —o- 
vaní důstojníci, na čas některému 
pluku přidělení ; —ovati, nahrnouti, 
skupiti. 

Aggress-e, z lt., útok na něco; —ivni, 
napadavý, nabíhavý ; —or, napadač, 
doraz eČ. 

Aghirlik, dvorské dary, jež dává pasa, 
když si bere dceru sultánovu. 

Agio v. ažio ; agitace, z lt., hýbání lidem. 

Agitat-a res, lt., věc odbytá; —o, 
(adž-), it, pohnutě, bouřlivě; —or, 
hybatel, buditel lidu. 



Aglaia 



— 8 — 



Achetina 



Aglaia, re, veselost ; 2. jedna z 3 grácií. 

Aglossie, zře., nedostatek jazyka, bez- 
jazyčí. 

Agnát, z lt., příbuzný po meči. 

Agnice, z lt., uznání pravosti dluhu. 

Agno-ěti, z řc., nevědomci, sekta kře- 
sťan, v 6 — 8 stol. ; -men, lt., druhé 
příjmení ; — sie, řc., nevědomost, ne- 
znalost. 

Agnus, lt., beránek; A.Dei, ber. boží; 
agnusek, agnustek, agnustek, peníz s 
obrazem beránka. [zubův. 

Agomfosis, z řc, nespojitosť; padání 

Agon, řc., zápas ; druhy tělocviku sta- 
rých Řekův; —ales, —iae, slavnost 
Římanův ke cti Janově ; —ie, poslední 
zápas života se smrtí ; —istika, nauka 
o vítězení při zápasných hrách stár. 
Rekův; —istikové, t. bojovníci, blou- 
znivá sekta křesťan, ve 4. stol.; — o- 
theti, pořadatelé a soudcové zápas- 
ných her. 

Agorah, heb., řc. obolus, váha 16 zrn 
ječmene ; měl 4 assar. 

Agovati, jako aga jednati n. panovati. 

Agrafa, z fr., spůsob přezky. 

Agram, něm., Záhřeb v Charvatsku; 
—emza, přezdívka něm. novinám Agra- 
mer Zeitung. 

Agrární zákony (leges^ agrariae), zá- 
kony o rolích u st. Eímanův. 

Agré-able, fr., příjemný; — gé, přijatý; 
na fr. universitách zatímní učitel ; 
—ment (agremán), fr., přijetí, přivo- 
lení ; 2. příjemnost, úhlednosť. 

Agri-cola, lt., rolník ; jm. mnoha znám. 
mužův; —cultura, lt., rolnictví, vzdě- 
lávání rolí ; —gent, město v Sicílii ; 
—monia, řepík , rostl. ; —on , sídlo, 
hmyz ; —onia, svátek Bakchův, slaví- 
vaný od kněží a žen, při němž se 
dávaly hádanky; 2. sbírka hádanek; 
—ppa, lt. jm. muž., naopak zrozený; 
—ppina, jm. žen., naopak zrozená. 



Agro-nom, znalec rolí; —nomie, role^ 
znalství, nauka o půdě rolní ; —stem- 
ma, koukol, rostl. ; —stografie, travo- 
pis, nauka o trávách. 

Agrumy, přikyslé jižní ovoce. 

Agrypn-ie, z řc, nespaní, nedostatek 
spaní ; —otica , léky n. prostředky 
proti nemírnému spaní. 

Agtstein, něm., jantar. 

Agua, lt. aqua, voda. 

Ahab v. Achab. 

Aham, sskrt., já ; 2. prvotní bytnost 
Indův, kteráž přišedši k vědomí sebe 
počala sama tvořiti. 

Ahas v. Achaz; —ver, lev král, jm. 
některých^ Perských králův: 2. jm. 
Věčného Žida. 

Ahm, něm., míra na lodi ukazující, jak 
hluboko jde loď ve vodě. 

Ahnen, něm., předkové; —tafel, něm., 
rodokmen. [Perském. 

Ahriman, zlý duch, zloboh vnábožen. 

Ach, tur., bílý. 

Achab, heb. jm. muž., bratr otcův; 
7mý král Israel., vládl krutě a uvedl 
modloslužbu do své země. 

Achaj-a, krajina v Pecku, v níž by- 
dleli —ové, jichž praotcem byl —os, 
vnuk Hellena; — ský spolek 12ti měst 
řeckých založen byl k odstranění 
vlády cizincův. [odrod křemene. 

Achát, pestrák, skupenina rozličných 

Achates, průvodce Eneášův na útěku 
z Troje; věrný A., věrný přítel. 

Achaz, 12tý král Judsky uvedl modlo- 
službu do své země. 

Ache-lous, v bajesl. řc, bůh říční, zá- 
pasil s Herkulem; —na, nažka, v 
rostl., plod uzráním se rozpolující, 
suchý, nepukavý s trubkou kalicho- 
vou; —ron, v bajesl. řc, řeka kolem 
bytu zemřelých, přes jejíž ječící černé 
vlny převážel Charon ; —tina, cvrč- 
kové, hmyz. 



Achillea 



- 9 — 



Akklimatisacc 



Achill-ea, řebříček, rostl. ; — es, řc. jm. 
muž., truchlící ; 2. nejsilnější hrdina 
Řecký ve válce Trojanské, zahynul 
střelen byv do paty; —ova šlacha, 
nejsilnější šlacha těla lidského napatě. 

Achmet, jm. turecké. 

Achne, jemňounká cupanina ; 2. hlen 
na víčkách očních. [ducha. 

Acholie, řc, bezžlučí ; 2. jemná povaha 

Achroma, z řc, bělina; — sia, bezba- 
revnosť ; —tický, bezbarevný. 

Achrupsie, z řc, nevidění barev. 

Acht, něm., vyobcování, vyloučeaí z 
obecenství, ze společnosti ; —ovati koho, 
vyobcovati, vyloučiti koho z obecen- 
ství, ze společnosti. 

Aigrette (egreť), fr., volavka. 

Aigui-lle (egij), fr., jehla ; ostrý vrch. 

Aichovati, z něm., znamenati mnoho- 
li tun nová loď unese. 
• Air (ér), fr., vzduch ; píseň, árie ; mrav. 

Aisance (ésáns), fr. , lehkosť, nenuce- 
nosf v chování; pohodlí; aise (és), 
fr., radosť ; pohodlí ; blahobyt ; a son 
aise, po svém pohodlí. [morous. 

Aitvaros , u Litvanův , noční obluda, 

Aix, fr. (z lat. aquaé), vody, teplíce ; 
jm. několika fr. měst. [va. 

Aja, hofmistryně, vychovavatelka, chů- 

Ajas, Ajax , jm. dvou hrdin řc. ve 
válce Trojanské. 

Ajbiš (z něm. Eibisch), vysoký slez, 
proskurník, z jehož listí a kořínkňv 
se dělá — ové thé. 

Ajduk v. hajduk. 

Aješa, Ajša, 2há žena Mahomedova. 

Ajo, vychovavatel, hofmistr. 

Aju-ga, svalník, zběhovec, rst. ; — sto- 
vati v. adjústovati. 

Ak, tur., bílý. 

Akác , —ie , kapinice , strom v Africe, 
Indii a Austrálii ; a. nepravá, trnovník. 

Akadem-ia, — ie, půvabné místo u Athén, 
kde Plato své žáky vyučoval filosofii ; 



2. ústav vědecký ti. umělecký na př. 
a. véd, a. malířská; —ický, k akademii 
náležitý ; —ická legie, ozbrojený sbor 
studentův ; —ický občan, člen akade- 
mie; —ický senát, rada starších pro- 
fessorův při universitě. 

Aka-fist, v řc církvi, chvalozpěvy a 
modlitby k pánu Ježíši, Bohorodici 
a k svatým ; —lis , nesmrtelní, du- 
chovní řád ve Vých. Indii. 

Akanth v. acanthus. 

Akatalep-sie, z řc, nechápavost ; —tický, 
pochybný; — tik, pochybovatel. 

Akatbist v. akafist. 

Akatolík, nekatolík. 

Akbar, jm. muž. na Východě, velikán. 

Akce v. actio ; —lerace, zrychlení po- 
hybu; —nt, přízvuk, názvuk v řeči; 
—ntovati, přízvukem naznačiti. 

Akcept , písemné vyjádření o přijetí 
směnky; —ace, přijetí směnky; — ant, 
příjemce směnky, dlužník směneční; 
—ovati, přijmouti směnku. 

Akcess-e , z lt. , přistoupení v právě, 
přibytí ; —ista (přístupčí, přistoupilec), 
nižší úředník ; —it, přibližná n. menší 
n. nižší cena. 

Akcidence , případné n. vedlejší dů- 
chodky íiředníkův. 

Akci-e, vklad n. podíl při nějakém 
podniknutí ; 2. list vkladní ; — jní 
spolek, sp. zřízený na akcie, t. na spo- 
lečné vklady ; —onář, majetník akcie. 

Akcíz, —a, potravní daň ; nepřímá daň ; 
—ák, výběrčí akcízu. 

Akefal-i, zře, bezhlavci ; —ické knihy, 
bezhlavé kn., t. bez začátku ; —ie, 
bezhlavosť ; —os , —us , bezhlavec ; 
—ové, bezhlavci, nábož. sekta křesťan, 
bez duchovních správcův. 

Aki-nesie, z řc, nehybnost (nervův) ; 
—urgie, nauka o chirurgick. operacích. 

Akklimatis-ace, z lt., navykání na pod- 
nebí ; —aČní choroba, choř. po které 



Akklimatisovati 



10 



Alajbeg 



tělo přivykne cizímu podnebí ; —ovati, 
navykati cieínm podnebí. 

Akkomodovati se, přispůsobitij se čemu. 

Akkorát, z lt. accurate, zrovna, navlas. 

Akkord, souzvuk, přiměřené spojení 
několika tonův; 2. smlouva, úmluva; 
shoda; —ovati, udělati smlouvu. 

Akkredit-iv, věřící list vyslancův ; —ovati 
koho, důvěru n. úvěrek komu kde 
zjednati. 

Akku-rátní, z lt., zevrubný, vše na vlas ; 
—sace, z lt., obžaloba; —sativ, 4tý 
pád v lat. mluvnici. 

Ako, uher. vědro na víno; —ineti, ne- 
spící, řád východních mnichův dnem 
i nocí hodinky své střídajících ; —logie, 
nauka o lécích, lékoznalství; —lut, 
—lyt, přisluhovač kostelní; —lutství, 

'' řád akolytův. 

Akris-ie, ukončení nemoci bez kritických 
výměsův; —ius, král Argoský jenž 
byl zabit od svého syna Persea. 

Akro-ama, poslouchání; zábava poslou- 
cháním něčeho ; —amatický návod 
vyučovací, při němž učitel mluví a 
žák poslouchá; —bat, provazolezec ; 
-dynie, bolesti končin (r. 1828—29); 
—korintli, povýšený hrad (Vyšehrad) 
u Korinthu; —lithy, sochy jichžto kon- 
činy byly z mramoru a ostatní tělo 
ze dřeva ; —logické písmo , písmo 
obrazné; —monogramma, řc., báseň ve 
které každý verš začíná posledním 
písmenem verše předešlého ; —niktieký 
východ hvězd, současný se západem 
slunce; —poliš, řc, opevněná vyšší 
část města, vyšehrad; —stichon, řc, 
báseň příležitá , jejíž začáteční pís- 
mena tvoří jméno osoby nebo ně- 
jakou propověď; —terie, v stav., oz- 
doby z pálené hlíny na nízkých pod- 
stavcích. 

Aksamit, druh látky hedbávné; 2. u 



rstl., chlupy krátké, měkké a husté; 
3. A., válečník český 1440—1458. 

Akšam, tur., soumrak; 2. čtvrtá mo- 
dlitba Turkův po západu slunce. 

Akt, čin, skutek ; 2. čas hry v divadle, 
jednání, dějství; 3. posunek těla;— a, 
úřední spisy; —eon, hrdina Thebský 
zbaven života od Diany, když ji pře- 
kvapil v lázni; —ér, z fr., divadelní 
herec; —érka, —riska, divadelní he- 
rečka ; —inolith, paprskovec, průhledný 
druh amfibolu ; —inometer, paprskoměr, 
nástroj k pozorování paprskův slu- 
nečních; —iva a passiva, jmění a 
dlahy; —ivní, činný; a. obchod, když 
se více vyváží než přiváží ; a. služba, 
skutečná služba; —ivnost , činnost; 
—uální, skutečný ; — uár, úředník k 
zapisování do protokolův. 

Akulinovština, rozkolnická sekta v Rus., 
jež neuznává církevních zákonů v o. 
manželství. 

Aku-meter, sluchoměr ; —štika, nauka 
o hlaholu, sluchozpyt; —sér, z fr., 
pomocník při porodu; —tni choroby, 
náhlé n. horké. 

Akvisice v. acquisice. 

Akyanobleps, kdo nerozeznává barvy 
Červené a modré. 

AI, v it., stažení předložky a a ná- 
městky le, la : al corso, dle kursu, v 
běžné ceně. al jiné, až ku konci, al 
marco , podle hřivny n. marky, al 
pari, v rovni, alpiacere, al piacimento, 
dle libosti, al punto, na puntík, zevrub- 
ně, alrigore di tempo, přísně v tempu, 
v přísném taktu, al segno, od zna- 
mení, al tempo, v tempu předešlém. 

Al Araf, u Mohamed., kraj mezi peklem 
a rájem. 

Ala-bastr, úběl, odroda sádrovce ; —fance, 
vzatky, pomazánky úředníkův. 

Alaj, tur., oddělení vojska; —bar jak, 
plukovní prapor; —beg, pán nad ala- 



Alajbegovina 



11 



Alffiiazil 



jem; —begoviaa, krajina v níž alajbeg 
panuje. 

Alarm, z Ér., poplach, znamení nn po- 
plach ; —ovát i, dáti znamení na poplach. 

Alauda, lt., skřivan. 

Alatm, něm., kamenec. 

Alba, řizu, bílé roucho z tenkého plát- 
na; 2. A., ukrutný vojvedn 5p., místo- 
držící v Nizozemsku, * 1508, f 1582. 
A. Longa, prastaré město v Latium. 

Alban v. Albanus; — ello, samotok 
ohnivého sicilského vína; —ensové, 
v. Albenští; —ia, v starobylosti, kra- 
jina mezi Kavkazem a Chvalinským 
mořem ; — ie, země podél Jaderského 
moře, v níž bydlí — ézi čili —ci, Arnauti ; 
—ikové v. Albigenští; —itiko, divoký 
tanec albánský; — us , lt. jm. muž., 
bílý. 

Albatros, tohajka hýkavá (pták). 

Albenští, sekta křesťan, pošlá z města 
Alba v Piemontě. 

Alberon, kardinál a ministr šp., * 1664, 
t 1752. 

Albert, — us, skrác. jm. muž. v. Adalbert. 

Albi-genští, sekta křst., pojmenovaná 
dle fr. 'krajiny Albigeois (— žoa); — n, 
—nus, jm. muž., bílý; 2. bělák, kakr- 
lák , bělotělee; —nagium, někdejší 
právo odúmrtní; —nismus, bělenka, 
chorobělosť, choroba v níž kůže a 
vlasy zbělí. 

Alb-ion, staré jméno velké Britannie; 
— it, živec (kámen) ; —ovále, bílý okří- 
dlený kůň na němž vjel Mohamed 
do nebe. 

Albrecht, něm. jm. muž, v. Adalbert. 

Albu-ginea, bělina,. bílá nejsilnější 
blána oka; —go,z lt., bělmo. 

Album, z lt., u Římanův bílé tabule 
k zapisování zpráv ; 2. památní kniha, 
památník ; — en, bílek ve vejci ; — in, 
bílkovina; —inurie, močení bílkoviny. 

Albus, lt., bílý. 



j Alca-bala Či —vála, desátek z prodeje 
a výměny zboží někdy ve Spanělích; 
—kle, »p. soudce; —raza, čbány z 
pálené hlíny k chlazení vody a vína 
ve Spanělíeh, 

Alcedo, lt., ledňáček, rybaříček (pták). 

Alces, lt., los (čtvernožec). 

Alcidae, alky, čeleď ptákův, plavcův. 

Alde-baran, hvězda stálice první veli- 
kosti v souhvězdí býka; —hyd, bez- 
barevná kapalina okysličením líhu 
povstávající. 

Alderman, an., (něm. Alter Mann), obecní 
starší v Angl. městech. 

Aldžame, ar., velká modlitebna. 

Ale (él), an.. sladké pivo. 

Aleje, z fr. allée, stromořadí. 

Aleksand-er, řc. jm. muž., pomocník ; 
—reida, báseň o Aleksandru Velikém ; 
— ne , přímořské město v Egyptě ; 
—rin, —rinský verš, šestístopý jam- 
bický verš mající uprostřed přeryvku. 

Aleksej, jm. muž., pomocník. 

Aleman-ka, tur., šavle n. puška skvostně 
vykládaná; — nie, země v níž bydleli 
—nove', t. j. udatní mužové , směsice 
rozličných národů německých. 

Alembik, z ar. , přístroj k přehánění 
(destillování). Alessio v. LeŠ. 

Aleš, jm. muž., Alojs; Adalbert; 2., 
a., Alosa, druh sledi. [v. Aleksej. 

Alex-ander v. Aleksander; —is, —ius, 

Alfa, jm. prvního písmene (a) řecké 
abecedy ; —beta, řecká abeceda. 

Alfons, jm. muž., hotový; —skétahde, 
seznamy hvězd, jež dal šp. kr. Alfons 
X. sestaviti. 

Alfové v. Elfové. 

Alfred, jm. muž., pokoje milovný. 

Alga, lt., řasa, vodní rostlina. 

Algebra, v poct., nauka a rovnicích; 
2. počtářsťd písmenné. 

Algie, z řc, bolesti. 

Alguazil, šp., úřední sluha, 



Alhftmbra 



12 — 



Alma 



Alhambra, (červeny dum), hrad v městě 
Granadě; alhenna v. alkanna. [nach. 

Alchatib, ar., kazatel v tur. modliteb- 

Alchem-ie, zlatodějství (domnělé umění 
dělati zlato) ; — illa, kontryhel, rst. ; 
—ista, zlato děj. 

Ali, tur. jm. muž., vznešený, panující. 

Alias, lt., jinak ; Alibi, lt., jinde. 

Alien-bill, zákon o právech cizincův 
v Anglii; —us, lt., cizí. 

Alifer, z lt. , dávej . z nova (t. karty, 
když hráči nechali hry). 

Alignement (aliňmán), fr., v math., 
úcaří, vzetí do čáry. 

Alija, tur., panská půda. 

Aliment-a, lt., výživa, plat za výživu; 
—ace, dávání výživy; —ovati, dávati 
výživu. 

Alio die, lt., jiného dne. , 

Aliqu-antus, lt., koliký; —otus, několiký. 

Alisma, lt., žabník, rst. 

Alix, fr., v. Adela. [ink. z mořeny. 

Alizari, mořena (rst.) ; —nový inkoust, 

Alka-de v. alcalde; —li, ar., žíravina; 
sůl nabytá z louhu; —lichá reakce, 
působení alkalií na barvy ; —limeter, 
nástroj jímž se určuje množství Či- 
stého alkali; —loidy, jisté sloučeniny 
organické, zvláště rostlinné; —nna, 
červené barvivo na Východě. 

Alkohol, ar., líh ; —atura, v lék., výtah 
lihový z čerstvých bylin; —ometer, 
líhoměr. Alkoran v. korán. 

Alkov-a, — na, výpustek v pokoji kde 
bývá postel ; ložnice. 

All' ottava, it., v oktávě. 

Alla, it., na spůsob. A. breve, skráceně ; 
v hudbě druh taktu. A. capella, hud.. 
v slohu kapelním. A. mentě, z pa- 
měti. A. militare, po vojensku. 

Alláh, ar., Bůh Mohamedanův. 

Allata, lt., věno, přínos manželky. 

Allegor-ický, jinotajný: —ie, jinotaj. 

Allegr-a, skládačka, loď, na niž se zboží 



skládá z velkých lodí; —ameate, v 
hudb., jasně, bodře ; —etto, trochu 
živě; —issimo, co nejživěji; —o, v 
hudb., živě; 2. skladba v živém ruchu. 

Alleluja ! sláva Hospodinu ; chvalozpěv 
velikonoční. 

Allem-and, fr., Němec; —ande, fr., ně- 
mecký tanec 3 / 4 ; —anové v. Aleman- 
nové. 

Allian-ce, spojení spolek ; Svatá A., spo- 
lek od r. 1815 mezi panovníky Ru- 
ským, Rakouským a Pruským; —Ční 
erb, spojený erb manželův. 

Alliga-ce, z lt, míšení, míchání ; —ční po- 
čet uČí, mnoho-li se má které látky 
k nějaké smíšenině vzíti; —tor, rod 
krokodilův v Americe. 

AUiova-ní, spojení; —ti, z lt., spojiti. 

Alliterace, z lt., souliternosf,. stejnost 
souhlásek, jimiž slova vět počínají. 

Allium, lt.. luk, česnek. 

Allmande, něm., obČina, obecní pozemek. 

Allo-brogové, st. kmen keltický mezi 
Alpami a řekami Jizarou a Rhoda- 
nem; —dijikace, proměnění statku ve 
zpupný; —diion< zpupný n. svobodný 
statek; —doxie, ruznoučení : —eose, 
proměna potravy zažíváním; — fan, 
hroznovec, kámen; —chroismm, různo- 
barevnosť ; —knee, z lt., řeČ papežova 
ke sboru kardinálskému ; —lalie, zají- 
kavosf. 

Allons! (allon) fr.. vzhůru ! pojďme! 

Allo-pathie, zře, léčení protipůsobivé ; 
—tria , věci nepříslušné : —triofagie, 
jedení věcí nezáživných: —triologie, 
vmíšení cizích myšlenek. 

Allu-se, z lt., dotýkání-se někoho spů- 
sobem nepřímým; —vio, lt., napla- 
vení. přírostek země ke břehu; —vium, 
naplaveniny, nánosy říčné a mořské. 

Alma, míra tekutin v Cařihradě; 2. 

Egyptská zpěvkyně a tanečnice: 3. 

pastvina na Alpách ; 4. lt., živitelka : 



Almajrest 



13 — 



Alžbět! nky 



A. mater, matka živitelka, obrazně o 
universitě ; 5. a., it., duše ; 6. A., řeka 
na Krymu; — gest, z ar. a řc, veliké 
dílo, veliký spis; —nach, —nah, ka- 
lendář; 2. novoroční zábavník; —ndín, 
(špatně dalmatin) , drahý granát ; 
—mor, —nsur, ar. jm. muž., vítězný; 
— ra, skříně na šaty a. j. 

Alméh v. alma 2). 

Almeidan, pera., trh. Almissa v. Omiš. 

Almo-hadé, moham. sekta nábož. 1120 
— 1250; —raham, první měsíc arab. 
kalendáře; —ravidé, mohamed. sekta 
nábož. 1050 — 11-47; —sen, něm., v. 
násl. 

Almužn-a, z řc, dar z útrpnosti a lásky 
k bližnímu; —ík , řeholník , jemuž 
přísluší správa almužen či jmění pro 
chudé. 

Álnus, lt., olše. Aloe v. aloje. 

Alog-ia, řc, bezrozumí, nesmysl; —otro- 
fie , nepravidelnost ve vyvinovaní-se 
některých údův těla. 

Aloi (aloa), fr., zrno mince. 

Aloj-e, —evník, rst. Africká palmovitá 
s pevnými, tlustými, bradavičnatými 
listy. 

Alojs, iť. jm. muž., tolik co Ludvík. 

Alonge (alónž), fr. z lt., prodloužení 
(směnky). 

Alo-pecia, lysina, pleš; —pecarus, ocás- 
kovec, liščí ocas, rst. ; — sa v. aleš 2). 

Alp, něm., můra, noční dušení; 2. A., 
—a, hora, slov. hole; —oka, ovce z 
Peru; —ská flora, všecky rostliny ro- 
stoucí na Alpách ; —ská růže, křímka, 
pěnišník, Rhododendron, rst.; —y, nej- 
vyšší pohoří střední Evropy. 

Alruna, staroněm. věštkyně ; 2. a., mu- 
žíček, rst. 

Alsatia, lt., Elsasy (země). 

Alsme, lt., ptaČinec, rst. [Boleslavsku. 

Alšovice, (něm. Halschowitz) , ves v 

Alt, hlubší hlas ženský n. chlapčí; 



—a ottava, it., ve vyšší oktávě t. 
hráti; —aj, pohoří v Asii; —án, plo- 
chá střecha se zábradlím; 2. besídka 
v zahradě. 

Alter, lt, druhý; a. ego, druhý já, t 
plnomocný zástupce, náměstník ; —a 
pars , lt. , druhá strana (ve při) ; 
—ace, rozčilení, pobouření; 2. stří- 
dání-se tepla se zimou v horučce , 
—ato, změněným spůsobem ; —nace; 
střídání; —natim, lt., střídavým spů- 
sobem; —nativa, stav v němž nevy- 
hnutelně k něčemu se odhodlati třeba; 
—nujíci střelba, střídavá střelba ; —um 
tantum, lt, ještě jednou tolik. 

Altesse, fr., Výsosč (titul) ; A. Imperiále, 
Výs. císařská; A. Royale, Výs. krá- 
lovská ; A. Serenissime, Jasnost 

Althaea, proskurník, vysoký slez. 

Alti-meter, výškoměr ; —sta, zpěvák s 
altovým hlasem. 

Alto, it., vysoký ; —rilievo v. haut- 
relief; —viola v. bráč; —vý klíč, 
Cklíč na 3tí linii, v němž se psává 
pro alt. 

Altstadt, něm., Staré město (v Praze). 

Altyn, tur., zlato; 2. tur. zlatý peníz; 
3. a., —nik, starý peníz rus. s 3 kopejky. 

Aludel, ar., bandaska k chytání rtuti. 

Alum-en, lt., kamenec; —inium, hliník 
(kov) ; —nát , ústav k vychovávání 
kněží; —naticum, dávka k alumnátu; 
—mis, chovanec kněžský. 

Alunit, kamenečník (minerál). 

Alva, tur., krmě z mouky, másla, medu 
i z ořechův ; —dzija, prodavač alvy ; 
—ř, mluvnice latinská (pojm. dle E. 
Ahara 1526—1582). 

Alveol-ární, buničný, lůžkový; —us, 
bunice, lůžko n. př. zubu. 

Alyssum, tařice, rst. 

Alžbět-a , z heb., jm. žen., Bohuslava; 
— inky, řeholnice řádu sv. Františka 
posluhující nemocným. 



Alžírský 



— 14 



Amor 



Alžírský kov, sloučenina cínu, mědi a 
antimonu. 

Ama-bile, líbezně; —bilia, lt. jm. žen., 
Libina, Libuše; —deus, jm. muž., 
Bobumil; — dis de Gaula , rytířský 
román ze 14. stol. 

Amalgam-a , roztok kovu ve rtuti ; 
—ovati, slučovati kovy se rtutí; —ovna, 
dílna ve které se rudy amalgainují. 

Amalia,jm. žen., lásky bodná, milostná. 

Aman, ar., — at, — et, tur., milosť; —da, 
jm. žen., lásky hodná; — de, fr., mandle ; 
—ita, mucbomůrka; — č, milovník ; -uen- 
sis, lt., příruční, písař u advokáta. 

Amar-a, lt, hořké prostředky n. léky; 
—ant, —anthus, laskavec, rst. ; —ella, 
zahořklá třešně; —ezza, it., trpkosť, 
hořkost; —yllis, zovnice (rst.). 

Ama-teur (— tér), fr., milovník; —thie, 
řc., nevědomost; —tovky, housle od 
ital. houslařů Amati z let 1590 — 
1620; —urosis, zatemnění zraku; 
—zonky, mužatky, bojovné ženštiny. 

Ambar, rus., sklad kupecký, kotce. 

Ambassadeur (— dér), fr., vyslanec, vel- 
vyslanec. 

Ambi-dexter, lt., oběma rukama; 2.rame- 
nář ; —govati, na obě strany se na- 
kloňovati ; —gum, dvoustrany ; dvoj- 
smyslný; —logie, dvoj smysl; —t,—tus, 
ochoz, klášterní chodba. 

Ambloma, řc, potracení. 

Amblyopie, řc, tupozrakosť, 

Ambo, lt,, oba, dva; 2. výhra dvou 
čísel v lotterii; —na, kazatelna. 

Ambr-a, hmota vosk ovitá co vonidlo 
užívaná; —eades, žluté sklené korále ; 
—os, —ošij, —osius, —oŽ, řc jm. muž,, 
nesmrtelný ; —osia, krmě nesmrtelnosti. 

Ambul-anee (ánbylans) , polní nemoc- 
nice; —anti, nemocní, kteří docházejí 
do nemocnic o lékařskou radu; 
—atorium, —atorní klinika, ústav do 



něhož nemocní chodí o radu lé- 
kařskou. 

Ame-lie, řc., bezstarostnosť ; 2. fr., v. 
Amalie ; —liorace, z lt., zlepšení. 

Amen, heb., staň se; 2. zajisté, věru. 

Amende (amand), fr., oprava; 2. po- 
kuta; —ment (amandmán), opraveuí; 
návrh opravný. 

Amentia, z lt., bezsmyslnosť. 

Amerika, díl světa objevený r. 1492 
Kolumbem , jehož pevnina však na- 
lezena r. 1497 od Ameriga Vespncci-ho. 

Ame-tabola, hmyzi neproměňaví; — tho- 
dický, nesoustavný; —thyst, drahý 
kámen fialový; —trie, bezměří; ne- 
souměrnost. 

Amfib-iolitb, skamenělý obojživelník; 
—iologie , nauka o obojživelnících; 
—ium, obojživelník. 

Amfi-bol, jinoráz (hornina); —boli-cký, 
dvojsmyslný; —bolie, dvojsmyslnosf ; 
—boliťíi, jinorazovec (kámen) ; — bra- 
chy s, stopa s obou stran krátká w — w ; 
—ktyonie, spolek Rekův v okresu ně- 
které svatyně; —logia, hádka; —macer, 
stopa s obou stran dlouhá — • ■ *— - : — ; 
—theater, okrouhlé divadlo. [oleje. 

Amfora, nádoba na schovávání vín a 

Ami, fr., přítel; —ant, osinek, horní 
len; —citia, lt., přátelství; —ctus, hu- 
merale , náramek* kněžský ; —raňte, 
šp., admirál. 

Ammann , (z něm. v Amtmann) , před- 
nosta okresní ve Svýcařích. 

Ammon, skalní ovce ; —iak, čpavek ; 
—ité, národ za Jordánem sousedící se 
Židy; —ity, zvířecí skameněliny. 

Ammunice, válečné potřeby, střelivo. 

Amne-sia, řc, nepaměť; bezpamětí; 
—stie, zapomenutí (křivd a bezpráví), 
milosť provinilcům; —stovati , milosf 
uděliti. [rodková. 

Amni-on, — os, mázdra ovcí, ni. zá- 

Amor, milek, bůh láskv: 2. láska; 



Amore 



— 15 



Androfasr 



— e, it., láska; —evole, it, líbezně; 
— fa, pl., beztvarý; —fický, beztvarý; 
—oso, it, něžně, srdečně; —tisace, 
—tissement , (amortismán) , umoření 
listiny zvi. dlužních úpisův. 

Amos, jeden z 12 menších prorokův. 

Amour (amúr), fr., láska, milůstka. 

Ampsl-ideae , révovité rostliny ; — is, 
brkoslav (pták) ; — it, kamenečná bři- 
dlice. 

Ampli-fikace, z lt., rozvedení, rozšíření ; 
—ssimiis, nejváženější (titul prelátův); 
—tudo, lt., rozsáhlost. 

Ampul-eta, sypací hodinky; —la, nízká 
baňatá nádoba na tekutiny, zvi. na 
olej k mazání v lázních. 

Amput-ace , z lt. , úřez, ujmutí údu ; 
—ovati, úd uříznouti. 

Amrita, ind., v. nektar. 

Amselfeld v. Kosovo pole. 

Amschelberg v. Kosova hora. 

Anišír, 6tý měsíc tur. kalendáře. 

Amulet, závěšek , návěšek (kouzelný) 
na hrdle. 

Amusemeiit (amyzman), fr., zábava. 

Amygdal-eae, mandlovité rostliny ; — in, 
niandlovina; — us, z řc, manďlovník. 

Amyion, řc, škrob. 

Ana, řc. předl., nazpět ; vzhůru ; 2. na 
receptech, každého léku rovnou mě- 
rou ; —baptisté , novokřtěnci ; —bas, 
lezoun (ryba) ; —basis, válečné tažení 
od moře do vnitř země; —bleps, ha- 
lančík (ryba) ; —diplosis, —fora, zdvo- 
jení n. opakování (slov v řeči); —fie, 
necitelnosť kůže; —gallis, drobnička 
(rst.); -ghjfy, -glypty,vyp\\kttyrl\ce 
z kovuatd. ; —gnosté , předčítající 
otroci u Římanův; —gogický, duchový; 
—gramma, přestavení liter; —choreta, 
poustevník ; —clironismus , Časoblud, 
poblouzení v letopočtu; —kampsis, 
odražení paprskův; —kardium, ledvi- 
novník (strom jihoamerický) : —klasis, 



změna ve směru paprskův vstupu- 
jou-li ze hmot}'' řidší v hustší; —koi- 
nose, řc, podání k soudu; —kollema, 
sklízení, slepení; —kolutia, —koluton, 
protisled, výšin z vazby (ve slohu); 
—korida, hroznejš nejvěČší ; —kruše, 
udeření, předrážka v taktu ; —lepsis, 
řc, navrácení (zdraví) ; —leptické pro- 
středky t. posilivé; —Igie, bezbolestí; 
—logia, obdoba; —logický, obdobný; 
—logij, vysoký neveliký stůl, za nímž 
se čte evangelium v řc církvi; —lo- 
gismus, rozsudek dle analogie ; —logon, 
obdoba; —lysis, rozbor, rozložení; 
—lytický, rozborný; — lytik, rozběratel ; 
—lytika, rozbornictví ; —mnestika, umě- 
ní pamatovací ; —morfosis, přetvoření, 
vytvoření ; -nas, bohokrm (rst.) ; -ndrie, 
nemužnosf, nestatečnosť; —pěst, stopa 
tříslabiČná — , — , — ; —plastika, umě- 
ní scelovací; —rchie, bezvládí; —rchi- 
sta, přívrženec bezvládí; —riatie, řc, 
půst ; —rmonie , řc, nelibovzvuk ; 
—rrhichas lupus, mořský vlk (ryba) ; 
—s, kachna; —sarka, vodnatosť zá- 
kožní; —stas, —stasius, řc. jm. muž., 
mlčelivý; —stasia, řc. jm. žen., mlče- 
livá ; —stasis, řc, ozdravení ; —staiica 
hierochuntica, růže z Jericha ; —sto- 
mosa, příčné spojení ce v, nervův atd.; 
—thema, kletba církevní, vyloučení z 
církve ; —tidae, kachny (čeleď ptákův) ; 
—tocismus, úročení z úrokův; —tom, 
pytvač, pytevník ; —tomie, pytva (roz- 
bírání těl). [délka slabiky). 

Anceps, lt., pochybný, neurčitý (n. př. 

Ancien (ánsién), fr., starý; —neté, fah- 
sienté), přednosí po stáří (ve službě). 

Aneora, it., ještě jednou. 

Anda-mento, —nte, it., klidně, pokojně; 
2. zvlášt. hud. skladba vtakov. tempu. 

Anděl v. angel. 

Andreas, jm. muž., Ondřej. 

Andro-fag, řc, lidojed, lidožrout; —to- 



Androfobia 



16 



Anno 



bia, štítění-se mužských ; —gyne, oboj- 
xidec, obojňák; —mania, mužechti- 
vosť; — meda, bahenka (rst.) ; —pogon, 
vousatka (rst.) ; —sace, pochybek (rst.). 
Anekdot-a , nevydaná t. povídka ; 2. 
vtipná úseČná povídka; — ár, vypra- 
vovatel anekdot; — on, spis o anek- 
dotách. 
Anemo-graf, větropis, větroměr ; —chord, 
větrostrunec (had. nástroj); —logie, 
větrosloví ; —meter , větroměr ; —ne, 
zavilec, větrná růžička ; —pathie, vzdu- 
cholečba ; —s, řc, vítr; —skop, vě- 
troměr. 
Anen-ergie, řc, nečinnost ; —kefalie, 
nedostatek mozku. Anepigrafy, spisy 
hez nadpisu. Anergetika, nauka o 
křísení polomrtvých. 
Anésthe-sie, řc. , nečitelnost ; —tický, 
znecitelňující ; —tisovati, znecitelniti. 
Anethum, z řc, kopr (rst.). 
Aneurysma, nadut, výduť (cévy krevní). 
Angari-ace, právo státu k užití sou- 
kromých lodí ; —ae, čtvrtletní poplatky 
poddanské; 2. čtvrtodenní posty vý- 
roční. 
Angel, z řc, posel t. boží; 2. duch 
člověka dokonalejší; — a, řc jm. žen., 
poselkyně ; —ika, rst. ; —ina, jm. žen. ; 
—iriky, —ské panny, jeptišky; — os, 
v. angel. 
Angi-ektasia, rozšíření cev ; —emfraxis, 
zacpání cev; —na, záškrt, žába (nemoc). 
Angio-grafia, cevopis , popsání cev; 
—itis, zapálení cev; —leucitis, zapálení 
míznic ; —logia, cevosloví ; —n, céva ; 
—pyria, horučka cev ; —stěno sis, zú- 
žení cev; —tomia, rozříznutí žíly. 
Angl-aise (angléz), anglický tanec ; —i- 
cismus, zvláštnost anglické řeči ; —ickd 
nemoc, křivice; —icko, —ičany, —ie, 
země na ostrově severozápadně Evropy; 
—isování, utínání ocasu koním ; —oma- 
nie, přílišná láska k Angličanům. 



Angu-illa, lt., úhoř ; —is, lt., had. 
Angul-ární, úhlový ; —us, lt., úhel. 
Angust-iae, pl., lt., úzkosti ; —iclavius, 
oděv s úzkými proužky u Ríinamiv ; 
— us, lt., úzký. 
Anhydrit, bezvodec (miner.). 
Anchovis (anšoví), druh sardel do soli 

nakládaných. 
Anchusa, pilát (rst.). 
Anim-a,lt., duše ; —asfidelium, duše vě- 
řících (zpěv cirk.) ; —ace , oduŠevnění ; 
—adversio, lt., spozorování; —al, lt., zví- 
ře ; živočich ; —alismus, živočišnictví, 
zvřřetství ; -alní, zvířecí ; -ato, it., živě, 
s duchem ; —o, it., duch ; —o deliberato, 
úmfslně, z úmysla; —osní, jizlivý, 
popudlivý; —oso, it., živě; —us, lt., 
duch. [sňatku. 

Aniran, pers., duch světla, ochrance 
Anis, rst. , jejíhož semene se užívá v 
kuchyních ; —etka , —ovka, kořalka s 
přísadou anisu ; —okyklos, stroj k há- 
zení střel. [tiny v Něm. krajinách. 
Anker, něm., kotev ; 2. míra na teku- 
Ankylo-blefaron , řc, srostlosť víček ; 
—glosson, podrostlý jazyk; —sis, srost- 
losť kloubův. 

Anna, heb. jm. žen., milostivá ; —les, 
lat., letopisy; —lia, duchovní obroČí, 
jednoroční užitky z fary ; —ty, prvo- 
roční příjmy za udělení duchovní pre- 
bendy. [kovaní, kroužkovaní. 

Annelida , annulata , pl. , červi člán- 
Ánne-ktovati, připojiti ; —xe, z lt., při- 
pojení něčeho ; —xum, přívěsek ; cum 
—xis, se vším příslušenstvím. 
Anni, lt., roku ; —hilace, z lt., zničení. 
Anno, lt, roku , v roce ; a. ante Chri- 
stum, r. před Kristem ; a. orbis condito, 
r. od stvoření světa ; a. urbis conditae, 
a. db urbe condita, r. od založení 
Ěíma; a. praesento, r. tohoto; a. prae- 
terito, v. minulého, loni ; a. regni , r. 
panování ; —minace, z lt., hra slovná, 



Annona 



— 17 — 



Antidor 



hra ve slovích; —na, roční výnos plo- 
din polních ; — nce (annohs), fr., ohlá- 
šení ; —nsovati, ohlásiti ; —táce, po- 
znamenání ; —tata, lt., poznámky ; —to- 
vati, poznamenati. 

Annu-a, lt., roční lhůta ; —ale, výroční 
slavnost kostelní ; roční zádušní mše ; 
—arinm, roční kniha, kalendář ; —ita, 
ročina, roční splátek ; —lace, zničení ; 
—lata v. annelida ; —lovati, zničiti ; 
odvolati; —lus, lt., prsten; a. episco- 
palis, p. biskupský; a. 2)iscatoris, p. 
rybářský ; —nciace, z lat. , ohlášení, 
zvěstování ; —nciatky, zvěstovatelky, 
jeptišky věnující se poctě p. Marie ; 
—um, roční plat: —us, lt., roční. 

Annus, lt., rok; a. civilis, r. občanský; 
a. communis, r. obecný; a. intercala- 
ris, r. přestupný; a. lunaris, r. mě- 
síční; «. nátur alis , r. přirozený ; a. 
normalis, r. normální, obyčejný; a.so- 
larls, r. sluneční. 

Ano-blissement (anoblismáii), fr., pový- 
šení na šlechtictví; —donta, škeble 
(lastury) ; —dyna remedia, prostředky 
bolest krotící ; —ia, nerozum ; —malá, 
nepravidelné části řeči; — malta, řc, ne- 
pravidelnost ; —malní, nepravidelný ; 
—mie, bezzákoní ; —na, láhevník (rst,) ; 
—nychia, beznehtí, nedostatek nehtův ; 
—nymni, —nymický, —nymus, beze- 
jmený ; —psie, bezzrakosť ; —rexie, ne- 
chutenství k jídlu; —rganický, neú- 
strojný; —i^malis, nepravidelný ; —smia, 
nedostatek čichu, 

Ansari, ochráncové, sekta mahomed. 

Anselm, staroněm, jm, muž,, boží štít, 

Aritagon-ismus, protivnictví ; —ista, pro- 
tivník, [blízký, 

Antarktický, (protise věrní), jižní točně 

Ante, lt., před; a, Christum, př, Kri- 
stem ; a. diem, přede dnem ; —ceden- 
cie, předcházející události ; —cedens, 
lt., předcházející, předchozí ; —cessor, 

Rank : Slovník novinářský. 



předchůdce ; —datovati, datovati na- 
před ; —diluvianický, předpotopní ; —lu- 
ditim , předehří, předehra ; —metica, 
prostředky proti dávení ; —nagium, 
právo prvorozenství; —natus, prvoro- 
zenec; —nnaria, kočičí nožka, pleai- 
vec(rost.); —pendiumv. antipendium. 

Anthe-ma, hudební, skladba cirk. na 
slova ze žalmův ; —mis, rmen (rostl.) ; 
—ra, prašník (v rostl.) ; —ricum, ko- 
hatka, bělozářka, bílá záře (rost.j ; 
—ridie, pelnice (v rostl.) ; — sis, roz- 
kvétání ; —sterie, hodování ku poete 
Bakcha u st. Rekův. 

Antho-lith, skamenělý květ ; —logia, 
květobraní, výbor z něčeho (z básní) ; 
—xanthum, voňavka (rostl.). 

Anthr-acit, uhlovec (kamenného uhlí) ; 
—akometer, uhlíkorněr; —akosix, uhel- 
ný katarrh plic; —ax, řc, uhel; 2. 
oheň perský (nemoc). 

Anthropo-fag-, lidožrout; —fagie, lido- 
žroutství ; —fobia, štítění-se lidí ; —gno- 
sia, lidoznalství ; —grafia, Člověkopis ; 
—latria, ctění lidí co bohův; 2. mo- 
dlářství ; —lith, skamenělý člověk ; 
—log, «člověkozpytec ; —legia, člověko- 
věda, Člověkosloví, člověkozpyt ; —mor- 
fismus* zČlověČování, zčlovéčovatelstv ; 
—morfité, sekta křesťan, ve 4. stol. při- 
čítající bohu vášně lidské ; —pathia, 
zčlověčování boha ; —s, řc., člověk. 

Anthyllia, úročné koření (rstl.). 

Anti, řec. předlož,, proti- ; 2. lt. předlož., 
před- ; —aditis, zánět mandlí v krku ; 
—barbarus, kniha vytýkající cizomlu- 
vy ; —caglie, starožitnůstky ; —cipace, 
z lt., napředvzetí, předjetí, předjímání ; 
—cipando, vzetím napřed, předbermo ; 
—cipatlcy, papírové poukázky rakous. 
z r. 1811 na vyměňování ; —cký, sta- 
rožitný, duchu starožitnosti přiměře- 

• ný ; —démonista, upíratel démonův či 
ďáblův; —dor, svěcený chleb, jejž 
2 



Antidot 



18 — 



Apertur; 



kněz podává lidu; — dot, protijed, 
kazijed ; —dyskrasické prostředky proti 
nákaze krve ; —/logistický , protipla- 
menný, protizánětný ; —fona, —forde, 
protizpěv, střídavý zpěv; předzpěv; 
—fonár, —fond!, sbírka antifon ; —hek- 
tické prostředky proti souchotinám : 
—chrese, —chretickd smlouva, smi. po- 
stupující věřiteli nějaké věci do zá- 
stavy spolu s jejím užíváním místo 
placení úrokův ; —chťhon , protiležící 
polokoule země ; —chthonové , proti- 
nožci ; — ka, stařin a, dře vnosť ; 2. sta- 
robylý sloh v umění; —katolický, proti- 
katolický ; —konstitucionári, protivníci 
konstituce či ústavy ; —kontagiosní 
prostředky proti nákaze: — krist, proti- 
krist , protivník Kristův ; —kritika, 
protikritika, ozvání-se proti kritice ; 
—kva v. antiqua ; —kvár, starožitník, 
obchodník se starožitnostmi, se sta- 
rými knihami ; —legomena, spisy Nov. 
Zák., o jichž pravosti od některých 
pochybováno ; —liberální, svobodě ne- 
příznivý; —logie, —logismus, protimluv ; 
—logium, odpor, sváda ; 2. předmluva ; 
—lopa, sajha, sajka (zvíře) ; *-meta- 
hola, opačnosť s přestavením (v ře Či) ; 
—minisferiální , ministerstvu odporu- 
jící ; —mon, surmík, strabík ; —nacio- 
nální, protinárodní ; —nomia, spor n. 
nesrovnalost zákonův ; —nomiáni, pro- 
tizákonní ci, sekta křesťan. : —nomis- 
mus, protizákonnictví ; — och, jm. mno- 
ha panovníkův Syrských ; —papá, 
protipapež ; —pascha, neděle po veli- 
konoci ; —pathia, nelibost , nechuť ; 
—patriot, protivník vlasti a vlasten- 
cův ; —pendium, předstěra oltáře ; — po- 
dové, protinožci ; —qua, latinské písmo 
rovné; —quár v. antikvář; —quitas, 
lt., starožitnost ; —quus, lt., starožit- 
ný, starodávný; —rrhinum, vlčí huba, 
umrlčí hlava, hledík (rst.) ; —sfcorbu- 



tický, proti kurdějím ; —spasmodický : , 
—spastirký, protikřeČný ; —spást, stopa 
4slabiČná ^-- — — ^ ; — ster, před- 
stavený ; —strofa, protistrofa, protislo- 
ha; —thesis, protirčení; —theton, řc, pro- 
tiklad : —tHnitár, protitrojičník, odpůr- 
ce učení o nejsv. Trojici ; —varix. Bar. 

Antoine (antoan), fr., Anton, Antonín, 
Autonius, jm. muž., neocenitelný, dra- 
hocenný; Antoinette, Antonie, jm. žen.; 
sv. Antonína oheň, růže (nemoc). 

Antonomasia, řc, přezvání, přejmeno- 
vání, [v Belgii. 

Antorf, něm. Antwerpen, přímořské m. 

Antové, příjmem Slovanův u starořc. 
a lt. dějepiscův. 

Anuria, řc, nedostatek moči. 

Anus, lt., řiť. 

Anwalt, něm., právní zástupce. 

Aorist , řc, forma časoslovní minulé- 
ho času; — ia, řc, neodhodlanosť. 

Aort-a, srdečnice (nejvěČší tepna v 
těle lidském) ; —itis, zánět srdečnice. 

Apa-ge, lt., odstup ; a. satanáš, odstup 
ďáble ; —gogický důkaz, nepřímý d. ; 
—Ito, it. a šp., nájem zvi. státních stat- 
kův a důchodňv; —Itore, —Itista, náje- 
mník důchodků v státních ; —nage (apa- 
náž), úděl, výživa mladších synů a dcer 
knížecích; —rte, stranou; pro sebe; 
—rtní, zvláštní ; —teka, —tyká, lékár- 
na ; —tekár, —tykář, lékárník ; —tekár- 
ství, —tykářství, lékárnictví ; —thia. 
netečnosť, prázdnost náruživostí; 2. 
nečitelnost; —tit, klamavec (miner.). 

Ape, chleb Indův z krupice a rýžové 
mouky. 

Apeirokalie, řc, nedostatek krasochuti. 

Apelles, jm. slav. malíře starořeckého. 

Apelsina v. Apfelsine. 

Apenniny, pohoří v- Itálii. 

Apepsie, nezáživnosť, nestravitelnosť. 

Aper-cu (apersý), fr., přehled ; —ientio, 
lt., otvěravé prostředky ; —tura, otvor : 



Aportus 



— 19 — 



Applikatura 



2. uprázdnční úřadu : —tus, lt., ote- 
vn-iiv. 

Apfelsine, není., pomeranč. 

Aph •. . . v. Ať . . . 

Apicultura, lt., včelařství, eqpda, lt., včela. 

Apium, lt., miřík, celer (rst.). 

Aplanatický. z řc., nechybný, bez bludu. 

Aplomb (aplon), fr., podle olovnice. 

Apnoia, řc, nemožnost dýcháni. 

Apo-bates, bojovníci na vozích ; — da, 
červi kroužkovaní : —dula, listonožky 
(rackové) ; —diktický důkaz , přímý 
d. ; —dosis , řc. , závětí (v slohu) ; 
—flegma, řc, připovídka, průpověď; 
—fyllit, puchavec (miner.) ; —fyse, vý- 
běžky z jednoho kamene do druhého 
(v horách) ; —gare, voďanka, chladivý 
nápoj z jahod n. ovoce : —geum, od- 
zemí (v dráze měsíce): —grafům, 
přepis, opis ; odlika obrazu ; —kaly- 
psis, řc, zjevení, zvi. zjevení sv. 
Jana; — kal yptielcé číslo, 666; —kaly- 
ptik, vykladatel apokalypse ; —kata- 
stasis, řc, napravení; uvedení do bý- 
valého stavu ; —krisiář, vyslanec pa- 
pežský k narovnání pří biskupských ; 
—kryfy, podvržené spisy ; —lion, —Ho, 
bůh Římanův, Jasoň ; —llonia, —llina, 
—léna, jm. žen. ; —llonios, jm. muž. ; 
—log, bajka esopská; —logeti, obránci, 
haj itelé ; —logetika, nauka o obraně ; 
—logie, obrana; —neurosíš, blána šlacho- 
vitá; —planesis, řc, úmyslné vzdále- 
ní-se od věty hlavní (v slohu) ; —plek- 
tický, mrtvicný; —plexie, mrtvice, po- 
ražení (šlak) ; — rema, řc, výrok scest- 
ný ; —retik, pochybovač ; —na, po- 
chybenství ; —siopésis, řc, zamlčení 
(v řeči) ; —stase, —stasis.xc, odpad- 
nutí, odstoupení n. př. od víry ; —stát, 
odpadlík od víry; — sterna, Í'c.,Yreá: 
—stol v. apoštol; —strof,, z řc, odsu- 
vník, odvratník; —strofa, z řc, obrá- 
c-ení řeči. obrácení-so v řeči k někomu. 



Apoštol, z řc, poslanec, vyslanec, zvi. 
a. Pána Krista; —ské požehnání, yov,. 
papežovo s jistými obřady ; —ské 
skutky, část Písma sv. nov. zák. ; 
—ské veličenství, titul Rakouských cí- 
sařův po králích Uherských (po sv. 
Stěpanu uher.) ; —ský vikdr, biskup 
bez určitého sídla. 

Apotheosis, řc, vyhlášení někoho za 
boha, zbožnění někoho. 

Appar-át, příprava, přístroj ; — eil, ná- 
činí , přístroj (k ozdobě na stůl, v 
kuchyni atd.) ; —eille, výjezd z pevno- 
sti na náhradbí ; —ence (apparáns), fr., 
zevnějšek ; pravdě podobnost ; —temeni, 
(appartmáh), obydlí, řada pokojův. 

Appassionato, it., vášnivě, 

Appel, fr., volání, vyvolání ; 2. svolání 
vojákův zabubno váním n. zatroube- 
ním ; 3. dupnutí nohou v šermu ; 4. 
(mysliv.) sluch (psí). 

Appell-ace, z lt., odvolání-se k vyšší- 



mu soudu ; 



•a ční soud, s. od- 



volací, s. odvolá vací. s. k němuž mo- 
žno se odvolati ; —ant, odvolavatel ; 
—ativum (nomen) , jméno nazyvací 
n. obecně ; —ovati, odvolati se k vyš- 
šímu soudu. 

Append-age -(apándáž), fr., přívěsek ; 
—unce (apandáhs), příslušenství ; —ant, 
příslušný ; — ix, —icida, lt., přívěsek. 

Apper-cepce, osvojení, ovlastnění: —ci- 
povati, uznamenati, spozorovati ; —ti~ 
nenee, přímět, příslušenství. 

Appetit, žádost jídla a pití, chuť k jídlu. 

Applanovati, urovnati. 

Applaudovati, tleskati komu : apjjkms, 
z lt., potlesk, na znamení podívaly. 

Appli-cetur, lt., má se přidati; —koce, 
z lt., užití, upotřebení ; 2. připojení : 
3. pilnost, schopnost; 4. přivlastnění. 
doložení na posluchače (vřeci): — ka- 
tura. kladení prstúv (ve hře na hud. 
nástroje . 

•i* 



Appogiato 



20 



Arbitrium 



Appogia-to (apodžato) , splynutí dvou 
tonův ; —tura, předložka, předrážka. 

Appoint (appoén), fr., doplnění nějaké 
sumy ; doplatek k služnému. 

Appon-atur, lt., budiž přiloženo ; —ovati, 
přiložiti. 

Apport, přínos ; — age (— áž), přínosné, 
plat za přinesení ; —e, přines ! (vo- 
lání na psy) ; —ovati, přinésti, přinášeti. 

Apposice, z lt. , přistavení, přístavka 
(ve slohu). 

Apprehen-dovati, z lt., něco znamenati, 
vnímati, pojímati; —se, vnímání, zna- 
menání ; —sible, vnimatelný, —sivní, 
vnímavý ; choulostivý. 

Appret-eur (— tér) fr., při právo vač sukna, 
postřihač ; —ovati, připraviti, přistro- 
jiti (sukno) ; —ura, připravení, pří- 
prava (sukna). 

Approb-ace, schválení, stvrzení něčeho ; 
—ovati, z lt., schváliti, stvrditi něco. 

Appro-che (aproš), fr., přiblížení ; 2. 
průkopy, zákopy oblehací; —priace, 
z lt., přivlastnění, přispůsobení ; —visi- 
onovati, zásobiti ; —ximatio, lt., blíže- 
ní-se k něčemu ; —ximativně, z lt., 
sblížené, přibližmo. 

Aprakos, z řc, nedělní. 

Aprikose, něm., meruňka. • 

April, —is, duben, měsíc; —em poslati, 
za blázna míti koho. 

Apsida, velosa, spojnice; 2. a., apsis, 
výklenek na oltář (v rom. a byzant. 
kostelích). 

Apsychie, z řc, bezduší. 

Aptera, bezkřídlí (hmyzi). 

Aptitude (aptitýd), fr., z lt. aptitudo, 
schopnost, vhodnost. 

Aq., skrác. == aqua, lt., voda; Aq. To- 
fana, jed r. 1659 od Sicilianky To- 
fany vynalezený. 

Aquae pl., lt., vody, lázně (jm. mnoha 
míst) ; —ductus, vodovod: 

Aqua-manile, konvičky, z nichž se vo- 



da lije na prsty kněze před posvěce- 
ním ; —marin, drahý kámen, bledě 
zelená odroda beryliu ; —vela, malba 
vodními barvami ; —riani, vodaři, sekta 
křesťan. ; —rium, —vivarium, vodojem ; 
2. nádržka sklená naplněná vodou na 
přechovávání vodních rostlin a zvířat ; 
—rius, vodnář (znamení ve svoru ne- 
beském) ; —ticum , plat za užívání 
vody ; —tinta, tušovací leptání (v ry- 
jectví) ; — vit, přehnaná kořalka, 

Aquil-a, lt., orel; — egia, orlícek (rstl.) ; 
—pja v. Voglej ; —o, lt., severní vítr ; 
—oniální, severní. 

Arab-a, tur., vůz ; —ella, jm. žen., Arab- 
ka ; —esky, ozdoby na výkresích na 
spůsob arabský ; — ie , poloostrov v 
Asii mezi Perským zálivem a Rudým 
mořem, kde žij ou —ové; arae v. harač. 

Arachn-e, řc, pavouk ; —ida, —oidea, 
pl., pavouci ; —itis, zánět pavučnice ; 
—oidea, blána pavuČinná, pavučnice 
(obalující mozek a micku) ; —oideus, 
pavučinovitý ; —olith , pavoukokam, 
skamenělý pavouk ; —ologia, pavouko- 
zpyť, pavoukosloví. 

Arak, rýžovka, kořalka z rýže n. ze 
Jťávy kokosové. 

Aramazd, modla Iberův (Gruzínúv). 

Arambaša v. harambaša. 

Aran-ea, lt., pavouk; —zini, cukrované 
pomoranČe n. kůry z nich. 

Arap, u Srbův mouřenín (v. Arábie'). 

Ararat, hora v Arménii 15.907' vyš., 
na níž se prý po potopě zastavil ko- 
ráb Xoe. 

Arba v. araba; —léta, veliká ku?e na 
střely; —nesi v. Arnauti. 

Arber, něm., v. Javor. 

Arbesau v. Var važ o v. 

Arbiter, lt., rozsudí, soudce rozbodčí. 

Arbith, hebr., večerní modlitba židáv. 

Arbiír-age (— ráž), fr., měnozpyt; smě- 
neční sazba; <—ární, libovolný; —ium, 



Arl jitro váti 



21 



Aristoloeliia 



lť., úsudek, zdání; —ovati, rozvažovati. 

Arbor, lt., strom ; a. genealogica, rodo- 
kmen ; a. vitae, strom života 5 — ec, 
hora v. Javor. 

Arbre (arbr), fr., v. arbor. 

Arbutus, lt., ježovka, planika (rstl.). 

Arbuz, rus., druh turkův n. dýní. 

Area v. archa ; — cea, navky, čeleď ml- 
žův; —mim, tajemství; £>/. —na, tajné 
prostředky ; —to, it., smyčcem hráno. 

Arcell-a, štítek (kořenorožec) ; —ida, 
—ina, skořepníci. 

Arci-biskup, přední biskup ; — ere (ar- 
čiere), it., luČištník, lukostřelec; —erní 
garda, životní n. osobní stráž pano- 
vníkův ; —jáhen, sluha církevní, po- 
sluhující biskupu při službách božích ; 
—kněz, —pryst, kněz vyššího důsto- 

Arcus, lt, oblouk. [jenství. 

Arde-a, lt., volavka (pták); —ida, volavky. 

Ardito, it., směle, srdnatě. 

Ardor, lat., plápol, palčivosť. 

Are, fr., základní míra polní. 

Area, lt., prostranství, prostor, rozloha. 

Areka, druh palmy. 

Aréna, lt., písek; 2. pískoviště, místo 
pískem posypané , n. př. zápasiště, 
hřiště a j. pod sirým nebem; nyní: 
letní divadlo ; —via, písečnice (rstl.). 

Arend-a, nájem; 2. nájemné, plat z 
nájmu; —ťn\ —ator, nájemník, pachtýř. 

Arenicola, dešťovka mořská (červ). 

Areo-meter, z řc, tížeměr, houšfkoměr 
(vážky na tekutiny) ; —pagita , Člen 
areopagu ; —pagus, pahorek v Athé- 
nách , kdež se scházel vrchní soud 
pod širým nebem. 

Ares, bůh války u Řekův. 

Arest v. arrest. 

Argent (aržán), fr., stříbro ; 2. peníze ; 
a. comptant, hotové peníze ; — an, pak- 
fong, anglické neb německé stříbro; 
—erie (aržántrý), fr., stříbrné nádobí; 
—eus, lt., stříbrný; —um, lt., stříbro. 



Argo-nauta, chobotnice plaché tni (hla- 
vonožec) ; —nauti, plavci Argonští, 
plavili se dle báje řecké na lodi Ar- 
gos za zlatým rounem. 

Argument, —um, lt., důvod, doklad; 
—ovati, dokládati, dokazovati. 

Argyron, řc, stříbro. 

Arch (z lt. arcus, oblouk), list papíru 
jisté velikosti ; —a, skříně, truhla ; a. 
úmluvy, truhla, v níž chovali Israe- 
lité boží přikázaní ; a. Noe, koráb, 
v němž se Noe zachoval v čas po- 
topy; —aismus, z řc, staromluv, za- 
staralé slovo ; —angel, —anděl, angel 
moci vyšší, jichž se počítá 7; —eolog, 
stařinozpytec ; —eologie, stařinověda, 
stařinozpyt. 

Archi-ater, řc, arcilékař, první lékař ; 
—diákony, arcijahen; —dux, arcikníže, 
arcivojvoda ; —episcopus, arcibiskup ; 
—mandrita, z řc. , arciopat nad více 
kláštery v řc. církvi ; —medes, výtečný 
mathematik starověký; —pelag, sou- 
ostroví (zvi. 11 Kecka) ; —presbyter, 
arcikněz ; —tekt, stavitel ; — tektonici ý, 
stavitelský ; —tektura , stavitelství ; 
—trav , vodorovné břevnoví sloupy 
spojující ; —typ, prvopis ; prvotisk. 

Archiv, listovna (místo na starší listi- 
ny); —ar, správce listovny. 

Archon, řc, vladař v Athénách. 

Aria, it., vzduch ; 2. píseň ; a. cattiva, 
škodný vzduch, smrtonosný výpar z 
italských bažin ; —ni, sekta křesfan. 

Aridura, chřadnutí údu. 

Árie v. aria ; —tta, malá árie. 

Ariel, hebr., jm. muž., lev boží. 

Aristides, vůdce Athénský, ctěný pro 
svou spravedlivost. 

Aristo-kracie, z řc, šlechto vláda, vláda 
šlechty ; —krát, přívrženec šlechtovlá- 
dy; hrdý šlechtic; —kratismus, —ki -at- 
ství, šlechtický mrav ; —locliia, podra- 



Aristoteles 



22 



Arthrodynie 



žec (rstl.); —těles, mudrc starořecký, 
384 před Kr. 

Ariš, perský loket (srv. aršin). 

Arith-mantie, z řc, věštění z počtťrv; 
—metický, početní; —metik, počtář; 
—metika, poČtářství, počtověda. 

Arkad-ie, krajina starořecká, proslulá 
blaženým životem pastýřův ; —y, lou- 
bení, polubí, řada obloukův na pilí- 
řích n. sloupí cb spočívajících, [koní). 

Arkan, smyčka (na chytání divokých 

Arkatura, mělký výklenek. 

Arkebuz-a, hákovnice ; —nik, hákovník. 

Arkt-ace, z lt., sázení ; —ický, severní ; 
—ostafylos, medvědice (rstl.) ; —urns, 
řc. (medvědí ocas), hvězda první ve- 
likosti v souhvězdí Bootes. 

Arkýř, z něm. Erker, výstupek u domu. 

Arlekýn v. harlekýn. 

Arma, lt., zbraň. 

Armád-a, vojsko; 2. špan., vojenské 
loďstvo ; —ní, vojenský. 

Arma-dillo , pasovec (zvíře) ; 2. šp., 
strážná loďka ; —listé, erbovní šlech- 
tici bez pozemkův v Uherských ze- 
mích ; —teur (— tér), fr., vypravi tel .lodi ; 
—toli, náčelníci branných sborů v Ěe- 
cku ; —tura, zbroj, zbraň ; ozbrojení. 

Armenhaus, něm., dům chudých, d. pro 
chudé. [Arménie). 

Armeniaca, meruňka (pojmen. dle země 

Armeria, trávnička (rstl.). 

Armi-ger, lt., zbrojnoš; —Ha, obruč, 
páska ; —rovati, ozbrojiti. 

Armjak, vrchní krátký šat rus. sedláka. 

Armor-acia, lt., křen; —idl, seznam 
erbův ; —ika, přím oři. 

Arnau v. Hostinné. [Albánii. 

Arnautové n. Škipetári, národ, žijící v 

Arnica, lt., prha, andělský traňk (rstl.}. 

Arnold, Arnolt, něm., jm. muž., oiio- 
vládce. 

Arnulf, něm. jm. muž., silný orel. 

Aroma, řc, libý zápach kořenný, libá 



vůně; —ta, koření; —tichý, vonný, 
kořenný. 

Aron, bratr MojžíŠxiv, první nejvyšší 
kněz židovský ; 2. a., —ova brada, 
lt. arům (rstl.). 

Arpa, it., harfa ; —lik, tur., soudní okres. 

Arpegg-iatura, —io (arpedžo), it., har- 
fo vitě (o hře akordů). 

Arpent (arpán), fr., míra země, jitro ; 
—age (arpántáž), fr., zeměměřictví. 

Arrangement (aranžmán), fr., upravení, 
spořádání, vypořádání. 

Arrest, zatknutí; vězení, vazba; 2. vě- 
znice; 3. zastavení lodí v plavbě. 

Arrét (arré), fr., rozkaz k zajetí někoho ; 
—ovatikoho, zatknouti, uvězniti koho. 

Arrha, závdavek. [měrnosť. 

Arrhytmia, nedostatek souměru, nesou- 

Arriěre, fr., v zadu ; zadní ; —fjorde, 
zadní voj, z. vojsko ; arricros, šp., 
vůdcové soumarův. 

Arrogan-ce, z fr., drzosť ; —tni, drzý. 

Arrond-issement(arondysmán), fr., okres, 
okruh ; —ovati, zokrouhliti (pozemek). 

Arrossement (arosmán), fr., orosení, po- 
kropení. 

Ars, lat., umění ; 2. arab. v. arz. 

Arsen, —ik, otrušík (jedovatý kov) ; 
—ál, zbrojnice ; námořská zásobna vo- 
jenská; —icnan, sůl arsenická ; —ij, 
—ius, z řc, jm. muž., silný. 

Arsis,řc, zdvih (přízvuk stopy veršové). 

Arslan, ar., lev. 

Aršin, rus. loket (srv. arif). 

Artaba, obilní míra v Persii. 

Arte-fakt, výrobek umělecký; —misiuvii 
pelyněk, pelunka (rstl.) ; — Ha, tepna* 
žíla tepací, přivodiČka ; —i-iitis, zapá- 
lení tepny ; —riotomie, řez do tepny. 

Artes, pl., lt., umění; a.liberales, svo- 
bodná umění ; —ská studně, vrtaná st. 

Arthr-algie, řc, bolesti kloubův; —iti-s, 
zánět kloubův, dna, hostec ; —odynie, 



Arthrokace 



23 



Aspidium 



pícháni v kloubích ; —okace, zvřede- 
ní kloubů*; —ozoa, členovci. 

Arthur, staro č. Artuš, jm. maž. 

Articul-ata, pl., členovci; —átio v. ar- 
tikulacc; — tw, lt., článek, v. artikul; 
a. fidei, článek víry. 

Artičok,'7/>i«w, rstl. jejíž poupata jedí. 

Artikul, z lt., člen, členek, článek; v 
nilvn. slovo blíže ukazující na jmé- 
no podstatné ; — oce, členění, článko- 
vání ; 2. článkovanosf, člennosť, čle- 
nitost ; —ováný, článkovaný : členitý, 
článkovitý. 

Artiller-ie, dělostřelectvo ; —ista, dělo- 
střelec ; —ní park, ohrada s těžký- 
mi děly. [čí. 

Artist-a, umělec :—ir-ký, umělecký, uměl- 

Arto-karpos, řc, chlebový strom, chle- 
bovník ; —foriurn, chlebnice, skříně na 
chleb ; —latrie, chleboslnžba, klanění - 
se hostii ; — lltli, chlebokam ; —s, řc, 
chleb. 

Artuš v. Arthur. 

Arům v. aron. 

Arund-inaceae, rákosovité rostliny ; —o, 
lt., rákos, třtina, trsf. 

Arz, ar., prosba, spis prosebný ; a. agu- 
lar, úředníci podávající sultánu pro- 
sebné spisy poddaných ; a. odasi nej- 
vyšší soud turecký. 

As, římská váha, obsahující 12 uncí; 
2. nejmenší zlatnická váha ; holand- 
ský a. = ! / 83 kventíku vid. váhy ; 3. 
lékárnická libra; 4. jednička na kost- 
ce; 5. a,, eso, touš v kartách; 6. v 
hudbě snížené a. 

Asa dulcis, benzoe ; a. foetida, Čertovo 
lejno (hustá šťáva uživ. v lékařství). 

Asab, neřadové vojsko turecké. 

Asant v. asa. 

Asarum, kopytník (rstl.). 

Asaul, asavul, pobočník a zástupce ata- 
manův u kozákův; 2. polní hlídač. 

Asbest, osinek, horní len,h. kůže (miner.). 



Ascaris v. askaris. 

Ascen-dance (aasandans), ťr., vážnost, 
vliv; —dentes, předkové, příbuzní v 
pokolení vzhůru stopujícím ; — >r, z 
lt. — sio, vstoupení, výstup. 

Ascidiae, sumky (třída měkkýšův). 

Ascii, řc. , bezestinní obyvatelé zemč, 
jimž slunce přímo nad hlavami stoji. 

Ascites, řc, vodnatosť břišní. 

Asega, sbírka starých zákonuv frisských. 

Asellus, stonožka vodní. 

Asfalt, živice, zemská smola , židov- 
ská srn., židovské klí. 

Asfodelus, z řc, mečík (rstl.). 

Asfyxie, z řc.. zadušení. 

Aschematon, řc, prostý neb jednoduchý 
spůsob mluvení. 

Asia, Asie, nejvěČší celina na zemi, 
nejstarší sídlo vzdělanosti lidské. 

Asinus, lt., osel. 

Askaris, řc, škrkavka. 

Askése, z řc, cvičení; ev.-se v pobo- 
žnosti, kajícný život. 

Asket, kajicník, pobožník ; —ický, po- 
božnický, mravocvičný ; —ika, pobo- 
žnict.ví, nauka o cvicení-se v pobo- 
žnosti a kajicnosti. 

Asklepios, řc, Eskulap, bůh lékařův. 

Asmodi, Asmodeus, heb. asmodaj, hu- 
bitel, ničitel, zlý duch. 

Asomatický, nehmotný, [sloví. 

Asové, bohové severogermanského baje- 

Asparagus, chřest, špargl (rstl.). [žnic 

Aspekty, pL, pohledy, protipostavv obě- 

Asper, lt., drsný ; 2. stříbrný penízek 
turecký; —ges, lt., pokrop: 2. kropení 
svěcenou vodou; —gilluni, kropátko; 
—matismus, —mie, bezsemení , nedo- 
statek semene ; —n, Ošpra, vs. v Ra- 
kousích, památná bitvou r. 1809 mezi 
Rakušany a Francouzi ; —.9/0, lt., kro- 
pení svěcenou vodou ; — ida^ mařin- 
ka (rstl.). 

Aspidium, lt., kapradí. 



Aspik 



— 24 — 



Astronom 



Aspik. fr., rosol masa. 

Aspir-ace, přídech h ; —ant, čekatel, 
žadatel úřadu; —atae, souhlásky ně- 
mé s přídechem vyslovované ; —ator, 
příssavec (nástroj lučebníky). 

Asplenium, papratka (rstl.). 

Asrael, anděl smrti. 

Assa v. asa. 

Assai, it., hodně, velice. 

Assasin (assaséh), fr., —o, it., úkladný 
vrah, úkladník, zákeřník. 

Assaut (assó), fr., prudký útok. 

Assekur-ace, pojištění (proti ohni, kru- 
pobití, povodni, atd.); —acní, poji- 
šťovací ; — ant, pojistitel ; — at, poji- 
štěnec ; —ovati, pojistiti. 

Assemblée (assánblé), fr., shromáždění ; 
a. dansante, taneční schůzka; a^ le- 
gislativě, zákonodárné shromáždění; 
a. nationale, národní sněm. 

Assent-iment (asántymán), fr., přivole- 
ní, přisvědčení; —ní list, odvodní list; 
—ovati, odvésti n. odváděti k vojska; 
—ýrha, odvod k vojsku. 

Assessor, lat., přísedící (u soudu). 

Assiento, šp., smlouva. 

Assiette (asiet), fr., postavení ; 2. stav 
mysli ; 3. pevné sezení na koni ; 4. 
talířek ; 5. nakrytí na stole. 

Assign-ace, —át, ukázka, poukázka (pa- 
pírový peníz) ; — ant, ukazatel; —ovati, 
ukázati, ukázku dáti. 

Assimil-ace, z lt., spodobení, — bování, 
připod. ; —ovati, spodobiti, spodobniti, 
připodobniti. 

Assist-ence, pomoc, podpora ; —ent, po- 
mocník, příručník; —ovati, státi při 
někom, pomáhati komu. [dvůr. 

Assisy, sezení soudní; 2. soud, soudní 

Assoc-iace, z lt., spolčení, sdružení: 
2. spolek, družstvo ; —iacní, spolko- 
vý ; —ié, společník ; —iovati se, spo- 
jiti se, sdružiti se s kým. 

Assonance, z lt., názvucí. 



Assort-iment (assortimán), fr., spořá- 
daná zásoba rozličných druhův zboží ; 
—ovati, opatřiti zbožím všech druhův ; 
2. zboží roztříditi. 

Assumtio, lt., přijetí, přijmutí ; o. Chvi- 
sti, nanebevstoupení Páně; a. Bea- 
tae Virginis Mariae, nanebevzetí P. 
Marie. 

Asta-cida, —dni, raci ; — kos, re., rak ; 
— rte, —roth, bohyně nebes u Féniča- 
nňv; —tichý, neustálený. 

Asteismus, spůsobnosf, slušné chování. 

Aster, řc, hvězda; 2. hvězdnice (rstl.); 
—ias, hvězdice ; —ida, p>l-> hvězdýši ; 
—ie , hvězdice (drahokam) ; —iscus, 
hvězdička ve spisech (*) ; —isma, 
shvězdění; —oidy, (hvězdičky), malé 
planety mezi Smrtonošem a Kralo- 
mocí kolem slunce obíhající; —olith, 
—it , —iacit , hvězdokam ; —ometer, 
hvězdoměr. 

Asthen-ia, řc.,bezsilí; oslabnutí; —ický, 
slabý, vysílený; —isovati, oslabovati. 

Asthma, řc, dýchavice, záduch ; — ti- 
chý, dýchavičný. 

Astragal, zakulacená vypuklá páska 
na spodu i na vršku sloupu ; —ismus, 
hra v kostky ; —oraantie, kostkověštba, 
věštba z kostek; — us, kozinec (rstl.). 

Astrachaň, zn. město v Ruších; 2. čer- 
né spratky z novorozených n. potru- 
cených beránkův ; — ha, čepice s be- 
ránkem. 

Astr-ální, hvězdní, hvězdový ; a. lampa, 
1. bezestinná ; —antia, hvězdovka, jar- 
manka (rstl.) ; —éa, bohyně spravedl- 
nosti v řec. bajesloví; 2. malá pla- 
neta, odkrytá r. 1845. 

Astro-gnosie, hvězdoznalectví ; —graf, 
hvězdopisec (nástroj hvězdář.) ; — lab, 
—labium, hvězdojem, hvězdoměr, úhlo- 
měr ; —log , hvězdopravec ; —logia, 
—mantie, hvězdoprava , — pravectví: 
—logichý. hvězdopravecký; —nom, hve- 



Astronomia 



25 — 



Attický 



zdař ; —nomia, —nomie, —šopa, hvě- 
zdářství ; —nomický, hvězdářský. 

Asver v. Ahasver. 

Asyl, z re., útočiště. 

Asym-inetrie, nesouměrnost; —ptota, ne- 
dopadnice (Čára). 

Asyn- ar tetický verš, nespoj ony v. ; — de- 
ton, bezspoječnosť, bezvaznosť. 

Asura, desátý den n. noc prvního mě- 
síce arab. roku ; 2. desítinoČní sla- 
vnost za mohamed. mučeníky. 

Ataktický, z řc, nepořádný. 

Ataman, náčelník kozákův; a. vojsko- 
vý, hlavní vůdce koz. Donských a 
Uralských ; a. košový, hlavní vůdce 
koz. Zaporožských ; a. kurenní, v&Ůcsb 
kurem Či okresu kozáckého ; a. set- 
nlclý (sotenný) , podsetník kozáčky ; 
a. selský, vesnický starosta. 

Ataxie, řc, nepořádek. 

Ateknie, řc, bezdětnosť. 

Atelie, řc, nedokonalosť, neúčelnosť. 

Atelier (ateljé), fr., dílna umělcova. 

Atény v. Athény. 

Athana-sia, řc, nesmrtelnost ; 2. jm. 
žen., nesmrtelná ; —sios, řc, jm. muž., 
nesmrtelný; —tismiis, víra v nesmr- 
telnost duše ; —tologie , učení o ne- 
smrtelnosti. 

Athe-ismus, z řc, bezbožectví ; —ista, 
bezbožec ; —ne, příjmíbohyně Miner- 
vy ; — ny, hl. městovĚecku; —roma, 
halva, náduť. 

Athlet, z řc, zápasník; —ický, zápa- 
snický; -ika, zápasnictví, nauka o 
zápase. [Ěecku. 

Athos, Svatá hora s mnoha kláštery v 

Atlantský okean, veliké moře mezi Ev- 
ropou, Amerikou a Afrikou. 

Atlas, v řc. bajesl., obr odsouzený k 
nosem oblohy nebeské ; 2. sbírka map ; 
3. pohoří v Sev. Africe ; 4. těžká 
hedvábná látka ; -ka, atlasová stuž- 
ka (pentle). 



Atmidoskop, řc, výparověst, výparoměr. 

Atmo-logie, z řc, parosloví, nauka o 
parách ; —meter, výparomčť ; —*/<!>'«, 
parokruh , obor vzdušný, obzemí; 
—sférický, vzdušní, povětrní; —sferilie, 
—sférické sraženiny, vše, co ze vzdu- 
chu na zemi padá ; —sferologie, nauka 
o obzemí. 

Atokie, řc, neplodnost žen. 

Atom, — on, řc, prvek ; —o, it., nej- 
menší míra délky v Benátsku. 

Aton-ický, z řc, ochablý ; —ie, ocha- 
blosť ; —on, bezpřívučný. 

Atour (atúr), fr., okrasa, šperk; dome 
ďatour, dvorní dáma ; dvorní komor- 
ná; — wemewž (aturnmán),fr., okrášlení. 

Atra-bilis, černá žluč ; —bilidrní, čer- 
nožlučný, zádumčivý; —biliosní, po- 
pudlivý, zlostný ; —ment, černidlo. 

Atresie, z řc, neprůchodnost otvorův 
(v těle lidském). 

Atri-chie, řc, bezvlasosť, pleš; —plex, 
lebeda (rstl.) ; — um, lt., předsíní. 

Atro-fie, ře., úbytě ; —pa, rulík (rstl.) ; 
— pin, rulíkovina ; — pos, řc, neodvra- 
titelná t. sudice. 

Atta-ché (atašé), fr., osoba jsoucí ve 
cviku u vyslanectví ; —chement (ata- 
šmán), fr., přítulnos", oddanost ; 2. 
zabavení jmění; zatknutí osoby ; —ka, 
fr. —que, útok; —kovati, útok učiniti 
nač; útokem hnáti nač; —man v. 
ataman. [zápřež. 

Attelage (ateláž), fr., řemení ke koním, 

Atten-ce, z fr., pozornost , zdvořilost ; 
—tát, násilí komu učiněné ; vražedný 
útok na koho ; —uantia, lat., prostřed- 
ky léčivé. 

Attest, —ace, —át, z lt. , vysvědčení ; 
—ovať', vysvědčiti, dosvědčiti. 

Atti-cismus , zvláštnost (vybroušenosf 
n. žjemnělosť) nářečí Attického ; — ckd 
sůl, vtipné neb štiplavé řeči ; —cké 
mravy , uhlazené mr. . 



Attika 



— 26 — 



Austerlitz 



— ka, střední kraj starého Kecka s 
hlav. mést. Athény ; —la, strašný pa- 
novník Hunův r. 433 — 453 ; 2. krát- 
ký ošňořený kabát uherský ; —tude, 
(atytýd), fr., posiměk ; 2. postavení 
neb držení těla. 

Atto, it., akt, jednání. 

Attorney, nižší právní zástupce v An- 
glicku ; a. generál, právní zástupce 
koruny. 

Attra-ctiva, lt, přitažlivé prostředky, 
zprýštidla (v lék.) ; —kce, z lt., pří- 
tali, přitažení, přitažlivost (ve mluvě) ; 
— pe, fr., klička; klam ; —povati, lstí 
se někoho zmocniti, podvésti koho. 

Attribut, z lt. , přívlastek , přídatek ; 
příznak. 

Atypický, bez rázu. 

Au (ó), fr., předložka, v ; au contraire 
(o kontrér), naopak; au courant (o 
kurán), v běhu ; aufait (ó fé), v skut- 
ku ■; au pair (ó pér), v rovni, zároveň ; 
au porteur (ó portér), držiteli (t. spla- 
tný papír cenný). 

Aubade (óbád), fr.. zastaveníČko. 

Auceps, lat., ptáčník. 

Auctor, lat., původce něčeho ; spisova- 
tel ; —itas v. autorita. 

Audace (audace), it., směle; audaces 
fortuna juvat, lat., smělým štěstí přeje. 

Audiatur et altera pars, lt., ať se sly- 
ší též druhá strana. 

Audi-ence, z lt., slyšení u panovníka, vy- 
slechnutí od panovníka ; —enční sál, 
síň, kde panovník slyší předkládané 
mu prosby; —tor, lt, (posluchač), vo- 
jenský sudí; —toriát, vojenské soud- 
covství ; —torium , posluchárna , síň 
pro posluchače ; 2. posluchačstvo. 

Auer, něm., tur; —hahn, něm., tetřev; 
—sberg v. Turjak. 

Aufgebot, něm., zemská hotovost*; 2. 
ohlášky svatební. 

Auge, něm., oko. 



Augit, pětilupek (miner.). 

Augment, — um, přímnožek (v řec. ča- 
soslovích) ; —ace, z lt. , rozmnožení, 
zvěčšení (not v hudbě) ; —atiuum, 
zhrubělé (slovo). 

Augšpurk, město v Němcích, kde r. 1530 
protestanti podali své vyznání víry ; 
—yně, přezdívka něm. novinám All- 
gemeine Zeitung v Augšpurku vy- 
cházejícím. 

Augur, ptakopravec (u Římanův). 

August, — us, lt, jm. muž., slavný; 2. 
a., srpen (měsíc) ; —a Jan, * 1500, 
starší či biskup českých bratří; po 
16 let vězněn od Ferdinanda I. na 
Křivoklátě, f 1572; —iniáni, řeholní ci 
pojmenovaní dle sv. Augustina. 

Auk-ce, veřejná dražba; —tor v. auc- 
tor, autor. 

Aul, dědina, osada Tatarův a Kavkaz - 
ských horanúv ; —a, dvůr ; dvořan- 
stvo ; síň, zvi. síň universitní ; —osto- 
v.ida, truboústé (ryby). 

Aumonier (omonié). fr., almužník. 

Aur-a, lt., vzducb, vítr; — a tus,\t., zla- 
tý; —ea bidla, zlatá bulla: —elius, 
lt jm. muž., zlatý; — elia, jm. žen., zla- 
tá; —eola, svatozáře ; —eus, lt. , zlatý ; 
—iga, kočí při jízdě o závod ; —iktde, 
medvědí úško, petrklíč zahradní ; —ipi- 
gment, kamenka (miner.) ; —ora, ji- 
třenka, zoře ; — um, lt., zlato. 

Auseha v. Úštěk. 

Auschwitz v. Osvětim. 

Auskult-ace, poslouchání : —ant, poslu- 
chač ; praktikant soudní; čekatel pro- 
fessury ; —ovati, poslouchati, nasléchati. 

Auspex v. augur; auspicie, pozorování 
ptákův pro věštbu (u st. Římanův) ; 
sub ausjMciis, lt., pod ochranou. 

Auspitz, m. v. Hustopeč. 

Aussig, m. v. Ústí. 

Aust-er, lt., polední č. jižní vítr ; 2. 
něm., ústřice ; —erlltz v. Slavkov; 



Austrálie 



27 — 



A z jam 



—ralie, (jižní země) pátý díl světa, 
známý od r. 1542 ; -ráhí, jižní ; 
—rasie, východní ří§e (511— 750 6ásť 
řiíe Franské); —regáíni instance, roz- 
hodčí soud Německých knížat. ; —na, 
Rakousko ; — riomanie, rakušáctví. 

Aut — aut, lt,, bud — nebo — ; aut 
Caesar, aut nih/l, bud císařem nebo 
ničím ; aut vincere, aut moři, buď zví- 
tězit nebo umřít. 

Auteur (otér), fr., v. auktor, autor. 

Authent-ia, pravost; —ický pravý, ho- 
dnověrný ; —icum, spis prvotní ; — t*o*- 
váti, stvrditi. 

Auto, šp., (z lt. actus), děj , skutek ; 
2. posvátná dějehra ; a. cla fé, (sku- 
tek víry), soud za příčinou víry, v. 
inkvisice; —biografie, řc, vlastní ži- 
votopis; —didakt, řc, samouk; —di- 
hie, řc, právo vlastního soudu ; —gno- 
sie, řc, sebeznání; —graf, vlastnoru- 
ční spis; —chthon,vc, tuzemec ; —krát, 
—krator, samo vládce, samodržec; —kra- 
ticTcý, samovládní,— dný; —kratie, —kra- 
cie, samovláda ; — mat , samohyb, — bec, 
— bný stroj ; samopud, samoděj ; —no- 
mie, samospráva; —plastika, řc, vý- 
tvarné n. obraznické umění ; —jme, 
řc, vlastní názor; —ptický, názorný. 

Autor, původce něčeho; spisovatel"; 
—isace, splnomocnění ; —isoiafi, spl- 
nomocniti koho; —ita, piivodnosť; zá- 
klad ; 2. vážnost ; 3. vážná osoba. 

Autriche (ótryš), fr., Rakousko. 

Aux armes ! (ozann) fr., do zbraně! 

Auxil-iární, pomocný ; —ium, lt., pomoc ; 
—ometer, kolikomčr. 

Aval, spolupodepsaný rukojmě na směn- 
ce; —anche '(avalanš) v. lavina. 

Avan-ce (aváhs), fr., předek, přednost ; 
2. záloha peněžná, půjčka; o. přípla* 
tek; 4. zisk; —cement (avánsmán), 
fr., postoupení; povýšení vhodnosti; 
— ie, libovolné vydírání peněz ; 2. pří- 



koří; —sovati, (špatně —žirovati), po- 
stoupiti, postupovati (v úřade). 

Avant (avan), fr., napřed, zpředu; en 
a., kupředu; — age(— áž), fr., výhodu, 
prospěch; —coips (avánkór), fr., pře- 
dek stavení; 2. přední sbor vojenský ; 
—fosse, vnější příkop ; —garde , pře- 
dní voj, předvojí; --poste, přední stráž, 
př. hlídka ; — ura v. aventure ; —urin, 
poloviční drahokam. 

Avaři, divoký národ, jenž r. 558 — 803 
Slovany znepokojoval. 

Avdes, umývání rukou před modlením 
u Mahomedanův. 

Ave, lt., zdráv buď! A. Maria, zdráva's 
Maria! (pozdravení andělské). 

Avec, fr. předložka, s. 

Aventur-e (avantýr), fr., dobrodružství, 
divodr. ; —ier, dobrodruh. 

Avers, z lt., lícní strana peníze ; —e, 
odpor, protivnosť ; —iouálni, úhrnkový. 

Avertissement (avertysman), fr., návě- 
ští; 2. výstraha. 

Avicul-acea, —ida, perlorodky (lastury). 

Avignon (-ňon) , m. ve Francouzích, 
někdy též sídlo papežův. 

Avis (aví), fr., —o, it., návěští, ozná- 
mení ; — ní loď, 1. oznamovací ; —ovati, 
oznámiti. 

Avoué (avué), fr., právní přítel. 

Avram v. Abraham. [ský trh. 

Avret, tur., paní, žena ; —Lazar, žen- 

Axilla, úžlabí (na rstl.) ; 2. paže. 

Axióma, řc, zásada samozřejmá, po- 
loženi samozřejmé, uznaná pravda. 

Axiometer, směroměr, lodní stroj. 

Axungia, lt., tuk. 

Ay, ayák, lenochod. 

Aya, ayo v. aja, ajo. 

Ayuntamiento, šp., obecní rada. 

Az (já), první písmě slovan. azbuky. 

Azbuka, slovanská č. kyrilská abeceda. 

Azimut, temenní úhel. [krajinách. 

Azjam, oděv rus. sedlákův v některých 



Aznaui 



28 



Bajulos 



Aznaur, šlechtic, dvořan. 
Azot, dusík (prvek). v 
Azovské moře, část Černého moře. 
Azrael v. AsraeL 

Aztékové, indiánský národ v Mexiku, 
nyní téměř vyhubený. 



Azur, —xt v. lazur. 

Ažio, nadávek na peníze, příplatek při 
měnění peněz ; — táz, měnecká lichva, 
nadsazování mince; —tér, měneči^v 
lichvář ; —tovati, měneckou lichvu pro- 
vozovati. 



B. 



B co skrác. lt. znamená bonus, dobrý, 
bene, dobře, Beatus, Beata, blahosla- 
vený, — ná ; 2. na rakous. penězích 
znamená mincovnu v Kremnici ; 3. b 
v hudbě, h snížené o půl tonu. 

Baal = pán, jm. modly u východ, ná- 
rodův ; B. Zebuťli, pán mušek. 

Bába, tur., otec. 

Babel v. Babylon. 

Babirusa, vepř jelenovy. 

Babory v. Bavory. [pantofle. 

Bábu, ind., kníže ; — dze, tur., končité 

Babylon, starobylé město v Asii ; —ská 
věz, měla prý dosahovati až do nebe, 
ale bůh změt jazyky lidské, úmysl 
ten překazil; odtud: babylon, zmatek, 
nesmysl. 

Bacca, lt. , jahůdka ; —laureus v. bakalář. 

Baccilo, míra řc. a ital. 

Bacchus v. Bakchus. 

Back, ang., zadní; nazpět; 2. vyvýše- 
ný předek lodi. [hul. 

Bacul-ometrie , měření holí; — us, lt., 

Bač-a, přední pastýř, mistr pastýřský; 
—ovlca, žena bačova ; 2. obydlí bačo- 
vo ; 3. dřevěná nádoba k dělání sýra. 

Bádám, baddam, hořké mandle užívané 
co peníze v Zad. Indii. 

Bader, něm., lazebník. 

Badian, —ík, rostlina ; —ovka , voda z 
badianu strojená. 

Bad-ňak, dubový kmen, jejž Jihoslo- 
vané o štědrém večeru na oheň kla- 
dou, po čemž na něj házejí žito n. 



pšenici ; — ni dan, štědrý den u Ji- 

hoslovanův. 
Badymetrie, řc, hloubkoměrství. 
Bag, (Karlov), it. Carlopago, m. ve voj. 

Hranici. [bohatýr. 

Bagadur, bagadyr, mong., hrdina, rek, 
(bagáž), fr., zavazadla, břemena. 
pakatel, maličkosf. 
Bagger, hlubicí stroj, hlubidlo řek. 
Bagno (baňo), it., lázeň; 2. trestnice 

přímořská, galejní dvůr. 
Bagoun, uherský vepř. 
Bab. v. Bag. 
Bachovina , soustava ministra Alex. 

Baeha, v Rakousku V 1. 1850—1850. 
Bachšiš, pers., daw. 
Bachus v. Bakchus. 
Baign-euse (beňéz),fr., čepec v koupeli; 

— oire (beňoár), fr., vana koupací. 
Bailli, velitel, dozorce. 
Bairaktar v. bajraktar. 
Bajadera, tanečnice veřejná v Indii. 
Bajan, pěvec v. Bojan. 
Bajazzo, it., šašek (paňác). 
Bajd-ak, druh lodí v jihozáp. Rusi ; 

—ara, loď kamčatská. 
Bajkal, —ské jezero, jez. vjiž. Sibiři. 
Bajocco, měděný peníz v Římsku. 
Bajoire (bažoár), fr., pamětní peníz s 

dvěma se kryjícíma hlavama. 
Bajonet, bodák. 
Bajraktar, tur., praporečník. 
Bajram, svátek mahomedánský. 
Bajulos, dozorce, správce. 



Bakalář 



— 29 



Baun 



Bakalář, — štvi, nejnižší hodnost akade- 
mická v středověku, [sku při moři. 

Bakar, Bakr, it. Buccari, m. v Chorvat- 

Bake v. boje. 

Bakch-analie, slavnost ke cti Bakchově ; 
—antky , ženštiny věnované službě 
Bakchově ; — os, — us, v řc. bajesl., 
bůh vína; 2. tlustý Člověk. 

Bál, ples, taneční zábava; maslcarní 
o., ples v přestrojích. 

Balad-a, národní pověst veršovaná; 
— in, kejklíř. 

Balaena, lt., velryba. [na Ukrajině. 

Balalajka, hud. nástroj o 4 strunách 

Balam, čekárna. 

Balan-ce (baláns), fr., váhy; 2. rovno- 
váha ; — cier (balánsié), lihýř, vaha- 
dlo ; —sovati, rovnováhu udržovati ; 
— us, z řc, žalud mořský (rak). 

Balast v, ballast, 

Balb-us, lt., koktavý ; —uties, koktání. 

Baldachin, látka setkaná z hedbáví a 
zlata ; 2. nebesa z takové látky udělaná. 

Baldrian, kozlík (rstl.). 

Balisťa, veliký prak, nástroj hazecí ; 
—ika, umění házeti těžké věci ; delo- 

střelství. [harsku. 

Balkán, Stará Planina, pohoří v Bul- 
Balkon, krátká pavlač. 
Balí v. bál ; —ada v. balada ; — cist, 

přítěž lodní; — ei v. bailli; — et, ta- 

neČni představení v divadle; — etni 

sbor, taneční sb. u divadla; —ista v. 

balista ; —on\. balon; — ot (baló), fr., 

balík ; —ota, jablečník, měrnice (r.stl.) ; 

—otage (balotáž) hlasování kulička- 
mi ; —ote, kulička k hlasování. 
Baln-eografie, popsání lázní, lázněpis; 

—eum, lt., lázeň. 
Balon, veliký míč (povětrní). 
Balsam, z hebr., libovonný olej, vonná 

silice ; — ina, rostl. ; — ka, nádoba na 

balsam ; —ovati, mrtvé tělo napustiti 

(vonnými) tekutinami, by nehnilo. 



Balsam, halsan v, balsam, 
Balta-dži, tur., sbor stráže v Serajlu ; 
— zar, hebr., jm. muž., vojenský rádce. 
Balustráda, zábradlí, brlení, 
Balzám v. balsam. 

Bambitka, pistole. [obraz, 

Bambocciada (bambočáda), it,, pitvorný 
Bambus, rákosovltý strom v Indii ; — ka, 

bambusová hůl. 
Ban, fr., zemská hotovost; 2, obmeze- 

ní osobní svobody. 
Bán, správce, náměstník král, u Jihosl, 
Ban-ální , ovšednělý , sevš. ; o. věb, 
manská věc; —an, rajský fík (rostli- 
na s chutným ovocem) ; — át, —ije, 
—ovina, země, kterou spravuje bán. 

Band-a, it. , úvazek, pásek ; 2. sbor 
zvi. hudebnický ; rota loupežnická ; 
—age (— áž), obvazadla, obvazky ho- 
jičské ; —agista (— ažista), obvazkář ; 
—elír, převěsný řemen vojákův ; —erie, 
prapor zemské hotovosti v Uhřích ; 
—erola, praporeček ; — ita, z it, —ito, 
psanec, vypovězenec ; 2. loupežník, 
úkladný neb nájemný vrah ; —itka v. 
bambitka; —olero, šp., jednotlivý lou- 
pežník ; — ur v. pandur ; —ura, hu- 
dební nástroj strunný u Malorusův ; 
—ivurvi, něm., tasemnice. 

Báně Stará n. Staré hrady, (Abrud-Ba- 
nya), m. v Sedmihradsku. [konopí. 

Bang, opojný nápoj z listí indického 

Banjan, obchodnický tlumočník n. do- 
hazovač ve vých. Indii ; 2. župan z, 
vatovaného hedvábí. 

Bank, —a, peněžna ; půjčovna ; úvěrná ; 
— ér, penězoměnec, peněžník, směne- 
čník ; — et, hostina ; —nota , *-ovka, 
—ocetle, poukázka banku na jistou 
sumu peněz ; — ovní, co se týče ban- 
ku; —ovník\. bankéř; — rot, úpadek, 
prokupčení ; —rotáf, —rotnik, pro- 
kupčilec. 

Bann, něm., právo, pravomocnosf ; 2. 



Banner 



30 — 



Basilika 



pokuta ; 3. vyobcování z církve , z 
obce; — er, něm., korouhev; —recht, 
právo pokutně. 

Banovina v. banát. 

Banquet, fr., v. banket ; —te (banket), 
násyp ze země na předprsí hradby. 

Bapt-ismus, křest ; — ista, křtitel; —isté, 
křest, sekta, jež křtí toliko dospělé; 
—isterium, křestní kaple. 

Bar, ang., zábradlí (soudní) ; 2. B., 
Antivari , m. v Albánii při moři ; 
—dbán, rus., buben ; —abáš, heb. jm. 
muž. ; — ák, chatrč ; bouda ; —an, rus. 
a pol., beran; —at, tur., list na stvr- 
zení v úřadě; 2. it., výměna; —atový 
obchod, výměnný obch. ; —atterie, pod- 
vod námořnický ; —ba, lt., brada. 

Barbar, z re, cizinec; 2. nevzdělanec, 
surovec; —a, řc. jm. žen., cizí; — is- 
mus, cizimluv, cizomluv , cizoslov ; 
—ossa , rusobradec ; —ský , surový ; 
— ství, surovosf, • nevzdělanost. 

Barbier, fr., něm., bradýř, holič. 

Barbiton, řc, hud. nástroj 7mistrunný. 

Barbor-a v. Barbara. [nicka. 

Barca v. bárka; —rola, it., píseň lod- 

Bard, pěvec u starých Gallův ; — ák, 
hliněnj^ čbán bez polívání v Egyptě ; 
— iet, —itus, píseň bardův ; —ijov, Bart- 
feld, m. v Uhřích. [věku. 

Baret, biret, točenice, čepička v stár. 

Barch-an, per., cestovní slon; 2. sedlo 
na soumary; —at, -rus., aksamit; 
—ent, —et, látka vlněná n. bavlněná 
rozličně keprovaná. 

Bari-bal, medvěd americký ; —era v. 
barriera ; —káda, uliční taras, přepora; 
— la, —l, míra na tekutiny v Itálii a 
u Jihoslov. 

Barin, rus. , pán ; barinja, rus., paní. 

Barjak, tur. , praporec , korouhevník ; 
—tar v. bajraktar. 

Bárka, loď rozličného spůsobu. 

Barnabáš, z héb.ýjra. muž., syn utěšení. 



Baro-ccio (baročo), it., dvoukolý vozík 
vesnický ; pryČka ; —čni, z fr. —que, 
divousský, podivný ; —meter, tlakoměr. 

Baron, svobodný pán; — et, malý ba- 
ron (titul Šlecht, v Anglii) ; — ie, —ství, 
panství n. důstojenství barona; — ka, 
manželka neb dcera baronova. 

Baroskop v. barometer. 

Barre (bar), fr., zábradlí, ohrada; 2. 
násyp písku v ústí řeky, přesyp ; 3. 
b., barreau, advokátstvo ve Francii. 

Barri-era, zábradlí, šraňk; 2. mejtní 
zápora; —káda v. barikáda. 

Bars, rus., pardal (šelma) ; — e, cínová 
pyksla s Čajem. 

Baršc (barszcz), pol., v. bršť. 

Bart, něm., brada; —feld v. Bavdijov; 
—holomaeus, —olomej z hebr. jm. muž., 
svářivý syn ; —olomějskd noc, zahubení 
protestantův (hugenotův) ve Francii 
25. srpna — 8. října 1572. 

Earuch, hebr. jm. muž., požehnaný. 

Bary-fonie, z řc, těžký hlas : —glossie, 
těžký jazyk; —lalie, obtížné mluve- 
ní ; —metrie, tížeměrství ; —t, mero- 
tec (miner.) ; —tomagnet, boloňský ká- 
men, svítící k. ; —ton, vysoký bas, 
mužský hlas zpěvní ; —um , mero- 
tík (kov). 

Bas, nejhlubší hlas ve zpěvu n. v har- 
monii; generální b., očíslovaný b., s 
něhož varhaníci hrávají; —a, nástroj 
hudební o 4 strunách zvuku hlubo- 
kého ; —alka v. basilika 4) ; —alt, če- 
dič (kámen); —cule (baskyhj, fr., hou- 
pačka ; 2. nepevné chování; —e v. 
basis : —eologie, nauka o zásadách lu- 
čebních ; základověda ; —icita, zása- 
ditosť.- 

Basil, —ios, řc, jm. muž., královský ; 
—ián, mnich řádu sv. Basilia; —ika, 
velkolepý v hlavní chrám ; 2. zákonník 
císařství Keckčho z 9. .století: 3. krá- 
lovská žíla v ruce ; 4. b., —ka. rošt- 



BasiliŠek 



31 



Becassine 



lina ; -ťšek, (králík), báječná potvo* 
ra s kohoutí hlavou, hřebenem, ha- 
dím krkem, dračími křídly, ještěřím 
ocasem a ptačími drápy. 

Bas-irovati, z řc., zakládati se na Čem, 
spočívati na čem; —>'s, řc., základ, 
základnice ; 2. (v luČbě) zásada ; 3. 
předstopí (v metrice); 4. pata, pod- 
kladek slonpn; podval; 5. opora ve 
vojenství ; —ista, kdo zpívá hlasem 
basovým : —ový klír. Fklíč na čtvr- 
té linii ; —reliéf, povvpuklá práce so- 
chařská. 

Bass-a ottava, it., nízká oktáva t. j. 
má se hráti o oktáva níže; —esse, 
fr., nízkost (ducha) ; —etní roh, druh 
klarinetu; — in (baséh), fr., vodojem, 
nádržka; 2. kotlina; 3. pánvice; —ina- 
da, z fr., uštěpačná řeč; —o, it., v. 
bas ; — on, fr., fagot. 

Bast-a ! dosti ! —ord, smíšenec, nepo- 
dařilec ; zvrhlec (zvířecí neb rostlin- 
ný) ; 2. nemanželské dítě, levobocek : 
—i/la, pevná věže k obraně, zvi. v 
Paříži 1383-1789; -ion, bašta ; -vna- 
da, bití holí n. řemenem u Turkův. 

Bas, —i, tnr., hlava, náčelník ; —a, pasa, 
tnr., náměstník, velitel; —ibozukové, 
nepravidelné vojsko turecké ; —kadun, 
nejvyšší paní (nejpřednější choť sul- 
tánova) ; —kýrové, národ na rozhraní 
Evropy a Asie. 

Bašt-a, výstupek hradební ; 2. b., bouda 
kryjící Čep u rybníka; 3. bulh., otec ; 
—an, zahrada na melouny; — zr, do- 
zorce nad sádkami a rybníky ; —oná- 
da v. bastonáda ; —ony, barva v it. 
kartách. 

Bataill-e, fr., (patálie), bitva; -on,ba- 
falion, prápor vojska. 

Batár, fr. bátarde, lehký, krytý, čtyr- 
kolý kočár. 

Bathometer, hloubkoměr. 

Batist, kment, nejjemnější plátno. 



Batog", rus., balon, fr., hni. 

Batrach-ia, žabovití (obojživelníci) ; —it, 
žabokam ; —omyomacliia, válka žab 
a myší; — os, řc., žába. 

Batta-lismus, —risinus, z řc, koktání. 

Batterie, sondělí, jistý počet (6 — 12) 
děl ; děloviště, místo, kde jsou děla 
postavená; 2. b. elektrická, jistý po- 
čet láhví elektrických. 

Batu-chan, panovník Tatar. 1223-1256. 

Batuška, rus., tatíček. 

Batzen, pac, peníz švýcarský. 

Bau-er, něm., sedlák ; 2. klec ; —hvite, 
honda stavební, budovnice ; 2. spolek, 
jednota stavitelův; —meister, stavitel- 
ský mistr. 

Baum, něm., strom ; —garten, sad stro- 
mový, stromka, Stromovka, stromiště. 

Eauzen v. Budyšín. 

Bavard (bavár), fr., mluvka, tlachač. 

Bavorov, něm. Barau, m. v Cechách. 

Bavory, (Baiern, Bayern), země na zá- 
pad s Cechy hraničící, někdy slovan., 
nyní německá, odkudž pochází ba- 
vorské pivo, t. spodokvasní. 

Bayadera v. bnjadera. 

Bayern v. Bavory. 

Eazalka v. basilika 4. 

Bazar, ar., trh, tržiště; kupecké kotce. 

Bažil, —isek v. hasil.. 

Bažant, pták zvláštního rodu , u nás 
chovaný v —ničích. 

Bdell-ium, bdělí, pryskyřice libovonná 
z rozlič. stromův; —ovieter, krvojem, 
nástroj k ujímání krve. 

Beán, nováček na universitě. 

Beat-a, lt., jm. žen., Božena, Blažena; 
B. virgo, blahoslavená panna (Maria) ; 
—ae memoriae, lt. , blahoslavené pa- 
měti; —ificatio, lt., prohlášení zemře- 
lého za blahoslaveného; —rix, lt., 
jm. žen., Blažena. [savice. 

Beau (bó), fr., krásný ; — té, krása ; kra- 

Becassine, fr., bekasín, sluka otavní. 



BeČ 



— 32 



Beriberi 



Beč, tur. a srb., Vídeň ; — ov, Petscbau, 
m. v Čecbách. [mírný, pokojný. 

Bedřich, z něm. Friedrich, jm. muž., 
eduinovi, kočovní Arabové v Arábii 

Ba sever. Africe. 

Beefsteak (biftek), ang., řízek hovězí- 
ho masa utlučený, okořeněný a u- 
pražený. 

Beelzebub, kníže ďáblův v. Baal-Zebuih. 

Beg, tur,, pán; —hardi, —hiny, řády 
náboženské v středověku ; —lerbeg, 
pán pánův ; titul místodržících v ně- 
kter. krajinách tureckých ; — lile, —o- 
vma, krajina, v níž vládne beg; — luk, 
robota ; —um, panující kněžna (v Indii). 

Behemoth, zvíře v bibli připomínané, 
snad hrochu podobné. 

Běhen, —ový kořen, jména více rostlin. 

Bechyně, komora ke schování horni- 
ckého nádobí a vytěžené rudy. 

Beilager, něm., sňatek osob knížecích. 

Beir-aktar, —am v. bajraktar, bajram. 

Bekhardi, bekyně v. beghardi, beghiny. 

Bél v, Baal, 

Bela. jm. Uherských králův. y 

Běl-á, něm.Weisswasser, m. v Cechách ; 
2, B,, Dullen. m. v Uhřích ; —ača, bílý 
soukenný plášť Bokezův ; — ák, Vilicích, 
m, v Korutanech; — boh, v slov. baj. 
bůh dobra, světla, tepla ; —ehrad, jm. 
více měst slovanských, zvi. hlav. mě- 
sto v Srbsku se 17.000 oby v. 

Belemnit, tkvínec (skamenělina). 

Bél-esprit (belesprý), fr., krásný duch ; 
krasotílek ; —etage (beletáž), fr., nej- 
úhlednější poschodí domu. 

Belial (ničemný), kníže ďáblův, 

Belladonna, it., (krásná paní) ; rulík, 
(jedovatá rstl.). 

Belletrist-a, slovesník, gpisovatel děl 
krásné literatury; —ika, slovesnosť, 
krásná literatura, krásné písemnictví. 

Bellevue (belvý), fr., v, belvedere, 

Bell-ieosus, lt., bojovný ; —is, lt., se- 



dmikrása; —ona, bohyně války u Ří- 
manův; —um, lt., válka; bitva. 

Bělohorská bitva v. Bílá hora. 

Belvedere, it., krasovid, krasozor (leto- 
hrádek s krásnou vyhlídkou) ; 2. 2?., 
Letná hora, na Letních(návrší u Prahy). 

Belzebub v. Beelzebub. 

Ben, hebr., syn. 

Benátky, it., Venezia, něm. Venedig, 
zn. město v Itálii, v lagunách moře 
Jaderského. 

Bene, lt., dobře; b. meritus, dobře za- 
sloužilý; —dictio, lt., žehnání, požehn. ; 
—dictus, lt., jm. muž. , požehnaný, 
skrác. —dikt, Beneš ; —diktin, mnich 
řádu sv. Benedikta; —fiče, z lt., pro- 
spěch (divadelních hercův) ; —ficiát, 
z lt., obročník, kdo užívá duchovní- 
ho obročí ; —ficium, právní dobrodiní ; 
b. inventarii, dobrodiní inventáře (při- 
hlášení-se k dědictví dle inventáře) ; 
—volentia, lt., přízeň ; náchylnost. 

Bengalský oheň, oheň bíle hořící, uží- 
vaný při slavném osvětlení. 

Beni, ar., syn. 

Benign-a, lt., jm. žen., dobrotivá; —us, 
lt. jm. muž., dobrotivý. 

Benjamin, heb. jm. muž., syn pravice. 

Benoit, Benoist (benoa), fr., v. Benedikt. 

Benoni, hebr. jm. muž., syn bolesti. 

Benzo-e, voňavá pryskyřice některých 
stromův; —ový strom, druh vavřínu, 
jehož větvičky po. benzoe zapáchají. 

Berat v. barat. 

Berber, per., holič; — is, lt., dřišťál. 

Beresta, rus., březová kůra. 

Berg, něm., hora, vrch ; —amota, druh 
citronův ; —amotka, druh hrušek pří- 
jemné chuti; —griin, něm., zeleň hor- 
ská; —reichenstein v. Kašperské hory. 

Bercht-a v. Berta; —old, jm. muž,, 
jasný, světlý. 

Beriberi, nemoc ve Vých. Indii, při níž 
nemocní chodí nesnadně, shrbeně. 



Berkovec 



— 33 — 



Bieunální 



Berkovec. rns. váha mající 10 puduv. 

Berlín, lil. město králov. Pruského se 
4M).000 oby v. 

Berahard, Bernard, něm. jm.muž.. Sa- 
Qioslav ; — in, řeholník menšího řádu 
sv. Františka v Polšte a Rusi. 

Bernstein, něm., jantar. 

Berri, tur. míle. [bajesloví. 

Berserker, bezpancéřník, hrdina v nor. 

Berth-a. jm. žen., jasná, světlá; —old, 
v Berclitold. 

Beriram. řunbaba i rstl.). 

Beryll. drahý kámen : —ium. glycium, 
siadík (prvek). 

Běs, v slov. bajesl., zlý bůh, x.Cernoboh. 

Besed-a, slovo, rozmluva; 2. zábava: 
—>n'L\ slovin., slovník. [bec. 

Bescháler, něm., pu.šíák, přípustný hře- 

Beschlag-, něm., obstávka, zabavení 
něčeho. 

Beskyd, —y v. Bezkyd. 

Bestekk, něm., nářadí stolní, ranhojičské. 

Bestia, šelma, divoké zvíře: 2. zhova- 
dilý ělověk ; — lita, zhovadilosť ; — rii, 
zápasníci s divokými zvířaty u Ří- 
manův. 

Bešlik. stříbrná mince turecká. 

Beta, lt., cvikla, cukrovka, cukrová 
řípa ; 2. jméno řeck. písmene ,3. 

Beťar, sic, tulák, flamendr. 

Béte (bet), ťr., hovado. 

Betel, druh pepře indického. 

Betk, hebr., dum, byt, místo ; (začátek 
mnoha míst biblických :) —anie, místo 
palmové ; —esda, místo výlevu ; —ýoge, 
místo fíků ; —lehem, dům masa; —sai- 
da, místo rybářství. 

Bethlen Gabor (Gabriel), kníže Sedmi- 
hradský (1580—1629)! 

Beton, fr., siníšenina vápna n. cementu 
s křemeny a rozdrobenými kameny; 
—ica, lt., bukvice (rstl.). 

Betti, —na, jm. žen., Alžběta. 

Betula, lt.. bříza. 

Rank : Slovník, novinářský. 



Beutel, něm., pytel. 

Beuthen v. Bytom. 

Bezděz, něm. Body, hrad v Cechách. 

Bezkyd, hora holá, ueporostlá, zvi. tak 
a též po pol. Bešcad (Reskid.. Bie*z- 
czad) slově část Karpat, táhnoucích 
se k Červené Rusi ; 2. u zeměpiscu 
jsou —y pohoří mezi Moravou a Uhry 
až k Haliči, (sty. Ještěd v Cechách). 

Bezoár, z pers., spokliuy \ žaludku ně- 
kterých zvfř.iř ; —<>cý kořen, užívaný 
co kazijed proti hadímu uštknutí. 

Bianca, Blanka, jm. žen., Běla. 

Bianco, bianko, podpis na listině ne- 
vyplněné ; 2. stará stříbr. mince pa- 
pežská; b. credit, úvěr neurčitý. 

Biandrie, lt.— řc, dvoj mužství. 

Biarchie, lt.— řc, dvoj vláda, dvojvládí. 

Bib-alie, lt., pitka : — er, něm., bobr ; 
—ere, lat., píti ; —tana, jm. žen. 

Bibl-a, — e, —í, z řc —ia, písmo sva- 
té novéno i starého zákona; — ář, 
Čtenář bible ; —ický, k bibli se vzta- 
hující. 

Siblio-fil, knihomil, přítel knih : —grof. 
knihopisec; přepisovač knih ; —grafie, 
knihopis, popis knih ; —latrie, přemr- 
štěné čtení bible ; —lith, kámen list- 
natý, k. v podobě listu; —logie, náa- 
ka o knihách ; —man, knihomol, kni- 
hácek ; —mánie, bažení po knihách; 
—théka, knihovna, sbírka knih; schrán- 
ka na knihy ; —thekár, —tekár, kni- 
hovník, správce knihovny. 

Biblist-a , milovník bible ; vykladač 
bible ; —ika, známost bible. [ba. 

Bicinium, lt, dvojhlasná hudební sklad- 

Bicornis, lt., dvourohý. 

Bidens, dvojzubka, žebráci (rstl.). 

Bidpaj, mudrc indický, domnělý pů- 
vodce bajek. [poctivec 

Bieder, něm., poctivý, Šlechetný; —mann, 

Biene, něm., včela. 

Bienn-alie, rostliny dvouleté: —ální, 



Biennium 



34 



Blame 



dvouletý, dvě léta trvající ; —ium, lt., 
dvouletí. 

Bier, něm., pivo. 

Bifolium, lt., dvojlist; bifrons, lt., dvoj- 
čelý; dvojího obličeje; biga, dvou- 
spřeží ; 2. oboustranné břímě sou- 
marův; bigamie, dvojženství; bigene- 
rický, z lt., obojího pohlaví. 

Bigoš, krmě Polákův z kyselého zelí 
a rozsekaného masa. 

Bigot-erie, —ismus, pobožnůstkářství; 
— ni, pobožnůstkářský. 

Bicho (bišo), červ zákožní. [šperk. 

Bijou (bižú), fr., klenot ; —terie (bižutrí), 

Bikefalion. řc, dvojhlavec (nestviVra). 

Bílá hora u Prahy, na níž Cechové od 
vojska Ferdinanda II. dne 8. listop. 
r. 1620 poraženi byli. 

Bila-nce, rozvaha účetní; —tertální, z 
lt., dvoustranný. 

Bilboquet (bilboké), fr., vstaváček, fi- 
gurka z korku atď.. vezpod kouskem 
olova obtížená, která převržena hned 
povstane. 

Bil-in, žlučeť, žluČina ; —iosní, žlučný ; 
— is, lt., žluč. 

Bili, ang., úřední spis, návrh zákona ; 
b. of mortality, list úmrtní. 

Bill-ard (biljár), kulečník ; —e (blij), 
fr., koule (na kulečníku) ; —et (biljé), 
fr. , lístek ; 2. poukázka, směnka ; 
—eteur, přijímač lístkúv (v divadle) ; 
—ion, počet: millionkrát million ; 2. 
u Francouzův tisíc millionňv ; —on, 
(biljon'), směs mědi a stříbra. 

Eimana, lt., dvoj ručí (živočichové). 

Bimbaša, tur., plukovník. 

Eimensis, bimester, lt., čas 2 měsícův. 

Bimsstein, něm., pemza. 

Binion. dvojina. 

Binirovati, dvakráte za den mši sloužiti. 

Binocle (binokl) , fr. , dalekohled na 
obě oči. [clený. 

Binom, dvouČlen ; —iální, —ický, dvou- 



Bio-dynamika řc, učení o silách život- 
ních: —grafický, životopisný; —gmfie, 
životopis; —logie, životosloví; — me- 
trie, životoměrství; bios , řc, slovo. 

Bipart-ice, rozpolení; —ovati, rozpoliti. 

Biquadrat, dvoj čtverec. 

Birét v. baret. 

Birjuk, tat., vlk ; 2. samotář, mrzout. 

Biřmov-ání (z lt. confirmatio, utvrzení), 
svátosť pomazání sv. křižmem. 

Bis, lt., dvakráte. 

Bisam, pížmo. 

Biscuit (biskyt), fr., v. biškot. 

Biscutella, dvouštitka (rstl.). 

Biskup, z řc, dozorce církevní, vrchní 
duchovní pastýř. 

Bison, býk americký. [hojiČský. 

Bistouri (bisturi), fr., řezací nástroj ran- 

Bistr, hnědé barvivo. 

Bisulca, dvojpaznehtí ssavci. 

Bisurman, moslemín, mahomedán. 

Bisyllabický, dvojslabičný. 

Biškot, piškot (z it. biscotto), dvakráte 
pečený s cukrem zadělaný chleb: 
dvojpečka. [kúry. 

Bišof (biskup), nápoj z pomorančové 

Bitheismus, dvoj božství. 

Bittersalz, něm., hořká sůl. 

Bitum-en. lt., živice, zemská smola ; 
—inosiií, živičnatý. 

Bivic, druh řepky, ozimka. 

Bivoj, utkav živou divokou svini za 
uši, přinesl ji na Libin, kdež od Li- 
buše obdarován od Kaši pak za man- 
žela zvolen. 

Bivouac (bivuak), přenocování vojska 
pod širým nebem. 

Bizarní, podivínský, divoušský. 

Blahoslav Jan, starší či biskup bratří 
českých, též znám. spisovatel, * 1523, 
f 1571. 

Blam-age (blamáž), fr , poskvrnění po- 
věsti ; —e (blam), fr., skvrna v po- 



Blamirovati 



— 35 



Boleslav 



věsti, zlá pověsť ; —irovati, —ovati se, 
uvésti se ve zlou pověsť. 

Blanc, fr., bílý; b. de plomb, běloba; 
—a, Blanka, Běla, jm. žen. 

Blanche (blanš), fr., bílá; — rie (blan- 
šrí). bělidlo. 

Blaník, hora u Louňovic v Cech., v 
níž prý spící rytíři cekají na probu- 
zení, by pak Čechy od cizinců osvo- 
bodili. 

Blank-et, blanquet, bílý prázdný papír ; 
2. plnomocenství s vlastnoručním pod- 
pisem ; — yt, jasně modrá obloba ne- 
beská : taková barva. 

Blas-femie. rouhání-se Bohu ; —irovavý, 
ztupělý, netečný ; —on , zvuk rohu 
hlasatelova; 2. znak, erb; —onista, 
znakoznalec; —onovati, erby n. znaky 
malovati; —téma, klička (v rstl.). 

Bláto, srb., jezero. 

Blau-bart, něm , modrovous ; —buch, mo- 
drá kniha (v Angl. parlam.) ; —strwmpf, 
modropunČoška. 

Blažej, z lt. Blasius a to z Basilius, 

Blei-stift, něm., tužka; —weiss, něm., 
běloba. 

Blenno-ptysis, z řc. , slizný kašel; 
—rrhagie, —rrlioea, slizotok ; —sis, ne- 
moc sliznic, slizovka. 

Blefar-itis, z řc, zánět víčka očního ; 
—optose, výhřez hořejšího ví Čka; —o- 
spasmus, křeč víček. 

Bloc, fr., Blokk, něm., balvan. 

Blokáda, obklíčení (města). 

Blond, fr., světlý ; světlovlasý ; rusý ; 
—ina, —inka, rusovlaska, bělohlávka; 
— y, hedbávné krajky. 

Blouse (biúz), fr., blusa, halena, lehký 
volný oděv plátěný. [v Žatecku, 

Blšany, něm. FVóliau, m. v Čechách 

Boa, hroznejš (veliký had). 

Board (bórd), angl., tabule, úřad, soud ; 
—imjhouse (bordinghaus), jídelna. 

Bobák, druh svišťů. 



Bobbinet, ang., krajková půda. 

Bocage (bokáž), fr., křovina. 

Bocal, bokál, pokál, číše. [přístav. 

Bocca (bokka), it., ústa; 2. vchod; 3. 

Bock, Bokk, něm., kozel ; -2. kozlec, 
samčík (druh piva). 

Bodrci, čásť Pobaltických Slovanův, 
nyní juž vyhynulých ; bránili se proti 
návalu Němectva až do 13. stol. 

Bohatýr, hrdina, rek, v. bagadur. 

Bohem-ia, lt., Česká země ; 2. němec- 
ký Časopis v Praze od r. 1828; — is- 
mus, spúsob mluvení českého ; — lito- 
vati, češtiti, počešťovati. 

Bohomilové, sekta náboženská zvi. v 
Jihoslovansku rozšířená od 10. do 15. 
století. 

Bohu-mil, jm. muž. , něm. Gottlieb ; 
—mín^ něm. Oderberg, m. ve Slezsku ; 
—sudov, něm. Mariaschein, klášter v 
Cechách, [tujou. 

Bohvani, ind. bohyně, jíž se lidé obě- 

Bocher, hebr., mladík; učeň talmudu. 

Bojan, si. básník staroruský, věští pě- 
vec, slavík starého věku ; 2, B., chán 
avarský, f 603, 

Bojar, —in, náčelník, šlechtic. 

Boje, mořský znale, poplavek. 

Bojové, národ, jenž žil v stár, věku 
v Čechách. 

Boka v. bocca, 

Bolero, šp. národní tanec. 

Boleslav, jm, muž., zvi. mnohých kní- 
žat Českých, Polských a Slezských, 
a odtud jm. měst, B. 1., kníže Český, 
zabiv bratra svého Václava pan oral 
statně 036 — 967. B, II,, syn jeho, 
967—999, založil znamenitou říši 
západoslovanskou a zřídil v Praze 
biskupství. B. IH„ panoval bídně 999 
— 1002 a pak 1003, oslepen a zapo- 
menut, f u vyhnanství 103", — B. I., 
Chrabrý, král Polský, vládl 992, f 
1027; založil po smrti Českého Bo> 
3* 



Boletus 



36 — 



Bosse 



leslava II. znamenitou říši v Polsko- 
slovanskou, k níž načas i Cechy ná- 
ležely. B. V/Iadá něm. Jung-Bunz- 
ůétm, m. v Čechách. 

Boletus, lt., liřib. 

Bolleta, paleta, list na osvědčení. 

Bolšoj, rus., veliký. 

Bolus, arménská hlína; 2. roubíček 
'kulička lékárnická). 

Bomba, puma (veliká koule do děla). 

Bombard, zvláštní hlas ve varhanech ; 
—•':■, dělo; —ement (bombardmán), fr., 
—ování, střelba z děl do města ; — ér, 
délostřelec jenž obsluhuje těžší dělo ; 
učeň dělostřelČí; —on, plechový ná- 
stroj foukací ; —ovát i, z děl stříleti 
do města. 

Bombast, řeč nadutá ; —ický , nadutý 
v řeči ; bombazín, látka někdy hed- 
bávná, nyní polohedvábná a vlněná. 

Bombus, lt., hučení v uších. 

Bon, fr., dobrý; dobře: b. jour (bon 
žúr), dobré jitro! dobrý den! b. ton, 
dobrý mrav, dvorné spůsoby ; —a, lt., 
statky, jmění; b. cadnea, st. odumřelé ; 
b. communia, jmění obecné ; b. iramo- 
bilia, jm. nemovité ; b. mobilia, jm. 
movité ; b. venia , s dovolením ; B. 
Dea, dobrá bohyně; —aventiira , lt., 
jm. muž., štěstím obdařený; — bon, 
cukroví : —boniera, eukrovnice. 

Bond, fr.. skok; vzepnutí-se koně; 2. 
ang\, úpis^ rukojemství. 

Bon-heur (bonér) , fr. , štěstí, blaho ; 
—homie, dobrota ; —homme (bonom), 
fr., dobrák ; —ifác , z lt. —ifacius, 
jm. muž., dobroděj ; —ifikace. z lt.. 
náhrada: —ifikovati, nahraditi; —is 
avibiis, lt., ^fc příznivými ptáky) v do- 
brých okolnostech ; —itas, lt., dobro- 
ta; —iteur, cenitel půdy ; —itovati, ce- 
niti (zkoušeti a ustanoviti) dobrotu 
půdy: —mot, fr., vtip. 

Bonn-e (bon), fr., dobrá; 2. chůva; b. 



fortuně, štěstí; —et řboné), fr., čepec ; 
čepice ; 2. při výšení zdi. 

Bon-orum cessio, lt., postoupení jmění 
věřitelům ; —um, lt. , dobro ; b. pu- 
blicum, obecné dobré; — us, lt., dobrý: 
—vivant (bonviván), fr. , rozkošník, 
světák. 

Bonz, kněz čínský neb japanský. 

Book (buk), ang., kniha. 

Boot, něm., Člun ; —es, řc, honec bý- 
kův; 2. shvězdění na nebi. 

Bor, něm. Haid,m. v Cech. v Chebsku. 

Bor, bledník (prvek). 

Bóra (burja=bouře), vítr prudký, bouř- 
livý ; —go, brutnák (rstl.) ; —x, bledna 
(sůl). 

Bord,kraj lodi; 2. břeh ; —a, černý plášf 
JMahomedův, ctěný co sv. ostatek ; 2. 
v. borta; — ell, hampejz, ostudná; —ure 
(boi dýr), fr. , okrají, lemování. 

Boreas, vítr severovýchodní, chhidný. 

Borgis v. bourgeois. 

Boris, jm. muž. 

Bořivoj I., kníže Český, dal se r. 873 
na dvoře Moravského panovníka Sva- 
topluka pokřtít. 

Bornirovaný. obmezený, hloupý Člověk. 

Borovany, něm. Forbes, ms. v Čech. 
v Bu děj o vičku. 

Boršť v. bršf. 

Borta, lem, lemovka : 2. kusá homo- 
lovitá čepice Lužičanúv. 

Borussia, lt., Prusko. 

Boruta, poL, ďábel borovec, blatník. 

Bos, lt., viil, skot. 

Bdsig v. Bezděz. 

Bos-na, krajina jihoslovauská mezi 
kníž. Srbským a Dalmácií, pověstná 
utiskováním, jež snášejí slovanští kře- 
sťané od Turkův ; —por , mořská ú- 
žina mezi Europou a Asií : —quet 
(boské), fr., křovina -v zahradě. 

Boss-age (bosáž), fr., vydutina v sta- 
vitelství : — e, fr., hrb. boule, vydu- 



B< 



37 - 



Brasero 



tina; — irovati, dělati (lepiti) plastické 

figury z nějaké měkké látky (a vosku"). 

Bostandži, tur., strážce serajlu; —baši, 
náčelník stráže v serajlu. 

Boston, hra v karty mezi 4 osobami. 

Bota, obuv mužská s vysokou holení. 

Botan-ický, rostlinnieký, rostlinářský : 
— i"/.\ rostlinoznalec. rostlinník, rostli- 
nář; —isovati, rostliny sbírati. 

Botarga. spůsob kaviáru. 

Botta, míra na víno. 

Bottich, něm., Čber, kaď, bečka. 

Boubín, něm. Kubamberg, hora v ,jižn. 
Cechách. 

Boucle (bukl), fr., kadeř, kroužek, přezka. 

Boudoir íbudoár), ťr., dámská oděvna, 
odpoči v T árna. 

Bouffon, fr. v. buffone. 

Bougie (buží), fr., voskovka (ranhojic- 
ský váleček). 

Bougre (búgr). fr., špatný chlap. 

Bouch-e (buš), fr., ústa, ústí ; —er (bu- 
še), fr., řezník; — on, zátka. 

Bouille (bulj), fr., kolek na zboží, klejmo. 

Boule (búl), fr., koule, míc ; —vard, 
(bulvár), fr., hradba, ohrada. 

Bouline (bulín), fr., lano na plachty. 

Bouquet (bnké), fr., kytka ; 2. vůně vína. 

Bourg, fr. (zněm. Burg), městys; —eois 
(buržoa), fr., měšťan; 2. druh drob- 
ného písma; —eoisie (buržoazí), fr., 
měšťanstvo, měšťáctvo. 

Bourre (búr), fr.,nacpávka; — aií(buró), 
fr., kat. 

Bours-e (burs), fr. v. bursa ; —ier (bur- 
sié). burso vnik. 

Boussola, bussola. skřínka shora za- 
sklená, v níž jest magnetová jehlice. 

Bout (bú), fr., konec, kraj ; —ode (bu- 
tád), ťr., neočekávaný dojem ; 2. ná- 
hlý podivný nápad ; 3. postranní skok 
koně ; —eille (butej) , fr. , lahvice ; 
— on, knoflík; 2. poupě; 3. muška na 
ručnici. 



Bovista, pýchavka, kuřavka (-ba 

Boy (boj, boa), jistá látka vlněná. 

Bozz-e, —o v. bosse. 

Božic. srb.,den božího narození, vánoce. 

Brabant, — «bo, krajina u Nizozemska: 
—es, tenké, bílé plátno brabantské. 

Braca, míra délky v Portugalsku (sáh). 

Braccio (bračo), míra délky v Itálii. 

Bracelet (braslé), fr., braseleta (z lt. 
brachialé)^ náramek, nárucek. 

Brač, altaviola, hudební nástroj smyč- 
cový o 4 strunách. 

Braga, nápoj z mouky ovesné s pří- 
sadou chmele u Tatarův. 

Brabma, božství Indické; —ne, boho- 
slovci Indův , nejpřednější kasta ve 
Vých. Indii. 

Brach-e, něm., úhor , příloh ; —iopo- 
da, ramenonožci (mušle) ; —monat, 
něm., Červen ; —vogel, kulík. 

Brachy -bio tický, z řc, krátký čas žijí- 
cí ; —grafie, skrácený spusob psaní, 
kratopis ; —logie, krátkost v mluvení, 
krátkomluva ; krátkořečnosť ; -poetik 
cký, krátkonohý ; —■ptevicky' , krátko- 
křídiý ; —syllabus, krátkoslabiČná stn- 
pa ve verši ; —ura, krátkoocasí raci. 

Brai (bré), fr., druh smoly z jedlí a 
borovic ; —Uavd (brajár), fr., křikloun. 

Brak, výmět, výměšek, přeběrek ; —teaty, 
plecháče (staré po jedné straně raže- 
né peníze) ; —yne, vybraná ovce. 

Brama, bramané, bramíni v. Brahma, 
— ané. 

Brand, něm., snět, zánět ; 2. požár ; 
— er, něm., zápalná loď; — on, zápal- 
ný věchet ; —wein, něm., — y, ang., 
kořalka. 

Branche (branš), fr., větev, odvětví, 
odradí, odbor (služby). 

Branibor, něm. Brandenburg, m. a — y. 
země nyní k Prusku připojená. 

Brase-arius, —ator, střít. , sladovník ; 
— ro, Šp., úhelník. 



Brasilian 



38 



Brokát 



Brasil-ian , vzácný brasilský topas ; 
—ské dřevo, prysilové dř., fernambuc- 
ké dř., červené dr. ; brasoleta v. bracelet. 

Brassica, lt., kapusta. [hradsku. 

Brašov, něm. Kronstadt, m. v Sedmi- 

Braun, něm., hnědý, snědý; —kohle, 
hnědé uhlí, hnědouhlí; —stein, burel. 

Brauner Frant., * 1810 v Litomyšli, 
od r. 1836 Dr. práv, byl úředníkem 
tu i onde v Čechách , psal 1847 o 
stavu rolnickém; r. 1848 volen do 
říšského sněmu do Vídně , po jehož 
rozpuštění žil co advokát v Praze; 
r. 1861 účastnil se vedle jiných co 
přední sněmovník v Praze i ve Vídni. 

Bravo! směle! výborně; 2. 6., smělec, 
nájemný vrah ; bravura, statnosť, od- 
hodlanost. 

Braxat-io , lt., várka ; —or , sládek ; 
—wium, pivovár. 

Brazoleta v. bracelet. 

Brdo, hora lesnatá, chlum ; Brda, čásť 
Černé hory. 

Breccie, slepenec (kámen slepený z 
rozličných částí). [ravě. 

Břeclava, něm. Lundenburg, m. na Mo- 

Breche (breš), fr., Bresche, něm., prů- 
lom ve zdi hradební. 

Brejle, náoČky, skla ke zbystření zraku. 

Breloque (brelok), fr., titěrky. 

Bremse, něm., střeček; 2. zarážka u vozu. 

Brennglas, něm., zapalovací sklo. 

Brenta, míra na tekutiny v Itálii-, 

Břetislav I., příjmím Achilles Český, 
kníže Český 1037—1055, dobyl na 
Uhřích Moravy a unes násilně Jitku 
z kláštera, pojal ji za ženu ; za pří- 
činou vpádu do Polska musel bojo- 
vati s Němci; ustanovením, že nej- 
starší z rodu Přemyslova má býti ve- 
likým knížetem Českým, dal příčinu 
k mnohým potomním různicím zem- 
ským; 2. B., něm. Pressburg, m. v 
Uhřích na Dunaji. 



Brev-e, krátký list papežský ; — ei, fr., 
patent, list milosti, 1. o povýšení na 
úřad; — i manu, lt, (krátkou rukou), 
zkrátka; — iář, z lt. —iarium, modli- 
tební kniha katol. kněží ; — is, lt., krát- 
ký ; 2. krátká nota ; 3. krátká sla- 
bika (ve verši). 

Briareus, obr 50hlavý a lOOruký. 

Bric-a-brae, fr., staré haraburdí. 

Bricole, odražení, odskočení. 

Brictius, Brikcí, jm. muž. 

Briga, malá loď s dvěma stěžni ; — da, 
odradí vojska; —dier, —dnik, velitel 
brigády ; —nd (brygán), fr., loupež- 
ník ; — nte, it., buřič; —ntina, lehká 
loď s nízkým bordem ; brigg v. briga. 

Brightova (brajtova) nemoc, jistá ne- 
moc ledvin. 

Brigida, Brigita, jm. žen., zářící. 

Brigue (brik), fr., úklad, lesť ; 2. da- 
rebný spolek. 

Briliant, nejvzácnější tvar broušených 
drahokamův; — ní, skvělý, skvoucí. 

Brille, něm., v. brejle. 

Brindza, brinza, umísený ovčí sýr na 
salaších v Tatrách. 

Brio, brioso, con brio, it., ohnivě. 

Briquet-age (briktáž), fr., cihlová stav- 
ba; —ovati, cihlami vykládati. 

Brise, něm., větřík na moři zvi. od 
země jdoucí. 

Britan, anglický pes ; —nie , Anglie ; 
—ský kov, směs mosazi, cínu, antimonu 
a vizmutu. 

Brno, něm. Brunn, hlav. město na Mo- 
ravě s 59.000 obyvatelův. 

Brocanteur (brokantér), fr. , vetešník, 
obchodník v obstárlých věcech. 

Brocat v. brokát ; — elle, látka podob- 
ná brokátu, jen lehčeji pracovaná. 

Brod, Brot, něm., chleb. 

Broche (broš), fr., silná jehla spínací, 
spinadlo, spinaČka ; 2. fr., rožeň. 

Brokát, zlatohlav, stříbrohlav. 



Broker 



— 39 — 



Bukefalos 



Broker, ang., jednatel, dohazovač. 

Brom, brudík (prvek); —ameter, z řc, 
pofravoměr; —atografie , potravopis ; 
—ařo/ogie, potravosloví ; — beere, něm., 
ostružina; —berg v. Bydhošf; —ios 
v. Bakťlms; bronc v. bronz. 

Bronchi-álni, prúdušniČní ; —elrtasis, roz- 
šíření prúdušniček ; —odenosis, zúžení 
průdušniček ; — tis, zánět prúdušniček. 

Broncho-fonie, z řc. , znění průdušni- 
Ček ; —hele, vyhřezlina n. průtrž prů- 
dušnice; —5, řc., průdušnice ; —tom, 
řezadlo na průdušnice ; —toraxe, roz- 
říznutí průdušnice. 

Bronfc-eum, hrimadlo (v divadle) ; —ofo- 
bie, bázeň z bouřky ; —ologie, nauka 
o bouřkách. f 

Bronz, slitina různých kovův se zákla- 
dem mědi ; —it, minerál barvy bron- 
zové ; —ovati, pohled bronzu dávati 
natíráním. 

Brošurka, sešitek, malá knížka pouze 
sešitá n, slepená. 

Brotan, dřevinka , boží 
pelyňku zahradního). 

Brouillon (bruljón), fr., 
2. denník kupecký. 

Brož v. Ambrož. 

Bršť, pol. barszcz, rus. 
ze skysalé rozředěné 
svařené s hovězí polévkou a nějakou 
zelinou (zvi. červenou řepou). 

Brucin, kyslíkovatá zásada rostlinná, 
velmi jedovatá. 

Brumaire (bryméf), fr. . druhý měsíc 
francouzské republiky, 22. října — 
20. listopadu. [Český. 

Bruncvík, báječný velmi udatný kníže 

Brunel (brynd), tuhá látka vlněná obyČ. 

Černá na ženské střevíce ; —la, prunella. 

Brunet (bryné), fr., hnědý; snědý ;—/,-«., 

snědá dívka, černovláska; brtinirová- 

ní, zahnědování železných věcí. 

Bninn v. Brno. 



dřevce (druh 
běžný nástin; 



óopuib, nápoj 
ječné mouky 



Brunnen. něm., studnic. 

Brun-o. jm. muž., hnědý; —svík v. 

Bruncvík. 
Bruscamente, it, ostře, hrubě ; brnx- 

queiie (bVyskrí), fr., příkré chování- 

se k někomu ; osopení-se na koho. 
Brut-alita, zhovadilosf, hrubost ; —úl ní. 

zhovadilý, surový, hrubý; —to, zhru- 
ba (v účtech); —us, lt.,nerozumný, tupý. 
Bryndza v. brindza. 
Brynel v. brunel. 
Bryo-logie, mechozpyt; — nia, posed, 

osech, zemská tykvice (rstl.); —zoa, 

mechovky. 
Bubo, lt, výr ; 2. dýmej, tříslnice (vřed) ; 

— na, bohyně a ochrankyne hovězího 

dobytka u Římanův. 
Buccari, it. v. Bakar. 
Buceíal, bucifal v. bukefalos. 
Buda v. Budín. 
Buddh-a, indické božství; — m&nms, 

nauka o Buddhovi ; —isté, vvznavači 

Buddhy. 
Budějovice, Budějice České, něm Bud- 

weis, m. v Čechách ; 2. B. Moravské, 

něm. Budwitz, m. v Moravě. 
Budín, něm. Ofen, m. v Uhříeh. 
Budyšín, něm. fíauzen, m. v hor. Lužici. 

Budžak, tur., úhel. kout, zvi. rovina 

mezi Dněstrem a Černým mořem od 
Akkermana do Kilie. 

Buffet (byfé), fr., skřínka na Číše u 
kredence. 

Buffo, —ne, it., komický zpěvec diva- 
delní; —nerie, šaškářství. 

Bufo, lt, ropucha (žába). 

Bugsování, tažení lodí pomocí lan. 

Buche, něm., buk. 

Buchsbaum, něm., zimostráz. 

Bucht, něm., záliv. 

Bukanýři. francouzští dobrodruzi v záp. 
Indii v 17. stol. 

Bukefalos, řc, býkohlavec, kůň Alexan- 
dra Velikého, 



Bukoliasmos 



40 



Bvzantini 



Bukol-iasmos , re. , pastýřský zpěv ; 
—ický, pastýřský. 

Bukovec , něm. Lubeck, m. v sever. 
Němcích při moři. 

Bukovina, krajina jižně od Haliče, le- 
snatými horami prostoupená. 

Bul-áci, přezdívka obyvatelů kolem 
Domažlic pro slovo bul místo byl; 
—at, turecká šavle z výborné oceli. 
n jilce úzká na konci široká a pá- 
dná; —ava, žezlo polských hetmamúv 
(nyní maršalská hůl). [lt., bobule. 

Bulb-ócodium, lt., jarovit (rstl.) ; —us, 

Búlé. řc. i-ada. 

Bulgarina, nástroj z ořechového dřeva 
o 4 strunách, na něž se pružnou korou 
břinká při provázení národních písní 
bulharských. 

Bulhaři, větev národu Slovanského, 
mezi Černým a Siným mořem. 

Bulim-ie, — us, z řc, zámor, nesytka 
(nemoc). 

Buljuk-baše, tur., plukovník ; aniČarův. 

Bulka, jistá hra v karty; 2. bulh., vda- 
ná žena ; 3. žena hulácká u Domažlic. 

Bull, ang\, býk, bulík ; John B., pře- 
zdívka Anglického národu ; —a, lt., 
puchýř, puchýřina ; 2. visutá kapsule 
s pečetí u listiny; 3. veřejný papež- 
ský list; B. zlatá, listina pamětná, k 
níž přivěšena zlatá pečeť ; —arium, 
sbírka papežských bull ; —dog, druh 
anglických psův ; —etin (byltén), fr., 
—etino, it., úřední zpráva. 

Bumaga. rus., papír ; chlopcataja b., 
bavlna; bumážky, papírové peníze. 

Buňčuk, bunčug, nepravé perle ; 2. koň- 
ský ocas místo korouhve v tur. vojště. 

Bund, něm., svazek , spolek ; —estag, 
něm., spolkové shromáždění (německé). 

Bunzlau, něm., v. Boleslav. 

Bupleurum, li, prorostlík (rstl.). 

Burattini, it., loutky, jimiž hrávají na 
divadlech. 



Bureau (byró), fr., psací stolek ; písár- 
na; —kracie, lihovláda úředníkův. 

Burg, něm., hrad; — er, Búrger, něm., 
měšťan ; —ermeiste.r, purkmistr, náčel- 
ník měšťanstva; —freiheit, —fried, 
okres města ; —graf, purkrabí, správce 
hradu, hradní. 

Bur-ka, plstěný plášť v Polsce ; — lák. 
přespolní poběhlý dělník v jižní Rusi ; 
—nus, bílý vlněný plášť Arabův v 
Africe ; spúsob svrchníků ; —sa. řc, 
tobolka, sáček na peníze ; 2. společné 
bydliště studentův v některých mě- 
stech ; 3. kupecký dvůr . směneční 
tržiště ; — sák, lt. —sarius, něm. —sche, 
student ze společného bydliště ; —schen- 
schaft, něm., spolek německých stu- 
dentův ; —sovní komora , společno<f 
kupcův mající dohled nad bursou: — .*, 
->-še v. bursák; —šikosně, studentsky 
nedbale. 

Bushel (b'šl), ang\ obilní míra. 

Butelka, lahvice. 

Buteo, lt., raroh (sokol). 

Butyrum, lt., máslo. 

Butzel, něm., buclík, druh plátna. 

Buxum, lt., zimostráz (keř). 

Buzdovan, buzdygan, palcát. [sku. 

Bydhošť, něm. Bromberg, m. v Pozňan- 

Byss, —us, zvláštní vlákna z noh ně- 
kterých lastur: vzácné tkaniny z ta- 
kových vláken ; —olith v. asbest. 

Bystřice Banská, něm. Neusold, m. v 
Uhřích ; B. Hrubá. něm. Gross- Wi- 
steimitz. ms. na Moravě; B. Sloven- 
ská, něm. Windisch-Feistritz, m. ve 
Štyrsku. 

Bythometrie, z řc. hloubkoměrství. 

Bytom, něm. Beuthen, m. ve Slezsku. 

Byzan-cie, —tion, —tiuvi . dávné jmenc 
Cařihradu, odkudž má jméno —tská 

n. —finská Čili Východo-řírnská říáe : 
—tmi. dějepiscové řečtí, kteří psali o 

Byzantské říši. 



— 41 — 



(Slova zde scházející hledej v K nebo /. Ch následuje za TI.) 



C. co číslo římské = 100; 2. Co skrá- 
cenina znamená C. = Caesar* Cajus* 
Capital* Carbon* Cavsim. Censor* Clau- 
dius* Comes* Comitia* Consid* Conto* 
Couraní, na recept. Calx ; v silozpytu 
C = Celsiova skála na teploměru se 
100 stupňů; 3. na rakous. penězích 
značí, že jsou v Praze raženy ; 4. v 
hudbě C jméno základní diatonické 
stupnice (skály). 

Cab (keb), ang\, drožka o 2 kolách. 

Cabal (k . .). v. kabala; — etta. it.. v 
hud., krátká veta zpěvná; —eur (ka- 
bale r), fr., úkladník; — Jero (— Ijero), 
šp., v. kavalír; —lo* šp., kůň. 

Cabaret (kabaré), fr., krčma; —ier* 
(— tié). krčmář. 

Cabas (kabá). fr., košíček ze sítí. 

Cabildo (kavildo), spán., kapitola, sbor 
zvi. městských starších ; 2. radnice. 

Cabo. šp. a port., předli oři, v. cap ; 
—tage (kabotáž). it. —taggio (— tadžo), 
pobřežní plavba. 

Cabriolet v. kabriolet. 

Cacao v. kakao. 

Cactus v. kaktus. 

Cacus, v řc. bajesl. , syn Vulkánu v, 
strašný obr, zabit od Herkula. 

Cadaver. It., mrtvola. 

Čade (kád), fr., míra na tekutiny. 

Cadeau (kadó), fr., dar; 2. okrasy za- 
čátečního písmene. 

Cadenza. it,, v. kadence. 

Cadet v. kadet, 

Cadre (kádr), fr.. rámec; 2. kmen plu- 
kovní, důstojnictvo sloužící i tehdáž. 
když mužstvo jest propuštěno. 



Caducitas. It. , odúmrtí, věc odumřelá, 
n. propadlá. 

Caelum v. coelum. 

Caesalpinia, sapan, luštinaté stromy. 
dílem v Indii východní dílem v zá- 
padní; dávají barevné dříví. 

Caesar. jméno vojevůdce, jenž založil 
v Římě samovládu ; odtud c, císař. 
nejvyšší samo vládce. C. non supra 
<ii-ammaticos* lt., císař není nad mlu- 
vozpytce ; — eus* císařský. 

Caestus v. cestus. 

Caesura, přeryvka, přestřižka ve verši. 

Cafard (kafár), pokrytec , licoměmík : 
—črte, pokrytství. 

Café, fr., káva (zrna z kávovníku, ježto 
upražená, semletá, zvařená a oslaze- 
ná dávají oblíbený nápoj); cafetier 
(kafetié), fr., kavárník. 

Cagan, tatar., bílý. 

Cag-e (kaž), fr.. klec : 2. prostor, v němž 
jest stroj kapesních hodinek. 

Cagot (kagó), fr., blb. potměšilec ;— ové, 
opovržené plémě ve Francii, jemuž se 
rozličné vady vytýkají. 

Cahier (k . .), fr., sešitek. 

Caché (kaše), skrytý ; cachet (kaše), fr., 
pečeť ; 2. ráz některé věci ; lettre de 
cachet. tajný list zmocňující. 

Cachot (kašo), fr., žalář, vězení; —eric, 
(kašotrí), tajemnůstkářství. 

Cacbucba (kačuča), bujný tanec špan. 
s průvodem kastanět. 

Cacby, něm. Aachen* na. v Němcích. 

Caiss-e (kes), fr., truhlice, skříně, po- 
kladnice, kasa ; —iet\ kasír, pokladník. 

Cajus n. Gajus, lt. jm. muž. 



Calamagrostis 



42 



Cainpagne 



Calamagrostis, rstl., tresť, třtina. 

Calamintha, marulka (rstl.). 

Calamitas, lt., bída, neštěstí, nehoda. 

Calamus, z řc, třtina, tresť; C. aro- 
viaticus, puškvorec ; C. scriptorius, psa- 
cí pero, jamka v mozku. 

Calando, it., v hud., s ochabováním. 

Calcaneum, lt., pata, patní kosť ; cal- 
ear. lt., ostroha; calcaria, vápenná 
země ; vápno. 

Calce-amentum, lt., obuv ; — atus, obutý ; 
— olaria, střevičník (rstl.); —olus, stře- 
víček; — us, lt., střevíc. 

Caloul (kalkyl), fr. , v. kalkul ; — us, 
lt., kámen; kamínek počítací; c. Mi- 
nervme, kamínek Minervin , rovnost 
hlasův ve prospěch obviněného; pro 
colcule, za účet (t. ručí ten, kdo v 
něm podepsán). 

Caldarium. lt.. teplá lázeň. 

Calderari. it.. kotláři, tajný polit, spo- 
lek od r. 1809 v Xeap* >li. 

Calend-ae. u starých Římanův první 
den každého měsíce ; ad —as graecas. 
na řecké kalendy t. nik dá (poněvadž 
Rekové kalend neměli) ; —aticum, no- 
voroční dar kněžím ; — er v. kalen- 
dář ; —ula, měsíček (rstl.). - 

Calentura. šp.. horačka námořnická v 
horkém pásmu. 

Cali-co v. kaliko; —dus. lt. . teplý; 
— gae. lt., obuv římských vojákův; 
2. sandály biskupské ; —go, lt., temno ; 
2. zákal, potažení rohovky v očích. 

Calix. lt., kalich, číše , pohár ; —tin, 
kališník. kdo přijímal pod obojí (v 
ČVchárh 1415 - 1620). 

Calla, dahlík (rstl.). 

Calli-stemon, —triche v. kalii . . 

Callomys, pišfucha (hlodavec). 

Call-ositas, mozol. — nosť. svalenosf (v 
léě.) ; —us, lt.. svalek (tekutina z ko- 
stí se prýštící, jíž se zlomenina opět 
zcelí). 



Calo, it. úbytek zvi. železa při ková- 
ní n. přetápění; —mel v. kalomel. 

Calor, lt., teplo ; c. mordax., teplo šti- 
plavé ; —imeter, teplozor , teplohled 
(nástroj); —imotor, teplopndec (nástroj). 

Calott-e (kalot), fr., vrhlík (malá če- 
pička k zakrytí temene hlavy) ; —isté. 
čepičkáři (spolek vtipkářúv ve Franc, 
za Ludvíka XIV.). 

Caltha, blatouch rstl.). 

Calumnia, lt., pomluva, kleveta. 

Calv-in v. Kalvin; —ities, —itium, lt., 
pleš, oblysení ; — us, lys, lysec, ple- 
šák (spůsob klamného závěrku). 

Calx. lt., vápno; c. ústa, v. pálené; 
c. viva, v. živé, v. žíravé. 

Caly-canthas. sazeník (rstl.) ; —ciflorae, 
kalichokvěté rostliny ; —pthranthes, 
Čepičník (rstl.). 

Cama-ieu, — yeu (kamajé), fr., v. kamea ; 
—il (kamelj), fr.. zimní kukle mniš- 
ská ; 2. pláštík vyšších duchovních : 
—rera, šp., komorná královnina ; —rillu 
v. kamarilla ; —uro, it., červená ak- 
samitová Čepička papežova. 

Camb-iale, —io, it., směnka ; —iatura, 
směnkářství ; —sarius. maj etnik směn- 
ky ; —sor, kdo směnku vydá, vyda- 
vatel směnky. 

Camel-ina. lnice (rstl.); —lia v. kamé- 
lie ; —otte, fr., v. kamelot. 

Cameo v. kamea. 

Camera, komora, komnata; c. Ivcida, 
světlice; c. obscura, temnice; —de, 
fr.. v. kamarád; — le, komorní úřad; 
finanční úř. ; — lia, finanční véda, fi- 
nančnictví. 

Cam-erlengo (kam . .), it., komorník; 
správce papežské pokladnice; —inota 
v. komnata; —i#ia, košile, v. komže. 

Camp. fr., tábor, ležení (voj.) ; —agna. 
(— ňa), it., venkovská pláně ; C. di 
Róma, krajina kolem Říma : —ogne 
(kampaň), fr., pole; venek ; 2. polní 



Campanift 



43 — 



Carcenirius 



tažení, vojenská výprava; 3. doba pra- 
covní ve fabrice; —ania, krajina v 
Itálii, jižně od Latium za vlády řím- 
ské ; —anula, zvonek, zvonec (rstl.) ; 
—anulaceae, zvonkovité (rstl.) ; —ea- 
doi\ šp., válečník; hrdina; —o, it., 
pole; 2. jistá polní míra it. ; e. sante, 
svaté pole, hřbitov; —us, lt.. pole. 

Cán, podlouhlý tenký kus kovu k dal- 
šímu vzpracování. 

Canaille (kanajl), Ir., psota, slota, ho- 
lota, luza. sbéř. 

Cancellariuš v. kane lír. 

Cancer. It., rak. 

Candela, lt., svíce ; —brumx. kandelábr. 

Candid-atus, lt- bíle oděný čekatel ú- 
řadu u stár. Římanův; odtud kandi- 
dát (v. t.) ; — w.9. lt., běleskvoncí. 

Candy, váha ve Vých. Indii 450— H00 
vid. liber. 

Gan-ella (kan . .), bílá skořice ; — evas, 
v. kanafas; —inus, lt., psí; — ?'•?, lt., 
pes ; —ities, lt, šediny, šedivost ; — na, 
cevník (rstl.) ; —nabis, lt. . konopě ; 
—npíure (kannelýr), fr. , žlábkování 
na sloupích; —on v. kanón; —onicus 
v. kanovník. 

Cant-abile. it., zpěvně ; —áro , váha v 
jižní Evropě, asi 1 centnýř ; — ate ! 
lt., zpívejte; 2. jméno 4té neděle po 
velikonoci ; 3. v. kantáta ; —atorium, 
zpěvní kniha ; —icum, lt., píseň ; — He- 
na, zpěv (nejvyššího hlasu ve sboru) ; 
—o, it., zpěi 7 ; c. fermo, stálý zp.. pe- 
vný zp. (obyč. chorální) ; — onx. kan- 
tou ; —or v. kantor; —m, lt., zpěv; c. 
firmus v. canto fermo. 

Cap. fr. , — e, ang., předhoří, mys; 
— able (kapábl), fr., chapatelný ; — ella 
v. kapela ; —ellanus v. kaplan ; — cr. 
lt., kozel ; —Mm, lt., vlas ; —isti-um, 
lt., ohlávka. 

Capit-ain (-én), fr., v. kapitán; -ola, 
v. kapitola; —olium, hlavní chrám v 



stár. Římě, na již. temeně Saturnské 
č. Kapitolské hory, zasvěcený .Jupite- 
rovi ; —on, fr., zadní hedbáví ; —ulár, 
v. kapitulár ; —u/um v. kapitola. 

Capot (kapó), fr., svrchník. 

Capparis v. kapar. 

Cappone, it., v. kapoun. 

Capr-a, lt., koza ; —iccio (kapričo). it., 
vrtošina, druh hudební skladby;— ice 
(kaprís), fr., vrtoch, — y, svéhlavosť; 
—icoi-nus, lt.. kozorožec (zvíře) ; —Ifo- 
lium, lt., kozí list (rstl.). 

Caps-a, lt., v. kapsa; —ella, kokoška, 
pastuší tobolka (rstl.) ; — icum, pepři- 
ka (rstl.). 

Capt-atio. lt., jímání ; 2. dobývání pří- 
zně ; —wra, lt., zatknutí ; 2. přijímám, 
přijetí něčeho. 

Capuchon (kapyšón), fr., kápě při žen- 
ském plášti ; 2. spúsob zimního čepce. 

Caput, gen. capitis, lt., hlava : c. mor- 
tuum, umrlčí hlava, smrtí hl. ; ex ča- 
píte, z hlavy, z paměti , nazpaměť ; 
per capita, podle hlav ; quot capita 
tot sensus, kolik hlav, tolik smyslův. 

Caquet kaké). fr.. —age (kaketaž;, fr., 
tlachy, tlachání, žvastání ; —eur (ka- 
kelér), fr.. tlachal, žvastal. 

Car, cár. cář (buďto z caesar = císař, 
nebo z ind. sar=vládce, kníže )u Ru- 
sův a Srbův panovník, zvi. pak ná- 
zev Ruského císaře. 

Cara-bus. lt., střevlec (brouk) ; —gana, 
hrachovník ; Čimišník (rstl.) ; —mel 
v. karamel. 

Carbo, lt., uhel; — n, it. — ne, iihlík 
(prvek); —nari, it., uhlíři (tajný po- 
litický spolek v Itálii 1815-1830); 
—nat, uhlan ; —neum sulfuratum, si- 
rouhlík. 

Carbunculus v. karbunkul. 

Carcasse (karkas), fr., kostra ; 2. druh 
dělových kulí zápalných. [nik. 

Carcer, lt., vězení, žalář ; —arius, žalář- 



Cardamine 



— 44 — 



Cautela 



Card-amme, pěníšník , voaní řeřicha 
(rstl.) ; —itis v. karditis ; — ims, lt., 
bodlák. 

Caréme, fi\, carena, lt., půst. 

Carev-ic (iiapeBimb), carův t. j. císa- 
řův syn ; —na, carova dcera, carská 
princezna. 

Carex, lt., ostřice, ostrý* (rstl.). 

Cargo, šp., lodní náklad; 2. lodní ná- 
kladník. 

Carica, cařice, císařovna. [v kosti. 

Caries, lt.. kostižer, kostitoč, červotoč 

Carit-as, lt., —a, it., láska (křesťanská). 

Carl v. Karl; —/na, pupava (rstl.); 
—ino, mince neapolská; —opago, m. 
v. Bah ; —os, šp., jm. muž., Karel. 

Carm-agnole ikarmaňol 1 , fr., výtržni- 
cká píseň z franc. revoluce 1792, pro- 
vázena zvi. tancem; — en, lt., báseň; 
— ina, básně ; —inativa (remedia), pro- 
středky k léčení větrů ; —oisin (kar- 
moasen), fr., v. karmasín. 

Carn-a, lt, bohyně srdce a vnitřností; 
—age (karnáž), fr., porážka, krvepro- 
lití ; —aval, fr., —evale, it., masopust; 
—ia, země, Krajina ; —ifex, lt. , ras, 
dříč ; —ificatio, lt. , zmasení (nemoc- 
ných plic) ; —ivora, masožraví (dravci). 

Caro, gen. carnis, lt., maso ; —rlia (ka- 
roča), šp., čepice kacířův, v níž tito 
byli upalováni; —la, it., starý tanec 
do kola chodmo ; —lina, trestní zá- 
konník Německé říše od Karla V. 
1532 ; -lus , lt. , Karel ; -tle, fr., 
mrkev. 

Carpinus, lt., habr (strom). 

Carr-é (karé), fr.. Čtverec, Čtverhran; 
— eau (karó), fr., čtverhran ; 2. zko- 
sený čtyrúhelník; 3. kostky (srdce), 
barva ve franc. kartách ; —iere, fr., 
běžiště, cíl. úprk koňský ; běh služ- 
by ; — iole (kanoi) . vozík poštovský 
o dvou kolách ; —oussel (karusel), fr., 
jízdná hra rytířská. 



Cart-a (karta), fr. — e, list; c. bianca, 
prázdný list s podpisem (na plnomo- 
cenství) v. karta; —hamus, světlice 
(rstl.) ; —on (karton), fr.. cartone, it., 
hrubý silný papír, lepenka; —ouche, 
(— uš). fr., krajní okrasy, obkrajky ; 
2. rána, patrona (k střílem). 

Carům carvi, lt., kmín. 

Cas-a, lt., chýše ; —aque (kazak), fr., 
jezdecký kabátec v. kazajka; —cada, 
v. kaskáda ; — ein, syro vin a ; —eovna, 
it., —erne, fr., v. kasárna ; —ino, it.. 
v. kasino ; —quet (kaské)fr., v. kašket. 

Cass-a, it., pokladnice ; —erole, fr., v. 
kastrol; — etle (kaseť), fr., — eita, it., 
skřínka ; — ia. kassie, seneska (strom) ; 
—olette (kasolet), fr., pánvička na ka- 
didlo. 

Cast-agnetty v. kastaňety ; —anea v. 
kaštan ; — ell, z lt. —ellum v. kastel ; 
—igatio, lt., káráni; —or v. kastor. 

Castrum, lt., ohrada, ohrazení ; c. do- 
loris, katafalk, smuteční lešení ; pl. 
ca stra, lezem, tábor vojenský. 

Castulus, lt. jm. muž., Haštal. 

Casual-ismus v. kasualismus; — iter. lt., 
náhodně, náhodou. 

Casula (kasula) , hlavní Čásť mešního 
roucha v církvi katol., v níž otvor k 
prostrčení hlavy. 

Casus, lt., případ, náhoda; 2. pád, 
sklon (v mluvnici) ; c. fortuitv-s. ne- 
nadálá příhoda; cam(ablat.), náhodou. 

Catapulta, veliký prak oblehací. 

Catena, lt., řetěz ; catenae eccleziae, c. 
patním, lt., sbírka biblických výkladův. 

Catilina, prostopášný Říman , jenž r. 
63 př.Kr. spiisobil spiknutí proti Římu. 

Cato, Říman 234 — 149 př. Kr., co cen- 
sro Římský svou přísností proslulý. 

Caulis, lt., lodyha, pníček (rstl. I. 

Causa, lt., cause (kos), fr., příčina, původ. 

Causticum (remedium) v. kaustikum. 

Caute, lt., opatrně; —la, lt , opatrnost. 



Cavalier 



— 45 



Cerberus 



Cavalier v. kavalír. 

Caverna. lt., jeskyně, doupě. 
i Cavia, morce, ete (hlodavec). 

Cavitas, lt., dutina. 

Cebus. malpa, ploskonosá opice. 
! Ced-ent, postupce, pnstupitel n. př. po- 
hledauosti; —irovati, postoupiti komu 
něčeho. 

Cedr, vzácný strom jedlovitý na Liba- 
none ; — úl\ —út, druh citronu. 

Cedule, list; Cefalo . . v. kefalo . . 

Cech. pořádek řemeslnický ; 2. spolek 
nákladníkův horních ; 3. c, —a, dul. 

Cejch, z něm. Zeichen, známka ;' —a, 
povlaka ; —ovacka, nástroj k zname- 
nání strom li v v lese. 

Cejn v. cán ; 2. v. cín. 

Celastrus, zimokeř (rstl.). [štere. 

Cele. cella, jizba, komůrka zvi. v klá- 

Celebr-ace, slavení, slavnost; —aut, kdo 
něco slaví; kněz, jenž mši slouží; 
—ita, proslavenosť ; 2. slavená osoba ; 
—ovati, slaviti. 

Celedun, celeduňk (z chelidonium), vla- 
štovičník (rstl.). 

Celer, lt., rychlý; 2. c, zelina kuchyň- 
ská (s hmotným kořenem a silným 
zápachem ; —es. rychlí, sbor vybra- 
ných jezdcův Římských ; — itas, lt.. 
rychlost ; —iter, rychle. 

Celestin. jm. muž, v. Coelestinus; 2. 
c, nebesec (modrý minerál). 

Celidon v. celedun.' 

Cell-a. — e v. cele : —o (čelo), hudební 
nástroj strunný ; —a/a. buňka; —ulár- 
ni, —a/osní, buňkovitý ; — alosa, buni- 
čina (v rostlinách). 

Cělokupnosť, si-b., celitosť, neporušenosť. 

Celosia, nevadlec (rstl ). [tansku 

Celovec, něm. Klagenfúrt, m. v Koru- 

Celsius And., hvězdář 1701 — 1744. vy- 
nálezce teploměru se 100 stupňův. 

Celtové, Keltové, st. národ vzáp. Evropě. 

Cembra. strom jedlovitý. 



Cement, tmel, druh malty k vodním 
stavbám; —ace, —ováni, vypalování 
kovu v v zavřených nádobách k roz- 
ličným účelům. 

Cendr-e (sándrj « fr. , popel ; —i/íon, 
(sándriljón), fr., popelka. 

Cenotanum v. kenotaíion 

Cens- rovati. z lt.. posuzovati ; —or, do- 
zorce nad stavbami a mravy v stár. 
Římě ; 2. posuzovač knih ; knihovní do- 
zorce ; —uál, poplatník ; — ura, posou- 
zení zvi. knihy ; 2. úřad k posuzo- 
vání knih ; — us, roztřídění dle jmě- 
ní ; 2. daň. 

Cent. stý díl něčeho ; 2. váha 100 liber-; 
—aur, potvora s půl kůň a s púl 
člověk ; —aurea, chrpa, modrák (rstl) ; 
—eshuúlní, setinný, stodílný ; —esimo, 
(Čentezimo), it , setina, stý díl líry 
(peníz). 

Centi-folie , stolistka, stolistá mže ; 
—gramm, fr., stý díl grammu ; —me, 
(sántym), fr., setina, stý díl franku 
(peníz) ; —meter, stý díl metru. 

Centn-éř, —ýr v. cent. 

Centr-alisace, sestředění zemské sprá- 
vy ; —alista, přívrženec centralisace ; 
—cílní , střední, ústřední ; —ifugúlní. 
odstředivý ; —irovati. střediti ; —oba- 
rilca. nauka o těžišti; —um. střed. 

Centům, lt,, sto; — vir, setník; —vir i, 
sbor sta soudcův v st. Ěímě. 

Centur-ia, lt. , setnina římského voj- 
ska; —io, lt., setník. 

Cera, lt., vosk; —mbyx, tesař (brouk) ; 
— sin, višňovina ; —stium, rožec i rstl. ) ; 
—sum, lt., třešně (ovoce) ; — sus, lt , 
třešně, křešně (strom) ; —t, —tum. lt., 
masf vosková ; —tonia , rohovník , 
svatojanský chleb ( rstl ) ; cerúty, 
(z něm. Zierath), poklonky, okolky. 

Cerberus. řc Kerberos, v bajesl., mno- 
hohlavý pes s hadím ocasem, strážce 

vchodu do pekla. 



Cerbulát 



— 46 



Cilie 



Cerbulát v. cervelát. 

Cercle (serkl), fr., (z lt. circuhis* kruh), 
společnost, zvi. vzácnější ; 2. sedadla 
blíže jeviště v divadle a v koncertě. 

Cerealie. slavnost u st. Římanův ke 
cti bohyně Ceres; 2. obilné rostliny. 

Cerebr-ální, mozkový, mozečný ; -wm, 
lt., mozek. 

Cereinon-iál, — iel , pořádek obřadův ; 
— iár, ohradník, pořadatel obřadův ; 
— /e, obřady. 

Cererium v. cerium. 

Ceres. v řím. bajesloví, bohyně rost- 
linstva a zvláště obilí ; živa. [Čné. 

Cerevisia, lt. pivo; -rw, právo váre- 

Cerinthe, voskovka (rstl ). 

Cerit. minerál barvy růžové, šedé neb 
hnědé, v němž se nalézá kov ceril, 
objevený r. 1803. 

Cerkov, rus., církev, kostel. 

Cernirovati, obklíčiti na př. pevnost. 

Cero-grafie, malba na vosku; —mantie, 
voskopraA*a, věštění z vosku; —pla- 
stika, hotovení obrazův z vosku. 

Cert-amen, lt.. zápas, boj ; —epartie, 
smlouva o nájem lodi za příčinou pře- 
vážení osob neb nákladu ; —ifikát, 
list potvrzovací, ujišťovací. 

Cerumen, vosk n. hnůj v uších. 

Cerv-elát, cerbulát* mozečnice, moze- 
Čný náděvek, jitrnice s mozečkem ; 
— w*, lt., jelen. 

Cess-e, z lt. cessio, postoupení něčeho ; 
2. list postupný ; —ionár, postupník, 
komu se něčeho postoupilo. 

Cest á dire (sét a dýr), fr.. to jest. 

Cestus, lt., pás jejž římské paní pod 
ňadry nosily; 2. olověná neb železná 
rukavice římských zápasníkův. 

Cesura v. caesura. 

Cet-acea, velrybové , (vodní ssavci) ; 
—aceum^ vorvaní (velrybí) tuk. 

Cetate (četate), val., z lt. civitas, mě- 
sto, tvrze. 



Ceter-us , —a , —um , lt. , ostatní ; et 
eetera, (a ostatní) a v tak dále. 

Cetyně, hlav. město Černé hory. 

Ceylan n. Ceylon, veliký úrodný ostrov 
u Východ. Indie ; —it, minerál, odroda 
spinellu. 

Ch hledej za h. 

Cibeba, nejvěčší hrozinka. 

Cibet v. zibet. 

Ciborium, z řc, picí nádoba; 2. v kat. 
církvi nádoba na hostie , chlebník, 
hostijník. 

Cica-da, lt., kobylka; —trix. lt.. šrám. 

Cicer,' cizma (rstl.) ; —o, nejznameni- 
tější řečník římský ; 2. druh věČŠí- 
ho písma tiskařského ; —one (čiČerone). 
it., průvodce cestovatelů. 

Cicisbeo (čičisbeo), it., úslužník, man- 
želčin průvodčí. 

Ciconia, lt., čáp. 

Cicuta, rozpuk (rstl. jedovatá). 

Cicvarové n. odvarové semínko z dru- 
hu peluňku proti škrkavkám. 

Cid, arab., pán. příjmení národního hr- 
diny špan. 1040—1099; -er. jahfc- 
Čník, jablečnice, nápoj z jablek n. 
hrušek připravený. 

Cidevant (sidván), fr., předtím. 

Cif-erník, kruh na hodinách s číslice- 
mi; —ra. Číslice, psané Číslo. 
Cigáni v. cikáni. 

Cigáro, svitek tabákových listu ke kou- 
ření (špatně doutník) ; —vka, pou- 
zdro na cigára. 
Cihla, pálený kámen z hlíny. 
Cícha v. cejcha. 

Cichor-ie, pražený a umletý kořen če- 
kanky, jenž slouží za přísadu ke ká- 
vě; —inm, čekanka (rstl.). 
Cikada v. cicada. 
Cikáni, poběhlý národ z vých. Indie, 

života nepořádného. 
Cilie, brvy, mihavice na ocích. 



Cimbál 



— 47 



Citem 



Cimbál, bud. nástroj s drátěnými stru- 
nami, na nichž visí zvonečky. 

Cimbrové, st. národ kmene germnaského. 

Cimbuří, z něm., vrch hradní zdi, oby- 
čejné zubatý. 

Ciment, plechovka, plechoví ce ; 2. v. 
cement ; —ovací úřad, úř. ke zkouše- 
ní měr a váb , úř. měrčí ; —ovati, 
znamenati míry a váhy ; 2. v. cemen- 
tovati. 

Cimiter, z lt. a to z řc, hřbitov. 

Cín. kov bílý, silně lesklý, velmi ohebný. 

Cinelle (čin . .), it., v. činelky. 

Činek v. zinek. 

Ciner-aria. popelivka (rstl.) ; —arium. 
popelnice, nrna, nádoba na popel spá- 
lených mrtvol; — ity, spousty popela 
ze sopek vyvržené. 

Cingari. it.. v. Cikáni. 

Cingulum, lt., pás (nevěstin, p. kněží). 

Cinchon-a, — ifc, strom, jehož kúra 
(china) poskytuje výborný lék proti 
zimnici ; — in v. chinin. 

Cink, hndební nástroj trubce podobný. 

Cinna-momnm , skořicovník (strom v 
Indii atd.) ; —myl, skořicová silice. 

Cinnobr v. zinnober. 

Cinq (séhk). fr.. cinque (cink), it., pět. 

Cipolino. zelený ital. mramor. 

Cippus, lt., kůl ; 2. nízký sloup bez 
paty a bez hlavice ; cipřis v. cypřiš. 

Cirage (siráž), fr., obraz voskovými 
barvami udělaný. 

Circe, mocná čarodějnice , která sou- 
druhy Odysseovy v prasata proměni- 
la ; —nské hry u st. Římanův, zále- 
žely v jízdách o závod a zápase v 
cirku; circulus, lt., kruh. 

Circnm-cisio, lt., obřízka; —flexits (ac- 
centus). lt., přízvuk průtažný (u Re- 
kův ^ . u Rím. ^ ) ; —navigatio, 
plavba kolem země ; —scrijrtio, obpis ; 
— spectio. dohlídka, obezření ; —stan- 
tia. okolnost. 



Circus. okol. závodiště, u st. Římanův 
prostranné stavení, v němž se odbý- 
valy eircěmké liry. 

Církev, sbor věřících v Krista. 

Cirkl, kruh ; 2. kružidlo. 

Cirkon. drahokam obyč. barvy hnědé 
n. hnědoČervené ; —rám, lehký kov, 
velmi vzácný. 

Cirkul v. circulus. cirkl ; —ace. oběh 
(krve, peněz atd.) ; —ář. oběžný list : 
—ovati, obíhati. 

Cirkum-flex v. circumflexus ; —valační 
linie, hradby oblehacího vojska proti 
obleženému. 

Cirkus v. circus. 

Cirok, medynek. klasovka (rstl.). 

Cirrhopoda, vilejši, raci svitonozí. 

Cirometer, vlnoměr. 

Cirsium, pchác (rstl.). 

Cis, lt., před; 2. cis. v hud., o pul 
tonu zvýšené c ; —atyirtus, předalpský. 

Císař (z lt. Caesar). panovník rozsáh- 
lých' držav, vyšší než král. 

Cisel-ování. — ura, umělé vzpracování 
okras na kovu ostrými nástroji ; 2. 
polovypuklé práce na zlatém n. stří- 
brném plechu pomocí jehly; —ovati. 
okrasy na kovu takto dělati. 

Cisiojanus, (obřež), st. sylabní kalendář 
s rozličnými propovědmi. 

Cissoida, břečtanice (Čára). 

Cist (—us). rostlina dávající zvi. gum- 
mi, též c. zvané ; —a, okrouhlá kra- 
bička (z bronzu) z etrurských hro- 
búv; —erciáci, řehole mnišská řádu 
benediktinského ; —erna. lt., nádržka 
v zemi na zachycení dešťové vody ve 
východ, zemích. 

Cit-ace, z lt., obsílka k soudu; 2. za- 
klínání čerta ; —adella, tvrz nad mě- 
stem ; —ara v. citera ; — dt, doklad 
ze spisu; — é (šité), fr.. město, zvi. 
stará čásť města (Paříže atd.) ; — era. 
hud. nástroj se 17 — 30 strunami; 



Citerior 



— 48 



Code 



—erior, lt.. přední, t. země před ře- 
kou ležící; —issime, lt.. co nejrych- 
leji ; —o. lt., rychle ; —ováli, obsílati 
před soud ; 2. zaklínati a předvolá- 
vati zlého ducha ; 3. uváděti slova, 
dokládati se cizími spisy ; —oi/en (si- 
toajěh), fr., měšťan, občan. 

Citrin, oitrýn. odroda prohlednu c. kři- 
šťálu barvy citrónové ; — ka, citrinka. 
pták barvy citrónové, menší než ka- 
nárek. 

Citron, ovoce podlouhle kulaté, barvy 
zelenožluté, chuti ostře zakyslé ; —áda. 
nápoj z citrónové šťávy v. limonáda ; 
— áí\ obchodník s citrony ; —át , v 
cukru zadělaná kůra citrónová ; — ík, 
strom citrónový; —ovka, hruška ci- 
tronu podobná ; 2. v. citronáda. 

Citrus v. citroník. 

Citta (Č.). it. z lt. civltas. město ; —del- 
ta v. citadella. 

City. ang . v. čité. 

Ciudad, šp., město. 

Civil-is, lt., občanský ; —isace, vzdě- 
lání ; vzdělanost občanská , mrav ; 
—isovati , vzdělati , —lávati mravy ; 
—ista. občan; —lista, suma peněz pa- 
novníkovi k vydržování dvora vyká- 
zaná ; —ní. občanský ; c. lista v. ci- 
ví i lista. 

Civit-a (Čiv . .), it., — as, lt., město. 

Ciair-ce (kiers), roztok cukrový proce- 
zený skrze kostní uhlí ; — et (klére), 
fr., claret (kleret), ang., biedocerve- 
né víno ; — ette. fr. , bledočervená ro- 
solka, třešňovka. 

Clairvoyence (klérvoajáhs), fr., světlo- 
vidnosť (choroba). 

Clam-ator, lt.. křikioun ; —oi\ lt., křik. 

Clan (klan), skot., kmen rodinný. 

Claqueur (klakér), fr., najatý tleskaě, 
tleskoun. 

Clar-igatio, lt., žádost za dostiucině- 



ní; —itas. lt., jasnost, skvelosť ; — us, 
lt., jasný, světlý; 2. slavný. 

Classis v. klasa. 

Clau-dius, lt.. jm. muž., tajemný, skry- 
tý ; —sa. jeskyně, poustevna ; prosmyk 
horský ; —strum. závora, zámek ; za- 
vřené místo ; klášter. 

Clavi-cembalo v. klavichord; —curaia. 
kyjerožci (brouci) ; — s, plur. claves. 
lt., klíč; 2. v. kláves; clavus, lt., 
hřebík. 

Clemens, lt., milostivý, též jm. muž. 

Clerc. fr., clerk, an. (z lt. clericus), 
nižší duchovní; 2. čekatel úřadu; 3. 
nižší úředník; 4. obchodní písař. 

Clerus v. klérus. [rytu). 

Cliché (klišé), fr., otisk, oplesk (dřevo- 

Clique (klik), fr., spolek; rota. 

Clo, poplatek ze zboží převáženého 
přes hranice. [Venuše. 

Cloa-ca, lt., v. kloaka ; — inu, příjmí 

Clove, váha 7 angl. liber. 

Clown (klaun), ang., šašek. 

Club v. klub. 

Clupea, sleď (ryba). [biskupův. 

Coadjutor, lt., pomocník ; 2. zástupce 

Coagul-antia, lt., prostředky n. léky 
sráživé ; —atio, sražení tekutiny ; —mn, 
lt., sraze nina. 

Coaks (koks), uhliny, odsířené kamen- 
né uhlí. 

Cocagna (kokaňa), it., st. masopustní 
slavnost v Itálii s rozdáváním lahů- 
dek spojená; Pays deCocagne (pé de 
kokaň), fr., zaslíbená země lenochův: 
Darmojedy. 

Cocc-iniella, berunka, slunečko (brou- 
ček) ; —us, červec. 

Coctio, lt., vření, vaření. [honošec. 

Cocu (koky), fr.,» manžel rohoun, ro- 

Cocytus v. Kocyt. 

Coda, it. (z lt. cauda), ohon ; 2. přívě- 
sek, závěsek (v hudbě). 

Code (kód), z lt. codex, zákonník ; c- 



Codex 



— 49 — 



Conie prima 



civil, z. občansky ; c. crirmnel . z. 
trestní ; c. Napoleon, z. Napoleonův. 

Codex, lt, kniha; 2. zákonník; 3. sta- 
rý vázaný rukopis. 

Codicillus, lt.. v. kodicil. 

CodO, šp., loket. 

Coel-estinus, lt., jm. muž., nebeský; 
—ihát, nemanželství ; —um, —us, lt., 
nebe. [hřbitov. 

Coemeterium, lt., místo k odpočinku ; 2. 

Coen-a, lt, večeře; —aculum, večeřa- 
dlo , jídelna (klášterní) ; —obitím, 
klášter. 

Coeur (kér), fr., srdce. 

Coffee v. káva. 

Coffre (kofr) v. kufr. 

Cogitatio, lt., přemýšlení, rozjímání. 

Cognac (koňak), kořalka z franc. mě- 
sta Cognac. 

Cognat-i, pl., lt., příbuzní po přeslici; 
—io, příbuzenství po přesl. ; — us, pří- 
buzný po přesl. [třování. 

Cognitio, lt, poznání ; 2. soudní vyše- 

Cognomen, lt., příjmení. 

Cohors, lt. v. kohorta; cohortatio, lt, 
napomenutí. 

Oochenille (košenilj), fr., červec. 

Cochlearia, lžičník (rstl). 

Coiíf-e (koaf), fr., čepec ; —eur (koa- 
fér), fr. , strůjce hlavy, vlasenkář; 
— ure (koafýr), fr., očepení, ozdoba 
hlavy. 

Coitus, lt., tělesné obcování. 

Col, fr., krk; 2. prosmyk v Alpách; 
—cothar v. kolkothar; ^eoptera v. 
koleoptera; —chicum , ocun , naháč 
(rstl . ) ; —iseo, it, —iseum v. Colosseum. 

Coll'arco, it., smyčcem (hráti). 

Colla destra, it., pravicí ; c. parte, s 
hlavním hlasem; c. sinistra, levicí; 
—bwator, lt., spolupracovník ; —re v. 
kolář ; —teralis, lt., postranní, pobo- 
ční ; —do, lt, porovnání, snesení; c. 
bonorum, večtení do pozůstalosti vše- 
Rank : Slovník novinářský. 



ho, co dědic už za živa kšaftovatele 
obdržel; — tor, podací pán; —tura, 
podací právo; 2. farní okres. 

Collect-a, lt., sbírka, snůška ; —anea, 
sbírka rozličných poznamenání ze 
spisův; 2. sborník; —ivum (nomen), 
lt, hromadné jméno podstatné; —or, 
sběratel ; 2. vssavačka (elektřiny). 

Colleg-a, lt., soudruh; —e (koléž), fr., 
učební ústav v. kolej ; —ium, lt., sbor, 
schůzka; 2. v. kolej. 

Colli v. collo ; —er (kollié), fr., náhr- 
dlek, šperk na krk; — sio, lt., v. kolise. 

Collo, pl. colli, it., balík zboží ; —catio, 
umístění; 2. posloupnost věřitelů při 
výplatě ; —dium, látka ze střelné ba- 
vlny připravená v ranhojičství a fo- 
tografii užívaná ; —quium , lt., roz- 
mluva ; 2. vědecká rozmluva žákova 
s učitelem (místo zkoušky). 

Colomb-ina, it., holubička (v ital. ko- 
medii); —o v. Columbus. 

Colon-el (kol . .), fr., plukovník; —ia 
v. kolonie ; — we, fr. v. kolonna. 

Color, lt., barva ; —alura v. koloratura. 

Colosseum, nejvěčší amfiteater v Římě, 
vystavěný za Vespasiana a Tita. 

Colostrum, lt., mlezivo. 

Colport-age (-táž), fr., kramářství, kros- 
nářství, roznašečství ; —eur (kolpor- 
tér), fr., roznašeČ (knih, novin). 

Colub-er, lt, užovka (neškodný had) ; 
—rina, had, hadice (dlouhé dělo ma- 
lého kalibru v 16. stol.). 

Columb-a, lt, holub ; —arium, lt. , ho- 
lubník ; 2. výklenek s popelnicemi 
v řím. hrobkách ; —ia, krajina v Ame 
rice ; —ium v. tantal ; —us Krištof, 
* 1435, objevil Ameriku r. 1492, 
f 1506. 

Columna, lt., sloup, strana (tiskací). 

Combustio spontanea, lt, samospálení. 

Come prima, it, v bud., jako prvé, jako 
dříve ; c. sopra, jako svrchu. 
4 



Comes 



— 50 



rgene 



Comes, lt., pl. comites, průvodce, spo- 
lečník ; 2. hrabě ; c. civitatis, hlava mě- 
sta, starosta městský vCharv. aDal- 
matsku ; c. palatinus , falckrabí; c. 
stabuli, nejvyšší stajník n. podkoní. 

Comfort (kémfért), ang., pohodli; —able, 
pohodlný. 

Comit-at v. komitát ; — e, fr., commilee 
(komitý), ang., výbor v. komitét; — ia, 
řádné shromáždění národu Římského. 

Commandant atd. v. kommandant. 

Comme il faut (komy fó), fr., jak ná- 
leží, řádně. 

Commemoratio, lt., v. kommemorace. 

Commilito, lt., spolubojovník. 

Commis (korní), fr., pověřenec ; 2. ku- 
pecký mládenec, kupecký, — ého; c. 
voyageur (k. voajažé), cestující kupe- 
cký ; —arius, —io v. komisař, komise. 

Commod-amente , it. , pohodlně; —ore 
(kommodor), angl. , námořní velitel 
(bez hodnosti admirálské) nad něko- 
lika koráby ; — us, lt., přiměřený, po- 
hodlný; 2. C, císař Římský r. 180 
-192. 

Ccmmon (komn), ang., z lt., obecný; 
— ers (kommeners), ang., sprostí, obe- 
cní; poslanci nižší sněmovny v An- 
glii ; — holi (komn-hál) , ang., obe- 
cní dům, radnice ; —law (komn-ló), 
obecný zvyk, obyčej ; 2. všeobecné 
právo anglické. 

Commotio, lt., pohnutí, pohybování. 

Commun-e, fr., obec ; — io, lt., společen- 
ství, obecnost ; 2. přijímání večeře 
Páně ; — is, lt., obec; — ismus x. kom- 
íuun ismus. 

Compagn-ie, — on v. kompagnie atd. 

Corapar-aison (komparézón), fr., poro- 
vnání ; —ateur (k.-atér), fr., porovná- 
váte! ; —atio, lt., srovnání, — ávání ; 
—ativus (gradus), stupeň srovnávací, 
srovnavatel. 

Compen-dium, lt., skrácení; 2. výtah, 



příruční kniha, v níž jest přehled ně- 
čeho; —satio, lt. v. kompensace. 

Compiacevole (kompiač . .), it. , pří- 
jemně. 

Complex-io, lt., sousnova, sesnova (spů- 
sob mluvení) ; —us, lt. , objem ; 2. 
anat, skupení několika orgánů?. 

Complice (kónplís), fr., účastník (zlo- 
činu) ; complot (kónpló), fr., spiknutí. 

Compos-ita (vocabula), lt., složená slo- 
va ; — «e, složnokvěté, spoluložné kvě- 
tiny; —eur (kompositér), fr., sklada- 
tel hudební; — ?o, lt., v. komposice. 

Comprador, šp., kupec ; tržebník. 

Compt-ant, fr., na hotově; —e (kont), 
fr., účet ; —eur (kohtér), fr., počita- 
tel ; —oir (kóntoár), fr., v. kontora. 

Comte (kont), fr.. hrabě; — sse (kón- 
tess), fr., hraběnka. 

Comthur v. komthur. 

Crmuneros. obecnici, obyvatelé obcí ve 
Španělsku, jižto někdy hájili krajiny 
na Maurech dobytých^ 2. tajný spo- 
lek polit. r. 1821 ve Spanělích. 

Con (kon), it. (z lt. cum), se; c. affet- 
to, s náruživostí ; c. agitazione (k. ad- 
žitacione), s ruchem, živě ; c. alle- 
grezza, vesele ; c. amore, s láskou, s 
chutí ; c. anima, s duší ; c. animo, 
s duchem; c. brio, ohnivě; c. dolore, 
s bolestí; c. espressione, výrazně; c. 
fretto, spěšně; c. fuoco, ohnivě; c. 
grandezza, důstojně; c. gravita, vá- 
žně ; c. mano destra, pravou rukou ; 
c. mano sinistra, levou rukou; c. mo- 
to, s pohnutím, hybně; a. sentimento, 
a citem ; c. sordino, udušené, s pří- 
duskou. 

Con-ceptio, lt., ponětí ; 2. sepsání něče- 
ho ; 3. početí ; — čert v. koncert; — ces- 
sio v. koncesse. 

Concierge (kónsierž) , fr. , domovník, 
strážce domu ; 2. žalářník ; —rie, vě- 
zeni zvi. odsouzencův Pařížských. 



Concilium 



— 51 



Consulta 



Concilium, lt., sněm n. sbor církevní. 

Concinnitas, lt., souzvučnosť, souhlas- 
nost, skladnosť řeči. 

Conclave v. konklave. 

Conclusum, lt., usneseno ; 2. usnesení; 
c. per majora, věČšinou hlasuv uza- 
vřeno. 

Concordia, lt, svornosf;2. bohyně svor- 
nosti; 3. ozbrojený sbor (něm.) uměl- 
cův v Praze r. 1848. 

Concre-mentum, lt., srostlina, slitina (v 
Lék.) : —ť><>, lt., srostení. 

Concubin-a , lt., kuběna, souložnice; 
—atus, souloží. 

Conditio, lt., výminka; c. sinequanon 
v. nevyhnutelná; —naliter, výminečne. 

Conditor, lt., původce, zakladatel. 

Condottieri, náčelníci námezdných rot 
v Itálii v 14. a 15. století. 

Conduct, — eur (konduktér), fr., —or, 
lt., v. kondukt atd. [řeči). 

Conduplicatio, lt. , zdvojení (slova v 

Confer, lt. (skráceně cf. nebo cfr.), 
srovnej ; —atur, ať se srovná ; — en- 
tio, lt. v. konference ; —va, žabinec 
(retl.). 

Confessio, lt, v. konfesse. 

Confetti, it, v. konfekty. 

Confi-ance (konfiáns), fr., —děvce (kon- 
fidáns), fr., důvěra; —teor, lt. , vy- 
znávám; —ture (kónfitýr), fr., ovoce 
zavařené zvi. v cukru. 

Confrater, lt., confrere, fr., spolubratr, 
spoluúředník v. kollega. 

Congé (konžé), fr., dovolená. 

Congestio, lt., nával. 

Congregatio v. kongregace. 

Congruentia, lt., shoda, shodnost ; 2. s; o- 
dozvuk, shodozvučnosť (ve slohu). 

Conch-a, lt., lastura, mušle; —ifera, 
lastnrovci. 

Con-iferae. šiškonosné rostliny ; —iin, bo- 
lehlavovina ; —ium, bolehlav (rstl. i ; 
—jvgatio v. konjugace; —jugium, lt., 



manželství; —junctio, lt., spojení; 2. 
spojka (v mluvn.) ; —jioictivus, spo- 
jovací spůsob (v mluvu.) ; —jvratio, 
lt., spiknutí. 

Connaiss-ance (konésáns), fr., známost; 
—ement (konésmán), fr., pomořský ná- 
kladní list. 

Connetable (konetabl), fr., podkoní ;srv. 
comes stahali) ; 2. náčelník vojska (ve 
st Francii). [lt., pokrevenství. 

Consangnin-ei, lt., děti téhož otce ; —itas, 

Conscientia, lt., vědomí. 

Consecutio, lt, následování. 

Conseil (kousej), fr., rada, porada zvi. 
ministerská. 

Consentes dii, v řím. bajesl. radící bo- 
hové, poradní b., 12 předních bohův 
pohanských. 

Conserva, cukrová lektvař; —tor, za- 
chovavatel ; —torium, ošetřovna zvi. 
vyšší hudební ústav. 

Consi-dérant (konsiderán), fr., uvažujíc ; 
2. důvod; —deratio, lt, uvažování; 
—gnatio, lt, seznam, sepiš ; —liator, 
lt., rádce, rada, radní ; —lium, lt., 
rada ; c. abeundi, r. odejíti (z vyso- 
kých škol) ; c. medicum, lékařská po- 
rada (o nemocném) ; —storium v. kon- 
sistoř. 

Consol-atio, lt., útěcha; —e v. konso- 
la ; —idantia (remedia), lt., prostřed- 
ky n. léky zacelující; — s v. konsóly. 

Consor-s, lt., pl. —tes, společník, účast- 
ník ; —tium, spolek. 

Constable (konstebl), ang , v. konstabl. 

Consti-patio, lt., zácpa ; —tuante, ústa- 
vodárný sněm; —tutivn v. konstituce; 
—tutiones apostolorum, ustanovení a- 
poštolská ; —ťtdionel (kčmstytysionel), 
francouzské noviny založené r. 1815. 

Constringentia, lt., stahovací prostředky 

Constructio, lt. v. konstrukce. 

Consuetudo, lt., obyčej, zvyk. 

Consul v. konsul ; —ta, šp. a it., rada. 
4* 



Consultissimus 



52 



Coriolanus 



soud sborový; —tissimus, lt, nejlepší 
znáte 1 práva (titul právníkův). 

Consumtio v. konsumee. 

Contag-iosus, lt., nakažlivý ; —imn, lt., 
nakažlivina. 

Contant v. comptant. 

Conte, it., hrabě; — mporaneus, lt, sou- 
věký ; —ntus, lt., —nt (kóntán), ťr., 
spokojený; — ssa, hraběnka; —statio, 
lt., seznání, dosvědčení, potvrzení ně- 
čeho svědky; —xtus, lt. , spojení n. 
spojitost řeči; uno —xtu, nepřetržené, 
-žitě. 

Conti v. conto ; —guitas, lt. , soumez- 
nosť (ve filos.) ; —guus, soumezný ; 
—nent, —ngent v. kont. ; —ngentia, lt., 
náhodnost; 2. volnost; —nuatio, lt., 
pokračování ; —nuator, pokračovatel, 
nástupce; —nuo, it., in —nuo, lt., ne- 
přetržené. 

Conto, pl., conti, účet; a c, na účet, 
na srážku; c. corrente, účet běžný; 
c. separato, účet zvláštní n. oddělený ; 
c. a meta, účet ze spolka; c. nuovo, 
účet nový; c. vecchio, ÚČ. starý. 

Cóntor, ang., v. kontora. 

Gontra, lt., proti ; —ctio, stah, stažení ; 
staženosť, stažitosť ; skrácení, skratek ; 
—ctus, lt., v. kontrakt; —dictio, lt., 
odpor, protiřečnosť ; —dictorium, od- 
porná neshoda, protiřečí; —positiv, 
lt.," obměna ; c. simplex, obrn. zápo 
rem ; c. per accidens , obm. případ- 
kem ; —rietas, lt., příčnosť, příČení-se ; 
—rium, lt., neshoda příčná, příčení- 
se ; —rius, lt., protivný, příčný ; — sti- 
mulus, lt., protipopud. 

Contre (kontr), fr., proti ; —admirál, 
podadmirál; —bandě (kóntrbáhd) v. 
kontraband ; —bass v. kontrabas ; 
—danse, zvláštní tanec 4 párů po dvou 
proti sobě tančících ; —marche (kontr- 
marš), opačný pochod, zpáteční po- j 
chod: —ordre. —mandemént, ťr.. opa- ; 



čný rozkaz ; —revolution, ťr., zpáteČ- 
nické povstání; —scaipe, protiškarpí. 

Contumacia, lt., odpor, neposlušenství ; 
v. kontumace. ■ 

Contutor, lt., spoluporučník. 

Conus, lt., kužel. 

Convallaria, konvalinka (rstl.). 

Convex, vypuklý, vydutý. 

Convicium, lt., hana, útržky. 

Convoi (konvoa), ťr., priivod, zvi. o- 
zbrojený; pr. pohřební; řada vozův 
na železnici, tah, vlak. 

Convolvul-aceae , svlačcovité rostliny ; 
— us, svlačec (rstl.). 

Convoy v. convoi. 

Cooperator v. kooperator. [—1779. 

Cook (kuk) J. , angl. mořeplavec 1728 

Coperto, it., pokrytě. 

Copia, lt., hojnost, plnost, množství ; 
c. verborum, hoj. slov ; 2. c. v. kopie. 

Copula, lt., spona; —tio v. kopulace; 
— tiva (conjunctio) sluČovací, spojovací. 

Copy-holder (kopi-hólder), ang\, držitel 
statkův. [ma, lotr. 

Coqu-e, lt., vař; —in (kokěh), fr., šel- 

Cor, gen. cordis, lt., srdce. 

Coram, lt., před, u přítomnosti; c. me, 
přede mnou, v mé přitom. ; c. populo, 
před lidem ; c. senátu, před radou ; 
—ovati, —isovati v. koramisovati. 

Corax, lt., havran. 

Corb-a, it., dutá míra na obilí v Itálii ; 
—eille (korbej), ťr., koš; 2. výprava 
nevěsty ; — is, lt., koš ; —ona, pokla- 
dnice. 

Cordatus, lt, srdčitý. 

Cordel-iers, opásanei ; příjmí Františká- 
nův od šňůry kolem pásu ; 2. spolek 
výtržníkův v Paříži 1791 — 1796; — te, 
ťr., šňůra. 

Cordilleras v. Kordillery. fdon. 

Cordon (kordon), ťr., stužka ; 2. v. kor- 

Coriandrum v. koriandr. 

Coriolanus (pa-jm Marfia*), římsky 



Cornea 



53 



Cóurtage 



šlechtic z Uíma vypulený, jenž s ne- 
přátelskými Volský oblehaje Pím, te- 

prva ku prošitě své matky, manželky 
a dětí s nepřáteli odtáhl. 

Corn-ea, lt., rohovka, blána rohová na 
oku ; — eitis, zánět rohuvky oční ; — et 
v. kornet; —icidum, lt., růžek; — ieve 
(kornjér),fr., žlábek ; —o, it.,roh (hud. 
nástroj); — u, lt., roh; c. červi, jelení 
roh; c. copiae, roh hojnosti; — us, 
díín (rstl.) ; —utnu, rohatý ; 2. v. di- 
lemma. 

Corolla, lt., věneček ; korunka; —rium, 
přípojek, sousledek. 

Coron-a, lt., věnec ; 2. koruna ; — ach, 
pohřební zpěv st. Skotův ; —er, ang., 
korunní úředník ; 2. ohledavač mrt- 
vol ; — illa, korunka ; — is v. koronis. 

Coroza v. carocha. 

Corps (kór), fr., sbor; c. ďarmée, sb. 
armádní ; c, de bataille, střed bitevní, 
hlavní šik ; c. de garde, stráž ; strá- 
žnice ; c. de genie, sbor stavitelský 
voj.; c. de reservě, sb. záložní; c. 
détaché, sb. oddělený ; c. diplomatique, 
sb. diplomatický ; c. legislatif, sb. zá- 
konodárný. 

Corpus, gen. corporis, lt., tělo; 2. ce- 
lek ; 3. spolek ; sbor ; 4. druh věčší- 
ho písma tiskacího ; c. delicti, věc 
doličná (v právn. ) ; c. domini, tělo 
Páně ; c. juris, sbírka zákonův. 

Correctió, lt., v. korekce. 

Correggio (koredžo) Ant., výtečný ma- 
líř ital. r. 1494—1534. 

Corregidor (korrechidor), šp., opravce, 
politický úředník, jenž vykonává soud- 
nictví ve Spaněl. a Portugal. 

Corrent v. kurentní. 

Correspondance, fr., v. korespondence. 

Correus, lt., spoluvinník. 

Corriěre, it., v. kurýr. 

Corrobor-antia, —aťiva (remedia), lt., 
léky n. prostředky silivé. 



Corso, it., běli; 2. oběh peněz; 3. běh 
)). jízda o závod ; 4. široká ulice (v 
Miláně n. Římě) k projížďkám. 

Cort-e, šp. , dvůr; — ege (kortéž), fr., 
družina, komonstvo knížecí; — e/o, 
(kortecho), šp., manželčin průvodce, 
v. cicisbeo; —es, šp., sněm zemský; 
2. C. Ferdinand, podmanitel Mexika 
1485—1547; — ex, lt., kůra; — ina v. 
kurtína. 

Corvus, lt., havran. 

Cory-dalis , dymnivka (rstl.) ; —mbus, 
vrcholík (na rstl.). 

Cosecans (skrác. z complementi secans), 
math., sečka n. sečná doplňku, seč- 
ka doplňovací, dosečka, dosečná. 

Cosinus (skrác. z complementi sinus), 
math , přistává doplňku, př. doplňko- 
vá, dostava. 

Cosmas v. Kosmas. 

Cosmos atd. v. kosmos. 

Cospecies, pospolný tvar, soutvar. 

Costa, lt., řebro, žebro. 

Costume (kostým), fr., v. kostum. 

Cotangens (skrác. z complementi tan- 
gens), math., tečná (t. čára) doplňku, 
doteČná, do tečka. 

Cóte (kót), fr., žebro ; 2. stráň (vrchu) ; 
cótó, fr., strana. 

Couleur (kulér), fr., barva. 

Coup (kú), fr., rána ; c. ďétat (kú detá), 
státní převrat ; c. de main (kú de 
mén), prudký útok (na pevnost atd.) ; 
a c. perdu (a kú perdý) na zdař 
bůh ; —é (kupé), fr., krok v tanci s 
ohnutím kolena; 2. krátký otevřený 
vůz ; .3. oddělení ve voze. 

Cour (kúr), fr., dvůr; dvoření-se ně- 
komu (odtud : kúru někomu dělati, po- 
směšně: kúru řezati, dvořiti se komu) ; 
—age v. kuráž; —ant (kurán), běžný 
v. kurentní ; — ier v. kurýr ; — * v. kurs. 

Court (kórt), ang., dvůr soudní, soud; 
— age (kurtáž), dohodné, plat doha- 



Conrtier 



54 



Cursor 



zovnČi; — ier (kurtjé), fr., dohodce, 
dohazovač ; — ine (kurtýn), fr., mezí- 
baští, mezihradbí; —isan (kurtyzánj, 
fr., dvoran, dvořílek ; —isane, fr., 
dvorská slečna ; 2. milostnice ; — oisie, 
(kurtoazie), dvornosť, dvorný mrav, 
dvorský mr. n. spůsob. 
Cousin (kuzéh), fr., strýcenec;— e, strý- 

čenka. 
Covenant (kévinént), ang., spolek, sva- 
zek (zvi. spolek skotských protestan- 
tův od r. 1586). 
Coxagra, dna v kyČIích. 
Craqueur (krakér), fr., lhář, prášil. 
Crass-ula, tlustice (rstl.) ; — us, lt., tlustý. 
Crayon (krejon), fr., tužka kreslicí; 2. 

nákres tužkou. 
Creat-or, lt., stvořitel, tvůrce; —vra, 

stvůra. 
Cred-itor, lt., věřitel; —o, lt., věřím; 

2. vyznání víry (křesťanské). 
Créche (křeš), fr., koza v řece ; 2. je- 
sle, jesličky, kojnice. 
Créme (krém), fr., smetana; 2. výbor, 
jádro z něčeho; n. př. výbor spole- 
čnosti. 
Cremor, lt., smetana ; c. tartari, vinný 

kámen (přečištěny). 
Crepida, lt (z řc. krepis), střevíc; ne 
sutor ultra crepidam, lt., švec nesuď 
nad střevíc t. čemu nerozumíš. 
Crescendo (krešendo), it., vzrůstavě (v 
hudbě). 
Creta, lt., křída. 
Crha, jm. muž. v. Kyrii. 
Cribrum, lt., řešeto. 
Crida v. krida. 

Crimen, pl. crimina, zločin; c. loesar 
majestatís, uražení velebnosti králov- 
ské n. císařské, uraz. panovníka. 
Croc-e (kroče), it., kříž ; —tata , kři- 
žácká výprava; — us, It., šafrán. 
Cronrwell Oiivier, lord protektor angl., 
* 1599, f 1658. 



Croquant fkrokáií), fr., ničema , lotr : 
— <?, chrupavý dort. [ku. 

Croup (krup), ang., tipet, zánět ohryz- 

Crown (kraun), ang., koruna (peníz asi 
2 zl. r. č.); —glass (kraunglés), sklo 
korunové n. královské (druh skla). 

Crucifer v. krucifer ; — ae, řeřichovité 
■.rostl.). 

Crudelis. lt.. ukrutný. 

Cruor, lt., krev. 

Crusea, it,, otruby. [řata). 

Crnsta, lt., kůra ; —cea, korýŠové (zví- 

Crux, gen. crucis, lt, kříž. 

Cs . . v- č •. . . 

Ctirad, jm. muž. V dívčí válce byl C. 
oklamán od Šárky a pak od dívek 
usmrcen. 

Cubitus, lt., loket. [hoře. 

Cuci, Cucové, kmen Srbův na Černé 

Cucumis, lt., okurka. 

Cucurbita, lt., tykev, turek; dýně; 
—ceae, dýňovité (rstl.). 

Cud-a, staroees., soud župní n. krajin- 
ský ; svatá c, boží soud ; —ar, soud- 
ce v čudě. 

Cul (ký), fr., zadnice ; c. de Paris, stro- 
jený zadek při sukni; honzíček. 

Culex. gen. culicis, lt., komár. 

Culmus. lt., stéblo. 

Culot (kyló), fr., nejmladší dítě, výškra- 
bek; — tes, fr., spodky, kalhoty. 

Culpa, lt., vina; mea c.l moje vina! 



Do mí 



vobis- 



Cum, lt. předlož., s 

cum, Pán s vámi. 
Cuminum. lt., kmín. 
Cunctator, lt.. meškal,prodlevač (kuňka). 
Cuneus. lt., klín. [bulí láaky, 

Cupido. lt., žádost, (lásky); 2. Milek. 
Cuprum. lt., měď. 

Cura, '(".. starost, péče: — tor v. kurátor. 
Cur-cuma v. kurkuma; —ía v, kurie; 

—io, lt., představený jedné kurie; 

— iosum v. kur . . ; eurrícuhtm vítae, 

běh života, popis života; —aor, lt., 



Cursorcs 



Cardak 



břlmun : —aeres, běhavci (ptáci) ; — sus 
v. kurs : — va v. kurva. 

Custom (kostem), aug., clo. 

Cutis. lt.. kůže. 

Cyan. modfík (bezbarevný plyu); —o- 
meter, blaukytouiěr (nástroj k měře- 
ní blankytu nebeského); —opalhie, 
—osis, modřice (nemoc) ; — us, modrák, 
chrpa (rstl.). 

Cybebe v. Kybebe. 

Cydonia, kcloule (ovoce). 

Cykl. — íw, kruh ; okruh ; oběh ; 2. c. 
básní, věnec básní; —ady, souostroví 
v Řeckém moři ; —ický , okružný ; 
—okla, křivka (čára) koloběžná, ko- 
lobožnice ; —ometrie, kruhoměrství ; 
— op, v bajesl. řc, kruhoocec, hrom- 
ník jednooký. 

Cylindr, válec, hřídel; 2. klobouk na 
spůsob válce ; —ický, —ový, válcovi- 
tý: —ovky, hodinky s cylindrovým 
strojem. 

Cymbál v. cimbál. 



Cynanch-e, zánět průdu.šnice ; záškrt ; 
— um, tolita (rstl.). 

Cyn-ik, nedbalec, nestoudník ; —ismus, 
nestoudnictví , nedbalství (původně 
učení o prostotě mravúv od Antist he- 
na založené) ; —oglossum, užanka, psí 
jazyk (rstl.) ; —omorium , hlivenec 
(příživná rstl.); —osura, psí ocas; 2. 
vuz (souhvězdí na nebi); 3. severka, 
polárka (hvězda a poněvadž se dle 
ní plavci na plavbě spravovali, tedy :) 
4. pravidlo; —osurus , pohánka, psí 
ocas (tráva). 

Cyper, ostrov v Středozemním moři ; 
— us, šachor (rstl.). [va Cypru). 

Cyprian, jm. muž., Cyperský (z ostro- 

Cypřiš, cypres, cypressa, strom vždy 
zelený, znak smutku. 

Cyr-il v. Kyrii ; —opédie, vypsání živo- 
ta a povahy Perského krále Cyva 
{—os, —us) od Xenofonta. 

Cytisus, Čilimník, kozí jetel (keř). 

Cz . . . v. Č . . . 



C. 



Čaban. velký podolský vůl. 

Cabraka v. čapraka. 

Cachr, pokoutní nedovolený prodej. 

Čaj, nápoj vařený z listí čajocaíka 

^čínského. 

Cajk-a. zvláštní spůsob loděk na Du- 
naji a na Dněpru, též šajka; —ás, 

^—ista, lodník na Čajce. 

Cáká, čako, z maď., okrouhlá čepice, 

Jižto nosí husaři a rakous. pěchota. 

Cakan, hůl s malou ostrou sekyrkou 
n. kladívkem n. mlatkem ; 2. c., hu- 
dební nástroj toliko v Uhřích užíva- 
ný, podobný flétně, jehož hořejší ko- 
nec jest ozdoben malou dřevěnou se- 
kyrkou. 



Cakovec, něm. Tschakathw-n, m. v Char- 

v vatsku. 

Čalma v. džalma. 

Camanaga, hovězí maso připravené na 
spůsob arménský : nakládané v sani- 
tře a rozličných zelinách. 

Camara , pol. , spůsob kabátu až na 
zem dosahujícího s takovými též ru- 
kávy, oděv to prelátův a kanovní- 
kův; 2. c., kabátek spředu bortami 

v pošitý. . 

Cambol, čambul, krátká výprava Ta- 
tarův na plen. 

Caprak, —a, přikrývka na koně. 

Card-a, maď., hospoda o samotě na pu- 
stě stojící; —ok, tur., besídka ; 2. stráž- 



Čardás 



56 



Čre s 



nice na kolí vystavěná ; 3. skrýše na 
paličky kukuřičné ; -ás, držitel tako- 

v vé krčuiy; 2. maď. tanec národní. 

Caromuť, čaromutí, posvátný jazyk žře- 
čův a vlsvův, záležel (dle domnění) 
z přesmykování slabik. 

Čauš, tur., policejní úředník; 2. jízd- 
ný životní strážník sultánův ; 3. šašek. 

Cee-nja, krajina v Kavkazsku na prav. 

^ břehu Tereku, v níž bydlí —enci. 

Cech, praotec Čechův, vytáhl ze země 
Charvátské a přivedl své pluky přes 
3 řeky^do země, která se odtud na- 
zývá Cechy, naše vlast a čítá 930 □ 

v mil s 4,800.000 obyvatelův. 

Cekán v. čakan. 

Cekman, tatarský kontuš (srv. sukman). 

Čekuláda v. čokoláda. 

Čelakovský Frant. Ladisl., spisovatel 

v český a profess., * 1799, f 1852. 

Cem-a, nemoc francouzská ; — ega, bře- 
zová voda; — er, —erJca, uherská ne- 
moc; —erice, helleborus, jedovatá rost- 
lina, jejíž černý kořen v lékař, po- 

v třebován. 

Čerdak v. Čardak. 

Cerkesi, národ v Kavkazsku proslulý 

v svou obranou proti Rusům. 

Cernáhora, Čeřnohoří, it. Montenegro, 
krajina v Jihoslovansku mezi Dal- 
matskem a Hercegovinou, v níž Čer- 
nohorci od r. 1482 svou nezávislost 

^od Turecka statně hájí. 

Cernoboh (čert), v bajesl. slovan., bůh 
zla (tmy a zimy). [v Cechách. 

Červený Hrádek, něm. Rothenhaus, vs. 

Cervonec, rus., zlatý peníz, dukát. 

Čestmír, jm. muž., voje voda Pražské- 
ho knížete, porazil a vlastní rukou 
zabil Vlaslava, knížete Luckého. 

Četa, srb., sbor, zástup vojenský, zvi. 

Jdoucí na plen. 

Cetate, rum. (z lt. eivitas), v. cetate. 

Četverť, rus. (čtvrť), míra obilná, čtvr- 



tá Čásf kádi n. okovu : 2. míra ze- 
mě mající 40 sazen délky a 30 šířky. 

Čibuk, tur., troubel k dýmce ; 2. daň 
s ovcí a koz ; —džija, chlapec, jenž 
za pánem nosí čibuk ; 2. výběrčí da- 
ně éibuku; —luk, pytlík k dýmce, 

v pod sedlem. 

Čičerone, čičisbeo v. cic . . 

Čifóija č. kmet, obyvatel čitluku. 

Čiftlik, tur., v. čitluk. [Uherských. 

Čikoš, maď., pastýř koní v pustách 

Čimborasso, hora v již. Americe, vys. 

v asi 22.000 střev. 

Čin, rus., stupeň úřed. hodnosti; titul. 

Čína, rozlehlá země v Asii, v níž ži- 
jou Číňané, pověstní svými zvláštní- 

^mi mravy. 

Činčilla, druh hlodavců v již. Americe, 

Jejíž kožiŠina velmi vzácná. 

Cinelky, talířky v hudbě, jejichž tlu- 
mením se sesiluje rythm. • 

Čingis-chan , světoznámý podmanitel, 
Mongol, zemřel ok. r. 1223. 

Činky (něm. Hanteln), železné 2 koule 
spojené rukovětí k sesilení rukou (v 

^tělocviku). 

Činovník, rus., úředník. [jemné. 

Činže, poplatek z najatého obydlí, ná- 

Čir, vřed ; 2. čír u Slovákův, polívka 
z pražené mouky. 

Čitluk, trn-., vesnice, která kromě spa- 
hy měla ještě jednoho pána, zvaného 
Čitluk-sahibija; lidé, kteří v ní žili, 
jmen. se ČÍfčije nebo kmeti; v tako- 
véto vesnici náležela půda (země) 

v všecka pánovi. 

Čižmy, uherské poloboty. [lahvice. 

Čobola, sic. , nádoba na tekuté věci, 

Čokoláda, směs z kakao, cukru a va- 
nilky, jež se buď takto jísti, nebo do 

v mléka zavařena píti může. 

Čorba, tur., polívka, jícha. 

Čouš v. Čauš. 

Čres, it. Cherso, ostrov u Dalmácie. 



Čudo 



— 57 — 



Dan iíii 



Čudo, rus., div, zázrak. 

Čudové, národ kmene ^severského, ^ s 
nimiž příbuzní jsou Cuchonci j. Cti- 
ehafi (Finové), obojí na pobřeží Bal- 
tického moře, jichž další soukmenov- 
ci jsou Maďaři atd. [kávy. 

Čuhaj, cuja , čujka, tatarský plášť s ru- 



Cumák, rns., nádenník, dělník, vozka 
v již. Rusi 

Cupryna, pol., vlasy na samém víchu 
hlavy vyrůstající ; 2. c., rus., spúsob 
starobylé zbroje. [uých. 

Cutora, čutura, dřevěná láhev pocést- 

Cuvaši, větev národu Tureck. v Rusi. 



D 



D, co číslo římské 500. 

D. nebo Dr., skrác. doktor; d. d. nebo 
dd., skrác. de dato, ode dne; d. m. 
skrác. dextra manu, pravou rukou ; 
D. S., skrác. dal segno, od znamení. 

Da čapo, it., od počátku; ještě jednou. 

Ďábel, z řc, zlý duch. 

Dáček, církevní zpěvák u Rusův. 

Dafn-e, řc, vavřín ; 2. lýkovec, rstl. ; 
3. dcera říčního boha Penea, promě- 
něná od Zeuse ve vavřín ; —in, je- 
dovatá žíravina z některých rostlin ; 
— it, vavřínokam; —omantie, hádání z 
vavřínových větví. 

Dagh, tur., hora. [jako den. 

Dagobert, staroněm. jm. muž., jasný 

Dagon, heb., modla Filistínskýeh, polo- 
ryba, polo-člověk. 

Daguerotyp, světlotisk, spůsob vyobra- 
zování, jejž vynalezl r. 1838 Francouz 
Daguerre. 

Dahlia, Jiřinka, rostl, pojmenovaná dle 
botanika Dahla (f 1789). 

Dai, tur., ochránce ; v. Dey. 

Daidalos, starořecký veleumělý sochař. 

Daimon v. démon. 

Dairo, nejvyšší kněz či papež v Japane. 

Dák, z řc, sekretář u Rusův; — ovo, 
něm. Diakovar, m. v Charvatsku. 

Daktyl, řc, stopa trojslabiká — ^ o, ; 
— itis, vidlák, červ; —ologie, —onomie, 



počítání na prstech ; —omantie, hádá- 
ní z prstňv. 

Dalai Lama, náčelník světské a círke- 
vní vlády v Tibete. 

Dalam, vesta. 

Daler, švéd., tolar. 

Dalibor, vězeň stavu rytířského ve vě- 
ži po něm —ka nazvané, kdež prý 
na housle hrávaje od okolojdoucích 
almužnu dostával, odkudž přísloví: 
„nouze naučila Dalibora housti". 

Dalimil (Dalemil), domn. kronikář če- 
ský r. 1282—1314. 

Dalma-cie, země slovanská při moři Ja- 
derském ; —tiká, levitka, svrchní oděv 
kněžský. 

Dáma (z fr. dáme a to z lt. domina), 
paní; 2. v kartách a v šachu králo- 
vna ; 3. spůsob hry na šachovnici. 

Damas, rns. náseČka, zlaté a stříbrné 
vykládání v železných a ocelových 
pracech ; —cenka, —censká šavle, šavle 
damasem okrášlená ; —ovati, —kino- 
vati, vykládati zlatem a stříbrem o- 
celové n. železné dílo. 

Dama-šek, —st, květovaná látka hed- 
bávná, vlněná n. plátěná (dle města 
Damašku v Asii) ; —skovati, dama- 
škem potáhnouti. 

Damín, látka hedbávná- z egypt. mě- 
sta Damiette. 



Damnace 



58 



Decernent 



Damn-aee. z lt., zatracení ; —atur, za- 
tracuje se (o knihách); —atas, od- 
souzený, — enec; —ifikace, udělání .ško- 
dy ; —um, lt., škoda. 

Dan, hebr. jm. muž., soudce ; —aidy, 
50 dcer Danaa; zavraždily své mu- 
že, načež musely za trest naplňovati 
vodou děravé nádoby; —din (—děn), 
fr., hlupák, ťulpas ; —dy (déndy), švi- 
hák ; —dysmus, švibáctví. 

Danebrog-ův rád rytířský v Dánsku od 
r. 1219. 

Danica, srb., dennice. 

Daniel, hebr. jm. muž., božský soud- 
ce; 2. jeden z věčšíoh prorokův ve 
St. zákoně. 

Danno, it, ztráta, škoda. 

Danse (dáiis), fr., tanec; d. desmorts, 
tanec mrtvých, t. umrlci. 

Dánsko, nem. Dánemark , království 
mezi Baltickým a Severním mořem. 

Dantes v. tantes. 

Dapifer, jídionoš. 

Darda, pol., hazecí kopí. 

Dardanelly, čtyři tvrze čili zámky u 
mořské úžiny Hellespontské ; též ú- 
žina ta sama. 

Dare, lt., dáti. 

Darios, Darius, Dariáš, mocný, přemá- 
hající, jm. několika panovníkův Por- 
tských, 522—330 př. Kr. 

Das, zlý duch ; srv. ďábel. 

Dasy-meter, řc, houšťkoměr; — pus, pa- 
sovec (zvíře) ; —urus, vačice (zvíře). 

Dat-a, pl., udání, skutky, zprávy hi- 
storické ; —iv, třetí pád v mluvn. ; 
— le, ovoce rostoucí na —lovníku (pr- 
stáku) ; —ovati, napsati den a rok na 
listině ; —um, lt., dáno dne . . (na listi- 
nácb) ; vročení ; směnka a —o spla- 
tná, t. v jisté lhxitě ode dne, v němž 
byla vydána; de —o, ode dne pod- 
pisu; —ura, durman, panenská okur- 
ka, bodlavé jablko (jedov. rstl.j. 



Dauphin (dofén), fr., princ nástupce ve 
Francouzích 1349—1789. 

David, hebr. jm. muž., milovaný ; v D., 
pastýř pak král židovský, otec Sala- 
mounův, známý hrou na harfu; prá- 
ti se s — em, dáviti, blíti, vrhnouti. 

Davorija, válečná píseň Jihoslovanův. 

Dažboh, Dažba, v slov. bajesl., bůh do- 
bra v. Bšlboh. 

de, lt. a fr. předlož., z, od. 

Deartikulace, lt., rozčlánkování. 

Debatt-a, rokování, -rozhádka o čem; 
—ovati o čem, rokovati. [nictví. 

Debauche (debóš), fr., bujnosť, rozkoš- 

Deb-ent, dlužník ; —et, povinen, má dáti; 
2. dluh ; —ilitace, z lt., seslabení, se- 
slábnutí ; —it (debí), fr., odbyt (v ob- 
chodu) ; —ita, pl.. lt., dluhy, povin- 
nosti ; —itant, prodavač, kramář ; —'do, 
it , dluh ; —itor, it., dlužník. 

Debloquement (deblokmán), fr., zrušení 
blokády, zr. obklíčenosti. 

Debor-a, —ah^ hebr. jm. žen., včela ; 
vosa ; —dement (debordmán) , povo- 
deň; bezuzdnosť. 

Debouché (debušé), východ z prosmy- 
ku ; 2. odbyt (zboží). 

Debut (debý), začátek ; 2. první vy- 
stoupení hercovo n. herečky na di- 
vadle; — arit, herec poprvé vystupu- 
jící ; —ovati, začíti, poprvé vystoupiti 
na divadle. 

Decem, lt., deset; —ber, lt. měsíc pro- 
sinec; —bristé, přívrženci Ludv. Na- 
poleona (2. prosince 1851); —peda, 
prut měřický 10 stop; —vir, desíti - 
pán, člen rady desíti; —virát, desíti- 
vláda, rada desíti. 

Decen-ce, z lt., spůsobnosť, mravnost 
—nium, desítiletí; —tralisace, rušení 
centralisace. • 

Deceptor, lt., podvodník. 

Decernent, lt., rozsudí, rozhodčí. 



Decesse 



59 



Dehors 



Decess-e, odchod; —<>r, odcházející ; před- 
chůdce v úřadě. 

Deci-dence, úbytek (zdraví, jmění). 

Decim-a, desítina, desátý díl něčeho ; 
2. desetina franku (peníz frauc.) ; 3. 
v hudbě desátý ton, počítaje od zá- 
kladního; —ální, desetinný; d. sou- 
stava, rozdělení na desítiny (v mo- 
rách, vahách a poetech) ; —étre, de- 
setina metru ; —ala, desaternice, figu- 
ra not; —ovati, desátiti, každého de- 
sátého vybrati a zastřeliti (o vojsku). 

Declamando, it., výrazně, v. dekl . . 

Decompte (dekónt), fr., odečtení. 

Decon-cert (dekónsér) , fr., nedorozu- 
mění ; —tenance (dekontnáiis), zaražení. 

Decret-ales, papežská nařízení; —um, 
uzavřeno, sneseno v. dekret. 

Decrottoir (dekrotoár), fr., škrabaČka. 

Dtčín, něm. Tetschen, zámek na Labi 
v Litoměřicku. 

Dedain (děděn), fr., pohrdání kým. 

Dedik-ace, z lt., připsání, obětování 
komu něčeho; — ator, obětovatel ; — o- 
vati komu, připsati, obětovati komu 
něco (n. př. spis). 

Dědit, skrác. ddt., lt., dal. 

Deduk-ce, z lt., vyvodění, vývod, od- 
vodem', odvod ; —ovati , odvozovati, 
vyvozovati. 

Defaite (defét), fr., porážka vojska. 

Defaut (deťó), fr., nedostatek; 2. nedo- 
stavení- se k soudu. 

Defaveur (— vér), fr., nepřízeň. 

Defect-io, lt., odpadnutí od čeho ; verba 
—iva, nedostatečná n. schodná slova; 
defekt, z lt. defectus, schodek (nedo- 
statek, vada) v něčem ; neúplný vý- 
tisk ; defektivní, nedostatečný,schodný. 

Defen-dend, z lt., chráněnec; —dent v. 
dcťensor ; —ders, ang., spojení Irča- 
né 1791; —dovati, hájiti; — se, obra- 
na ; —sivá, obrana ; —sivní, obranný ; 
d. válka, v. k ochraně ; d. i offensi- 



vní alliance, spolek k obraně i k ú- 
toku; —sov, obránce; d. fidei, obr. 
víry (v Čechách r. 1618, též titul krá- 
le Angl. od r. 1522). 

Defer-ence, povolení, povolnosť; — ent, 
žadatel přísahy ; 2. udavač ; 3. mí- 
sto, kde peníz ražen ; —ovati, udati 
něco ; 2. povoliti komu v Čem. 

Defi, fr., vyzvání ; —ance (-áns), nedů- 
věra, podezření; —cient, chorý du- 
chovní ; —cit, schodek (v počtech) ; 
—lé, fr., úvoz; —lovati před kým, v 
krátkých řadách kolem někoho jíti 
(o vojácích) ; —nice, vyměření, vý- 
měr, stanovení pojmu; —niťivnČ, ko- 
nečně, závěrečně, rozhodně, určitě; 
—nitor, ustanovovatel ; spolupředsta- 
vený kláštera;- —nitorium, výbor ře- 
holníkňv připojených k ruce před- 
staveného v záležitostech řádu ; —no- 
vati, vyměřiti, stanoviti (vymeziti). 

Deflagrace, z lt., přeČišťování ohněm. 

Defle-gmace , zbavení tekutiny ; —xe, 
z lt., iichylka. [zneuctění ženštiny. 

Deflo-gistický, nespalný; —race, z lt., 

Defraud-ace, z lt., podvod ; podludnictví ; 
—ant, podvodník; podludník. 

Defter, pers., kniha ; —dar, knihvedou- 
cí, účetní, ího; tur., velko-pokladník ; 
ministr financí. 

Defunct-orie , lt., povrchně; ledabylo; 
— us, zemřelý. 

Degagement (degažmán), fr. , nenuce- 
nosť, lehkost; 2. tajný východ, [ní-se. 

Degenerace, z lt., zvrhnutí-se, odroze- 

Degout (degú), fr., nechuť, ošklivost. 

Degrad-aee, -z lt., snížení, svržení s ú- 
řadu; —ovati, snížiti, svrhnouti koho 
s úřadu. 

De gravi causa, lt., z důležité příčiny, 

Degresg, lt,, prospěch. 

Dehonestace, z lt., zneuctění. 

Dehors (dehór), fr,, vnějšek, zevnějšek ; 
2. vnější hradby. 



Dehortace 



60 



Delicatesse 



Dehorta-ce, z lt., napomínání, srazová- 
ní s něčeho ; —torium, napomínací n. 
srazovací psaní. 

Decharge (dešarž), fr., složení nákla- 
du ; 2. ulehčení ; 3. vystřelení. 

Dechaussoir (dešosoár), řezák na dá- 
sně u hojičův. 

Dechet (dešé), schodek n. úbytek na 
váze odstraněním rozličné nečistoty. 

Dechifřrovati (deš . .), vysvětliti, od- 
kryti (tajné písmo). 

Dechirage (deširáž), fr., trosky lodě. 

Dei gratia, lt., bohu díky. 

Deinosis, řc., uveličení, přehnání. 

Deismus, božnictví, rozumová nauka 
o bohu ; deista, božník, bohověrec 
(kdo věří v boha, ne vsak v zjevení). 

Dejekce, z lt., zapuzení. 

Dejeun-é, —er (dežené), fr., snídaní. 

Deka-da , deset , desetice ; desetidení 
(dle kalendáře první Franc, repu- 
bliky) ; —dika, soustava desetní ; —gon, 
desítihran; —chord, desítistrunný ná- 
stroj ; —log, desatero boží přikázaní ; 
—meron, dílo desítidílné; —metre, de- 
set metrů francouzských. 

Děkan, děkan, představený nějakého 
učeného spolku; 2. Čestný název ně- 
kterých farářův ; —át, —ství, důstoj- 
nost n. okres n. obydH děkana: 
—issa, představená ženského kláštera. 

Deka-stichon, báseň n. sloha o desíti 
verších; —stylon, desítisloupí. • 

Deklam-ace, z lt. , přednášení (nějaké 
básně) ; —ator, přednašeč ; —atorika, 
nauka o přednášení ; —ovanka, báseň 
k deklamování n. k přednášení; —o- 
vati, přednášeti (báseň). 

Deklar-ace, z lt., vysvětlení ; opověd ; 
osvědčení ; —ovati, vysvětliti ; osvěd- 
čiti se. 

Deklin-ace, z lt., sklonění, skloňování 
mluvnické; —atorium, odklonidlo (ma- 
gnetické) ;— ovati, skloňovati (v mluv.). 



Dekokt, z lt., odvar. 

Dekolorace, z lt., vyblednutí. [části. 

Dekomposice, rozdělení; rozloučení na 

Dekor-ace, okrášlení; okrasa, ozdoba ; 
2. přístroj n. malba divadelní ; —atér, 
okrašlovač; —ovati, okrášliti, ozdobiti. 

Dekre-ditovati, připraviti koho o váž- 
nost n. víru ; —ment, úpadek. 

Dekret, usnesení, výrok, nález ; naří- 
zení, rozkaz ; —áf, živnostník, jemuž 
dekretem povoleno živnost provozo- 
vati (bez pomocníkův); —ůta, učitel 
církevního práva ; —ovati, ustanoviti, 
naříditi. 

Dekur-ie, oddělení desíti mužův ; —ion, 
velitel nad 10 muži, rotmistr. 

Del credere, odměna za úvěr. 

Dela-brement (— brmán), ťipadek jmění; 
—ce, z lt., udání koho. 

Delai (delé), fr., průtah, prodlení; —sse- 
ment (delesmán) , odstoupení ; opu- 
štěnost. 

Delassenient (delasmán), fr., odpočinutí. 

Delator, udavač. 

Bele ! lt, vymaž ! deleatur, lt., vymaže 
se, vytrhne se. 

Delect-atio, lt., potěšení ; —us, lt., výbor. 

Deleg-ace, z lt., vyslání; poslání; 2. 
platební poukázka dlužníkova věři- 
teli; —ant, objednavatel, zákazník; 
2. dlužník věřiteli plat vykazující; 
—at, poslanec; —atar, věřitel, jemuž 
se od dlužníka poukázalo, by si dal 
od někoho třetího dluh zaplatiti. 

Delestage (-stáž), složení lodní přítěži 
z korábu. 

Delfín, plískavice (ssavec mořský) ; 2. 
v. Dauphin. 

Děli, pl., —sové, osobní stráž tur. ve- 
litele; —a, příjmení Diany od města 
Delos ; —ba (maď. délibáb) , obrazy 
povětrné v uherských pustách; —ba- 
sa, náčelník delisúv; —berace, z lt., 
rozmýšlení ; rokování ; —catesse, fr., 



■ 



Delice 



— 61 — 



Denominator 



lahodnosť, něžnost ; 2. lahůdka, po- 
choutka; — ce (delís), fir., slast; roz- 
koš; —dum, provinění; —gace, z lt., 
podvázání; —mitace, opraveni hranic; 
—neace, návrh, nákres, nástin ; —nquent, 
vinník, zločinec; —quium, lučební roz- 
puštění ; —race, —rium, šílenost, tře- 
štivosť; -sové v. děli; —vraison (-vre- 
son), vydání, dodání čeho. 

Delogement ( deložmán), vystěhování-se, 
pjfestěhování-se ; 2. vypuzení, zahnání. 

Delphin v. delfín ; —ium, lt., ostrožka, 
stračí noha (rstl.). 

Delt-a, jméno řeckého písmene A; ná- 
zev ostrovů při listí řek do moře, ma- 
jící podobu A ; —ovitý, deltě podobný. 

Demagog, lidovod ; vůdce lidu ; —ický. 
lid vedoucí n. zavádějící. 

Démant v. diamant. 

Démarche (—mars), ň\, chod, postava. 

Demark-ace, vymezení, ustanovení hra- 
nic ; — acní Unie, čára pohraničná, Č. 
pomezní; d. vojsko, vojsko na pome- 
zí ; —ovati, vymeziti, hranice ustanoviti. 

Demaskovati, kukli n. škrabošku sun- 
dati, zastření odkryti. 

Demélé, fr., nesnáze, spor ; šarvátka, 
pracka. 

Demens. lt., šílenec. 

Dement-i (demánti), fr., vinění koho ze 
lži ; 2. vyvrácení zprávy v novinách ; 
— ia, lt., šílenosť; pošetilost; —ovati, 
ze lži koho viniti ; zprávu vyvrátiti 
v novinách. 

Demerite (—rit), fr., provinění. 

Demeter, v řc. baj. totéž co Ceres. 

Demi-bastion, fr., poloubaští ; —luně, 
fr., poloměsíc ; —nutiv v. diminutiv; 
— sse v. dimisse ; —teinte, poloviční 
stín; —tour (dmitúr), poloviční obrat ; 
— urg, živnostník ; 2. libovládce. 

Demobilisace , z lt. , odložení zbroje ; 
zrušení vojenské hotovosti. 

Demogeronti. z řc, starší lidu. 



Demoiselle(demoasel), fr., slečna, panna. 
Demokrat, přítel lidu, přívrženec lido- 

vlády; —ický, lidupřejný; — ie, lido- 

vláda ; —ismus, lidupřejnosť. 

Demo-lirovati, —lovati, zbořiti, strhnou- 
ti dům; —netisace, z lt., snížení peněz. 

Demonstr-ace, důkaz, důvod ; 2. vylo- 
žení, objasnění, na jevo dání něče- 
ho; 3. výtržné dokazování něčeho, 
vyhrožování, pohrůžka; —ativni, do- 
kazovný, ukazující; —ativum (prono- 
men), lt., ukazovací náměstka ; uk. 
místojmení ; —ovati, dokazovati, uka- 
zovati, [děla, zničiti dělo. 

Demontovati dělo , zničiti podstavku 

Demoralis-ace, kleslosť, zmalátnělosť ve 
mravech ; zkáza mravů ; nemravnosť ; 
—ovati, zkázu mravů spůsobiti, z ne- 
mravní ti. 

Demo-sthenes, slovutný řečník staro- 
řecký ; —tické písmo, v Egyptě obe- 
cné písmo lidu. 

Denár, stříbrný peníz starořímský ; —o, 
měděný peníz italský. 

Dena-tionalisace, —turalisace, vyobco- 
vání; — tus, lt., zemřelý. 

Dendrit, stromo vec, Část skamenelých 
stromův; —ický, stromovitý. 

Dendro-grafie, stromopis, popis stro- 
mův; — lith, stromokam, skamenělý 
strom ; —logie, stromoznalství; —meter, 
stromoměr ; —metrie, měření stromův. 

Denegace, odepření čeho ; zapření Čeho 
u soudu. 

Denežka (děněžka) , měděný penízek 
rus. (2 denežky = 1 kopejka). 

Deňgi (Aem,™), rus., peníze. 

Denigrace, z lt., očernění koho. 

Denison (denis'n>, angl., občan, zdo- 
mácnělý cizinec. 

Denobilitovati, slech tictví zbaviti. 

Denomina-ce, z lt., jmenování, ohláše- 
ní ; —tivum verbum, časoslovo od jména 
odvozené: — tor, v počtech, jmenovatel. 



Denouement 



— 62 



Dermotomie 



Denonement (denumáh), fr., rozuzlení, 
rozhodnutí. 

Denrée (dánré), fr., potrava. 

Dens, li, zub. 

Densitas, lt., hustosť, hustota. 

Dent-ace, z lt. , zoubkování ; —agra, 
bolení zubťi, trhání v zubech; —alis, 
hláska zubní, znbnice (v mluvn.); 
—alith, zubokam, zkamenělý zub; 
— ista , hojic zubňv ; —ura, chrup, 
pozubí. 

Denunc-iace, z lt., udání; —iant, uda- 
vač ; — iat, udaný ; —iavati, udati koho. 

Deo graíias, lt., bohu díky. 

Deodat, lt. jm. muž., Bohdal, Bohdan. 

Deontologie, nauka o povinnostech. 

Depart-ement (departmán), fr., odbor, 
oddělení, kraj, okres; — ice, lt., podělení. 

Dependence, odvislosf, závislosť; — ent, 

•odvislý, závislý. 

Bepens-e (depáiis), fr., vydání, nákl- d 
na něco; útraty; — ier (depáíisié ), 
mrhac, utraceČ. [lozvěst. 

Depeše, rychlá (úřední) zpráva, rych- 

Bepilace, z lt., zbavení vlasíiv, blysení. 

Depit (depí), fr.. nechuť; vzdor ; en (le- 
pit (án d . .), na vzdor někomu -.per 
d., ze zlosti. 

Deplais-ance (deplésáns), —ir (deplesír), 
nechuť, nelibost ; zármutek. 

Deployovati, rozvinouti, — novati (vojen- 
ské průčelí). 

Depon-ens verbum, lt. , krytoČinné n. 
kry toz vratné Časoslovo (v latin. mim". ) ; 
— ent, skladač, skladatel nějaké věci ; 
2. svědek; —ovalí, uložiti, složiti (ně- 
co u soudu). 

Depopulace, z lt., vyhubení lidu. 

Deport-ace, z lt., vyvezení ze země, za- 
vezení koho v trestu; —ováný, zavr- 
žený ; —ovati koho, zavézti trestance 
(do jiné země, za moře). 

Deposi-ce, složení; 2. seznání svědka: 
o. přestávka v periodě ; —ta, pí., slo- 



žené n. uložené věci; —tár, —fér, u- 
chovavatel uložených věcí; —tni, scho- 
vací, — avací; d. kasa, schov. pokla- 
dnice ; d. peníze, schované pen. ; —to- 
rium, soudní skladnice ; —hon, lt., véc 
složená, v. ke schování daná; depot 
(depo), fr., sklad, skladiště, zásobár- 
na ; zásobné n. doplňovací vojsko. 

Depravace, z lt., zkažení, zkáza. 

Depre-hense, z lt, uchopení, uchváce- 
ní ; —kace, odprošení ; —sse, potlače- 
ní, utl. ; snížení, sníženosf (obzoru) ; 
—ssorium, stlačo vadlo (nástroj ho- 
jičský). 

Depri, fr., písemné ohlášení zboží clu 
podrobeného; —movati, stlačiti; —va- 
ce, z lt., oloupení. 

Depur-ace, očištění ; —gace, počištění. 

Deput-ace, z lt., poslání ; 2. poselstvo, 
poslanectvo; -át, náchlebek, výmě- 
rek (dříví, obilí, ovoce, pivo atd. dá- 
vané úředníkům co čásť služného) ; 
—atista, —átník, kdo užívá deputátu; 
—átní dříví, obilí, pivo , dávané co 
deputát, či co Částka služného ; —o- 
vaný, poslaný , poslanec (na sněme 
atd.) ; —ovati, poslati koho kam. 

Deraisonnement (derésonmán), fr., neroz- 
umné tlachy. 

Derangeuient (deranžmán), fr., zmatek. 

Derbend, tur., prosmyk. 

Berelicta, pl., věci opuštěné (vlastníka 
nemající). 

Derhem, malý penízek perský a tur., 
pjatí 4 aspry; 2. perská váha, asi 
2 / 5 lotu. 

Derimher, veliký chrám Par sův. 

Deriv-ace, z lt., odvození, odvod ; —a- 
tum (—ativum), odvozené slovo; —o- 
vati, odváděti. 

Derma, re., kůže; —titis, zánět kůže; 
—tografie, kožepis ; —tologie, kožeznal- 
ství ; —totylus, mozol; —toplera, letu- 
škovití (kmyzj ; dermotomie, kožepytva 



Derogace 



— 63 



Determinismus 



Derogace, z lt., újma. 

Deroute (derut), fr., návrat ; 2. útěk ; 
3. úpadek ; derutovati, s pravé cesty 
zavésti ; zmásti koho. 

Derviš, tur. mnich n. poustevník. 

Des-abusage (desabysáž) , —abitsemejit 
(desabysmán), fr. , poučení; —agre- 
meut ( desag-rmán), nepříjemnost ; —ap- 
probation , neschválení ; —armovali, 
odzbrojiti , zbraně zbaviti ; —aster, 
neštěstí. 

Desatir, pers., předpisy, 16 svat. spisův 
15ti staroper. prorokův. 

Des-avantage (desavantáž), fr., žfSráta, 
škoda; —avonovati, odvolati, zapříti; 
—camisados, šp., bezkošilci, strana ve 
Španělsku 1820—21; —cendence, po- 
tomstvo; —cendent, potomek; —cense, 
z lt., sestoupení. 

Deser-ce, prchnutí (vojáka ze služby); 
— teur (— tér), uprchlík, zběh vojen- 
ský; —tovati, prchnouti, zběhnouti; 
—vity, odměna advokátův za práci. 

Des-habillé (desabiljé), fr., noční oděv; 
—honneur (desonér), fr., hanba. 

Desider-ativum (verbum), lt., žádavé ča T 
soslovo ; —atutn, potřeba, požadavek : 
—ium, lt., přání ; pium d., vroucí př., 
dobromyslné přání. jvení. 

Designace, z lt., ])oznamenání, ustano- 

Deskamisados v. Descamisados. 

Deskrip-ce, z lt., popsání, popis; — ti- 
nt/\ popisný; zobrazující. 

Desmo-grafie, svazopis, popis svazův (v 
těle lidském) ; —logie, nauka o svazech. 

Des-obligeance (— žans), fr., nezdvoři- 
losť ; — oblig eante (— žant), jednosedý 
vůz; —olace, z lt., zpustošení; —or- 
dre (— ordr'), fr., nepořádek, zmatek ; 
—organisace, z lt., přetvoření; roz- 
clánkování ; —oxydace, odkysličení. 

Despekt, z lt., pohanění koho. 

Desper-ace, z lt., zouťalosť; —át, —átslý, 
zoufalý; —atisla, zoufalec. 



Desponsace, z lt., zasnoubení. 

Despot-a, z řc, zvolnovládce; —ioký, 
zvolnovládský ; —ie, zvolnovláda ; —is- 
miis, zvolnovládství, —vláda, vláda dle 
libovůle; —ovati, vládnouti co despot. 

Dessein (desén), fr., úmysl, předsevze- 
tí; a d., úmyslně, z nmysla. 

Dessert (desér), fr., pochutky, zákus- 
ky, pamlsky; — ní vína, vína pochu te- 
čná, v. k zákuskům. [vzorek. 

Dessin (desén) , fr. , nákres, výkres ; 

Destill-ace , překapování , přehánění; 
—ační, překapovací; —at, překapani- 
na ; —ateur (— atér), překapovač, pře- 
haněČ; —ovati, překapovati, přeháněti. 

Destin (destén), fr., osud, uložení (bo- 
ží) ; —ace, ustanovení ; —ateur (—atér), 
ustanovitel; —ovati, ustanoviti. 

Destituce, z lt., sesazení, propuštění s 
úřadu. 

Destru-kee, z lt., zmar; —ktivní, maři- 
vý, ničivý; —ovati, zmařiti, zničiti. 

Desunion idesyn'jón), fr., různice, ne- 
svornost, neshoda. 

Deta-chement (detašmán), fr., oddělek, 
odsylka (vojákův); —šovaný sbor, od- 
dělený sbor vojenský. 

Detail (detalj), pl. —s, fr., podrobnost, 
— sti ; en d. (án detalj), podrobně, po 
drobnu, po rúznu; v malém (obchod) ; 
—eur, —ista, obchodník v malém, kra- 
mář; —ovati, na kousky rozebírati ; 
po drobnu vypočítávati; podrobné 
popisovati. 

Deten-ce, zachování, — vávání ; drženi ně- 
jaké věci; vezení; —čnídům^ vězení. 

Deter-gentia, lt., prostředky jimiž rány 
čistí ; —iorace, v lt., kažení, zhoršová- 
ní ; —ioris conditionis, lt., v horším 
stavu; —minace, z lt., určení; ome- 
zení, vymezení; —minativum (prono- 
men), náměstka určovací, místoj mě- 
ní urč. (v mluvn.) ; —minismus, uče- 
ní o určení, uč. o osudu. 



Detonace 



64 



Dianíhus 



Detonace, z lt., ztracení pravého tonu ; 
2. třásknutí, bouchnutí' (v luČbě). 

Detour (detúr), fr., okolek, oklika. 

Detra-hovati, z lt. , odejmouti, odníti; 
— kce, odejmutí, odnětí. 

Detrempe (detránp), malba vodovými 
barvami. 

Detřich, jm. muž., z něm. Dietrich, 
vládce lidu. 

Detto, ii, totéž, řečené. 

Detur, lt., ať se dá. 

Deukalion, v řc. bajesl., král Thessal- 
ský, v potopě světa zachovaný, jenž 
házeje za sebe kamením, člověčen- 
stvo obnovil. 

Deus, lt., bůh; D. ex machina (bůh z 
mašiny t. divadelní), jako by s nebe 
spadl, neočekávané vystoupení něja- 
ké osoby. 

Deutero-gamie, z řc, druhé manžel- 
ství; —nomium = druhé přikázaní 
(pátá kniha Mojžíšova") ; —sis, řc, o- 
pakování ; —skopie, vidění do budou- 
cnosti. 

Deutschland, Německo. 

Deux a deux (dézadé), fr., po dvou, 
dva a dva. 

Devalvace, z lt., zlehčení peněz. 

Děvín, hrad, v. Dívčí válka; 2. D., 
něm. Magdeburg, m. v Němcích. 

Devisa, z fr,, heslo ; připovídka, pro- 
povídka; 2. směnka na cizozemské 
kupce vydaná. 

Devoce, z lt. , úcta ; oddanosť něko- 
mu ; obětování-se. 

Devoir (devoár), fr., povinnost. 

Devolu-ce, z lt., odúmrf; zdědění od- 
umřeného statku ; — Ční právo, pr. od- 
úmrtné, pr. k odumřenému statku. 

Devot-a, pobožnůstkářka; — ní, pobož- 

nůstkářský. 

Dextera, dextra (manus), lt., pravice. 

Dey, vladař v Tripolis a někdy i v Alžíru. 

Dežma, slč., desátek. 



Dia, řc. předložka, skrz, veskrz; po, 
podél ; —basis, přechod, převoz ; — be- 
tes, úplavice močová; —ble (diabl), 
fr. , —bolos, řc. , ďábel, zlý duch; 
—bolický, ďábelský ; —bolologie , učení 
o ďáblích ; —delfia, dvé bratrstvo (řád 
rostlin) ; —dem , korunkový vínek, 
královský náčelek, skránec; —dexis, 
—doche, přechod nemoci; 2. —doche, 
řc, nástupnictví, následování koho ; 
—dochos, nástupce, následník ; —dosis, 
úleva (v nemoci) ; —fan, průhledný ; 
—fora, rozdíl, různice; —foresis, vy- 
pařování potem; —for etika , léky n. 
prostředky k pocení ; —fragraa , řc, 
bránice; —fthora, zkáza; hniloba; 
-glyfy, —glypty, vyduté obrazy n. fi- 
gury ; —gnose, —gnosis, poznání ne- 
moci; —gnostika, nauka o poznání ne- 
mocí ; —gometer, svodoměr ; —gonál- 
ní, prúsečný, příčný, napříč jdoucí ; 
—gramma, nákres, nástin; —klysma, 
řc, voda k vyplachování úst; —kon, 
řc, jáhen, církevní služebník ; — ko- 
níkům, krátká modlitba diákonův ; 
—konissa, —koňka, církevní služebni- 
ce ; —kope, řc. , průsek, rozseknutí ; 
roztětí ; —krisis , řc. , rozeznávání ; 
—kritický, rozeznavací ; —kustika, na- 
uka o ohlasu ; —lekt, z řc, nářečí ; 
—lektik, rozumovědec ; —lektika, roz- 
umověda ; —lektologie , nauka o ná- 
řečích ; —lemma, řc., mezera, občasí; 
—log, řc, rozmluva; —lys4s, řc, roz- 
luka, rozvod; —lytický, rozvodný. 

Diamant, nejvzácnější a nejtvrdší dra- 
hokam ; 2. nejdrobnější písmo tiskař- 
ské; —ina, keprovaná látka vlněná; 
—ový, z diamantu ; s diamanty. 

Dia-meter, průměr ; e —metro, přímo z 
konců ; —na, v řím. bajesl. bohyně 
lovu, měsíce a panenství ; 2. v chem. 
stříbro (známka (£ ) ; 3. druh opic ; 
—ndria, řc. , dvojmužstvo; —nthus, 



Diaplasis 



65 



Dilatorium 



hvozdík, karafiát; —plasis, řc, na- 
pravení vymknutého n. zlámaného 
údu; —plasma, obkladek kaŠovitý; 
—pnoe, připocení-se ; —rchie, dvojvlá- 
da; —rium, lt., —rio, it., denník ; — r- 
rhoea, úplavice, průjem ; —spora, řc , 
roztroušenost ; —stasis, odstávání od 
něčeho ; —sterna, mezera, vzdálenost ; 
—stimeter, dálkoměr; —stole, řc, roz- 
šíření; prodloužení krátké slabiky: 
2. známka rozdělovači ; —these, stav, 
povaha (těla, nemoci) ; —tom, prádel- 
ny ; —tonický , stupňovitý ; —tonickd 
skálu, přirozená stupnice v hudbě ; 
—tribe, řc, prodlení; 2. rozbor, pro- 
třes ; 3. hanopis ; —trimma, zpruzení 
kůže od cliúze, vlk; —voletto, it., di- 
j blik ; —volo, it., ďábel. 

Die cur hic? It., rci proč (jsi) zde? 
I Dict-ionnaire (dyksjonér), fi\, slovník ; 

— us, lt., jmenovaný, řečený. 
: Dida-ktický, učebny, naučný, poučný; 
—ktika, učba , nauka o vyučování : 
umění vyučovací ; 2. naučné básni- 
ctví ; —skalia, poučení ; pl. —skalie, 
divadelní hry a zprávy o nich v stár. 
Kecku. 

Didelfys, řc, vaČice (zvíře). 

Didymos, řc, blíženec. [biskupská. 

Diéces-án, osadník; — e, z řc, osada 

Diego, šp., jm. muž. skrác ze íSant 
Yago, sv. Jakub. 

Dies, lt. , den ; d. irae, d. illa, den 
hněvu, den onen (zpěv církevní); dle 
hodierno, dnešního dne. 

Dieta, řád v jídle ; skrovnósť v jídle ; 
2. íokujíeí sněm ; 3. diety, denní ú- 
tratné, denní plat (poslancův , úřed- 
níkův atd.) ; clietetické pravidlo, pr. o 
správě života ; dietetika, zdravověda, ži- 
votospráva, nauka o správě života 
a řádu v jídle; dietista služebník z 
denního platu. 

Dietrich v. Dětřich. 

Rank : Slovník novinářský. 



Dieu (dyé), fr., z lt. Deus, bůh ; mon 
D., můj bože! par D., pro bůh! 

Differ-ence, z lt., rozdíl, rozdílnosť, roz- 
ličnost; —enení, rozdílový ; —entismus 
v. determinismus. 

Difon-ium, dvojhlasná skladba hudební ; 
—oid, nevlastní n. lichá dvojhláska; 
—ování, dvoj hlas ování. 

Difrakce, z lt., ohyb (světla). 

Diftaong, z řc, dvojhláska, dvouhláska. 

Digamie, řc, druhé manželství. 

Digest-ie, zavlažování, svlaž. ; 2. zaží- 
vání; trávení; —iv, lt., prostředek k 
trávení žaludka ; — or, papinský hr- 
nec, papinský rychlovar. 

Digit-alin, náprstníkovina; —alis, ná- 
prstník (rstl. jedov.); —ata, pl., prst- 
natí ssavci; —igrada , prstochodci 
(zvířata) ; —ium, vidlák, přiměř, zá- 
nehtice: — us, lt., prst. 

Dignitář, lt., hodnosta, vysoký úředník. 

Digresse, z lt., zacházka, výchyl v ře- 
či ; 2. výběh (v hvězd.). 

Digynie, řc, dvojženství. 

Dichogamie, řc, dvojmanželství. 

Dichordium, dvojstrunec (hud. nástroj.) 

Dichotom-ický, dvoudílný , dvoučáste- 
čný ; —ie, dvoudílnosť, dvoučástečnosf. 

Dichroismus, z řc, dvoj bare vnosť. 

Dijambus, dvoujamb >* — '—' — . 

Dijudikace, z lt., rozhodnutí, výrok. 

Dikasterium, zře, soud; soudnice ; vy- 
soký úřad ; dikce, z lt., spůsob psaní. 

Dike, řc, právo ; 2. bohyně spravedl- 
nosti. 

Dikolon, řc, dvojakoverší, dvojverší. 

Dikt-ando, z lt., předříkávání ; —ator, 
rozkazovatel, vševelitel, neobmezený 

-vládce; —atura, neobmezená vláda; 
—ovati komu, předříkávati , do pera 
říkati; 2. rozkazovati. 

Dila-ce, z lt., prodlení, lhůta ; —táce, 
rozšířeni, obsírnosť; —tatorium, šiřidio. 
(nástroj) ; —tor ium, nařízení průtahu. 
5 



Dilemma 



- 66 — 



Discordia 



Dilemma, řc., dvojbor, dvojborný roz- 
sudek. 

Dilettant, z it., ochotník ; —ismuč, ochot- 
nictví; — ský, ochotnický. 

Dili-gence (— žáns), fr., poštovní n. po- 
štovský vůz; rychlá posta; —gentia, 
lt., —genza, it. , pilnost, bedlivost; 
con d., it., pilně, bedlivě. 

Dilogie, zře, dvoj smysl, dvojsmyslnosf. 

Diluen-do, it., shasínavě, rozplývavě ; 
— tia, pl., prostředky n. léky rozře- 
ďující. 

Diluv-iální, potopní; d.půda, naplave- 
nina; —ium, lt., potopa. 

Dimense, z lt., míra, rozměr. 

Dimeter, z lt., dvouměr, dvouměří. 

Dimi-dium, lt., polovice ; —nuce, z lt., 
umenšeni, zmenš. , zdrobnění ; -mm- 
endo, it., mírnivě, s umenšením ; —nu- 
tivum (nomen), zdrobnělé n. zdrobňo- 

. vací n. zmenšovací slovo ; — sse, z lt., 
propuštění z úřadu ; vzdání-se úřadu ; 
—ssorium, list propustný. 

Dimorf-ieký , dvojtvarý ; —ie , z řc, 
dvojtvarosť. [vinná. 

Dina, hebr. jm. žen., osvobozená, ne- 

Dinar, pers., zlatý peníz, dukát. 

Diner (dyne), fr., oběd. 

Dinero, šp., malý peníz. 

Dio, it., buh ; per D.l pro bůh! 

Eiogenes, řc, jm. muž., bohorodý; sta- 
rořecký mudrc přísných mravúv. 

Dionea, příjmí Venuše ; 2. krásná rost- 
lina severoamerická. 

Dionys, příjmí Bakcha; 2. jm. muž., 
Diviš ; —ie, Bakchovy hodj^. 

Diopt-er, průzor, průhled, prohledítko ; 
—rika, průsvětelství, nauka o průzoru. 

Dio-rama, pruzorný obraz ; — rit, zele- 
nokam; —skurové, boží synové, pří- 
jmí Kastora a Pollukse; —srna, bo- 
hovonka, bohovoň (rstl.). 

Dipla-gifcder, dvojkosotvar ; ^siasmvs, 
zdvojení souhlásky. 



Dipleidoskop, dvojzor (nástroj). 

Diplo-ě, mezivrstevka, meziplošnice, pl- 
nivka; — id, sudotvar. 

Diplom, z řc, listina, list, jímž někdo 
povýšen na nějakou hodnosť atd. ; — at, 
státník, znalec státních n. vyslanec- 
kých věcí; —atář, sbírka listin; —a- 
tické vydání nějakého rukopisu, vyd. 
doslovné se všemi podrobnostmi i va- 
dami ; —atický sbor, sb. vyslancův u 
některého dvora; —atie, —acie, nau- 
ka o státních n. vyslaneckých vě- 
cech ; 2. d., diplomati, státníci ; —an- 
tika, nauka o listinách, listinoznalství. 

Diplopie, zře, dvojzrak, skřížený zrak. 

Dipodie, z řc, dvoustopí (ve verši). 

Dips-akus, z řc, žíznivosť ; 2. štětka 
soukennická ; —omanie, opilství. 

Dipt-amus, třevdava, třemdala (rstl.); 
— era, dvoukřídh' (hmyzi); —ychon, 
dvojitá písanka. 

Dipyramida, z řc, dvoujehlanec 

Direk-ce, z lt., řízení; 2. ředitelství; 
3. směr; —tiva, pravidlo; — tni, pří- 
mý ; —tor, ředitel ; —torát , —torium, 
ředitelství (úřad) ; ředitelstvo (osoby). 

Dirig-ent, ředitel; —ovati, říditi něco. 

a dirittura v. a drittnra. 

Dis, v hudbě, o půl tonu zvýšené d. 

Dis- nebo di, řc, dvoj-, dvou-. 

Dis- nebo di- (před / dif-), lt. před- 
ložka, roz- od- ; —calceatus, lt., (bez- 
střevičnik), bosák ; —cesse, z lt., roz- 
loučení. 

Disciplin-a, lt., kázeň ; —árni, kázeňský ; 
d. předpis', př. o kázni; d. soud, 
soud karací ; d. vyšetřováni, karací vy- 
šetřování; —ovati, v kázni cvičiti. 

Discipulus, lt., žák, učeň. 

Discon-to, it., (fr. escompte), srážka ú- 
roková; — venemce (dykonvenans), fr., 
neshoda. 

Discord-ance (dyskordáns), fr., zlozvuk ; 
nedorozumění; —ia, lt., neshoda. 



Dišgusto 



- M 



Divá že"na 



Dis-gusto, it., nelibosf ; —harmonie, b©z- 
souhlasí, nesouhlasnosť; nesvornost; 
—liarmonovati , nesouhlasiti ; nesrovná- 
vati se s kým ; —junfece, z lt. , roz- 
loučení, rozluka: 2 bezspoječnosť, bez- 
vaznosť (vět); —junktivní, rozlučný ; 
rozlučivý, rozlučovací ; —kant, nej- 
vyšší lilas ve zpěvu; —klamace, z lt., 
neuznání, zapření; —kofora,pl.,terče- 
noši ; —konto v. discouto ; —krece , o- 
patrnosť, rozšaťnosf; 2. šetrnost; 3. 
velikomyslnost ; 4. dar nazpropitnou ; 
člověk od d., či. Štědrý ; —kredit, ne- 
dostatek úverku ; 2. zlá pověsť ; -kvě- 
tní , opatrný , rozšafný ; 2. šetrný ; 
—kurovaii, s kým rozmlouvati ; —kuvs, 
rozmluva; —kus, řc. —kos, terč; 2. 
čepel (v rstl.) : —kusse, z lt., přetřes, 
přetřásání něčeho ; d. rovnice, vyše- 
třování rovnice; —kussivní, přetřesný; 
—kulovati o něčem, přetřásati něco ; 
2. vyšetřovati rovnici ; —lokace, z lt., 
rozložení, rozestavení (vojska); —lo- 
kovati, rozložiti, rozestaviti (vojsko); 
—pathie, nerovnost v citech n. smý- 
šlení; —pensace , —pense, prominutí, 
odpuštění něčeho ; —pensator, správ- 
ce ; účetník ; —pensovati, rozdávati; 
rozdělovati ; 2. léky připravovati a 
vydávati; 3. prominouti čeho: —pon- 
deus. čtverodlužka — — — — (ve 
verš.) ; —ponent, z lt., pořadatel, správ- 
ce ; —ponibilita, příkaznosť (úředníka 
n. důstojníka) ; —ponovati , naložiti, 
nakládati s čím ; 2. pořádati něco, 
přispůsobiti k čemu ; — posice, pořádá- 
ní, spoř.; rozložení, rozvrh; 2. pova 
ha, rozmar ; 3. náchylnost k něce- 
nin; —proporce, z lt., nesouměrnost, 
nepoměruosť. 
! Disput (dy spý), fr., —ace, z lt., spor, 
hádka, rozhádka (učencův) ; sporný 
^pis ; — ant, —ator. zápasník (v hádce), 
spúrce : —ovati. hádati se. příti se s kým. 



Dis-sense , nesrovnalost , rozdílnost ; 
—senter , jinak smýšlející, jinověrec 
(v Anglicku) : —sertace, z lt., uČene- 
cké n. vědecké pojednání, — ekároz- 
' pravá ; —sident , rozkolník , odštěpe- 
nec ; 2. jinověrec (v Polsku) ; —simť- 
lace, z lt., rozlišování ; —simililudo, 
nepodobnost ; —simulace, z lt., zata- 
jení; —soluce, z lt., rozpuštění ; —sol- 
venťia, pl., prostředky rozpouštivé n. 
rozpustné ; —sonance, nelibozvnk ; —so- 
novati, nelibě zníti ; —syllabum, dvoj- 
slabiké slovo; —tance, z lt., vzdále- 
nost, odlehlosť. 

Distich-iasis, řasy mimořádné ; —ie, řc, 
dvoj řadí ; —on, dvonverŠí. 

Distillace v. deštil lace. 

Distin-govati , z lt., rozeznati, — zná- 
váti ; —kce, rozeznání ; —ktivní, roze- 
I znavací. 

Distoma, řc, dvojústec (červ). 

Dis-tonovati, nelibě n. nepravě zníti ; 
—trakce, z lt., roztaženi; 2. zmatení; 
3. prodej ; —traktov, prodavač ; —tvi- 
buce, rozvržení, ro/>částění, rozdělení; 
—tvibutiva numevalia, lt., rodové čí- 
slovky, rodová slova Číselná (v mluvn. , : 
—tvikt, okres (v Uhřích) ; —tviktn.í, 
okresní. 

Di-strofon, řc, dvoustrofá báseň ; — te- 
traeder, dvojný čtyřstěn; —theismu.s, 
dvojbožství; —thyvamb , řc. , příjmí 
Bakcha ; 2. chvalozpěv o Bakchovi. 

Dito v. detto; ditomie, rozpůlení: diťro- 
cheus, dvojný trocheus — ^- — *-*, 

Ditta, it., podpis kupeckého listu. 

Diurn-ista, denní písař; — um, lt., denní 
plat písařský. 

Div, v slov. bnjesloví pták, jehož křik 

neštěstí znamenal. 

Divan, pers., soud ; 2. rada ; 3. sedát- 
ko n. lehátko vycpané. 

Divá žena, jinak Polednice, ve slov. 
bajesl.. zlá bytost jež zvláště o po- 



Dívčí válka 



— 08 — 



Dollar 



lední svou záhubnou moc prováděla, 
a matkám, které od dětí odešly, tyto 
unášela. 

Dívčí válka, praví se, že povstala po 
smrti Libušině za Přemysla návodem 
Vlasty, kdež dívky, vystavivše si pro- 
ti Vyšehradu hrad Děvín, v několika 
bitvách muže přemohly, lstí Sarcinou 
Ctirada zahubily, až konečně samy 
jsou lstí a mocí přemoženy. 

Diverg-ence, fr., rozběh ; —entni, rozbí- 
hající se ; —ovati, rozbíhati se. 

Diverse, z lt., odklon, odklonění; od- 
chýlení, úhyb; —sifikace, zjinačení; 
— sní, rozličný; —timento, it., —tisse- 
ment (—ty smán), fr., zábava, zábavný 
kousek; —tovati, vzdalovati; 2. zaba- 
vovati, vyrážeti koho. 

Divid-e et impera ! lt., rozděl a panuj ; 
—end , dělenec (v počtech) ; —enda, 
podíl (na zisku atd.) , podělek (ze 
společného užitku) ; —ovati, děliti (v 
počtech). 

Divin-ace, z lt., tušení, předvídání ; —o, 
peníz habešský; — us , lt. , božský, 
nebeský. 

Divis-e, z lt., dělení (spůsob početní); 2. 
oddíl vojska, zástup ; generál d., —io- 
nář, velitel vojenského oddílu; — or, 
dělič, dělitel ; —orium, dělidlo ; 2. u- 
kazovatel (nástroj v knihtiskař.); —um, 
dělivo. [tržení. 

Divul-gace, z lt., rozhlášení; —se, roz- 

Bivus, lt., \ oží, božský ; 2. oslavený. 

Dixi, lt., řekl jsem. 

Doa-lium, —rium, vdovské, vdoví věno. 

Dobr-a, —ao, portug. zlaté mince ; —o- 
sol, i, něm. Halle , m. v Němcích: 
—ovský Josef, kněz , první zpvtatei 
jazyka Slovanského, * 1758, f 1.829. 

Docent, z lt., učitel mimořádný nepla- 
cený (soukromý). 

Dock v. doka. 

Documentum r. dokument. 



Dodeka-dika, soustava dvanácticiťerní : 
—eder, dvanáctistěn ; —gon, dvanácti- 
lihelník ; —gynie, dvanáctiženstvo (v 
rstl.); —ndňa, dvanáctimužstvo (vrstl.'); 
—rch, dvanáctipán ; —rchie, dvaná- 
ctivláda. 

Dodola, pl. dodoly, dívky, které v Srb- 
sku v letě v čas zásuchy (suchoty) 
holé tělo v trávu a kvítí obalíce, aby 
kůže ani dost málo viděti nebylo, 
chodí od domu k domu, písněmi déšť 
s nebe vzývají. 

Doga-ra, celnice ; —reska, paní dožete. 

Doge, it, v. doze. 

Dogge, tarač, hafan, velký angl. pes. 

Dogma, řc, učení víry , článek víry; 
—tic.ký, věroučný; — tik, věroučec; 
—tiká , věroučba , věropis ; —tismus, 
věroučeetví. 

Eok-a, pl. doky, lodiště, lodnice, lo- 
děnice; —eti, křesť. sekta, která Kri- 
stu toliko zdánlivé tělo připisovala ; 
—imasiologie, —imasttka . zkušečství, 
zkušba ; —sy, něm. Hirschberg, m. v 
Cechách. 

Doktor (učitel), název akademické ho- 
dnosti v právích, bohosloví, filosofii 
a zvi. v lékařství ; lékař ; —and, če- 
katel doktorsťví; —át, —ství, důstoj- 
nost n. hodnost doktora ; —ovati, co 
doktor (lékař) žíti: —ský diplom, list, 
jímž doktor ve své hodnosti stvr- 
zen jest. 

Doktrin-a, učení, nauka ; zásada ; —alis- 
mus, zásadnictví ; —dř. zásadník (jenž 
chce některé vědy aspůéoby vládní dle 
jistých zásad voditi); dokument, z li., 
důkaz, průvod, průvodní spis ; listina. 

Dclc-e, it., sladce; d. far niente, sladká 
nicota, sladká zahálka; —iano, it., ji- 
stý hudební nástroj; —issimo, it., co 
nejsladčeji. 

Dolente, —mentě, it., bolestně. 

Eollar (dollér), ang., tolarvSev. Amer. 



Dollondský 



— 6<> - 



Doze 



Dollondský dalekohled, bezbarvý dal. 

Dolman, doloman, kazajka uherská (hu- 
sarská). 

Dolomec, dolomit, hornina, nazvaná dle 
franc zeiněznalce Dolomieu (f 1801). 

Dolor, lt., bolest; mater —osa, matka 
bolestná. 

Dolus, lt., podvod, lest. 

Dom, portuíf. v. don; 2. dom, hlavní 
chrám arcibiskupský n. biskupský ; 
—azlice, něm. Tauss, m. v Cechách; 
—bak v. tombak ; — éna, panství, pan- 
ský n. korunní statek; —esticus, lt., 
domácí ; —estik, čeledín ; v —estikální 
fond, stavovský fond (v Cechách). 

Domi-cella, slečna v nějakém ústavě; 
—cilium, domov, sídlo ; —cilovati, udo- 
mácniti ; d. sménktt, uroěstiti sm. 

Domin-a, lt., paní; — ace, vláda, nad- 
vládí ; — anta, vládnoucí ton (kvinta) 
v tónině ; —ica, lt., neděle (den Pá- 
ně) ; —icale, bílé roucho při přijímá- 
ní svátosti ; —ik, (—icus), jm. muž., 
panský; —ikáni, řeholníci sv. Domi- 
nika založ. 1215; —mm, panství; —o, 
it., pán ; 2. maškarní oblek ; 3. spů- 
sob hry; — us, lt., pán; d. vobiscum, 
pán s vámi. 

Don, šp., (skr. z lt. dominus), pán ; 
Don Juan v. Juan ; Don Quijote v. 
Quijote; dona, šp., donna, port., pa- 
ní, velitelka. 

Donar, hrom, hromovládce stár. Němcův. 

Donat, latinská mluvnice do škol (po- 
jmem dle Aelia Donata ve 4. století) ; 
—ar, obdarovaný ; —isté, sekta křest 
ve 4. stol. ; —ivitm, dar z milosti ; 
—or, darovatel. 

Donau, něm., v. Dunaj. 

Donín, něm. Dohna, m. v Sasku. 

Donjon (donžon), fr., zámecká věž. 

Donům, pl. dona, lt., dar. [dní. 

Doom (dám), ang\, rozsudek, výrok sou- 

Dopp-ia, it., (dvojnásobná) zlatá mince 



platící asi tolarňv ; —ionr, it., dvoj- 
násobný zámotek (kokon) , v němž 
jsou dvě housenky. 

Dora, jm. žen. , skrác. z Dorothea a 
7'heodora. 

Dor-eloterie, stužky s třásněmi ; —iclý. 
z Dorie ; —ie, krajina v stár. Řecku; 
—is, jm. žen., dárkyně; —ismus, zvy- 
ky a nářečí Dorické. 

Dormit-iv, uspavadlo, prostředek uspa- 
vači; —or, hora 7000' v Černé hoře; 
—orium, lt., ložnice ; 2. hřbitov. 

Dorothea, řc. jm. žen. (v Čes. skrác. 
Dorota, Dorotka, Dorka, Doma, Dor- 
nicka, Důra), dar boží. 

Dors-um, lt., hřbet; in —o, na hřbetě, 
na zadní straně. 

Dos, lt., věno, přínos manželky ; 2. fr. 
(dó) hřbet ; dos a dos (dozadó), fr., 
zády k sobě. [vzetí. 

Dosis, dávka, odměrek léku na jedno 

Dospěch, rus., úplná zbroj vojenská. 

Dot-ace, z lt., nadání, obdarování : —a - 
lium, —alitium. , —arium, věno; dar 
manželce na vzájem. 

Douan-e (duan'), fr., clo, mýto ; 2. cel- 
nice ; 3. sklad na zboží ; —ier (duan jé), 
celník, celní strážce. 

Doubl-age (— áž), fr., zdvojení; —e (dubl), 
fr., dvojný, dvojnásobný; —ette (du- 
blet), zdvojení; odvojek; —on, dvoj- 
násobný t. zlatý peníz (dukát). 

Donc-eur (dusér), fr., lichocení, pochle- 
bování; 2. dárek na zpropitnou, zpro- 
pitné ; —ine (dusín), fr., žlab. 

Douche (dúš), fr., sprcba, pršnán. kro- 
picí lázeň. 

Douillette (duljet), fr., krátký atlasový 
pláštík ženský k přehození. 

Dox-a, řc, domnění; očekávání; 2. po- 
věst, čest, sláva ; —ologie, vynášení, 
chválení ; —omanie, ctižádost, ctila- 
kotnosť. [vnik v Benátkách. 

Doze (z lt. dux = voj voda), it., pano- 



Dr.ibář 



Dnít 



Drabář v. dromedár. 

Erac, it. Durazzo, m. v Albánii. 

Dra-gée (dražé), fr., cukrovaná zrna n. 
jádra (anisová , kmínová , mandlová 
;itd.); —goman, tlumočník u Tnrkúv ; 
— gon, jí/.dnv bojovník, jezdec (jenž 
také pěšky bojuje) ; —gonáda, vojen- 
ské násilí, zvláště obrácení Protestan- 
tův na víru katol. za Ludvíka XIV. 

Drachma, řc, kvintlík, čtvrť lotu; 2. 
penízek řecký. 

Lrain (drén), ang-1. , trativod , trouba 
tri ti vodná, svodnice v poli. 

Draisine (drésín), fr., samo běžný vozík 
(vynalezen od Drais-e). 

Drakon, přísný zákonodárce Athénský ; 
—ický, velepřísný ; — it, drakovec, dra- 
čí kámen (skamenělina). 

Drama, řc. , divadelní hra : činohra ; 
—tiká, —tické umění, umění herecké; 
—tisovati, co divadelní hru vzpraeo- 
vati ; —túrg, znalec n. spisovatel di- 
vadelních her. 

Dram-i v. drachma ; —olet, malá diva- 
delní hra. 

Dráp (dril, fr. , tkanina; d. ďargent 
(drádaržan), stří>roh!av ; d.ďor{dvíi- 
dór), zlatohlav ; —erie, obvéšení, orou- 
íení (sálu, figur atd.) : řásnosť oděvu ; 
—irovati, —ováli, obvěsiti, orousiti. 

Dravá. něm. Drau. řeka v .Jihoslovan. 

Drážďany, něm. Dresden, hlav. m. v 
Saších. [vycv., vyučiti. 

Dres : -ovati, —irovati, cvičiti, cvikovati, 

Dřevnov, něm. Tachau, m. v Čechách. 

Drinopol, něm. Adrian opcí, m. v Turcích. 

á drittura, it., přímo (vystaviti směnka). 

Ercgu-erie (drogrí), zbožř lékárnické, 
koření, léčivo ; —ista.. kořenář , ob- 
cbodník v lécích. 

Droit (droá), fr.. pr'.vo: a droif(n.dro- 
vici. po prevé ruce. 

Dromedár, velbloud jednohrbý. 

Drosometer. řc., rosoměr. 



Droit, nor., krajský představený. 

Drožk-a (z rus. 4Ik'»kkm), lehká p< .voz- 
ka s jedním koněm ; —cír, kočí n. 
maj etnik drožky. 

Drud, zlý duch ; můra ; Čaroděj ; —a, 
čarodějnice. 

Druid, — mé, kněží starých Keltův. 

Drusové, válečný kmen v Sýrii se zvi. 
náboženstvím. [moři. 

Drvenik, it., Zirona, ostrov v Jadersk. 

Dryada. řc. , vila n. nymfa lesní n. 
stromová. 

Duál, —is, dvojný počet (v mluvn.) ; 
—ismusr, učení o dvojici; dvojicnosf. ; 
—ista, přívrženec dualismu. [Africe. 

Duar, ar., pořadí stanov u Arabův v 

Dub v Český, něm. Bohmisch-Aicha, m. 
v Cechách. 

Duba, něm. Dauba, ni. v Cechách. 

Dubi-tace, z lt., pochybování, rozpako- 
vání: —um, lt., pochybnost. 

Dublon v. doublon. 

Dubrovník, it. /tagusa, m. v Dalmácii. 

Duc (dyk), fr., ducá (dúka). it., vojvoda. 

Ductus, lt.. vedení: 2. cesta; 3. roura. 

Dudu, ťnlpák (pták). 

Due. it., dva; due volte, dvakráte; a 
due voci (— voči), na dva hlasy. 

Duegna. it.. dueňa, šp., společnice; 2. 
opatrovnice žen. 

Duel, fr.. souboj, dvouboj. 

Due to, it., dvojzpěv. 

Duchcov, něm. Dux, m. v Cechách. 

Duchoborci. rozkolníci v Ruších, zavr- 
hující Sv. Duclia. 

Dukát, z lt., zlatý peníz. 

Duke (ďuk), an»'., vojvoda. 

DuLamara (sladká hořká), potměchuť, 
psí vmo ; Dulcian, zastaralý dřevěný 
nástroj hudební. 

Dulribella, jm. žen., sladká krásná. 

Duleinea, sladká, slaďoušek; milenka 
(posměšně). 

Dult. hornoněm.. výsadní, výroční trh. 



Dum . — r i 

Dum, druh palmy v Egyptě ; —a, rus., 
rada ; 2. d., — ka, lyrická báseň ma- 
loruská na spůsob balady. 

Dona, dýna. písečný vrcholek n. pře- 
syp na břehu mořském. 

Dunaj, něm. Donait, veliká řeka, 400 
mil dlouhá, vzniká v Němcích, teče 
skrz Rakousy, Uhry, tvoří hranici me- 
zi Rakouskem a Srbskem, Podunaj- 
skými knížetstvími a Tureckem a 
vtéká do Černého moře. 

Dunalma, tur., národní slavnost po 7 
dní a 7 nocí při neobyčejných pří- 
ležitostech. 

Dunce (déns), ang., hňup, hlupák. 

Duo, lt., dva, dvě; 2. dvoj hlasná sklad- 
ba hudební ; — dec, dvanácterka , — e- 
rec ; —decima, dvanáctý ton od zá- 
kladního ; —decimální soustava, s. dva- 
nácterková ; —decimola , dvanácterka 
(skupina 12 not): —dekadaktylon,řc, 
—denum, dvanáctiprsté střevo ; —dra- 
ma, dvouhří, divadelní kra o dvou 
osobách. 

Dupe (dyp), fr., ošizený hlupák, trulant. 

Dupl-ika, lt, odvojení, druhá odpověď ; 
—ikát, , dvojnásobný spis , odvojek ; 
—ikator, zdvojovatel; —wn, dvojnáso- 
bné; in —o, dvojnásobné. 

Dur (z lt — us, tvrdý), tvrdá tónina v 
hudbě; —ace, stvrzení; —ativa (ver- 
ba), trvací časoslova; —bar, z pers., 
ranní čekání u knížete ; 2. knížecí rada. 

Duumvir. z lt.. dvojpán , dvojvládce ; 
—át, dvoj panství. 

Duše, v Rusku nevolník. Poměščík po- 
čítal svůj majetek dle počtu dusí. 

Dušehřejka (4ymerpi», 4yiiierp*HKa), 



rus., krátký kabátek ženský bez ru- 
kávův. [cov. 

Dux, lt, vůdce, vojvoda; 2. D. v. Duch- 

Dvina, něm. Duna, řeka v Rusku. 

Dvorec, něm. Hof, m. v Bavořích. 

Dyadika, z řc, soustava dvouciferní. 

Dyarch, z řc, pán polovice ; —ie, vláda 
nad polovicí. 

Dynam-ik, silovědec, siloslovec; —ika, 
silověda; —ologie, silosloví, nauka o 
silách ; —ometei', řc, siloměr. 

Dynast, panovník, vládce ; —ie, z řc, 
vláda; 2. panovnický rod. 

Dys-blennie, z řc, zlosliznosť; —ekoia, 
nedoslýchavost ; —émie v. dyshémie ; 
—enterie, červenka, Červená úplavice ; 
—ésthesis, tupocitosť; —fagie, obtížné 
polykání ; —geusie , bezchutenství ; 
—hémie, zlokrevnosf; —kraste, kalo- 
krevnosť ; —kratičký, kalokrevný ; —o- 
pie, —opsie, slabozrakosf ; —pathie, 
netrpělivost nemocného ; —pnoia, dus- 
nost ; —spermie, zlosemennosf ; —the- 
rapie, obtížná léčba; —thymie, těžko- 
myslnosť; —tomní, nesnadně dělitel- 
ný ; —tychie, neštěstí, nehoda; —urie, 
řezavka. 

Dža-hilijat, ar. , nevědomsťví ; —Ima, 
tur., turban ; —mie, tur. modlitebna. 

Džebedži-aga, tur., velitel kovářův. 

Džebel, arab., hora. 

Džehenna v. (iehenna. 

Džema, ar., vesnice ; —di (studený, le- 
den), ar. jm. 5 a 6 měsíce v moha- 
med. kalendáři. Džerid, hazecí kopí. 

Diiggetai, poloosel v jižní Sibiři. 

Džonka, džunka, čin. loď kupecká neb 
vojenská. 



E. 



E. na rakous. penězích znamená min- 
covnu v Bělehradě Sedmihradském • 



E. O., skráe. ex officio, úředně ; e, lt. 
předložka v. ex.. 



Eagle 



Eagle (ígl), angl., severo-americký zla- 
tý peníz s 10 dollarů. 

Earl (erl), ang\, hrabě. 

Eau (ó), fr., voda; e. cosmetique, krá- 
šlicí voda ; e. de cerises, třešňovka ; e. 
de Cologne (ó de kolon),. kolínská vo- 
da; e. de vie, fr., aqua vitae, lt., v. 
aquavit ; e. forte, luěavka. 

Ebauche (eboš), fr., nástin. 

Ebedmelech , hebr., jm. mnž. , sluka 
králův. 

Eben, —ové dřevo, černé, velmi tvrdé 
dřevo z vých. Indie a již. Afriky ; 
— ář, —ista, truhlář, jenž výrobky své 
vykládá ebenovým dřevem; —ovaťi 
vykládati ebenovým dřevem. 

Eberhard, Ebert, něm. jm. muž., vele- 
silný. 

Ebn, arab., syn. 

Ebullitio, lt., vření, vzkypění; e. sto- 
machi, pálení záhy. 

Ebur, lt., slonová kosť, sloň. 

Ecarlate, fr., šarlat. 

Ecce, lt., ejhle ; e. horao, ejhle člověk. 

Ecclesia, lt., kostel, církev ; — rch, cír- 

. kevní představený ; — stes, kazatel (kni- 
ha Star. zákona) ; —stica , církevní 
věci, c. záležitosti; —sticus, kniha Je- 
susa Siracha v Star. zákoně. 

Ecco, it., ejhle! v. ecce. 

Eclat (eklá), fr., tříšťka; 2. hřmot; 3. 
blesk ; —ant, skvělý ; —ante, fr.. svě- 
tlice, raketa se skvělým ohněm. 

école (ekol), fr., škola; é, militaire (e. 
militér), šk. vojenská; e. potytechni- 
que, šk. polytechnická (v Paříži). 

Ecossaise (ekosés), fr., skotský tanec. 

Ecoute (ekút), fr., naslouchárna. 

Ecritoire (ekritoár), fr., psací náčiní. 

Ecu (eký), fr. , tolar (francouzský); 
—meur (ekymér), fr., pochlebník ; fat- 
kář ; 2. námořský loupežník, kořist- 
ník ; —sson (ekvson), fr., štít, znak, erb. 

Edaeitas, lt., žravosť. 



- 72 — Eťfunio 

Edax, lt., žrout. 

Edda (t. j. prabába), náboženská kni- 
ha stár. Skandinavanův. 

ede, bibe, Inde, lt., jez, pij, hraj. 

Edelína, jm. žen., šlechetná. 

Eden, hebr., ráj ; 2. rozkoš. 

Edikt (z lt. edictum), veřejné provolá- 
ní, vyhlášení; —ální citace, soudní 
předvolání; e. řízení, provolací ř. (v 
živnostnictví). 

Edilové (aediles), líředníci římští, jimž 
příslušela správa policejní. 

Editio, lt., vydání. 

Edmund, jm. muž-, ochránce jmění. 

Eduard, Edward jm. muž., strážce jmění. 

Edu-catio, lt., vychování ; —lia, lt., je- 
zivo, potrava ; — ové (Aedui), gallský 
národ. 

Efebe, řc, dospělý jinoch, ženich. 

Efelides, řc, pihy. 

Efemer-a, jednodenní zimnice, náhlíce ; 
—idy , denník , deuní časopis ; — ní, 
—ický, jednodenní , pomíjející ; — on, 
řc, jepice, jednodenňátko ; 2. ocun, 
naháč. 

Efendi, tur., pán : turecký učenec 

Efétové, řc, hrdelní soudcové v Aténách. 

Efeu, něm., břečtan. 

Effekt, účinek, působení ; — y, pl., sta- 
tek, svršky ; 2. státní papíry, směn- 
ky ; —ivní, skutečný ; effektive, skutečně. 

Eífeminatio, lt., zženštění, rozmazlení. 

Effendi v. efendi. 

Effervescence, z lt., vzevření, vzkypěni. 

Effeta, hebr., otevři se. 

EfELgies, lt., obraz ; in effigie oběsiti, t. 
j. něčí obraz pověsiti. 

Effilé, fr., třepení. 

Efflorescence, z lt., rozkvět ; čas květu. 

Effluvium, eftlnxio, lt., výtok. 

Effractio, lt., prolomení, výlom; e. ca r- 
ceris, vylámání-se z vězení. 

Effronterie. nestydatost, drzosť. 

Effusio, lt.. vylití, výlev. 



Efialtes 



— 73 — 



Ektopie 



Eťi-altes, řc, můra, noční dušení ; —dro- 
xis, pot, pocení; —ppiurn, ča brnká, pří- 
kryvka na koně. 

Efodos, řc, přístup, úvod v řeči. 

Efor, z řc, —os, dohlízitel , dozorce, 
představený ; — át, dohlízitelství, do- 
zorství, úřad efora ; — ie, okrsek do- 
zorský. . 

Efraim, hebr. jm. muž., plodin', rostoucí. 

Efšari, rod Perských panovníkův. 

Egard (egár), fr., vážnosť ; en e.gard 
(án eg-.), z ohledu na . ., hledíce k . . 

Eger, m. v. Cheb ; řeka, v. Ohře. 

Egida, z řc, záštita; égis, řc, kožený 
štít Minervin s hlavou Medusy. 

Egina, ostrov v Kecku, proslulý umě- 
ním v starobylosti. 

Eglantina, Šípek, růže šípková. 

Eglise, fr., církev. 

Egmond, jm. muž., ochrana meče. 

Ego, lt., já ; —ismus, sobectví ; —ista, 
sobec; —istický, sobecký. 

Egypt, země v Africe ; —ienne (eg.yp- 
sien), druh latin, písma, jehož tahy 
mají všude stejnou tloušťku ; —olog, 
znatel egyptských starožitností. 

Eh bien! fr., dobrá! 

Echa-faud (ešafó), fr., lešení, popravi- 
ště; —lotte (ešalot), fr., ošlejch; —nge 
(ešanž), fr. , měna, směna, výměna 
(peněz) ; —nson (ešánson), fr., číšník; 
—ntillon (ešántiljón), fr., vzor ; —ppa- 
de (ešapád), fr., zaříznutí, přenáhlení- 
se, omyl ; —rpe (ešarp), fr., pás, pře- 
páska. 

Echaudé (ešodé), fr., větroplach. 

Echauffement (ešofmáh), rozohnění. 

Echec (esek), fr., škoda; 2. šach, hra 
v šachy. 

éehelle (ešel), fr., řebřík ; stupnice. 

Echin-it, ježovcokam; —oftkalmie, je- 
žookosť ; — us, ježek. 

Echium, hadinec (rstl.). 



Echo, řc, ohlas, ozvěna; —meter, ohla- 
soměr; —akép, naslouchadlo (v lék*). 

Eido-graf, obrazopis (nástroj) ; — řow, 
řc, v. idol. 

Eibenschutz v. Ivančice. 

Eilau, Jílov, m. v' Prusku. 

Eisgrub, Lednice, m. na Moravě. 

Ejalet, arab., místodržitelství (v Tur.). 

ejusdem (mensis n. anni), lt. , téhož 
(měsíce n. roku). 

Ek-bole, řc, výhoz, výmětek; 2. vy- 
mknutí; —demiomanie, řc, stěhovavosť ; 
—fonesis, —fonese, řc, zvolání ; —fra- 
xis, proražení, vyprázdnění, zředění; 
—fronta, bezsmyslí, nesmyslnost, ne- 
rozumnosť ; —fyma, —fysis, nádor, 
hrb ; —chymoma, řc , krvavá boule, 
narážka ; —chymose, řc, rozlití-se kr- 
ve ; —kathartika , po Čišťo vadla , léky 
počišťující; —klesia v. ecclesia; — kli- 
sis, výhřez kostí. 

Eklampsis, řc, dětské křeče. 

Eklekt-icismus, výběrnictví ; —ický, vý- 
běmický ; —ik, výběrník. 

Eklip-se, z řc, zatmění ; —serlon, zatmi- 
vadlo ; —tiká. slunník, svor nebeský, 
dráha sluneční. 

Ekloga, z řc, výbor básní; 2. selan- 
ka, vesnická n. pastýřská báseň. 

Ekiysis, řc, mdloba. 

Ekonom, z řc, hospodář; —ický, ho- 
spodářský ; —ie, hospodářství ; —iso- 
vati, hospodařiti; —ista, znalec nau- 
ky hospodářské. 

Ekpies-is, —ma, řc, rozražení lebky. 

Ekplexie, řc, omráčení. 

Ekptoma, řc, výliřez, vymknutí. 

Ekpyema, řc, vřed. 

Eksarkoma, řc, divé n. vojenské maso. 

Eksta-se, — sis, řc, vytržení, roznícení, 
nadšení; —tik, nadšenec. 

Ekthlipsis, řc, výstrk. 

Ektopie, řc, vyměšrěnosť srdce. 



Ektroma 



— 74 - 



Emailovati 



Ektro-ma, —sis, —smus, potracení ; —pi- 
um, řc, rozvrácení ; 2. víčko vy vinuté. 

Ektypy, z řc, vypuklá díla řezbářská. 

Ekumenický, z řc, eelosvětský; všeo- 
becný; e. snem církevní, vš. sn. c 

Ekzema, řc., opar (na kůži). 

Elabor-ace, z lt., vypracování, vyrobe- 
ní ; — át, výrobek. 

Elain,- olejovina; elaion, řc, olej ; elais, 
olejnice (palma). 

Elapso termino, lt., po projití n. vypr- 
šení lhůty. 

Ela-sticita, pružnost; —stický, pružný; 
—ter, zpruha, pružné pero; 2. zpru- 
žník (brouk) ; —terium* rychlíce, vy- 
mrštilka (okurka) ; — tó,jeďlokam(ska- 
menělina). 

Elbe v. Labe. 

Elbogen v. Loket. 

Eldorado, šp., ráj pozemský. 

Eleasar, hebr. jm. muž., Bohusil. 

Elector, lt., volitel, volič; kníže volicí 
v Něm. Ěísi. 

Eleemosyne, řc, almužna. 

Elefant něm., slon ; —iasis, slonovina, 
oblitina (nemoc). 

Elegan-ce, z lt., ozdobnosf., uhlazenosf, 
něžnosf ; —tni, ozdobný, uhlazený, ně- 
žný ; —temente, con —za, it., ozdobně, 
uhlazeně. 

Eleg-ický, žnlozpěvný, truchlý, bole- 
stný ; —ie, řc, žalozpěv, truchlozpěv. 

eleison ! řc. smiluj se ! 

Elektorální ovce, ušlechtilá ovce. 

Elektr-icita, blyskavičnosf ; —ický, bly- 
skavičný : —ičina, elektřina, z řc, látka 
elektrická n. mlunná. 

Elektro-dynamika, nauka o pohybování 
elektrickém; —for, —nos, nástroj k 
držení elektřiny ; — gen , mlunivo ; 
—magnetický, elektrický i magnetickjr ; 
—měr. —meter , mlunoměr ; —motor, 
—budič, mluuopudič : —skop, mlu- 
nevěsť. 



Element, z lt., první počátek, prvopo- 
čátek ; 2. živel ; —árka, škola —drní 
n. prvopočáteční; —drní, prvopočáte- 
ční ; 2. živelní. 

Elenchus, řc, důkaz opačný; 2. obsah. 

Eleonora, jm. žen., milosrdná. 

Eleutheriologie, zře, nauka o svobodě. 

Elev, učeň, chovanec ; —ato?-ium, zdvi- 
liadlo. [nadzemská. 

Elf, —y, v nor. bajesloví, duch, bytosť 

Eliáš, hebr. jm. muž., ctitel boží, zn. 
prorok židovský. 

Elieser, hebr. jm. muž., pomoc boží. 

Elimin-ace, z lt., vyloučení, odmísení; 
—ovati, vyloučiti, odmísiti. 

Elisa, —betha, Elizběta, Eliška, jm. 
žen., bohu zaslíbená. 

Elise, z lt., odvržení, vymítka, zámlčka. 

Eliseus, hebr. jm. muž., sluha boží. 

Elitě, fr., výbor ; květ, tresť. 

Elixír, ar., lék ; kámen mudrcův. 

Ellip-se, — sis, řc, výpustka, výsuvka ; 
2. schodnice (čára) ; —sograf, scho- 
dnicepis (nástroj): —soid, schodničník ; 
—tický, výpustný ; 2. sch'»dničný ; — ti- 
ká, schodná, nedostatečné stupňování. 

éljen! m.iď., ať žije! sláva! 

sv. Elma oheň, záře elektrického světla. 

Elmira v. Elvira. 

Eloah, Eloim, hebr., Pán, Bůh. 

Elog-3 (elóž), fr.. chvalořeč, pochvalný 
spis; elogiast, chvalořečník ; elogium, 
lt., průpověď. 

Elok-ace, pronajmutí; 2. věno;.— ova- 
ti, pronajmouti; 2. věnem obdařiti; 
—uce, řečnické přednesení ; elongace, 
prodloužení: eloquentia, lt., výmluvnost. 

Elul, hebr., žně ; měsíc žní. 
Eluse, z lt., obejití; 2. vytáčka. 
Elvira, jm. žen., vznesená. 
Elys-ejský , rajský ; —ium , fr. —ée, 

ráj, sídlo rozkoše. 
Email(emalj), fr., smalt nakovech : —evr 
(emaljér), malíř smaltu; — ovati, smál- 



Kmailiira 



i:, 



Kmuuitas 



tom opatřiti kovy; — um, polívání. 
smaltová práce (nakdvových věcech). 

Emanace, z it.. výron, vyřinutí. 

Emancip-ace, propuštění z moci, ze zá- 
vazku, vyproštění, vyvážení: —atuv, 
vyprostitol, vvvazovatel ; — ovaii, z Ir, 
propustiti koho; vyprostiti, vyvaditi. 

Emanuel, hebr. jm. muž., buh s námi. 

Emballage anbaláži. oi al. zahálka; 2. 
obalné, zábalné. plat od balení. 

Embargo. 5p., zabavení lodi. 

Embarras (anbará), fr., nesnáze rozpak. 

Emblema, re., význak. příznak, podo- 
benství : —ticl.ý, význačný. 

Embompoiat lánbonpoén), fr. , plnos" 
těla, teluatosť. 

Embouchure (áňbuŠír).fr., ústí, obhubek. 

Embrassade (ánb— ), fr., obepnutí. 

Embryo, ře.. zárodek (člověka); — ge- 
nie, —grafie, —logie, zárodkopis ; na- 
uka o zárodku ; —tomie, pytvání zá- 
rodku. 

Emend-a, lt.. náhrada za Škodu ; —ace, 
opiavení, zlepšení; —ator, opravitel, 
— vovatel ; —ovati, opraviti, — vovati, 
zlepšiti. 

Emerit-ovaný. propuštěný co vyslouži- 
lec : — us; lt., vysloužilec. 

Emerse, z lt.. vynoření. 

Eme-sie, sklonnosť k dávení : -—sis, dá- 
vení, vrhnutí; —srna, vývržek, výbli- 
vek : —tir-na. pl. —Hra, dávivé pro- 
středky n. léky ; — tin, prvek spuso 
bující dávení. [žení. 

Emeute (emét), fr.. vzbouření, ptnsdvi- 

Emfa-se. — sis, ře., důraz, duraznosť: 
—tichý, důrazný. 

Emfy ema. řc, náduf. 

Emfyt-eu3Í3, dědičný nájem , zákup ; 
— 1 ut. zákupník ; — evtielý, zákup ní. 

Emigr-ace, z lt., vystehování-se ; 2. vv- 
stěhovalci ; —ant, vystéhovaiec ; — o- 
vati, wstěhovati se. 



Emil, j :n. muž., lichotný. dvorný;— ie, 
jm. žen., lichot lá, dvorná. 

Emin-a, míra na obilí v Piemontě : 
—euc, známka výborného pokroku; 
— ence, a lt.. vynikání; ±. vznešenost, 
vyvýšenost 1 titul kardinálův) : —entví, 
vynikající; vznešený; e. veesina hla- 
suv. znamenitá večš. hlasuv. 

Emir, ar., kníže ; velitel ; —bazar, tr- 
žní dozorce : —hadži, vůdce poutní 
km- na pouti do Mekky. 

Emis-ař, vyslaný jednatel n. vyzvědač; 
—e, z lt.. vyslání. 

Emma, Emmslina, jm. žen., (včela), pilná. 

Emmenia, řc. , měsíční slavnosti ; 2. 
měsíční čas (žen). 

Emmeublement (améblman), fr., náby- 
tek, domácí nářadí. 

Emoce, z lt.. pohnutí mysli, rozčilení. 

Emoll-ieníia, lt., prostředky n. léky ob- 
měkči\'é : — itio, lt., obměk. 

Emolumenta, lt., prospěch, zisk : 2. slu- 
žebuí důchodky. [pací. 

Empasma, řc, zasýpadlo, prášek zasý- 

Empir-ema, řc, průpověď z přezvědu ; 
—ický. zkušebný, zkusný, přezvědný; 
—ie, přezve:!, zkušenost, zknšba ; —ik, 
—ista, zkušenec ; —ismus, zkušen^tví. 

Empla-stický , zamazávavý ; —stihům, 
mazadlo, zamazavadlo ; —strum, z řc., 
přil p (na ránu). 

Emplet e áhplett), fr., koupě zboží. 

Emploi (anploa), fr., zaměstnání, místo, 
úřad. služba. 

Emporiurn, řc, tržiště, obchodní místo. 

Emportemen; (aaiportnián), fr., rozlíeení. 

£.: prersement (áripresnián), fr., přičiu- 

hvosf. 

Emprunt (ánpréh), fr.. půjčka. 
Empsycho3Ís, řc, stěhováhí-se duší. 
Empy-eina, řc. vřed boční, prsní: —reu- 

ma, připálenina, přiboudlina. 
Emtio, lt.. koupě : emtor, lt., kupec 
Envunitas, strlt., zproštění něčeho. 



— 76 



Enrhvtntů kv 



en (an), fr. předložka, v, do. 

Enallage (enaláž), fr., vyměnění, za- 
měnění, obměna. 

Enamorado, šp., milovník. 

Enanthema, re, vnitřní vyraženina. 

Enantio-logie, odpor v řeči; — sis, řc, 
protiznačnosť. 

eiicore (ánkor), fr., ještě. 

Encykl-ický, oběžný; -ika, -iwrn, o- 
běžný list (papežův k arcibiskupům) ; 
—opedický, všenáučný ; e. slovník, nk- 
ucný^ si. ; —opédie, přeliled nauk, sbor- 
né díJo ; —opedista, všenáučník. 

Endem-ický, domácí; místní; — ie, řc, 
místní nemoc. 

Endiometer, řc, poledníkoměr. 

Endivie, štěrbák (rstl.). 

Endo-karditis, zánět nitroblány srdce ; 
—kardium, nitroblána srdce ; —karpi- 
um, z řc, vnitřní obplodí ; —merida, 
zool., vnitrokloubí ; —sis, řc, ulevení 
nemoci; —ssant v. indossant. 

Ene-ás, .syn Ancliisův a Venušin, sla- 
vný hrdina Trojský, o němž vypra- 
vuje Eneida, báseň Virgilova; E. Sil- 
vius, zx\. kněz, diplomat, historik, po- 
zději papež co Pius II, * 1405, f 1464. 

Enechema, řc, hučení n. znění v uších. 

Enema, řc, vstříkání; klystír. 

Energ-ický, rázný ; —ie, řc, ráznosť. 

Enfants perdus (ánfán perdý), fr., ztra- 
cenci (ztracené děti), přední stráže. 

Enfilade (ánfilád), fr., pořadí. 

enfin (ánfen), fr., konečně; 2. jedním 
slovem. 

Enga-gement (angažmán), fr., zámluva, 
zamluvení k službě; přijmutí ve služ- 
bu ; 2. služba ; —žovati, zamluviti ko- 
ho k službě, přijmouti ve službu. 

Engareb, ar., druh odpočívadla. 

Engastri-log , —myťh , břichomluvec ; 
—mant, břichověštec 

England, něm., v. Anglicko. 

Engonády, klečící egyptské figury. 



Engrelure (angrelýr), fr., krajkování. 

Engymet:r, řc, bíiziměr. 

Enharmonieký, stejnohlasý ; 2. vhodný. 
í Enherion, v něm. bajesl., shromáždění 
hrdin v nebi. 

Enhydris, řc, vodní had. 

Enchainement (ánšénmán), fr. , řada 
souvislosť. 

Enchant-ement(ánsantmán), fr., okouzle- 
ní : — eur, ír., kouzelník, čaroděj. 

Encheiridion, enebiridion, rukověť, pří- 
ruční knížka. 

Enchorické písmo v. demotické p. 

Enchrisis, řc, pomazání mastí. 

Enigma, řc, hádanka; —tický, záhadný. 

Enjeu (áhžé), fr., sázka ve hře. 

Enkatbisma, řc, sedací lázeň. 

Enkau-ma, řc, vpálenina; — sis, vpále- 
ní ; —stický, vpálený ; vpalovací ; — sti- 
cké malířství, —štika, vpalovací ma- 
lířství. 

Enklávě, z fr., zákliček (země). 

Enkli-sis, řc, příklon (přízvuku). ; —tický, 
příklonný. 

Enkom-iast, řc, chvalořeČník ; —iasti- 
eký, chval oře čnický ; —iastika, chva- 
lořečnictví ; —iastikon, pochvalná bá- 
seň ; —ium, chvalořeč. 

Enkope, řc, vřez, zářez. 

Enkratie, řc, zdrželivosť. 

Enkrinit, z řc, liliokam. 

Enna-eteris, řc, devítiletí; —ta, devá- 
todenní oběť n. modlitby za zemřelé. 

Ennea, řc, devět; —gon, devítiúhelník ; 
—ndria, devítimužstvo (rostlin). 

Ennui (ánnyi), fr., dlouhá chvíle, nud- 
nosť, omrzelosť. 
I Eno-datio, lt. , rozuzlení ; —motarch, 
velitel houfu ; —motia, řc, houf vojákův. 

Enorm-ita, lt., ohromnosť ; —ní, ohromný. 
: Enostosis, řc, vnitřní vyrostlina kostní. 

Enquéte (anket), fr., vyšetřování. 

Enragé (áiiražé), fr., šílenec. 

Enrhytmický, z řc , rozměrný. 



Ens 



77 — 



Eperiea 



Ens, lt., bytost, něcota, věc ; Ens, re- 
ka, v. Enže. 

Ensemble (aiisánbl). fr.. úhrn, -nek. 

Ensifer. lt., mečenoŠ. 

Enšpigl v. Eulenspiegel. 

Entasis, řc, vydutí sloupu. 

Entelechie. z řc, neúnavná činnost. 

Entente (ántaiít), fr., srozumění. 

Enter-emfraxis, řc, zacpání střev ; —i- 
tis, zánět n. zapálení střev ; —ocele, 
průtrž střevní : —odynie . bolest ve 
střevích; —ografie, popis střev, stře- 
vopis ; —olirh, střevokam; —opathie, 
neu'oc střevní ; —orrhagie, krvotok ze 
střev ; —otomie, průřez střeva. 

Entneomanie, řc, náboženská šílenost. 

Enthus-iasmus, řc, nadšení, zanícení; 
—iast, nadšenec , zanícenec ; —tašti- 
čky, nadšený, roznícený. 

Enthymema, řc, zámlka. 

Entita, z lt., jsoucnost; 2. věc, zboží. 

Entofthalmie, z řc, vnitřní zánět oční. 

Entomo-fag, hmyzožrout; —graf, hmy- 
zopisec; —grafe , bmyzopis ; — lith, 
hmyzokam ; — log, limyzoznalec ; — lo- 
gie, hmyzoznalectví, nauka o hmyzech ; 
—77,. hmyz ; —straca, raci článkovití. 

Enlfjnnoir (ántonnoar), fr., trychtýř, ná- 
levka; 2. stoka. 

Ento-pický, místní: —rrhizae, rostliny 
krytokořenné ; —xismus, otrávení. 

Entťacte (áhtťakt), fr.,mezihří, mezi- 
dějství. 

Entre (ántr), fr., uprostřed, mezi ; — ban- 
dě* , šlaky, kraje sukna; entrée fán- 
tré), vchod, vstup ; 2. vchodné, vstu- 
pné, plat za vchod ; —chat (antršá), 
větroskok; — jxis, poloklus (v jízdě) : 
—pont (ántrpón), fr.. mezipalubí na 
lodi; —pot (ántrpó), fr., sklad, skla- 
diště; —preneur, fr., podnikatel; —pri- 
•>". podniknutí ; — sol, mezipatří ; —vue 
(aíitrvý), fr., schůzka, rozmluva. 



Entro-chit, válcok; 



; —panu, vevráce- 



ní řas, obrácení řas do oka, řasy o- 
brácené 

Enumeratio, lt., výčet, vyčtení. 

Enunciatio, lt., výpověď ; věta. 

Enuresis, řc, močetok. 

Enveloppe (áhVlop'), fr., obálka. 

Envers (anvér), fr., rub. 

á Tenvi (alánvi), fr., o závod. 

Envoyé (ánvoaé), fr., poslanec 

Enyo, v řc. baj., bohyně války. 

Enzian, něm., hořec, hořčec 

Enzootie, řc, místní pád dobytka. 

En?e, něm. Ens. řeka v Rako uších. 

eodem die, lt, téhož dne. 

eo ipso, lt., právě proto. 

Eol, jeden z praotcův Řeckého náro- 
du: 2. bajesl. řc, bůh větrův; — i- 
pila, nástroj fysikální, z něhož možno 
vyvésti dlouhý proud páry, při čemž 
slyšeti zvláštní šumot ; —odion, ná- 
stroj podobný fysharmonice ; —ova 
harfa, nástroj podobný loutně pota- 
žený strunami, jenž při vanutí větru 
vydává sonzvučné tony : —ové, jeden 
z hlav. kmenův Řeckých. 

Eon, v řc., duch světa. 

Eos, řc, jitřenka. 

Epagogický, z řc, půvabný. 

Epakty, z řc, nadbytečné dni; 2. luno- 
hled, lunozor. 

Epana-diplosis, řc. zdvojení; 2. zimni- 
čné záchvaty ; —lepsis, —strofě, opa- 
kování slova v následujícím verši. 

Epanorthosis, řc, oprava, svéoprava, 
napravení, odvolání. 

Eparch, místodržící, —držitel, náměst- 
ník ; —ie, místodržitelství, náměstni- 
ctví; 2. osada biskupská. 

Eparma, řc, boule. [nicky. 

Epaulette (epolet), fr., náramek (důstoj- 

Epave (epáv), fr., věci n. zvířata ne- 
mající pána; 2. zboží pobřežní. 

Epenthesis, řc, vsutí, vsouvání ; vsuvka. 

Eperies, Prešov, m. v Uhžích. 



Eperon 



— 78 



Erb 



Eperon (ep'ron), fi\, ostruha; 2. opo- 
ra; 3. koza (proti ledu). 
Eph . . v. Ef . . 

Epi-ala, řc, zimnice: —blema, přívě- 
sek ; —cedion, pohřební řeč, p. báseň, 
p. zpěv ; — cký, rozpravnv ; hrdinopra- 
vný (báseň) ; —coenum nomen, jmé- 
no obojrodné ; e. genus nominum, o- 
becný rod ; —cykloida, zevnější cárá 
kolna, kolnice zevnější, Čára nákol- 
ná, nákolnice ; — cyklus, příkruží; —de- 
mický, nákazný, nakažlivý ; —demie, 
nákaza, nakažlivá nemoc, sic. zára- 
za ; —dendron, řc, rostlina cizopas- 
ná ; —dermis, pokožka; —desis, ob- 
vazek ; —diktický , okázalý ; —dosis, 
přibytí, zvěčšení ; — dot, augit koso- 
dělný (kámen) ; —fania, řc, zjevení ; 
zjevení Páně (den sv. tří králův) ; 
—flogosis, zánět ; —f oněma, řc, zvolá • 
ní ; —fora, souvrat (v slohu) ; —fysis, 
výrostek ; 2. šatka, masíčko (rstl.) ; j 
—gamie, drahé manželství ; —gastriurn, '■ 
nadbřiší, nndbřišek ; —glottis, řc, čí- 
pek; —glottitis,7.hnět čípku ; —gortové, 
potomci ; —graf, nadpis, nápis ; — gra- 
fika, nápisnictví, nauka o nápisech ; j 
—gramm, řc, nápis ; důmyslná, vti- 
paá báseň; —grammatik, —grammati- 
sta, skladatel epigrammův ; —cheiré- 
ma, řc, sousudek sražen}'- : —clirosis, 
vyraženina na kůži ; —k, epický bá- 
sník ; —karpium, vnější obplo ti (rsťl.) ; 
—kauma. puchýř od spálení: —krani- 
um, nadelbí: —krisis, vědecké rozsou- 
zení; —krmis, zbičování; —kurický, 
rozkošnický ; —kurik, —kurista. —ků- 
rovec, rozkošník ; —kurismus. rozkoš- 
nictví; —lemma, námitka, jakou řeč- 
ník sám soliě dává ; —lene, řc, píseň vi- 
nařská ; —lepsie, padoucí nemoc, pa- 
doucnice ; —leptický, padouený ; —lep- 
tika , prostředky proti padoucnici : 
— log, doslov, dozpěv : závěrek, zavír- 



ka ; —metrům, nadměrek , nadbytek : 
—mone, prodlení; — nornts., přídavek: 
—notium, lopatka.; —plasma, obkla- 
dek : —plexis, předliúzka , pohanění : 
-scenium, nadjeviště, naddivadlí ; —*e- 
meiosis, nástin, nákres ; —skopálni, bi- 
skupský ; —skopát, biskupství; -sko- 
X>os, řc, biskup ; —soda, řc. vsfavek : 
mezidějí, vedlejší příhoda ; —spasti- 
kam, palčivé těsto, placka (co obkla- 
dek); —steme, řc, nauka; věda ; — sto- 
miura, zátka ; .čep ; 2. zámyčka ve var- 
hanách ; —strofě , návrat ; — strof evs. 
čepovec (obratel) ; —styl, hlavice, ma- 
kovice sloupu : —syllogismus, závěrek, 
zavírka zadní; —tafium . náhrobek ; 
2. náhrobní nápis; —tasis, spletení: 
—thalamium, svatební píseň ; —ťíieli- 
um, poblanka ; —thesis, přisutí, přisut : 
—theton, přímětek, soujniení: —torné. 
výtah; —ťrit, troj raz ec (verš w — — — 

—trope, svěření ; —zeuxis, bezprostře- 
dní opakování; zápětnosť: — zooa. ci- 
zopasník. 

Epodcs, epoda, řc, dopěv, dopění. 

Epocha, řc, pamětná doba. 

Epopea v. epos. 

Epop-sie, řc. názor ; —tiká. názornictví. 

Epos, řc. hrdinská (jnnácká) báseň. 

Epreuvette, fr., skoumavka. 

Epul-is, řc, houba na dásních ; —osis. 
zjizvení ; — um, lt., hostina, hody. 

Eques, lt.. jezdec, rytíř ; equites. jezdci. 

Equi-librista v. aeq^il . . ; —page (eki- 
páž), fr., zavazadla pocestných : 2. 
polní vojenská úprava ; 3. lodní dru- 
žina ; —setům, přeslička (rstl.) : —vo- 
que (ekivók), fr., dvojsmysl. 

Era, z lt., letopočet, letočet. 

Erár, z lt.. státní poklad, st. poklad- 
nice; —ní, k státnímu jmění náležitV. 

Erasmus, jm. muž., lásky hodný. 

Erb. znak rodní. 



Erectio 



79 — 



Essejští 



Erectio, lt., povstání; vzpřímení-se. 

Eremit-a, poustevník; -age (-áž), fr., 
poustevna; —isnnis, poustevnický. 

Ergasterion, řc, dílna. 

Ergo, lt., tedy ; — t (ergo), fr., námel, ži- 
tná sněť; —terie, —tismus , spornosť, 
pře milovnosť ; — tin, námelovina. 

Erhard, něm., jm. muž., čestný. 

Erica, lt., vřes. 

Erih , šlechta na Společenských o- 
strovech. 

Erich, něm., jm. muž., ctihojný. 

Erin, Irsko (země). 

Eriometer, řc, vlnoměr. 

Eris, řc, pře, spor, svár. 

Erlau v. Jagr. [odvážná, — ný. 

Ernestine, jm. žen., Ernst, jm. muž., 

Erodium, čapí (jeřábí) nůsek, pumpava. 

Eros, řc, láska ; 2. bůh lásky, milek. 

Erose, z lt., vymílání, vyžírání, vyžrání. 

Erotema, řc, otázka ; —ticus, dotazova- 
telský, vytaz. ; erotický, milostný. 

Errare humanum est, lt., chybiti lidské 
jest ; errata, pl., omyly tisku ; erra- 
tický, bludný ; error, lt., omyl, blud. 

Eru-ca, lt., housenka ; 2. rukevka (rstl.) ; 
—cit, housenkokam ; —ovati, vyzpyto- 
vati, vyskoumati; —pce, z lt., výbuch. 

Ervum, lt., planý n. lesní hrách. 

Erwin, něm., jm. muž., kovomil. 

Ery-sipelas, řc, růže (nemoc) ; — the- 
ma, —threma, zardělosť kůže. 

Erzgebirge, něm., v. Krušné hory. 

Esaias v. ísaiáš. 

Esau, hebr., jm. muž., chlupatý, bratr 
Jakubův. 

Escadr-e (eskádr), fr., škádra, soulodí; 
—on (eskadron), fr., škadrona, švadro- 
na, setnina jízdy. 

Escalade, fr., zlezení města n. pevnosti. 

Escamo.-age (eskamotáž), fr., kejklíř- 
ství, tuškářství; —eur (—ér), kejkliř, 
taškář, přemětač. [(koně). 

Er.capade, fr., nepravý skok, záskok 



Escarpe (eskarp), fr., škarpa, příkop. 

Escompt-e (eskont), fr., disconto, úro- 
ková srážka ; —ni bank, srážecí pe- 
něžna ; —ovati (směnky), platiti n. pe- 
něžiti se srážkou; kupovati se srážkou. 

Escorte (eskort), fr., eskorta, ozbroje- 
ný průvod ; eskortovati, provoditi, pro- 
vázeti. 

Escu-do, šp. (štítový tolar), peníz špa- 
nělský; —lenta, lt., jedlé věci, potra- 
va; —řidl, královský zámek u Ma- 
dridu. 

Esito, it., vývoz. 

Eskomptovati v. esc . . . 

Eskulap, bůh lékařství. [kami. 

Esop, mudrc otrok, proslulý svými baj- 

Espadilla, šp., mečík ; espadon (espa- 
don), šp. a fr., sekáč, veliký meč. 

Espagnol (espaňol), spaniol, španělský 
tabák šňupavý : —áda, vychloubání-se, 
honosení-se ; —e, španělský tanec ná- 
rodní. 

Espalier (espaljé), fr., zábradlí. 

Esparsette, viČenec, vikvenec, ligrus. 

Espéce (espés), fr., druh něčeho ; 2. 
hotové peníze. 

Esperanse (— ráns), fr. , speranza, it., 
naděje. [karbonárů. 

Esperto, it., zkušenec , zasvěcenec (u 

Espiěgle, fr., Enšpigl ; čtverák. 

Esping, švéd., námořský člun. 

Espion, fr.. špion, vyzvédaě. 

Esplanade, fr., rovina. [významně. 

Espressivo, con espressivo, it., výrazně, 

Esprit (esprí), fr., duch- 2. důvtip; 3. 
trest, jádro něčeho ; e. de cerises (esprí 
desrís), třešňovka. 

Esquire (eskveir, skveir), ang., Štíto- 
noš, znakonoš ; 2. nižší šlechtic v 
Anglicku. 

Essai (essé), fr., zkouška. 

Esse, lt., býti. 

Essejš:í, Essenští. sekta starožidovská 
přísných mravů a dotirých skutků. 



Essence 



— 80 — 



Euforbiaceae 



Essenc-e, z lt., bytnosť ; 2. výtah, vý- 
tažek, výstřelek ; 3. líhovka (nápoj) ; 
—iálie, podstatné Části. 

Essig, něm., ocet. 

est, lt., jest. 

Esta-do, šp., sáh ; —feite, štafeta ; —men- 
to, šp., shromáždění stavúv; —minet 
(estaminé), fr. , dymnice , kuřnice ; 
—mpe (estánp') , fr., měditisk ; rytina 
v mědi. [v již. Americe. 

Estancia, šp., obydlí ; 2. pop I užni dvůr 

Estatuto reál, šp., královská vistava r. 
1831 ve Španělích. 

Eser, Esther, hebr., jm. žen., hvězda. 

Estime, fr., vážnosf. 

Esto, loket na Sumatře; 2. lt., budiž; 
—cade, fr., bodací meč ; 2. dotěrná 
prosba; —mihi, neděle před postem 
dle slov : esto mihi in JDeum protec- 
torem, buď mně Bohem ochran itelem ; 
—mpe (estónp), fr., roztěrka (při kre- 
slení). 

Estra-da, z fr., výstupek před oknem ; 
—padá, šp., přezmen. 

Eta, jméno řc. písmene q. 

Etabl-age (etabiáž), fr., plat z místa, 
stolové ; —issemeni (etablismán), fr., 
zřízení něčeho ; ústav ; —ovati se, u- 
saditi se, zaříditi si domácnost. 

Etage (etáž), fr., poschodí. 

Etal-age (etaláž), fr., vyložení; vysta- 
vení; —on (etalon), fr., vzorná míra; 
2. hřebec pušťák. 

Etamine (etamín), fr., žínka, pytlina. 

Etang, fr., rybník ; 2. rozlev, liman. 

Etapě, fr., skladiště; etapní silnice, vo- 
jenská silnice. [3. stát. 

Eiat (etá), fr., stav; 2. počet, rozčet; 

etemell, z fr., věčný. 

Ether, jemiíounká vzdušina kolem ze- 
mě ; 2. e., trest, tekutina aromatická 
dobytá z líhu ; —ický o/ej, silice, tě- 
kavý olej ; —isace , uspání někoho 
etherem. 



Eth-ický, mravný, mravoučný, mravo- 
vědní; —ik, mravovédec ; —ika, zře, 
nauka o mravích, mravouka, mravově- 
da ; —iopie, země jižně od fcgypta v 
niž žili —iopové, národ barvy černé ; 
—moideum, kosťřešetná; —narch, řc, 
místodržící. nániěsíník; —nicismus, po- 
hanství ; —nograf, národopisec ; —no- 
grafický, národopisný ; —nografie, ná- 
rodopis ; —nologie , národoznalství ; 
—ognosie, mravoznalství, mravozpyt ; 
—ografie, mravopis ; —opoeia, mravo- 
ličnosť ; —os, řc, mrav. 

Ethrioskop, nástroj k zpytování jasno- 
sti oblohy. 

etiam, lt., také. 

Etiketa (z fr. ), nápisní lístek, přilepe- 
ná cedulka n. štítek (na zboží) ; 2. 
dvorský mrav. [vysoká. 

Etna, pověstná souká v Sicílii 10.200' 

Etolie, krajina v Řecku. 

Etouffade (etufád), fr., dušené maso. 

Etourdi ( eturdi), fr., nepředložený člo- 
věk, větroplach. 

Etrénne, fr.. novoroční dar; 2. závdavek. 

Etudě (etýd), fr., studie, kus na cvi- 
čenou, k. cvičebny, cvičení. 

Etui (etvi), fr., pouzdro. 

Etymolog, — ik, —ista, zře, slovozpytec ; 
—ický, slovozpytný ; —ie, slovozpy t ; 
—ikon, kniha slovozpytná, slovozpyt- 
ník; —isovati, původ slov zpytovati. 

Etymon, řc, prvek. 

Eu, řc, dobro ; —biotika, dobroživotí ; 
—démonie, blahobyt, blaženost ; —dio- 
meter, kyslíkoměr; —doxie,řv., dobrá 
povést; dobrý úsudek; 2. jm. žen., 
dobropověstná ; —dynamie, blahosilí ; 
—femia, lepomluvení, něžnoml., mlu- 
vení s obalem; —/etnický, lepomlu- 
vný, něžnoml.; —fonia, blahozvučí, 
blaliozvuk , blahozvuČnosť , libozv. ; 
—forbia. pryštěc, pryšec, hadí mlíčí 
(rstl.); —forbiaceoe, -pryicovité (rstl.); 



Euforbi 



81 



Exaudi 



—/orbitou, pryšcovina: —f rádie, vý- 
mluvnosť : —/ras-ie. veselost, radost ; 
—/rosy ne, veselomyslná (jedna ze tří 
Grácií); —gen, — genios. řc,jm. muž., 
blahorodý ; —genie, jm. žen. , blaho- 
rodá ; —charistia, řc,, vděčnost, díku- 
řečení ; 2. večeře Páně ; —chologiuwL. 
modlitební kniha ; —eJtymie. dobroti- 
ví, blahošfaví; — kraste, bbiliokrevnosf. 

Eule, něm., sova; 2. v. Jílové; —napie- 
gel, něm., šibal, čtverák, Sazek. 

Eu-logie, blahorozumí; —menidy , řc, 
baj.. dobromyslné bohyně ; —menie, 
dobrota; —nomie, zákonnost, blaho- 
zákoní: —nuch. kleštěnec; —pathie. 
blahocitnosť ; —pepsie , zaživačnosť ; 
—pnoea, blahodešnost; —poria. hbi- 
tost ; obratnost ; —pyrion, rychlopal ; 
—rhytmia, blahoměří, blahoměrnosť ; 
krasoniíia ; —ropa v. Evropa ; — ros, 
řc, jihovýchodní vítr; —sebia. řc. 
nábožnost ; 2. jm. žen. , nábožná ; 
—sebius, jm. muž., nábožný ; —stačit i us, 
řc, blahoklasý, plodný ; —stylon. kra- 
soslupiúk (budova) ; —teipe . utěšu- 
jící (jedna z mus) ; —thymie, řc. kli- 
domyslnosť; —tychie. štěstí. 

Eva, hebr. jm. žen., životodárná, mat- 
ka živých. 

Evalvace, z lt., ocenění. 

Evangel-iář, —ikum, —istár, —istaritim. 
kniha evangelií ; —ický, podle evan- 
gelia zřízený ; —ik, kdo vyznává kře- 
sťanství toliko podle evangelia ; —ista, 
písař evangelia ; —ium, řc, blahověští t. 
učeni Ježíšovo ; základní knihy no- 
vého zákona n. učení křesťanského. 

Evapora-ce, z lt., odkuřování; —tor, 
odkuřovač; —torium. odknřovadlo. 

Evekce, z lt., vystupování. 

Evelina, jm. žen., matička. 

Evenement (evenmán), fr., následek Če- 
ho ; chod; 2. příhoda, událost 

Event ail (evantalj), fr., vějíř; —ilace, 
Rank : Slovník novinářský. 



vyvětrování ; —valita, možný případ ; 
—t/a/iter, —nelne, případně možný . v 
případnosti něčeho: jest-li něco : — v.s, 
lt.. účinek; 2. případ. 

Everse, z lt., překocení; zničení. 

Eviden-ce. t lt., zřejmosť, patrnost ; —tni. 
zřejmý, patrný. 

Evi-gilace. z lt.. probuzení ; —kec, sprá- 
va (právní); —va! it., ať žije. 

Evokace, zlt., pohnání, předvolání před 
soud ; obeslání k soudu ; —luče, roz- 
vinutí, rozvoj ; vyvinutí-se, vyvino- 
ván í-se, vývin; odvinutí, o dvoj ; 2. 
obrat vojenský ; —luta, odvinutá křrr- 
ka (čára ; —Iventa. od vojna (křivka '; ; 
—Ivovati, odvinouti ; —nymns, brslen 
(rostlina). 

Evropa, nejvzdělanější díl světa, na 
němž i my Cechové bydlíme. 

Ewald, něm. jm. muž., zákonník. 

Ex, lt. předlož., z ; též znamená ně- 
kdejší, n. př. exministr, někdejší mi- 
nistr ; ex abrupto v. abr . . ; —acer- 
bace, zhoršení ; —actura (fut.un.im), bu- 
doucně skonalý Čas ; —aggerace, pře- 
hánění; nadsazování, upřílišení;— ag- 
gergtivum, zhrubělé ; —aimie, řc, bezkr- 
ví ; —aktní, důkladný, zevrubný, do- 
konalý ; e. veda, přísná věda ; —alma. 
—alsis, vyskočení kosti z kloubu; 
—altace. horování, povznesení (my- 
sli) ; 2. přepatosť ; —altados , strana 
přepateúv (ve Spanělích) ; —altovaný, 
povznesený; 2. přepatý; —amen, zkou- 
ška ; výslech. 

Examin-ace, zkoušení; —andus, zkouše- 
nec; —ator, zkoušeč; —ovati, zkoušeti. 

Ex-ania, výhřez koneČníka ; —animace. 
kleslosť ducha: —anthema. osutina (na 
těle); —apostilar. světilna; —arch. 
—archa, řc, představený ; přední ar- 
cibiskup ; —arma, řc, otok ; —arthre- 
ma, —arthroma, —arthrosis, —artiku- 
lace, vynětí, vymknutí údu; —audi. 
6 



Exauaurace 



82 — 



Exlex 



lt. jm. neděle před letnicemi podle 
slov bible: exaudi, Domine^vocem me- 
am* vyslyš Hospodine hlas můj ; — au- 
gurace, znesvěcení; — calceati, lt. bo- 
sáci ; —candescentia , lt.. prchlivost ; 
—cellence (titul), výbornosť ; srb. svě- 
tlost ; par e., fr., zvláště ; —celsitas, 
lt., vyvýšenost ; —centricita , výstře- 
dnost ; —centrický, výstředný ; — cen- 
trika (v mech.), výstředný kotouč, 
výstředník ; —čepce, z lt. , výjimka ; 
výjimek; —ceptivní , výjemný, výji- 
mečný ; —ceptor, opisovač ; —cerpo- 
vati , vytáhnouti , vypsati ; —cerpta, 
pl., výpisky, výtahy ; —cess, výtrž- 
nost, výstupek; 2. (math.) nadbj T tek; 
—cipovati, vyjmouti, vy niti; —cipulum, 
odění plodu (rstl.); —citace, povzbu- 
zeni; —citantia, prostředky dráždivé 
n. prudivé; —clamatio, lt. , zvolání; 
—clusio, lt., vyloučení, výhrada ; —du- 
nivé, výlučně ; —klusivní, výlučný, vý- 
hradný ; —cogitatio , lt. , vymyšlení ; 
—communicatio. lt., v. exkomunikace ; 
—coriat&r, lt., ras ; —cusatio , lt., o- 
mluva, vytáčka: —eatl lt. , odejdi, 
odstup. 

Exe-dra, řc, hovorna , shromaždiště ; 
2. přístavek kostela ; —gese, řc, vý- 
klad , vykládání; — get * vykladač, 
—datel ; —getický, vykladačský, — da- 
telský ; —getika, umění vykladatelské, 
vykladaČství, vykladatelství. 

Exeku-ce, z lt., vykonání (n. př. sou- 
dního výroku) ; vedení práva ; —čni 
prodej, právní prod. ; —tivní, výkon- 
ný ; —tor vykonavatel (soudního vý- 
roku). 

Exemp-el, z lt. — lum, příklad, vzor ; 
ad —lum, na příklad ; ku příkladu ; 
—lár, výtisk (knihy) ; jeden kus (su- 
šené rostliny n. vycpaného zvířete) ; 
—larita, vzornost ; —lamí, příkladný ; 
—tio. lt., výjimka, vynětí. 



Exequ-atur, stvrzení, potv., schválení 
(panovnické) ; — ent v. exekutor : —ie, 
pohřeb, pohřební průvod ; 2. zádušní 
služby boží ; —irovati , —ovati. vyko- 
návati (rozsudek) , dobývati práva, 
vésti právo na něco ; dopomáhati ko- 
mu práva. 

Exerc-írka, cvičení vojenské; —irovati 
koho, cvičiti koho; e. se, cv. se ■: — i- 
tium, lt., pl. —itia, cvičení ( školní n. 
duchovenské) ; představení kráso je- 
zdecké. 

Exergasia, řc, vypracování. 

Exfoliace, z lt., odloupnutí-se kosti. 

Exhib-ent, podatel . — avatel Cspisu) : 
—ice, podání, doručení spisu: proká- ; 
zání ; —itura, podaný spis ; » tuneru* 
exhibiti (N. E.J, Číslo podaného spisu. 

Exhort-a, výklad, řeč vykládací n. na- 
pominací; —ace« povzbuzování, napo- 
mínání; —atorium, list napominací. 

Exhumatio, lt.. vykopání (mrtvoly). 

Exchange (eksčenž), ang. , výměna: 
bili of e., směnka. 

Exchequer (eksčeker), ang., pokladna, 
pokladní n. finanční komora. 

Exi-gence, z lt., potřeba ; —guita, ma- 
ličkost; —guus, lt., malý. 

Exil. —rum, vyhnání, vypovězení (ze 
země), vyhnanství ; —ovati koho. vy- 
hnati, vypověděti ze země. 

Exist-ence. byt, bytí, bytnost . jsouc- 
nost: bytování, trvání; —imatio . lt.. 
mnění; —ováli, býti, bytovati, trvati. 

Exitus, vyjití, východ ; 2. konec, ná- jj 
sledek. 

Ex-kluse, —klusivní v. exclusio : —kom- 
munikace, z lt.. vyobcování (n. př. z 
církve) ; —komunikovati koho, vyob- , 
covati (z církve) ; —koriace, z lt., o- & 
dření kůže ; 2. dření, vydíráni, odír. ; 
—krement, trus ; —Izurs , zabížka ve t 
spise ; —kurse, výlet , vyjíždka ; pro- i 
jíždka : —kurtsivní, zabíhavý : —lex. lt.. 



Exodium 



83 



Extensor 



nezákonní ; —odium, východ, konec ; 
—odus, vyjití, východ, jm. druhé kni- 
hy Mojžíšovy ; — of/hahnia. oko vy- 
sedlé, volookost; —orcismus, zaklíná- 
ní duchův ; —wcisovati^ zaklínati du- 
chy ; —o-rcista, zaklinač duchův ; —ov- 
ďnnii, přístup k reci ; —ornace, z lt., 
okrášlení ; —osíose, pakosť, výrostek 
kostní; —oterický* zevnější; 2. neza- 
svěcený; 3. veřejný, obecný; — ote- 
rik, nezasvěcenec ; —oteromanie, —o- 
tikomanie, cizomilství ; —otický, cizí, 
cizinecký, cizozemský; —panse, z lt., 
rozprostranění, pnutí ; —pansivní, roz- 
pínavý, rozprostranlivý. 

Exped-ice. vypravení, výprava . roze- 
slání ; obstarání něčeho ; rozesylka, 
odsylka ; —ient, —icionáf, —itor, vý- 
pravce , výpravní , rozesylatel ; — it, 
—itní úřad, výpravna, úřad výpravný 
n. rozesylací ; —ovati, vypraviti, od- 
byti, odeslati, rozeslati. 

Expekt-ant v. exspektant; —ovace, vy- 
chrkování, vyhazování (z prsou); 2. 
výlev srdce, vypravování toho co na 
srdci leží. 

Expen-dovati, vydati, vyplatiti, zapl. ; 
— sae, lt., v vydání, náklady na něco ; 
—sarium, seznam cen ; — sio, vydání, 
vyplacení ; —sivni, nákladný, drahý. 

Exper-ience, zkušení, zkušenosť; — iment, 
pokus ; —imentálni, pokusný, zkuše- 
bný ; —tisovati, skrze znalce zkoušeti ; 
— Sní, zkušený, znalý Čeho. 

Expilator. lt., loupežník. 

Explan-atio, lt., rozbírání , objasnění, 
výklad ; —ativa (enuntiatio) , objasňo- 
vací n. vykládací věta. 

Expletivum, příplněk, přílepek (v řeči). 

Expli-cite, lt., rozvinutě , rozloženě ; 
2. výslovně ; —kace, z lt., rozvinutí, 
rozvíjení, rozvin ; 2. rozkládání, roz- 
klad ; —kovati, rozvinouti, rozvíjeti; 
2. rozkládati. 



Explo-dovati, vybuchnouti; —vace, vy- 
zvědění; —se, zlt.. výbuch, vybuchnutí. 

Expo-lice, —lit ura, uhlazení. — enosť, ú- 
hlada; —litu*, uhlazený; —oieiit, u- 
davatel, vykladatel (v poct.); e. po- 
tence, udavatel mocnosti , mocnitel ; 
—novati úředníka, ustanoviti úř. vně 
místa; 2. e., rozložiti, objasniti; — rt, 
vývoz ; —vteuv, fr., vývozník; —rtní 
obchod, vývozný ob. ; —rtovati, vyvézti ; 
—se, fr., —sice, z lt., vyložení, vyve- 
deni; 2. výstava; —sitovium caaoni- 
cale, lt., výložek kanovnický ; —stulaee, 
hádka, spor. 

Expres (ekspré), fr., úmyslně, z úmy- 
sla ; schválně, naschvál [par e., schval- 
ním poslem ; —se, zvláštní příležitosf. 

Expro-misse , převzetí cizího dluhu ; 
—missor, přejemce cizího dluhu; —pri- 
ace, vyvlastnění ; — ěnosť. 

Expu-gnace, z lt., dobytí, vydob. ; —l- 
sio, násilné vypuzení. zahnání ; — r- 
gace, očištěni, počištění. 

Exquis (ekskí), fr. . vyvolení ; —ice, 
vyvolení, výbor. 

Exrotul-ace, rozděláni spisův (soudních) ; 
—ovati, rozdělati spisy (soudní). 

Ex-secratio, lt., proklínání ; —siccator, 
(chem.), sušič, vysušovač; —spektan- 
ce, —spektativa , Čekání (na úřad) ; 
—spektant, čekatel (úřadu) ; —spirace, 
vydechnutí, vyzevnutí (ducha) ; 2. u- 
plynutí lhůty ; —stase v. ekstase ; 
—stirpace, vyhubení, vypleněni ; —stir- 
pator, pospěŠák (nástroj hospodářský). 

Exsudát, výměšek (v lékařství). 

Extabulace, propuštění z knih, vyma- 
zání z knih. Extase v. ekstase. 

Extempor-ale, řeč n. článek sepsaný 
bez námyslu ; —anni, —drní, bez. na- 
myslil n. bez přípravy podaný; ex 
tempové, bez námyslu, bez přípravy. 

Exten-se, z lt. , rozsah, rozsažnosť; 



6* 



Extensum 



— 84 — 



Faiseur 



pinač, rozpinač (sval); —sum^ důvod 
o nemožnosti placení ; per e., v celé 
šířce ; in —so, podrobné , zevrubně ; 
—nace, zředění, rozř. ; 2. vysílení; 3. 
ii jma; zmenšení, podsázka. 

Exter-ieur (— i ér), fr., vnějšek, zevněj- 
šek ; a Ve., zevně; —ior, lt., vnější, 
zevnější ; —minace, vypovězení . za- 
puzení ; 2. vyhubení, zahlazení ; -ni- 
sta, zevně nemocný ; —nus, lt., vněj- 
ší, zevnější. 

Ex-territorialita, z lt., mimozemnosť, 
mimozemství, mimozemní právo ; —ti- 
spicium, střevo věštba; —tortor , uti- 
skovatel. 

Extra, lt., zvláště; 2. zevně; —dice, 
vydání , dodání , odevzdání ; —hent, 



vytahující ; —kovati, vytahovati ; —ju- 
diciálni, mimosoudní ; —let, výtah (z 
knih) ; výtažek, vytaženina (z- rstl.) ; 
—neics, lt., cizinec, cizozemec ; —ordi- 
narius, mimořádný professor n. uči- 
tel ; —ordinární, mimořádný ; —post, 
zvláštní n. schvální pošta; —vagance, 
nepředložen osť, podivný nápad. 

Extrem-itas, —um, lt., krajnosť, přepa- 
tosť ; — ity, končiny; —ní, krajní. 

Exuberantia, lt., přebytek, nadbytek. 

Exulant, vypovézenec. vyhnanec. 

Exutorium, zpryšfovadlo, vytahovadlo 
(v lék.). 

Ezau v. Esau. 

Ezechiel, hebr. jm. muž., v bohu silný. 

Ezop v. Esop. 






F., skrácenina v hudbě, forte , silně ; 
/. v slovnících femininum, ženského 
rodu ; fo, foliům, folio, list, na listě ; 
ff. = ýortisshno v hudbě, co nejsilněji : 
F. M. , Feldmarschall, polní maršál. 

Faba, lt., bob. 

Fabrik-a, veldílna , továrna ; —ace, dě- 
lání, robení, vyrábění; —anL továr- 
ník, majetník veidílny ; —át, výrobek, 
tovar ; —atura v. fabrikace. 

Fabul-a, lt., bajka ; —ant, bajkář ; —i- 
sta, bajkopisec. 

Fagade, fr., fasáda, popředí, průčelí 
domu; facalít^ facalícek v. faciletr. 

Face (fás), fr. , povrch, zevnějšek; 2. 
stav věcí ; 3. průčelí hradby ; facette. 
íťasetť), fr., hranitka. 

Facchino, it., břemenář. 

Facies, lt., vzhled, postava. 

Facil-et, facinette, šátek na nos ; —is, 
lt., lehký; —itas, lt., lehkost. 

Facír (z něm.-lt. vaciren, bez služby 



n. prázden býti) , myslivec bez služ- 
by; —era choditi, ch. bez služby. 

Faeit, součet, úhrnek. summa. 

Facon (fasoh), fr., tvar, tvář, podoba, 
spůsoba ; -snovati, tvářiti, udobiti, spů- 
f-obovati. 

Facsimil-e v. faksimile. 

Fact-itivum {verbum), lt., působivé ; — or 
v. faktor; —um, lt, skutek, Čin, děj, 
událost; účinek; (v matb.) součin: 
de —o, skutečně. 

Faénza, it., v. fayence. 

Faěton, re, svítící (v řc. baj. syn slu- 
nečného boha). 

Fagedéna, řc, pajeď, rozjedlina. 

Fago, lt., žrout ; —pyrum, pohanka (rstl.). 

Fagot, dřevěný hudební nástroj fou- 
kací; jinak basson ; —ista, kdo hraje 
na fagot. 

Faience v. fayence. 

Fair-y (féry), ang.. vila. 

Faiseur (fésér), fr., původce něčeho. 



Fait 



85 



Fara 



Fait (ťé), ftv, skutek, čin;/, aocowtpii 
(f. akónpli), skutek dokonaný, hotový. 

Fajfka, z něm. Pfeife, dýmka. 

fajnovní, z nám. fein, jemný, tenký, útlý. 

Fakce. z lt., rota, strana. 

Fakir, arab., chuďas ; 2. indický pou- 
stevník. 

Faksimil-e, z lt.. snímek písma n. ob- 
razu ; —ovati, snímati, snímky dělati. 

Fakt v. facturn : —ický, skutečný ; — i- 
tivní. působivý ; —or , Činitel (v po- 
čtech) ; 2. obchodní správce, jednatel ; 
—orie . obydlí n. sklad obchodního 
správce ; —otum , všudy děl , Člověk, 
jenž někomu ve všem příhodně po 
ruce jest: —um v. factum ; —ura. vl- 
čet na zboží, ú. ze zboží ; —urovati, 
účtovati, skládati účty ze zboží. 

Fakul-e, pochodně: —ta, oddíl učební 
na vysokých školách ; —tista , člen 
fakulty. 

Falak, — ah, tur., falanga, řc, kladka s 
provazem na nohy těch, jižto mají 
býti biti. 

Falakra, řc, lysina. 

Falangidae, koscovití (zool.). 

Falanx, falanga, řc, seČlenění řecké- 
ho vojska, bitevní odřad. 

Falble, násberka, náhrn. 

Falc, něm. Pfalz, krajina v Němcích. 

Falco, lt., sokol. [(archy). 

Falcovati, z něm., zahýbati; skládati 

Faldistorium, biskupské sedadlo. 

Faleš, z něm., klam , podvod ; — ný, 
podvodný. 

Falkonett, jestřáb, harcovnice (dělo). 

Fall-acia, lt., klam , podvod ; 2. kla- 
mný závěrek: — aris, lesklice, leskni- 
ce (tráva); —iment, úpadek kupcův; 
—irovati, přijíti v úpadek, pro kupčiti ; 
-it, padlec, prokupčilec, úpadce. 

Fals-ace v. falsifikace: —arius, poruši- 
tel, — šovatel, padělatel (spisu) ; — ett, 
kozmice, přehlas; —ifikace, padělám, 



poddělka, porušení, pokažení, podvr- 
Žení (spisu) ; —ifikovati, padělati, po- 
rušiti, pokaziti ; — um, porušení, — še- 
nina, podvržek, poddělka. 

Fáma, lt., pověsť. 

Famil-ia, — k, lt., rodina, rod; čeled: 
—icir, domácí přítel; 2. pochop in- 
kvisice; —idrní, důvěrný, tovary šný. 

Fam-osní, z lt. —osuš, rozhlášený, po : 
vf-stný ; —idus, služebník. 

Fan-ál, světlárna ; 2. znamení požáru : 
—ar, —ari, řecká čtvrť v Cařihradě. 
(nazvaná dle tamější světlárny — arn : 
—arioti, zámožnější řecké rodiny n. 
řecké duchovenstvo vyšší v Cařihra- 
dě, mezi Bulhary, Valachy atd. ; —a- 
tický, třeštivý ; —atik, třeštivec, blou- 
znivec ; —atismus, třeštivosť, blouzni- 
vosť, vášeň (náboženská) ; —atisoca- 
ti. někoho vášnivě roznítiti ; —cy (fén- 
si), ang. , domýšlivost ; 2. v vrtochy ; 
—ega, —ga, obilní míra ve Spaněl. a 
Portugal. =1^ měřice; —erogamus, je- 
vnosnubný (rstl.); —fára, hlahol trub 
a bubnů v ; —faron, chvastoun, chvá- 
stal ; —faronáda, chvastounství, chvá- 
stání, — anice; —ny, skrác. jm. žen., 
Františka. 

Fant, fučík, třeštík , třeštidlo ; 2. (z 
něm. Pfand), zástava, základ; —asie, 
z řc, obraznost, obrazotvornost, moc 
obrazotvorná, básnivosť; 2. výtvor ob- 
raznosti , obraz pomyslný ; skladba 
pomyslná ; —asirovati, —asovati, blou- 
zniti, třeštiti (v nemoci); —asma, it., 
přelud, zálud, přízrak; —ast, blouzni- 
vec, třeštivec ; —astirký , blouznivý, 
blouznivecký ; —asus, v bajesl., bůh 
snů, snoboh ; —om, přelud, zálud, pří- 
zrak; —omista, přízrakovidec, vidou- 
cí přízraky n. přeludy. 

Fanum. lt., posvěcené místo, svatyně. 

Far-a, duchovní osada v městě n. na 
vsi; 2. obydlí kněze představeného 



Far; 



Fatigue 



osadě; 3. /. , jihoamerická vacice ; 
—ao, král v st. Egyptě ; 2. spůsob od- 
vážné hry v karty ; —ár, kněz před- 
stavený městské n. vesnické osadě ; 
— ce (fars), fr., nádivka (do pečeně) ; 
9. fraška, šibřinka ; —fara, podkovka 
(rstl.) ; —ina, lt., mouka ; —inový cu- 
kr, moučný cukr; —isej , —iseus, z 
hebr., zvláštník, sekta st. Židův, kte- 
rá více hleděla obřadův než skute- 
čného náboženství: 2. pokrytec, lico- 
měrník ; —isejský, pokrytecký; —isej- 
ství, —iseismus, pokrytectví. 

Farm, angl., dvůr hospodářský, rataje ; 
—aceum, z řc, lékárna ; —aceut, —a- 
ceutik, lékárník ; —aceutický, lékár- 
nický ; —aceutika, lékárnictví ; —acites, 
bylinné víno. 

Farmako-dynamika, nauka o působení 
léků v, hojivoznalství; —gnosie, —gno- 
stika, lékoznalství, znání lékův ; —che- 
mie, lékárnická lučba; —lith, jedo- 
kam ; —logie, lékověda, lékozpyt, lé- 
kosloví ; —mánie, lékárníčkování ; —n, 
řc, lék ; —poia, —poiéa, řc, příprava 
lékův ; nauka o připi-avování lékův ; lé- 
kárničení ; -galium, sklad lékárnický ; 
—posie, užívání lékův; —thelce, domácí 
n. pocestní lékárna ; —triptes, lékotřeČ. 

Farmer, ang., dvořák, rataj, ratajník; 
statkář (v sever. Americe). 

Faros, řc, jméno ostrova u Alexan- 
drie , na němž stála velmi vysoká 
světlárna ; světlárna vůbec. 

Farraginy, z lt., smíšené drobné básně. 

Farrago, lt., směs, směsice. 

Farsang, arménská míle, jichž 25 na 
stupeň. [penny. 

Farthing, nejmenší anglická mince —í 

Faryng-emfraxis , zacpání požeráku ; 
—eurisma, rozšíření požeráku; — itis, 
zánět požeráku : —ocele, průtrž pože- 
ráku ; —oparalysis, ochrnutí požerá- 
ku ; —operistole, zúžení jícnu ; —otom, 



otvěrák jícnu (nástroj) ; —otomie. prů- 
řez jícnu ; farynx, řc, jícen , hltan, 
chřtán, požerák. 

Fas, lt., právo; fas et nefas, právo a 
neprávo ; per fas et nefas, právem i 
neprávem, všemi prostředky. 

Fasáda v. Facade. 

Fasan, něm., —os, řc, — ws, lt., bažant 
(pták) ; —erie, bažantnice. 

Fasc-es, lt., svazky holí s vyčnívající 
sekyrou (co znak hrdelního práva u 
st. Římanův) ; — ia, lt., páska ; —ia- 
ce, z lt., uvázání, o váz., opásání; —i- 
kul, svazek zvi. spisův ; —Uculovati, 
do svazkův dávati spisy ; —inace, z 
lt., očarování; —is, svazek v. fasces; 
/. major, balík papíru ; f. minor, rys 
papíru. 

Fase, změua, proměna světlosti a j. ; 
2. doba ; — olit, bobokam, hrachokam ; 
—olus v. fasole. 

Fashion (féšen), ang. , kroj , spůsob. 
mrav; —able (féšenébl), 'dle mody, dle 
kroje, příslušně. 

Fasma, řc, podoba, postava, zjev. 

Fasole, fisole, malý zahradní bob, je- 
hož plody děti hrávají. 

Fason v. facon. [znávka. 

Fasse, z lt., přiznání-se k dani , při- 

Fast-age (fastáž), fr., posudí;— e, něm., 
půst ; 2. (fast), fr., nádhera, okázalost : 
—i, kalendář, ročník, letočet; /. ma- 
jor es, f. Capitolini, zápisy věčší na 
mramorové tabuli v st. Ěímě ; — igium, 
lt., lomenice;— oso, it., slavně, okázale. 

Fasuněk, menší vůz řebřinový. 

Fat-a, it., vila ; 2. v. fátum ; F. Mor- 
gana, obrazy povětrní, o. vzduchové 
(zvi. na pomoří Sicilském) ; —ale, lt.. 
určitá lhůta ; —alismus, osudověrství ; 
—alista, osudověrec; —alita, nehoda, 
neštěstí, protivenství; —ální, osudný, 
nešťastný, zpropadený, protivný; —hom, 
(fédhém), ang., sáh ; —igue (fa tyk), 



Fatilia 



— 87 — 



Foli 



fr., unavení, — enosť ; —iha* —i/utt, 
arab., počáteční modlitba v koránu; 
—i)iw, ar., jin. žen., odvykající; — i- 
rovati, —ovatL z lt., přiznati, udati; 
—tura, it., v. faktura; — um, lt., osud, 
uložení ; pL —o, osudy. 

Faubourg (fóbúr), fr. (z něm. Vorburg), 
předměstí. 

Faun, lt., v řím. bajesl.,kozonožec, le- 
soň (lesní bůžek s růžky, kozími no- 
harai a s ocasem co tvor ve smysl- 
nosti si libující) ; 2. chlípník ; —a, 
zvířena, popis zvířat; —ický, neohra- 
baný, li ruby ; 2. cblípný 

Fauss-aire (fosér), fr., falšovatel, pa- 
dělatel; —e-AUarme (fósalarm), fr., 
Lichý n. slepý poplach ; —e-Attaque, 
(fósatak), zdánlivý útok ; — et (fósé), 
fr. v. falset. 

Faust (— us), lt., jm. muž., šťastný ; 
F. Jan, společník Gutenbergův v u- 
pravení knihotisku; 2. jF.,jm. domně- 
lého, Čertu zapsaného- čarodějníka v 
16. století, o jehož skutcích dosud 
mnoho neužitečných knih se vydává ; 
o. F.< něm., pěsť; — ina, lt.,jm. žen., 
šťastná, 

Faut-e (fót), fr., chyba, vada, nedosta- 
tek-; — euil (fotélj), fr., křeslo s leno- 
chem, lenoška. 

Fautor, lt, příznivec. 

Faux (fó), fr., falešný, nepravý ; f.-Ar- 
gent, (fózaržáií), kočičí stříbro, slída; 
f.-Coup (fókú), poklesek, pochybení; 
f.-Jour (fóžúr), nepravé n. liché světlo. 

Fav-ete linguis, lt., šetřte jazykův t. 
j. nepomlouvejte; — eur (favér), fr., 
v. n. 

Favor, lt., přízeň ; in —em, ku prospěchu ; 
—isovati, přízniv býti komu; — «č, it., 
— ito, milostník, oblíbenec; —ita, —it- 
ka, milostnice, zmilitka, milice, oblí- 
benka. [mol (neduh hlavy). 

Favus, lt., plást medu n. vosku; 2. 



Fax et tuba, lt., pochodeň a trouba t. 
j. původce, náčelník něčeho. 

Fayence (ťajáiisi. fr., rnajolík, kame- 
nina (zboží poloporcelanové). 

Fazend-a, port., statek venkovský; /. 
reál, státní poklad, královská komo- 
ra ; —eiro, statkář. 

Fébe v. Foibe. 

Feber, něm., v. Februar. 

Febr-ifuga, lt.., pudizimnice , zimnico- 
pudné prostředky n. léky; — ti, lt., 
třesavice, třesutka, zimnice ; horečka, 
horucka, žehavice;/. alba, blednice; 
/. ardens , žehavice; /. catarrhalis, 
rýma, smrkavice ; /. gastrica, zimu. 
žaludeční; f. quartana, Čtvrtodenní 
zimn. ; f. quotidiana, každodenní z. ; 
/. tertiana, třetidenní zimn. ; — ua, o- 
čišťování, smíření v st. Římě ; —uar, 
—uarius, lt., jm. měsíce, únor (úmor). 

Fébus v. Foibos. [na obrazích). 

Fecit, skrác. fec, lt. , udělal (píše se 

Feda, jm. muž., skrác. z Fedor, Feo- 
dor v. Theodor. 

Feddan, ar., pluh; spřežení; 2. míra 
polní asi i jitra. 

Feder-ace, z lt., spojení, spolek ; zří- 
zení zemské, v němž každá krajina po- 
žívá samosprávy; —acní, —ální, —ativní.. 
spolkový; —alismus, soustava spolko- 
vá ; —alista, přívrženec soustavy spol- 
kové, [pera. 

Federmesser, něm., perořízek, nůž na 

Fee, něm., vila. [soud (Westfalský). 

Fehm, hrdelní právo ; —gericht tajný 

Fechtovati, z něm., šermovati, zápasiti ; 
2. žebrati, prositi. 

Feierabend, něm., svatvečer. [tlý. 

fein, něm. Jemný, tenký, tenounký, ou- 

Feinte (fént), fr., v. finta. 

Feistritz, něm., v. Bystřice. 

Fel, lt., žluč; —icitas, lt., Štěstí, bla- 
hosť, blaženosť ; — ix, lt., šťastný, též 
jm. muž. 



Fellah 



ss 



Feš 



Fellah. arab., arabský rolník. 

Felloplastika, z řc, korkořezba, kor- 
kořezecťví. 

Fellow (felló), angl., soudruh. 

Felonie, lenní pronevěra. 

Feluka. it.. rychlíce, íyclilá malá loď 
.s vesly o 2 stěžních. 

Feniii^a, lt., žena. ženská: —inum, slo- 
vo rodu ženského ; generis —lni, ro- 
du n. pohlaví ženského. 

Femme (fanim), fr., v. femina; f. Je 
chambre (famm de sánbr), komorná, 
komornice. 

Femur, lt., stehno. 

Fenestra, lt., fenetre (fenetr), fr., okno: 
fenotrage (fpnctráž), oknoví, všecka 
okna v domě. 

Fenikl, zrnečka. užívaná co kuchyň- 
ské koření; —ovka, kořalka feniklem 
vonící. 

Fénix, z řc, ohniváč, báječný pták, 
jenž po 500 letech sám se spáliv. 
z popela svého znovu zrozen vy- 
chází. 

Feodální v. feudální. 

Feodor, jm. muž., v. Theodor. 

Ferculum, lt., nosidla, máry. 

Ferdinand, jm. muž., smělý bojovník: 
F. I., král Český 1526—1564. pra- 
coval ke zničení práv zemských. ^ F. 
II. (1619-1637) po přemožení Če- 
chův na Bílé hoře krvavě se mstil 
na svých protivnících a r. 1627 dal 
Čechám zcela jiné zřízení zemské. 
F. III. (1637— -1657) učinil se Švédy 
mír, čímž ukončena válka třidceti- 
letá 1618. F. IV. f 1654, ani nepa- 
noval. F. V. (I.) Dobrotivý, (1835 — 
1848), dal národům Rakouským kon- 
stituci (1848), ale v několika měsících 
potom (pros.) vzdal se vlády. 

Fere-dže, tur., svrchní oděv, podobný 
županu ; —trum, z řc, nosidla. máry. 



Ferie. z lt. feriae, prázdniny, dni od- 
počinku. 

Ferik-paša, tur., generál divi.se. 

Ferm-a, —ata 7 it., dodržka, dodržovka, 
odpočívka (hud. známka ***) : — age 
(— áž). fi*.. nájemné. — ého ; —an. pere., 
nařízení, písemný rozkaz tur. císaře : 
—e, fr.,. dvůr, rataje: sr v. farní; — en- 
tace, kvašení ; —entum, kvas. — idlo : 
—eté. fr., pevnost. — ota , vytrvalost ; 
stálost : con —ezza, it., odhodlané, vy- 
trvale: — ez, firnis , pokost (olej): 
—ier (~jé), fr., nájemník, paehtýř v. 
fariuer : — oir (— oár), fr., záponka. 

Fernambuk, město v iirasiiii , odkudž 
se k nám vozí barvířské dřevo čer- 
vené, slově jinak fernebok, breza/ka 7 
pryzila. 

Fero-ce, it. . divoce, bouřlivě: — nia. 
v bajesl., bohyně ovoce ; b. propu- 
štěncův. 

Ferr-oniěre (— njér) T fr., náčelek kovo- 
vý: — ucjinow. prostředky n. léky že- 
leznaté ; —um , lt. . železo ; —uměn, 
kyt, tmel : —uminace r z lt., ztinelení. 

Fertilis, lt., vydatný, plodný. 

Fěrtuch, z něm. Furtuch. zástěra. 

Ferula, lt.. metlovník, metlovka ra i. ; 
2. metla. 

Fervor, lt., horli vosí. 

Fes , červená jihoslovanská čepice s 
modrým n. bílým třapcem ; —cennini, 
druh starořímských básní posměšných. 

Fest-ilog, seznam slavností ; —in (— éh), 
fr. , slavnost; hostina; -ina leňte, 
lt., pospíchej s rozvahou: —mo. it.. 
maškarní bál ; -ivitas. lt.. slavnost" ; 
—ivo , con —ivita , it., slavně ; —on 
(—53). fr., květiny, květinoví i^co o- 
krasa) : —onovati, květinami okrášli- 
ti : —um, lt. , slavnost; post /.. po 
slavnosti, pozdě; —ung, něm., pevnost: 
fete -féťt. fr., slavnost. 

Feš, —ný, z an., úhledný, úpravný. 



Fotfah 



89 



Fiffurace 



I Fetfah. fetva, arab., rozsudek, soudní 

! n. právní výrok. 

I Fetialis, vojenský kněz st. Římanův. 

i Fetiš, modla; —ismus; —ství. modlář- 
ství (u černochů v Africe). 

i Fetus, lt., plod. 

i Fetva v. fetfah. 

' Feud-alismus, soustava manská ; — ali- 
éta, přívrženec soustavy manské ; — di- 
ví, manský : —atarius, man , vasal : 

! —u/i), lt.. manství; f. antiquum , ni. 

I starožitné; f. novum, ni. nové; f. 
datum., m. dané;/, oblátům, m. pod- 
dané ; /. bitva curtem, m. v obvodu 
zemském ; f. extra curtem, m. zahra- 
niční ; /. masculinum. ni. mužské, m. 
po meči; f.femininum, m. ženské, m. 
po přeslici. 

Feuill-ant, pl. —ans (feljan), fr., listo- 
noš ; 2. francouzský řád mnišský, po- 
dobný bosákům ; 3. /., spolek mír- 
ných občanův francouzských, pojme- 
I novaných dle kláštera /., v němž se 
scházeli; — e (felj), fr., list; —eton 
(féljetoii), fr. , lístek ; 2. zábavník, 
zábavná čásf novin; —etonista, vy- 
davatel n. spisovatel zábavné části 
novin. 

Fex v. kretin. 

Fez v. fes. 

Fiakr, z fr., nájemný vůz n. kočár o 
dvou koních ; 2. nájemný vozka. 

Fiasco -(fiasko), it., láhev; 2. úpadek; 
/. udělati, prokupčiti ; 2. propadnouti, 
nelíbiti se. 

Fiat! lt., budiž ! fiat ýustitiéi, etpeveat 
mundus, budiž spravedlnost i kdyby 
svět měl zajíti. 

Fibula. lt., spona ; fibule, něm. Fibel, 
slabikář, kniha s návodem ke čtení. 

Ficus. lt.. fík. 

Fide. sed cui, vide, lt., věř, ale komu 
viz n. meř ! 

Fideikommis, z lt., svěřenství, důvěrné 



svěření, statek nápadný k ruce dů- 
věrné, jenž nesmí býti prodán ; — a- 
rius, dědic svěřenský, d. svěřenství : 
—drní, svěřenský. 

Fidejussio, lt., rukojemství. 

Fidel, z lt. — is, veselý, veselomyslný ; 
— is, lt., věrný ; sempei' fidelis, vždy 
věrný ; —issimus, nejvěrnější (titul krá- 
le Portugalského) ; —kas, lt., věrnost. 

Fides, lt., víra, věrnost; /. carbonaria, 
v. uhlířská t. j, sprostnost ; /. yrae- 
ca , f. punica, v. řecká, v. punická 
t. j. věrolomnosť ; f. implicita, víra 
neobmezená, slepá; /. malá, lest: 
sub fide, pod věrou ; iu fidem, na po- 
tvrzení (toho) : bona fide, věrné, po- 
ctivě ; malá fide, nevěrně, lstivé. 

Fidibus (skrác. prý zfid(elibusfvatr)ibux. 
veselým bratřím), zápalky papírové. 

Fidlovačka, hladítko ševcovské ; 2. sla- 
vnost Pražských ševcův ve středu po 
Velikonoci. 

Fid-o, it., důvěra ; 2. úvěrek ; —ucia, 
lt., důvěra; con f. (— uca), it.. — ia ■!- 
aliter, lt., důvěrně, s důvěrou ; — Ur- 
ciarius, držitel svěřenství. 

Fief (fjef), fr., manství, léno v, feudum. 

Fier-a, it., trh ; —amento, —o, con —ez- 
za, it., divoce ; —ant, tržník, tržeb- 
ník, trhovník, trhovec, menší obcho- 
dník n. kupec ; —ding, dán., čtvrtka, 
věrtel. 
Figale, idianská loďka s jedním stěžněm. 
Figaro, jm. zchytralého lazebníka v 

Seville (v divadle a opeře); odtud: 

2. obratný prostředník v lásce ; 3. F. 

obrázkový časopis Vídeňský, jenž so 

r. 1860 vyznamenal hrubostí k Slo- 
vanům. 
Figment, z lt., smyšlenka. 
Figur-a, lt.. postava, podoba, podobina. 

spůsoba; 2. socha; 3. obrazec: 4. 

vid řečnický; — aee, podobnění, upod., 

utváření, uspúsobení ; 2. oživení; 



Figurální 



— 90 — 



Finesse 



—áhií hudba, zpěv, hudba okrášlená, 
zpěv okrášlený ; —ant, člověk, jemuž 
určeno toliko svou osobou nepatrné 
věci zastávati ; —ativní , obrazný ; 
—ismus, předobraznietví, nauka opřed- 
obrazování stár. zákona k novému • 
—ista, vyobrazovatel n. malíř postav. 

Fík, smokva, strom a ovoce jeho hru- 
škovité chuti sladké ; 2. vřed. 

Fiktic-iant, živnostník; —ium, daň ze 
živnosti. 

Fila-diěre (— djér), fr. , ploská loďka 
na řece Garonně ve Franc. ; —gramm, 
vodní znamení v papíře ; —ment, vla- 
šení ; —rgnomon, niťovky, hodiny ni- 
ťové, sluneční hodiny, v nichž se po- 
ledne vyznačuje stínem svislé niti ; 
—ria, vlasovec (červ); —torium, na- 
viják (k navíjení hedbáví). 

Filek, shorek v kartách ; 2. běhoun 
(v šachu). [vina. 

Filet (filé), fr., sífová tkanina, sífo- 

Fili-a, lt., dcera ; —alista, osadník fi- 
liální osady ; —alka, iistav podřízený 
hlavnímu (kostel, osada, fara, jedno- 
ta, pokladnice atd.) ; —ální, podříze- 
ný, vedlejší ; —bert, s>t. něm. jm. muž., 
slovutný ; —cit, zkamenělé kapradí ; 
—formis, lt., niťovitý; —grán, nitko- 
vé zlato n. stříbro ; —gránek, hejsek. 

Filip, z řc. —pos, jm. muž., koněmil, 
koňrád ; —ika, —ické reci, ostré, šti- 
plavé řeči, jako ty, ježto řecký řeč- 
ník Demosthenes mluvil proti Make- 
donskému králi Filipovi II. ; — ina, 
jm. žen., koněmilka ; —oni, ruští roz- 
kolníci, přívrženci Filipa Pustosvjata 
z r. 1700. 

Filis, Filiska, jm. žen., v. Fyllis. 

Filist-er, sosák, copař, Člověk obmeze- 
ného, zpátečnického rozumu; 2. F., 
—instí, národ s Izraelity sousedící, 
jenž s nimi žil v nepřátelství. 

Filius, lt., syn. 



Fille (filj), fr., dívka. 

Filo-doxie, z řc, etimilství . slavoba- 
žnosf ; —fysik, přírodolib, přírodomil ; 
—gyn, ženomil ; —log, slovozpytec, 
jazykozpytec; —logický, slovozpytný, 
jazykozpytný ; —logie, slovozpyt, jazy- 
kozpyt ; —mathie, vědochtivosť ; —me- 
la, —mele, řc, jm. žen. , milovnice 
jablek ; 2. slavík ; —metor, matkomil ; 
—musos, přítel mus; — pator, otcomil : 
—patrie, láska k vlasti ; —pinakion. 
kniha rodu ; —posie, pijáctví ; —psy- 
chie, životomilství, neodvážnosť; — ri~ 
stie, slovíčkářství ; —sarkie , smysl - 
nosť , chlípnost; —slav, slovanomil, 
slavomil. 

Filosof, z řc, mudrc ; —ant , —aster. 
mudrák, mudroch ; —ema, mudrcké 
rčení ; —ický, mudrcký ; —ie , mudr- 
ctví; —ismus, mudráctví ; —ista, mu- 
drák ; —i-stovati , mudračiti ; —ovati, 
mudrovati. 

Filo-teclmický, umění milovný; —tech- 
nie, láska k umění ; —teknie, láska k 
dětem; —theus, řc, jm. muž., Bohu- 
mil ; —timie, ctižádost ; —xenie, cizo- 
milství, láska k cizotě. 

Filou (filú), fr., v. filuta. 

Filtr-ace, z lt. , cezení , procezování : 
—um, lt., cedidlo, cedník. 

Filuta, z fr. ňlou, chytrák, prohnaná 
liška. 

Fimbria, lt., vlažení. 

Fin (fén), ť V., finis, lt., konec; -dle. 
závěrek (hudební skladby) ; —álni. 
závěreční; —ance, důchody (zemské) : 
—ancier (finánsjé), fr., —ančník, pe- 
něžnfk, znalec důchodův zemských : 
—anční ministr, jenž má správu zem- 
ských diichodův; —ančnictví, nauka 
o pořádku v důchodech zemských: 
—delhaus , něm. , dům nalezencův : 
—delkind, něm., nalezenec; —e, it., 
konec ; —esse, fr. , něžnost ; 2. cby- 



Finette 



91 



Flebotomie 



trosf, prohnanost; —ette, jm. žen., 
chytrá; —girovati, lt. — gere, smysliti, 
vymysliti ; — w, lt., konec ; /. coronat 
9pus, lt., dobrý konec díla věnec; 
-imnfo, it., co nejjemněji; — ito, it., 
účetní závěrka; — sko, země v níž 
bydlí —ové, jinak Cuchonci ; — ta, it., 
obmysl, uskok. 
j Fiocchi, it., třapce na hlavách koní. 
: Fioco, it.. tise, slabě. 
1 Fiola, lahvice , skleněná bandaska s 
I dlouhvm hrdlem ; 2. /., viola, fijalka 
i (rstl.). 

i Fiori-no, it., zlatý (peníz); —tura, it., 

květitosť (zpěvu). [Turecku). 

I Firenki, tur., Frankové (Evropané v 

Firlefanz, z nem. , láry fáry, třesky 

plesky, pošetilosti. 
Firm-a, it. , obchodnické jméno, ob- 
chodnický nadpis n. podpis ; —ament, 
obloha, zkruží nebeské ; — ai v. fer- 
man; — ani, podpisovatel ; — eln, něm., 
biřmovati; —in, jm. muž., silný, pe- 
vný: —itas, lt., pevnost, trvanlivost; 
— iter , pevně ; —ovati , podpisovati ; 
— us, lt., pevný, stálý, trvalý. 
Firniss, něm., fermež, pokost , lesklý 

nátěr zevnější. 
Fisk-ál. státní zástupce; zeměpanský 
právní zástupce ; z. komory , z. ko- 
runy ; —alát, státní zástupnictví ; — us, 
z lt., koš; 2. státní poklad, st. po- 
kladnice ; 3. v. fiskál. 
Fisole v. fasole. 

Fissi-linguia, lt., klanojazycníci (plazi) : 
—rostres, klanozobci (ptáci) ; fissuva, 
lt., skula, skulina ; jissus, klaný. 
Fistul-a, lt., pištěl, píšťala; 2. stříl (v 
těle) ; 3. kozmice (hlas) ; —ati, píšťa- 
lohubé n. lukmkovité ryby; —osuš, 
píšfalný. 
Fišekluk, tur., sáček na střelivo. 
Fitz, ang\, syn (— vic). 
Fix v. fixus; —fax, kejklířství; —iro- 



vati, —ovati, ustáliti ; —itas, stálost ; 
—stern y něm., stálice ; —um, lt... stálé 
služné ; —us , lt. , stálý , ustavičný, 
trvalý. 

Fjeld, dán. (něm. Feld, pole) , pláně, 
planina (ve Švédsku atd.). 

Fjord, dán., záliv mořský. 

FlabelLnm, lt., vějíř, oháňka. 

Flacescentia, lt, ochablosf. 

Flacon (flakon), fr., lahvička (zvi. s vo- 
ňavkou), [rstl.). 

Flagellum, lt. , bič; 2. výrostek (na 

Flageolet (flažolé), fr., píšťalka; 2. hra- 
cí kolovrátek. 

Flagitium lt., ohavnost. 

Flagr-ans . lt. , horlivý , horoucí ; in 
—anti, za hoi'ka ; —antia, lt. , oheň ; 
horlivost. 

Flakon v. flacon. 

Flam-ant (— án) v. flamingo ; —beán 
(flánbó), fr., pochodně ; —berg, plá- 
politý n. čeřitý meč ; —en, lt., kněz 
starořímský ; —endr , tulák , pobuda 
(jméno to pochází nepochybně z kon- 
ce 301eté války , kdež Flámové či 
Flémové, jinak Flamendři z Nizozem- 
ska ve vojskách sloužili, spolu s ji- 
nými pokojný lid obtěžovali) ; —ingo^ 
plameňák (veliký vodní pták) ; —meri, 
moučná kaše; —mette, pušfadlo, pu- 
šfátko (ranhojičské). 

Flan-ell. lehká vlněná látka ; —eur (—ér), 
fr., blátošlap, pobuda; —ke, něm., 
strana, bok; křídlo vojska; —queur, 
(— kér), fr., harcovník (v předu voj- 
ska) ; 2. pobuda, potlukač. 

Fl ašinet,— l, hrací kolovrátek v.flageolet. 

Flausy, kusy, fuky. [píšťala. 

Flaut-a, it., —na, flétna, dřevěná umělá 

Flebile, it., plačtivě. 

Fleb-ion, řc, žilka; —itis, zánět žíly; 
—ografie, žilopis; — olith, žilokam, ži- 
lovec; —ologie , žilozpyt; —otomie, 
pouštění žilou. 



Flece 



92 



Folie 



Flece, z něm. Flotze, sloje (v horách). 

Flectamus genua. lt., poklekněme (o- 
hněme kolena). 

Flegethon, řc, pekelný tok. 

Flegma, řc., slizokrevnosf ; 2. neteČ- 
nosf ; —goga , slizopudné prostředky 
n. léky; —pyra, —čopí/m, slizniee, sli- 
zna horačka ; —sie, zanícení ; —tický, 
slizokrevný; 2. netečný; —tie, slizný 
otok ; —tik, netečník ; —toiThagie, —r- 
rhoea, slizotok ; flegmone, horký otok. 

Flěche (fleš), šipka; 2. šipková hradba. 

Flétna v. flauta. 

Fleur (flér), fr., květina; — et (fléré), 
fr., v. floret ; —ettes (fléret), fr. , po- 
chlebky, lílisné řeči. 

Flex-ibilis, ohebný; — io, lt., ohýbání; 
—or (musculus), ohybač, schylovač. 

Flibustýři, spolek řranc. a angl. ná- 
mi irských loupežníkův v záp. Indii 
v 16. stol. 

Flins v. následující : 

Flint, ano;., křemen; —a, ručnice ; —ové 
sklo, bílé sklo křemencové (k dale- 
kohledům). 

Flip, ano;., nápoj z piva, kořalky a cukru. 

Flog-istický, zápalČivý; —istika,—urgie, 
—ochemie, nauka o z řc. zápalčivých 
tělesích ; —opyra, horačka zánětná ; 
—osis, zánět některého místa ; —oskop, 
kamna, jichž plamen hřeje a také svítí. 

Flomis, řc, plstíce, šalvěj jerusalem- 
ská (rstl.). 

Flommri v. flammeri. 

Flor, květ, rozkvět ; 2. štěstí , blaho, 
blahobyt ; 3. pavučník, rouška (tenká 
průhledná látka) ; —a. květena (bohy- 
ně květu): 2. sepiš květin ; —ea/, jar- 
ní měsíc v někdejší francouzské re- 
publice ; — en , zlatý peníz nazvaný 
dle města — ence; —enee, (—entie) , 
znám. město v Itálii; 2. látka po něm 
nazvaná ; —entská škola, malířská Šk. 
od 13. stol. proslulá; —entin , jm. 



muž., kvetoucí; —enlina, jm. žen., 
kvetoucí ; 2. /., florencský atlas : —es, 
pl., květiny ; —escentia, lt., kvetení , 
květenství; —et, bourá, zadní hedbá- 
ví; —ian, jm. muž., kvetoucí*; —idi- 
ta, květnosf, kvetoucí stav ; —ilegium, 
květobraní, sbírání květův ; —imaaie. 
květobažnost; — m(— ěh). fr., v. floren: 
—irovati , okytiti . kvítím okrášliti ; 
—ista, květomil. 

Flos, lt., pl. flor es, květ, květina ; —ku- 
le, pěkná n. líčená slova ; —lulovaťi, 
květovati, slova líčiti. 

Flott. něm., splavný; —a, loďstvo (vo- 
jenské) ; —illa, soulodí, malé loďstvo. 

Flox, řc, plamenka (rstl.). 

Flu-idum, lt., tekutina ; —itans, splý- 
vavý ; —men, lt., řeka; —minel, ne- 
pravá světlice ; — or, lt., tečení, tok : 
2. kazík. 

Flůte, fr.. v. flauta. 

Flutky, falešné peníze v Cechách v 
15. století. 

Flux-ie, —us, lt., tok. 

Fly-kténa, z řc. , puchýřek : —zocťe. 
—zadům., neštovice veliká kulatá s 
tmavým strupem. 

Fo, zakladatel obecného náboženství v 
Číně a v Japane co bůh ctěný. 

Focus, lt., ohnisko. 

Foed-eratio v. federace; —us, lt., sva- 
zek, spolek. 

Foen-iculum, lt., fenikl; —um graecnm. 
řecké seno, seněnka (rstl.). 

Fohi, domnělý vynálezce umění a pr- 
vní zákonodárce v Cíněr. 3468—2952. 

Foib-e, řc. jasná, skvělá, příjmí Dia- 
ny; —os, řc, jasný, skvělý, příjmí A- 
pollona, slunečního boha. 

Foka, fuleň (mořský ssavec) ; — ra. ar., 
učenec v hoř. Egyptě, jenž unií čí- 
sti v Koraně. 

Fol-iant, kniha s půlarchovými listy ; 
—ie, šalbice, podlístek, kovový lístek 



Folio 



93 



Fortepiaóo 



pod drahým kamenem, pod zrcadleni ; 
2./. (foli), pošetilost; — io, lt., (skrác. 
fe.), na listě ; folio verso (skrác. fo. 
to.), na druhé n. na rubni straně 
íistn : —hon, lt., list ; —li r tur. peníz 
asi 2 tolary ; —iculaire (lolikylér), 
škrabálek, pisálek , novinařík ; — lis, 
lt., měšec; in —le, úhrnkem. 

Foment, z lt. , záhřevek. pařidlo, hře- 
jící obkladek ; ministerio del —o, šp., 
ministerstvo vnitra ; —ace, paření, za- 
hřívání. 
| Fonaskia, řc, cvičení hlasu. 
I Fonctionnaire (fonksionér), fr., v. funk- 
cionář. 

Fond (po fr. fon, z \t.fundus), základ, 
základní jmění ; pozadí v divadle ; 
— a, šp., řádný hostinec; —amento, 
it., základní hlas, z. bas; —erie (fón- 
drí), fr., lij na, lijárna. 

Fon-etický, zvukový ; —etika, zvukoslo- 
ví, nauka o zvucích a hláskách mlu- 
vnických ; —ický, zvučný , zvučící ; 
— ika, zvukověda,* nauka o zvucích 
hudebních ; —ognomika, hlasoznalství ; 
—ografie, hláskopis, písmo ; —okam- 
psie, lámání hlasu n. zvuku ; —olitli, 
znělec (kámen) ; —ologie, zvukosloví, 
zvukozpyt ; —ometer, zvukomér ; — o- 
synaktev, zvukojem; —urgie, nauka o 
ohlasu. 

Fontan-a, lt., studnice, odtud fontán, 
rus., fontaine (fohtén), fr., vodomet; 
— ella, it., pramínek ; umělý vřed k 
odvádění zlých šťáv; — ge (fóntanž), 
spusob okrasy stužkové na hlavě. 

Fontinalia, slavnost pramenů, si. stu- 
dnic (ke ctL pramenových nymf 13. 
oktobru). 

Fop, ang., bujec, drzobujec. 

Foramen. lt., otvor. 

Farce (fors), fr., síla, násilí ; parforce, 
silou, násilím, násilně ; a toute force 



(a tut fors), vší silou, ze vší síly ; 
forcer (forsé), fr., v. forsirovati. 

Forceps, lt., kleště. 

Foreign office (forren oťťís), ang., úřad 
cizincův = ministerium zahraničních 
záležitostí v Londýně. 

Forejšic v. Fourier-schiitz. 

Forelle, něm., pstruh. 

Foremný, spůsobný. tvarný. 

Forensis, lt., soudní ; 2. cizinec. 

Forfait (forfé), fr., pych, výtržnost; a 
f, úhrnkem. 

Forfante, it., vychloubač, chvastoun. 

Form-a, lt. , tvar , tvarnosť^spůsoba, 
postava; kadlub; pro f, na oko; in 
optima f, nejlepším spůsobem ; . sub 
utraque f, pod obojí spůsobou; —ace, 
z lt., tváření, utvařování , zpodobo- 
vání ; 2. útvar (hornický) ; — ale. ú- 
doba, tvarnosť; —álie, —alit.y, —álno- 
sti, povrchní n. zevnější obřady, o- 
kolky ; —alismus, zachovávání povrch- 
ních spůsobů; —alista, okolkář, po- 
klonkář ; —aliter, dle spůsoby ; —ální, 
povrchních spůsobúv n. obřadův se tý- 

. kající ; —an, z něm., vozka ; —aria, 
vzorná jeptiška ; —arius, vzorný mnich 
(v klášteře) ; — át, velikost, výška a 
šířka knihy ; — ica , lt. , mravenee ; 
— icit, mravkokam ; —ositas , leposf , 
lepotvarnosť ; —ovati , utvařovati, do 
jisté podoby vpravovati; —ulář, vzo- 
rec ke knize atd. ; — ule, vzorec, ob- 
razec , výraz, jisté spojení slov; —u- 
lovati, na spůsob vzorce upraviti. 
Foronomie, řc, hyboměrství. 
Forst, něm., les; Forster, něm., (spro- 
stě foršt), lesní, lesník. 
Forstmeister, něm., nadlesní. 
Fort (fór), fr., hradba; tvrze; — e. it., 

silně ; —ement (fortmán), fr., důrazné ; 

—epiano, hudební nástroj podoby kří- 
dlové , na jehož klapkách se hraje 

prsty a uvnitř paličky do strun kle- 



Fortifikace 



— 94 



Frambesie 






pajíce, příjemný zvuk spůsobujou; 
—ifikace. pevnitelství , hradebnictví, 
nauka o hradbách ; —in (forteti), fr., 
polní hradba ; —is, lt., silný, udatný ; 
—issimo, it., co nejsilněji; — iter, lt., 
silně , udatně ; f. in re, suaviter in 
módo , v podstatě silně , v spůsobu 
sladce ; —itudo, lt., udatnost; —uito, lt., 
náhodou; casus —uitv£,\t. , náhoda. 
Fortun-a, lt., Štěstí; 2. Štěstěna, bo- 
hyně štěstí ; bruta f, lt., slepé štěstí ; 
audaces f. juvat, smělým štěstí přeje ; 
—atus, lt. jm. muž., šťastník, štěstím 
obdařerfy; —e (fortýn), fr., .v. fortu- 
na ; de — e, z nenadání. 
Forum, lt., náměstí; 2. soudní místo, 
s. dvůr, soud ; /. cambiale, soud smě- 
neční ; f. competens, s. příslušný ; /. 
externum, s. cizí, cizozemský ; f. in- 
competens, s. nepříslušný ; /. inter- 
ními, soud domácí ; f. supremurn, nej- 
vyšší soud; in foro, na soudu. 
Fosfor, z řc, kostík; —ecný, kostík v 

sobě mající ; —escence, světélkování. 
Foss-a, lt., příkop ; stoka ; — U, kopa- 
nina ; —ilie, kopaniny ; —ilista, nero- 
stoznalec. 
Foto-fobie, štítění-se světla ; bázeň svě- 
tla, varovnosť sv. ; —gen, svítík, sví- 
tivo ; —graf, světloobrazník , světlo- 
pisec ; —grafický, světloobrazný ; —gra- 
fe, světloobraznictví ; světlopis ; svě- 
tloobraz (obraz pomocí světla učině- 
ný) v. foto typ ; —kampsis. lámání- se 
světla ; l.-se paprsků ; —logie. světlo- 
věda, světlozpyt ; —magnetismiis, ma- 
gnetismus světelný; —meter, světlo- 
měr ; —metrie, světloměrství ; —psie, 
světlovidnosť (choroba očí) ; —sféra, 
světlokruh ; —skop, světlo viď, světlo- 
zor ; —technika , osvětlovatelství, o- 
svěcovatelství ; —typ, světloobraz, ob- 
raz pomocí světla učiněný; —typie, 
světloobraznictví. 



I Fou (fú), fr., blázen, pošetilec; 2. bě- 

houn v šachu. [hromové. 

I Foudre (fúdr), fr., blesk, zablesknutí 

Foulard (fulár), fr., indická pestrá lát- 
ka hedbávná. 

Foule (fúl), fr., hromada, houf (lidí). 

Fourag-e (furáž), fr., píce, obrok (ko- 
ním) ; — eur (furažér), picovník ; —iro- 
vati, furažírovati, picovati, píci n. ob- 
rok sháněti. 

Fourgon (furgon), fr., pohrabáč, šťara- 
dlo do kamen ; 2. vidlice , vidličat- 
ka (vůz). 

Fourier (furýr), fr., vojenský úcetník; 
dvorský /., dv. obstaravač (jenž vy- 
plňuje rozkazy dvorského maršála) ; 
—schiitz, fr.-něm. , (sprostě forejšic), 
vojenský sluha. 

Fourn-ier (furnýr), dýha, obložek dře- 
věný, vykládání dřevěné , tenounké 
desky dřevěné k vykládání svršků ; 
—iture (íurnytýr) , fr., potřeby, záso- 
by; 2. dodávka. [várna. 

Foyer (foajé), fr., ghnisko; 2. zahře- 

Fra, it., skráceno z frate , bratr (ře- 
holní) ; Fra Bartolomeo, br. Bartolo- 
měj ; Fra Diavolo, br. ďábel, pově- 
stný loupežník v Neapolsku r. 1760 
—1806. 

Frag-ilis, lt. , křehký; —ment, z lt., 
zlomek, úlomek; -mentami, zlome- 
čný, zlomkovitý ; —menlista, zlomko- 
pisec, vydavatel zlomkův. 

Fracht, něm., náklad. 

Fraise (frés), fr., okružník, krejzlíček, 
krajkový nabíraný nákrčník. 

Frajle, z něm. Fraulein, slečna. 

Frak, lehký kabát, jehož šosy jsou z 
předu vykrojeny; —ce, z lt., zlomek, 
úlomek, úryvek, odštěpek; —tura, 
lomené písmo, druh německého tiska- 
cího písma. 

Frambesie, z fr., malino vky. malino vi- 
ee, malinová vyraženina. 



Fraueaise 



— 95 — 



Frosco 



[Fianc.ais (fránsé), ťr., francouzský; h 

fa p-angaise, na spůsob francouzský. 

•Francie, Francouzsko, veliká země,- v 

i níž žijuu Francouzi, mezi Belgií, Ně- 
meckem, Švýcarskem, Itálií, Spaněl- 
j skem a Atlantským mořem. 
JFranciscus v. František. [vá nemoc. 
(Francouze, příjice, čema, jistá nakažli- 
| Frangopanky, druh hrušek podzimních, 

šťavnatých s tvrdou slupkou. 
Frank, Francouz ; 2. křesťanský Evro- 
pan v Turecku ; 3. stříbr. peníz fran- 
I eouzský asi 40 kr. r. m. ; —atura, 
' vyplacení poštovného ; -furt nad Mo- 
I hanem, město v Německu, druhdy 
město říšské asi s 60.000 obyv., pro- 
slulo v novější době r. 1848 — 1849 
německým parlamentem , jenž však 
ničeho nezřídil a podivně skončil ; 
—fnrfák, přívrženec německé strany 
v Cechách, která r. 1848 mermomocí 
' chtěla Cechy příměti k volbám do 
i něm parlamentu ; —o, vyplaceno, bez 
poštovného (píše se napsáních); —o- 
brod v. Frankfurt ; —olin, horský te- 
třev ; —ornanie, třeštění po francouz- 
štině ; —opánky v. frangopanky ; — o- 
cati, psaní napřed vyplatiti ; — ové v. 
Frank 1. 2.; — y, něm. Frankenland, 
krajina v Německu. 
Františ-ek, jm. muž., z lt. Fvandscus, 
něm. Franz, franeský ; —káni, mniši 
z řádu sv. Františka z Assisi ; — ko- 
vy lázně , něm. Franzensbad , m. v 
Cechách. 

Franz, něm., v. František ; —band, fran- 
cká vazba, polokožní v.; —brantwein, 
vinná kořalka. 
Frapp-antní, překvapující , zarážlivý, 
nápadný ; —irovati, překvapovati, za- 
rážeti, dojmouti. 
Fráse. z re, rčení, spůsob mluvení; 

výraz, prázdná slova. 
Fraseologie, mluvosloví, vvrazosloví. 



Fraskat-anky, —inky, it., květinářky. 

Frastika, nauka o proslovování. 

Frater, lt. , bratr, zvi. klášterní : pl. 
fratres, bratří ; —tušovati, bratříčko- 
vati s kým ; —nitaji , lt., —nitě, fr.. 
bratrství. 

Frau, něm..; paní ; —cimor, (z něm. Frau- 
enzimmer), slula v 16. a 17. stol. v 
Cechách dvorská družina ženských a 
jejich příbytek. 

Fraud-atio, lt., podvedení koho ; —ator, 
podvodník ; —ulentia, podvodnosf. 

Fráulein, něm., slečna. 

Fraus, lt , podvod, uskok ; in fraudem 
creditorum, ke škodě věřitelův. 

Fray (frai), šp., bratr řeholní. 

Frazada, šp., houně na koně; 2. muž- 
ský plášť v Mexiku. 

Freeholder (fríhólder), ang., svobodník 
v Anglicku. [mořská. 

Fregatta, rychlá třístěžňová loď ná- 

Freia, v nor. bajesl., bohyně lásky a 
úrody. 

Freitag, něm., pátek. 

Freiwilliger, něm., dobrovolník. 

Frej, námluvy, zálety ; —ir, záletník ; 
—írka, záletnice. 

Frekv-ence, z lt., v. frequentia; — en- 
tace v. frequentatio- 

Fremdworterbuch, něm., slovník cizích 
slov, si. cizích jazyků , si. cizojazyký. 

Fren-esie, —itis, z řc. , zánět mozku ; 
2. blouznivosť, povzteklosť ; —etický, 
—itický, povzteklý ; —olog, leboslovec, 
leboznalec; —ologie, lebosloví, lebo- 
zpyt, leboznalectví. 

Frequ-ens , lt , navštěvovaný , živý ; 
—entant , navštěvovatel (trhu atd.) ; 
—entatio, lt., navštěvování , obchoď ; 
—entativum, opakovači časoslovo ; — en- 
tia, lt., častá n. opětovaná návštěva ; 
2. fr., —ence, navštěvování úřadu. 

Fresco (— ko), it. , Čerstvě , živě ; fr.. 
malba na obmítce, malba na vápně: 



Fretka 



96 



Full di 



al fresco malovati, na obmítce ma- 
lovati. 

Fretka, vreta, vret, zvíře kunovité. 

Fretta, it., spěch ; con fr., spěšně. 

Freyja v. Freia. 

Friand (frián), fr., labužník, panilskář; 
— ise (fryáhdýs), fr., pamlsky, lahůd- 
ky, labužky. 

Fric-andeau (frikándó), fr.. dušená te- 
letina; —andelles, fr., pečené knedlí- 
Čky z masa ; —assée, fr. , odvárka, 
podpoušťka. 

Fridolín, jm. muž., mírný. 

Friedrich, Bedřich, jm. muž., mírumi- 
lovný ; —sďor, Fridrišák (zlatý peníz 
pruský ražený od r. 1713 za Frie- 
dricha I.). [koláekář. 

Frigg-a v. Freia ; — itore (fridžitore), it, 

Frigid-arium, lt., chladí rna (v řím. lá- 
zních) ; — u-s, lt., studený, mrazivý. 

Fiik-andelky v. fricandelles ; — as v. 
fricassée ; — ce, z lt. frictio, tření. 

Frimaire (frimér), jinovatečník , pod- 
zimní měsíc francouz. republiky od 
21. listopadu do 20. prosince. 

Frip-ier (fripjé), fr., vetešník; —iere, 
vetešnice ; —on (fripon), šelma, taškář. 

Fris-age (frisáž), fr., laťoví, mřežoví ; 
—eur (frisér). fr., kadeřník , vlásen- 
kář, strojič vlasů ; —irovati, kadeřiti, 
vlasy strojiti ; —ové, severogerman ■ 
ský národ ; —oir (— soár), rydélko ; 
—ura* příčeska, záčes, ustrojení hlavy. 

Fritta, it., směs sklená. 

Frivol-ita, z lt. , marnost , prázdností, 
malichernosf, rozpustilost; —ní. mar- 
ný, prázdný, malicherný; lehkovážný, 
rozpustilý. 

Frodřna, jm. žen., rozumná. 

Frond-a, ir.f rondě (frónd) = prak. stra- 
na ve Francii, která odporovala za 
nezletilosti Ludvíka XIY. kardinálu 
Mazzarinimu v 17. stol.; —eur (ťrón- 
dér), fr., hánce vlády, nespokojenec. 



I Front-a, fr. fronte (fron), z lt. frons, 
čelo, průčelí, přední strana ; de front, 
fr., z předu ; front ! čelem ! (komman- 
do) ; —ale, náČelek ; —on (frontón), 
fr., náČelí, průčelí, lícní štít. kabřinec. 
Frott-eur (frotér), fr., třeČ, roztěrač, na- 
těrač podlahy; —oir (frotoár), fr., na- 
těrači hadr, třecí kartáč. 

Fruct-idor (fryktydor), fr., ploden. mě- 
síc franc. republiky od 18. srpna do 
16. září; —ificatio. z lt., zúrodnění: 
—vařiv*, uživatel, kdo něčeho užívá : 
—uosus, lt., úrodný; —us, lt., plod: 
f pi*irni anni. důchody prvního roku 
(na duchovním obročí). 

Frug-alis, lt., šetrný, střídmý, mírný; 
—es\ lt., plodiny ; osení, obilí. 

Frumentum. lt.. obilí. 

Frustra, lt., nadarmo, marně. 

Frygia, někdejší jméno krajiny v Ma- 
lé Asii. 

Fryne, řc, svůdnice. 

Ftha, jisté božství ve st. Egyptě. 

Fthi-riasis, z řc. . všivice (nemoc) ; 
— sis, řc, mze, úbytě (nemoc). 

Fthor-a, řc, zkáza, záhuba; —Hon, 
řc, vypuzovací prostředek n. lék. 

Fucus, chaluha (rod mořské řasy). 

Fueros, šp, výsady či svobodyjistých 
krajin ve Spanělích. 

Fufajka, rus., flanelová duŠehřejka. 

Fuga. lt.. útěk: 2. hudební skladba v 
níž jistý nápěv dle určitých pravidel 
se provádí : —ra, veliká píšťalka pa- 
stýřská. 

Fuchsia ozdobná rostlina se svislými 
červenými květy , pojmenovaná dle 
botanika Faclise, f 1565. 

Fuimus Troěs, lt., (dle Virgila) bývali 
jsme Trojští t. j. naše sláva ta-tam : 

Fuit, lt., byl, —a, —o. 

Fujara v. fugara. 

řulgor, fulgur, lt.. blesk. 

Full dress, ang., úplný úřední oblek. 



Fulmen 



97 



Fy matický 



Fulmen, lt., blesk. 

Fulniin-ace, z lt., blýskání , bleskot ; 
třaskání třaskavého stříbra ; —anlní, 
e lt., bleskový, hromový. 

Funi-ada, čadidlo, kouřidlo ; —aria, lt., 
dymnivka, routička (rstl.) ; —arium, 
dyinovna, sušírna ; -arohj, výpary; 
— et (fyraé), tr.. příjemný zápach z 
vína a masných pokrmův; —igace, 
proknřování ; —igocati , prokuřovati, 
prokaditi ; —us, lt., pára, kouř. 

Funambulista, provazolezec, metelník. 

Fund-ace, z lt.. založení, nadání, na- 
dace ; —ační, nadací ; —ament, základ, 
podstavec, podstavník; —ameniálni, 
základní ; —ator, lt, zakladatel ; —i- 
rovatl, —ovati, založiti; — us, lt., pů- 
da, pozemek ; /. instructus, hospodář- 
ské příslušenství, hospodářský dvůr. 

Funebre (fynébr), fr., pohřební. 

Funer-álie, pohřební vydání, v. na po- 
hřeb; —ální, pohřební; funestus, lt., 
záhubný, nešťastný. 

Fung-in , houbovina ; —ir ovati , úx&d 
spravovati, zastávati ; — it, houbokam ; 
—osuš, lt., houbovatý ; — us, lt., houba 
(rostl, i choroba). 

Funiculus, lt., provázek. 

Funkoe, z lt. functio , úkon , práce ; 
Činnost, řízení; —ionár, konatel, úkon- 
ník; —tónovati v. fungirovati. 

Funus, lt., pohřeb. [vášnivě. 

Fuocoso, focoso, con fuoco, it., ohnivě, 

Fuora, it., zevně, venku. 

Fůra, z něm., povoz s nákladem. 

Fur, lt., zloděj ; —áz , —ažirovati v. 
fourage , fouragirovati ; —cula , lt, 
kost vidličná, rozsochatka ; —fur, lt., 
otruby ; —iant, hrdouš, nadutý člověk ; 
2. jistý národní tanec Český ; —ie, 
lt., vzteklosť ; 2. v bajesl., lítice, vztek- 
lice (k trestání zlých v podzemí), též : 
dračice, zlá žena; furia infemalis, 
pekelný červ ; —or, lt., vztek ; 2. ba- 
Rank : Slovník novinářský. 



žení po něčem ; f. teutonicus, vztek 
německý ; —ore, it., hlučná pochvala, 
pochvalný hluk. 

Fiirst, nem., kníže. 

Furtum, lt., krádež. 

Furunkul, z lt., ohnivý n. krvavý nežit. 

Furýr v. íburier. 

Fusie z lt., fusio, splynutí, sloučení. 

Fusil (fysí), fr., fttzyja, polsky, ručni- 
ce, flinta; Fiisilier, pěšák, pěší voják 
s ručnicí. 

Fusillovati, ručnicí zastřeliti. 

Fusta, it., malá nákladní loď na Du- 
naji; fustage (fy stáž) v. fusti.. 

Fustanella, krátká běloskvoucí košile 
řecko-albanská. 

Fusti, it., ztráta, úbytek na váze zbo- 
ží po odpočtení obálky. 

Fustie, dítě bělocha a mustie. 

Fustikové dřevo, žluté dř. brasilské, 
žlutá pryzila. 

Futilní, z lt., ničemný. [Čeho. 

Futirovati se oČ, starati se oČ, dbáti 

Futro, z něm. Futter, podšívka. 

Futteral, futrál, pouzdro. 

Futur-a, It., budoucí, nastávající (t. že- 
na), nevěsta; —um (tempus), lt., bu- 
doucí Čas ; —um exactum , budoucně 
skonalý čas ; in —um , pro —o, pro 
budoucnost; — us, lt., budoucí. 

Fyl-akterium, z řc, strážnice; 2. zá- 
věsek, amulet (proti kouzlám) ; 3. pa- 
mětní lístek židův s desaterem při- 
kázaní, jejž nosí na Čele n. na prsou; 
—ax, řc, strážce (jméno psa) ; —e, 
řc, kmen, třída lidu, čeleď. 

Fyll-is, řc. jm. žen., pučící, kvetoucí ; 
— ?č, listokam ; —odium, licholist (na 
rstl.) ; —ofag, listožrout (zvíře) ; — on 
řc, fyllum, list; —opoda, raci lupe- 
nonozí; —opodium, listové podnoží (na 
rstl.); —ostoma, listohubec (netopýr), 

Fylon, řc, čeleď, kmen. 

Fyma, řc, otok ; —tický, oteklý. 
7 



Fysa 



Galaktosís 



Fys-a, řc, vítr, vánek; 2. bublina; 

—agogam, lék proti větrům ; —alith, 
bublinokani ; — ma, —esis, bubnacka, 
nadutí; —éter, vorvaň (mořský ssa- 
vec) ; —harmonika , nástroj hudební 
varhantím podobny, vynalezený r. 
1821 ; —iater, siloleeec, lékař jenž 
léčí přírodní silou ; —iatrický, silole- 
Čební ; —iatrie, siloleeba, léčení pří- 
rodními silami; — ik, silozpytec; 2./"., 
—ikus, městský n. okresní lékař ; —i- 
ka, silozpyt; —ikální , silozpytecký, 
silozpytní ; /. kabinet, silozpytna;— i- 
kant, silozpyták, přírodomudrák; —i- 
kát, řiřad městského n. okresního lé- 
kaře ; —ikotheologie, přirozeué n. pří- 
rodní náboženství. 
Fysio-fil, přírodomil ; —filosofie, přiroze- 
né n. přírodní mudrctví ; —genie, pří- 
rodotvorba ; —gnom, —gnomisla, tvá- 
řezpytec; —gnomie, tvář, tvar n. tvář- 
nost obličeje ; —gnomika, —gnomoni- 
ka, —gnomonie, tvářezpyt, tvářeznal- 
ství ; —gnoraický, tvářezpytecký ; —gno- 
' typ. tvářekres ; —gonie v. fysiogenie ; 
—graf, přírodozpytec ; přírodopisec ; 
—grafie, přírodoznalství, přírodopise- 
ctví; —kratičký, príro do vládirý ; —kra- 
tičká soustava, ve státním hospodář- 
ství , nauka , dle níž jest nejvyšší 



rozkvět rolnictví základem národního 
bohatství ; —krati, přívrženci ťysiokra- 
tické soustavy; —kratie , přírodovlá- 
da ; —kratismus , přírodovládí ; — log, 
přírodoslovec, přírodozpytec ; —logi- 
cký, přírodoslovecký ; —logie, přírodo- 
sloví, přírodozpyt ; —nomie, nauka o 
zákonech přírodních; 2. v. fysiogno-. 
mie ; —sof přírodomudre ; —sofie, pří- 
rodomudrctví, 

Fyt-alie, z řc, roštění; —euona, rost- 
lina ; —eusis, rozsévání, roštění. 

Fyto-biologie , Činosloví a životosloví 
rostlinné; —fag, rostlinojedec, b}'lo- 
žrout ; —gen, podstata rostlinná ; —ge- 
ny, kameny rostlinné ; —geografie, o- 
bytosloví rostlin ; —glyfy, kameny s 
otisky rostlin; —gnomomka, poznává- 
ní rostlin; —gnosie, rostlinoznalectví ; 
—graf, rostlinopisec ; —grafický, rost- 
linopisecký ; —grafik, rostlinopis ; —Uth, 
rostlinokam; —logie , rostlinosloví, 
rostlinozpyt ; —nomie, rostlinoskum ; 
—jpatliologie, choroboskum rostlinný; 
—saiirus, býloještěr; —theologie, ná- 
boženství rostlinozpytecké; —tomie, 
pytva rostlinná; —tropie, přeměňová- 
ní rostlin ; —zoon, býložilec, 

Fyturgie, rostitelství, rostba, nauka o 
rostbě. 



O. 



Gabara (korábek), mělká strážní loď. 
Gabella, it., poplatek, dávka. 
Gabion, fr., hradební koš. 
Gabriel, hebr. jm. muž., muž boží ; —a, 

jm. žen., žena boží. 
Gagat, Černý jantar, smolný uhel. 
Gage (gáž), fr., služné, plat. 
Gaillard (galjár), fr., čtverák , dobrá 

kopa, pěkný kvítek; 2. nadloděk. 



Gajo, it., gawient (géman), fr., vesele, 
bodře, [skvostný oděv. 

Gala, dvorní slavnost; 2. slavný oblek, 
Galakt-it, mlékokam, mléčník ; —ofag, 
mlékopijec ; —ografie, mlékopis : —o- 
logie, nauka o mléčných šťávách ; —o~ 
meter, mlékoměr: —opyra, —opyretos, 
horuČka k mléku; — orrhea, mlékotok; 
—osis, zmléčnatění. 



Galan 



99 



G aniirovati 



Galan, milínek; — ťer?e, dvonaost, zdvo- 
pilosf, spůsobnosť; 2. šperk, ozdoby, 
ozdobiny; —lhomme, —tou, dvořák, 
dvořílek : —tin, shuřonáek ; — tni, dvor- 
ný, zdvořilý, spúsobný. 

Galatine v. gelatine. 

Galea, řč., kočka; 2. lebka (v rgtl.). 

Galej-e, veselná loď s nízkým krajem, 
na níž odsouzení zločinci konají prá- 
ce veslařské a j. ; —n{ otrok, zloči- 
nec na galeje odsouzený ; galeot^a, 
galiona, španělská loď k převážení 
stříbra ; galerie v. gallerie. 

Galeta, it., calta. 

Galie v. Gallie. 

Galilea, krajina v Palestině. [tenina. 

Galimatias, nesmysl, hatlanina, zma,- 

Galiondii-aga, tur., velitel lodníkův. 

Galizien, něm., v. Halič. 

Gall-a v. gala ; — «č, duběnkan ; — m'e, 
sloupová síň; 2. sbírka obrazův; 3,. 
podkopoí chodba; 4. přínebí, přístro- 
pí, poslední místo v divadle ; —erte, 
huspenina, klíhovina, rosol; —icolae, 
duběnčice (hmyzj ; —icism, zvláštnost 
francouzského jazyka ; — -/e, starý ná- 
zev Francie, a její obyvatelé sluli 
GaUov.é ; —imathias v. galimatias ; 
—.omanie, bažení po jazyku a mravích 
francouzských ; — on (gelen) , ang., 
anglická míra s 4 quarty ; — us, du- 
běnky. 

Galon, fr., stříbrný n. zlatý prým. 

Galop, cval, trysk, úprk; 2. g.^ —áda, 
kvapík (tanec) ; —in (galopeh) , fr., 
poběhač, poslíček; 2. důstojník na 
posýlky; —ovati, tryskem ujížděti. 

Galvan-ismus, zvláštní druh elektřiny 
vyvozené n. př. dotknutím-se těla lid- 
ského spojenými kovy, n. př. činku 
a mědi, olova a stříbra a j. ; —orne- 
ter, —omšr, přístroj k měření galva- 
nismu ; —oplastika, —otvarnidví, upo- 



třebonígalvanismu k dělání rozličných 
tvnniv v kovu. [Páně. 

Gamaliel, hebr., jm. muž. , splacovač 

Gamb-a, viola di g. , violončel , malá 
basa; —ista, kdo hraje na gambu. 

Gamelion, řc, sedmý měsíc stár. atti- 
ckého kalendáře asi od 10. ledna do 
6. února. 

Gamin (gamén), fr., uličník, kuchtík. 

Gamma, jméno řeckého písmene JT (y) ; 
fjariimc^ fr., stupnice' hudební, skála. 

Ganglion, čidelní uzlina ; 2. navní n. 
vlaská kosi 

Gangréna, sněť, pal (údu). 

Ganivet, fr., řezáček hojičův. 

Gant, dražba. 

Ganymedes, krásný mladík, jehož Zeus 
v podobě orla odvedl a svým číšníkem 
učinil. 

Garant, rukojmě; —ie, jistota, bezpeč- 
nost; 2. rukojemství ; 3. správa (e- 
vikce) ; —ovati komu něco, jistotu dá- 
ti za něco, pojistiti Čeho, ujistiti ně- 
cq, bezpečnost dáti komu ; 2. g. za 
koho, ručiti za jiného, uručiti se za 
koho, rukojemství dáti komu. 

Garho, it. a šp., dvornosť, spůsob ; con 
g., slušně. 

Gard-a, z fr. garde, stráž ; — e du corps, 
životní n. osobní stráž; —efoba, šat- 
nice, oděvna ; 2. šatstvo, oděv ; —ero- 
bier, šatník, oděvník; —ina, opona, zá- 
clona, závěsa ; —wta, strážce, strážník. 

Gargaris-ace, —nuis , kloktání ; -ma, 
klokadlo, kloktadlo, klokotadlo ; — o- 
vati, kloktati. 

Gargote, fr., obecná kuchyně, veřejná k. 

Garibaldi Josef, * 4. Července 1S07 v 
Nizze, proslavil se v 1. 1848, 1859 a 
1860 co statný a obětovný bojovník 
za nezávislost Itálie. 

Garmond, druh písma. 

Garaěc, míra v Polsku a Rusku. 

Garn-irovati, lemovati , obroubiti ; 2< 
7* 



Garnisona 



— 100 — 



Gcntiauin 



ozdobiti, okrášliti ; —isona , posádka 
(vojenská) ; — itura, lem, obruba ; 2. 
ozdoba, okrasa ; 3. výprava, vystro- 
jení; 4. kování (na ručnici). 

Gas, plyn ; —konnáda, ehvastavá n. vy- 
chloubavá řeč; —ometer, plynoměr. 

Gast-eropoda, pl., břiclionožci ; —raeum, 
přída, přední povrch dříku a břicha ; 
—ricismus. snědek ; —rlcký. žaludeční: 
—rilóg, břich omluvec; —rilogie , bři- 
ch omluvectví ; —rimarg, žrout ; —ritis, 
zánět žaludka. 

Gastro-cele, průtrž žaludka ; —latrie, 
—mánie, břichopasba, břichopasectví, 
pasení břicha ; —manile., břichoprava ; 
—nom, labužník ; —nomie, kuchyňské 
umění, labužnictví; —whagie, krvá- 
cení žaludka'; —tomie, břichořez. 

Gatě, sic, spodky. 

Gaud-eamus, lt. , radujme se; —ium, 
veselí. [ckv. 

Gaucho (gaučo). šp., skoták jihoameri- 

Gavial, krokodil ve Východ. Indii. 

Gáza, pavuČník, jemná tkanina. 

Gazela, druh antilop ; 2. g., ghazela. 
druh básní. Gazetta, noviny. 

Gazometer v. gasometer. 

Gazon, fr., trávník. 

Gáže v. gage. [Průších. 

Gdaňsk, něm. Danzig, m. přímořské v 

Gea, řc, země; vře. baj., bohyně země. 

Gehenna, džehenna, hebr., údolí u Jeru- 
salema, kdež obětovali modle Moloch ; 
2. peklo. Geistika, zeměznalectví. 

Gelasius, řc, jm. muž., bodrý. 

Gelatine (želatin), fr., klihovina, roso- 
litia; gelée (želé), fr., rosol. 

Gemara, hebr., objasnění talmudu. 

Gemelli, lt., blíženci. 

Geminatio, lt., zdvojení, zdvojování. 

Gemma, lt., poupě ; 2. řezaný drahokam. 

Gendarme (žándarm), četník, strážce 
veřejné bezpečnosti ; —rie, Četnictvo, 
stráž veřejné bezpečnosti. 



Gene (žen'), fr., muka; 2. nesnáze. 

Genealog-ista, rodopisec; — ie, redopis. 

Generace, plození ; 2. původ, rod ; 3. 
pokolení lidské. 

Generál, fr., polní vůdce; vojevůdce > 
g. en chef (ž. áh šef), nejvyšší voje- i 
vůdce ; en generál, fr., vůbec, všeo- p 
becně ; —adjutant, hlavní pobočník ; 
—át, důstojenství generála; —auditor, i 
hlavní vojenský sudí; —bass* očísle- p 
ný bas. 

General-is, obecný; —isace, zvšeobecně- p 
ní ; —issimus, nejpřednější vojevůdce 
— ita, sbor generálův, sbor polních i 
vůdcův. 

Generální, obecný, všeob. , hlavní; 
—ator, ploditel ; 2. paroplod ; —eux, - 
(ženeréz), fr., šlechetný ; 2. štědrý. 

Gene-sis, vznik, vznikosloví, rodosloví; 
2. první kniba Mojžíšova, v níž psá- * 
no o stvoření světa; —thliolog, rodo- 
pravec ; —tichý, počáteční, vznikový, 
vznikojevný, vznikoslovný ; —vre (že- i 
nevr'), fr., jalovec ; 2. borovička, ja- 
lovcová kořalka. 

Geniální (ženiální), duchaplný, ducho- 
mocný, důmyslný. 

Genie (zený), fr., duch tvorci, veleduch, : 
vtip; důvtipná hlava ; corps de g. (kór ji 
de zený), stavitelský sbor vojenský, f 

Genirovati (žen . .) koho, překážeti í 
komu , obtíž n. nesnáz Činiti komu ; i 
g. se, ostýchati se. 

Genista, lt., kručinka (rstl.). 

Genit-alia, plemenidla, údy plemenicí ; \ 
—iv, —ivus, sklon n. pád rodový ; —or, 
ploditel. 

Genius, duch strážný ; geniové', ducho- : 
vé, bůžkové. 

Gennah (dženna), ráj mohamedánův. 

Genre (žánr'), fr., druh, spůsob, — oba } :. 
2. životomalba, obraz ze života. 

Gentian-a lt., hořec, hořčec (rstl.) ; —in, 
hořcovina. 



Gentil 



— 101 



Glacé 



Gentil (žantýl), fr., zdvořilý, spůsobný ; 
—honíme (žantyljonim'), fr., gentleman 
(džentlmen), ang., šlechetný, poctivý, 
spořádaný člověk ; — ia (nomina), lt., 
rodová jniena; genťry (džen— ), ang., 
nižší šlechta v Anglii. 

Genus. lt., rod. 

Geo-désie, z řc. , zeměměrství; — det, 
zeměměi-ec; —dynamika, silověda hut- 
ných (pevných) těl ; —gnosie, země- 
znalectví ; —gvost, zeiněznalec ; — go- 
nie< nauka o piivodu zeině ; — graf, ze- 
měpisec; —grafický, zeměpis iý; —ťjrm- 
fir, zeměpis ; — log, zemězpytec; —lo- 
gický, zemězpytný; — logie, zemejspyt; 
—manf, zeměpravec ; —mantie, zeme- 
prava ; —meter, měřic, měřitel, země- 
měr; —metrický, měřický; —metrie, 
měřici ví. zeměměrství; — rg, Jiří (z řc. 
—orgos), jm. muž., rolník; —rgina, Ji- 
řinka (rstl.) ; —skop, zeměhled. 

Gepard, šelma kotovitá, ježto ochočena 
slouží při honbě. 

Gerah, heb., bob ; 2. nejmenší váha 
Hebréúv. [(rstl.). 

Geranium, z řc. , capi nůsek, kakost 

Gerant (žer . .), fr., naddělný, dílo ve- 
doucí ; přednosta redakce. 

Gerboa v. jerboa. [krásy. 

Gerda, Gerdura, v nor. bajesl., bohyně 

Gerhard, něm., jm. muž., udatný , o- 
štěpník. 

German , lt., Němec ; — ia, Německo ; 
—ismus, zvláštnost německého jazyka ; 
němcomluv; —isovati, poněmčovati ; 
—ista, znalec německého jazyka. 

Germinal (žerm . .), pučen (první jar- 
ní měsíc ve Franc, republice, od 21. 
března do 19. dubna). 

Geront, řc, staršina, radní ; —okratie, 
vláda starsin. [pnice. 

Gertruda, něm., jm. žen., udatná, oště- 

Gerund-ium, konavý spůsob ; —ivum, 
přídavno-konavé. 



Gerusie, z řc, rada starŠin. 

Gest-ace, z lt., nošení; 2. chování-se; 
—ihdace, posunkování, posuňky; —io, 
lt., činění, jednání ; — us, pohyb, po- 
suněk. 

Ghasela v. gazela 2). 

Ghetto, it., židovské město v Éíměaj. 

Giaur (ďaur), tur., nevěřící. 

Gibbon, dlouhoručec (opice). 

Gibellini, přívrženci Německých císa- 
řův v Itálii v střed. věku. [kolka. 

Gig, ang., dvoukolý vidličný vůz,dvou- 

Gigant, obr; —ický, obrovský; —olo- 
gie, učení o obřích ; —omachie, vál- 
ka obrův. 

Gilbert, jm. muž., slavný. 

Gilet (žilé), fr., vesta, živůtek. 

Gin (džin), ang., —evre v. genevre 2). 

Giocoso, giocosamenle, giojoso (džo— ), 
it., žertovně. 

Giorgino (džordžino), it., stříbrný pe- 
níz v Janově a Modeně. 

Giovine Italia (džov . .), it., Mladá Itá- 
lie (tajný spolek politický). 

Giraffa (žirafa), velbloudokrčec (zvíře). 

Girandole (žirandol) , fr. , girandola 
(džir . .), it., paprskový svícen. 

Gir-ant (džir . .), převodce směnky; 
—atar, převodník směnky ; —o (cžiro), 
it., převod; g. io. bianco, převod na 
prázdném ; —ovati, převGSti směnku 
na koho. 

Girondisti (žir . .), poslanci z franc. 
departementu Gironde v čas Í.Franc, 
republiky. 

Girouette (žiruet) , fr., povětrní korou- 
hvička; 2. větroplach. 

Gitan-a (chytána), šp. , cikánka; —o, 
(chyt . .), cikán. 

Giusto (džusto), it., přiměřeně, vhodně. 

Glabella, lt., rozbrví. 

Glaee (gl»s), fr., mražené; 2. zrcadlo ; 
glacé (glasé), hedbáví zlatem n. stří- 
brem protkané: glacé-rukavičky, (Gla- 



Glacies 



— 102 



Goít 



cé-Handschuh), lesklé n. hladké ru- 
kavičky ; glaeies, lt., led. 
Glacis (glasí), fr., koliště, obhradí. 
Glacon (glason), fr., kra ledu. 
Glad-iator, lt., šermíř, zápasník; — his, 
meč. 

Glagol, rus., hlahol ; 2. slovo ; 3. Časoslo- 
vo; —ica, spůsob slovanského obtíž- 
ného písma. 
Glanduí-a. lt., žláza; —osuš. žlaznatý. 
G-'asirovati T zmraziti; 2. vyleštiti, vy- 
hladiti; 3. polívati (hrnec); glasura, 
poleva, poliva, polévání (na hrnci atd.). 
Glauberova sůl, hořká sůl. 
Glauko-ma, běhno ; — sis, obělmení. 
Gletscher, něm., ledna hora, ledovec. 
Gleukometer, mesíomer, sladiměr. 
Gliss-ade, fr., sklonzačka; — antní, skluz- 
ký : lěktívý; —icato, it., lehce, sklnzee. 
Glob-osus, —idoms, kulovitý; —ularia, 
kulenka (rstl.) ; —ulus, kulička ; — us, 
lt.. koule; 2. g. (gl. terrestris), země- 
koule ; gl. coelestis, koule nebes. 
Glogau, něm., v. Hlohov. 
Gloch-ides. —is, kotviČka (rstl.); — ide- 

vs, kotvičnatý, ozubnatý (rstl.). 
Glomus, glomeruhis, lt, klubko. 
Glor-ia, lt., sláva; g. in exeelsis Deo, 
lt., sláva na výsostech bohu ; —iett, 
slavostánek ; —iola, záře; —iosus, lt., 
slavný. 
Gloss-a, řc, jazyk; 2. výklad; poznám- 
ka ; 3. spůsob básně; —algie, —agra. 
bolest' jazyka; —armm, slovář, výklad 
slov ; —ator, vykladač slov ; —itis, zá- 
nět jazyka.; —ograf, písař poznámek ; 
-omantie , jazykoprava ; —orrhagie, 
krvácení jazyka ; —olomie , pytvání 
jazyka. 
Glottologie, z řc, jazykoznalectví. 
Glouton (glutón), fr., hltoň, žrout. 
Glutin-ace, slepení; —antia, lepidla, sle- 

povací prostředky. 
Glyc-erie, řc, jm. žen., sladká; —erin. 



tukosladina , sladotuk ; —irrhiza, slad- 
ké dřevo ; lekořice (rstl.) ; —irrhi- 
zin, lekořicovina : —ium , sladík v. 
beryllium. 
Glyf, z řc, řez; vrub; —anon, rydlo, 
rydelko ; —ika, řezectví , řezbářství, 
sochařství, sošnictví. 
Glykometer v. gleukometer. 
Glypt-ika, z řc, v. glyfika; —ognosie, 
řezboznalsfcví ; —ografie, řezbopis ; —o- 
fhéka, řezbovna. sochárna; — g, rytiny; 
řezby; 2. řezané kameny. 
Gnafalium, z řc, protěž (rstl.). 
Gnesen, něm., v. Hnězdno. [v Karii. 
Gnidia, příjmí Venuše dle města Gnída 
Gnom, z řc, propovídka: 2. zemský 
n. horský duch ; —ieký, propovědní ; 
—ik, propovědník. propovídkář ; —on, 
sluneční hodily; —onika, nánka o slu- 
nečních hodinách. 
Gnosis, řc, poznání; gnosticismus, taji- 
noznalství; gnostický, tajinoznalský. 
Gnostik, tajinoznalec, tajinozpytec 
Gnu (ňu),pakůň (druh antilop v Africe). 
Gobel-et (gobolé). koflík, číška; —ette, 
ťr., malá loď se stěžni ;• —in {— én), 
fr.. koberce s vetkanými vzorky po- 
jmenované dle jich nálezce Gvbdina. 
God savé (sév) the king, ang., bůh za- 
chovej krále. 
God-dam (goddem), ang., Bxih mě za- 
trať: —et (godé), vlevacka (otvor ku 
vlévání do formy); — iveau , (— vó) , fr., 
paštika se sekaným masem. 
Gdding v. Hodonín. 
Goel, hebr., krvinník (nejbližší příbu- 
zný zavražděného, jenž měl právo k 
vyhledání a potrestání vraha!. 
Goeleta, loď na 50—100 tun. 
Goet-a, z řc, zaklinač: — ie, zaklínání 

duchův. 
Goffo, it,, hňup, ťulpas. 
Gog a Magog, hebr., nebezpečný, zá- 
hubný nepřítel. (Dle proroctví Eze- 



Gojiifl 



103 — 



Grafometer 



chielova kap. 38 atd., jest Qog kní- 
žetem v zemi Magog v sev. Asii). 

Gojim, bobr., ne-židé, křesťané apohané. 

Golf, záliv mořský. |u Jerusalema, 

Golgatka, Golgotha, chald., popraviště 

Goliáš, obr Filistínský . jejž David 
zabil křemenem z praku vyhozeným. 

Gomfia-sis, —sinus, ře. , zcitlivění zu- 
buv: laskominy. [kách. 

Goiiagra, ře., dna v kolonách, d. v čía- 

Gondol-a, it., —e, kocábka k projížď- 
kám v Benátkách ; —iére, it., —nik, 
kocábník, plavec kocábky. 

Gonfalon, fr., — e, it., korouhvička, pra- 
porecek na oštěpu ; —ier, praporečník, 
korouhevník ; 2. korouhevný pán ; 3. 
náčelník italské republiky St. Mari- 
no ; 4. policejní úředník v Papežsku. 

Gong, —gong, ruční bubínek Indův. 

Gonio-meter, úhloměr ; —metrie , úhlo- 
měrství. 

Gonorrhoea, řc, chamotok. 

Gord-ický uzel, uměle udělanj 5 - uzel od 
krále Frygického Gordia , jejž Ma- 
kedonský král Alexander rozfal; —ius, 
struněnec (červ). 

Gorge (gorž). fr., hrdlo, chřtán; 2. pr- 
sa; 3. žlábek ; 4. soutěska v horách; 
5. hrdlo hradby. 

Gorgo, —na, strašidelná žena; —ny, tři 
sestry (Stheno, Euryala a Medusa) s 
hadími vlasy, ohromnými zuby a ko- 
vovými drápy , jichž pohled zka- 
meňoval ; —nský, strašidelný, strašlivý. 

Gorica Čili Hořice, něm. Gorz, m. v 
Přímoří rakouském. 

Górlitz, něm., v. Hořelice. 

Gosudar, Hosudar, rus., pán. 

Gothifcký, gotický (jazyk, sloh, písmo 
atd.), od Gothuv. 

Gothové, větev národa staroněmeckého. 

Gouache (guaš), fr., guašová malba, m. 
vodními barvami. 

Goulu (guly), fr., žrout, hltoň. 



Gourmand (gurmán), fr., objedá, obli- 
za, labužník ; — isc, labužnictví. 

Gout (gů), fr., chuť, obliba ; — é, —er, 
svačina. 

Goutte (gut), fr. v. gutta. 

Gouvern-ante, fr., guvernantka, pěstoun- 
ka, vychovatelka ; —ement (guvern r - 
mán), fr., správa zemská, řízení zem- 
ské ; vladařství ; — eur (guvernér), fr., 
vladař, místodržící ; náiněstník : 2. pě- 
stoun, vychovatel. 

Grabouge (grabúž), fr., váda; 2. spú- 
sob hry v karty. 

Grace (grás), fr. , přízeň, milost; 2. 
vděk, půvab ; gráce a Dieu, bohu dí- 
ky; de gráce, s dovolením; par gra- 
ce, z milosti. 

Grácie, Milostenky (3 průvodkyně Ve- 
nuše) ; 2. vděk , půvab , půvabnosf , 
milostuosť ; graciosni, milostný, půva- 
bný; gracioso, šp., šašek. 

Grád, něm., z lt. — us, stupeň ; — ace, 
stupňování, vystupování ; post. ; —a- 
tiva (conjunctio) , stupňovací spojka ; 
—evole, it., příjemně ; —iny, stupňová 
sedadla; —irovati, —ovati, stupňovati; 
—uale, zpěv na stupních (v kostele) ; 
—uálni, stupňový; — uelni, stupňovitý ; 
—uovati, stupňovati ; 2. na hodnost 
povýšiti ; — us, lt., stupeň; g. cognati- 
onis, st. neb koleno příbuzenství ; g. 
comparationis , stupeň (postupu) ; g. ad 
Parnassum, krok k Parnassu (ruko- 
věť přicviČení-se v latinských verších). 

Graeca, pl., v lt., řecké věci (spisy atd.); 
Graecia, Řecko. 

Grafei-dion, — on v. grafidion. [nach. 

Graff-ito, —ato, it., šedá malba na stě- 

Graf-ický, z řc, písemní, — ný; 2. po- 
pisný", pisecký; — idion, pisátko ; —ika, 
pisectví; 2. písemuictví; — it, tuha (ke 
psaní):' —odrom, rychlopisec", —odro- 
mic, rychlopisectví ; —olith , psacek 
(kámen); —ometer, písmoměr, úhloměr.- 



Grallae 



- 104 



Grossista 



Grallae, pl., štíhláci, bahňáči (ptáci). 

G ramen, lt., tráva ; Gramhieae, trávy 
(rostl.). 

Gramia, lt, hnůj v očích. 

Grammaire (gramér), fr., v. grainmatika. 

Grammat-ický, mluvnický ; — ik. znatel 
pisatel mluvnice; mluvničník; — ika, 
mluvnice; —ikální, mluvnický; —ika- 
xler, malovědec, školometka ; —is-tika, 
mluvnictví, nauka mluvnická; —ola- 
trie, písmoslužba, přílišné vykládání 
slov nehledě k duchu ve spise ; —o- 
logie, nauka o mluvnici. 

Gramm-e, základní váha ve Francou- 
zích ; —it, psacek. 

Gran, z lt., zrno ; 2. řeka, Hron ; 3. 
město Ostři hom ; — dlie, zrnovina (v 
hutnic); —arius, obroČní písař; —cíl, 
drahý kámen barvy krvavé; 2. zá- 
palná kule ; —átníci, vojáci, kteří ně- 
kdy házeli granáty; nyní vojáci, já- 
dro pluku tvořící ; —atoid, —átotvar, 
tvar granátu; —átové jablko, rajské 
jablko, marhan. 

Grand (gran), fr., veliký ; 2. velmož 
Španělský ; — ezza, it., vysokomyslnost, 
w;ue«enosť; con g., —ioso, vznesené; 
—iosita, vznešenost. 

Gran-it, žula, zrnovec (hornina) ; —o, 
peníz v již. Itálii; —xdace, zrnění; 
— ulit, bělokam, bělokamen ; —idovati, 
zrniti; —ulum, zrneČko ; —um, lt., zrno. 

Grat-ia, lt., dík; —iale, lt., pocta, dar 
v poctu, d. k poctě; —ian, jm. muž , 
vděčný; —iavf (gr. ago, 4. pl.) lt., 
díky! děkuju! —ifikace, dar v poctu, 
d. ku poctě ; náhrada; —ifikovati, da- 
rovati komu co pro poctu, uctiti ko- 
ho Čím, nahraditi komu co: —ikulo- 
vati, omřežiti, mřížemi naznačiti ; — i- 
osní, milostný, půvabný; — is, zdar- 
ma darem , —ista, —nista, kdo užívá 
něčeho bezplatně Č. zdarma (n. př. 
žák. stravník); —ulace, přání (dobré- 



ho) ; —ulaní , dobropřejce , blahopř. ; 
—ulovati komu, přáti komu dobrého, 
př. štěstí. 

Gratz, Grátz, něm., v. Hradec. 

Grav-amen, lt., obtíž; —antia, ztěžující 
okolnosti (při provinění); —atus, ob- 
viněný; —e, — emenče, it,, vážně ; —eitr, 
(—ér), ryjec; —imeter, tížeměr, tího- 
měr; —irovati, rýti (do mědi, oceli, 
kamene atd.) ; —is (accentus), těžký 
přízvuk ; —itace, tížeměr, tíže obec- 
ná; —itas, lt., tíže; 2. mocnosť, pro- 
nikavosť slohu ; —ura, ryjectví ; 2. rytba. 

Graz, něm., v. Hradec Štýrský. 

Graz-ia v. grácie; con g., pixvabně; 
—ioso, it., půvabně, milostně. 

Gregatim, lt., stádně. 

Gregor, Řehoř. jm. muž., bedlivý, bo- 
drý ; —ianský kalendář, opravený no- 
vý kal. od papeže Řehoře XIH. r. 
1582. 

Grémium, lt., klín ; 2. střed, společ- 
nost, společenstvo, družstvo. 

Grenadier v. granátník. 

Grěve, fr., písečný břeh, násep. 

Grif, z něm. Greif, noh (bajeČ. pták). 

Grifonn-age (— áž), fr., mazanice, — a- 
nina , skrabanice ; —eur (—ér), fr., 
mazal, kaňhal. 

Grill-age (griljáž) , fr. , mřežoví ; — e 
(grilj), fr., mříže; 2. rošt, rožeň. 

Grimass-a, posuněk, pitvora, pitvoření. 

Grippe, chřipka (nemoc). 

Gris-aille (grisalj'), fr.', sed;, šedi vina, 
malba na šedo ; —etka, —ette, šva- 
dlenka Pařížská. 

Grisonnade, hantýrka. 

Grobián, hrubián, hrubec, hrubeš. 

Grog, ang., rumovka (rum s cukrem 
a vodou)- 

Gros (gró), fr.. veliké množství, veli- 
ká hromada ; g. ďarmée, hlavní voj ; 
en g., (obchod) ve velkém ; —sisla, 
velkoobchodník. 



105 



Gywis 



Groš (z lt. erassas), peníz někdy stří- 
brný volky, pak malý, posléze mě- 
děný. 

Grotesky, divé obrazy. 

Grunt, z něm. Grund, základ ; 2. po- 
zemek, poluosť ; — ovni kniha, kn. po 
zemkův ; —ovnik, inajetník pozemkťív. 

Guajacum, kvaják, dřevo svatém fran- 
couzsko, [v jižní Americe). 

Guanako, huňák (ssavee velbloudovitý 

Guano, ptačí mrva z ostrovům na po-, 
březí Peruvic 

Guard-ia, it., stráž; — k, kvardián, 
představený frantisk. klášteru. 

Guastaldia, úřad zemského správce. 

Gubem-átor , správce země; —ium, říze- 
ní zemské, správa zemská. 

Guelfové v. Welfové. 

Guerilla, Šp., potulná válka, malá válka. 

Guide (gíd), fr., průvodce; guidové. ži- 
votní n. osobní strážcové (franc pa- 
novníkův). 

Guido, jin. muž., průvodce. ' 

Guilloch-irovati (giloš . . .), propletá- 
vaii; — is (giloší), fi\, proplétání. 

Guillotin-a, stinadlo (stroj ke stínání 
zřízený r. 1792 od franc. lékaře 
Guillotina). 

Guimpe (genp'), fr., náprska jeptišek; 
2. živútek bez rukávův. 

Guinea, angl. zlatý peníz asi 10 zl. stř. 

Guinguet (géngé), fr., kamelot (látka) ; 
— te- (oénoet'), fr., krčma venkovská. 

Guirlande (gyriáRd), fr., věncoví , o- 
zíioby z kvítí. 

Guitarre v. kytara. 

Gulden, něm., zlatý (peníz). 

Gulistán, per., růžový sad. 

Gummi, lt., klí, klejovina, klovatina; 
g. arahicum, klí arabské ; g. elasticum, 
pružec, pružeť; g. gutta, žluť prysky- 
řičná; gummovali, gummou natírati. 

Guntaer, Vintíř, něm., jm. muž., bojo- 
vník, vojín. 



Gustatio, lt.. ochutnávání něčeho ; 2. 

přeďedky, přodkusky. [vnik. 

Gustav, švéd., jm. muž., hrdina, bojo- 

Gusto, it., v. guslus; — so, con gusto, 
chutě*- s chutí. 

Gustus, lt., chuť ; de gustibus non est 
disputandum, lt., (proti gustu žádný 
dišputát), proti chuti není boje. 

Gutta, lt., kapka ; g. opaca, bělmo ; g. 
porcha (perČa), perčovina ; g. romcea, 
červené pupence na tváři ; gummi 
gutta v. gummi ; guttae , (v stav.), 
perly ; — ti ni, po kapkách. 

Guttur, lt., hrdlo; —alis, lt., hrdelní; 
g. (consonans) , hrdelnice, hláska hr- 
delní ; —ální, hrdelní. 

Gyges, bajeČirý král v Lydii, jenž měl 
prsten, který činil neviditelným. 

Gymnas-iální, z řc, ke gymnasium ná- 
ležitý; —iarch, správce gymnasia; 
—iast, žák na gymnasium ; —ium, z 
řc, cvičiště; 2. škola, v níž se vyu- 
čuje dle jistých předpisův latinským 
i jiným předmětům 

Gymnast, řc, učitel tělocviku ; —iclcý, 
tělocvičný ; —ika , tělocvik ; —ikon, 
tělocvičný přístroj. 

Gymno-podové, z řc, bosáci (mnicho- 
vé) ; —ptera, nahokřídlí (hmyz i) ; — so- 
fisti, prostomudrci ; —spermia , naho- 
semené rostliny. 

Gyn-aikeion, řc, ženinec, komnata žen ; 
—aikologie, žennznalství, znání žen- 
ských věcí ; —oikomanie, ženkýlství ; 
—andvia , ženomužstvo , sourodstvo 
(rstl.) ;— o/on«n, pestíkonoš (rstl.); — o- 
stemium, sloupec plemenideiný (rstl.). 

Gyps, sádra; 2. sádrovec 

Gyr-ace, z řc, závrať; —ofag, fatkář; 
—oid, vratit.var ; —oma, mistička, če- 
šujka ; —omaatie, kruhoprava, hádání 
z kruhu ; —otrop, obratič ; —ovag* po- 
běhlík, tulák, pobuda; gyrus, gyros, 
řc, kruh (v rstl.). 



106 



II. 



H. skrác. hydrogen , vodík : h. a. = 
hoc anno č. hujus anni, lt., toho ro- 
ku; h. e. = hoc est, lt., to jest; h. t. 
= hoc tempore, lt., toho času. 

Habdala. hebr., svěcení sklenice vína, 
které Židé v sobotu u večer před 
rozchodem vykonávají. 

Hábe, dlouhý šat Arabův. 

Habeas-corpus-acta, z lt., zákon o bez- 
pečnosti osoby v Anglii od r. 1697; 
habeas tibi, lt., měj si to pro sebe, 
připiš to sám sobě. 

Habena, lt., řemen, uzda. 

Habentia, lt , pl., zámožnost. 

Haberdin, ang\, sušená treska. 

Habil-iment, oděv ; — ita , spůsobilosť, 
schopnosť ; h. svědkův, spůsobilosC k 
vydání platného svědectví; —itace, 
příspůsobení-se někoho k něčemu : 
—itovati, přispůsobiti koho k čemu ; 
h. se, př. se k čemu ; —lage (abiljáž), 
fr., připravování drůbeže ; — ní, spů- 
sobilý, obratný. 

Hábit, oděv, kroj, zvi. dlouhý svrchní 
šat ; —abilita, spůsobilosť k obývání ; 
— ace, obydlí, právo k bydlení; —aku- 
lum, obydlí; —ant, —ator, obyvatel; 
— us, lt., držení těla ; uvyklosť. 

Habl-erie, fr., žvatlavosť , vychlouba- 
vosť ; — eur, žvástal, žvatlal. 

Habrodietický, mlsný, vybíravý v jí- 
dlech, [ský dvůr. 

Hacienda (has . . .), venkovský n. sel- 

Hackney (hakny), ang., nrimochodník, 
klusák (kůň). 

hac lege, lt. , pod tou výminkou ; hacte- 
nus, až potud. 

Had-es, řc, podsvětí, svět stínů; —ji, 
V. hadži ; —ot (hadó), bílá rybí kosť. 



Hadž, tur., povinné putování Muhame- 
dánův do Mekky ; -i, turecký pout- 
ník (do Mekky) ; —ib, arab., ministr 
bývalých kalifů. 

Haere-sia, —ticas v. héresiji, heretik. 

Haf-i, arab., bosák; —is, —iz, mosle- 
min, který umí korán nazpaměť ; — fa- 
ry, řc. , odstavce v knihách proro- 
ckých,- jež u Židli v sobotu -Čítány byly. 

Hag-ada, hebr., modlitba Židův v svat- 
večer před hodem pasah ; -au, židov- 
ský předzpěvovatel v. chagan. 

Hagiasmus, řc, svěcení vody. 

Hagio-graf, životopisec svatých ; —grá- 
fa, písma svatá starého zákona, jež 
nenáleží ani k Mojžíšovým ani k pro- 
rockým , n. př. žalmy ; —log v. ha- 
giograf; -*-logie, pojednání o svatých 
věcech ; —logický, svatých věcí se tý- 
kající ; —logium, kalendář svatých; 
—pneumatika , nauka o svatých du- 
ších ; —tiká, nauka o zasvěcení, o zlep- 
šení života. 

Hagri, sibiřská krysa. 

Haché (hašé), hachis (haší}, fr.^ seka- 
né maso. 

Hai-k, veliký kus látky vlněné neb ba- 
vlněné, jaký přes sebe nosí Maurové 
v sev. Africe ; —martf kočující pastý- 
ři turečtí. 

Hajduk, úřední sluha v Uhersku; 2. 
loupežník , zvláště pak křesťanský 
zběh v Srbsku, Bosně a Bulharsku, 
jenž ze msty přepadá Turky. Mnohé 
hajduky oslavujou Jihoslované ve 
svých národních písních ; 3. v Uhřích 
jsou za Tisou krajiny nazvané okre- 
sy —ův. 

Hájek Vácslav z Libočan, kněz a spi- 



Hájek 



107 — 



Hanuka 



sovatol český, f 19. března 1553; je- 
ho kronika ( Hájkova kronika), napl- 
něna jest rozličnými bajkami o ná- 
rode Českém; Hájek Tadeáš z Háj- 
ku. * 1525, lékař a výtečný niathe- 
matik i astronom, f 1. září Í600. 

Hak-em. tur. muťti co nejvyšší sudí; 
— íní, mudrc, lékař; —im-baša, dvor- 
ský lékař v Persii. 

Hala v. holá. 

Halage (haláž), fr., tažení lodí ; liahdi, 
ťr.. hudba myslivců po zabití jelena. 

halbirovati, z něm., rozpůliti. 

Halcyon, řc. v. alcedo; —ský, tichý, 
pokojný. 

Half-crown (háfkraun), ang»., pul ko- 
runy, ang. mince ; —dress, poloviční 
oblek: —penny, půl trojníku. 

Halič, něm. Galizien, rakouská Čásf 
Polska, kde žijou Poláci i Rusíni;2. 
H., něm. Gatsch, m. v království Ha- 
ličském; 

Hali-eutika, řc. , rybářství ; —eutieký. 
rybářský ; —grafie, popis solí ; —che- 
lidony, mořské vlaštovky : —leolymby, 
potápěči ; —korax, mořský krkavec ; 
—natron, sůl mořská: —pterický , po 
povrchu moře létající; — tus, lt.,.dech, 
výpar. 

Halle, něm., sin, kobka ; dames de la 
lialle (dam dla bal), fr., rybářky a 
hokyně v Paříži. 

Hall-elujah, hebr., v. alleluja; —ucina- 
tio. lt., oslepenosf. žasl., zmámenosť; 
—acinovaný, oslepený, zmámený. 

Halo-gen, z řc, solík ; —graf, popiso- 
vatel solí; —grafie, popis soli, solipis; 
—chemie, lucba solí ; —locjie, nauka o 
sólech, soliznalství ; —mantie, proro- 
kování z hromádek soli, soliprava, 
věštba ze soli; —meter, soliměr, mě- 
řítko, váha na sůl ; —ny, parokruhy 
kol slánce n. měsíce; 2. kroužky ko- 
lem neštovic ; —ři , solivaři v Halle 



nad Šálou, potomci slovanského kme- 
ne; —isavhia\ řc., pěna mořská ; —sau- 
thos , smola solná na pramenech: 
—skoj), nástroj ke zkoušení slané vo- 
dy , sol i zor; — technici; ý , solivarský; 
-tcehnie, znalost solivarství. 

Halter-ista, tanečník s tyčkami rovno- 
vábovými; —y } z řc, tyčky rovno- 
váhové. 

Halurg. řc, solivárník, solník ; —ický^ 
solivarnieký ; —ie. solivarnictví, soli- 
varství, věda solnička. 

Ham-a, řc, najednou, pospolu; — ac, fr., 
visutá rohož ; —cd, tur., nosič ; —am, 
tur., veřejné lázně ; — asa, ar., sbírka 
staroarabských písní. Han v. chán. 

Hana, řeka a podle ní krajina na Mo- 
ravě, kdež žijou Hanáci, svým kro- 
jem, statností a zámožností proslulí. 

Han-aper (banépr) , angl., státní pokla- 
dnice; —džar, turecká dýka; —dzi 
v. chandži ; —esité, arab., jedna ze 
čtyř právo věrných sekt moslemů) ův. 

Hanka Vácslav, '• :: 1791, první biblio- 
tekář Čcs. národ, musea, nalezl roku 
1817 rukopis Kralodvorský; f 12. 
ledna 1861. 

Hannibal, slavný vojevůdce punický, 
* 247 př. Kr. , přísahal věcnou po- 
mstu Římanům, a vtrhl s punickým 
vojskem přes Alpy až do Itálie před 
sám Rím, odkudž pošlo latin, příslo- 
ví : II. anteportas, Hannibal před bra- 
nami (Rím a), t. j. nepřítel přede dA r eř- 
mi. Později vícekrát poražen , musil 
prchati, až konečně nevida spásy, o- 
trávil se r. 183 př. Kr. 

Hannisté , Čínští kupci v Kantoně v 
Číně, kteří mají ve svých rukou ob- 
chod s Evropany. 

Han-sa v. hanza; —mrt (aiisár), fr., 
srp, kosíř; —tise (hantýs), fr.; důvěr- 
né, tajné obcování; —týrkn, tajná veú 
1 židovská n. zlodějská ; —aka. hebr., 



Hanuí 



- 108 — 



Haipokrates 



liod židovský dne 25. kosleu, k osla- 
vě vítězství Judy Machabea : — us, něm. 
Hanns, skrác. z Johannes v. Jan ; — za, 
stel., (t. j. svazek), spolek obchodní slo- 
vanských pak /němčených měst Brém, 
Ham burka , Bukovce či Lubeku a 
j.; —zcaté Či —zovci, členové n. o- 
by vatelé hanzy ; —zeatský , —zovni, 
hanzy se týkající. 

Hapaxlegomena, řc, slova jen jednou 
přicházející n. řečená. 

Haplo-sis, re, zjednodušení; —tornie, 
jednoduchý řez. 

Happelourde (haplurd), fr., falešný dra- 
hokam; 2. prázdný lesk. 

Hapt-ieký, řc, chmatu se týkající ; h. 
klam , mámení chmatu ; —opodický* 
nožkami k zachycení opatřený. 

Haquet (haké), fr., vozík na těžký 
náklad. 

Harac, haradž, tur., daň z hlavy; ha- 
radži-baši, turecký výběrčí daně z 
hlavy. 

Haram v. harém. 

Harambaša, tur., náčelník hajdukův. 

Hara,ngu-e (haráng), fr., řeč při sla- 
vnosti , chvalořeč; — et (— gé) , sleď 
sardinská ; —eur (— gér) , chvaloře- 
čník. 

Harant Krištof z Polžic a Bezdružic, 
* 15G0, učený pán Český, projel Itá- 
lii i Malou Asii, bojovjíl proti Tur- 
kům i proti Ferdinandu II., sťat 21. 
června 1621. 

Har-ar, oddělení tui-eckého vojska , 4 
— 12.000 mužů; —as (hárá), fr., ko- 
bylna : 2. v. harras ; — bat, ar., malé 
závaží, grán ; —celeur (harslér) , fr., 
trapič, škorpíř ; —covníci (fr. tirailleurs), 
ve voj stě staročeském jednotliví po rů- 
znil rozestavení bojovníci ; —des (hard), 
fr.. sáty a prádlo; — di, fr., drzý, buj- 
ný; —diesse (— djes), fr., drzost; —em, 
—am, arab., obydlí tureckých žen ; 



— /«, hudební nástroj v podobě troj- 
úhelníku, potažený strunami. 

Hari-cot (— kó), fr., míchanina ze sko- 
pového masa a řípy; — got (— gó),fr., 
malá flétna ; —ola, lt., věštkyně ; — o- 
lace, věštba ; —olovati, věstiti ; blou- 
zniti ; —olus, věštec, hadač. 

Harlekin, z fr., šašek ; 2. pestrá vl- 
něná látka anglická; —ády, šašky, 
šaškovství. 

Harm-attan, záhubný horký vítr v záp. 
Africe; —oge, řc. , umělé smíšení 
barev. 

Karmoni-eello, hudební nástroj ostruně- 
ný vynalezený Bišofem v Děsově; 
—cký, souhlasný, svoimý ; —e, řc, 
souhlas, souzvuk ; —fil, souhlasu milo- 
vný; —chord, nástroj strunový od 
Bedř. Kaufmanna vynalezený 1808; 
—ka, nauka o souhlasu: 2. souhlas- 
nice, známý nástroj hudební Frank- 
linem vynalezený ; —kon, nástroj hu- 
dební, Meierem vynalezený ; —smus, 
snaha po souhlasností v psaní ; —sáva- 
ti, do souhlasu přiváděti: —sta, mistr 
harmonie; —té, blouznivá sekta ná- 
boženská v severní Americe, bt^z man- 
želství a vlastnictví, založená r. 1803. 

Harinono-meter, z řc, souhlasoměr, mě- 
řítko blahozvuku ; —voli , souhlasiti, 
svorným býti. [šfál. 

Harmotom, řc, křížový kámen, kři- 

Harna-chenient (harnašináh) , fr. , po- 
chvy, chámy, řemení na koně; —cheur 
(— šér), řemen ář. 

Haro, fr., úzkostlivé volání o pomoc. 

Harpa v. harfa; —gmotherium, řc, čtver- 
noho zvíře předpotopní; —gon, z řc, 
lakomec 

Harp-eggio (— edžo), it., v. arpeggio; 
—ion (—ion), fr., nemoc, jež bource 
usmrcuje při druhém svláčení kůže; 
—okrates, řc, bůh mlčení, představo- 
vaný co mladík s prstem na ústech: 



Harpuna 



109 — 



Hear 



—una, z hol., oštěp , bodák k zapi- 
chování v<dryb ; —unaye (— ynáž), fr., 
zapichování ryb; —yje, re. haj., pří- 
šery, obludy, v podobě ženské s pa- 
zoury. 

Harras, haraš, látka z hedbáví a vlny 
(dle franc. města Arras). 

Hartšír, něm., v. arcíěre. 

Harusp-ex, lt., pl. haruspices, věštec, 
který z vnitřností, zvířat obětních bu- 
doucí věci předpovídal ; —icium, před- 
povídání z vnitřností. 

Harvani, čestný a úřední oblek ture- 
ckého kadí. 

Hasan v. chasan. 

Hasard (— zár), fr., náhoda, případek ; 
odvážlivosf ; —ní hra, odvážná hra ; 
—ovati, odvážiti se, odvážně hráti. 

Has-na, stsl. kazna, císařská pokladna 
v Cařihradě ; —nadar-baši, nejvyšší 
pokladník ; — sok, ang-1., rohož ze sí- 
tí, podkolenka. 

Hast-a, lt., oštěp, kopí ; prodávati sub 
hasla, t. j. tomu, kdo nejvíc podá; 
—arium, místo dražby ; — at, kopím 
ozbrojený ; —ifollcký, hrotolistý , co 
má listy na spůsob hrotů. 

Hat, tur., sultanský rozkaz ; 2. ar., hře- 
bec; H. Bumayum, listina o rovno- 
právnosti křesťanův v Turecku od r. 
1856 ; —ayan, turecká dýka široká ; 
—eur (hatér), fr., pečenář ; —ier (— ié), 
fr., kozka pod rožeň; —raš, nařízení 
tureckého císaře slovanským národům 
na hranicích, aby se v jistý ěas do- 
stavili, aneb znamenitou sunut peněz 
za trest složili; —Šerif, —išerif, túr., 
svaté písmo, neodvolatelný rozkaz 
sultánův ; —šír v. hartšír, arciěre. 

Hausír-ník, z něm., podomní obchod- 
ník; -ovalí, choditi po domích, vésti 
obchod podomní. 

Hauss-e (bos), fr., vystupování státních 
dlužních úpisů; spekulovati á la havs- 



*e, čekati na zvýšení měny obchodních 
papírů; —ier (hosié), fr. , obchodník 
v penězích, který na zvýšení státních 
papírů Čeká a dle toho záměry své 
provádí. 

Haustus; lt., lék n. nápoj , který se 
má vypiti jedním douškem t. najednou. 

Haut-ain (hótén) , fr. , pyšný, hrdý; 
—han (hóbán), fr., královská výsada 
na prodáváni starých věcí; —bannier 
(dióbanié), fr., vetešník výsadou na- 
daný ; —barsac (hóbarsak) , fr., bílé 
francouzské víno; —bois (hoboa), fr., 
hoboj, hud. nástroj dechový;.— bointa, 
hobojisfa, kdo píská na hoboj ; —co- 
té (hókoté), skopová hruď ; —dessus 
fhódesí), první diskant (hlas zpěvní) ; 
—econtré (hótkóntr) , fr., alt; altista ; 
—ecourt (hótkúr), vyšší soud ; —epale 
(— pé) , zvýšené služné, přídavek ; 
—esse (hotes), fr., výsosť (titul) ; —ctaille 
(hót-talj), vyšší tenor ; —eur (—ér), 
fr. , vysokost , vznešenost , hrdost ; 
—e-volée, fr., výbor nejpřednější šlech- 
ty ; —yout, (hógú), fr., vznešený vkus, 
dobrá chuť; —inal, padoncí nemoc; 
—reliéf (hóreliéf), fr. , řezba vysoko 
vypuklá. 

Hav-arie, škody námořské; —eron. pla- 
ný oves. 

Havlíček Karel, v * 1821 , nejznameni- 
tější novinář Český, žil nějaký čas 
v Rusku, vydával od r. 1848 Náro- 
dní Novin}' a Šotka, od r. 1850 .Slo- 
vana, r. 1851 internován do Brixenu 
v Tirolsku, f 1856 v Praze. 

Havresac (havrsak, z něm. Habersack), 
tobolka, vak, tlumok. 

Hazard v. hasard. 

Hazazel, hebr., hříšný kozel, jehož nej- 
vyšší kněz, hříchy lidu obloženého, 
do pouště vyháněl. 

hazur, tur., nuže ! 

Hear (hir), angl., č. hearhim, slyšte, 



Hearse 



110 



Helena 



pozor ; —se (hers), angl., skvostná ra- 
kev, čestný hrob, skvostný umrlci vůz. 

Heaum-e (hóm) , Ir. , přilba; —ier 
(— mié), přílbicník. 

Keauto-gnosie, z řc, poznání sebe sa- 
ma; —nomie, z řc. , samozákonnosť; 
—ntimorumenos, řc, mučitel, trapič se- 
be sama. 

Hebdomad-a, řc. , počet sedm ; —cílní 
týdenní ; —arius, ten, na kom je týden ; 
na koho přicbází řada v témdni, tří- 
dník ; —ický, týdenní, týdnu se týka- 
jící; hebdomas, řc, týden. 

Hebe, v řc, bajesl., bohyně mladosti, 
číšnice bohův; —tudo, lt., tuposť. 

Hebr-aicita, zvláštnost hebrejské řeči; 
—aikus, znáte 1 hebrej. řeči; —aísmus, 
vlastnost n. zvláštnost hebrej. jazyka ; 
—aista, hebrejský jazykozpytec ; —ej- 
ský, židovský ; —eové, —ejové, židé v 
Palestině bydlící. 

Hect . . v. hekt . . 

Heder-a, lt., břečtaň ; —aceae, břečta- 
novité rostliny ; —ée, fr., smola, pry- 
skyřice břečtanová ; — 2?í,břečtanovina. 

Hedoni-kové, z řc, přívrženci rozkoš- 
ného života; —smus, učení, které roz- 
koš nejvyšším dobrem býti pokládá ; 
—sté, přívrženci téhož učení. 

Hedviga, jm. žen., bojovnice. 

Hedy-chroum, z řc, lék příjemné bar- 
vy ; —pathie, řc, pohodlnost, blaho- 
žití ; —pnois, řc, druh cichorie ; —sa- 
rum, z řc, sladký jetel, vicenec, li- 
grus ; —srna, prostředek zmirňovací, 
oslazovací. 

Hedžra, hedžera, arab., útěk^Mahome- 
dňv z Mekky do Mediny , dne 15. 
července 622 po Kr., počátek moha- 
medánského letopočtu. 

Hefaistos v řc bajesl., bůh ohně v. 

' Vulkán. 

Hegemon-ický, z řc, převládající, nad- 
yl. ; —ie, nadvládí, nadvláda, vrchní 



panství ; hegumenos, řc, představený 
řeckého kláštera. 

Heinrich, Jindřich, jm. maž., pán domu. 

Hejduk v. hajduk. 

Hekabe v. Hekuba. [podzemí. 

Hekáte, v řc baj. , bohyně měsíce a 

Hekato-lith , z řc. , kámen měsíční ; 
—mba, řc, oběť jednoho sta zvířat, 
zvi. skotu při velikých slavnostech; 
—mfonie , zabití jednoho sta hovad 
neb nepřátel; —mpolický , 100 mest 
obsahující ; —mpylický, se 100 bran. 

Hekaton, řc, sto; —cJieirický, —chiri- 
eký, storuký; —stylon, chodba, síň o 
100 sloupu; —tada, 100 kusův —tarch, 
velitel nad 100 mužů, setník. 

Hekt-ara, francouzská plochomíra, ob- 
sahující 100 árů; —ický, souchotivý, 
souehotinářský ; —i'k, souchotinář ; —i- 
ka, souchotě, souchotiny. 

Hekto-edrický, z řc, šestiplochý ; — e- 
drie, šestiploška, podoba šestiplochá; 
—gram, tranc závaží, 100 gramúv ; 
—litre (— litr), fr., franc kostečná mí- 
ra 100 litrúv ; —meter , franc míra 
obdélná, 100 metrů; —ster, franc 
prostorná míra, 100 stérů (2000 ko- 
stečn3^ch střevíců). 

Hektor, syn krále Priama a Hekuby, 
jeden z nejudatnějších Trojanův, je- 
hož manželka Andromache byla vzo- 
rem ženských ctností. 

Hekuba, manželka Priama, krále Tro- 
janského, matka 19 synův, jichž nej- 
starší byl Hektor; po dobytí Troje 
odvlečena do zajetí od Eekiiv, kdež 
bídně zahynula. 

Hel, — la, —lia, v nor. baj., bohyně 
pólo černá a pólo barvy lidské, kte- 
rá hluboko v zemi žije a duše ne- 
mocí n. stářím zemřelých přijímá. 

Helen-a, řc. — e, jm. žen. , dobyvatel- 
ka, jinak svítící; H., manželka krále 
Menelaa, unesena Parisem, stala se 



Helenit 



111 



Hemachat 



příčinou Trojanské války; —it, řc, 
sluneční kámen ; —iton, oman (rstl.J. 
Heli-anthemum, řc, devaterník (rstl.) ; 
—anthus, slunečnice (rstl.) ; —arický, 
sluneční; —asis, úžeh sluneční, opar- 
ky : —asté, Členové nejvyššího smůlu 
v starých Aténách ; —cit, ČoČkokam ; 
—cilťcký, závitkový; —koida, závitni- 
ce ; —kometrie, měřictví závitkových 
čar; —kon, hora v Beoťii, sídlo Apol- 
lonovo a mus, dle něhož se tyto na- 
zývaly též —konidy ; —kosofie, umění 
žávitkové a vratidlové čáry dělati; 
—ko.sfeyický, co záleží z přihrádek n. 
částic v točeném směru složených. 
Helio-centrický. z řc., slunostřední, ro- 
vnostrední se sluncem; —gnosté, ctite- 
lé slunce, modláři , kteří se klaněli 
slunci ; —grafie , slunopis ; —idický, 
s paprskovitě stojícími řasami ; —latrie, 
klanění-se slunci, slunoslužha; —Hth, 
slunokam ; —meter, slunoměr, nástroj 
k určení průměru slunce a měsíce; 
—s, řc, slunce; —sis v. heliasis; —skop, 
slunohled, sluneční dalekohled ; —stát, 
světlonoš ; —thernwmeter, sluneční te- 
ploměr ; —tický, sluneční ; —tichá hvěz- 
da, která v slunečních paprscích Vy- 
chází neb zapadá ; —troj), —tropium, 
slunivrat; drah slunečních hodin; 2, 
—tropium, otocník (rstl.); —tropický, 
heliotropu podobný ; —tropismus , o- 
bracení-se květin k slunci. 
Helisferická čára, Čára, která se na ze- 
měkouli závitkovitě kolem točny o- 
táčí, a k ní se vždy přibližuje, aniž 
by v ní zakončiti mohla. 
Helix, řc, závitková čára; 2, kladko- 
stroj ; 3. zevnější okrajek ušní. 
Helko-logie , řc, nauka o vředech; 
—ma, vřed ; — sis, hnojení , podbírá- 
ní: helktický , co vředy vytahuje ; 
helktikon, prostředek k vytažení vředů . 
Helky-drion, řc, spuchlina na povrchu 



niá/.diy rohové; —.suiometer , měřítko 
přitažlivosti; —ster, kleště k porodu. 

Hellas, staré Řecko. 

Helle-barda, z něm. , bradatice , hala- 
pařtna (zbraň) ; —bardýr, bradatičník, 
halapartník ; —bori.naiis, Čištění čeme- 
řicí; —bořit, víno čem eřičné ; —borus, 
z řc, čemeřice (rstl.) ; —ni, —nové, 
Kekové (Starořeci); j- nika, pl., knihy 
o -lějinách starých Řekův; —nisovati, 
pořečťovati ; 2. novořecky mluviti; 
—nismus, vlastnosť č. zvlášfnosf řec- 
kého jazyka ; —nista, znalec řečtiny ; 
řecký mluvozpytec ; řecký žid; —ni- 
stický, hebrejskořecký dle spůsobu 70 
překladatelů evangelií; —sptont, Dar- 
danelská úžina mořská. 

Helminth-agoga, řc, —ika, pl. , pro- 
středky, jimiž se hlísty vypuzují ; 
—oidický, hlístovitý ; —olith , červo- 
kam, červ zkamenělý; —olog, červo- 
znalec, znalec červů ; —ologie, Červo- 
sloví, nauka o hlístách ; —ologický, 
hlístoznalecký ; —otypotith, otisk červa 
na kameně ; —ove\ červi, hlísty. 

Helo-bický, —dický, z řc, bahenní, v 
bahnech rostoucí n. žijící; — des, zi- 
mnice bahenná, bahenka ; —dytický, 
v bahnech žijící ; —nmnický, v mo- 
čálech se zdržující; —pus, lumek; 
—pyra v. helodes ; —s, řc, nehet ; 2. 
kuří oko ; — sis, otáčení očí ; —ti, o- 
troci spartánští ; —tický, otrocký ; —tis, 
splštění vlasův; —tismus, otroctví, zo- 
tročování, [žrout, 

Hekuatio , lt., hejření ; —o, lt., hejřil, 

Helve-cie, z lt., Švej carsko, Svěj cary; 
— ti, Švej caři ; 2. protestanti Helvet- 
ského vyznání víry ; —tický, —tský, 
švyeský, švejcarský. 
Hema-denosis, řc, nemoc krevních cev; 
—dostoňs, zkostnatělosf krevních cev; 
—gogický, krev vyhánějící ; —chat, če» 



Hemalops 



112 — 



Hemoptysie 



vený achat; —lops, zsinalosť od po- 
ranění ; —porie, práznosť krve ; —tan- 
giosis, nemoc krevních cev; — temesis, 
chrlení krve ; černá nemoc ; —tJienke- 
falon , krvácení mozku ; —thidrosis, 
pocení krve; —tiká, nauka o krvi, na- 
uka o povstání krve; —tin , krvík; 
barvivo z dřeva prysilového ; —tismus, 
krvácení, zvláště nosu. 

Hemato-cele , krvavá průtrž ; —folie, 
strach z krve ; —ýthalmus , krevní 
očko ; —gaster, rozlití krve v žaludku ; 
—grafie., popis krve : —chezie, krvavá 
stolice; —chysis, krvácení; —kaťhar- 
tika, prostředky čistící krev; —kol- 
pus, rozlití krve ve vatni ; —logie, 
nauka o krvi; — ma, krvavá spuchli- 
na, krvavý otok ; —metra , krvotok 
matky ; —planesis , zblouzení krve ; 
— ps, krevnooký, červenooký ; —psie, 
krvavosť oka ; —ptys-ie, plivání krve ; 
—rrhysis, krvotok ; — sis, tvoření k. ; 
—scheurn, krvavá kýla šoureční ; —sko- 
pie, ohledáuí krve; —statika, nauka 
o pohybu krve; 2. prostředky krev 
stavěči ; —steon, rozlití krve do dutin 
kostních; —theologie, učení o smíření 
boha krvavou obětí; —ťliorax, krvá- 
cení plic ; —xylon, kampeška, prysi- 
lové dřevo ; hematuresis , hematurie, 
močení krví ; hematus, rozlití krve do 
vnitřního ucha. 

Hemeralop-ický, kdo vidí jen ve dne; 
—ie, z řc, noční č. slepičí mlha. 

Hemero-bický, z řc, jeden den v žijící; 
—dromi, denní posli u stár. Rekův ; 
—logie, umění kalendáře dělati ; — lo- 
gium, kalendář ; —pathie, nemoc jen 
ve dne trvající ; — sis , krocení, zu- 
šlechťování, opanování sebe sama; 
—skop, denní hlídač; hemerypsopteri, 
denní dravci. 

Hemi, řc, pólo; —acefalics, nestvůra, 
místo hlavy jen nepřirozenou naběh- 



linu mající; —anthropie, zla šílenost; 
—cefalus, nestvůra s polí hlavy;— cy- 
klus, polokruh ; —cylindrický, poloo- 
krouhlý ; —daktylický , s polovičnynii 
prsty ; —elliptický, poloobdélně kula- 
tý ; —encefalus, nestvůra bez tváře a 
čidel, ač má jakýsi mozek ; —hekton, 
půl šestiny, dvanáctina; —chorium, 
půl sboru v divadelní hře ; —chrid- 
cký, polozlacený ; —korpus, ovoce při- 
rozeně rozpůlené; —kranie, —krani- 
um, jednostranné bolení hlavy ; —le- 
pidotický, napolo šupinami pokrytý; 
—melos, nestvůra s polovičnynii údy ; 
—na, půl žejdlíka== 10 uncí ; —narický, 
10 uncí obsahující ; —obolon, půl o- 
bolu, měděná mince; —ologamie, po- 
spolitost mužského, ženského a obo- 
jakého květu v kalichu některých 
travin ; —onický, mezkovitý, líný ; —o- 
nos, řc, poloosel, mezek ; —opie, pó- 
lo vidnosf; —pag , nestvůra z dvou 
srostlých dětí se společným pupkem; 
—pegie , jednostranné bolení hlavy ; 
—plegie, jeduostrauné ochromění, ra- 
nění mrtvicí na jednu stranu ; —pte- 
ra, pl., hmyzi poloukřídlí : —pterolo- 
gie, popis hmyzů poloukřídlých ; —ra- 
chialgie, jednostranné bolení páteře ; 
—sféra, polokoule ; —sférický, poloku- 
latý; —sferoedrický , s polokulatými 
stranami ; —sferoid, těleso polokouli 
podobné; —syngyrický, napolo s vaje- 
Čníkein souvisící (kalich u květin); 
—sticldum, půl verše; —tonium, půl 
tónu ; —triglyf, půl trojřízky ; — tri- 
pterický, po jedné straně trojkřídlý; 
—tropie, podoba na pólo přesmyknutá 
(u hraní) ; —tropický, napolo převráce- 
ný, přesmyknutý. 
Hemo-diasmus , —die , tuposť zubův ; 
—fobie, bázeň z krve ; —fthalmie, roz- 
lití krve do dutin očních ; krevní ko- 
lo ; —ptický krev plivající ; —ptysie, 



Hemoptysis 



— 113 — 



Herborista 



—ptysis, chrlení krve ; —rrhagie, —v- 
rhoea, krvotok ; —rrhoidalický, —rrhoi- 
dální, k zlaté žíle náležící ; —rr/toidy, 
pl., zlatá žíla; —rrhoskopie, ohledání 
krve; —stasie, stavení krve; —urcsis, 
v. heniíituresis. [tosti. 

Henady, pl., jednotíce, jednoduché by- 

Hendeka-gon, z řc, jedenácterec ; —gy- 
nický, s 11 čnělkami; —ndria, jede- 
náctimužstvo (rstl.) ; —syllabus, jede- 
nnctistopý verš. 

Hendiadys, řc, výraz jedné véci dvě- 
ma rozličnýma slovama. 
I Henna v. alhenna, alkanna. 

Heno-sis, řc, smírem ; —tický, sjednocu- 
jící, smířlivý (u víře); —tiká, obratnosť 
v sjednocování ; —tikon, pokus o smí- 
ření, spis o sjednocení. 

Henri (hánri), fr., jm. muž., Jindřich v. 
Heinrich ; —ada , Voltérňv hrdinský 
zpěv o Franc, králi Jindřichu IV. 

Heorte, řc, hod , slavnosť ; —logium, 
seznam hodových dní. 

Hepar, lt., játra. 

Hepat-algia, z řc, bolení jater ; —algi- 
cký, nemocný na játra ; —emfraxis, 
zácpa jater ; —ický, jaterní ; jatroba- 
revný ; —ický plyn, sirovodík ; —ika, 
podlíška (rstl.) ; 2. léky jaterní ; —i- 
koideus, podlíšce podobný ; —ikus, ne- 
mocný na játra ; —isace, proměňová- 
ní plicních částic v játrovou hmotu; 
—it, jatrovec, kámen jaterný ; — itis, 
zapálení jater. 

Hepato-fraxis, z řc, zkaženosť jater; 
—fthoe, ubytí jater ; —gastrický, k já- 
trům a žaludku patřící; —graf, po- 
pisovatel jater; —grafie, popis jater; 
—kele, kýla jaterní; —logie, nauka o 
jatrách ; —nkus, jaterní spuchlina ; 
—pareklamus, neobyčejná velikosť ja- 
ter; —skopie, ohledání jater, věštění 
z jater; —tomie, pytevné rozbírání 
jater. 

Rank : Slovník novinářský. 



Hepta, řc, sedm; —daktylický, sedxni- 
prstý; —edr, —edron, —edrum, plo- 
cha sedmistraná , sedmistěn ; —edri- 
cký, sedmistraný ; sedmistěný ; —foni- 
cký, sedmerozvučný ; —fyllický, sed- 
merolistý ; —gon, sedm i h raník ; — go- 
nální, sedmihraný ; —gy nicky , se se- 
dmi Čnělkami; —gynie, sedmiženstvo ; 
—chord, sedmizvuk, sedmina, septima ; 
—meris, sedmá Čásť ; —meter, sedmi- 
stopý verš; —ndria (bot.), sedmimuž- 
stvo , rostliny se sedmi prašníky ; 
—nemický, se sedmi tykadly ; —ngv- 
lárni, sedmiúhelný ; —petalický, se se- 
dmi lupeny květovými ; —pleurický, 
sedmistraný; —pylický, se sed mi bra- 
nami; —rchia-, sedmipanstvo, rozděle- 
ní starého Kecka na sedm malých 
království ; —rchický , sedmipanský ; 
\ —rchové, pl., sedmivládci ; —sy/labický, 
sedmi dabičný; —tench, prvních sedm 
knih Starého zákona ; —tomický, na 
sedm dílů rozdělený. 

Hera, v řc baj., královna bohův, že- 
na Zeusova čili Jupiterova. 

Kerakl-ammon, řc, společná socha Her- 
kulesa a Joviše ; —es v. Herkules ; 
— idi, —ovci, pl., potomci Heraklovi 
Či Herkulesovi ; —ité, sekta, která 
křest a manželství zavrhovala. 

Herald-ický, znakoznalecký ; — ik, zna- 
koznalec ; —ika, znakosloví. 

Herb-a, lt., bylina, zelina; — age (her- 
báž), fr., růst trávy, zelinstvo ; —ál- 
ní, bylinný, zelinný; —áf v. herba- 
rium ; —arisovati, vycházeti na sbí- 
rám zelin ; —arista , sběratel bylin ; 
—arium, lt., bylinář, rostlinář; h. vi- 
vum, živý bylinář. 

Herbe-rie, fr., bělidlo na vosk, vosko- 
vna ; —scens, lt., pučící. 

Herbori-sace, z lt., sbírání bylin ; —sevr 
(— zér), fr. , sběratel bylin; —sovati 
sbírati byliny ; — sta , bylinoznalec ', 
8 



Herboristerie 



114 



Heroický 



obchodník v bylinách ; —sterie , ob- 
chod v bylinách. 

fíerb-osus, lt., zelinatý, bylinatý ; • — u- 
lentní, byliny obsahující. 

Hercegovina, Hercegova země, t. vojvo- 
dina, jihozápadní čásť Bosny, podél 
Dalmácie a Černé hory. 

Hercules v. Herkules. 

Hercyn-ia, lt., pohoříHarc v Německu, 
za starodávna i k Čechám potahova- 
né ; —okarpatieké pohoví, hory mezi 
Rýnem, Dunajem a Dněprem. 

Keře, řc, v. Hera. 

Hered-ipeta, lt. , vylouditel dědictví; 
—is institutio^ lt., ustanovení za dě- 
dice; —itas, lt., dědictví; právo dě- 
dické, pr. k dědictví; h. fideicommis- 
soria, děd. svěřené ; h. futura, d. bu- 
doucí, očekávané ; h. jacens, d. posud 
neujmuté; h. pactitia, d. podmíněné, 
d. dle smlouvy. 

Hereodum, n.-lt., pozůstalost záležící z 
vojenského a polního nářadí. 

Heres, lt., dědic. 

Hér-es, —esie, řc, kacířství, bludné u- 
čení ; —etický, kacířský ; —etik, kacíř, 
bludovérec. 

Heri-ot , ang. , nejlepší hlava ; hlavní 
pád; —tabilis, n. lt., dědičný, dědický ; 
—tage (—táž) , fr. , dědictví, dědina ; 
—lier (— tjé), dědictví; —tiere (— tjér), 
fr., dědička. 

Herko-technika, —tektonika, pevnitelství, 
umění ohrazovací a zákopnické. 

Herkul, — es, lt., Herakles, řc, nejslav- 
nější všech hrdin řeckých; odtnd h. 
=■ silný muž ; —esský, —ický, hrdin- 
ský, obrovský; —eus morbus, lt., pa- 
doucí nemoc. 

Herms,, z řc, sloup Hermesův či Mer- 
kurův. 

Hermafrod-ismus, —itismus, z řc, obo- 
jáctví, obojúdství; —it, oboják, oboj- 
údec ; —itiiký, obojaký, obojúdý. 



Hermandad, ap. , bratrstvo ; santa h., 
svaté bratrstvo, policejní stráž na ko- 
ni pro bezpečnost silnic. 

Herma-nubis, řc, vyobrazení Herma a 
Anubise ; —pollon, socha Hermesova 
a Apollona; —rpokrates, vyobrazení 
Hennesa a Harpokrata ; —(hena, vyob- 
razení Hermesa a Athény či Minervy. 

Herme-lin, hranostaj, chrám ostejl (ssa- 
vec Čtvernohý); 2. kožišina z hra- 
nostaje ; —neutický, z řc, výkladny : 
—neutika, vykladačství, vykladatelství. 

Hermes, y řc. bajesl. , tolikéž co Mer- 
kur u Římanův; 2. H. Jiří, * 1775, 
německý theolog a filosof, jehož pří- 
vrženci šlovou —iani a jeho učení 
—icnismus. 

Herme t-ický, z řc, neprůdušný ; —ika, 
domnělé zlatodějství ; —ikové, zlato- 
dějové. 

Hermi-tage (ermitáž), fr., jemné a o- 
hnivé francouzské červené a bílé ví- 
no ; —ne (ermín), fr., hranostaj v. her- 
melím ; —nový, kožišinou hranostajo- 
vou vykládaný; —one v. harmonie. 

Hermo-glyf, z řc, vlastně řezbář so- 
chy Hermesovy, vůbec sochař, řez- 
bář ; —glyfický, sochařský ; —glyfika, 
sochařství ; —grafie , popis oběžnice 
Dobropána ; —pan, socha Hermesova 
a Panova; —siris, socha Hermesova 
a Osirise. 

Hermulus, soška Hermesova. 

Herni-a, řc-lt., průtrž, kýla; —osvs, 
namožený , průtrží sklíčený ; —otom, 
kylořez, nástroj k řezání kýly; —oto- 
mie, nauka o řezání kýly. 

Heroď-es, jm. několika králův židov- 
ských za vlády římské, z nichž je- 
den dal mláďátka Betlémská pobiti, 
jiný sv. Jana Křtitele zabiti; —iani, 
přívrženci Herodesovi v Judsku. 

Hero-icita, z řc, hrdinnosť; —ický, hr- 
dinský ; —ická báseň, hrdinská, tolik 



Heroický 



115 



Heterotypie 



co epieká b. ; —ický prostředek , lék 
násilný; —ida, báseň bohatýrská; 
—ifikovati, hrdinským činiti; —ikomi- 
cký, hrdinsko směšný ; —ina, rekyně; 
—ismus, hrdinství, rekovství ; — Id, 
hlasatel. 

Eerons-ball, —brunnen, maličký vodo- 
mrt spůsobený tlakem stěsnaného 
vzduchu (vynalezen odHerona z Ale- 
xandrie). 

Her-oon, řc, chrám heroův; —os, řc. 
hrdina, rek, polobňh ; — ové, polobozi, 
zbožnění hrdinové starých Kekův ; 
—ostratos , pošetilec , jenž zapálil v 
Efesu chrám Dianin, aby svoje jmé- 
no zvěčnil. 

Herpe-s, řc, vlkojed; —stický, rozšiřu- 
jící-se, rozežírající-se; —tický, svra- 
bovitý ; —tografie, podlezavosť spiso- 
vatelská; —tolog, plazoznalec, plazo- 
pisec; —tologie, plazopis. 

Herp-ický, z řc, svrabovitý, rozlízavý, 
plazivý ; —ografie, řc, plazivé písmo. 

Hers-e (hers), fr., zapadací mříže ; —i- 
lia, jm. žen., žena Romulova. 

Hesiodos, básník starořecký. 

Hesper-idky, v řc bajesl., nymfy, dce- 
ry noci na ostrově, jejž hlídal drak; 
— ie, řc. , západ (Itálie a Spaněly) ; 
—os, řc, večer; večernice, krasopaní 
(hvězda). 

Hetér-a, řc. , družka, společnice; 2. 
nevěstka, záletnice, smilnice. - 

Heter-adelfie, řc, stav dvojité nestvůry 
s jednou hlavou; —adel/us, dvojitá 
nestvůra s jednou lil.; —arcláe, vlá- 
da cizincova. 

Heter-ia, spolek zvi. politický spolek 
Novořekúv k osvobození vlasti v 1. 
1815—1820: —isté, spojenci, členové 
řeckého spolku proti Turkům. 

Hetero-bafie, řc, rúznobarevnosť ; —dak 
tylický s rozličnými prsty ; —der micky, 



s rozličnou kozí ; —dontický , s rozli- 
čnými zuby ; —doxie, bludařství ; —do- 
xní, cizověrný, křivověrný; —drom, 
stlak, stlačovadlo; —dynamický, jino- 
mocný ; —fyllie, nestejná tvárnost li- 
stů ; —gamie , vlastnost bylin, když 
jeden kalich má květy obojaké a dru- 
hý jen samčí nebo samicí květy 
obsahuje ; —genesis , rozličnorodost, 
rozličnost mladých z jednoho líhnutí ; 
—genie, plození bytostmi rozdílného 
druhu; —genita, rozličnost, nestejnosf ; 
—genní, rozdílný, nestejný ; —gonický, 
rňznouhlý ; —graf, jinopisec ; — ky- 
tičky, z rozličných látek utvořený; 
—chromický , vícerobarevný ; —klita, 
pl., nepravidelně změněná slova; —kli- 
tický, nepravidelný, neobyčejný;— kra- 
nie, jednostranné bolení hlavy; —ta- 
lie, nepravidelné mluvení, přeřeknu ti; 
—merický, z rozličných dílců slože- 
ný ; —morfický, rííznotvarný ; —nemi- 
cký , nestejným čmýřím posázený; 
—nomický, dle rozličných zákonů brá- 
něný ; —nomie , cizí zákonodárství ; 
—noticky, se zády od těla rozdílný- 
mi ; —pag, dvojitá nestvůra s jednou 
hlavou, srostlohlavý ; —pagie , srost- 
lohlaví; —plasie, nepravidelná tvár- 
nost; —podický, nestejnonohý, s ne- 
stejnými nohami; — pter i cký , nesťej- 
nými křídly n. ploutvemi ; —ptika, 
klamná zdánlivosť, blud; —resie, zka- 
žená chuť ; —rhythmický, nestejně krá- 
čející; —skiové, lidé, kteří v poledne 
stín mají jenom v jednu stranu, buď 
k severu neb k jihu ; —stenomický, 
s nestejnými prašníky; —stický. ne- 
stej nestaraný ; —strofický , n?opak se 
otáčející ; —taxie, neobyčejný pořá- 
dek částí; —thetický, přesažný, nad- 
smyslný ; —tropický, jinak obrácený ; 
—typ, nestvůra z dvou spojených ne- 
stejných tvorů záležící; —typie, spo- 
8* 



Heterozetesis 



116 



Hierofylax 



jení dvou nestejně vyvinutých dětí; 
—zetesis, úskoČ uá otázka. 

Heterusiané, z řc. , pl., Aetiané , ná- 
sledovníci Aetia, který učil, že Kri- 
stus jestbytosť od Boha Otce rozdílná. 

Hetman, nejvyšší velitel Kozákxrv. 

Heu (hé), fr., plochá loď na 300 tun. 

Heur-eka, řc. , našel jsem, mám to; 
—et , nálezce , objevitel ; nalezavý 
člověk. [štěstí. 

Heureusement (érésman), fr., šťastně, na 

Heurist-ieký, z řc, vymýšlivý, skou- 
mající ; — ika, vynalézavost , vymý- 
šlivosť. 

Hexa-daktylický, šestiprstý ; se šesti 
paprsky; —drachma, závaží šesti- 
drachmové ; —edrický , šestistěný ; 
—edron, šestistěn ; kostka ; —emeron, 
dílu šesti dnů; —foi-on, nosítka na 6 
nosičů; —fórové, šest nosičů; —fylli- 
cký, šes ti listy ; —gon, šestihran; — go- 
nální, šestihrany ; —gram, figura še- 
stiřádková ; —gynický, se 6 Čnělka- 
mi; —gynie, šestiženstvo ; —chord, ná- 
stroj hudební o šesti strunách ; —chor- 
dický, šestistruný ; —klinon, pohovk;i, 
stůl se šesti sedadly ; —meter, šesti- 
stopý verš, šestiměr ; —ndría, pl.. še- 
stimužstvo ; —ngulární , šestiúhelný ; 
—pla, pl., písmo svaté v šesti jazy- 
cích ; —poetický, šestinohý ; —podon, 
míra šesti stop , sáh ; 2. šestinožec, 
šestinohé zvíře ; —poliš, spolek šesti 
měst , Sestiměstí ; —pylon , brána 
se šesti vchody ; —s, šest ; —spermi- 
cký, šestizrný; —stichon, báseň šesti- 
řádková; —stylon, chodník šestislou- 
pý; —syllabický, šestislabičný. 
Hexis, řc, stálá vlastnost, obyčejný 
stav těla. 

Kg., ~ skrác. hydrargyrum, rtuť. 

Hiat-io, lt, zívání; — m, lt, mezidech. 

Hiberňák, Irčan (Člověk n. mnich z 
Hibernie či z Irska). 



Hibern-akulum, lt., zimní byt; —ální, 
zimní ; —ant, kdo drží zimní spánek ; 
—atio, lt., zimní spánek ; —ia, lt, Ir- 
sko, ostrov náležící k Anglicku; —i- 
cisrmts, vlastnost irské řeči ; —ický, 
irský; —okeltický, irskokeltický; —o- 
vati, přezimovati. 

Hib-iscus, z řc, proskurník , hybíšek. 
ajbiš, ibis. 

Hibrid-ický, řc, obojaký, s obojím po- 
hlavím ; —ické slovo, si. ze -dvou řečí 
složené ; —ický tvor, míšenec, obojú- 
dec ; —um, míšenec, smíšené slovo. 

hic, fr., uzel, hlavní těžkost. 

hic haeret aqua. lt., zde se zaráží vo- 
da ; v tom vězí ta nesnáz. 

Hiekup, ang., vzlyknutí, škytnutí. 

Hid-algo, španělský šlechtic ; —e (heid). 
angl., anglická míra polní, lán, hon : 
—eux (— dé), fr., ošklivý, ohavný. 

Hidro-a, řc, pl., horké neštovice ; —kri- 
tika, pl., znamení n. úkazy při po- 
cení ; —nosos, zimnice s potem ; —pla- 
vie, plachost potu, pocení na neoby- 
čejných místech; —poetika, pl., pro- 
středky pot vzbuzující ; —pyra , zi- 
mnice s potem; — sis, pocení; —tiká, 
pl., prostředky k potu. 

hie, ž., fr., beran. 

Hiem-alis, lt., zimní; —atio, lt., rozvo- 
dném; —ováli, přezimovati; hiems, 
lt., zima. 

Hierac-ia, řc, jestřábník; — iť,jestřábec. 

Hiera-nosos, řc, posunČina, tanec sv. 
Víta ; —rch, řc. , kněževládce ; arci- 
knez v řecké církvi ; —rchie, kněže- 
vláda ; —rchický, kněževládní ; —tický, 
posvátný, bohoslužební. 

Hiero-drama. řc, divadelní hra z bi- 
blických dějin ; —dulové, služebníci 
ve chrámě, ve svatyni; —fant, nej- 
vyšší kněz; —for, nosič svatyně; 
—fylacium, síň na nářadí kostelní, sa- 
kristie ; —fylax , dozorce svatyně ; 



Hieroglyfický 



— 117 



Hippotropie 



—glyfický, tajnopisný, záh adný ; —gly- 
fika , obrazopiseetví, obrazoinluva ; 
—glyfy, avatotajné písmo, obrazné 
písmo starých Egypťanův ; —graf, po- 
pisovatel svatých věcí; —grafický 
v. hieroglyfický ; —grafie, svatotajné 
písmo ; —gram, svaté písmo : —gra- 
matický, ke kněžskému svatopísmu se 
vztahující; —korax, perský kněz slun- 
ce a M itry ; —krát, kněževládce ; —kra- 
tičký, knéžcvládný; —kratie, kněže- 
vláda ; —logie, popis duchovních vě- 
cí; kněžské požehnání: —mantie, věšť- 
ba z obětí; —n, okolí svatyně; — ny- 
mité, poustevníci dle řádu sv. Hiero- 
nyma ve Spanělú-h a Itálii; —nymus, 
Jeroným, řc, jm. muž., svatojmený; 
—pyr , svatý oheň ; —skopie , svato- 
věštba ; —theka, skřínka na ostatky 
svatých ; —thet , upravitel svatých 
obřadúv. 

High-church (heičerČ), an., vysoká cír- 
kev, anglická c. ; — lander (hei— ),an., 
horák skotský , Skot z hor ; —way- 
men (heivé— ), an., pl., loupežníci na 
koni. 

Hilar-ie lt., pl. radostné hody; —itas, 
lt., rozveselenosť ; —her* lt., vesele, 
radostně; — ius, lt., veselý; — ód, řc, 
básník veselých písní; —odie, lt.-řc, 
radostný zpěv; —otragedie, hra smě- 
šná a truchlivá; hra smíšená; —o- 
vati, rozveselovati. 

Hildebrandi-smus, nejvyšší stupeň pa- 
pežské moci, jako za Řehoře VII., 
Hildebrand řečeného ; —sta, přívrže- 
nec papežské svrchovanosti. 

Himanto-ma, —sis, řc, prodloužení čípku. 

Himation, řc, dlouhý šat, řiza řeckých 
žen. 

hinc illae lacrimae, lt., vlastně : odtud 
ony slzy, odtud vítr věje, tady to vězí. 

hinc inde, lt., odtud i odonud; s obou 
stran. 



Hindu, pl., Indové , praob3'vatelé vý- 
chodní Indie ; — stan, Indie východ- 
ní (země) ; hinna, jíl, jímž Muhame- 
dané sobě nehty natírají. 

Hiob v. Job. 

Hipp-anthrop, z řc , poločlověk polo- 
kiiň ; —arch, velitel jezdectva ; — ela- 
fos, kozojelen, koňojelen; —iade, so- 
cha s ženštinou na koni ; —iater, koň- 
ský lékař ; —iatrika, koňské lékař- 
ství; —ikon, míra čtyř honů. 

Hippo drom, jízdárna, jezdiště. prostran- 
ství k projížďkám, zvi. v Cařihradě ; 
—dromie, dostihy koňské ; —fag, je- 
dlík koňského masa ; —fagie, jedení 
koňského masa; —gryf, báječný o 
kří Uený kůň; —kamp, báječný kůň 
mořský ; —kentaur. Člověk s koňským 
masem; —kom, pojezdný sluha; —kras, 
víno cukrem a skořicí připravované; 
—krates, výtečný lékař starořecký ; v 
přeneseném smyslu lékař vůbec ; —kra- 
tičká tvar , zvláště proměněná tvář 
umírajícího; —kratikové , lékaři, již 
se drží zásad starořeckého lékaře 
Hippokratesa ; —krát ismus , soustava 
lékařská Hippokratesova ; —kratisovati, 
lékařiti; —křene, v baj. řc, potok 
musnebo uměn, jenž povstal prý du- 
pnutím Pegasovým ; —lith, koňský 
kámen, k. ve střevích koňských ; —log, 
koněznalec; —logický, koněznalský ; 
—logie, koněznalství; —mane, vášni- 
vý milovník koní ; —mánie, náruživé 
koněmilství; —mant, věštec z řičení 
koní ; —mantie, věštba z řičení koní ; 
—patholog, znalec koňských nemocí ; 
—pathologie, nauka o koňsk3 ; ch ne- 
mocech ; —pod, kopytáč, kdo má koň- 
ské nohy ; —potamus , hroch, vodní 
kůň ; —steologie, nauka o koňských 
kostech ; —tom, pytvatel koní ; —to- 
mie , pytva koní ; —trofie , —tropie t 
chování koní. 



Hippuris 



118 



Holobranchle 



Hippuris re, koňský ocas ; 2. truska- 
vec (rstl.). 

Hippus , z řc. , třesení rohovky na 
očích. [kozel. 

Hirk-ismus, zápach kozloviny ; — us, lt., 

Hirmo-logium, notová kniha žalmů; —s, 
verš před žalmem odzpívaný. 

Hirsut-ia, lt. , srstnatosť; štětinatosť ; 
—us, lt., srstnatý, naježený, štětinatý. 

Hiru-diniformis, lt., pijavkovitý ; — do, 
lt., pijavka, — avice. 

Kirund-inaceae, lt., pl. , vlaštovko vití 
(ptáci) ; —o, lt., vlaštovka. 

Hiscen, strunovitý nástroj čínský. 

Hispan-ia, lt., Spaněly (země) ; —ický, 
—ský, španělský ; —ismus , vlastnost 
španělského jazyka. 

Hispid-itas, lt., hmiatosť, srstnatosť. 

Hister , lt., komolec ; —oidy, komol- 
covité. 

Histiodromie, řc, plave ct ví. 

Histo-genie, řc, pravidelné vyvinování 
cev ; —grafie, cevopis ; —ire (istoár), 
fr., dějepis ; li. scandaleuse (skandalés), 
historie hanebností a ohavností, histo- 
rie pohoršlivá ; —logie, nauka o sklíp- 
kovatině těla živoČišího ; —nomie, na- 
uka o příčinácli a zákonech vyvino- 
vání-se sklípkovatiny. 

Histor-ia, lt. , —ie, dějiny, dějepis; 
—ický, dějepisný ; —ické právo , pr. 
dějinami národními stvrzené , právo 
národu, jež se zakládá na dějinách ; 
—iette, fr., povídačka; —ik, dějepisec, 
dějezpytec ; —ika, umění dějepisné ; 
—iograf, dějepisec ; —iografie, dějepise- 
ctví ; —iolog, Špatný dějepisec ; —ioma- 
thie, učení-se dějepisu ; histotomie, pytva 
cev, p. sklípkovatiny. 

Histrio, lt., herec divadelní u st. Ří- 
manův; —nicky, herecký, komediant- 
ský ; — nie, —nismus, herectví. 

Hitopadesa, ind., přátelské naučení, fdi. 
Hivernage (ivernáž), fr., přezini ování lo- 



Hlaholice v. glagolici. 

Hiohov, neni.^Glogau, m. ve Slezsku. 

Hněvkovský Sebastian, * 19. března 
1770 v Žebráce , spisovatel Český, 
r. 1826 purkmistrem v Poličce, f 7. 
Června 1847. 

Hnězdno, něm. Gne?en, m. v Poznaňsku. 

Hoax (hóks), ang., smyšlenka bursovní. 

Hobbilers, ang. , pl., pomořská stráž 
proti podludnému obchodu. [dník. 

Hobin (—běh), fr., skotský mimocho- 

hoc anno, lt., toho roku ; hoc est, to 
jest ; h. loco, na tom místě ; h. mense, 
toho měsíce ; h. sensu, v tom smyslu ; 
h. tempore, toho času. 

Hocopocos, zpátecníci v soustátí severo- 
Americkém. 

Hode-gesis, ukazování cesty ; navede- 
ní k učení na vysokých školách ; 
—get , ukazovatel cesty , průvodčí ; 
—getický, úvodní ; —getika v. hode- 
gesis. 

hodi-e, lt., dnes; h.mihi crastibi, dnes 
mně, zítra tobě ; —ernus, lt., dnešní. 

Hodit-es, řc, pocestný ; —ologie, nau- 
ka o cestování. [měřictví. 

Hodo-meter, cestoměr ; —metrte, cesto- 

Hodonín, něm. Goding, m. na Moravě. 

Hodža, tur., v. hadži. • 

Hoed (húd), hollandská míra na vá- 
pno neb uhlí. [no neb pivo. 

Hogshead (hogshéd), ang., míra na ví- 

Hochepot (liošpó), fr. , drobně sekané 
a dušené maso s mrkví, kaštany ap. 

Hok, jistá. hra v karty; —o, kurovitý 
pták v jižní Americe ; —uspokus, kej- 
klířství. [Karpatech. 

Holá, hole, holá č. nezarostla hora v 

Holba, z něm. Halhe , půlka , známá 
míra na pivo. 

Hollý Jan , básník slovenský , * 24. 
bře/ma 1785, f 14. dubna 1849. 

Holm, dán., ostrůvek ; 2. lodnice. 

Holo-branchie, ryby s úplnými žabra- 



Holoferncs 



119 



Homologos 



mi ; —fernes, vojenský vůdce Assyr- 
ských, bojuje, proti Israelským d;d se 
oklamati krásnou židovkou Judithou 
a od ní v noci ve svém stanu zabit ; 
—graf i vlastnoručně psaná listina; 
—grafický, vlastnoručně psaný; —kau- 
$tum, oběť zápalná; —meter, míra po- 
všechná, úhlomér; —mouč, Olomouc, 
něm. Ollmiitz, m. na Moravě, kdež 
r. 1241 Tataři poraženi ; —sericmn, 
lt., aksamit (narost.); —siderický, ce- 
lý železný ; —thurie, pl., oblenice, druh 
hvězdýšů ; —tonie, ztrnutí. 

Homa-gra, řc, suché lámání v ráme- 
nou ; —lofyllický , s plochými listy ; 
—logonický, z plochých Článků zále- 
žící; —lokefalický, s ploskou hlavou. 

Hom-ard (— ár), ťr., rak mořský, r. hu- 
mra; —bre (ónbr), hra v karty. 

Homeo-fonika, z řc, sestavení souzvu- 
čných slov ; —fony, dle zvuku pří- 
buzná slova; —merie, řc, podobnosť 
Částí; —n, podobné porovnání; —path, 
přívrženec homeopatbie ; —pathické 
lékařství, —pathie, —pathika, (doktora 
Hahnemanna) užívání prostředků pro- 
ti nemoci takových, které by při zdra- 
vém člověku podobnou nemoc vyvo- 
dily ; —pathisovati, homeopathické me- 
thody se držeti; —proferon, nemile 
znějící začínání všech slov jedné vě- 
ci s tímtéž písmenem; —pioton, stej- 
nopádnosť slov ; — sis, vyučování v po - 
dobenstvích ; —toleuton, stejné zakon- 
čení slov, rým ; — foracfo/,stejnozvučný. 

Horaér, — os, slavný básník starořecký, 
původce Iliady a Odyssey ; —ický, 
básně ve spůsobě Homérově skláda- 
né ; —idé, —ovci, básníci ze školy Ho- 
mérovy ; —ista, předčitatel Homéra ; 
—ocento, z homerických veršů slátaná 
báseň; —omastix, bičovatel , hanitel 
Homéra ; —onid, nápodobitel Homéra. 

Homi-cida , lt., vražedník, vrah ; —ci- 



dium, vražda, zabití; h. causale, boz- 
úmyslné z.; h. culposum, proviněni' 
z. ; h. dolosum, úskočné z. ; h. neces- 
sarium, z. z donucení; h. voluntari- 
um, z. úmyslné, vražda; —letický, z 
řc, kazatelský; —letik, kazatel ; —le- 
tika, řc, umění kazatelské ; —Uár, 
sbírka kázaní Č. homilií; —lie, řc, 
kázaní, výklad ; —lista, kazatel. 

Homm-age (omáž), fr., —agium,lt., slib 
poddanosti ; —e (omm) , fr., Člověk, 
muž; h. ďaffaires (omdafér), jednatel, 
zástupce obchodní ; h. de cour (omde 
kúr), dvořenín; h. de fortuně (omďfor- 
týn), šťastlivec ; h. de lettres (omď- 
lettr) učenec ; h. de main, (omďmen), 
statečný muž ;" h. de qualité (omďka- 
lité), muž od stavu, šlechtic; h. ďe- 
sprit (omďesprý), muž vtipný, výte- 
čná hlava ; h. ďetat (om detá), státník. 

Homo, gen. hominis, lt., člověk, muž ; 
h. alieni juris, kdo jest pod mocí ot- 
covskou, člověk nesamostatný ; h. sui 
juris, ČI. samostatný. 

Homo-drom, řc, sochor, drouh; —fag, 
jedlík syrového masa ; —fagie, jedení 
syrového masa; —fonický, stejnolila- 
sný, souzvučný; —fonie, stejnohlasí, 
souhlas ; —fyllický, stejnolistý ; —ga- 
laktové, soukojenci, údové jedné ro- 
diny; —gamie, současné vyvinování 
ústrojů obojího pohlaví; —genický, 
—genos, řc, stejnorodý, rovné přiro- 
zenosti; —genie, stejnorodí, sploze- 
ní dvou stejných bytostí; —genita, stej- 
norodosť ; —gram, stejný spůsob psa- 
ní, stejné písmo ; —ion, podobné po- 
rovnání ; —iusiané, přívrženci učení, 
že Ježíš Kristus jest toliko podobná 
(homoiusios) a nikoliv stejná (homo- 
usios) bytosf s Bohem Otcem ; —iusie, 
podobnosť bytností ; —logace , soudní 
pověření listin ; —logeta , vyznavač ; 
—logický, —logos, souhlasný , stejno- 



Homologie 



120 



Horimir 



jmený, stejně položený : —logie, sou- 
hlasnost, přiznáni ; —logumena , pl., 
spisy všeobecně za pravé uznané, 
přesné ; —mérický, z podobných čá- 
stek záležící ; —morfický , stejné po- 
doby , stejnodobý ; —nomický, stejné- 
ho zákona poslušný ; —nymos, —ny- 
mický, stejnojmený ; —nymie , rovno- 
jmenosť ; —nymy, stejnozvučná slova 
s rozličným významem ; —ptera, pl., 
stejnokřídlí ; —pterický, stejnokřídlý ; 
—tonický , stejnozvučný ; —tropický, 
rovnosměrný ; — usie, stejnost bytostí 

Homunci-anaté, apollinaristické č. euty- 
chianieké pojmenování pravověrných, 
kteří v Ježíšovi dvě přirozenosti u- 
znávají; —o, homenculus , lt. , človí- 
ček, maličký, bídný Člověk ; —onisté, 
přívrženci Fotia, který mněl Ježíše 
pouhým člověkem; —onité, strana, 
která věřila, že jenom tělo lidskéjest 
podle obrazu božího stvořeno. 

Honest-atio, lt., ozdoba, okrasa, vděk ; 
—issimus, nejváženější (titul) ; —ovati, 
poctiti ; — us, slušný, počestný, poctivý. 

Hong, obchodní dům v Číně. 

Hongr-eline (óngrlin), fr., uherský žen- 
ský šat; — oise (ongroásj, fr. , uher- 
ský tanec. 

Honi, maď., domácí, vlastenecký. 

Honn-et (oné), fr., počestný, poctivý; 
h. homme (onnetom), fr., počestný, po- 
etivý muž ; —eur (onnér). fr., Česť ;par 
h., pro čest; point ďhonneur (poén- 
donnér), počestné smýšlení, věc cti; 
—eurs, pl., vzdávání cti, zvláštní při- 
vítání ; hlavní trumfy v kartách ; — y 
soit, qui mal y pense (honny soa ki 
mal i páns), fr., padouch, kdo zlé při 
tom myslí. Nápis řádu modrého pod- 
vazku, jenž od krále Eduarda Ilí. 
Anglického r. 1350 byl založen. 

Honor, lt., česť, vzdávání pocty ; honos 
habet onus, důstojenství má své obtí- 



že ; —abilis, lt., ctihodný; —ar.e, poctění, 
přijmutí n. koupení směnky na česf ; 
2. členové vyšších stavů ; —ant, po- 
ctitel směneční; — ár, —arium, čestná 
odměna, odměna učitelům a spisova- 
telům za spisy, za učení atd. ; — át, 
poctěnec směneční ; 2.- vyšší ducho- 
vní z řádu ; —es mutant mores, dů- 
stojnost proměňuje mrav ; —ovati, ctí- 
ti, vážiti někoho ; 2. přijmouti n. vy- 
platiti směnku; 2. honorár dáti. 

Honteux (hontéz), fr., stoudný ; zahan- 
bený, [ský obránce. 

Honvéd, maď., zemská obrana ; 2. zem - 

Hooka (húka), ang., v. huká. 

Hopl-etika, z řc. , učení o zbrojení, 
zbrojnictví; —ismalika, nauka ozbroje- 
ní či upevňování; — ita, ozbrojený pěšák. 

Hoplitodrom, z řc, ozbrojený závodník 
v pěších dostizích při hrách Olym- 
pických ; —ie závod v brnění. 

Hoplo-mach, z řc, ozbrojený bojovník ; 
—machle, boj v úplném brnění ; —me- 
ter, kopytoměr; —theka, zbrojnice. 

Hoqueton (hoktón), fr., policejní kabát ; 
p. sluha. 

Hora, z řc. hodina ; hói*y, hodiny ur- 
čité k modlení a zpěvu v klášteřích ; 
2. víly, panující nad časem ; h. ka- 
nonické, hodiny předepsané k modlení. 

Horáe či Horatius Flaccus, si. básník 
římský, r. 65 — 8 př. Kr. 

Horda, tlupa kočujících rodin tatarsk. 

Horde-in, z lt. , ječuík ; —ohts, ječné 
zrno na oku ; — um, lt., ječmen. 

Hořelice, něm. Gorlitz, m. v Lužici. 

Horimir , opatrný a slovutný muž 
v Čechách za knížete Křesomysla, 
jenž chtěje odvrátiti lid od přílišné- 
ho dobývání rud, zasypal jim báně, 
načež od Křesomysln k smrti odsou- 
zen, ale svým koněm Semíkem za- 
chráněn, který s ním s Vyšehradské 
skály skočil na protější břeh. 



Horismografie 



— 121 — 



Hotcockles 



Horismografie, z řc, popis mezí. 

Horizont, z řc, obzor; —alita, vodo- 
rovnosf ; —ální, vodorovný ; Ji. pro- 
jekce, skreslení mapy, při Čemž se v 
nějakém miste zemského povrchu 
myslíme, jej za střední bod zvolivše. 

Hornista, trubic. 

Horo-grafie, popis Č. rozdělení hodin; 
— log, —logium, hodiny, odtud : orloj ; 
—logický, hodinový ; —logiografie, u- 
mění dělati sluneční hodiny ; —logové, 
vyvolavatelé hodin; —meter, hodino- 
měr; —metrie, hodinoměrství, hodino- 
měřictví ; —skop, pozorovatel hodin ; 
2. vykladač znamení osudů; —skopie, 
pozorování hodin, věštění z postave- 
ní oběžnic ; —skopista, hadač n. vy- 
kladač osudu. 

Horr-endus, lt., hrozný, strašný, ukru- 
tný ; —entní, ztrnulý, trnoucí : —esko- 
vati, oškliviti sobě, míti ošklivosť z 
něčeho ; —eur (orrér) , fr., ošklivosť, 
mrzkosť; —eurs (orrér), fr., pl., oškli- 
vé věci, hanebná slova; —ibilis, lt., 
strašný, hrozný ; —ibile dietu, strašno 
vysloviti ;' —idus. kostrbatý, naježen)' ; 
—ipilace, zimničné mrazení; —or, lt., 
hrůza, mrazení z hrůzy. 

hors (hór), fr. mimo, vyjma ; h. de la 
loi (hordlaloa), psanec; h. de saison 
(horďsésón), mimo čas, v nevhodnou 
chvíli; h. ďoeuvre (hór ďévr), něco 
vedlejšího , zbytečného , přidaného, 
přimeť. [Čechách. 

Horsuv Týn, něm. Bischofteinitz, m. v 

Hortat-io, lt., napomenutí , pobídnutí ; 
—ivní, napomínající ; —or, lt., napomi- 
natel ; —orický, napomínající. 

Hortensia, lt., zahradnice, jm. žen. ; 
2. známá rostlina zahradní. 

Horti-kolický, z lt, přebývající v za- 
hradě ; -kultura, zahradnictví ; —kul- 
turální, zahradnictví se týkající; —kul- 
turista, vzdělavatel zahrady. 



Horto-log, z lt., sadoznalec, sadomil; 
—logický, sadoznalecký ; —logie, sado- 
znalectví, zahradnictví. 

Hortus, gen. hortoris, lt., zahrada, sad ; 
h. siecus , bylinář , sbírka suchých 
rostlin. 

Horus, egyptský bůh , syn Osirův a 
Isidin, obraz letního slunce. 

Horvatsko v. Charvatsko. 

Hóry v. hóra. [blaze jemu. 

hosianna, hosanna, hebr., pomoz nám; 

Hosp-es, pl. hospites , lt. , hostitel ; 2. 
host; —ice (—\s), fr., hospoda; noc- 
leh ; pitka studentská. 

Hospit-akulum, lt., hospoda ; — ál, špi- 
tál, dům chudých ; 2. nemocnice, cho- 
robinec ; —alarius, obsluh o vatel hostí ; 
2. ošetřovatel nemocných;- —alitas, 
lt., hostinnosť, poh. ; —alská zimnice, 
zlá zimnice, ve velikých nemocnicích 
všeobecně povstávající ; —ant, lt., po- 
sluchač přednášek co host; — ium, lt., 
hospoda, klášter hostinský; h. publi- 
cum, pohostinnosť státní. 

Hospodař, hospodář, pán, titul knížete 
v Moldavě a Valašsku ; — štvi, důsto- 
jenství hospodara. 

Host-agium, nit., staniště ; —ajnov v. 
Hostýn; —eria, šp., hospoda, jídelna; 
—es, pl., lt., nepřátelé ; —icida, vrah 
nepřítelův ; —ie, zvíře obětní, žertva ; 
2. svěcený chleb při večeři páně, nej- 
světější; — His, lt., nepřátelský; —ili 
animo, nepřátelským duchem; —iliso- 
vati, nepřítelem činiti; —ilitium, vá- 
lečná daň ; —is, lt., nepřítel ; —iyit, 
poslední pohanský panovník v Ce- 
chách, okolo roku 840— 850, otec Bo- 
řivojův; —ler, ang., podomek ; —ýn, 

hora na Moravě 2312 str. vys., kde 

r. 1241 Tataři poraženi. 
Hosudar, rus. rocy4ápb, pán, zvi. obe- 
cný název panovníka Ruského. 
Hotcockles, ang., hra angl. námořníkův. 



Hotel 



122 — 



Humidovati 



Hotel (otel), fr., panský dům, dvůr ; 
hostinec; h. de dieu (otel de dié), 
dům boží ; h. de ville (otel ďvill), radni- 
ce ; h. garni, dům s domácím nářadím ; 
— ier (otelié), fr., hostinský ; —iere (ote- 
ljér) ; hostinská ; —lene, fr. , hospoda. 

Hottentott-áda, zpěv hottentotský ; — i, 
obyvatelé na jižním cípu Afriky; su- 
roví, nevzdělaní lidé. 

House of commons (hans ofkommens), 
ang., sněmovna obecných , sn. nižší ; 
h. of lords č. peers (haus of lárds Č. 
pírs), sněmovna lordův, sn. hořejší. 

Hradec Jindřichův, něm. Neichaus, m. 
v Cechách ; H. Králové, něm. Kbni- 
gingrátz, m. v Čechách ; H. Sloven- 
ský, něm. Windischgratz ; //. Štýrský, 
něm. Gratz. 

Hrani-ce vojenská čili vojenské pomezi, 
u Jihoslovanův pouze krajina, úzký 
pruh země, 608Q mil obsahující, v 
Rakousku v 16. stol. k obraně proti 
Turkům zřízená, kde veškeré muž- 
ské obyvatelstvo, —cári (vyjma města) 
vojenské službě jest povinno ; — cári, 
statní to jižní Slované, prosluli svou 
věrností k panovnickému rodu, a mnoh- 
dy krví svou zpečetili svazek Rakouska. 

Hrinky či řinky, hrazené tábory Avarův. 

Hrob, něm. Klostergrab, klášter v Cech. 

Hron, něm. Gran, řeka v Ubřích. 

Huaca, hrobky praobyvatelů v Peru. 

Hubert, sv., náruživý lovec, obrácen 
prý na víru jednou na honbě jelenem 
kříž mezi rohy majícím, stal se kně- 
zem , biskupem a f 725 ; je patro- 
nem myslivců. 

Huck-aback, ang., troj tkanin a ; — er, 
malá lovecká loď holandská s dvě- 
ma neb třemi stežněmi. 

Hueulové, větev slov. horalů Karpat- 
ských, zvi, mravy vynikající. 

Huerta, šp. (z it. hortus), zahrada, sad. 

Hugenoty francouzský protestant; —e, 



peníz od Hugona Kapeta ; —ismus, 
strana hugenottův. 

Hugo v. Hubert. 

Huissier (hyissié), fr., vrátný, soudní 
sluha; huitpiéds (hyipié), varhany s 
osmistopými rejstříky. [měsíce. 

hujus, lt, téhož ; hujus mensis, téhož 

Huká, indická dýmka s dlouhým trou- 
belem, z níž prochází kouř lahvicí 
vody; srv. nargileh. \—r v. hucker. 

Huke, pláštík Spanélův a Nizozemcův ; 

Hulk (holk), angl., lodní trup ; stará 
loď bez stěžni. 

Hultaji pol. , ničema, dareba ; — ský 
bigos, pol., sekanina z více druhův 
masa se zelím. 

Human-iora, lt.. pl. , vzdělávací vědo- 
mosti, tak zvané krásné vědy, též 
školy, v nichž se těmto vědám učí ; 
—isovati, lidským činiti, vzdělávati; 
—ista, jazykoznalec, školský učenec ; 
—ita, lidskosť," přívětivost, vlídnost; 
— i tni studia, ucení-se jazykům, vů- 
bec krásným vědám ; —ni, z lt. —us, 
lidumilný, vlídný, jemný. 

Humat, prsfan ; —io , lt., pohřbení ; 
—or, lt., pohřebitel. 

Humble (énbl), fr., nízký, pokorný. 

Humboldt Alexander, * 1769, slavný 
přírodozpytec německý, cestoval zpr- 
vu po Evropě, 1799 — 1804 po Ame- 
rice, wdal mnoho spisů vědeckých, 
f 1859". 

Humbug, něm., bulikování, šašky. 

Humekt-ace, lt., navlažování. navlhčo- 
vání ; —antia, pl., prostředky navla- 
žovací; —ovati, svlažovati. 

Humerál, z lt., náramek, náramenník; 
Část mešního oděvu kněžského; —ni, 
k ramenu náležející. 

Hum-eur (ymér), fr., povaha mysli, roz- 
mar; —ický, prstový; —ide, fr. , — ť- 
dus, lt., vlhký, mokrý ; —idiias, lt, vlh- 
kost, vlhkota; —idovati , navlhčovati. 



■ 



Humiliatio 



123 — 



Hydraulický 



Humil-iatio, lt., pokoření, snížení; —i- 
tas, nízkost, pokora ; — is, nízký, po- 
korný. 

Humor, lt., povaha n. míra mysli, roz- 
mar, vrtkavosť ; 2. hunwr, lt., vlhkosť, 
niokrosť; h. aquaeus , mokrosť běle- 
čná : h. vitreus, skelná tekutina oční ; 
— cílní zimnice, hostec ; h. pathologie, 
učení lékařské o nákaze šťáv, štavo- 
chorobosloví ; —isovati, rozmarně po- 
pisovati ; —ista , spisovatel žertovné 
rozmarný; —istický, veselomysiný, roz- 
marný. 

Humpen, něm., korbel, konev. 

Humus, lt. , prsť, země; pozůstatek 
zpráehnivělýeh těl. 

Hiine, něm., obr, velikán. 

Hunové, divoký národ, jenž z Asie do 
Evropy přisel a ve 4. a 5. století vý- 
bojně vystupoval. 

Hurisky, milostenky v mabomed. ráji. 

hurlyburly (hurliburli) , hlomoz , hu- 
kot, zmatek nad zmatek, zmodrchauina. 

hurrá! vzkřik jásotu. 

Hus Jan, reformátor Český, zaklada- 
tel nynějšího pravopisu českého , u- 
pálen v Kostnici, f 1415; jeho stou- 
penci, — ité, uchýlivše se od původ- 
ního učení jeho vedli pověstné války 
—itské do r. 1434. 

Hus-ar, maď., lehký jezdec ; husseth, 
v. hurrá; hustiny (hésting 1 ), ang\, bouř- 
livé shromáždění v poli. 

Hustopec, něm. Auspitz, m. na Moravě. 

Hvar, it. Lesina, ostrov u Dalmácie. 

Hyacint, z řc, drahokam žluto- n. tma- 
vočervený; 2. jarokvět, březnový květ 
(rstl.) ; —ouý, tmavočervený. 

Hyady, z řc, pl., víly vodní; 2. de- 
šťovnice , slepička s kuřaty (shvě- 
zdění). 

Hyalit, z řc, sklenec, čedičové sklo ; 
— is, zapálení skelné blány v oku. 

Hyalo-graf, z řc, nástroj k perspekti- 



vní kresbě ; —grafie , sklopisectví ; 



—idea, blána skeh 



mokrosť skeliu 



v oku; — iclický , sklovitý; —iditis, 
zapálení skelné mokrosti. 

Hyalurg, z řc, sklář ; —ický , sklář- 
ský ; —ie, sklářství ; —ika, sklářské 
umění; hyalos, řc, sklo, skleně zele- 
ná barva. 

Hyanche, řc, záškrt mandlí. 

Hybo-ma, řc, hřbet; —meter, hřbeto- 
měr; —metrie , hřbetoměrství; — sis, 
hřbet. 

hybrid-ický, — us, dvojího pohlaví; ne- 
pravý, nepřesný; —itas, smíšenosť o- 
bojího pohlaví. 

Hydarthrosis, řc, vodnatosť úduv. 

Hydatis, bublina, puchýř; — %, hvězdi- 
ce s vlnovitými paprsky. 

Hydato-dický , vodnatý ; —chroický, ta- 
kové barvy jako voda (o kůži) ; — i- 
dickfj, vodě podobný ; —kela, —kelis, 
průtrž puchýře ; —logie, nauka o vo- 
dě ; —skopie , předpovídání z vody, 
vodoprava, vodověštba. 

hydatrický, řc, vodnatý, vodovitý. 

Hydepark (heidpark), ang-. , královská 
obora a procházka v Londýně, kdež 
byla r. 1852 všeobecná výstava. 

Hydra, řc, zlá saň, hadice ; —cidum, 
kyselina vodíková ; —goga, pl., pro- 
středky vodu č. moč ženoucí ; —go- 
gický, na moč ženoucí ; —cřine, —ch- 
nis, vodná neštovička ; —Ikohol, vo- 
dnatý líh, líh pod 22 stupňů; —Ime, 
slaná voda. 

Hydrargyr-iasis, řc , rtuťová nemoc ; 
—idický, rtuťovitý ; —ie, nemoc vze- 
šlá rtutí ; —osis, léčení rtutí ; —um, 
z řc. , rtuť, živé n. vodní stříbro; 
—ura, smíšenina rtuti s jiným kovem. 

Hydra-rchos, panovník vod; —rthron, 
řc , Vodnatosť ohbů , kloubů ; —t, 
vodan ; —tický, vodanu podobný. ' 

Hydraul-ický, z řc , vodařský , toko- 



Hydrauhcum 



124 - 



Hydropleuritis 



měrský ; —icum horologium, lt.-řc, vo- 
dní hodiny ; h. organon, vodní var- 
hany ; — ik, vodař, vodní stavitel ; — i- 
ka, vodovodství, tokoiněrsťví ; —iko- 
statika, učení o tlaku , jejž tekoucí 
voda na steny průplavu působí ; —ista, 
vodní stavitel. 

Hydreleon, smíšenina oleje a vody. 

Hydren-kefalion, řc., vodnatosť hlavy, 
voda sebraná v hlavě ; —kefalokela, 
průtrž mozeční vody ; —kefalm, vo- 
dnatosť -lila*y. 

Hydr-iada, rusalka vodní ; —iasis, lé- 
čení vodou; —iatika, znalosť lékař- 
ství vodního ; —ický, s vodíkem slou- 
čený ; —iodur, sloučenina řasíku a vo- 
díku s jiným prvkem. 

Hydro-a, řc. , Červená vyraženina na 
kůži ; —bat. vodochodec ; —blefaron, 
vodovitá spuchlina na očních klap- 
kách ; —boracit, snadnoplavek, nerost 
v Kavkazu ; —derma, voda zákožní : 
—dynamika, nauka o síle vody; — e- 
lektrický, ve spojení s vodou mluno 
působící ; —fan, bíložiutý drahokam, 
který vodu do sebe vssává a pak ba- 
revně se třpytí; —filiti, zkamenělí 
potápníci ; —flogosis, zánět s vodovi- 
tým výtokem ; —fobie, bázeň z vody; 
vodoplaŠnosť, běsnosť, vzteklosť; —for, 
vodonoš, měch na vodu; —fthalmia, 
vodnatosť oční ; —fthalmion , modrý 
kruh kolem očí; —fytograf, popiso- 
vatel vodních rostlin ; —fytografie, po- 
pisování vodních rostlin ; —fytologie, 
přírodopis vodních rostlin ; —fyton, 
rostlina vodní : —gala, s vodou smíše- 
né mléko; —gaster, vodnatosť břišní; 
— gen, vodík; —genatio, sloučení s vo- 
díkem ; —geolog, vysvětlovatel vlivu 
vody na zem ; —geologie, nauka o tvo- 
ření země vo<lou; —glossum, žába v 
hubě (nemoc) ; —gnomonie, vynalézá- 
ní vodních pramenů kouzelným prout- [ 



kem ; —gnosie , vodoznalství ; znání 
vodstva zemského ; —graf, vodopisec ; 
—grafická mapa, mapa vod zemských; 
—grafie, popis vod , vodopis ; —hémie, 
vodnatosť krve; —kardie, vodnatosť 
v osrdci ; —kefalitis, zapálení mozku s 
vystoupením vody; —kefalon, —kefa- 
los, vodnatosť hlavy ; —kela, průtrž 
vodní, vodní kýla ; —kelis, otok moudí ; 
—kellometer, nástroj k měření rychlo- 
sti vody; —koilie, vodnatosť břišní; 
—konion, lázeň stříhací; —kranium, 
vodnatosť mozeční; —l, lék s vodou 
smíšený ; —lat, voda , překapováním 
sčištěná; —latura, odvar vodní, lék 
namočený vodou; —leros, nepokojná 
šílenosť; —lický, s vodou spojený; 
—lith, nerost vodu v sobě držící ; 
—logický, vodoznalecký : —logie, na- 
uka o vodě; —lotiv, odvar vodní k 
mytí ; —mánie, neodolatelný pud k u- 
topení-se; — mant, vodověštec ; —man- 
tie, vodověŠtba, vodopravá, očista vo- 
dou ; —mechanický , tlakem vody se 
pohybující ; —mel, voda medná, me- 
dovina ; —mélon , nápoj jablkový ; 
—meningitis, zapálení blanky mozko- 
vé s vodnatostí spojené; —meteory, 
úkazy vodové ve vzduchu (mlha, déšť) ; 
—meter, vodoměr; —metra, vodnatosť 
materníku ; —metrický, tokoměrný, vo- 
doměrný ; —-metrie, vodoměrství ; — m- 
falus, vodovitá spuchlina pupeční; 
—nosos, vodnatosť ; —olát, překapáva- 
ná voda ; —olith , rozpuštění léku ve 
vodě; —parastatové, vodopijci ; sekta 
křesťan., která při večeři Páně přijí- 
mala vodu místo vína; —pathie, léče- 
ní vodou; —pathika, nauka o léčení 
vodou; —perikardie vodnatosť v o- 
srdci ; —peritonitis, zapálení a vodna- 
tosť pobřišnice ; —piper, vodní pepř ; 
—pleurie, vodnatosť prsní; —pleuritis, 
zapálení a vodnatosť požebernice ; 



Hydropnenmonie 



125 



Hyperauxesis 



—pneumonie, vodnatosf 'plic ; —poste, 
pití vody ; —pot , vodopijec ; piják 
vody ; — ps, vodnatý ; —psie, vodna- 
tosf ; —ptika, pí., prostředky proti vo- 
dnatosti ; — pyr etický , se zimnicí a 
potom spojený ; —pyrický , vodu a 
oheň soptící; —rchis, vodnatosf mou- 
dí: —rrhachie , vodnatosf páteře; 
—rrhodinon, vodou a růžovým ole- 
jem připravovaný nápoj ; —sacharum, 
cukrová voda ; —slcop , vodní hodi- 
ny ; —statický, vodovážný; —statické 
cáhy, vodováhy, váha vodorovnosti; 
—statika, nauka o rovnováze teku- 
tých téles ; —steon, zvodnatělosť ko- 
stí a míchy ; —tachyme/er , měřítko 
rychlosti vodní; —technie, —technika, 
vodní stavitelství; —tekt, vodní stavi- 
tel; —thorax, vodnatosf prsní n. hra- 
dní ; —tický , pot vyrážející ; —tiká, 
pl.. prostředky pro pot. 

Hyeto-meter , —skop, řc. , dešťoměr; 
—metrie, dešťoměrství. 

Hyge-a, řc, bohyně zdraví, Zdravena ; 
—ismus, zdravoznalství ; zdravověda ; 
—ista, zdravotář. 

Hygi-astika, nauka o zdravotě n. o bla- 
hobytu ; —en v. Hygea ; —ene, —o- 
nomie, zdravověda, životospráva. 

Hygro-baroskop, z řc, vlahoměr, areo- 
meter ; — bat, ve vodě chodící ; —bický, 
ve vodě žijící; —fobie, vodobázeň, 
vzteklosť ; —fthalmia, vlhké zapálení 
očí ; —kollyrium , tekutý lék na oči ; 
—logie, učení o vlhkosti vzduchu ; 
— w, spuch lina vodo vitá;— meter, —skop, 
vlahoměr, mokroměr ; —metrický, —sko- 
pický, mokroměrný ; —metrie , —sko- 
pie, vlahoměrství. 

Hýle, řc, látka, hmota ; 2. les. 

Hylo-biové, obyvatelé lesův ; —f agové, 
dřevožravci, dřevožrouti ; —genie, tvo- 
ření látky ; —chasmopteri , ptáci le- 
sní, kteří svou kořisf letmo chytají ; 



—logie, látkověda : —nomický , v lese 
žijícím se pasoucí; —plastika, tvo- 
ření látk}' ; —pteri, lesní ptáci ; —the- 
isté, kteří mají látku n. svět za- bo- 
ha ; —zoismus, nauka o oživováuí pra- 
látky n. učení o životě v látce. 

Hymen, řc, bůh sňatku, jenž se vyob- 
razuje co mladík se svatební po- 
chodní ; 2. manželství ; 3. bránice pa- 
nenská; —eJcký, svatební; —elytrický, 
s kožnatými krovkami n. křidelními 
pokrývkami; —eus v. Hymen 1); 2. 
zpěv svatební; — i tis, zapálení jemných 
blánek vnitřních. 

Hymeno-graf, kožepisec ; popisovatel ků- 
že ; —grafický, kožepisecký : —grafie, 
kožepis ; —log, kožezpytec, kožeznalec ; 
spisovatel o vlastnostech kůže ; —lo- 
gie, kožeznalství ; —ptera, žilnokřídlí 
hmyzi ; —pterolog, popisovatel hmyzuv 
žilnokřídlých ; —pterologie , přírodo- 
pis hmyzuv žilnokřídlých; —tomie, 
kožepytva, rozbírání kůže. 

Hymettický med, v starém věku po- 
věstný med z hory Hymettus v Africe. 

Hymn-a, řc, chvalozpěv; národní h,. 
zpěv k oslavě národu i panovníka ; 
—arium,dnchovní zpěvník; —ický, chva- 
lozpěvný ; —ista , chvalozpěvec, bás- 
ník hymen ; —od, básník chvalozpěvův. 

Hymno graf, z řc. , spisovatel chvalo- 
zpěvů ; —grafie, sbírka hymen ; spi- 
sování chvalozpěvův ; —log, zpěvově- 
dec; —logický, k dějepisu církevních 
zpěvů náležející; —logie, odříkávání 
chvalozpěvů ; 2. znalosť zpěvův cír- 
kevních. 

Hyoscyamus, lt.-řc, blín černý (rstl.). 

Hyp-allage, řc, řečnické obrácení o- 
byčejného slovosledu ; —amaurosis, ne- 
úplné bělmo ; —anthv s, vnitřek kalichu 
u květin ; —apoplexie , malý stupeň 
mrtvice; —áte, nejnižší struna basová. 

Hyper, řc, nad, příliš ; —auxcsis, řc, 



Hyperbarbarský 



— 126 — 



Hypokrisis 



přílišné rozmnožování, nezdravé zvěč- 
šování ; —barbarský, nad míru suro- 
vý, ukrutný; —basis, odřadění, od- 
klad; —bola, přehnanosť , řečnické 
zveličování ; 2. nadbytnice ; —bolický, 
přehánivý; přehnaný; —bolisnius, stá- 
lé užívání hyperbole ; —bolisovati, 
přehnaně mluviti; —boreický, severní, 
půlnoční; —boreus, seveřan; 2. zvlášt- 
mistkář ; —drama, divadelní hra, kte- 
rá převyšuje přirozené prosfředky u 
představení ; —dramatický, ve hře pře- 
hnaný ; —dulie , přehnaná úcta k 
svatým ; —dynamický , nad míru sil- 
ný, činný; —dynamie, přílišná síla, 
nad míru veliká Činnosf; —enteritis, 
silné zapálení střev ; —enterotrofie, 
zvěčšení střev ; —epidosis* přílišné roz- 
tažení n. přibývání jednotlivých ú- 
dův ; —erethisie, přílišná drážlivosť ; 
—esthesis, přílišná citlivost, nadmírná 
drážlivosť ; —flogosis, nejvyšší stupeň 
zapálení ; —fysický, nadpřirozený, nad- 
smyslný ; —geusie, —geustie, rozdráž- 
dčnosť ckuti ; —hémie , nadbytečná 
krevnatosf ; —hemitis, prudké zapále- 
ní krve ; —hidrosis, nadmírné pocení ; 
—karditrofie, zvěČšení srdce ; —kata- 
hktický , nadpočetný ; —katalektikos, 
—katalektos, nadbytečný verš; —kaihar- 
sis, přílišné čištění ; —kinesie, nezdravá 
drážlivosť ; —krisis , prudké promě- 
ňování nemoci ; —kritik, příliš přísný 
posuzovatel ; —kritika, přílišná pře- 
kroucená kritika; —kultura, přehnané 
vzdělání ; —kyesis , veliká plodnosť, 
přečastá těhotnosť; —metrický, nad- 
mírný ; —nea, —noia, nemoc s příli- 
šnou činností ducha ; —normální, pra- 
vidlo překračující ; —orthodoxní, sle- 
pověrný; —ostosis, výrostek z kostí; 
—oxyd, nadkysličník ; —plerosis, pře- 
cpání, přeplnění; —sarkosis, slonovi- 
na arabská ; nárost divokého masa ; 



—skepticismus, přehnaná pocbybova- 
Čnosť ; —splenalgie, silné bolení sle- 
ziny ; —splenolrofie , nadmírné zvěč- 
šení n. dužnosťsleziny ; —sthenie, pře- 
silí ; —tliymie, duševní nemoc s šíle- 
nou odvážností ; —tonický , přepatý, 
přepínavý ; —tonie, přepatosť ; —tri- 
chosis , vlasatosí; —frofie, zbytnosť, 
nadbytečná vytylosť. 

Hypno-bat, z řc, náměsíčník; —bate- 
sis, —batie, náměsíČnictví ; —fobie, le- 
knutí ze spaní ; —logie, nauka o spa- 
ní; spánkozpyt; —pathie, nezdravost 
spaní ; —psychie, spánek duševní ; —s, 
spaní; — sis, uspávání; —tický, uspá- 
vající; —tikům, nápoj pro spaní. 

Hypo, řc, pod (v složených slovích); 
—biasmus, převádění stejniny na niž- 
ší stupeň; -blefaron, spuchlina pod 
oční klapkou ; 2. uměle udělané oko ; 
—bolon, přírostek č. přídavek ke věnu 
nevěstinu ; —desis, —desma, podvazek ; 
—diákon, vedlejší pomocník duchovní ; 
—didaskalus, pod učitel ; —doche, do- 
bré přijetí ; —drom, přikryté místo k 
procházení-se, loubí; —fasie, —fastis, 
zaječí oko ; otvírání oka mezi spaním, 
jako u zajíce; —fora, píštělný vřed; 
2. námitka ; —fthalmie , zsinalost ; 
—fysis, bělmo ; —gastrický, podbřišní ; 
—gastrhmx, život, podbřiší ; —gastroner- 
vie, zmenšená činnost nervův žalu- 
dečních ; —geion , —gium , prostora 
podzemní ; sklep ; hrob ; —grafický, 
neurčitě popisující; —liemitis , povlo- 
vné zapálení krve ; —chondriakus, 
—chondrista, vrtošivý , těžkou. yslný : 
—chondrie, vriošivosť, těžkomyslnosť; 
—chyma, —ohysis, bělmo, zášeř ; —chy- 
rosis, nedoslýchavost, nahluchlost ; 
—katharsis, vyprázdnění stolicí, vyči- 
štění; —kaustum, potnice , poticí lá- 
zeň ; —kofosis, přihluchlosť ; —krisie* 
—krisi* , přetvařování, licoměrnosí;- 



Hypokríta 



127 



Chaise 



—kriia, pokrytec, licomérník, přetvá- 
řileč ; —kritický, pokrytecký , licoměr- 
ný, přetvářivý; —kykloida, křivka, 
která se popisuje od bodu v objemu 
kruhu , u vnitř jiného kruhu obsaže- 
ného, koloběžnice ; —mnema, vzpo- 
mínka , doložení; —noema , předsu- 
dek , domnění ; —pódium, podnož- 
ka, podnožt ; —rhinion, podnosí, kní- 
ry; —rchema , taneční píseň; — sav- 
ka, vodnatosf kožní, břišní ; —sceni- 
um, prostora pod jevištěm ; —spasma, 
lehká křeč, zvláště v očních klap- 
kách ; —stase, —stasis, zvěčnění, zpod- 
statnění myšlenky ; 2. sesedlina, co 
se na dně ssedne ; —statický podsta- 
tný, osobní ; —sthenia, seslabení sil ; 
—stom, nejdolejší čásť hlavní u hmy- 
zů; —stratég, podvelitel ; —stvofe, pře- 
vracení nemocných ; —stylon, síň se 
stropem na sloupích spočívající. 

Hypothek-a, hypotek-a, z řc, nemovitá 
zástava; h. conventionalis , smluvená 
zástava ; h. legalis, z. zákonní ; —ar, 
zástavní věřitel ; —arický , —drní, za- 
stavený ; —ovati, v zástavu dáti. 

Hypo-thenusa , nejdelší strana rovno- 
úlielného Irojhranu; podpora; —ťhesa, 
—thesis , podmínka, předpokladnosf, 
podpověď; —ťhesovaii, předpokládati, 
domnívati se; —thetický, podmiňova- 
pí, předpoložený, napřed přijatý ; —tra- 
ehelium, doiení Čásť hrdla ; 2. hlad- 



ký pruh pod hrdlem sloupu ; —trem- 
ma, kořeněná kaše ; —tropa, návrat, 
vrácení se nemoci ; —zeugma, spoje- 
ní vícera Částí větových na konci 
věty; —zeuxis , spojení každé části 
řeční se slovesem. 

Hypselologie , z řc. , vychloubavosf, 
chvastounství. 

Hypso-logie, řc, nauka o vznešeném ; 
—raa, něco vznešeného ; —metrie, vý- 
škoměrství ; — pteni, ptáci vysoko lé- 
tající ; —s, výška. 

Hyson (haisen), ang., zelený čaj Čín- 
ský ; —skin (heinskin), cárský čaj. 

Hyster-a , řc, materník, matka, dělo- 
ha; —algie, mateční bolesti ; —atresie, 
zarostlosf matky ; —elosis, otočení mat- 
ky; —ický, nemocí materníku stíže- 
ný ; — ie, záduch , zadušilosť matky, 
mádra; —igie, zapálení matky ; —oke- 
la, průtrž matky ; —oloyie, kladení za- 
dního n. posledního do předu; —olo- 
xie, křivá poloha matky; —omanie, 
běsnost mateční. 

Hysteron, poslední ; 2. lůžko, postélka, 
koláč, čistidlo ; —kus, spuchlina mat- 
ky ; —proteron, zvrácenost, konec před. 

Hystero-paralysis. pochromení matky; 
—rrhagie , —rvhoea, krvotok matky ; 
—sko]}, hledítko mateční; —tomie,\y- 
řezávání dítěte z matky. 

Hystr-icit , dikobrazokam ; — ix , řc, 
dikobraz, ježatá svině (čtvernožec). 



Cli. 



Chabařovice, něm. Karbitz, m. v Če- 
chách. 
Chabir, ar., průvodce pustinou. 
Chablon (šablon), fr., vzor. 
j Chagrin (šagrén), fr., v. šagrin. 



Chachan, chán chánův, titul Mongol- 
ských panovníkův. 

Cháme (šén), fr., řetěz. 

Chaise (šés), fr., sesle; 2. polovůz, po- 
lovozí ; ch. longue, pohovka. 



Chaland 



— 128 



Charmante 



Chaland (šalán) , fr. , zákazník , za- 
mluvme, objednavač. 

Chalastický, obniěkčující (v lék.). 

Chalat, rus., dlouhý volný oděv po do- 
mácku nošený : srv. chilat. 

Chalcedon , sivobled (poloviČný dra- 
hokam). 

Chaldron (čédrén) , ang. , míra na 8, 
10 n 14 tun. 

Chalif v. kalif. 

Chalko-graf, z řc., kovopisec; mědiry- 
jec; —grafie, —tví; —lith, slída .ura- 
nová; — s, řc., kov, měď; 2. st. řecký 
penízek měděný ; —typie, měditisk. 

Chaloupe (šalup), v. šalupa. 

Chám v. chán; —ar, ar., víno. 

Chamade (šamád), v. šamáda. 

Chamb ellan (šánbelán) , fr. , —erlain 
(čemberlin), ang., komorník; —re (šáií- 
br), fr., komora, pokoj ; —riere (šán- 
briér), fr., komornice. 

Chameleón, z řc, barvoměnec (ještěrka). 

Chamois (šamoa), fr., kamzík; 2. kam- 
zíkové barvy. 

Chamomilla, lt., Chamille , něm. , heř- 
mánek (rstl.). 

Champ (sán), fr,, z lt. campus, pole; 
ch. de bataille (š. ďbatalj) , bojiště ; 
ch. de Mars, Marsovo pole v Paříži ; 
—agne (šampaň), fr., krajina ve Fran- 
cii, v níž roste pověstné Šampaňské 
víno ; —ignon (šánpiňon), fr., žampi- 
on, ryzec luční (jedlá houba). 

Chamsin, ar., (padesátidenní vítr), pal- 
čivý vítr do Egypta z poušti přichá- 
zející. 

Chán, tatar., kníže, zvi. nejvyšší vlád- 
ce ; 2. pers., dům, veřejný hostinec 
ve východ, zemích, zvláště pro ka- 
ravany ; — át , země n. důstojenství 
chánovo. 

Chance (šáns), fr., druh hry v kostky; 
2. náhoda, případ, odvaha ; možnost 
výhry; (odtud: něco v šanc dáti). 



Chancre (šánkr), fr., z lt., cancer, rak 
n. vřed příjičný. 

Chandži, dohlízitel v cháně t. v hostinci. 

Ch?nge (šánž), fr., měna, výměna ; 2. 
směnečná. [rodní. 

Chanson (šanson), fr., píseň prostoná- 

Chaos, řc, směs, směsice; matenina, 
zra., matenice; chaotický, matný, zma- 
tený. 

Chapeau (šapó), fr., klobouk; —bás (ša- 
póba), fr., podpaždní klobouk; —bon- 
net (š. bonné), fr., lehký klobouk (na 
spusob čepce) ; —rouge (— růž) , fr., 
kardinálský klobouk. 

Chapetones (čapetones) , šp. , evropští 
přistěhovalci v někdejší španěl. A- 
merice. 

Chapitre (šapitr), fr., kapitola, předmět. 

Char, —a, staroněm., smutek. 

Charade (Šarád), fr., v. šaráda. 

Charakter, řc, ráz, znak, známka; 2. 
povaha ; 3. stav, důstojenství ; 4. pí- 
smě, písmeno ; —ismus, označení ; 2. 
řečnické líčení; —isovati. ráz n. po- 
vahu věci líčiti, označovati ; —istický, 
význačný, výrazný; rázný, podstatný; 
—istik , povahopisec ; —istika , líčení 
n. vyznačení povahy, povahopis ; — i- 
stikon, poznak. 

Charavari (š . . .) v. šaravary. 

Charfreitag, něm., veliký pátek. 

Charge (šarž), fr., v. šarže. 

Charis, řc, líbeznosť ; —leriunu přátel- 
ský dárek; charit as, řc, láska (kře- 
sťanská, 1. k bližnímu). 

Charity, charitky, milostenky v. grácie. 

Charivari (šarivari), fr., kočičina, ko- 
covina. 

Charlatan (šarlatán), fr., v. šarlatán. 

Charles (šaiT), fr.. Karel jm. muž. ; Char- 
lotte (šarloť), fr., Karolina, jm. žen. 

Charm-ant (šarman), fr., půvabný, ruz- 
niilý : —ante (šarmant), fr., milenka, 
zmilitka. 



Charniěre 



129 — 



Cher 



Charniěre (šarnjér), ťr., stežejka. 

Charon, v řc. bajesl., převozník na o- 
nom světe (v podsvětí). 

Charpie (aárpí), ťr., v. šarpie. 

Chart-a, lt., ťr. chartě (šart), list ; ch. 
magnet, veliká listina anglické svobo- 
dy ; v. karta; jier —am, lt., listovně, 
písemně; — isté, strana v Anglicku, 
ježto žádá oprav v ústave ; —omantie, 
kartoprava, vykládání karet n. z karet. 

Charvátsko, země Slovanská mezi Uher- 
skem, Štýrském, Krajinou a mořeni 
Jaderským, v níž žijou Charváti, vě- 
tev jihoslovanská ; BíléCh., někdy ze- 
mě podél Karpat, vedle Červené Rusi. 

Charwocne , něm., velikonoční týden, 
pašijový týden. 

Gharybdis, řc., strašné požeradlo nebo- 
li vír v Středozemním moři, jemuž 
naproti u Messiny se nalézalo zlo- 
věstné úskalí Skylla (v. t.) ; vnadit 
in Scyllam, qui volt vitare Charyhdin 
lt. přísloví , narazí na Skylla , kdo 
chce ujíti Charybdě, po česku : přijde 
z bláta do louže. [chrámě. 

Chasan, hebr., přední zpěvák v židov. 

Chaseki, tur., hospodyně v. ebozjajka. 

Chasidové, židovská sekta. 

Chasni-a, řc. , požeradlo ; 2. rozevření 
list, zívnutí ; —adie, —us, zí vačka. 

Chasse (šas), ťr., honba, lov ; — M v. 
chaseki; —marée (šasmaré), ťr., ry- 
bovozec, rozvažeČ ryb a ústřic; 2. 
lehký dostavník; — ur (šasér) , ťr., 
myslivec. 

Chateau (Šato), ťr., zámek, hrad. 

Chatelain (šatlén), ťr., v. kastelán. 

Chatib, ar., kazatel. 

Chatouille (šatulj), ťr., v. škatule. 

Chau-deau (šodó), žehák, zvařené víno 
s vejci a kořením ; —ffeur (šofér), ťr., 
nákeřník, zákeřník; — miere (šomjér), 
ťr., chatrč, chýše; — ssée (šose), ťr., 
silnice (dělaná, hradská). 
Rank : Slovník novinářský. 



Chazine, pers., pokladnice sultánova; 
srv. kazna; —dar-aga r nej vyšší pokla- 
dník sultánův. 

Cheb, něm. Eger, m. v Cechách. 

Check (ček), ano;., poukázka pokladnicí. 

Chef (šeť), ťr., hlava, náčelník, před- 
stavený ; en chef (áii šeť), nejvyšší ; 
generál e. ch. nejvyšší velitel. 

Cheil-algie, bolení pyskúv; —inus, py- 
skoun ; —itis, zánět pyskův. 

Cheir-anthus, fijala zahradní (žlutá n. 
červená); —iaier, řc, ranhojič; —o- 
grafum atd. v. chirograťum. 

Chek v. check. 

Chelčický Petr, * okolo 1300, studo- 
val na vys. školách Pražských, f o- 
kolo r. 1460, spisovatel náboženský 
a původce Jednoty Českých bratří. 
i Chelidon, řc, vlaštovka; —in, vlastovi- 
čníkovina; —it, vlaštovicí kámen ; — /- 
um, vlastovičník (rstl.). 

Chelm, pol., {Chlum Čes.), něm. Kidm, 
m. v rus. Polsku ; —no, něm. Kulm, 
m. Prusku; —za, m. nad —zickým je- 
zerem (něm. Kulmsee) v Prusku. 

Chelon-e, řc, želva; —it, želvokam ; 
—ofag, želvožrout. 

Chem-ický, lučební; —ie, lucba, nauka 
o slučování a rozluČování prvkňv ; 
—ik, lučebník ; —ikálie, lucebniny, lu- 
čební výrobky; —in (šméh), ťr. , ce- 
sta, silnice; ch. couvert (Š. fcuvér), 
krytá cesta v pevnosti; —ise (šmís), 
ťr., košile ; —isette (Šmiseť), ťr., ko- 
šilka, náprsnice, — iČka ; —ismus, lu- 
Čebenství; —ista v. chemik; —itypie, 
lučbotisk ; — sin, arab., patero modli- 
teb denních u Turkův. 

Chenille (šnvlj), ťr., aksamitové n. hed- 
bávné šňůrky. [ka (rstl.). 

Chenopodium, z řc, merlík, husí nož- 

Cher, chére (Sér), ťr., milý, milá; mon 
cher (moh š.), můj mihy ; ma chére, má 
milá; cher ami (šéramí), milý příteli. 



Cherson 



130 



Chloris 



Cherson, z řc\, poloostrov, 2. jm. mě- 
sta v Rusku. 

Cherub , —ni , — irn, hebr., ohnivý n. 
skvoucí anděl. 

Cheruskové, st. germánský národ. 

Cheval (Sval), fr., kůň; a ch., koňmo; 
— erie (švalerí) , fr., rytířství, rytíř- 
skost; — ier (švalljé), fr., rytíř, šlech- 
tic, kavalír; chevauxleger (švóležé), 
fr., lehký jezdec. 

Chevet (švé), fr., podhlavnička ; 2. pod- 
stavek děla. 

Chevron (šVrón), fr., krokev. 

Chiasma, řc, znak řeckého x ; 2. roz- 
větvení nervů. 

Chica (Sika), fr., chicha (čiča).šp., kvas 
kukuřičný (nápoj). 

Chican-e (Šikan) , fr., uskok, tučka ; 
— eur (Šikanér), úskočník, pravokrut. 

Chiffoniěre (šifonjér), fr., skříně, almara. 

Chiiřre (Sifr), fr., v. šifra. 

Chike, chique (šik), Čik, zánehtice, pod- 
nehetnice, malinký hmyz ve střední 
Americe, jenž klade vajíčka lidem za 
nehty u nohou. 

Chilat, arab., čestný oděv, jímž sul- 
tán vysoké úředníky vyznamenává 
(srv. chalat). 

Childebert, něm.,jm. muž., v boji skvělý. 

Chilerbaši, tur., nejvyšší číšník sultánův. 

Chili-ada, chiljada, z řc, tisíc ; 2. ti- 
síciletí ; —arch, řc, tisíčník , pluko- 
vník ; —asmus, víra v tisícileté po- 
zemské panování Kristovo před sko- 
náním světa; —iast, přívrženec tako- 
vé víry ; —ogon, tisícihran. 

Chiluf, hebr., směnka u Židův. 

Chimér-a, z řc, báječná potvora z pře- 
du podoby lví, uprostřed kozí, v za- 
du dračí ; 2. přelud, záluda, bludo- 
mysl ; —ický, přeludný. 

China v. Čína ; 2. ch. , kůra peru vij - 
ská z cinchoníku, důležitý lék proti 



Chinampas (Č . .), šp., plovoucí zahra- 
dy v Mexiku. 

Chinehilla v. Činčila. 

Chinin, alkaloid z kůry chinové do- 
bytý. 

Chino (č . .), šp., Číňan; 2. potomek 
negra a Indiánky v Americe. 

Chiococca, překotnice (keř, jehož ko- 
řen má účinek projímavý). 

Chiosk v. kiosk. 

Chiquito (čikito), královské cigáro (pro 
paní). 

Chira-gon, z řc, rukovod (příprava k 
vedení rukou slepých při psaní) ; —gra, 
dna v rukou, suché lámání. 

Chiro-gnoniika , rukoznalství ; —graf, 
řc, rukopis, vlastní ruka; —grafari- 
cky", —grafický, rukopisní ; —gramma- 
tomantie, vykládání rukopisův; — le- 
gie, rukomluva, prstomluva ; —mant, 
rukopravec , rukověštec ; —mantie, 
rukoprava ; —nom, posuňkář ; —nomie, 
nauka o řečnickém pohybování ru- 
kama ; —plast, prstovod (přístroj) ; 2. 
prstolepec , rukolepec , rukotvorce ; 
—plastika, rukolepství, rukotvarnictví 
(umění lepiti z vosku atd. rozličné 
podoby) ; —ptera, prstoletci (netopýři) ; 
—therium , prstozvěr (předpotopní) ; 
—typografie, rukotisk. 

Chirurg, z řc. , hojiČ, ranhojič (ran- 
lék") ; —ický, hojičský, i-anhojiČský ; 
—ie, hojičství, ranhojičství (staroČes. 
ranné lékařství). 

Chit-in, krovkovina, látka v krovkách 
hmyzu ; —on, řc, spodnice, — iČka ; 2. 
krovka. 

Chloasma, řc, žlutina (vyraženina na 
kůži) ; c7i. album, bělina. 

Chlodwig v. Ludwig. 

Chloe, řc, kvetoucí, zúrodňující, pří- 
jmí Cerery. 

Chlor, solík ; —id, soliČník ; —inda, jm. 
žen., kvetoucí; —is, řc., květena v. 



Chlorit 



— 131 



Chouaiii 



Flora ; — it, zelenec, slída zelená (ká- 
men) ; —oform, siličná tekutina v chlo- 
ru přepuzená, sloužící k omamování 
při chirurgických operacích ; —ofor- 
movati, chloroformem omámiti; —ofyll, 
zelenina listová ; —ometer, solíkomer ; 
—osis, blednice (nemoc). 

Chlum, —ec, něm. Kulm, město v Ce- 
chách. 

Chmelenský Josef Krasoslav, * 7. srp- 
na 1800 v Bavorově, Dr. práv, mí- 
stosudí dvorský, spisovatel český, f 
2. ledna 1839. 

Chinelnický Bohdan, hetrnan kozákův 
Zaporožských povstalých proti Pol- 
sku 1648," f 1657. 

Choc (šok), fr., nájezd, útok jezdectva. 

Chocolate v. Čokoláda. 

Chodové, pomezní usedlí strážcové v 
Cechách proti Bavorsku, zvi. okolo 
Domažlic, od Břetislava I. (1037 — 
1055) uvedení , užívali zvláštních 
práv až do r. 1569; Ferdinand II. 
prodal jich území za 60.000 tolarů. 

Chol-agógický, žlučepudný ; —ein, žlu- 
čovina ; —elith , žlucekam ; —elogie, 
žluČezpyt ; —emesie, dávení žluči ; — e- 
mie, žlučekrevnosf, žlučná krev ; — e- 
pyra, žlučná horačka. 

Choler-a (cholera morbus), žlučná úpla- 
vice (v Indii domácí a odtud do Ev- 
ropy přenesená nemoc) ; —ický, te- 
plokrvý; prchlivý; — ik, teplokrvec ; 
prchlivec. 

Cholo (č . .), šp., potomek zamba;téz 
Indián mezi Evropany vyrostlý a špa- 
nělsky mluvící. 

Cholo-logie v. chol elogie; —rrhagie, 
—rrhéa, žlučetok ; —sterin, —stearin, 
—steatin , žlučetuk , žlučina , patuk 
žluční. 

Chomoutov, něm. Komotau, m. v Če- 
chách. Poněvadž zde už od dávna 
německé obyvatelstvo převládalo, po- 



vstalo přísloví: „Všude lidé, v Cho- 
moutově Němci". 

Chondr-acanthi, chruplavé n. chrupe- 
Čnaté ryby; — in, klíh chrustavkový; 
—ografie, chrustopis , chrustavkopis ; 
—ologie, nauka o chrustavkách ; chru- 
stozpyt ; —osis, zchrustavčení ; —oto- 
mie, chrustopytva. 

Choř, z řc, řadový tanec se zpěvem ; 
2. taneční řad, kruh tanečníkův; 3. 
sbor zpěvákův; 4. ch., kůr, kruchta, 
pavlač v kostele proti hlav. oltáři, 
kde bývají zpěváci a hudebníci ; — ál, 
sborný zpěv (církevní) ; —alista, zpě- 
vák kostelní; —altar, něm. , hlavní 
oltář; — ažy, pol., korouhevník ; — de, 
řc, struna, tětiva; —dometer, tětivo- 
měr ; —egrafie , —eografie , tancepis, 
popis a vyobrazení tancův ; — eia, —ea, 
řc, tanec ; ch. s. Viti, tanec sv. Víta, 
(nemoc) ; — eus, dlouhokratka (yers 
— ^) v. trocheus ; —eutika, taneční 
umění ; tanečnictví , krasotanec ; — i- 
ambus, sloha čtyrslabičná z choreu a 
jambu záležící; ( — ^ y ~ / — );—ion, 
řc , kůže ; usně ; — ista , zpěvák ve 
sboru ; —istka, zpěvkyně ve sboru ; 
—ografie, polohopis ; —oidea, cévnat- 
ka, blána žilnatá ; —oideus, žilnatý ; 
—ometer, zeměměr, — měřič ; — ometrie, 
zeměměrství ; —ovod , taneční řad ; 
—us v. choř; —vatsko v. Charvatsko. 

Chošab, chošav, tur., ovocný nápoj ne- 
mocným. 

Chotbah, ar., kázaní a modlitba ke cti 
Mohamedové a sultánově. 

Chotěbuz, i, něm, Kotťbus, m. v Lužici. 

Chouan (šuán), fr., karmínová zrnka 
levantinská (z rostliny trigonella foe- 
num graecum). 

Chouans (šuáns), fr., Suanové, ve Fran- 
couzské první republice odbojná strana 
ve Vende, přívrženci kralovlády. 



Chozjain 



132 



Cliymosís 



Chozjain, rus. , hospodář ; chozjajka, 
ras., hospodyně (srv. chaseki). 

Ckreinatologie, řc, peněžnictví, nauka 
o penězích. [štění. 

Chresmolog, věštec ; —ie , věštba, vě- 

Chrestomathie, řc, výbor citací, v. z 
nejlepší části spisův. 

Chřibská, něm. Krcioitz, m. v Cechách. 

Chrie, řc, propověď. 

Chris-am, —ona, řc, křižmo, světicí olej ; 
— is. —mace, mazání olejem; —mari- 
um, —maturium , nádoba na křižmo ; 
—mon, znak kříže. 

Christ, křesťan ; —ian, jm. muž., po- 
mazaný ; —ianissimus, nejkřesťanštěj- 
ší (titul králův Francouzských) ; — ia- 
nismus , křesťanství , nauka n. víra 
křesťanská ; —ina, jm. žen., křesťan- 
ka ; —inos, přívrženci španělské vla- 
dařky královny Christinv , odpůrci 
Karlistů ; —ofanie, zjevení Krista Pá- 
na; —oforos, skrác — of, řc. jm. muž., 
Kristonoš ; —okratie, církevní vláda 
křesťanská; —olatrie, křesťanská bo- 
hoslužba ; —os. řc, —us (Kristus), po- 
mazaný, jméno spasitele Ježíše ; —o- 
sofie, křesťanská moudrost. 

Chrom v. chromium. 

Chromá, řc, barva; — genesi e , barvo- 
plozí ; —tichý, barvitý ; 2. ch., v hud., 
polotonní, půltonní, polostupenní ; — ti- 
ká, nauka o barvách : —tismvs, bar- 
vitost ; -tologie, nauka o barvách ; 
—totechnika , lucebnické barvářství ; 
—troj^, barvoměn (přístroj). 

Chrom-ium, barvík (kov, nalezený r. 
1797) ; —olitlwgrafie, barevný kame- 
notisk, barvotisk ; —opsie , bnrvohled 
(nemoc) ; —urgie v. chromatotechnika. 

Chron-ický , počasní ; —ika, kronika, 
letopisy ; —ique scandaleuse (kronyk 
skándalés), fr. . pohoršlivé příběhy , 
hanověsty; —istá, letopisee. 



Chrono-graf v. chronista ; —grafie , le- 
topiscctví ; —gramma, písmenočet, le- 
toznam, Časoznam, nápis letočetný ; 
—log, časozpytec, časoznatel ; —logi- 
cký, časový, pořadem času ; —logie, 
Časověda, časozpytectví,Časoznalectvi ; 
—mantie, Časoprava, Časohadačství ; 
—meter , —skop , časoměr ; —stichon, 
Časoverší , letocetní verš v. chrono- 
granima. 
Chrupsie v. chromopsie. 
Chrys- anthemům, koprtina (rstl.) ; —it, 

z řc, zlatokam, zlatec 
Chryso-berill, —lith, —praš, zlatokam, 
žlutokam ; —graf. zlatopisec ; —grafie, 
zlatopisectví ; — koll, zeleň horní; —ma- 
nile, zlatobažnosť ; —mela, bedrunko- 
vití brouci, zlatoblávkové ; —rin, zla- 
tu podobná směs z mědi a činku ; 
—stomos, řc, jm. muž., zlatoústý. 
Chthon, řc, země; —ios, podzemní (pří- 
jmení rozliČ. bohxiv). 
Chulo (c . .), šp., pěší štváč býka (při 

býČí štvanici). 
Chupa (č . .), šp.. kamizolka s rukávy. 
Churfirst v. kurfirst. 
Chutor. rus., chalupa. 
Chvalinské moře, něm. Kaspisches Meer, 
nejvěčší jezero na světě mezi Evro- 
pou a Asií. 
Chyl-ifikace, —osis, zažívání, obrácem- 
se straviny ve šťávu žaludeční: —o- 
logie, učení o stavách stravinných; 
—orrhea, tok šťávy stravinné ; — os, 
—us, šťáva stravinná , šť. žaludeční ; 
šf. mléčná ; —urie, močení šťávy stra- 
vinné. 
Chym-ie v. chemie; —ifikace, trávení, 
přecházení ve stráveninu ; obrácení-se 
ve sfravinu; —orrhea, výtok stráve- 
ninv. výt. straviny; —os,—us, stravina, 
ítrávenina, zažitina ; — osis, přečiŠťo- 
vání straviny. 



— 133 — 



I., chem. skrác: = iod, řasík. 

Ialemus, řc, truchlozpěv , píseň po- 
hřební. 

Iam-atologie, —ologie, z řc. , nauka o 
prostředcích léčivých ; —ický, lékař- 
ský; —otechnie, učení o připravování 
léků. 

Iat-er, řc, lékař ; —reia, lékařství. 

Iatro-fysika , přírodozpyt lékařský ; 
—mantie, z řc, věštění lékařské. 

Iberie, poloostrov, Spaněly a Portuga- 
ly obsahující, kdež žili za starodávna 
lberové. 

Ibidem, skrác. ±= ib., ibid., tamtéž, v 
témž spise. 

Ibis, volavka egyptská, Čáp egyptský, 
posvátný pták. 

Ibrahim, ar., jm. muž., v. Abraham. 

Ibrikdar-aga, sluha, který sultánovi 
ruce vodou polívá. 

Ibum, hebr., sňatek žida s ženou po 
bratrovi, jenž bez dětí zemřel. 

Ictus, lt., rána, udeření. 

Ida, jm. žen., božská. 

Idea, řc, vida, představa, pojem roz- 
umový, myšlenka- 

Ideál, vidina, ušlechtilý obraz myšlenek. 

Ideal-ický, ideální, vidinní ; vzorný, 
neskutečný, básnický ; —ismus, vidin- 
ství, filosofický náhled o původnosti 
n. bytnosti ponětí rozumových ; —ista, 
vidinář, přívrženec učení o původ- 
nosti a samopodstatnosti pojmů roz- 
umových ; — ita, vidinnosť, ideálnosf, 
prvotnost, nejvyšší dokonalost. 

Ideellaí v. idealický. 

Idem, lt., tentýž, totéž ; idem per idem, 
stejné stejným, totéž tímže;— ista, svěd- 
čílek, přisvědcovatel, potakovač, ano- 



ekář, který ke všemu říká ano ; —spi- 
race. stojné smýšlení. 

Identi-cký, z lt., totožný, jednostejný; 
—dem , lt. , opětně , vícekrát totéž 
—fikace, ztotožňování , splývání do- 
hromady ; —fikovati, zjednostejniti, zto- 
tožniti; — ta, totožnost, jednostejnosf. 

Ideo-genie, řc?, nauka o povstání po- 
jmuv ; —grafie, psaní písmem všem 
srozumitelným; —grafika, nauka o 
psaní znakuv viibec srozumitelných ; 
— log, snílek, blouznil; —logie, nauka 
o vyvinování pojmů. 

Id est, lt., to jest. 

Idio-grafický, z řc, vlastnoruční ; —gra- 
fům v. idiochiron; —gynie, různopo- 
hlavnosť ; —chiron, vlastnoruční pod- 
pis ; —krasis, vlastnost , zvlášťnosf ; 
—kratičký, zvláštní ; —láteř, sobec, e- 
goista ; —latrie, sobectví ; —m, —ma, 
řeč krajinská, krajinomluva, podná- 
řeČí; —matický, nějakému nářečí vla- 
stní, zvláštní; —mograf, spisovatel v 
podnářeČí ; —pathie , místní nemoc ; 
—synkrasie, svécitnosť, zvláštnost po- 
citu; —to, nevěda, nedouk, nedouče- 
nec; —tikon, sbírka slov krajinských, 
slovník podnářeční, krajoslovník ; 
—tismus, krajomluv , zvláštnost ja- 
zyka. 

Idol, z lt., a to z řc, modla ; —isova- 
ti, modlářsky ctíti, zbožňovati ; —o- 
later, modlář ; —olatrický, modlářský. 

Iduna, v nor. bajesl ., bohyně mlado- 
sti a nesmrtelnosti. 

Idus, lt., 15. den března, máje, čer- 
vence a října, 13. den ostatních měsíců. 

Idyll-a, z řc, selanka, píseň pastýřská ; 
—ický, venkovský, pastýřský. 



Ifigeuie 



— 134 — 



lil 



uniinace 



Ifigenie, řc, jm. žen., silorodná. 

Igitur, lt., tedy, pročež. 

Ignatius, lt., skrác Ignác, jm. muž., 
ohnivý. [ctitel ohně. 

Igni-arium, lt., křesadlo ; —cola, lt., 

Ignis, lt., oheň ; i. fatuus , bludička ; 
i. sacer, svatý n. divoký oheň, ne- 
žit ohnicí. 

Igno-mel, medové víno; —minie, han- 
ba, potupa ; —miniosní, hanebný, po- 
tupný; —rance, z lt. —i^antia, nevě- 
domost ; —rant, z lt., nevědec, neu- 
mělec, nezkušenec; —rantismus, sou- 
stava, dle níž se lidé v hlouposti a 
tuposti udržují ; —rantista, přívrženec 
této soustavy ; —rovati, něčeho nevědě- 
ti n. nechtíti věděti; neuznávati ně- 
čeho, zapírati ; —scénce, z lt., odpuště- 
ní, poshovění y—skovati, odpouštěti ; — ti 
nulla cupido , po neznámém žádná 
touha ; čeho oči nevidí , toho srdce 
nezeli. 

Igumen v. hegumen. 

Ichneumon, promyka, zvíře v Egyptě, 
podobné tchoři, žere hady, žáby, my- 
ši, ale zvláště krokodilí vejce, pro- 
čež je st. Egypťané ctili. 

Ichor, z řc, tálo v, hnis. 

Ichthyo-centaur, rybokoň (v řc. bajesl. 
zvi. mořské bytosti) ; —grafie , rybo- 
pis ; —kolla, vyzí měchýř; — lith, ry- 
bokam ; —logie, ryboznalství ; —man- 
tie, ryboprava, věštění z ryb ; —sau- 
rus, ryboještěr ; —sis, šupino vatosť 
(choroba). 

Ikar-ie, smyšlená země, kde všickni 
občané a všecky věci rovně se roz- 
dělujou; —o*, baj. muž., jenž se po- 
mocí voskových křídel do povětří vzne- 
sl, ale když mu slunce křídla roze- 
hřálo, do moře spadl. 

Ikon, z řc, obraz, podobizna ; —ismics, 
zobrazování. 

Ikono-borci, obrazoborci, rozkolnická 



sekta v Ruších ; —clulie , klanění- se 
obrazům, obrazoslužba; —graf, popi- 
sovatel obrazů ; —grafie , popisování 
obrazů, znalost obr., jmenov. staro- 
věkých ; —Mast, obrazoborce ; —kla- 
stie, obrazoborství ; —later, obrazům 
se klanějící ; —logie, obrazosloví, vy- 
kládání význakův ; —machie , boj o 
ctění obrazů , válka pro klanění- se 
obrazům svatých. 

Iko-saeder, z řc , dvadcí tištěn ; —san- 
drie , dvadcítimužstvo (rstl.) ; — site- 
traeder, čtyrmecítmastěn. 

Ikter-ika, Černá žloutenice; —us, žlou- 
tenka. 

Ilia, řc, slabiny ; 2. lt., střeva. 

Iliacos intra muros peccatur et extra, 
lt., vlastně : uvnitř i vně hradeb Uij - 
ských chybuje se, t.j. chybuje n. hře- 
ší se obapolně, s obou stran, všady. 

Iliada, Ilias, Homérův hrdinský zpěv 
o válce trojánské ; i. post Homerum, 
vlastně : iliada později Homéra, t. j. 
něco zbytečného; ilický, trojanský. 

Ilingus, z řc, závrať, točivá nemoc. 

Illa-psus, vpadnutí, vklouznutí ; —ta, 
pl., přinesené, vnesené, věno ; —tini- 
sta, nelatiník; —tivní, vnesený; ná- 
sledující, odvozený. 

Illegal-isovati , z lt. , nezákonním n. 
protizákonním činiti ; —ita, nezákon- 
nost, protizákonnosť, bezpráví; —ni, 
nezákonní, protizákonní. 

Illegitim-ita, lt., nezákonnost, neplat- 
nost ; —ní, nezákonní, nespravedlivý. 

Illiberal -ismus, lt., nesvobodomyslnosť ; 
—ita, maloduší ; 2. skoupost, skrb- 
losť ; — ní, nesvobodomyslný ; 2. ne- 
štědrý, skrbý. 

Illiteratus, lt., neučenec 

Illud-ium , lt. , hračka, šálení, mam ; 
—ovati, tupiti, haněti něco ; vyhýba- 
ti se čemu (n. př. zákonu). 

lllumin-ace, z lt., osvětlení, osvícení; 



Uluininát 



135 



Impaaae 



— át, lt., osvícený, vytříbený ; —ateur, 
(— atér), fr., —atoi\ osvetlovatel; zdo- 
boryjec , malíř obrázkův; —ista, ma- 
líř rytin, obrázkův ; —ovati, osvětliti; 
omalovati ; žert. : ocbmeliti, opiti. 

Illus-e , z lt. , mam, omam, přelud ; 
—or, tupič, hanitel ; —orní, klamný. 

Illustr-ace, vysvětlení, zdoboryt ; — a- 
tivní, osvětlující; —ator, osvetlovatel, 
vykladatel; zdoboryjec ; —issimus, nej- 
osvícenější ; —ovati, kreslenými ozdo- 
bami n. zdoboryty opatřiti. 

Utiš, něm., tchoř. 

Imagin-aee, z lt., obraznosť, domýšli- 
vost ; — ant, vrtošivec ; — erw/, pomy- 
slný, nemožný, domnělý; —osni, pl- 
ný obrazův , obrazotvorný ; —ovati, 
smysliti, usm., domnívati se. 

Imam, iman, turecký písmoznalec, u- 
čenec, zákonník. 

Imaret, tur., nemocnice. 

Imbecillitas, lt., slabost rozumu, též- 
komyslnosf. [nův. 

Imbrahar-baši, nejvyšší podkoní snltá- 

Imbreviatura, lt. , krátký soubor je- 
dnání, [pletení. 

Imbroglio (— oljo), it., pomatení, za- 

Imit-abilní, z lt, nápodobitelný ; — ace, 
nápodobení; nápodoba, zvi. v hudbě; 
—ativní, nápodobivý; —ator, nápodo- 
bitel ; —ovati, nápodobiti. 

Immaculata, lt.. neposkvrněná. 

Immanuel, hebr., jm. muž., bůh s námi. 

Immar-ginovaný, lt., bez kraje, bez o- 
krají; —inovati, pečené n. solerié ry- 
by octem a kořením zadělati a nalo- 
žiti. 

Immater-ialismus, učení o bezhmotno- 
sti ; —ialista, kdo uznává nevtělenosť 
duše ; —iální , z lt. , netělesný, ne- 
hmotný. 

Immatrikul-ace, zápis, vnesení do se- 
znamu členů nějakého spolku ; —ovati, 
zapsati, u př. na vysokých školách. 



Immatur-itas, lt., nozralosf, nedospě- 
losf ; —ni, nezralý. 

Immediat-e, lt., —ement (— tmán) , fr., 
bezprostředně, bezprostředním spú- 
sobem ; —isovati, bezprostředním či- 
niti; —ní staví/ n. města, které jsou 
bezprostfedně poddány panovníku 
(císaři). 

Immer-ito, lt. , nezaslouženě , bezprá- 
vně ; — se, potopení ; Vstoupení obě- 
žnice do stínu jiné oběžnice ; —sivní, 
potápějící, potopný. 

Immigr-ace, lt., přistěhován í-se ; — ant, 
přistěhovalec ; —antni, přistěhováva- 
jící-se. 

Immi-nuce, z lt., zmenšení, zdrobnění; 
—ssio bonorum, soudní poukaz na jmě- 
ní, přiřknutí statku. 

Immo-bilia bona , lt. , nemovité věci ; 
ležící statky; -bilní, nemovitý, ne- 
hnutelný ; k pochodu nepřipravený ; 
—derance, nestřídmosf ; —destie , ne- 
skromnost;; —laee, obětování; —roli- 
čky, —rálni, nemravný ; —ralita, ne- 
mravnosf, nevázanost mravů ; — rta- 
lis, lt., nesmrtelný; —rtalitas, lt., ne- 
smrtelnost; —rtelka , z fr. —rtelle, 
nesmrtelka (rstl.J. 

Immifc-nis, lt., daně prostý; — nitas, lt., 
osvobozenosť od daní; zaručená o- 
chrana ; iietknutelnosf ; —sikalický, 
nehudební, hudbě odporný; —tábili- 
tos, lt., neproměnitelnost' ; —táce , z 
lt., proměňování; —tator, lt., promě- 
novatel. 

Iinpacco, it., zabednění , zapakování ; 
per impacco, dobře zabedněný, spa- 
kovaný. 

Impar, lt. , nerovně; —fait (ěnparfé\ 
polominulosf ; —i mařte, lt., nestejný- 
mi silami; —itas, lt., nestejnosf ; — ti- 
alis, nestranný, nepodílný ; —tibilitas, 
lt., nerozclílnosť. 

Impasse (éhpas), fr., ulice bez výcho- 



Impatiens 



136 



Iniprovišator 



(lu ; (při vhistu; udělati imp., nízkou 
kartou přebiti. 

Inipat-iens, lt.. netrpělivý , nedůtkli- 
vý ; —ienťia, lt., netrpělivost ) —rioti- 
cký. lt., neviastenecký. 

Impedimentum, lt., překážka, závada; 
i. canonicum, i. eeď$siasticum, překáž- 
ka dle církevního práva. 

Impegno (— peňo), it.,- závaznost; spo- 
luodpovědnost; účastenství v nemi- 
lém podniknutí. 

Impen-dentní, z lt., nastávající, hrozí- 
cí ; —diosní^ nákladný ; —dium , ná- 
klad, útraty ; —etrabilitas, lt., nepro- 
niknutelnosť, nevyskoumatelnosť. 

Imper-ativ, —ativum, lt., rozkazovací 
spůsob (v mluv.) ; —ativní, rozkazu- 
jící ; —ator, lt., velitel ; nejvyšší vůd- 
ce ; panovník, císař ; —atrix, velitel- 
ka; císařovna; —fekt, —fektum, polo- 
minulý čas ; —fektní, nedokonalý, po- 
lominulý ; — idl, císařský peníz ; ru- 
ský peníz zlatý, — 17 — 20 zl. r. m. ; 
—ialismus, politické smýšlení imperi- 
alistův ; —ialista, přívrženec císařství ; 
—ialový papír, papír nejvěčšího dru- 
hu; —rám, lt., vláda, říše, císařství; 
—manence, z lt., nestálost", vrtkavosť ; 
—manentní, nestálý; —midabilita$,\t., 
neproměnitelnost ; —severance, nevy- 
trvalosť ; —sonale (verbum), lt., časo- 
slovo neosobní ; —sonalitas , neosob- 
nosť; —sonální , neosobní; i. konto, 
počet věcný ; —tinence^ z lt., neslu- 
šnost, nestydatost; — tinencie, pl., ne- 
slušnosti , nespůsobnosti ; —tinentní, 
neslušný, nestydatý, nectný, hanebný. 

Impe-tigo, lt., chrasta vosť, chrásty su- 
ché ; —trace , lt. , žádost ; žaloba ; 
—trant, žalobník, půhon ; — tus , lt., 
útok ; nájezd. 

Impi-eta, z lt., bezbožnost ; —gnorace, 
zastavení, dání do zástavy. 

Impl-ementum, doplněk ; —ikace, zaple- 



tení, osnova: —orace, žádost: ža- 
loba. 

Impoli (éhpoli), fr. , neohrabaný, ne- 
motorný; —ce (ehpolis), fr. , nemo- 
tornost ; —tesse (éhpolites) , fr. , ne- 
zdvořiiosť. 

Inipon-derabilie, z lt.. nevážitelné vě- 
ci, částky: — derabilita, nevážitelnosf : 
—ovát i někomu, ukládati něco, po- 
roučeti komu; dojem působiti. 

Impopul-arita , neoblíbenosť u lidu ; 
—árnL u lidu neoblíbený. 

Import, dovoz , přívoz (zboží) ; —ace, 
přivážené zboží ; —ovati, přivážeti ; 
—un, nevhodný, obtížný; —wiitas, lt.< 
nevhodnost, obtížnost ; —unovati, ob- 
těžovati koho. 

Impos, lt., malomocný, nemožný ; —ant- 
ní, velikolepý, nápadný, znamenitý, 
svou velikostí n. výtečností překva- 
pující; —sibilitas, lt., nemožnost. 

Impost, náklad ; daň ; i. musikdlní, daň 
hostinských z hudby; —ura, klam, 
šalba, podvod, utrhání na cti. 

Impoten-ce, z lt., nestatečnosf, slabost, 
vysilenost. 

Impre-gnace, z lt., napájení, nasako- 
vání, nasycení vodou ; —gnovati, na- 
pájeti, napouštěti; — kace, modlení-se, 
zaklínání, zatracování; — sse, vtlače- 
ní; 2. tiskárna. 

Imprim-atur, lt., ať se tiskne, povole- 
no k tisku ; —ovati, vtlačiti, tisknou- 
ti ; —ure (éhprimír), fr., položení zá- 
kladu barvě. 

Impro-babilitas, lt., pravděnepodobnosf ; 
—bace, zamítnutí, neschválení ; —bo- 
vati, zamítnouti, neschváliti; —duk- 
tivní. neplodný, neúrodný ; —mp>tu, z 
hotova, na ruČesf, na rychlo ; —porce, 
nesouměrnost ; —prie , nevlastně; 
—prieta, nevlastnosť, nepravidelnost; 
—vidence , neprozřetelnosf ; —visator, 
básník na ručesf, bez přípravy ; — v i- 



Improvisovati 



137 



Indie 



souati, na ručesť skládati, básniti n. 
mluviti ; ex improviso , nepředvída- 
ně, neočekávaně. 

Impu-bertas, lt., nedospělosť pohlavní ; 
—dentia, lt., nestydatost ; —gnace, z 
lt., dorážení, škádlení ; — h, podnět, 
pobídka ; —ne, bez trestu ; —ritas, ne- 
čistota ; —tace^ přičítání, obviňování ; 
—tovati, přičítati komu co, obviňova- 
ti koho něčím, z něčeho. 

Inabstinentia, lt., nezdrželivost; inaf- 
féktace. nenucenosť. [nečinnost. 

Inak-cessibilita, népřístupnost ; —Uvita, 

Inamorato, it., zamilovaný, nejmilejší. 

Inani-matio, lt., bezduševnost, bezduší ; 
—tas, prázdnost, marnost. 

Inap-parentní, z lt., neviditelný ; — pe- 
tence, neehut, nelibost ; —plikace, ne- 
sběhlosf, neobratnosť, nepilnosť. 

Inaugur-ace, z lt., zasvěcení, slavné 
uvedení do úřadu ; —ační, —ální řeč, 
řeč při nastoupení úřadu; —ovati, za- 
svěcovati, slavně usazovati. 

Inaurator, lt., pozlacovač. 

In biance, it., bílý, nepopsaný, nevy- 
plněný; in bona páce, lt., v dobrém 
pokoji; in brevi (tempore), lt., v krát- 
kém čase, brzy ; in calculo, lt., v po- 
čtu, v Čísle. 

Incant-amentum, lt., kouzelný prostře- 
dek; —ciíio, lt., čarování, oč., okou- 
zlení ; —ationes, kouzelné písně ; —a- 
tor. Čarodějník. 

in capita, podle hlav ; incasso, lt., vy- 
bírání, vyzdvihování hotových peněz ; 
in času, v případu ; in causa, v té při. 

Ince-lebritas, lt., malá znamenitost, ne- 
znamenitosť ; —ndium, lt., požár ;—n- 
tor, drážditel , podněcovatel ; —pce, 
počínání, podnikání ; —ptor, poČina- 
tel ; — race, smíšenina s voskem ; —s- 
sament (ěhsesamán), fr., neustále, ne- 
prodleně, ihned; —stus, krvosmilství, 
pokrevní smilství. 



Inciden-ce, lt.. případ, událost; pře me- 
zitímní ; —lni, případný, příležitost- 
ný; —tovati, vedlejší věci vtrusovati, 
míchati, obtížnosti dělati. 

Incidit in Scyllam, qui vult vitare Cha- 
rybdin v. Charybdis. 

Inci-neratio, lt., spálení na popel : —pi- 
ent* začátečník ; —rkumcise, neobřeza- 
nosť ; —se, vříznutí ; —sorium, nůž k 
otvírání mrtvol ; stůl pytevnický ; 
—tabilitas^ lt., dráždivosť ; —táce, drá- 
ždění, podněcování ; —tamentum, dráž- 
didlo ; —tator, podněcovatel ; —tovati, 
drážditi , podněcovati ; —vilisovaný, 
nevzdělaný. 

Inclu-datur, lt., ať se přiloží ; —sivé, 
včetně, v to počítaje; —sum, lt., pří- 
loha. 

Incola, lt., obyvatel. 

In continuo, lt., nepřetržené. 

Incontra, it., událost; příležitost k od 
bytu zboží. 

Inde-bite, lt., nezaslouženě, nenáležitě, 
nepatřičně; —biti solutio , splácení to- 
ho, čeho nebyl kdo dlužen ; —cence, 
neslušnost, nectnost, vada; —centní, 
neslušný, nectný; —cise, nerozhodnost ; 
—clinabilis, lt., neohebný ; 2. nesklon- 
ný, nesklonitelný ; —fensus, nebráně- 
ný ; —finite, neurčitě, nejasně ; —li- 
kátne, nejemně , neslušně; —mnitas, 
náhrada škody; —pendenti, neodvislí 
(t. od biskupské vlády v Anglicku) ; 
—pendentismus, touha po neodvislosti ; 
—pendentní , neodvislý ; —terminace, 
neurčitost ; —terminismus, nauka o ne- 
podmíněné svobodě lidské vůle. 

Index, lt., obsah ; ukazatel ; i., libro- 
rum proliibitorum, seznam zapověze- 
ných kněh. 

Indi-áni, praobyvatelé Ameriky, pleti 
měděné ; —anista, indický jazykozpy- 
tec ; znatel indických dějin a staroži- 
tností ; —cium, známka, naznačení ; — e 



Indie 



138 



Indult 



východní, rozsáhlá země v Asii mezi 
Persií, Čínou a Indickým mořem ; I. 
západní, věčší i menší ostrovy mezi 
severní a jižní Amerikou, o nichž se 
Kolumbus domníval, že to hledaná 
Indie východní. 

Indifferen-ce, z lt., netečnosť, lhostej- 
nost; —tismus, netečnosfu víře; — tni, 
vlažný, netečný. 

Indig, —o, modré barvivo z listův rost- 
liny zvané —ofera, modřil. 

Indi-gena, lt., tuzemec; —genát, prá- 
vo tuzemství, občanství ; —gence, po- 
třebnost, nouze ; —gentní, potřebný ; 
—geti, z lt., polobozi; —gestie, nezá- 
živnosť ; —gitamenta, pl. , kalendář 
hodů u římských pontifiků ; —gnace, 
rozhorlenosf ; —gnita, nehodnost ; —gno~ 
váný, rozhorlený, uražený ; — go v. 
indig; —kace, udání, oznámení; — ka- 
tiv, —cativus (modus), lt, spůsob u- 
kazovací; —kátor, napínač, napínací 
sval ukazovatele ; —katura, pokázá- 
ní ceny, taxa; —kce, oznámení, svo- 
lání církevního shromáždění; obča- 
sí 15 roků ; —kulum , malý ukaza- 
tel, rejstříček; —kulus, písemné po- 
ručení ; —ligentia, lt., bezstarostnosť, 
nedbalost; —rektní , nepřímý, pro- 
střední; —sciplina, nevázanost, ne- 
cudnosf ; —sertní , nevýmluvný , ne- 
jasný ; —skrece , neskromnost , ne- 
prozřetelnosť , žvatlavosf ; —skretní, 
neskromný , nerozmyslný ; nemlče- 
livý ; —spensábilitas, lt. , neprominu- 
telnosť , nepříkaznosf ; —sponibilitas, 
lt. , zaneprázdněnost ; nevýdajnosť ; 
—sposé (én— ), fr., nevrlý, ve zlé mí- 
re ; —ssolubilitas, lt., nerozlučitelnosf, 
nerozvazatelnosf ; —stinkce, neurčitost, 
zmatenosť ; —stinktní, neurčitý , ne- 
jasný. 

Individual-isace, z lt., zjednotlivování, 
zosobování, obmezení na jednotlivce; 



—ismus, soustava zjednotlivující; — i- 
sovati, zjednotliviti , ojednotiti, zoso- 
biti; —ista, přívrženec soustavy zje- 
dnotlivující ; — ita, osobnost, osoben- 
ství, osobní povaha ; jednotlivost, je- 
dinectví. 

Individuální, osobní, jedinecký. 

Individuum, lt., osoba, jednotlivec ; je- 
dinec, jediník. 

Indivi-se, z lt., nerozdělenosť ; —sibili- 
tas, nerozdílnosť ; —sibilismus, nauka 
o nerozdílnosti. 

Indo-cibilitas, lt., neučelivosf ; —europ- 
ské plémě, z Indie do Evropy rozší- 
řené , k němuž náležejí Slované, 
Bekové, Latiníci, Němci atd. ; —Mor, 
dohlízitel na otroky ; —ktrinace, vyu- 
čování ; —lence, nečitelnost, nevšíma- 
vosť, nedbalost; —lentní , necitlivý; 
—les, vloha, schopnost; in dorso, na 
hřbetě, na rubě. 

Indoss-ant, it., rubopisec, kdo směnky 
jinému rubopisem odstupuje ; —át, 
rubopisník, komu směnka rubopisem 
byla odstoupena ; 2. L, —ament, —ement, 
rubopis, přepsání směnky na jiného ; ' 
i. in bianco, rubopis nevyplněný ; —o 
v. indossement ; —ovati, přenésti na 
koho směnku rubopisem. 

In dubio, lt., v pochybnosti, v přípa- 
padu pochybném ; inducie , příměří, 
lhůta neprovinilým dluhům. 

Induk-ce, z lt., zavedení, přemluvení; 
návod ; závěrka z jednotlivostí o vše- 
obecnosti; — cí dokazovati, dok. řa- 
dou přikladli, skutků: —tivní, povo- 
lující ; lákavý, zavádivý ; odvoděný ; 
—tor, uvádějící do prebendy ; —trix, 
svůdkyně, sej dírka. 

In dulci jubilo, lt., v sladkém jásotu ; 
v hýření. 

Indul-citas , lt., nesladkosf; —gence, 
shovívavost, přejicnosf ; —gentní, sho- 
vívavý," mírný ; — č, přivolení, poprá- 



Iudulto 



139 



Infirmieri 



ní lhůty ; — to, clo z amerického zbo- 
ží ve Španělích ; —tor , shovívatel, 
svolovatel. 

In duplo, dvojnásob. 

Induratio, lt., zatvrzení, zácpa. 

Industr-ialismus, průmyslnictví ; — ia- 
lista, přívrženec industrialismu ; —i- 
álka, škola průmyslnická ; šk., v níž 
se učí děvčata ženským pracím ; — ie, 
průmysl, průmyslnosť ; —ielní, —iosní, 
průmyslný; indut , svátečně oděný 
kostelník při veliké mši sv. 

Indyg, indych, v. indig. 

Ine-dia, lt., půst, postění-se; —dita, 
pl., nevydané spisy; —dukace, spatné 
vychování ; in effekta, lt., v skutku, 
opravdu ; —ffektivní, neúčinkující, da- 
remný. 

Inefficience, vysilenosť, nečinnost. 

In efřigie, lt., v podobě, v obraze. 

Ine-gal, fr., nestejný; —galita, nestej- 
nosť ; —legance, neozdobnosť. 

Inept-e, lt., nejapně, nevkusně ; — ia, 
nejapnosť, neschopnost; — us, lt., ne- 
japný, nespořádaný, nevkusný ; i. li- 
bellus, nespořádaný spis. 

Iner-rabilitas, lt, neomylnost; — s, lt., 
neumělý ; — tia, vábavosť, liknavost. 

In essentiali, hlavně, v hlavní příčině. 

Ineufonie , lt.-řc. , nedostatek blaho- 
zvuku. 

In eventum, lt., na každý pád, v pá- 
du potřeby. 

Ineviden-ce, lt. , nejasnost ; — tni, ne- 
jasný. 

In excessu, lt., přílišně, přehnaně. 

Inex-istence , z lt., nejsoucnosť; —ora- 
bilita, neuprositelnosť. 

In expensas, lt., k útratám (odsouditi). 

Inexperience, nezkušenost; in extenso, 
lt., roztaženě, rozvláčně; in extremis, 
(momentis) , lt. , v posledních oka- 
mžicích, [fusum, nálev. 

Inf., skrác. — infunde, přilej ; 2. = in- 



In faciem, lt., do obličeje; in facto, v 
skutku, skutečně. 

Infacundia, lt., nevýmluvnosť. 

Infallibili-sta, lt., přívrženec neomyl- 
nosti papežovy ; — tas , lt. , neomyl- 
nost (papežova) ; infalsovati, padělati. 

Infam, z lt., — ni, —ský, nectný, ha- 
nebný ; —ace, pohanění , zneuctění ; 
—ia, lt. , pohanění , špatná pověsf, 
hanba; i. notatus, za nectného pro- 
hlášen ; —iliární, nedůvěrný ; —ovati, 
pohaniti, znectiti koho. 

Infant, Šp., králevic, syn krále španěl- 
ského neb portugalského ; —erie, pě- 
chota ; —erista, pěšák, pěší voják; 
—icida, vrah dítěte ; —ka, španělská 
n. portugalská princezka. [lice. 

Infarktus, záhať, záhata, zatvrzení sto- 

Infaustus, lt., nešťastný ; in favorem, 
lt., k prospěchu. 

Infek-ce, z lt., nákaza ; —tor, bar vír. 

Infe-licitas, lt., nešťastnost ; —rax, ne- 
úrodný; —ri, pl., zemřelí v podsvě- 
tí ; —rie, pl., oběť za zemřelé ; —rior, 
dolejší, nižší ; —rius testamentům, po- 
slední odkaz. 

Infer-nalis, lt., pekelný ; ad —nos, k ze- 
mřelým; —tilitas, neúrodnost. 

Infest-ace, z lt., nevražení, sočení na 
koho; —ator, nevražitel, znepokojo- 
vatel ; —ivitas, lt., neveselosť. 

Infeudace, lt., usazení v léno. 

Infidel-is, lt., nevěrný, věrolomný; in 
partibus —ium, v krajinách nevěří- 
cích (pohanův); —itas, lt,, nevěrnost; 
in fidem, na osvědčení. 

Infiltr-ace, z lt., nádor; 2. vsrkání; — o- 
vati, napouštěti, nasakovati. 

Infinit-as, lt., neskončenosť, neurčitost; 
—iv, neurčitý spůsob časoslova ; —um, 
neskončené, nesmírné. 

Infirm-ace, vysílení ; —erie (énfirmeri), 
fr., nemocnice, chorobinec; —ieri, it., 
pl., duchovni navštevovatelé nemo- 



Inhrmitas 



— 140 — 



In hoc 



cnýeh ; —itas, lt. , slabost; —ovafi, 
vysílili. 

In flagranti, lt., a* plápolu ; při skut- 
ku (koho přistihnouti). 

Inflamm-ace. lt., zapálení, zánět; —o- 
vati, zapáliti, podnítiti. 

Inflat-io, lt., nadmutí: — us, lt., bož- 
ské vnuknutí; — ae glandulae, pl., za- 
pálené žlázy. 

Inflektovati, z lt., ohýbati; skloňovati. 

Inflex-ibilitas, lt., nesklonitelnosť, ne- 
ústupnost; — io, lt., ohýbání, odchý- 
lení. 

In floribus, lt., v květu. 

Influ-ence, z lt., vliv, působení na ně- 
co ; —enza, it. , všeobecná zimnice ; 
chřipka ; —vium, tok, stékání mozku ; 
— xio, lt., vtékání. 

Infol-iatura, lt., ozdoba z listí, z loubí ; 
in folio, ve velikém archu ; —iovati, 
listy opatřiti ; in folie, v pytli, napo- 
řád, nepočítané. 

Inform-ace, z lt., poučení ; vyučování ; 
zpráva ; —alitas, lt., nedržení-se pra- 
videl ; —ator, učitel, vychovavatel ; —a- 
torium, naučení, navedení, proprava; 
—itas, nestvůrnost ; —ovati, učiti, po- 
učiti koho. 

Infrak-ce, z lt., lámání: '2. přestupek; 
— tor, přestupitel ; rušitel přísahy. 

In fraudem, lt., k zklamání, přelstění 
(věřitelův, zákona). 

Infru-galis, lt., nestřídmý ; —ktuosita* 
z lt., daremnosť, neúžiteČnosť. 

Inful-a, —e, biskupská čepice ; —ová- 
ný, biskupskou čepicí obdařený ; —o- 
vati, biskupskou Čepici uděliti, bisku- 
pem učiniti. 

Infund-e, lt., nalij ; —ibulum, nálevka. 

Infus-e, z lt., vlévání, nálev; —ibilitas, 
vlévatelnosť ; —odekokt, odvar, svaře- 
nina ; —or, vlévatel; —orii, nálevní- 
ch polevníci (živočiši) ; —orium, nářa- 
dí k polévání. 



In futuram rei memoriam , lt., k bu- 
doucí paměti věci; in futurum , lt., 
pro budoucnost. 

Inganno, it., šalba, klam. přelud ; %, 

■ klamný závěrek (v hudbě). 

Ingeminace, z lt., zdvojnásobení, opa- 
kování. 

Ingen-ieur (ěhženiér) , fr., v. inženýr ; 
—iositas, lt., přirozená vloha, ostrovti- 
pnosť ; —iosní, duchaplný, ostrovti- 
pný; -iurn, lt., přirozená vloha, o- 
strá hlava; —uitas, lt., upřímnost, o- 
tevřenosf; ingesta, pl., do těla dané 
pokrmy. 

In globo, lt., úhrnem, všecko najednou. 

Ingluvies, lt., vole ; žravooť. 

In gratiam, lt., pro zalíbení, k vůli. 

Ingra-titudo, lt., nevděčnosť; —vace, z 
lt., obtěžování. 

Ingre-dienee, z lt., přísada, příměŠek; 
—ss, přístup ; — sse, vcházení. 

Ingross-ace, z lt., zapisování do kněh ; 
—ar, —atus, zapsaný věřitel zástavní; 
—ator, —ista, knihovní zapisovatel. 

In grosso, it., ve velikém. 



Ingrowitz, nem. 



Jimi 



Ingwer, něm., zázvor (kořeni). 

Inhabi-litas, lt.,nespúsobilosf ; — lni, ne- 
spůsobilý ; nešikovný ; —litovati, ne- 
spúsobilým činiti; —táce, z lt., obý- 
vání, přebývání ; —tovati, přebývati. 

Inha-lace, lt., vdechování; vssávání; 
— ler (inheler), angl., trubice, kterouž 
se teplý vzduch vdechuje do plic. 

Inheren-ce, z lt., přívěšek; vlastnosf; 
—tnú na něčem visící, lnoucí. 

Inhi-ace, z lt., otevření úst ; mocná žá- 
dost ; —biče, zápověď, zadržení ; —bi- 
toriales (literae), pl., —bitorium, psa- 
ní zakazovací, psaní zápovědné. 

In hoc času, in hoc passu, v tom pá- 
du; in hoc signo vinces, v tomto zna- 
mení zvítězíš (nápis na kříži , jenž 
se zjevil řím. císaři Konstantinu Vel.). 



Inhonestus 



141 



Inkontmence 



Inhon-estus, lt., nectný , hanebný; m 
honorem, ke cti; —orovoti, nectíti. 

Inhuman-ace, lt., vtělení-se ; — itets, lt., 
nelidskosf, urputnost ; — ní, nelidský, 
nevlídný; inhtonovati, z lt... pohřbíti, 
poh robiti, v '/.cm zahrabati. 

In hypothesi, lt., obrácením-se na před- 
ložený příklad. 

Inch (inč), ang-1., anglická míra délky. 
palec; —esting (inčesting , skládání 
do bedny. 

Inchoa-ce, z lt.. začátek; —ticní, za- 
čínající: —tor, začínatel. 

Inic-iace, začínání, zasvěcení do ně- 
čeho : —id/ka, začáteční písmeno; 
—iá/ní. začáteční, původní ; —iativa, 
initiativa, přednost n. právo k podá- 
ní nějakého návrhu, právo návrh o - 
vací, navržení něčeho. 

Inigité, pl., jesuité (od předního jmé- 
na Loyoly šp. Iňig o— Ignác) ; inimita- 
bilitas, lt., nenápodobitelnosť. 

Initium, lt., počátek, základ něčeho ; tni- 
tia, pl., počátky ; ab initio, od počátku. 

Injek-ce, lt., námitka ; vstřikování ; — to- 
vati, vstřikovati, vystřikovati. 

Injunkce, z lt., uložení něčeho. 

Injur-ia, lt., bezpráví, křivda , uraže- 
ní na cti ; —iant, tupitel, utrhovatel 
na cti ; —iat, uražený na cti ; —iosni, 
cti se dotýkající ; injussu, lt.. bez po- 
ručení ; injuste, lt., nespravedlivě. 

Ink, ang., černidlo, inkoust ; tiskařské 
černidlo ; —horn, ang., nářadí psací. 

Inka, název králův v Peruvii před vlá- 
dou španělskou. 

Inkamer-ace, z lt.. spojení statku ně- 
kterého se statkem komorním n. e- 
rárnítn ; ^-ovati, g komorními statky 
spojiti. 

Inkantament v. incantamentum. 

Inka-pacita, z lt., neschopnost, nespů- 
sobilosť ; —rcerace, uvěznění; — rcero- 
Kati. uvězniti; —rtacc . čištění zlata 



stříbrem a lučavkon ; —rtovati, z it., 
hedbáví vázati do karet; —sso v. in- 
casso. 

Inklin-ace, z lt., sklon, sklonek, sklo- 
nění, naklonění, přikl. ; —antní, k je- 
dné straně se klonící ; —ator, klonič ; 
—atorický, odkloněný, odchýlený; — u- 
toriion, klonidlo ; —ovati, kloniti, ski., 
přikloniti. 

Inklu-dovati, uzavírati; —sivé, —sum, 
v. inel . . 

Inko-gitance, z lt. , nepředloženou í ; 
—nnito, lt., nepoznaně, tajně, na za- 
přenou ; —herence, —hése , nesouvis- 
losť ; — la, lt., obyvatel; —lát, právo 
občanské ; —lorate^ bez uvození pří- 
činy; —mrnsurabiUta, nesměřitelnosť ; 
—mium, přísada v masti. 

Inkom-mobilita, z lt., nepohnutelnosf ; 
—modace, obtěžování; —modita , ob- 
tížnost, nepohodlnost' ; —modům, ško- 
da, špatný prospěch ; —mutabilita, ne- 
proměnitelnost' ; —paktní, nesouvislý, 
necelistvý ; —paroMUta, neporovnatel- 
nosf ; —petence, nepříslušnost, nepo- 
volanosť ; —petentní, nepříslušný, ne- 
povobuvý, neplatný; —plaisant fěíl- 
komplésán), fr., neochotný; nepřavě,- 
tivý; —pletní, neúplnj^; —pveliaxe., 
nedostatek chápavosti; —prehensibi- 
lita, nepochopitelnosť ; —pressibUita, 
nestlacitelnosf. 

Inkon-cinnita, z lt., nesrovnalost, neskla- 
dnosť, nešikovnost'; —duite (énkon- 
duit) , fr. , nerozumné chování-se ; 
—formita, lt., nesrovnalost, nestejnosť; 
—fusni, nepomatený ; —gruentní, ne- 
shodný; —květní, netělesný, nehmo- 
tný ; —nexe , nesouvislosť ; —science, 
nesvědomitosť ; —sekvence , nedůsle- 
dnost ; —sekventní, nedůsledný ; —si- 
derance , nepředloženosť ; —sonance, 
pazvuk; —stitxcionelní, protiústavní; 
—te/tlní, nespokojený; —tineacc, ne- 



Inkontrovers 



142 — 



In pleno 



zdrželivost ; —trovers , nezáhadný ; 
—venience, nepohodlnost, obtížnost. 

Inkorpor-ace, z lt,přivtělení, připojení; 
—alita, netělesnosť; —ální, netělesný; 
—e, vesměs, všichni pospolu ; —ista, 
knihvazac; —ovati, přivtěliti, připo- 
jiti k něčemu. 

Inkor-rekce, nesprávnost ; —rektní, ne- 
správný ; —rigibilita, nezlepšitelnosf ; 
—rupce, neporušenost, Čistota ; —rupt- 
ní, neporušený, nepodplacený. 

Inkr-assace, z lt, zhoustnutí; —edibi- 
lita, k víře nepodobnost; —edulita, 
nevěra; —ementum, přírostek, postu- 
pování k věčšímu; —iminace, obža- 
loba ze zločinu ; —iminovati , viniti 
koho ze zločinu; —ustace, z lt., zko- 
rovatění ; —ustovati, korovateti. 

Inku-bace, z lt., ležení, sezení nad ně- 
čím ; spaní ve chrámě za příčinou 
věštby ; můra ; — bus, můra, dus. 

Inkulp-ace , z lt. , obžaloba ; — ant, 
obviňovatel ; — at, obviněný. 

Inku-nabule, z lt. , pl. , prvotisky (z 
druhé polovice 14. stol.) ; — rse, vpád; 
—rvace, zakřivení ; —sace, obžaloba, 
hana ; —sator, žalobník ; —sovati, ža- 
lovati, obviňovati koho z čeho. 

Inkvi-rent, z lt., vyšetřovatel; vyšetřu- 
jící soudce ; —rovati , vyšetřovati ; 
—sice, z lt., hrdelní vyšetřování zvi. 
v příčině náboženství ; věrosoud ; 
věrozpyt; —sit, vyšetřovanec; —sitor, 
vyšetřovatel ; věrozpytec, věrosoudce ; 
—sitorský, věrozpytecký. 

In loco, lt., na místě; inmanu, v ruce. 

In margine, na kraji. 

In medio, lt., u prostřed. 

Inn, ang., hostinec; 2. společný pří- 
bytek studentův; 3. kolej právnická, 
škola. 

In nátura, lt., na hotově, v hotovosti ; v 
přirozené podobě. 

Inne-cessitas, lt. , nenutnosf: —letovati, 



přivtěliti , připojiti ; in nexu , lt. , v 
souvislosti, v spojení. 

Innocen-ce, z lt., nevinnost ; —t, —tius, 
lt., jm. muž., nevinný; —tni, lt., ne- 
vinný; in nomine, ve jméno, ve jménu. 

Innormální, nepravidelný, neobyčejný. 

Innovace, v lt. , obnovení ; in nuce, 
lt., v ořechu, zkrátka. 

Innu-endo, it., tajná zpráva, tajné po- 
kynutí ; —merabilis, lt., nesčíslný, ne- 
početný ; —merabilitas, lt., nesčíslnosť; 
—pta, lt., nevdaná, svobodná osoba. 

Ino, v řc. baj., jedna z bohyň moř- 
ských, jíž ke cti se odbývaly sla- 
vnosti Inoa; —bligátní, nepřikázaný. 

Inob-sekvence, neposlušnost; —servance, 
nepozornost ; —skurovati, z lt., zatemni- 
ti ; in obscuro, lt., ve tmě , nepozna- 
ně; —soletni, nezastaralý. 

In octavo, lt., v osmerce. 

Inocul-atio, lt, vštěpování, očkování ; 
—ator, vštěpovatel. 

Inof-fensivní, neurážlivý; —Jiciosní, ne- 
pravý, neslušný. 

Inolith, z řc, paprskovec (druh sádry). 

In omnem eventum, lt., na každý spů- 
sob ; in omnibus aliquid, in toto niJdl, 
lt., ve všem něco t v celku nic. 

Inopia, lt., nedostatek, nouze. 

In optima forma, lt., v nejlepší spů- 
sobě. 

Inor-dinace, z lt, nepořádnost^ — ga- 
nický, neústrojný, neživotný. 

In originali, lt. , v původním znění ; 
prvopisně. 

In páce, lt. , v pokoji ; v klášterním 
vězení; in parenthetá, v závorce: 
in partibus infidelmm, lt , v kraji- 
nách nevěřících ; in ptária, lt. , re 
vlasti ; in perpetuam ret memoriam, 
lt, na věčnou paměť ; in perpetvum, 
lt, na vždy ; in persona, lt. , v oso- 
bě, sám; in petto, it., na mysli, na 
srdci : in pleno, lt, v plném shroniá- 



In pontificalibus 



143 



Instinktoi 



zdění ; in jjontificalibus, lt., v slavnost- 
ním oděvu kněžském , slavnostně u- 
strojen ; in praxi, lt., v praktickém 
životě; u vykonávání; in promptu, 
pohotově, při ruce ; in puncto, z ohle- 
du na něco, dotýkajíc se něčeho ; in 
quarto, ve čtverci. 

Inqui-rent, — sice v. inkvirent atd. 

Inramo, it., surová bavlna Egyptská. 

In regula, lt., pravidelně. 

Inrotul-ace , z lt., složení spisův před 
rozhodnutím soudcovým, srotulování; 
—ováli, spisy v hromadu složiti, sro- 
tulovati. 

In saldo, (zůstati) v nedoplatku, dlužen. 

Insa-lubritas, lt., nezdravota; in salvo, 
v bezpečnosti ; —nia, zabylství, vztekl- 
ství ; —nitas, lt. , nezdravota, nemoc. 

Insbrukk, něm., v. Jinomostí. 

Inscien-ce , z lt. , nevědomost ; —tni, 
nevědomý. 

In sedecimo, lt., v šestnácterce. 

Insekt, z lt., hmyz ; —ace, pronásledo- 
vání ; —ator, pronásledovatel ; —olog, 
hmyzoznalec ; —ologie, hmyzoznalství. 

Insensibilitas, lt., necitelnosť. 

Inseparab-ilitas , lt. , nerozlučitelnosť ; 
—Hni, nerozlučný, nerozluČitelný, ne- 
oddělitelný ; —le (—rábí), malý zele- 
ný papoušek, přítulníček. 

Insepultus, lt., nepohřbený. 

Inser-át, z lt., vklad, vstavek, zaplacené 
návěští v novinách; —ce, z lt., vlo- 
žení, vsazení ; —enita, kalnosť, mlha- 
vosť ; —enda , pl., zprávy určené k 
vytisknutí v novinách ; —ovati, vklá- 
dati, vtisknouti; —tum, insert, něco 
vloženého v. inserát. 

Ins-ess, —esse, —essits, z lt., sedací par- 
ní lázeň ; —everitas , malá přísnost, 
mírnost. 

Insid-iace, líčení na něco, úklad ; — iator, 
úk ladní k; —ie, pl., úklady; insignie, 
pl., znaky důstojenství, vyznamenání. 



Insimul-ace , více méně bezdůvodné 
obviňování; —ovati, obviňovati, u- 
dávati. 

Insinua-ce, z lt., vloudění ; podání ně- 
čeho někomu, doručení; —ční doku- 
ment stvrzení nějakého doručení. 

Insipientia, lt., nemoudrost, zpozdilosf T 
pošetilost. [ní, zápiska; nápis. 

Inskri-bovati, zapisovati ; —pce, zap.sá- 

Insol-ence, neslušnost, drzost, nestyda- 
tost; —entní, zpupný, hrubý; —idní, 
nepevný, nedůkladný; in solidům, je- 
den za všecky a všickni za jednoho; 
—věnce, nemožnost, neschopnost k pla- 
cení; —ventni, nedostatečný k place- 
ní; insomnie, bezesnosť, žádné spaní. 

In spe, lt., v naději ; in specie, zvláště. 

Inspek-ce, dohlídka, přihlížení ; —táce; 
ohledání ; —tor , dohlízitel ; —torát y 
—tura, obydlí dohlízitele; úřad dohl. 

Insperata pl., neočekávané věci. 

Inspi-cient, dohlédač, dozorce ; —cirova- 
ti, dohlížeti na něco ; —race, oddechnu- 
tí; vnuknutí, nadšení; —rotor, vdecho- 
vatel, vštěpovatel ; —rovati, nadchnou- 
ti, vnuknouti; —rovaný, nadšený. 

In spiritualibus, lt., v duchovních vě- 
cech, v duch. záležitostech. 

Insta-bilitas, lt., nestálost' ; —lace, uve- 
dení v úřad ; —lovati, uváděti n. usa- 
zovati v úřad ; —nce, námitka ; stolice 
(soudní) ; —ntní, vroucný ; instar om- 
nium, na příklad všem ; in státu quo, 
lt., v tom stavu, jako dřív nebo jako 
posud, v posavadním stavu. 

Instaur-ace, lt., obnovení, opětné ote- 
vření ; —ator, obnovitel ; —ovati, ob- 
novovati. 

Insti-gatio, lt., dráždění, popichování ; 
—gator, popichovatel ; —lace, vkapo- 
vání ; —lovati, vkapovati, krápati do 
něčeho ; —midator, lt., podněcovatel ; 
—mulovati, podněcovati, pohádati. 

Instinkt, pud, chtíc, žádost; —or, pu- 



In stirpes 



- U4 



Intelliírovati 



ditel, pobouzcč ; in stirjws , podle kme- 
nů, podle rodin. 

Instit-uce, ustanovení, zřízení : vyučo- 
vání ; pl., nauky, vědomosti, čásf řím- 
ského práva ; —uovati, stanoviti, zří- 
diti • —id, ústav ; zřízení, nadání ; —u- 
tor, zakladatel, zřizovatel. 

Instr-atum, pokrývka; —ukce, navede- 
ní, naučení o něčem, návod k něče 
mu ; —uktor, učitel (princů). 

Instrument, nástroj (hudební) ; 2. listina ; 
— ace, znástrojení, užívání nástrojův; 
—ální, nástrojní; i. musika, hudba na 
nástroje (bez zpěvu) : i. aritmetika. 
rozluštění jistých poetů mechanický- 
mi prostředky; —ar, hotovitel nástro- 
jů ; —ovati, hudební kus na rozličné 
nástroje hudební rozsaditi, rozděliti. 

Instruovati, vyučovati, naučení n. nave- 
dení dávati k něčemu ; opatřiti , u- 
praviri. 

Insub-jekce, z lt., neposlušnost k vládě ; 
—ordinace, nekázanosť, neposlušnost", 
vzpoura proti představeným ; —tilní, 
nejemný, netenký. 

In suceum et sanguinem, lt, v šťávu 
a krev (v sílu a ducha) obraceti. 

Insufřieien-ce.lt., nedostačitelnosf ; —tnU 
nedostaČitelný. 

In suis terminis, lt., ve svých mezích, 
při svém (zůstati). 

Insul-a, lt., ostrov; — an, ostrovan, o- 
byvatel ostrova. 

Insult, osopení, zneuctění, hana;— ace, 
zpupné chování-se, pohanění; —ovati, 
s někým zpupně zacházeti, osopovati 
se, tupiti ; insumce, z lt., náklad ; in s ara- 
ma, lt., v celku, úhrnem ; in summo 
gradu, lt.. nejvyšším stupni : in &up- 
plementum, lt.,na doplnění, doplňkem. 

Insurgen-ce, povstání, vzpoura ; —ti, 
pl., povstalci, buřičové. 

Insurrek-ce. z lt., povstání, vzpoura; 2. 



zemská hotovost (zvláště v Uhrách); 
—tot\ buřič, popouzeč. fbno. 

In suspenso, lt.. nerozhodnuto, pochy- 

Inšpruk v. Jinomostí. 

Intabul-ace, z lt., vklad do knih ve- 
řejných, zapsání do desk zemských; 
—acní , vkladní ; —and.o , vložením, 
vkladem ; —ovati, zapsati , vložiti do 
kněh. 

Intaglio (— taljo) , it., zhlubený obraz. 

Intaille (éntalj) , fr., prohlubeně ře- 
zaný kámen. 

Intangibilitas, lt., nedotknutelnost. 

In tantum, lt., jak dalece stačí. 

Intarsiatura, it., vkládaná práce z mno- 
h obarevného dřeva. 

Integr-abilitas, docelitelnosť ; —ahilní. 
doceiitelný: —ace, lt. , vypočítávání 
doceiováním; —alita, celosf, úplnost; 
—dika, cel, číslo, od něhož se jiné 
má odtahovati ; 2. počtářství doeelo- 
vací n. docelné, vyšší spůsob počítá- 
ni, které porovnáním neskončené ma 
lých částek představuje skončené ve- 
ličiny, z nichž ony povstaly; —ální, 
docelovaeí, docelný ; —ator, obnovi- 
tel, doplňovatel; —ita, neporušenost, 
celitosf ; —ovati, doplňovati, scelovati. 

Intellek-ce , z lt. , rozumění, náhled; 
—tualisovati, rozkládati, rozváděti na 
ponětí a myšlenky: —tun/i*mus, nau- 
ka intelektualistuv ; —tualissta, mudřec 
rozumový, jenž tvrdí, že smyslové 
vše jen zdánlivé představují a toliko 
rozum pravé poznává: —iualiia, roz- 
umnost; —tuálai. —tuelaí. rozumu se 
týkající, rozumný: —tas, rozum, mo- 
hutnost poznávací. 

Intellig-ence, rozumnost, vzdělanost roz- 
umu, duševní síla: —enta.i, rozumný: 
znalý, náh ledny: —enzblatt, něm., o- 
znamovatel ; —ibilita, porozumí telnosf, 
pochopitelnost; —ocati. nahlížeti, po- 
chopovati něco, rozuměti Čemu. 



Intemperance 



— 145 



Interpellator 



Intemp-erance, lt., nemírnosf, nestříd- 
mosf; —oral i ta, nevčasnosť. 

Inten-ce, úmysl, záměr, předsevzetí; 
—cionalismus, náhled, že úmysl po- 
svěcuje Č. ospravedlňuje prostředky; 

—cionalita, úmyslnosf. ; —dance, vyš- 
ší dohlídka, vrchní dozorství ; 2. o- 
bydlí vyššího dóhlízitele Či správce; 
—dant, nejvyšší dozorce; —dantura, 
dozorství; —dovati, obmýšleti, zam. ; 
— se, dosah ; zvýšení, sesilení ; —šita, 
ráznost, vsažnosť, vnitřní síla ; —sivní, 
důsažný ; sešilo vací, mocný, trvalý ; 
—sivum (verbum), časoslovo sesilova- 
cí n. zmocňovací; —so, it., zvýšeně, 
rázněji; — tio, lt., v. intence; —tova- 
ti, podnikati; —ttis, napřažení ruky. 

Inter, lt. , mezi ; i. arma silent leges 
u prostřed zbraní mlčí zákony , ve 
vojně se zákonů nešetří ; —ceden- 
do, lt. , prostředkováním , prostřed- 
kujíc ; —cedent, prostředkovatel, pro- 
středník ; —cedovati, vložiti se v ně- 
co, přimluviti se zaČ ; —celulární, 
mezibuničný ; —čepce, —ceptace, po- 
chycení, pojmutí, vzetí; —ceptor, u- 
chvatitel, lupič; —cesse, prosba, ují- 
máuí-se někoho ; —cessional.es (lite- 
raé), psaní prosebné, písemná přímlu? 
va ; —cidence, z lt. , připadání tónu 
na notu; —cise, vytrhnutí, průřez, 
vložená věta ; —dikce , z lt., zápo- 
věď, zákaz ; —dikovati, zapověděti, 
zakázati ; —dikt^ zápověď, zákaz, zvi. 
přijímati svátosti aneb odbývati služ- 
by boží ; —diktor, zapovídatel. 

Interess, účastenství, záležitost, důle- 
žitost, věc ; dobré, prospěch ; — ■/, —v/, 
úrok, úroky ; —antní, zajímavý, dů- 
ležitý ; —ent, účastník, strana ; —o- 
vati, zajímati, někoho se dotýkati ; 
i. se oc, v něčem účastenství míti. 

Inter-fekce.. zabití ; —fektor, vrah ; — fe- 
rence, míchání, pletení-se do něčeho ; 
Rank : Slovník noivnářský. 



i. světla, křížení-se světla; —foliova- 
ti, do knihy bílé listy vkládati ; intergo, 
na hřbetě ; interieur (enteriér) s fr., 
vnitřek. 

Interim, mezitím ; mezidobí, prozatím- 
ní stav ; Augšpurský i. od Karla V. 
r. 1558 ustanovený , dle něhož se 
každý chovati měl ve věcech nábožen- 
ských do budoucího sboru církevního ; 
—ista, luterán, který přijal interim Kar- 
la V. ; —istický, —ní, prozatímní, před- 
běžný ',—isticum, lt., zatímní nařízení. 

Inter-jectio, lt., mezisloví, citoslovce; 
—kadence, nestejnosť žilobití ; —kola- 
ce, vložení, vkládání ; —kalár, uprá- 
zdnění nějakého duchovního obrocí 
(fary atd.) ; —kalami, vložený, pře- 
stupný ; —kludovati, zamknouti, uza- 
vříti ; —kluse, zavření, závorka ; —ko- 
lumnium , vzdálenost dvou sloupů ; 
—kurse, nepřátelský vpád do země ; 
—lineace, psaní mezi řádkama; —li- 
neární, meziřádkový ; —linium, psaní 
mezi řádkama ; —linovati, psáti mezi 
řádkama; —lokuce, promluvení k ně- 
komu, promluva; rozsudek vedlejší; 
—Indium, mezihra, mezihří; —luniuw, 
čas mezi úplňkem a novým měsí- 
cem ; —mariage (-iáž) , fr. , manžel- 
ství mezi osobami též rodiny; —me- 
diat, lt., mezičasí; —menstrum, doba 
nového měsíce ; —mezzo, it., mezihra, 
mezihří; šprým; in terminis, v patřič- 
ných mezech nebo výrazech ; —misse, 
zanedbání, přestávka ; —nace, vtělení ; 
dovoz zboží ; —nacionální, mezináro- 
dní; —novati , zavézti koho někam, 
j vypověděti koho v jisté místo; —nun- 
ciatura, důstojenství č. úřad internun- 
cia č. mimořádného vyslance; —nun- 
cius, vyslanec mimořádný , zvi. ra- 
kouský vysl. u vysoké porty: — pel- 
lace, vskočení do řeči ; doptávka, vy- 
ptávání; —yellator , doptavatel ; —pel- 
10 



InterpelLovati 



— 14 í> - 



IllVi 



lovali. do řeči skákati ; doptávati se ; 
—polace, podplátka : prokládání, pro- 
klad; —polator, podplátce : pádě latě 1 
spisů; —])o!ovafi, vsouvati; padělati : 
—panovati, vkládati ; namítati ; —po- 
sice, vložení. 

Interpret, vykladač, překladač, tlumo- 
čník; — ace, vyložení, výklad, vysvě- 
tlení ; —acní uměni, um. vykladatel- 
ské, vykladaČství; —ator, vykladatel; 
—ovati, vykládati, vysvětlovati. 

Inter-punkee, rozpunktování, rozděle- 
ní, kladení známek (v písmě) ; —punk- 
tovati , znaménky rozdělovati ; —re- 
gnum, mezivladí, bezkralí. 

Interrog-ace, otázka ; —acní. znaménko, 
otazník ; —antní, tázající se, tázavý ; 
—aťivní, tázací; —atorie, pí;, soudní 
otázky, kusy k zodpovídání. 

Inter-rumpovati, přetrhnouti, překaziti, 
zameziti; —rupce, přetržení, zameze- 
ní; —ruptov, vytrhovatel, rušitel ; —sek- 
ce, proříznutí, tečka, v níž se dvě 
čáry křižuj ou; inter spem et metům, 
mezi nadějí a strachem; —stitium , 
mezera, přestávka; —tropický, mezi 
obratníky rostoucí ; —usurium, úroky 
z úroků ; úroky na úrocích ; —valí, —val- 
lum, mezera, přestávka , mezihlasí ; 
lhůta; —valla lucida, jasné chvíle n. 
doby; —věnce, vložení-se, vkročení v 
něco, zakročení ; —venient , prostře- 
dník ; —venientní, zakrocující ; —vě- 
novati , prostředkovati mezi kým ; 
—ventor, prostředník, rozsudí; —verse, 
podržení něčeho pro sebe, odcizení ; 
—versor, odcizovatei, podvodník, pod- 
loudník. 

Intestat, lt., bez posledního pořízení 
zemřelý; —ni dědic, nápadník dědi- 
ctví po zemřelém bez kšaftu. 

Inte9tin-ální , vnitřností se týkající, 
střevní ; — um, lt., střevo. 

Intim-ace, lt., oznámení od úřadu ; —át. 



navésti," nejvyšší nařízeni; —ator, o- 
znamovatel ; —idator , zastraŠovatel, 
ustr. ; —ita, důvěrnost; — us , nejdů- 
věrnější. 

Into-lerance, lt. , nesnášelivosť nábo- 
ženská ; —lerantní. nesnášelivý ; —na- 
ce, dání hlasu, vzetí hl. ; —novati, dá- 
vati tón, předzpěvovati ; in totum, v 
celku, docela ; —xitace, otrávení, o- 
pojení. 

Intra, lt.. mezi, uvnitř; i. muros, me- 
zi hradbami, v městě ; —da , úvod, 
vchod, předehra ; vytrubování, fanfá- 
ra; —ktabilita , neústupnost, tvrdo- 
šíjnost. 

Intran-sitivní, lt., nepřechodný; — síti- 
vům, nepřechodné sloveso n. časoslo- 
vo ; —šitu, v přechodu, mimochodem ; 
—sparence, neprůhlednost ; —sparent- 
ní, neprůhledný, neprůzračný; intra 
parietes privatos, mezi čtyřmi zdmi, 
doma. 

Intrepiditas,lt., neohroženosf, srdnatosf. 

Intri-ga, —ka, pletka, pleticha, uskok, 
pikle; —gant, pletkář, pletichář, \\ 
kladuík, chytrák ; —gantní, lstivý, ob- 
myslný ; —goterie , malicherné pleti- 
chy, uskoky ; —govati, pletichati ně- 
co, osnovati; —gue, milostné pletky; 
v. intriga; —gueur (éntrigér) , pleti- 
chář, úskočník ; in triplo, trojnásob, 
třikráte, v trojím přepisu. 

Intro-dukce, z lt., uvedení, úvod, pří- 
stup k něčemu ; —duktor, uvoditel ; 
—duziove, it., v. introdukce ; —itus, 
vchod, přístup k řeči, příprava (ke 
mši); —nati, it., členové akademie v 
Sieno. 

Intubus, intybus, lt., cikorie, štěrbák. 

Inul-a, oman (rstl.) ; —in, omanovina. 

Inusitate, lt., neobyčejně. 

In usu, lt.. v obyčeji, obyčejně. 

In usům, lt., k potřebě, k prospěchu. 

Inva-ginaee, z lt. . vsunutí, vpoivení ; 



Invalence 



147 



Ironisovati 



—lence , slabosť , nemožnost ; —leur 
(€iivalér), fr., nedostatek ceny, ne- 
platnost. 

Invalid-a, vysloužilec, vysloužilý, se- 
stárlý voják ; —oce, vyhlášení za ne- 
platné, zvrhnutí ; — ita, vysilenosf, sla- 
bosť, neschopnost k službě; —ovati, 
neplatným učiniti, zvrhnouti; —ovna, 
dlím vysloužilcův. 

Invase, z lt, nepřátelský vpád. 

Inven-ce, z lt., výmysl, nález, naleze- 
ní, vynález ; — it, lt., vynašel, vymy- 
slil (píše se na mědirytech) ; — tář, z lt. 
—tarium , popis nábytku; —tarisovati, 
—tovati, popisovati, popis učiniti ; — for, 
vynálezce, původce ; —tura, popsání, 
popis (nábytku, zásoby, skladu). 

In verba magistři fjurare), lt., na slo- 
va učitelova přisahati. 

Inver-gentia, lt., nakloněnosť; —se, o- 
brácení, přesazení slov; —so ordine, 
v převráceném pořádku ; —tovati, pře- 
saditi. 

Investig-ace, z lt., pátrání, skoumání, 
slídění ; —o.tor, patratel, vyšetřovatel ; 
—ovati, pátrati, slíditi. 

Invest-itura, obleknutí ; uvedení Č. usa- 
zení (biskupu) v úřad ; —ovati, oble- 
knouti; uvésti v úřad. 

In via, lt., cestou. 

Invi-cem, vzájemné, obapoluě; —dence, 
závist, závidění ; —dia, závist, nepře- 
jícnost ; —gilance, nedostatek bdivo- 
sti; —rjilovati, nad něčím bdíti, na 
něco pozor dávati ; in vim, dle znění, 
následkem ; —sov, závistník. 

Invit-atio, pozvání ; —ator, žváč, po- 
zyvatel; — e, lt., nerad. 

Invo-kace, lt.. volání o pomoc, vzý- 
vání někoho o pomoc ; —kavit, první 
neděle postní; —luče, zabalení, obál- 
ka; —lukrum, obálka, obložka, pří- 
krov : —h:ovaf>\ zabalovati : obsahova- 



ti, obnášeti ; dotýkati se něčeho ; — ř- 
vulus, zavináč. 

Invulnerabilitas, lt., neporanitelnosf. 

Inženýr, inžinýr, z fr., měřič, země- 
měřič, vojenský stavitel. 

Iod, řc, fialově modřící látka z řasy 
dobytá, řasík, chaluzík ; —ovati, řa- 
síkem vykuřovati; — ura, sloučení iodu 
s jiným prvkem. 

Ion-ický dialekt, řecké nářečí Ionův ; 
—ické sloupořadí, řecké sloupení, je- 
hož znak jest hlavice závitkovými o- 
zdobami opatřená: —ická škola, nej- 
starší řečtí filosofové Thales, Anaxi- 
mandr a j., kteří nalézali v přírodním 
některém živlu bytost všech věcí ; 
—ikus, ionická stopa ve verši, buď 
— — w w nebo s — ' >-' — — . 

lota, řecké písmě I v. jota. 

Ipso facto, lt., skutkem samým, samo 
sebou; i. jure, právem samým. 

Ira, lt., hněv. 

Iradeh, tur., písemnv- rozkaz sultánův. 

Irán, aemě v Asii, Persie střední. 

Iren-arch, řc, smírný soudce, smírce ; 
—e, v řc. baj., bobyně míru; —ee, 
pl., písně míru , mírozpěvy : —cun, 
spiti, jímž se ustanovil mír mezi lu- 
teránskou a reformovanou církví ; 
—ika, nauka o míru. 

Irid-ektomie, z řc, vyříznutí duhovky ; 
—itis , zapálení u. zánět duhovky ; 
—ium. kov velmi křehký; —otomie, 
zářez do duhovky. 

Iris, řc, duha; 2. dužena (bohyně); 
3. duhovka v oku ; —ovati. barvy du- 
hové okazovati, doužkovati ; iritis, 
řc, v. iriditis. 

Iron-ický, z řc, úsměšný, posměšný, 
výsměšný, úšklebný; —ie, úsměšek, 
výsměšek, opačné mluvení n. dotý- 
kání ; —isovati, zdánlivě pochvalně se 
vysmívati, iišklebne chváliti, épácne 
chváliti. 

10* 



Ir racionalismus 



148 — 



Ivrogne 



Irra-cionalismus, neužívání rozumu ve 
věcech náboženských ; —cionalita, 
nevypočitatelnosť, nerozumnosť ; —ci- 
onálni, nevypoČitatelný, nedoplnitel- 
ný, neskončitý, nesměřitelný ; —dia- 
ce, z lt., oslonění; —dovati, oškrába- 
ti, naškrábati. 

Irre-elní, z lt., nevěcný , neskutečný, 
nepravdivý ; —formabilitas , lt. , ne- 
zlepšitelnosť ; —gularitas, lt., nepra- 
videlnost; —gulami, nepravidelný; 
—lativni, nepotažný, bez potažnosti ; 
—ligiosita, nenábožnosť, bezbožnost ; 
—miniscence, nevzpomínání ; —parabi- 
litas, lt., nenahraditelnost, nenapravi- 
telnosf; —soluce, nerozhodnost, váhá- 
ní; —sponsabilitas , neodpovědnosť; 
—verence, zlehčování, nevšímání, dá- 
ní v lehkost. 

Irrit-ace, z lt., dráždění, podněcování; 
—amentum, lt., popud, prostředek drá- 
ždicí; —ator, dražditel, popuzovatel. 

Irro-gatio, lt., uložení trestu ; —ratio, 
lt., orosení, pokropení. 

Irsko, něm. Irland, ostrov v Severním 
moři, náležící k Anglii. 

Irus, z řc, chuďas, žebrák. 

Isabel-a, šp., jm. žen., Alžběta; — ový, 
—ové barvy , špinavožlutý , hnědo- 
žlatý ; isagon, stejnohraník , stejno- 
uhelník ; isatis, boryt (rstl. barvířská). 

Iseum, řc., chrám Isidin v. Isis. 

Ischi-adika, řc, kyčelní dna, k. bo- 
lest ; —agra, k. dna ; —algie, kyčelní 
bolest; —drosis, stavení potu. 

Iseho-fonie, koktání ; —logie, lt., zasta- 
vení šestinedělního Čištění ; —menie, 
zastavení měsíčného. 

Ischurie, řc, zastavení moči. 

Isis, bohyně egyptská, manželka Osi- 
rova, bohyně plodné přírody , umění 
a měsíce. 

Islám, —isimis., arab., odevzdání-se do 
vůle boží ; víra Muhamedánův. 



Isle, ile (íl), fr., ostrov. 

Ismael, hebr., jm. muž. , bůh slyší ; 
— ité, pl., muhamedánská sekta (v Per- 
sii a Sýrii v 12 stol.). 

Iso-barometrické linie, čáry myšlené o- 
němi místy, v nichž proměny baro- 
metrické stejné jsou ; —edrický, stej- 
nostraný ; —chirický , stejnoruký: 
—chromaiický, stejně barvený ; —chro- 
nický, stejnortobý, zároveň se pohy- 
bující ; —chronismus, stejný čas ; —ko- 
lon, stejnost Částí ve větě ; rovno- 
Členost. 

Isol-a, it., ostrov ; L hélia, krásný ost. ; 
—ace, osamotění ; —ator, samotíc, sa- 
motiďlo ; —ovati, samotiti, osamotniti. 

Iso-metrický, rovnoměrný; —metrie, ro- 
vnoměrnost ; —movfie, rovnotvarnosf ; 
—morjismus, stejnohranivosť. 

Isop (hyzop), léčivá rostlina zahradní. 

Iso-pleuron, figura stejnohraná ; —policie, 
občanská rovnoprávnost ; —sťhenie, 
stejnosilí, stejná síla tělesní; —tonický, 
stejnozvuký. 

Isthm-ický, z řc, na úžině zemské se 
nalézající; —ion, stužka na krk (ti 
ženských) ; —itis, zápalem jícnu ; —us, 
okřídlí, úžina zemská. 

Ita est, lt., tak jest. 

Ital-ián, Vlach, obyvatel Itálie ; — ia- 
nismus, zvláštnost řeči vlašské ; —ia- 
nissimi, nejitalštější, přezdívka dá- 
vaná v něm. novinách italským vla- 
stencům ; — ?e, Vlachy, Vlašsko ; —i- 
ota, praobyvatel Itálie. 

Ite missa est, lt, jděte, propuštěna jest 
t. obec (závěreční slova ve mši). 

Iterat-io, lt., opakování ; —ivni, opa- 
kovači; —ivum (verbum) , časoslovo 
n. sloveso opakovači n. opětovací. 

Itinerarium, lt., popis cesty. [ravě. 

Ivančice, něm. Éibenschutz, m. na Mo- 

Ivresse, fr., opojení, zpitosf. 

Ivrogne (^roň), fr., ožralec 



Izaiáš 



149 



Jamníci 



Izaiái, hebr., jm. muž., Bohuchval, 
Bohuslav ; velký prorok stár. zákona. 
Izari, brotec východozemský. 



Ized, dobrý duch v náboženství Zoro- 

astrove. 
Izelotte, tur., stříbrná mince. 



J. 



J. H. S., skrác. = Jesus hominum Sal- 
vátor, Ježíš lidí spasitel ; dle jiného 
výkladu jest to počátek řeckého jm. 
IH20Y2, Ježíš ; /. N. B. J., skrác. 
= Jesus Nazarerms , rex Judaeorum, 
Ježíš Nazarenský, král židův. 

J. TJ. D. v. jus. . 

Jabiru, bahenní pták brasilský. 

Jabot (žabó), fr., náprsní kružiny. 

Jacea, lt., maceška (rstl.). 

Jack (džek), aug., Janek, jm. muž. 

Jaconnet (žakoné) , fr. , druh výcho- 
doindických mušelínův. 

Jacquard-ův (džakard . ,)stav,~k lehčí- 
mu a rychlejšímu tkaní hedbáví vy- 
nalezený od Jacquarda, f 1834. 

Jact-a est alea, lt., vrženy jsou kost- 
ky; —antia, lt., chvástání; — atio, lt., 
pohazování ; —ura, zahazování zboží 
z korábu v Čas bouře. 

Jacul-ator, lt., oštěpometec v řím. voj- 
šte; -um, lt., hazecí oštěp n. kopí. 

Jafet, hebr., jm. muž., rozšířený; J., 
třetí syn Noachův , praotec —ovců, 
t. národů indoevropských. 

Jaga-baba, v slov. bajesl., bohyně zla 
n. zimy, též přezdívka : Čarodějnice. 

Jagajlovci či Jagelonci, panovnický rod 
v PolŠtě 1386 — 1572 a v Čechách 
1471—1526. 

Jagr, něm. Erlau, m. v Uhřích. 

Jagra, cukr z kokosové šťávy. 

Jaguar, americký tigr. 

Jáhen, z řc. diákon, služebník církevní. 

Jachta, malá loď rychle plovoucí. 



Jáchym v. Joachim. 

Jakal v. zákal. 

Jakaranda, jihoamerický strom sezvon- 
kovitými květy. 

Jakin, it., Ankona, m. v Itálii při mo- 
ři Jaderském. 

Jakob, hebr. jm. muž., patodržec; — i- 
wí, jednota svobodozvolníků v Paříži 
za francouzské republiky, kteří hro- 
zných výtržností se dopouštěli; — i- 
nismus, smýšlení Jakobinské, svobo- 
bodozvolnictví; — iťe, st. křesťanská 
sekta; 2. katoličtí přívrženci Angli- 
ckého krále Jakuba II., r. 1688 za- 
hnaného. 

Jakub v. Jakob ; -%, hrušky o sv. 
Jakube (25. července) zralé; 2. ku- 
řata o sv. Jakube se líhnoucí. 

Jalapa, kořen řetkvovitý ze svlačce 
mexického, silně pocišťující. 

Jalon (žalón), fr., měřičská tyčka. 

Jalousie (žalusí), fr., žárlivost; 2. mře- 
žované okenice, shrnovací ok. , zá- 
clonice. 

Jam, rus., štace poštovská ; stanoviště 
jamščíků ; 2. rostlina, jejíž bámbola- 
tý kořen slouží za potravu ve vý- 
chod. Indii a j. a tudíž se sází ; — ai- 
ka, ostrov v záp. Indii. 

Jamb, —us, rozměr veršový (^ — ) ; 
— ea, tur., nůž široký, krátký a špi- 
čatý); —olana, strom ve východ. Indii 
nesoucí trnkovité návinné jedlé ovoce. 

James (džems), ang., Jakub. 

Jam-níci, přezdívka českých bratří, že 



Jamskaja 



— 150 



Jesenská 



ne skrývali v jamách: —skc.ja, čtvrť 
n. ulice jamščíkův ; —Šcík, rus., po- 
štovní vozka. 

Jan, jm. muž., skrác. z Joannes (v. 
t.) ; Jan HagH, luza, chátra, sběř. 

Jani6a-ři = nové vojsko , čásf vojska 
tureckého, zvláštními výsadami opa- 
třeného ; bylo r. 1826 zrušeno a dí- 
lem zahubeno ; —rka, druh ručnice ; 
2. —rky, valašské střevíce ; —rská 
hudba, turecká hudba, vojenská hud- 
ba foukacích nástrojů s vel. bubnem, 
talíři a třínožkou. 

Janov, it. G-enua (dž . . .), m. v Itálii 
při moři Středozemním. 

Jansenismus, učení holandského bisku- 
pa Kornelia Jansenia, f 1638. 

Jantar, látka tvrdá, pryskyřicná, prů- 
hledná, jež pálena jsouc, libě zapá- 
chá, dobývá se od pradávných ča- 
sův na březích Baltického moře. 

Januar, — ius, lt., leden, jm. měsíce od 
Janusa, boha římského, ředitele roku, 
vojny, nálezce rolnictví a zeikonův, 
vyobrazovaného se dvěma tvářema. 

Japan, císařství k Asii počítané, z ně- 
kolika věčších ostrovův se skládající, 
kdež žijou —ci čili Japonci. 

Jaques (žak) , "fr., jm. muž., Jakub; 
J. bonliomme, Kuba dobrák, přezdív- 
ka, dávaná sedlákům od šlechty franc, 
později selské povstání. 

Jaquette (žaket), fr., kazajčiČka. 

Jardin (žurdén), fr. , zahrada; j. de 
plantes (ž. de pláufc), fr. , rostlinská 
n. botanická zahrada v Paříži: —i- 
ére (žardínjér), fr., zahradnice; 2. kyt- 
ka; 3. iizké stykování na krnžinkáeh. 

Jargon (žargon), fr., žvatlaniaa, haf- 
matilka; 2. pokrajní mluva; 3. ma- 
linké violové kamínky k rozličným 
ozdobám. 

Jasmín, keř rozlic. druhův. [tův. 

Jason, hrdina starořec, vůdce Argonau- 



Jasoň, bůh slunce. 

Jaspis, tvrdý neprohledný kámen kře- 
menovitý, drahule. 

Jatagan, tur., krátká zakřivená Šavle, 
jež se nosí s předu za pasem. 

Javor, něm. Arber, hora na Šumavě, 
4440' vys. ; 2. J., něm. Jauer, m. 
ve prus. Slezsku, někdy hl. m. zvlá- 
štního knížetství ; — nik, něm. Jauer- 
nigg, m. v rak. Slezsku ; 2. hora na 

• Moravě 2892' vys. 

Jazygové, čeleď Maďarův, mající zvlá- 
štní okres v Uhřích. 

Jean (žan), fr., jm. muž., Jan. 

Jehova, Jehovah, hebr. , věčný t. j. 
Bůh Hospodin. 

Jekaterina, rus., Kateřina. 

Jelačic Josef, baron, pak hrabě, * 1801. 
od r. 1848 generál a slovutný ban 
Charvatsko-Slavonsko-Dalmatský ; ne- 
vděkem utrápen f 1858. 

Jenny (dženy),angl.,jm. žen, Johanna. 

Jerboa, jerbua, štěkuška , frček (hlo- 
davec). 

Jeremiáš, z hebr., jm. muž., pánem 
povýšený : jeden z velkých prorokův 
Star. zákona, známý pláčem nad zbo- 
řením Jerusalema, odtud : jeremiáda, 
nářek, žalozpěv. 

Jericho, město v Palestině; růže z Je- 
richa, kozí list (keř). [tel lidu. 

Jerohoam, hebr., jm. muž., rozmnoži- 

Jerome (žerom), fr. , Jeroným , z řc. 
Hieronymos, jm. muž., svatý, svato- 
jmený ; J. Pražský, mistr učený, vr- 
stevník Husův, upálen v Kostnici 1410. 

Jerusalem, hlavní město v Palestině. 

Jesaiáš v. Izaiáš. 

Jesenice, něm. Jechnitz, m. v Zatecku 
v Čechách. 

Jesenský Jan, lékař, profes, a slovu- 
tný anatom v Praze, po "bitvě Bělo- 
lohorské uvězněn, pak síat a čtvrcen 
dne 21. Června 1621. 



Jesidov 



151 



Jol i 



Jesidové, ctitelé ááblovi, sekta moha- 
niedauská v Mesoputamii, zvláště me- 
zi Kurdy, nazvaní dle svého původa 
Jesida. 

Jesuit-a, — e, členové řádu Ježíšova, 
založeného r. 1584 od Ignáce zLoy- 
oly, r. 1773 zrušeného, r. 1814 opcí 
obnoveného; —ismus, učení Jesuitův. 

Jesus, re, z hebr., spasitel. 

Ještěd = hora (sry. Beskydy), zvi. ho- 
ra u Liberce v Cechách 21)84' vyso- 
ká, něm. Jeschkenberg. 

Jeton (ž'tóii), fr., početní peníz. 

Jen (žé), fr., hra", žert; jeux ď esprit 
(žé desprí) , vtipné n. vtipové hry 
společenské; jeux floraux (žé floro), 
fr., květinové hry (od r. 1323 ve fr. 
městě Tulús ročně odbývaná sla- 
vnosť, kdež se za básně udělovaly 
zlaté a stříbrné květiny). 

Jezerka, studně rákosem obrostlá, ji- 
hovýchodně od Vyšehradu ležící, kde 
prý knížata Čeští voleni a odtud na 
Vyšehrad vedeni bývali. 

Jezidové v. Jesidové. 

Jezinky, (ve slov. bajesl.), zlé bytosti 
ženské ; srv. Jaga-baba. 

Ježíš v. Jesus. 

Jidáš, hebr. jm. muž. v. Juda; J., a- 
noštol, jenž Ježíše židům zradil, po- 
líbením pochopům jej označiv ; od- 
tud J. = zrádce. 

Jig (džik), ang., lehký skočný tanec. 

Jihlava, něm. Iglau, m. na Moravě. 

Jílava, něm. Eulau* m. v Prusku. 

Jilemnice, něm. Stavkenbach, m. v Ce- 
chách. 

Jílové, něm. Eule, město 3 míle od 
Prahy, druhdy zlatými doly proslulé, 
jež od 1G. stol. spustly. fravě. 

Jimramov, něm. Ingrowitz, m. na Mo- 

Jindřich v. Heinrich ; —ův Hradec v. 
Hradec. [rolsku. 

Jinomostí, něm. Insbrukk, hl. m. v Ti- 



Jiří, jm. muž. z řc. Georgos = rolník; 
-/. a Poděbrad, odjinud z Kunstatu, 
* 1420; slovutný pán a od r. 1458 
král Český, vynikaje duchem byl pe- 
čliv národu svého; f 1471 v 

Jirkov, něm. Gorkau, m. v Cechách. 

Jistebnice, něm. Stubenbach, m. v Ce- 
chách. 

Jizera, něm. Iser, Isar, Weser, jméno řek 
v Cechách, Němcích a Francouzích. 

Joachim, hebr., jm. muž., bohem usta- 
novený. • 

Joaillier (žoaljé), fr., klenotník. 

Joannes v. Johannes. 

Job, nábožný a zámožný muž v zemi 
Hus; nenadálého stihaly zprávy jedna 
za druhou (Jobova zpráva) , že ztratil 
jmění a dítky, ano konečně pozbyl i 
zdraví, až sedě na hnoji hnis z vře- 
dů si ostruhoval, takže se mu vlastní 
jeho žena posmívala, a tří přátelé 
jeho trpké výčitky mu Činili ; Job 
však snes všecko trpělivě nabyl pak 
dvénásobne všeho, cožkoli dříve měl. 

Jobber (džober), ang., nádenník ; po- 
davač; překupník; lichvář. 

Jockey (džoky), ang., jezdčík , jezde- 
cký pacholík n. poslaná; předjížděč. 

Jocosus, lt., žertovný; joculator, lt., 
žertovník, žertýř, kejklíř. 

Jod v. Iod. 

Jodokos, z řc. , jm. muž., šíponosec, 
toulec ; skrác. Jost. 

Joel, hebr. jm. muž., jehož pomocník 
Bůh ; jeden z 12 menších prorokův. 

Johann, —es, z řc, a to z hebr., jm. muž., 
boží dar, skrác. Jan, Ivan, něm. Hans, 
Čes. Hanuš, Honza, ang-. John (džon) ; 
— ?Va, rytíř řádu sv. -Janského, založené- 
ho k ochraně božího hrobu v Jeru- 
salemě; John Bull (džon bul], ang., 
Jan vůl, přezdívka národu Anglického. 

Joch, něm., jitro, pole. [no psům. 

Joli (žolí), fr., veselý, dává se co jme- 



Joná: 



152 



Juliánskv 



Jonáš, hebr., jm. muž., holub; prorok 
za času Jeroboama II., pověstný tím, 
že jej ryba polkla a pak opět vyvrhla. 

Jonathan, hebr. jm. muž. , věrný pří- 
tel. Bratr Jonathan, žertovné pojme- 
nování lidu v severo-americkém sou- 
státí. 

Jongleur (žonglér), fi\, kejklíř. 

Jonquille (žonkilj), fr., v. žonkyla. 

Josef, hebr. jm. muž., připojený ; -ína, 
im. žen., přidaná; —inos, přívrženci 
.Josefa, krále Španělského, bratra Na- 
poleonova ; — ov, nem. Josefstadt, m. 
a pevnosť na Labi v Cechách. 

Josua, hebr. jm. muž., jehož pomo- 
cník Bůh. 

Jot-a, název řeckého písmene I, ny- 
ní písmě J; —acismus, přílišné opa- 
kování joty ; —ovati, jotou opatřiti. 

Jouet (žué), fr., hřička. 

Jouissance (žuisáns), fr. , užívání roz- 
koší. 

Joujou (žužú), fr., hračka, hřicka. 

Jour (žúr), fr., den; hon jour (bon 
žár), dobrý den; a jour (a žúr), pro- 
hledný (o zasazených drahokamech) ; 
— nal (žurnál) v. žurnál. 

Jovialista, šašek, šprýmař. 

Joviální, veselý, veselomyslný. 

Jovis v. Jupiter. 

Joyeux (žoajé), fr., veselý. 

Juan (chuan), šp., jm. muž. v. Jan; 
Don^ Juan, jm. jistého prostopášníka 
ve Spanělích, z divadel i básní zná- 
mého. 

Jubil-ace, z lt., oslavení ; — ant, —ár, 
oslavenec, druhotinář, jemuž ke cti 
se odbývá slavnost za setrvání dlou- 
hého času (50 let) v nějakém stavu 
n. službě; — ate, třetí neděle po ve- 
likonoci, nazv. dle počátečních slov 
j. = plesejte ; — ej, —eum, z lt., sla- 
vnost pamětní; 2. druhotiny (kněž- 
ské, úřednické, manželské t. j. 50 



let); 3. milostivé léto (v 25 n. 50 
letech atd.). 

Jubka, krátký lehký kabátek ženský. 

Jud-a, hebr. jm. muž., slavený; 4tý syn 
Jakubův, praotec zvláštního kmene 
Israelitův; odtud něm. Jude = žid; 
—as v. Jidáš; — ex , lt, soudce ;J. 
competens, příslušný soudce; j. euriae, 
nejvyšší soudce zemský v Uhřích : 
j. delegatus, soudce nařízený; j. in- 
competens, s. nepříslušný ; j. inferior, 
s. nižší, s. podřízený; j. superior, s. 
vyšší ; — ica ( -ika), pátá neděle po- 
stní, n. smrtelná ; —icatum, lt., rozsu- 
dek ; —iciální, soudní, soudničky ; — i~ 
cium, lt., soud; 2. soudnictví ; 3. roz- 
sudek, soudní výrok ; j. appellationis, 
odvolací soud ; j. aulicum caesareum, 
dvorský soud císařský; j. camerale, 
s. "komorní; j. civile, s. občanský: 
j. criminale, s. hrdelní ; j. ecclesiasti- 
cum, s. církevní; j. feudale, s. man- 
ský n. lenní; j. ignis, očista ohněm 
(boží soud) ; j. ordinarium , řádný 
soud ; j. seculare, s. světský ; —itha, 
skrác. Juta, hebr. jm. žen., vyzna- 
vaČka boží. 

Jnge (žiž), fr., soudce. 

Jugul-aris, lt., hrdelní; venaj., hrdel- 
nice ; — um, kosf klíční , k. osí, k. 
nápravná, k. vidliČná, vidlice, věnec, 
ostružka. 

Juchta, hebká , pevná Červená kůže 
v Rusku připravovaná, silně zapá- 
chající. 

Jujuba, strom v Malé Asii a jižní E- 
vropě, jehož ovoce užívají proti kašli. 

Julep (žilep), fr. z arab., chladivý n. 
hojivý nápoj. 

Jnl-ianský kalendář od Julia Caesara 
uvedený, jenž místo roku měsíčního 
ustanovil rok sluneční; slově též sta- 
rý kalendář, starý stil, nebof r. 1582 
za papeže Kehoře XIII. byl od učen- 



Julius 



— 153 — 



Juvenálic 



ců lépe vyměřen, kterýžto nový Gre- 
goriánský kalendář jde nyní před J.- 
ským o 12 dní napřed; — ít», lt.,jm. 
muž., mlékovlasý; 2.,/., skrác. Juli, 
červenec (7mý měsíc v roce). 

Junák, srb., hrdina ; junačka sreca, srb., 
hrdinské štěstí. 

Jungmann Josef, * 1773, profess. a 
prefekt gymnasiální, sestavil zname- 
nitý slovník jazyka českého 1800 — 
1835, kromě jiných knih; f 1847. 

Junior, skrác. jun., mladší. 

Juniperus, lt., jalovec. 

Junius, skrác. Juni, červen (6tý mě- 
síc v roce). 

Junker, něm., šlechtic, zeman, panic. 

Juno, v řím. baj., nejvyšší bohyně, py- 
šná, žárlivá manželka Jupiterova; 2. 
jm. oběžnice r. 1804 objevené ; — ni- 
um, kov. [ta, výbor. 

Junta, šp., jednota zvi. vládní jedno- 

Jupiter, v řím. baj. , nejvyšší a nej- 
mocnější bůh ; hromo vládce. 

Jupka v. jubka. 

Jur-a, pl., práva v. jus; — amentum, lt., 
přísaha ; — át, právník ; —atus, lt., pří- 
sežný, porotník; —atio, přisahám; 
—ator, přisahající ; —atorium , slib s 
přísahou ; —é (žiré) , fr. , porotník, 
přísežný ; —idický , právnický ; — is- 
consultus, lt. , práv znalý ; —isdikce, 
z lt. —isdictio, soudní správa, soudní 
moc ; příslušnost soudu ; soudní okres ; 
právo ; —isprudentia, lt. , právnictví ; 
— isla, právník ; —istický, právnický ; 
—istitium v. justitium. 

Jurta, rus., plátěná chatrč n. stan ko- 
čovníkův v Asii; též jáma v zemi 
vykopaná a střechou pokrytá. 

Jury (džory), ang., (žíry) , fr. , soud 
přísežných, porota. 

Jus (ží), fr., tučná jícha. 

Jus, gen. juris, lt., právo ; j. ad rem, 
pr. k věci ; j, ad vitam, doživotně pr. 



k požívání něčeho ; j. aquaeductus, 
pr. k vedení vody ; j. canonicum, pr. 
církevní; j. civile, pr. občanské; j. 
civitatis, pr. městské, měšťanské ; j. 
comm c rcii, pr. obchodní ; j. criminale, 
pr. hrdelní ; j. >decimandi , právo de- 
sátku ; j. gladii, pr. meče ; j. in re, 
pr. na věci ; j. manuarium , pr. pě- 
stní; j. mercantile, pr. obchodní; j. 
militare , pr. vojenské; j. nalurae, 
pr. přirozené ; j. particidare, pr. zvlá- 
štní ; j. patriae potestatis , pr. moci 
otcovské ; j. patronatus* pr. patroná- 
tní ; j. personále, pr. osobní ; j. posi- 
tivům, pr. rozumové ; j. praesentandi, 
j. praesentationis, pr. podací ; j, pri- 
mae noctis, pr. první noci (domnělé 
právo někdejších pánův k nevolni- 
cím) ; j. primogenitur ae , pr. prvoro- 
zenství ; /. regále, pr. královské ; j. 
stapulae, pr. skladní; j. venationis, 
pr. hosební ; j. vitae et necis, pr. ži- 
vota i smrti, pr. hrdelní; jura cessa, 
práva postoupená ; jure, dejure x prá 
vem, z práva ; omni jure, vším prá- 
vem; juris utriusque doctor, skrác. 
JUD. práv obojích (veškerých) doktor. 

Jussio, lt., rozkaz ; jussu, z rozkazu. 

Just, z lt., právě, zrovna ;juste milieu 
(žist miljéj , fr. , pravý prostředek 
mezi stranami; — ice, zlt. —itia, spra- 
vedlnost; 2. soudnictví, soudní sprá- 
va ; —iciár , soudní úředník ; —iční, 
soudničky ; j. ministerium, min. sou- 
dnictví; —ijikace, z lt., ospravedlně- 
ní; —ijikovati , z lt., ospravedlniti ; 
hájiti ; —inus, —inianus , skrč. —in, 
lt. jm. muž., spravedlivý; Upravda ; 
—irovati, upraviti, připr. ; —orium, u- 
pravovák (nástroj písmolijcův); — us, 
lt., pravý. 

Juta, jm. žen., v. Juditha. 

Juvantia, pl., lt., silidla. 

Juven-álie, slavnost bohyně mladosti ; 



Javenta 



154 — 



Kanár 



—ta, —tas, lt., mladost ; 2. bohyně 
mladosti. 
Jnwel, z hol., drahý kámen broušený; 
klenot; — ier, klenotník. 



Jux, z lt. jocm, junda, švanda, žert. 

Juxta, lt., vedle, podle ; (v práv.) ve- 
dlezapsání ; per jaxtam, vedlezapsá- 
ním ; —posilio, lt.. přivádění. 



K 



Kaaba, tur. , Mahomedův Čtverhraný 
chrám v Mekce. 

Kaaden v. Kadaň. 

Kabacoun, kavecan, kavecon (it. cave- 
zone , fr. cave^on, něm. Kappzaum), 
ohlávka na koně. 

Kabak, rus., krčma. 

Kabala, z hebr. kabbalah, ústní podání 
židovského náboženství, tajné učení 
židovských rabínův; 2. pikle, úklady. 

Kabanica, selský oděv z hrubého sukna. 

Kabar, živočich dvoupaznehtý jeleno- 
vitý, jenž dává pížmo ; —cla, krajina 
na Kavkazsku, v níž žijou —clinci. 

Kabát, svrchní oděv mužských s ru- 
kávy, obyčejně z látky vlněné, jenž 
sahá od šíje až na stehna. 

Kabbala v. kabala. 

Kabel-a, —e, mošna, taška; 2. k., hol. 
kabel, lano od kotvě, 1. kotevní. 

Kabeljau, něm., treska (ryba). 

Kabestan, z fr. , natáčka n. vřeteno 
kotevní. 

Kabin, arab., svatební smlouva. 

Kabinet, z fr., pokojík, komnata ke 
zvláštním účelům zřízená ; 2. 7c\, nej- 
vyšší (tajná) rada některého pano- 
vníka ; vláda ; 3. sbírka pamětiho- 
dných věcí k vědeckému účelu ; k. 
fysikální, pokoj s nástroji silozpyte- 
ckými ; k. mechanický, strojovna; 7c. 
minerální, sbírka nerostův; —ní Ivtt, 
psaní panovníkovo k někomu. 



Kabriolet, —ka, dvoukolesý vozík s je- 
dním koněm. 

Kabylové, obyvatelé severní části Al- 
žíru v Africe. 

Kaca-bajka v. kazajka; —fir, —fírek, 
žertovný, vtipný člověk; —pna^ do- 
mov —pníka , t. kupce n. kramáře 
kočovního. 

Kacik v. kazik. 

Kacíř, z řc, bludověrec; — ství, bludo- 
věrství, bludná víra. 

Ka.Q>ic-Miošic Ondřej, slavný básník jiho- 
slovanský, * 1690, f 14. pros. 1760. 

Kacuča v. cachucha. 

Kadaň, něm. Kaaden, m. v Cechách. 

Kadelité, sekta přísnověrcův muhame- 
danských. 

Kadence, závěrka, v bud., sluchu při- 
měřené ukončení některé hudební věty. 

Kadet, z fr., mladší synek šlechtický ; 
2. vojenský panoš ; —ovna, vojenská 
škola pro kadety zřízená. 

Kádi, tur., sudí, soudce. [jevený. 

Kadmium, ladík, bílý kov, r. 1817 ob- 

Kadmos, řc, báječný hrdina, bratr Eu- 
ropy, vystavěl Theby a uvedl písmo v 
Kecku. 

Kadri v. Kadelité : —la v. quadrille. 

Kafes, kafas, zamřežovauá okna u ha- 
rému; 2. státní vězení na syny sul- 
tánovy. 

Kaffa, druh indického pestrého kar- 
tounu, [ho zboží. 

Kaffar, tur., clo, poplatek z poslané- 



KahVo 



— ir>?> 



Kaleuala 



Kaífee v. café ; kaffein, kávovina. 

Kafr, bílá hořlavá těkavá pryskyřice 
silně zapáchající, ze skořicovníku ka- 
frového ve východ. Indii. 

Kafrové, divocí obyvatelé jižní Afriky. 

Kaftan, dlouhý oděv záslužný v Ture- 
cku ; v Ruších svrchní oděv národní. 

Kaik, tur., malá loď. 

Kaimakam, kaimakan, tur., náměstník, 
místodržíeí v některé krajině; — ie, 
místodržitelství. 

Kaimy, tur., papírové peníze. 

Kain, nejstarší syu Adamův, jenž se 
zanášel orbou a zabil svého bratra 
Ábele. 

Kajaput, — nik, strom v Austrálii, z je- 
hož listův se nabývá drahé ether ické 
silice. 

Kajka, kachna žijící na pomořských 
skalinách sever. Evropy, svým jem- 
ňounkým prachem proslulá. 

Kajman, kaiman, krokodil v již. A- 
merice. [komora. 

Kajuta, lodní pokojík, komnata, budka, 

Kakadu, chocholatý papoušek z vých. 
Indie. 

Kakao , semena z —vníka (stromu v 
Asii, Africe, západní Indii a jižní A- 
meriee), ježto oloupaná , upražená s 
cukrem zadělaná dávají čokoládu ; 
—vina, massa z kakao zhotovená. 

Kakas, pražená zrna kukuřičná, oblí- 
bené to jídlo v Sedmihradsku. 

Kakerlak, kakrlak, tarakan, šváb, ob- 
tížný hmyz domácí; 2. k. , bělák, 
člověk, jemuž chorobou vlasy zběle- 
ly, oči zčervenaly a jenž se světla 
štítí. 

Kako-démon, z řc, zlý duch ; —démo- 
nie, běsnosť; —doxie, zlá pověst; 
—dyl, sloučenina uhlíku, vodíku a o- 
trušíku; —ethes, nezhojitelné zlé; —fil, 
zlomil; —fonie, zlozvuk , zlozvučí; 
—galaktie, zlomleČnosť; —rjamic, ne- 



shodné manželství; —grajie, nepravo- 
pis ; —kratk, zlovládí ; —meter, smrado- 
měr ; —morfie, —morfosh, zlotvornosť ; 
—pathie, těžkomyslnosf ; -,?w, nemoc ; 
—sitie, nechuř k jídlu; —skopos, do- 
zorce nad kněžími; —spermasie, zlo- 
semenosf ; —stomie, spatná výřeČnosť ; 
—technion, nepravé svědectví ; —thy- 
mie, nevole, zloba ; —trichie , řídko- 
vlasosf,; —trqfie, neduženství ; —zelie, 
opičáctví, opičení-se po kom. 

Kaktus, z řc. kaktos, pochodnice, ro- 
stlina trnatá Americká rozličných dru- 
hův, jež se u nás pro krásný květ 
v hrncích přechovává. 

Kala-bréz, Černý plstěný klobouk na 
spůsob homole, nazvaný dle — hrie, 
krajiny v již. Itálii; —funa v. kolo- 
fonium ; —májka, národní tanec Če- 
ský v. kolomyjka ; —mank, vlněná 
látka pruhovaná; — nd, bratrstvo po- 
božných osob v 1%. století, ježto se 
shromažďovalo 1. dne každého mě- 
síce, a jehožto členové —ndovci, po- 
zději se vyznačovali více hýřením 
než pobožností; — ndovat i, hýřiti ; —n~ 
dra, skřivan mongolský. 

Kalap, sic, klobouk. 

Kaldoun, husí drobečky zavařené srejží. 

Kale, káleli, tur., tvrz. 

Kaledon-ie, st. název Skotska , kdež 
žili —ové. 

Kaleido-skop , krasohled , pestrohled 
(kukátko r. 1817 vynalezené, v němž 
jednoduché věci oku rozmanitě se 
objevujou) ; fonický k. či —fon, otřa- 
soiněr, vlnoměr hudební, jehož po- 
mocí zračí se oku vlny k spůsobení 
tonů potřebné. 

Kalend-ař, ukazatel ročního pořádku, 
dní, neděl, svátků atd. ; -y v. ca- 
lendae. 

Kalewala, čuchonská národní hrdinská 



Kalfaktor 



156 



Kalvinisté 



báseň, ježto se po století ústním po- 
dáním v • Kavclsku zachovala. 

Kalfak-tor, z lt. , topič ; 2. donašeě ; 3. u- 
cpavatel n. zasmolovatel lodí ;—trovati, 
konopěmi zacpávati loď, konopiti loď. 

Káli, slanice, rostlina, jež se spálí a 
slouží k dobývání salajky č. sody a 
k vyloužení popela; 2. k., draslo, sůl 
vytoužením rostlinného popela nabytá. 

Kaliber, z fr., průměr, světlost, duše 
zbraně (průměr otvoru u ručnice n. 
děla). 

Kalif, ar., následovník t. Mohamedův, 
titul panovníkův moharnedáuských 
na východě; — át, náměstnictví (dů- 
stojenství i země kalifova) ; —ornie, 
rozlehlá krajina přímořská v sev. A- 
nierice, jejíž jedna čásť Nová Jf., 
svou hojností zlata proslula. 

Kalich, z lt. calix, něm. Kelcli , číše 
kovová, též kostelní nádoba, z níž sé 
podává křesťanům svátosí oltářní; 
zvláště pak byl k. znakem českých 
utrakvistův (zastávajících netoliko při- 
jímání těla než i krve Páně ve spů- 
sobě chleba a vína) v 15 — 16 století, 
zdobíce jim veřejná svá stavení , a 
odkudž také sluli Kališníci. 

Kaliko, jemná bílá látka bavlněná ; pů- 
vod, katun. 

Kalium, draslík, kov r. 1807 objevený. 

Kalkant, z lt., měchošlap u varhan. 

Kalkul, z fr., a to z lt., počet , počí- 
tání; —ace, rozČet , rozčítání, účto- 
vání; —ační, rozčítací; —ator, počita- 
tel, rozčitatel ; — atura, počtárna, rozč., 
početná ; —ovalí, počítati, rozčítati. 

Kalli-graf, zře. krasopisec; —grafický, 
krasopisecký , krasopisný; —grafie, 
krasopis ; —logie, krasomluva, — mluve - 
ctví, výmluvnost ; —ope, krasomluvná, 
tak slově Musa básní hrdinských; 
—ste,]m. žen., nejkrásnější; —stemon, 
krasonif, krasonitka (rstl.); —sthenie, 



ušlechfující tělocvik ; —technika, krá- 
souma, okrašlovatelství ; —triche, ža- 
bí vlas (rstl.). 

Kallo-logie, krasouka ; —pismus, —pi- 
strie, ozdobnictví, ozdobovatelství. 

Kalmank v. kalamank. 

Kalraáuser, něm., (skrác. z Kamaldu- 
lenser), potměšil, — ec. 

Kalmukové, či Kalmuci, národ čeledi 
Mongolské v Rusi v Astrachaňsku ži- 
jící, dílem co ozbrojení vojínové, dílem 
co kočovníci; 2. kalmuk, hrubé su- 
kno, jakož i kabát z něho ušitý. 

Kalmus (z řc. kalamos = rákos) , prsní 
kořen, puškvorec. 

Kalmykové v. Kalmukové. 

Kalnyševský Petr Ivanovic , poslední 
košový ataman v SíČi na Zaporoží. 

Kalo-biotika, z řc, nauka, jak se může 
příjemně žíti ; —fyllum, krasolist, po- 
na (strom) ; —ger v. kal uder ; —ka- 
gathie, dobroduší, šlechetnost ; —met, 
řc, krásná čerň, solicník rtuťový (bí- 
lý prášek, jenž na slunci n. světle 
černá) ; —metrie, krasomerství ; —po- 
die, dřeváky, dřevěné střevíce ; —ri- 
cký, z lt., teplový ; —se, z rus., svr- 
chní střevíce přes boty. 

Kalpa, ind., den a noc Brahmova, t. 
j. 4320 millionův let, načež prý bu- 
dou všecky věci zničeny. 

Kalpak, uherská (husarská) čepice s 
kožišným okolkem ; srv. kolpak. 

Kalu-děr, — ger, mnich v řecké církvi. 

Kalvárie (z lt. calvaria, lebka) , hora 
u Jerusalema, na níž se zločinci po- 
pravovali a na niž i p. Ježíš ukřižo- 
ván byl. 

Kalvarůže, jablka červená na vrchu i 
vnitř. 

Kalvin Jan, * 1509, f 1564, církevní 
reformátor, žil a působil hlavně ve 
Švýcařích (v Helvetii). pročež jeho ná- 
sledovníci šlovou buďto — isté nebo 



Kalvinismus 



— 157 



Kandelcukr 



/telceti ; —ismus, —štvi, učení Kalví- 
novo. 

Kalypso, v řc. baj., nymfa na ostrově 
Ogygii, kdežto 7 let hostila Ulyssa, 
jemuž se byl koráb rozbil. 

Kalypter, řc, pokrývka ; —ion, pokry- 
vadlo, obalovadlo. 

Kalyx, řc, kalich. Kamaa v. kamea. 

Kamaldulenský mnich, ze řádu sv. Ro- 
mualdem v údolí Camaldoli vApen- 
ninách r. 1012 založeného. 

Kamarád, z fr., druh, soudruh, spole- 
čník ; —ka, družka, společnice ; —siví, 
—erie, soudružství. 

Kamarilla, ze ap., dvořanina, t. j. pa- 
novníkovo služebnictvo, které nepra- 
vým spůsobem proti zákonu na pano- 
vníka v záležitostech vládních působí. 

Kamaroma, řc, zlomenina lbi. 

Kamaš-e, zapínací punčochy, botky bez 
podavů, které se knoflíky zapínají a 
zvi. v zimě se nosí; —nictví, vojenská 
služba v míru (kdež se přísně hledí 
na rozličné nepatrné maličkosti). 

Kambrajské plátno v. Kamrtuch. 

Karačatka, studený poloostrov v sever. 
Asii, náležící k Rusku. 

Kamea, kamehu, drahý kámen, jehož 
vypukle řezaný obraz jest jiné bar- 
vy než spodek. 

Kameel, něm. z řc, velbloud. 

Kamehuja, kamej v. kamea. 

Kamélie, krásná rostlina, nazvaná ke 
cti učeného jezuity a bylinoznalce 
Kamela, jenž žil v 18. stol. 

Kamel-opardalis, žirafa (ssavec dvojpa- 
znehtýj ; —ot, hrubá látka z velblou- 
dí n. kozí srsti. 

Kamenice, něm. Chemnitz, m. v Saších. 

Kamerád v. kamarád. 

Kamer-ále, —alia v. cam . . ; —ální, 
komorní t. j. komorních statkův se 
týkající ; —alistika, nauka o komor- 
ním n. státním hospodářství. 



Kamfín, hořlavá sloučenina terpentinu 
a líhu, hoří jasným bílým plamenem. 

Kamille, něm., heřmánek (rstl.J. 

Kamin, ohniště ve vlaských a francouz- 
ských příbytcích ; 2. v. komín. 

Kamizola. z ťr., krátký kabátek, živůtek. 

Kammarolith, z řc. rakokam. 

Kammer, něm., komora ; —tuch v. Ka- 
mrtuch. 

Kampeš-ka, —ské dřevo, z Ameriky z 
města Campeche v Mexiku. 

Kamrtuch, jemná tkanina, pojmenova- 
ná dle města Kammerichu Či Cam- 
brayi v Anglicku. [podobný koze. 

Kamzík, ssavec dvoupaznehtý v Alpách 

Kanaan, zaslíbená země židovská. 

Kanafas, tkanina plátěná s pruhy o- 
byc. na povlaky; jm. má snad od 
krajiny Canavese v Itálii v Piemontě. 

Kanál, z lt., stoka, trati vod ; 2. prů- 
plav (z jedné řeky do druhé); 3. 
průliv (mezi dvěma břehoma mořský- 
ma) ; —ie, z fr. canaille v. t. ; kana- 
lisovati, stokami n. trativody opatřiti. 

Kanárek, žlutý pták z čeledi pěvcův 
z ostrovův Kanárských u Afriky. 

Kanastr, ze šp., košový tabák. 

Kanc-alář, —elár, písárna, lírední svě- 
tnice ; —elárský, ředitel kanceláře ně- 
kdejších vrchnostenských úřadův; — e- 
lista, úředník v kanceláři (co titul ú- 
ředníků v jistého stupně) ; —ionál, zpě- 
vník, kniha církevních n. kostelních 
zpěvův; — Ur, přednosta n. předsta- 
vený kanceláře ; 2. k., úředník vyso- 
kého stupně, na něhož náleží vydá- 
vání nejdůležitějších veřejných listin ; 
odtud titule : nejvyšší k., rísský k., 
dvorský k., atd. 

Kančuh, —a, pol. kanczug, krátký tlu- 
stý bič z řemení spletený. 

Kandel-ábr, (z lt. candelabrum) , sví- 
cník, svícen s mnohými rameny ; — cu- 
kr v. kandiscukr. 



Kandia 



158 



Kapitalisovati 



Kandia, Kandie, ostrov v Středozemním 
moři obývaný Reky. 

Kandid-át, z lt., Čekatel (úřadu, uči- 
telství ; srv. candidatus) ; —atura, če- 
katelství úřadu, č. učitelství ; —ovati, 
čekati úřadu, učitelství. 

Kandiot, tanec řecký (z ostr. Kandie). 

Kandirovati, cukr přečistiti a Vyhrani- 
ti ; kandis, kandiscukr , cukr přeči- 
štěný a vyhraněný. 

Kanduš v. kontuš. 

Kandžar v. handžar. 

Kanefory, zře, košíČkářky , koŠono- 
aky, v st. Kecku dívky, jež při slavno- 
stech nosily svátosti v koších na hla- 
vách; odtud rozličné stavitelské o- 
krasy. 

Kánguro, klokan (ssavec vakovatý v 
Austrálii). 

Kanibal, lidožrout ; —ismus , —štvi, li- 
dožroutství ; — ský, lidožrout*ký. 

Kanoe, kanot, korábec, lodička Ame- 
rických divochův z kmene stromové- 
ho vyhlubená. 

Kanón, z fř., dělo, puška, hrubá střelba ; 
2. k., z řc, pravidlo, ředidlo, předpis; 
církevní zákon ; 3. k. hudební, sklad- 
ba, v níž jeden hlas po druhém týž 
zpěv přednáší tak však, že dokud po- 
slední nezačal, první skončiti nesmí ; 
4. k., druh hrubého něm. písma;— á- 
da, střelba z děl ; dělostřelba : —ický, 
dle církevních zákonův ustavený ; 
—ické právo, církevní právo ; — ika, 
hudební počtověda ; —ikus v. kano- 
vník; —isace, vyhlášení za svatého; 
—isovaťi, za svatého vyhlásiti; —issa 
v. kanovnice; —ýr, dělostřelec 

Kanop, egyptská modla v podobě čbá- 
nu s hlavou a nohami. 

Kanovn-ice, řeholnice n. jeptiška vyš- 
šího řádu ; — ík, kněz kapitolní. člen 
kapitoly (hodnosť církevní). 

Kantáta (z lt. canfare, zpívati), hude- 



ariemi , rečiíativy a 



bnf skladba 
sbory. 

Kantharid-in, pryskyřice španělských 
mušek ; —ka, španělská moucha. 

Kantismus, Kantianismus, filosofie, jíž 
učil Emanuel Kant, * 1724, f 1804. 

Kanton, kraj, okres spolkový, zvi. tak 
šlovou jednotlivé samostatné kraje ve 
Švýcařích ; 2. K., veliké přímořské 
město v Číně; —áda, prostor za ku- 
lisami v divadle ; —ovati, bydleti po 
dědinách, vesnicích n. městečkách, b. 
rozptýleně (o vojsku). 

Kantor, z lt., zpěvák ; 2. vesnický u- 
Čitel (jenž bývá zároveň varhaníkem 
a kostelním zpěvákem) ; cantores a- 
mant humor es , lt. , zpěváci milujou 
pití ; —át, —ství, služba kantorova, u- 
Čitelství ; —ovati , co kantor n. uči- 
tel žíti. [hlína. 

Kaolin, čin., země porcelánová, bílá 

Kap, předhoří, v. cap ; —acita, z lt. ca- 
Xxxcitas, chápavost , schopnost ; 2. pro- 
stor lodní; 3. dobrá n. schopná hla- 
va; důmyslná osoba; —auě, hol., pa- 
luba nad kajutou; —ar, —ara, z řc 
keř, jehož poupata do octa naložená, 
—arky či —arlata (kaprlata), slouží co 
koření do jídel ; kcípe, kukle mnišská ; 
—ela, sbor hudebníkův ; 2. k., test, 
kotlík přepalovací; —elní mistr v. ka- 
pelník ; k. pec , pec přepalovací ; k. 
stříbro, stř. přepálené n. přepalované ; 
—elník, ředitel sboru hudebnického ; 
—er, z fr., lapač, zajimač lodí ; ná- 
mořský loupežník; —etan v. kapitán; 
—idži, tur., strážný dveří, vrátný, 
dveřný; —idzibaša , náčelník stráž- 
ných; k., —iaga, náčelník janiČáruv : 
—ija, tur., vrata; —Urinu', z lt., vlá- 
skový, vlásečný ; —išon v. capuchon. 

Kapit-ál, z lt., hlavní peníze , hl. su- 
ma, jistina ; 2. zhiaví n. hlavice slou- 
pu ; 3. k, —áTka, písmo hlavní; —a- 



Kapifcalista 



— 150 



Karbaník 



lisovati, peníze co kapitál n. jistinu 
uložiti ; —alista, člověk, jenž má své 
poníže na úrocích ; — áhú, hlavní, zá- 
kladní; 2. rázný, statečný; -*án, ná- 
čelník, zvi. náčelník setniny vojenské, 
setník; generální Je., hlavní náčelník 
vojenský; —ol v. capitoliuín; —ola, 
hlava, záhlaví, oddělení v knize; 2. 
/.-., kanovnictvo, sbor kněžský při hla- 
vním kostele; 3. domluva, důtka; 
—olník v. knpitulár; — oni, rozkolníci 
v Rusku, nazvaní po jistém mnichu 
Kapitonovi, nemají kostelů; —via v. 
kapitola 2) ; —ulace, smlouva o hla- 
vu t, j. smi. o vzdání-se obležených, 
vzdání-se pod výminkami; 2. smi. o 
službo vojenské ; —ulant , rukojmě 
smlouvy o vzdání-se; 2. voják dle 
smlouvy sloužící; —ulav, Člen kapi- 
toly kněžské; —ulovati, učiniti smlou- 
vu o vzdání-se; vzdáti se na smlouvu. 

Kapkán, ras., pasť na lišky a na vlky. 

Kapl-a, —e, z lt. , malý kostelík bez 
zvláštního kněze ; —an , kněz podří- 
zený faráři ; —anka, obydlí kaplanovo. 

Kapoun, vykleštěný kohout; —iti, vy- 
klesiiti kohouta. 

Kapr-ál (z fr. caporal — náčelník), de- 
sátník vojenský ; —ice, —is v. caprice ; 
—rle v. kapar. 

Kaps-a, z lt., schránka v oděvu udě- 
laná ke schovávání šátku, peněz atd. ; 



ji nosí venkovanky; —le, —ule, zá- 
palka, klobouček, tobolička ku střelbě. 

Kapuc-e, kápě, dlouhý límec u pláště 
zvi. u mnišského ; —in, mnich kapuci 
nosící; —ináda, kapucínské t.j. hlou- 
pé kázaní; hloupý kousek. 

Kapučehaj, tur., jednatel. 

Kapudan-paša, tur., náčelník turecké- 
ho loďstva. [caput. 

Kaput, svrchník, svrchní kabát srv. 

Kapyšon v. eapuchon. 



Kára, vozík o dvou kolách. 

Kára, tur., černý; —ba (ze slov. koráb), 
loď v tur. Asii užívaná ; —báč, bič z 
řemení upletený s krátkým bičištěm ; 
—bácník, úředník, jenž poddaný lid 
selský karabáčem k robotě doháněl ; 
—béla, zakřivená šavle polská či vla- 
stně tatarská, jejíž jilec nemá oblou- 
ku č. poutka ; —bina, jezdecká krát 
ká ručnice ; —binník, —biniér, jezdec 
s karabinou ; —Dac/h, tur., v. Černá 
hora; —fiat, hvozdík č. hřebíček za- 
hradní (Tstl.) ; —ibové. lidožrouti na 
malých ostrovech západ. Indie; —ité, 
—ové (písmaři), židovská sekta, jež 
zavrhuje talmud, držíc se přísně zá- 
kona Mojžíšova ; —ka, šp., veliká loď 
starého spúsobu ; 2. oděv nižších úře- 
dníkův tureckých. 

Karaniád, špatně místo kamarád. 

Karambol v. karamboláž ; —a, červená 
kulička ve hře biljárové ; — áž, sráz, 
sražení-se kulí ve hře biljárové; —i- 
na, žlutá kulička ve hře biljárové ; 
—ovati, vraziti do více kulí; sraziti 
se (o kulich). 

Karamel (černý med), hnědý cukr, 
horkem proměněný. 

Karamzin Nikolaj, * 1765 v Simbir- 
sku, výtečný dějepisec ruský, sloužil 
zprvu ve vojsku, 1789 — 91 cestoval 
Evropou, od r. 1803 dějepiscem říš- 
ským, pak r. 1824 státním radou; f 
1826 v Petrohradě. 

Karanténa v. quaranbiine. 

Karát, z fr., jistá váha zlatnická. 

Karavan-a, společnost cestujících ve 
Východ, zemích ; —seraj, hostinec pro 
karavany ; též krčma vojenská ; —ský 
Čaj, Č. po zemi vezen}'. 

Karban (srv. lt. corbona) , nádoba na 
losy ; 2. hra v karty : —átky, —álle, sma- 
ženky, kousky smaženého masa ; -4k, 
náruživý hráč v karty, 



Karbon 



160 



Karnís 



Karbon v. carbon ; —ári v. Carbonari ; 
—isace, zuhlení. 

Karbovanec, rus. a pol., stříbrný rubl. 

Karbunkl, karbunkul, tmavočervený ru- 
bín ; 2. zapálený vřed. 

Karcinoma, z řc, rak (neduh). 

Kardamóm, rostlina ve Východ. Indii, 
jejíž hranatá semena mají pronikavý 
kořenný zápach. 

Kard-ia, řc, srdce ; —iaka, léky srdce 
posilující ; —ialgie , srdobol , bolesf 
srdce; —ianastrofe, zvrácenost srdce; 
—ielkosis, vřed srdeční; —ieurysma, 
rozšíření srdce. 

Kardinál, po papeži přední kněz, jemuž 
přísluší zvláštní oděv (—ský klobouk, 
plást atd.) ; 2. nápoj z bílého vína, 
pomoranče a cukru; 3. pták jistý; 
—ní, hlavní n. př. ctnosti, čísla atd. 

Kardio-cele , průtrž srdeční ; —gmus, 
křeč žaludeční ; —gnost, znatel srdce ; 
— ida, srdice, Čára srditá ; —logie, srd- 
cesloví, srdcezpyt ; —palmus, klepání 
srdce ; —pathie, nemoc srdce, srdobol ; 
—plegie, ochrnutí srdce; —stenosis, zú- 
žení srdce; —tomie, pytvání srdce; 
—tromus, třesutka srdce ; karditis, zá- 
nět srdce. 

Kardobenedikt, přímětník vlaský, druh 
bodláku. 

Karel v. Karl. 

Karen-ce , z lt. , újma ; srážka ; — ční 
taxa, srážková n. odrážková n. uji- 
mací taxa. [ská. 

Kareta, rus., kočár ; 2, z lt., želva rnoř- 

Karfiol, z it., květník, květák, květné 
zelí, květná kapusta. 

Karfunkul v. karbunkul. 

Kariéra v. carriěre. 

Karikatur-a, z it., pitvora, pitvorný ob- 
raz; —ista, pitvořitel, botovitel pi- 
tvorných obrazův; karikovati, zpi- 
tvořiti. 

Kariol-a, karka, dvoukolý vozík, dvou- 



kolka ; —ní posta , pošta jezdící s 
karkou. 

Kark-an, náhrdlek; — as v. carcasse. 

Karl, něm. jm. muž., silný ; počeštěno 
Karel. K. Veliký, císař Německý, * 
742, Činil mnoho ke zvelebení Něme- 
ctva, ale strašně hubil Slovany zvlá- 
ště Polabské; f 814; (od jeho jmé- 
na Karl odvozujou někteří původ 
slova král) ; K. IV. (co císař Něme- 
cký, co král Český K. L), syn Jana 
Lucemburského,* 1316, v Praze, slul 
vlastně Vácslav, užíval však svého 
jména biřmovacího ; vychován na dvo- 
ře francouzském, panoval v Čechách 
od r. 1346, zvelebil Cechy znameni- 
tými stavbami a udržováním veřej- 
ného pořádku, bohužel, že se rovnou 
měrou nepřiČinil o povznesení náro- 
dního jazyka; f 1378. On založil 
Pražskou universitu, kamenný most 
v Praze, Nové město Pražské, hrad 
Karlův Týn, Karlík, klášter Emauz - 
ský v Praze, Karlov, objevil Karlo- 
vy vary a j. ; —ín, neapolský pfníz ; 
—isté, přívrženci Don Carla, od vlá- 
dy ve Spanělích odstraněného (1833 
— 1860) ; —ovci, něm. Karlowitz, ni. 
v Srbském Pomezí Vojenském ; — o- 
vec, něm. Karlstadt, m. v Charvat- 
sku ; — ovy Vary, něm. Karlsbad, lá- 
zeňské m. v Cechách. 

Karmazín, z fr. carmoisin, barva jasně 
červená. 

Karmelit-a, —án, mnich řádu založe- 
ného r. 1209 na hoře Karmel, v Pa- 
lestině; —ka, —anka, jeptiška podo- 
bného řádu založ. 1452. 

Karm-ín, červec, barva červená (jasně 
červená) ; —osal, —usál, tur., kocábka. 

Karn-ace, z lt., zmasení; 2. pleť, bar- 
va pleti ; —aval, —eval, masopust v. 
carnaval ; —eol, krvavník (drahý ká- 
men) ; —ís, —ýs, (z lt. coronis), římsa 



Karnýry 



161 — 



Kastanéty 



n. věnec sloupu ; —ýry , lemování ; 
řada nasbíraných záhybů kolem žen- 
ské sukně v. garnitura. 

Karňov v. Krnov. 

Kar-os, řc, těžké spaní podobné smr- 
ti ; —osis , spavice, těžká ospalost ; 
—otida, krkavice , tepna ve blavě ; 
—otika, uspavači prostředky. 

Karpaty, znamenité poboří mezi Uhry, 
Haliči a Sedmihradskem. 

Karpolog , plodoznalec; ovoceznalec; 
— ie, plodoznaíectví , ovoceznalectví. 

Karr-iera v. carriěre; — v.sel v. car- 
roussel. 

Kart-a, z It. charta, tuhý list papíru; 
k. návštěvní, k. Živnostenská ; k. země- 
insná, mapa; —y hrací; —áč (z it. 
cartaccia), Štětka k Čištění šatů atd. ; 
2. krátké hrubé dělo, do něhož se 
nabíjejí krabice naplněné drobnými 
kulem i; —ánek (z fr. carton), truhlice 
z lepenky ; —el, smlouva o vyměňo- 
vání zajatých ; 2. list vyzyvací na 
souboj ; —esián, přívrženec franc. fi- 
losofa Cartesia Č. Descartesa ; —esian- 
ský potápěč Č. ceriíček, sklená dutá 
postava, ježto v zavřené sklenici vo- 
dy plove; —Jiago, v st. věku, zname- 
nité město (a stát) v sev. Africe, jenž 
prý okolo r. 978 př. Kr. založeno a 
r. 145 př. Kr. od Římanův zbořeno 
bylo ; —havna v. kartoun ; —isána, 
výkrojky k stykování; —onx. carton; 
2. k., — oun, lehká látka bavlněná roz- 
ličnými vzorky potištěná ; 3. —ovn, 
krátké hrubé dělo ; —onáz, z fr.. le- 
penková práce ; —cusa, —ouza, klášter 
karthusiánský , nazvaný dle samoty 
Carthusia u Grenoblů ve Francii, kde 
r. 1086 první takový klášter založen ; 
—ouzek, slzičky panny Marie (rstl.) ; 
—usián, —uzián, mnich kartusiánský; 
— uše, z fr., v. cartouche. 

Kar-us v. karos; —yatkly, břevnono- 
Rank : Slovník novinářský. 



šky (ve stavit, ženské postavy na spů- 
sob sloupuv , jichž hlavy slouží za 
podporu břevnám). 

Karyofyll-in, hřebíČkovina ; — it, hvoz- 
díkokam ; —um, hřebíček, hvozdík 
(rstl.). 

Kas-a (z it. cassa), pokladnice; 2. skřín- 
ka s přihrádkami na písmo v knih- 
tiskárně; —ace, z lt., zrušení něčeho 
zvi. rozsudku; —acní, zrušovací ; k. 
soud, zr. s. ; —áda, zfr., lež z potře- 
by ; —amaty, z it. , hradební sklepy, 
ski. ve hradbách; —árna (skrác. z 
casaarma), chasárna, vojáraa, spole- 
čné příbytky sprostých vojákův ; — t- 
maty v. kasamaty ; —chau v. Košice ; 
—inista, Člen kasina, besedník ; — řno, 
z it. casino, beseda, besídka, zvi. spo- 
lečné shromáždiště k zábavám; —h\ 
pokladník, ředitel pokladnice ; — íro- 
vati, co kasír n. pokladník úřadova- 
ti ; 2. It. něco, něco zrušiti , za ne- 
platné vyhlásiti (n. př. rozsudek, klá- 
šter atd.) ; —káda, ze šp., vodomet, 
vodotrysk; —kaljo, port., štérkoviště, 
v němž se nacházejí diamanty ; —ka- 
na, nasluchacka, chodba k naslou- 
chání v podkopech ; —kavilja, kůra 
bělošedá n. zelenavá z Ameriky, chuti 
hořké, vůně příjemné k posílení ža- 
lu dka ; —kavel, port., chřestýš (had) ; 
— ko, ze šp., lebka ; 2. trup korábu ; 
—oleta v. cassolette. 

Kass-a, —ace, —áda v. kasa atd. ',—an- 
dra, dcera Trojského krále Priama, roz- 
hlášená věštkyně; —ia v. cassia;— í- 
rovati v. kasírovati ; —iteros, řc, cín. 

Kast- a, třída lidu zvláštními právy n. 
(byČeji od jiného obyvatelstva odlou- 
čená; —alia, z řc, pramen na patě 
Parnassu u města Delfi , z něhož 
pili , kteří žádali ducha věštího. 
odtud —alidky, musy; —an&y, ze 
šp. , ruční chřestačky veřejných tá- 
li 



Kastel 



162 



Katíirakta 



íiccuic na spůsob ořechiiv n. kašta- 
nův ; — d } z lt. castellum , tvrze nad 
městem, pevnústka ; —elán, —cllán, 
správce tvrze ; 2. v st. Polsku k. 
zemský úřadník a správce jistého o- 
kresu, asi tolik co pwrkrabi ; —izové, 
potomkové mesticův v Americe. 

Kastor, řc-lt,, bobr (ssavec) ; 2. klo- 
bouk] z bobří srsti ; K. a Pollux, v 
řc. baj., blíženci, synové Zeusa a Le- 
dy, nerozdílní soudruhové , vzývaní 
co ochránci námořníkův; —eum, lt., 
—ion, řc, bobrový n. bobří stroj. 

Kastrol, z fr. cašse rolle, okrouhlá pá- 
nev kuchyňská. 

Kasu-alismus, z lt. , učení o náhodě, 
náhodověra ; —alista , náhodověrec, 
náhodník ; —aliter, lt., náhodou; —cíl- 
ní, náhodný ; —ár, skrác. žár, pštros 
australský ; —istika, učení o jednotli- 
vých právních případech ; 2. svědom- 
nictví , nauka, o rozhodování věci 
dle svědomí ; —isla, —istik, syědom- 
ník, jenž rozhoduje dle svědomí ; zna- 
lec právních případů. 

Kaša, Kase, nejstarší dcera Kroková, 
hadacka, znajíc moci všech bylin i 
lékařství rozličná, sídlila na KaŠíne, 
a vdala se za udatného Bivoje. Po 
její smrti za přísloví vzato : „kam se 
to podělo a od koho ukradeno, aniž 
by to Kaša uhodla". 

Kašebi v. Kašubové. 

Kašelot, druh velryb. 

Kašket, z fr. casquet, přílbice ; Čepice 
se štítem nad očima. 

Kašmír, hl. město v Pendžabu ve vý- 
chod. Indii, odkudž pocházejí pově- 
stné — sJcé šály, z chlupúv koz — ských. 

Kašna, kamenná nádržka na vodu. 

Kašpar, jm. muž., pokladník (domnělá 
jméno jednoho ze 3 králův) ; kašpá- 
rek, veselý člověk; poskakující lout- 



ka ve hře ; Kašperské hory, skrč. z 
Karlsberg, nyní něm. Beryreichenstein, 
m. v Píseckém kraji v Cechách. 

Kaštan, lt. castanea, strom v již. Ev- 
ropě , jehož ovoce —y, jí se pečené. 

Kašubové, lid nářečí Polského v záp. 
Prusku, blíže Gdaňská, po levé stra- 
ně Visly. 

Kata-basion, z řc, vchod do podzemí; 
v řc. kostelích místo pod oltářem na 
ostatky; —folk, smuteční lešení (při 
zádušních službách božích) ; —fonika 
v. katakustika ; —fora, z řc, sklesnu- 
tí ; 2. spavice, veliká ospalosf; —frakt, 
pancíř, náprsní brnění; 2. žebrovaz, 
obvazek zlámaných žeber ; —gma,Tc, 
zlomení kosti ; —ehrese, —chvesis, řc, 
nevlastnomluv (v řecnictví) ; —kas- 
mus, sázení baněk ; —klysma, lázeň 
na střeva ; —komba, podzemní kobka, 
p. hrobka ; —kustika, nauka o ohla- 
su ; —lektický , neiíplný , zlomkový ; 
—lektikos, řc, bezslabičný, nedoměr- 
ný, kusý, neúplný verš; —lekty, zlom- 
ky st. rukopisův; — lepši e , —lepsis, 
poloztuhlosť ; —lexis, řc, skoncování 
n. ukončení verše n. rozměru ; — log, 
z řc, seznam n. sepiš knih, výkaz, 
— zník ; —logisovati, —logovati, knihy 
seznamenati, seznam knih udělati; 
—lotický, stlačný ; —Ipa , trubovník, 
strom amer. : —lysis, řc. , rozpojení; 
—marav, prám indický; — rnenie. z řc, 
měsíčné, ěas ženský ; kať anthrópton, 
řc, po lidsku; —pásma, řc, sypání 
n. sy padlo na rány ; —jiepsis. řc. za- 
žití ; —plasma, obměkčující obkladek, 
obměkČo vadlo ; —plexie, —plexis, řc, 
strnuti (těla) ; —poliš, dolejší město ; 
—pontismos , řc , potopení do mo- 
ře ; —psyxis, řc, zastuzení ; —pv.lta, 
prak, metadlo (ve st. vojnách) : — ; 
v. katarrh : —rakt. —rakfa. prali ří- 
ční (v Dněpru), vodopád : 2. bělmo, 



Katarktikon 



— 1G3 



Kauderwalscb, 



oblak (na oku) ; —rktikon, úvod , pří- 
prava ke vědě. 

Katarrh, z řc, nádcha, sliznice , tě- 
kavka, smrkavka ; —cílní, nádchový, 
horuckový ; —ev.ma, slizotok ; —exis, 
silný průjem. 

Kata-sarka v. anasarka ; —skeuasis, 
příprava, úprava ; —skop)ion, řc, strá- 
žná loď; —staltika, prostředky n. lé- 
ky pádivé. 

Katastr, vyměřování a seznamonánípo- 
zemkúv (rolí, luk atd.) : herničný roz- 
měr; —ální, k vyměřování se vzta- 
hující. 

Kata- strofa, z řc, osudná příhoda, o- 
sudný převrat, rozhodná doba ; —síro- 
vati, v berničný rozměr přivésti ; —xis, 
řc. zlomení. 

Katedr-a, — ála v. kathedra, — rála. 

Kategor-eira, prapojem; —ický, určitý, 
výslovný, bezvýminečný; k. impera- 
tiv, prostý zákon rozumu ; — ie, obor 
ponětí, oddělení, oddíl, odřad , třída; 
—isovati, v třídy děliti, roztříditi. 

Katech-ese, —esis, řc, učení výptavné ; 
— et, —eta, učitel se vyptávající, nyní 
obyč. učitel náboženství; — etický, vy- 
ptavací; —etika, nauka o vyptávání 
n. o otázkách učitelských ; —ismus, 
výptavní kniha; kn. o náboženství 
pro děti ; —u či hlinka japanská, vy- 
varuje se z ovoce palmy areka : —u- 
men, z řc, cvicenec víry, věrouceň. 

Kateřin-a v. Katharina; — ky , sestry 
řádu sv. Kateřiny; 2. Švestky zažlou- 
tlé sladké a Šťavnaté ; 3. hrušky o 
sv. Kateřině zralé. 

Kať ěxochén, řc, zvláště, po výtce, 
po přednosti. 

Kathar-ina, řc, jm. žen., Čistá, mra- 
vná ; —ismus, přílišné Čištění jazyka 
od cizích slov v. purismus ; —os, řc, 
čistý ; —ové, Čistí, sekta křesťanská v 
11. stok, pro své vyznání pronásle- 



dovaná, odkudž pošlo jméno kacíř ; 
—&is, poČištění střeva; —tický, poči- 
stivý: —tiká, pl., prostředky n. léky 
počistivé, poČišťovadla. 

Kathedr-a, řc, stolice učitelská; —ála, 
hlavní chrám; biskupský chr. ; — ati- 
kám., školné na vysokých školách. 

Kathet-a , z řc. , odvěsna, odvěsnice 
(čára); —er, řc, moČcvod, cevn. cív- 
ka na vedení moči; — erisovati, cevem 
moc odváděti , cívkovati ; -^erismus, 
cívkování ; —ooneter, úhloměr. 

Kathisma, světilna v st. církvi. 

Katholik-on , řc, slovník všeobecný; 
2. lék všeobecný, všehoj ; — os , řc, 
všeobecný; 2. titul nejvyššího bisku- 
pa arménské církve ; v. katolík, kato- 
lický. 

Katinka v. Katharina. 

Katol-ický, všeobecný, povšechný, vše- 
věrecký ; —ická církev, všeobecná ví- 
ra n. církev, jinak římská n. západní 
c, uznávající římského papeže za 
svou hlavu; —ická Milost, titul krá- 
lův Španělských ; —ictví, —icismus* 
Víra katolická a jpjí zásady ; — ík. 
vševěrec : —ikometer, všeměr ; —isova- 
ti, —iciti, na víru katolickou obraceti. 

Kato-podové, zpodonožci, břichoplýte- 
vci; —ptrický, zrcadelný; —ptrika.zx- 
cadelnictví, nauka o zrcadlech ; — tc- 
rila, pl., prostředky n. léky odvádivé. 

Katoun v. kartoun (látka). 

Katt, —i, —o, váha v jižní Asii a j., 
asi 1 libra. 

Xattegat, dán., kočičí díra, moře me- 
zi Jutskem, Dánskými ostrovy a 
Švédskem. 

Kattun, katun v. kartoun. 

Kauce, z lt. cautio, rukojemství, jisto- 
ta; 2. peníze k ujištění něčeho po- 
ložené, [pnižer. 

Kaučuk, gummi elastické n. pružné, 

Kauderwálsch, hatlanina, liaťmatilka. 
11* 



Kaukas 



164 



Kelrubny 



Kaukas v. Kavkaz. 

Kauri, mušličky, jimiž se platí ve vých. 
Indicku místo peněz. 

Kaus-alita, z lt., náhodnost; —álnl, pří- 
činný ; —ativní, příčinný, působivý. 

Kaust-ický, leptavý, žíravý ; štiplavý; 
—ilum, žiradlo, proděvaďlo, horoucí 
(žehavý , propalovací, leptavý) pro- 
středek léčivý. 

Kautela v. cautela. 

Kauter-isace , propálení , propalování, 
prožžení ; —isovati, propalovati, vyp., 
žehati, vyž. (železem); —ium, z řc. 
—ion, propalovadlo, proděvadlo, že- 
hadlo. 

Káva, zrnka i nápoj z nich, srv. café. 

Kaval, pol., kus něčeho; 2. bulh., hu- 
dební nástroj foukací z kovu : —erie, 
z fr., jízda, jezdectvo ; —erista , je- 
zdec, voják na koni ; — ír, šlechtic (vl. 
jezdec); —irský, šlechtický; —hádá, 
skvělá, okázalá jízda n. projížďka, 
jízdná paráda. 

Kavárna, místo, kde se prodává ho- 
stem káva. 

Kavas, kavaz, tur., dráb, úřední sluha. 

Kavat-a, z it, výměna směnky za pe- 
níze ; 2. stržené n. trhové peníze ; 3. 
sklepení, klenutí ; 4. fe., —ina, krát- 
ká píseň k tanci. 

Kavent, z lt., rukojmě. 

Kaviár, nasolené jíkry jesetři. 

Kavirovati za někoho.za koho ručiti. 

Kavkaz, pohoří mezi Černým a Chva- 
linským mořem, dělí Evropu od Asie 
a proslulo boj emi v Rusův s tamními 
ho raný Cečenei, Cerkesy a j. ; —ské 
plémě, běloši. 

Kawi starý jazyk písemní a básnický 
na ostrově Jávě. 

Kaxa, olověný peníz s dírkou v Indii. 

Kazajka, kazabajka, krátký kabátek s 
rukávy bez šosův. 

Kasak v. kozák. 



Kazan, heb. v. chasan ; 2. pluk tatar. 

vojska. 
Kazaň (něm. Kasán), znám. město v 

Rusku, druhdy zvi. království. 
Kazí, Kazia v. Kaša. 
Kazik, náčelník kmene indiánského v 

Americe. 
Kazimír, slov. jm. muž., zvi. několika 

králův Polských; 2. lehká polosou- 

kenná látka vlněná. 
Kazna, rus., (srv. chazine) , komora 

(zemská), poklad , erár ; 2. pracho- 

vnice ; — cej, pokladník. 
Kazuár v. kasuár. 
Keblah. 6trana k Mekce, kamž se Mu- 

hamedané při svých modlitbách o- 

bracejí. 
Keby, tur., vlněné pokrývky. 
Kečkemet, m. v Uhřích , kolem něhož 

se táhne —ská pusta , nepřehledné 

vřesoviště. [mích. 

Kedis, jemné bílé plátno ve vých. ze- 
Kefa, tur., kartáč, štětka. 
Kefal-agra, řc, loupání v hlavě ; —al- 

gie , bolení hlavy , bolest v hlavě ; 

—é, řc, hlava; —ea, trhání v hlavě; 

—itis, zánět mozku ; —ologie, nauka o 

hlavě, o mozku ; —onieter, hlavoměr ; 

—opodon, hlavonožec ; —otovúe, pytva 

hlavy ; —otmbe, hlavolom (nástroj). 
Keffekil, tur. , pěnka , mořská pěna, 

běložlutá hlinka zvi. na dýmky. 
Keimelion, řc, drahocenosf, klenot. 
Kejkliř, z něm. Gaukler, člověk roz- 
ličné umělé posuňky a kousky pro- 
vozující. 
Kekk, něm., drzý. 
Kéle, řc. kýla, průtrž. 
Kellner, něm., sklepník; —ka, sklepnice. 
Kélo-logie, nauka o prútržech ; —tom, 

průtržeřezec ; —tomie, řezání průtrži. 
Kelp, ang., luhovka v. soda. 
Kelrubny, zkaženo z něm. Kohlriibe, 

brukev. 



Keltové 



165 



Kladdí 



Keltové v. Celtové. 

Kemnate. staronem., komnata, světni- 
ce, ložnice. 

Kenchrit, jikrokani. 

Kenna v. alkanna. 

Kenotafion, řc, slavný památník , na- 
hrobník , pod nimž není těla ze- 
mřelého. 

Kentaur v. centaur. 

Keporák, Balaena boops, druli velryb. 

Kepr, látka bavlněná, tažené dílo. 

Kerafyllit, řc., jinoraz. 

Keram-eutika, hrnČířství: —oyrafie, mal- 
ba na hliněných nádobách; — os, řc, 
hlína. 

Kerat-iasis, z řc, rohovitá vyrostlina 
na těle; — m, rohovina; — it, roho- 
kam ; —itis, zánět rohovky ; —ocele, 
průtrž rohovky ; —oidy, rohovíte ska- 
meněliny ; —olith, rohokam ; —mna, 
rohová zrostlina; —omalahie, změknu- 
tí rohovk} 1- ; —otom, rohovkořez (ná- 
stroj) ; —otomie, řezání rohovky, 

Keraun-ia, hromokamy ; —oclirysis, třa- 
skavé zlato; — ometer, hromoměr; — o- 
skopie, hrom oprava, věštění z hromu ; 
—oskojnum* —oslcopeion, bleskozor ; hro- 
mozor, místo k pozorování hromu ; 
2. hromostroj, hřimadlo (v divadle). 

Kerberos v. Cerberus. 

Kermes, červec, sušené samičky jisté- 
ho hmyzu, z nichž se dělá výborná 
červená barva. 

Kerografie v. cerografie. 

Kes-a, tur., měšec, váček s penězi ; 
měšec s 500 piastrňv; srv. kiseh ; — e- 
dzia, jízdný loupežník na silnicích. 

Kh . . . v. ch . . . 

Kiafir, tur., nevěřící. 

Kiaja, Kiliaja, tur., jednatel ; — beg, tur., 
ministr vnitřních záležitostí. 

Kibitka, rus., pokrývka z rohože na 
vúz ; 2. lehký vůz s rohoží ; 3. stan 
kocovnický pokrytý kozí n. plstí. 



I Kihaja v. kiaja. 

' Kila, míra obilná asi s 3 měřice. 

Kilar, tur., sklep; —dŽt, tur., sklep- 
ník ; —džibaši, nejvyšší sklepník tur. 
sultána. 

Kilkeffi v. keffekil. 

Kilo, z řc. xíiioi, tisíc 1 ; —gram, z fr., 
tisíc gramů, skoro 2 libry ; —meter, 
z fr., tisíc metrů, asi 3000 střevíců. 

Kilt, zástěra horanův ve Skotsku. 

Kimen, tat., kapsa. 

Kindžal, tur., dýka v. handžar. 

Kině- sia trika, léčení pravidelným po- 
hybováním ; —tiká, nauka o pohybo- 
vání. 

King, ang., král; 2. hudební nástroj 
čínský ; —ani, jemná látka bavlněná z 
východ. Indie ; —s-Bench (— benč),ang., 
královská lavice, vysoký soud v Lon- 
dýně. 

Kinský, hraběcí rod v Cechách, ně- 
kdy se psával Vchynský. 

Kinžal v. kindžal. [dek. 

Kiosk, tur., besídka zahradní, letohrá- 

Kirdar-aga, pláštonosec tur. sultána. 

Kirdžali v. krdžali. 

Kirgisové, kočovníci mabomed. v záp. 
Asii, poddaní Rusku. 

Kis, tur., dívka. 

Kiseh, pers., váček s penězi (srv. kesa). 

Kislar-aga, tur., dohlízitel nad dívka- 
mi a černými kleštěnci v tur. haréme. 

Kissingen, Čes. Chyžice, pověstné lá- 
zně v Bavorsku. 

Kitab, ar., písmo, kniha, zvi. korán. 

Kitaj, Čína, země Čínská ; 2. heclbá- 
vná n. bavlněná látka čínská ; v 3. ne- 
bílený v pěkný katun ; —ec , Číňan ; 
—ka, Číňanka ; 2. látka bavlněná Čín - 
ská v. nankin. 

Kiup, tur., Čbán ; —tar, tur., číšník. 

Kivi, lesní pštros novozélandský. 

Kizeh v.- Kiseh. 

Kladde, něm., kladní kniha; kn. pří- 



Kladderadatsch 



166 



Klimakterický 



ruční, první zápisky, zápisník ; — ra- 
datsch, něm. list satyrieký s obráz- 
ky, jenž vychází v Bertině. 

Kladruby, něm. Kladrau, městečko s 
někd. klášterem v Plzeňsku. 

Kladsko, něm. Glatz, pevnost a lil. mě- 
sto hrahství, jež do r. 1742 nále- 
želo k Čechám. 

Klagenfurt v. Celovec 

Klajpeda, něm. Memel, m. v Průších. 

Klakér v. claquer. 

Klan v. clan. [r. 1848. 

Klapka Jiří, * 1826, vůdce maďarský 

Klára, lt., Clara, jm. žen., jasná. 

Klar-et v. clairet ; —ifikace , očištění, 
objasnění ; —ifikovati, očistiti, obja- 
sniti ; —igace v. clarigatio ; —inet, hu- 
dební nástroj foukací dřevěný , r. 
1G90 vynalezený; —irovati, na cisto 
přivésti; 2. clo platiti; —issa, jm. 
žen., skvělá v. Klára ; —issinky, je- 
ptišky dle řádu sv. Kláry. 

Klas-a, z lt. classis , třída, oddělení 
zvi. školní ; 2. známka ve vysvědče- 
ní školním ; —ický, staroslavný, vý- 
tečný ; —ická literatura, t. j. staro- 
řecká a římská; —ickost, —icismus, 
výtečnosť něčeho; —ifikace, třídění, 
roztř., roztředa ; —ifikačni, roztřeďo- 
vací ; —ifikovati, tříditi, roztř. ; — o- 
vní, třídní. 

Klášter, zavřené společné bydliště mni- 
chův n. jeptišek v. claustruin. 

Klatovy, něm. Klattau, m. v Cechách, 
někdy krajské. 

Klaudius v. Claudius. 

Klaus, něm. z Nikolaus, Mikuláš, jm. 
muž. ; —a v. clausa ; —enburg v. Ko- 
los ; —ner, něm., poustevník , samo- 
tář ; —truvi v. claustrum ; —via, —ide, 
doložka ; —ulovati, doložkou opatři- 
ti, doložiti obmeziti ; — ura, zavření, 
zvi. nucená samota klášterní. 
Kláves, z lt. clavis, klapka na někte- 



rém hudebním nástroji; —nice, klavi- 
atura, pořadí klapek na hud. nástroji. 
Klavichord, it. clavicembalo (luavič . .), 

hud. nástroj klavíru podobný. 
Klavír, hud. nástroj, uvnitř strunami po- 
tažený a zpředu zevně opatřený klap- 
kami, na něž se hraje prsty a zvlá- 
štní paličky strun se dotýkají. 
Kleftové v. Kleptové. 
Kleeh-a, pol., náčelník jisté družiny ; 
2. vesnický učitel ; 3. břidil, kaňkal ; 
—cla, pol., národní podání, pověst. 
Kleid-agra, řc, dna v kh'ční n. ostra- 
žní kosti ; —omantie, klíčoprava, věšt- 
ba z klíČův. 
Klejanka, rus., voskované plátno. 
Klem-atis, řc, barvínek (rstl.) ; —ent, 
z lt., jm. muž., milostivý ; —entina, 
jm. žen., milostivá; —entinum, zna- 
menitý dům v Praze r. 1653 pře- 
stavěný. 
Kleopatra, řc, jm. žen., otcova sláva; 
zvláště se připomíná K., královna 
Egyptská 62 — 30 př. Kr. , pověstná 
svou krásou i rozkošnictvím, jež ko- 
nečně sama sebe zahubila. 
Kleptové (z řc Y.lznxrfi, zloděj), ho- 
rané řečtí, kteří r. 1821 proti Tur- 
kům bojovali. 
Kler-ik, z řc, kněz, duchovní ; —ika, 
dlouhý černý šat kněžský; —ikální, 
duchovenský, kněžský ; —ikát, kněž- 
ský stav, kněžství ; —okt^atie, knězo- 
vláda ; —us, z řc, duchovenstvo, kněž- 
stvo; stav kněžský. 
Kliepera Václav Klement, * 23. listop. 
1792, professor, pak ředitel gymna- 
siální, dramatický básník Česk}^, f 
15. září 1859. 
Klient, z lt., svěřenec', chráněnec ; — e- 

la, svěřenství, právní ochrana. 
Klika v. clique. 

Klima, řc, podnebí; pás země; —kte- 
rický, z řc, stupňovitý; k. rok, sta- 



Klimatický 



— 107 — 



Kodža 



pňový rok (7niý rok lidského veku) ; 
—tický, podnebňí ; —toloijie, nauka o 
podnebí ; — a:, řc. , řebřík ; schody ; 
stupnice; stupňování řeči. 

Kliment v. Klement. 

Klin-é, řc, postel, lože; —icki), polo- 
žnický ; —ik, položník ; — ika, polo- 
žnictví, vyučování v lékařství u lo- 
že nemocného ; —ikvm, nemocnice, 
kde se u lože nemocných vyučuje v 
'lékařství ; —ologie, nauka o ukládá- 
ní nemocných ; —ometer, z řc, sklo- 
noměr (nástroj horoměrský) ; —otech- 
nika, umění v zařizování postelí ne- 
mocným. 

Klio, řc, Musa dějepisu. 

Klipper, loď rychle plovoucí, která vo- 
du proráží. 

Klitor-is, z řc, poštěváček ; —ismus, 
otok poštěváČku; —itis, zánět pošté- 
vácku. [záchod. 

Kloaka, lt., stoka, žumpa na hnojnici ; 

Klotho, řc, pradlena, jedna ze tří su- 
diček. 

Klotilda, staroněm. jm. žen., rekyně. 

Klub, klubb, z ang., uzavřený n. od- 
dělený spolek. 

Klysma v. n. 

Klystýr, zástřik, vstřikování do kone- 
Čníka ; —ka, zastřikovaČka, vstřik. ; 
—ovati, zastřikovati , vstřikovati do 
konečníka. 

Kmet, u stár. Čechův přední zeman, 
rádce knížecí; později tolik co sedlák. 

Knastr v. kanaster. 

Knave (név), ang., klnk. 

Knef, bůh staro-egyptský, původce po- 
vodní Nilských. 

Kněz, srb. (ze slova khA3í>) , správce 
okresu v v Srbsku. 

Knicanin Štěpán Petrovič, * 1809 v 
kníž. Srbském, bojoval r. 1848—49 
udatně proti Maďarům za rakouské 
Srby, f 20. května 1^55 v Bělehradě. 



Knight (neit), ang., zeman, šlechti',-. 

Knownothings (namiéčings), ang. , nc- 
vědomci, politická strana v sever. A- 
merice, která nechce nových přistě- 
hovalcův. 

Knut (Kiiyr-b), rus., bič z řemení sple- 
tený, k trestání zločincův. 

Koadjutor v. coadjutor. 

Koalice, sjednocení, spolčení-se s kým, 
spolek. 

Kobalt, ďasík (kov). 

Kobold, něm., diblík, šotek: 2. šašek". 

Kocel, syn Přivinuv, panoval okolo r. 
801—809 nad Slovany kolem Blaten- 
ského jezera. 

Kocín z Kocinétu Jan, * 1543 v Pí- 
sku, radní písař v Menším městě 
Pražském, přeložil Eusebiovu círke- 
vní historii; f 20. března 1010. 

Kocovina, nelibozvučné zastaveníČko 
(spojené s pískotem , syčením , hví- 
zdáním, mňoukáním atd.) osobám ne- 
oblíbeným ; jméno to je z r. 1848. 
kde se první takové zastaveníČko u- 
Činilo neoblíbenému tehdáž baronu 
Kocovi: slově též kočičina, něm. Kaz- 
zenmusik. 

Kocyt, v řc. baj., řeka slzí, kolem pe- 
kla*tekoucí. [spřežný vůz. 

Kočár, úpravný, lehký, čtyrkolý dvou- 

Kočí, sic kočiš, vozka. 

Kočičina v. kocovina. 

Kočinčína, přední Čína, země mezi In- 
dií a Čínou , známá krutým proná- 
sledováním křesťanů ; odtud pocháze- 
jí též veliké Kocinčínské slepice. 

Koda, obilní míra v Georgii ; v. coda. 

Kodaň, něm. Kopenhagen, hl. m. v 
Dánsku, má 130.000 oby v. 

Kodi-cil, z lt. , dovětek, dodatek ke 
kšaftu ; —fikace , z lt., sestavování 
zákonníka. 

Kodža, pers., pán, čestný titul zname- 
nitých kupců, učitelů atd. ; srv.hodža- 



Koefficient 



168 — 



Kolosální 



Koefficient, součinitel v počtářství. 

Koercitivni síla, síla bránivá. [tný. 

Koesencielní, spolupodstatný, spoluby- 

Xoexistence, z lt., spolubyt, —byť, —by- 
tí, —bytnost. 

Xofent, patoky, ředina. 

Kofr v. kufr. [zákoně. 

Kokeleth, hebr., kazatel, kniba ve st. 

Koherence, kohésie, soudržení, soudr- 
žnosf, spojitost. 

Koholani, pět klisen Mahomedovýcb, 
jimž tento pro jich poslušnost prý pože- 
hnal a od nich pocházejí prý všecky 
ušlechtilé koně arabské. 

Xohorta, z lt., zástup (vojenský). 

Koje, bedněná ložnice na lodích a j. 

Kokarda , znakovka , okrouhlá mašle 
zvláStnách barev co osvědčení polit, 
smýšlení n. národností. 

Koket-a, — ka, z fr., záletnice, milko- 
vnice, namluvačka; —ováli s kým, 
záletně pohrávati n. milkovati se s 
někým. 

Kokos, —nik, palma, z jejíchž ořecbův se 
dobývá —ové mléko, — ový cukr, olej. 

Koky n. koksy v. coaks. 

Kolaština v. koliština. 

Xolba. z něm. Kolbe, Kolben , hlavi- 
ště, ňblaví u ručnice. 

Kol-ega v. eollega; — ein, z řc, krov- 
kovina; —eitis, zánět materníka ; —ej, 
z lt., učební ústav , učiliště ; —ekta 
v. collecta ; —eocele , průtrž mater- 
níka ; —eoptera, tvrdokřidlí brouci; 
—iandr v. koriandr; —ibri, —ibřik, 
medossav (malinký pták americký) ; 
—ika, z -řc, řezání, dna střevní ; — i- 
koplegie, ochrnutí střev; — hx, m. v 
Čechách; K. nad Hejnem, ném. Kolín, 
m. v Prusku; —iseum v. Colosseum; 
—istina, slově povstání Ukrajincův a 
zabíjení polské šlechty r. 1768—69 ; 
— itis, zánět střev ; —kothar, anglická 
Červeň. 



Koll-ace, z lt. collatio , svačina , jí- 
dlo před večeří ; —acionovati , poro- 
vnávati přepis s prvopisem ; —ár Jan , 
* 29. července 1793 , profes, slov. 
starožitností ve Vídni, zn. básník, f 
24. ledna 1852 ; —aterální, postranní, 
poboční; —ator v. collator; —atura 
v. colhitura. 

Kolleg-a, —ium v. eollega, collegíum ; 
—iální, sborový ; — iat, člen učeného 
sboru. 

Kollekt-a v. collecta; — ant, —or, sbě- 
rač almužny, loterie atd. ; —ivní, hro- 
madný v. collectivum ; —ura , sbírka 
loterní. 

Kolli-dovati, odporovati sobě ; —se, z 
lt., spor, sepření-se, setkání-se, vespol- 
ný odpor. 

Kolo, srbský národní tanec ; —břeh, 
něm. Kolberg, m. v Prusku; —foni- 
um, pryskyřice na potírání strun ; — ka- 
sie, egyptský bob (rstl.) ; —kol, rus., 
zvon, jm. rus. novin v Londýně vy- 
cházejících do roku 1861 ; —kvinta, 
—kvintida, kopva, druh dýně. 

Kolon, řc. člen; 2. dvojtečka (:) ; 3. 
denní střevo, denník ; —iální, osadní ; 
k. zboží, os. zb. : káva, cukr, koření 
atd. ; —ie, z lt., osada ; —isace , osa- 
zování, zasídlování ; —isovati, osazo- 
vati lidem, zasídliti; —ista, osadník; 
— na, sloupec ; řada, pramen, proud ; 
—náda, sloupoví, sloupořadí. 

Kolor, lt. color, barva ; —ace, barvení ; 
—amento, řád barev (na malbách); 
—atura, hudební n. zpěvní okrasa; 
—aficrní zpěvačka, která zpívá písně 
mnobými hudebními okrasami opatře- 
né ; — is, barevníci, poloturci, potom- 
ci turkův a černošek ; —ista, barvitel, 
připravovatel barev, ozdobovatel; — it, 
barvitost ; —orati, barviti. 

Kolos, koloss, ohromný sloup: —alita.o- 
hromnosť ; — cílní, ohromný, velikánský. 



Kolosseum 



169 



Kommunikát 



Kolosseum v. Coloseum. 

Kolos, něm. Klausenburg , m. v Se- 
dmihradsku. 

Kolpak, svěsek na spňsob pytlíka z 
kozácké Čepice na jednu stranu vy- 
cházející ; srv. kalpak. 

Kolport-áž. — ér v. colportage, — eur; 
—ovati, krosnařiti, kramařiti, rozná- 
šeti po domích. 

Koltra, z lt. cortina, opona, závěs. 

Kolumbus v. Columbus. 

Kolumna v. columna. 

Kolury, pl., z řc, krojníci (kruhy ze- 
měpisné). 

Koma, řc, spavice, hluboké spaní. 

Komárno, něm. Komoru, m. v Uhřích. 

Kombattanti, z fr., bojovníci, zápasníci. 

Kombin-ace, z lt., sestava, — vení, — vo- 
vání, seřadění, srovnávání, spojitosť, 
složitost; —ator, sestavovatel, spojo- 
vatel ; —ovati, sestaviti, — vovati, spo- 
jovati, srovnávati. 

Koméd-iant, divadelní herec , šprýmo- 
vník ; —re , žertovná divadelní hra, 
veselohra. 

Komenský Jan Amos, * okolo 1592, 
výtečný učitel a spisovatel Čes. , po 
bitvě Bělohorské žil u vyhnanství co 
správce skol v Lesně , Londýně, v 
Uhřích , Hamburce , v Amsterdame, 
kdež f 1672. 

Komét-a, vlasatice, hvězda ocasatá, hv. 
s ohonem ; —ografie , popis vlasatic ; 
—ologie, nauka o vlasaticích. 

Kom-ický, směsný; — ik, veseloherec, 
spisovatel veseloher ; —ika, veseloher- 
ství; —ín, dymník, zděný otvor, jímž 
kouř uchází ; —isar, —ise v. kommis- 
sař, —se; — itát, stolice, župa (v U- 
hřích) ; —itét, výbor; odbor nějaké- 
ho spolku, sněmu atd. ; — ma, řc, čár- 
ka rozdělovači (,). 

Kommand-a, příhradbí; — ant , velitel; 
—ér, velitel, vyšší člen některého řá- 



du rytířského; — ita, odborná kupe- 
cká jednota (řízená plnomocníkem) ; 
—itár, zakladatel spolku obchodni- 
ckého, plnomocníkem vedeného ; —o, 
it. a šp., velení (vojenské) ; 2. veli- 
telství; 3. vj^slaný řad vojenský; 
—ovati, veleti vojsku, poroučeti komu. 

Kommassace, scelování (pozemkův). 

Kommemor-ace, z lt, připomenutí, u- 
pamatování ; —ovati, připomenouti. 

Kommend-a, duchovní obročí; —ace, z 
lt., poručení, schválení ; —ant v. ko- 
mandant ; —ator , obročník , držitel 
obročí. 

Kommensál, spolujedec, stravník. 

Komment, zvyk ; obyčej ; 2. znamení, 
poznámka; — ár, výklad, objasnění, 
vysvětlení spisu ; —átor, vykladatel ; 
vysvětlovatel ; —ovati, vykládati, vy- 
světlovati, objasňovati. 

Kommer-ce, z fr. , tržba, obchod ; tr- 
žebnictví; —eiální, —Ční, tržební, ku- 
pecký. 

Kommiss-ař, z fr. a to z lt., zmocněný 
jednatel (úředník) ; —árek, Černý chleb 
vojenský ; —aridt, úřad kommissařský ; 
—e, —í, z lt. commissio, plnomoeen- 
ství k zásilkám atd. ; zakázka , ob- 
jednání; výbor vyšetřující; —iondř, 
plnomocník (k zásilkám atd.) ; obsta- 
ravatel, jednatel; —ní, plnomocnický ; 
vojenský. 

Kommitt-ent, objednavatel, zámlnvce ; 
plnomocnitel, posilatel; —ovati, vzné- 
sti co na koho, zmocniti koho. 

Kommo-ce, z lt., pohnutí, pohybování; 
—da, příruční šuple ; —dače, půjčení 
něčeho ; —dní, z lt. commodus, poho- 
dlný ; —dór v. commodore. 

Kommun-a, obec v. commune; —álie, 
obecní věci ; —ální, obecní ; —ie, spo- 
lečenství v. communio ; —ikace, spo- 
jení (obchodní , vojenské) ; —ikacní, 
spojovací ; —ikát , spis připojený k 



Kommunikovati 



— 170 — 



Kompromittovati 



něčemu; —ikovati, podávati; večeři 
páně přijímati; —ismus, obecnictví, 
učení o obecnosti jmění a statkúv; 
—ista, přívrženec Rommunismu ; —i- 
stický, obecnický ; — ita, společenství, 
obecnost 

Kommut-ace, z lt., směna, obměna; 
—ator , hybač , kybák , přesmykaČ 
(přístroj). [tnice. 

Komnata, z palt. caminata, pokoj , svě- 

Komor-a, z lt., sklep, pokojík ; zem- 
ská pokladnice. 

Komořany, něm. Gundiitm, m. v Ce- 
chách. 

Komo-ří, dvorská hodnosť ; —rná, služ- 
ka pomáhající při obleku paní; —rník, 
služebník, při oblékání pomáhající. 

Komp-agnie, —anie, spolek, družina; 
obchodní spolek (skrác. Comp.) ; se- 
tnina vojska ; —agnon, —aiion (sprostě 
kumpán), společník. 

Kompakt- ata, články smírné, čtyry ku- 
sy n. artikule Pražské, na jichž zá- 
kladě Čeští Husité r. 1433 vyjedná- 
vali s církevním sborem Basilej ským : 
1. aby přijímání večeře páně pod o- 
bojí spůsobou, t. chleba a vína bylo 
přisluhováno; 2. aby hříchové smr- 
telní a zjevní byli stavováni ; 3. aby 
slovo Boží bylo svobodně kázáno ; 
4. že kněží nemají panovati svět- 
ským zbožím ; — ni, celistvý, srostitý ; 
hustý, shustlý. 

Komp-anie v. kompagnie; —arativ v. 
comparativus ; —arativní, srovnávací ; 
—as, střelka n. jehla magnetická ve 
schránce, k ukazování severního pólu ; 
—endium v. compendium ; —ensace, z 
lt., vyrovnání (dluhu dluhem) ; — en- 
sačni kyvadlo, vyrovnávací kyvadlo. 

Kompet-ence, z lt., příslušnost, náleži- 
tost; 2. ucházení-se o něco; —ent, 
žadatel, spoluuchazeč, kdo spolu s ji- 
nými o něco se uchází; —entni, pří- 



slušný , náležitý (soud) ; —etitor v. 
kompetent. 

Kompil-ace , z lt. , snesení, snášení; 
slátání (spisu) ; —ator, snašeč, slatač 
(nějakého spisu); —ovati, snésti, sná- 
šeti ; slátati. 

Komplanace, z lt, zplošení. 

Komple-kse, z lt., soubor, soujem, spo- 
jenina v. complexio ; —letovati, sebra- 
ti; spojiti; —ment, astr., doplněk; 2. 
v. kompbment ; —ta, —tor* —torium, 
závěrek klášterních hodinek, hodin- 
ky závěreční; —tni, úplný; —tovati, 
doplniti; —xe v. komplekse. 

Kompli-cita, spletenosť; spoluvina, úča- 
stenství ve zločinu; —kace, zapletení; 
množení, zmn. ; —kovati, splésti , zapl., 
zmásti ; —ment, z fr. , poklona, po- 
klon ; —mentář, poklonkář ; —mento- 
vati, z fr., pozdraviti koho ; zdvoři- 
losti prokazovati komu. 

Komplot v. coinplot. 

Kompo-nista, hudební skladatel ; —no- 
váti, skládati (zpěv n. hudbu) ; —si- 
ce, z lt., spojení, složení něčeho s 
něčím ; směs , sloučení kovův ; 2. 
skladba (hudební , veršňv atd.) ; 3. 
sestavení obrazu ; skladnosf ; —sitor, 
skladatel hudební; —situm v. coni- 
posita, pl. 

Kompost, míšený hnůj. 

Kompot, závar, závara, zavařené n. 
svařené ovoce; —ace, pitka. 

Kompre-hense, z lt, pochopení, poně- 
tí; —ssa, rouška, rušice ranhojičská, 
plena stahovací, stahovacka; —sse, z 
lt, stlačení, shuštění; —ssibilita, shu- 
stitelnosf, stlaČitelnosť; —ssiva, —sso- 
riurn, stahovadlo. 

Kompro-miss, podání rozepře na roz- 
sudího ; snešení-se stran ; —missor, 
spolurukojmě ; —mittovati, obapolně 
na něčem se usnésti; 2. podati něco 
na někoho k rozsouzení , pod. něco 



Kompro ni itto váti se 



— 171 



Konflikt 



na rozsudího ; 3. někoho v něco za- 
plésti; Tc. se čím, zaplésti se do ně- 
čeho a tím si na cti zadati. 

Kompt-abilita, účetnictví; —ant, na ho- 
tovosti ; —oir v. comptoir, kontora. 

Komputace, z lt., sečtení. 

Komte v. comte; —ska, hraběnka, hra- 
binka, hrabecí dcera v. comtesse. 

Komthur, komtur, velitel , vyšší člen 
některého řádu rytířského. 

Komunální v. Koram . . . 

Komže (z palt. camisia, košile), sukně 
sakristanů a ministrantů. 

Koňak v. eog-nac. 

Konat, z lt., pokus. 

Koncentr-ace, —ování, sestředění, spo- 
jení v jednom místě ; — ický, střední ; 
—ovati, sestřediti, soustřediti. 

Koncep-ce v. conceptio ; —t, písemní 
rozvrh něčeho. 

Koncert, slavné provozování hudebních 
kusň ; hudebnický zápas ; 2. okázalá 
hudební skladba na některý nástroj 
s průvodem jiných; —ace, zápas, zá- 
pasení ; —ant, —isla, —nik, hudebník 
v koncertě hrající ; —ino, malý kon- 
cert (hudební skladba) ; —ovati, kon- 
certy dávati, hudební skladby provo- 
zovati. 

Koncess-e, z lt., povolení, připuštění ; 
—ionálni, na povolení závislý; —io- 
náf, jemuž se v něčem povolilo ; — i- 
onovati, povoliti komu v Čem, připu- 
stiti koho k něčemu. 

Koncil, —ium v. concilium. 

Koncip-ient, —ista, pisec, listovní písař; 
—ovati, myšlenky rozvrhnouti a na- 
psati, sestaviti. 

Kondens-ace, zhuštění ; —ator, hustiČ ; 
—ovati, hustiti, zh., ztužiti. 

Kondi-ce, z lt., výminka, služba, po- 
domní vyučování; —tor, cukrář v. 
conditor; —torie, cukrářství. 

Kondolen-ce, litosť s někým, soustrastí, 



soustrast; — Ční do-jris, v němž se 
vyslovuje soustrastí. 

Kondor, nejvěčší sup americký , je- 
hnětník. 

Konduit-a, chování, záchov.; —ní lišty, 
listy o chování úředníkův. 

Kondukt, průvod (pohřební) ; —or, po- 
štovský n. železniční průvodce co do- 
hledač. [bulka). 

Kondyloma, řc, fík, štětka (chorobná 

Koněberka, stčes., voják kolem vojska 
jezdící, jenž koně, zběhy a jiné ško- 
dné lidi zajímal. 

Konfeder-ace , z lt. , svazek, spolek ; 
zvi. tak sluly veřejné spolky šlechty 
Polské proti společnému sněmu; — at, 
Člen konfederace ; —atka, čtverhraná 
čapka polská, jakouž nosívali kon- 
fe dera ti. 

Konfekt, pl. —y, cukroví, cukrovinky. 

Konfer-ence, ohrada, porada (ministrův, 
hospodářův atd.); —enční ministr, m. 
jenž chodí do porady ministerské ; 
—ovati, srovnávati, porovnávati něco 
s něčím ; raditi se s kým o něčem. 

Konfess-e, z lt., vyznání (víry) ; — io- 
nálni, vyznavačský; —ionár, zpově- 
dník ; —ionista , spoluvyznavač, spo- 
luvěrec; —or, vyznavač. 

Konfidence v. confidence. 

Konnn-ace, vezení domácí; —ie, kon- 
činy, hranice ; pohraniční okres ; — o- 
vati, mezovati, hraničiti sČím; 2. k. 
koho, uvěziti koho, umeziti koho. 

Konfirm-ace, z lt. , stvrzení , potvrze- 
ní, zasvěcení, biřmování ; —and, biř- 
movanec; —ovati, stvrditi, potvrditi. 

Konfisk-ace , zabavení, vzetí v plen 
(jmění, zboží, Časopisu atd.) ; —ovati, 
zabaviti , v plen vzíti (jmění, zboží, 
časopisy atd.). 

Konfitent, zpovídající-se. 

Konflikt, roztržka, rozmíaka, spor, strk. 



Konfluence 



— 172 - 



Konsens 



Konfluence, z lt., stok ; sběh, sběhnutí- 
sc lidu. 

Konfóder . . v. konfeder . . 

Konform-eři, — isté, soulilasníci, přívr- 
ženci panující biskupské církve v An- 
gličanech ; — ita, shodnost, jednotvár- 
nost ; — ní, shodný, jednotvárný. 

Konfront-ace , z lt. , postavení vůči ; 
—ovati, vuci (v oči) postaviti koho 
komu. 

Konfuc (Kong-fu-cé), čínský mudrc a 
učitel náboženský, asi 500 let před 
Kristem. 

Konfu-se, z lt., zmatek, zmatení, zma- 
tenina ; —sionár, pletichář ; —sní, zma- 
tený; —táce, poražení čeho čím. 

Konglomer-ace, z lt., svalení; — át, sva- 
lenina, slepenec. 

Kongreg-ace, z lt., shromáždění, schů- 
zka, sjezd ; 2. spolek řadový, sp. ně- 
kolika klášterův téhož řádu; —acio- 
nalisté, sekta v Anglicku, která za- 
vrhuje vyšší řády kněžské ; —acioni- 
sče, členové shromáždění n. sjezdu ; 
řadovníci. 

Kongr-es, schůzka, sjezd zvi. ministrův 
z rozličných zemí k poradám, jako 
r. 1815 do- Vídně ; —evka, —evská ra- 
keta, zápalné rakety n. koule dělové 
r. 1808 vynalezené od W. Congreve 
(f 1828); —evský tisk, barevný tisk 
od téhož vynalezený ; —ua, vyměřený 
důchod (osob duchovních , učitelův 
atd.) ; —uence v. congruentia ; —uen- 
tní, shodný ; —uismus, shodověra, u- 
čení o shodnosti božské milosti s lid- 
skou volí ; —uista, shodověrec, přívr- 
ženec kongruismu. 

Koniáš (Koňas) Antonín, * 1691, Je- 
suita, působil co missionář 37 let, ač 
neduživý, kázával třeba pětkrát za 
den, a kázaje o posledním soudu ře- 
těz okolo krku míval a nejednoho 
posluchače o rozum připravil; če- 



ských knih 60.000 spálil a jeho při- 
činěním vzata hraběti Sporkovi ti- 
skárna; f 1760. 

Konický, homolovitý, kuželovitý. 

Konig, něm., král. 

Konjekt-anea, sbírka zdání a pozname- 
nání; —ura, domnění, dohad, dohád- 
ka, dohadné čtení ; —urální, domně- 
lý, dohadný ; —urovati, domnívati se. 
hádati. 

Konjug-ace, z lt. , časování slovesa : 
—ovati, Časovati. 

Konjunk-ce, z lt., spojení; spojka v. 
conjunctio ; —tura, sběh okolností. 

Konjura,ce v. conjuratio. 

Konkavní, dutý, dutokruhý, vykotlený. 

Konkl-ave, zavření kardinálův při vol- 
bě papeže; —lulovati, snesení učiniti, 
uzavříti ; —use, závěrek ; —usům v. 
conclusum. 

Konkord-ance, z lt., shoda; 2. rejstřík 
n. seznam průpovědí v bibli ; 3. čtver- 
hrané mezery v písmě knihtiskařském ; 
—át, smlouva s papežem ; —ie v. con- 
cordia. 

Konkr-ece v. coneretio ; —ement , sro- 
stek ; —escence, srostení ; —etidni, du- 
šetělci (sekta křesf.) ; —etní, srostitý, 
srostlý; věcný. 

Konkurr-ence, snůška, sbírka; 2. zá- 
vod , zápas o něco ; soutěž , sou- 
tržba , soutržebnietví ; —ent , zápa- 
sník, uchazeč, spoluzávodník, soutrže- 
bník ; —ovati, o něco se ucházeti ; v 
tržbě (atd.) s někým zápasiti. 

Konkurs, shrnutí-se věřitelův ; přihláška 
žadatelův nějakého místa. 

Konoid, kuželník, nepravý kužel. 

Konrád, jm. muž., v". Kunrad. 

Konse-kuce, z lt., následování ; —kuti- 
vní, následovný, sousledný ; —kvence, 
z lt., důslednost, důsledek, následek ; 
—kventní, důsledný ; —ns, z lt., po- 
volení. 



Konservativní 



— 173 



Kontrahent 



Konserv-ativní, zachovací, — vatelský ; 
—ator, —atoríum v. cons . . . 

Konsign-ace, z lt., seznam, sepiš ; —a- 
ční zbozi, zb. od třetí osoby přijaté ; 
—atar, spolupodpisce ; —ovati, sepsati, 
seznamenati ; k. vojsko, po Lotově 
míti. 

Konsilium v. eonsilium. 

Konsist-ence, tukosf, tuhota, hustota; 
trvání ; —oř, —orium, z lt., shromá- 
ždění, rada, zvi. vysokých duchovních 
osob na př. papeže s kardinály n. 
biskupa s kanovníky ; —oíňalis, —ori- 
ální rada, Člen konsistoře, člen du- 
chovní rady. 

Konskri-bent, zapisující ; —bovati, z lt., 
popsati, zapsati ; —bovaný , zapsaný 
zvi. k vojenské službě ; —pce, z lt., 
popis lidu; —pční, popisní. 

Konsol-a , z fr., ležina, krakorec , zá- 
klenek, vypuštěný kámen v stavbě; 
2. — í/, —kly, zjištěný n. uhrazený 
státní dluh ; —idovati , upevniti, u- 
tvrditi. 

Konson-ace, z lt., libozvuk, blahozvuk ; 
2. srymování; — ant, souhláska, spo- 
luhláska ; —anta, stojací harfa ; — an- 
tismus, souhlasenství. 

Konsortové, soudruhové, společníci. 

Konspir-ace, z lt. , spiknutí ; —ovati, 
spiknouti se. 

Kon-stábl, z lt. comes stabuli, policej- 
ní strážce, policajt (v Berlíně) ; —stan- 
tní, stálý ; —stance, —stancia, lt., jm. 
žen., stálá ; —stans, —stantin, —stan- 
tinus, lt. jm. muž., stálý, vytrvalý; 
—stantinoptol, Cařihrad, hl. m. někdy 
řecko-římské nyní Turecké říše, za- 
ložené na zříceninách jiného města 
r. 327, má asi 500.000 oby v.; -stanz 
v. Kostnice; —statovati něco, něco na 

jisto postaviti, pevně vytknouti ; —stel- 
lace, z lt., shvězdění, souhvězdí, po- 
staveni hvězd. 



Konstit-ttce, z lt., ústava, zřízení zem- 
ské n. státní s národním zastupitel- 
stvem; 2. povaha n. složení těla; 
—ucionalismus, konstituční n. ústavní 
pořádek ve zřízení státním ; —ucio r na- 
liita, —ucionista, přívrženec konstitu- 
ce n. ústavy; —učni, ústavní; —tio- 
vati, ustaviti; h, se, ust. se, šest. se. 

Konstr-ukce, z lt., uspořádání, složení, 
utvoření, sestrojení, sestavení; 2. va- 
zba (v mluv.) ; —vktivni, pořadači, 
skládací, tvořící; —uovati, spořádati, 
sestrojiti, sestaviti. 

Konsul, lt., rádce ; v st. Římě byli 2 
— ové voleni na rok a zastávali nej- 
vyšší správu obce ; ve Francouzsku od 
r. 1799 — 1804 byl k. náčelníkem repu- 
bliky (Napoleon) ; v středověku : radní 
pán, odkudž pošlo slovo konšel ; —ární, 
konsulský, konsula se týkající; — «7, 
důstojenství konsula; — eni , rádce; 
—ta v. consulta. 

Konsum-ce, —o, z lt., spotřeba, spotřebo- 
vání; —ent, stravník, spotřebovateL 

Konšel, z lt. consul, obecní radní zvi. 
na vsi. 

Kontabilita v. komptabilita. 

Kontagio-nisté, nákazníci , přívrženci 
lékařské nauky o nakažlivině ; —sni, 
nakažlivý; kontakt, dotknutí, dotýkání. 

Konteska v. komteska. 

Kontest&cejcontext, konlimcacev. cont . . 

Kontinent, pevnina, pevná n. suchá 
země ; —álni soustava Napoleonova 
od r. 1806, jíž byla Evropská pe- 
vnina zavřena obchodu s Angličany. 

Kontingent, příspěvek, dostavek , do- 
plněk, počet mužů k doplnění vojska. 

Konto v. conto ; —ra, úČtovna, písár- 
na, obchodnický dům. 

Kontra-band, věc pobraná v pokutě, 
zvi. podludné zboží; — bas, hluboký 
bas ; 2. basa (hud. nástroj) ; —dikce 
v. contradictio ; —hent, smluvce, smlou- 



Kontrahovati 



— 174 — 



Kopie 



vající, spolupůvodee smlouvy ; — ho- 
vali, smlouvu dělati, uděl., ujednati; 
— kce, z lt. coniractio, stah, staženosf, 
— itosť; skrácení, skratek ; — Jet, z lt., 
smlouva; 2. pl. —Idy. sjezdy v pol- 
ských městech; —ktivní, stahovací; 
—ktura, stažení: staženosť , skrčení, 
skrěenosť ; —posice v. coutrapositio ; 
—punkt, nauka o skladhě hudební; 
—mí v. contrarius ; —signatura , spolu- 
podpis (ministra atd.) ; —signovati, spo- 
lupodepsati (nařízení atd.) ; —st. pro- 
tiva, protihra, odpor ; —subjekt, proti- 
sazbí ; —vallace, protihradbí ; —veni- 
ence, přestupek ; —venient, přestupce, 
přestupník. [lika (obrazu*. 

Kontre . . v. contre . . ; kontrfekt, od- 

Kontribu-ce, z lt., daň zemská, berně; 
—Ční. berničný: —ent, daň platící, k 
dani zavázaný. 

Kontrol-a , přihlídka k účtům atd. ; 
spoludozorství nad něčím ; —ní, spo- 
ludozorský; —or, přihledaČ, spoludo- 
zorce nad účty atd. : přepočitavač ; 
—ovati, přihlížeti k něčemu, spoludo- 
zorství nad něčím vykonávati , pře- 
počítávati počty. 

Kontro-verse, učená hádka, učený spor ; 
—veršovati, hádati n. příti se o něco ; 
—vertista, hádající se, spůree. 

Kontumace, z lt. odpor, neposlusen- 
ství : nestání k soudu : 2. stávka, sta- 
vi«tě v příčině zdravoty ; hx contuma- 
ciara odsouditi, ods. koho pro nestání 
k soudu. 

Kontur-a, z fr., obrys, nákres, nástin; 
—ocati, nakresliti, nastíniti. [ražek. 

Kontuse, z lt., zhmožděnina. náraz, ná- 

Kontuš (konluszj, pol., krátký mužský 
i ženský kabát s předu otevřený. 
jehož rukávy se přes rameno nazpět 
přebazujou. 

Kontuza, pol.. šťáva n. jícha z masa 
v moždíři utlučeného: srv. kontuse. 



Kónus, kužel v. conus. 

Konval-escent. uzdravující-se v. rekon- 
valescent: —inka, rostlina jarní s bí- 
lými vonnými zvonečky. 

Kon-veksní, vydutý. vypouklý; —ve- 
nace, z lt. , společný hon smečkou; 
—venance, —venience, wuúmitozf, spo- 
lečenská slušnosf, blahomraví; —věn- 
ce , z lt. , úmluva; -věnčití min- 
ce, peníze na společné úmluvě ně- 
meckých knížat r. 1753 založené, dle 
níž jde 20 zlatých na 1 hřivnu stří- 
bra; —vent. shromáždění; národník.. 
sněm francouzský od 21. září 1792 
do 26. října 1795; —vergence, sběh, 
sbíhavost, sblížení-se ; —versace , zá- 
bava , rozmluva , hovor : —versaČní 
slovník, naučný si., v němž se na- 
chází poučení o všech věcech ; —ver- 
satorium, hovorna, pokoj k rozmlu- 
vě : —verse, z lt., obměna , souvrať ; 
—vikt. společné žiliště a straviŠtě stu- 
dujících; —voa v. convoi; —vokace, 
z lt., svolání n. př. věřitelův; —volut. 
svitek ; —voluta, závitnice , závitka, 

- snekovice (čára) ; —rulse, z lt., křečo- 
vité trhání n. stahování údúv ; —vul- 
sionár, křečovitec, křečovník: — vul- 
sivní, křečovitý, trhavý. 

Kooperator, spolupracovník, titul niž&ícli 
knéží, co farářových pomocníků. 

Koordin-aee, z lt., přiřaděoí, souřadě- 
ní ; —ata, Čára souřadná, souřadnice. 

Kopaiba , kopaiva , kopajnúe, strom 
brasilský. z něhož jest balsam ko- 
paiový, kapalina to žlutavá, olej ovitá 
zápachu kořenného a chuti horké. 

Kopal, pryskyřice vonná z některých 
stromúv amerických. 

Kopejka , kopejko: , ras. , malý peníz 
íný ruský. 

Kopernik v. Koprník. 

Kop-iálie . přepisné, plat za přepis: 
—ie, z lt., přepis , překres, odlika; 



Kopiovati 



— 175 — 



Korrektor 



—iovati, —irovati, přepisovati, překre- 
sliti ; —ista, přepisovač, — ovatel ; —i- 
tar Bartoloměj (Jernej) , * 1780 v 
Krajinsku, znám. učenec slovanský 
f 11. srpna 1844. [moří. 

Kopr, it. Čapo ďlstria, m. v rak. Pří- 

Kopremesis, z řc., dávení trusu. 

Kopřivnice , něm. Kojyreinitz , m. v 
Charvatsku. 

Koprník Mikuláš, * 1473 v Toruni, 
znamenitý hvězdář, f 1543. 

Kopro-lithy , pl., trusokarny ; —rrliea, 
úplavice, behavka ; —stasis, zácpa, 
tuhavka. 

Koptové, potomkové starých Egypťa- 
núv sem tam po Egyptě žijící. 

Kopul-a, — e, lt., v. copula ; —ace, z 
lt., spojení, oddavky ; —ativní, slu- 
Čovací, spojovací; —ator, oddavatel; 
-ovati, oddávati. 

Koral, — e, —ové, mořští živočichové, 
podobni stromečkům, z nichž se čer- 
vené kuličky co okrasa nosí na krku. 

Koramisovati, potvrditi listinu na př. 
pas n. kvitanci doložkou coram me 
= v mé přítomnosti. 

Korán, mohamedanský zákon o víře, 
zákonník sepsaný Mahoraedem ; —co- 
vati koho, bičovati koho. 

Korb-a , košina do vozu v. corba ; 
— el, dřevěná picí nádoba ; srv. eor- 
beille ; —ona v. corbona. 

Korda v. chordě. 

Kordecký Augustin, obhájil r. 1655 
klášter Jasnou horu (Castochov) pro- 
ti Švédům, Čímž přispěl k povzbu- 
zení národu Polského a k zahnání 
Švédův. 

Kord-élie, jm. žen., v. Kordula; — e- 
lierové v. Cordeliers; —ialita, srde- 
čnost; —iální, srdečný ; —Uhry (ře- 
tězové hoiy), pohoří v jižní Americe ; 
—inema, závrať hlavy; —on, zátah 
vojenský na hranici zvi. proti moru; 



srv. cordon ; —onista, voják pomezní 
n. pohraniční; —uan, kozí n. kozlí 
kůže, pojmenovaná dle Spán. města 
Kordový ; — ala, lt., jm. žen., srdí- 
čko, srdečná. 

Korejšovci n. Korej* ité, arabský kmen, 
z něhož pošel Mahomed. 

Korek, dřevo z některých dubů, uží- 
vané na zátky, řezby a j. 

Korek-ce, — tor, —tura v. Korr . . 

Koriandr, rostlina, jejíž nať a nezralé 
semeno zapáchá štěnicemi, zralá se- 
mena však, vůně příjemné potřebujou 
se v kuchyni. 

Korint-ky, —/<?/, malé výborné hrozin- 
ky z okolí řec. města Korintha ; —ský 
řád sloupův, jehož hlavice ozdobena 
jest listím akanthovým (bodlákovým) . 

Korkorra, plameňák (bahenní pták). 

Kormčaja kniga , rus., kniha obsahu- 
jící v sobě církevní zákony u Rusův. 

Kormilo, rus. , krmidlo, ředidlo, opa- 
Čina k řízení lodi. 

Kormoran, Černý pelikán, vodní havran. 

Korn-ak, vůdce slonů ; —amusa , it., 
spůsob dud; —elky, drinky (ovoce z 
dřínu) ; —et , praporečník u jízdy 
(poddůstojník); 2. Jt, cink (hud. ná- 
stroj); —eta, praporeček jezdecký; 
—out (z lt. comutus) , stočený papír 
na spůsob rohu, do něhož dávají ku- 
pci věci po malých Částkách pro- 
dávané. 

Koroll-a v. corolla; —itický, květovaný 
(ve stavit.). 

Koron-a v. koruna (corona); — is (ve 
(stavit.), růžek, výpustka. 

Korpor-ace, z lt., sbor, spolek; —al v. 
kaprál ; —ifikovati, —isovati, shustiti. 

Korps (kór), fr., sbor v. corps. 

Korrek-ce , z lt., oprava; pokárání: 
—cionár, kárané c ; —tivní, opravný ; 
—tni, správný ; —tor, opravce , opra- 



Korrektura 



176 



Košice 



vovatel; —tura, oprava, opravování 
(spisu mezi tiskem atd.). [žný. 

Korrel-ace, souvztah ; —ativní, souvzta- 

Korre-nda v. kurenda ; — pce, z lt., krát- 
ká řeč; důtka, domluva; —petitor, z 
lt., opakovatel. 

Korrespond-ence, dopis, dopisování, do- 
pisy; — ent, dopisovatel; —ovati, do- 
pisovati někomu, d. si s někým. 

Korri-dor, chodba krytá; —yovati, o- 
pravovati. [kroucení. 

Korrupce, z lt., stažení, skroucení, pře- 

Kors-ak (KOpcam,), rus., liška stepní; 
—ar, mořský loupežník; 2. loupežni- 
cká loď ; — eí, živůtek (oděv) ; —o 
v. corso. 

Kort-es v. Cortes ; — ina , opona v. 
kurtina ; —yzoun (z fr. courtisan) , 
šašek, šprymovník. 

Korun-a, z lt. corona, zlatý věnec ko- 
lem hlavy co znak důstojnosti pano- 
vnické ; 2.'veliký zlatý peníz; 2. K. 
v. Brašov ; 4. k. Česká, šlovou také 
spojené země: Cechy, Morava, Slez- 
sko, k nimž někdy také obě Lužice 
náležely ; —ace, —ovace, slavnost, při 
níž se králi slavně koruna na hlavu 
staví; —dri, přezdívka přívrženců 
České koruny na Moravě odr. 1861; 
—ovati, korunu na hlavu vstaviti (králi). 

Korund, zelený, vzácný drahokam. 

Korutany, neim Karnten, země Slo- 
vanská mezi Štýrském, Benátském a 
Krajinou. 

Korveta, rychlá menší loď válečná. 

Kory-banti, z řc, kněží Kybele, o je- 
jíž slavnosti s šíleným nadšením si 
počínali; —fej, z řc, přední zpevec ; 
2. nyní : výtečník , znamenitá čelní 
osoba (v umění n. vědě). 

Kosák v. kozák. 

Košciuszko (Kosťuško) Tadeáš, * 1746, 
znám. bojovník zvi. za svobodu Pol- 
sky , ale poražen u Matějovic 10. 



října 1794, zajat, 1796 propuštěn, f 
1817 ve Švejcařích. 

Kosm-archie, z řc, světovláda; — «.<?, 
jm. muž. , nejstarší letopisec Český, 
* 1045, fll25; —ický, světový, svět- 
ský; —ika v. kosmologie; —ofysika, 
zpytování sil světa ; —ogenie, —ononie, 
nauka o povstání světa, světoplozí ; 
—ografie, světopis, popis světa : —okra- 
tie, světovláda ; —ologie, světověda ; 
světosloví, nauka o světě ; —onomie, 
světozákonictví: —opolita, světan,sve- 
toobČan ; —opolitický, světanský, svě- 
toobčanský ; —opolitismus, světanství ; 
světoobČanství ; —orama , světozor ; 
—os, řc, svět, vesmír ; —osféra. koule 
světa ; —oskopie. názor svěra ; —oso- 
fie , světozpyt ; —otheismus v světo- 
božství. [Čechách. 

Kosová hora , Amschelberg, město v 

Kosovo pole (Amselfeld), rovina v Srb- 
sku, kdež v bitvě 15. června 1389 
kleslo Srbské carství : další bitvv tu 
byly r. 1403, 1448, 1689 a 183Ívše 
s Turky. 

Kost, něm., strava ; —a v. Konstantin ; 
—ec, něm. Kosel, m. v Prusku ; —el, 
z lt. castelhtm , chrám ; —elník, slu- 
žebník ve chrámě ; —en, něm., nákla- 
dy na něco, výdaje ; —frau, stravo- 
vacka ; —gánger , stravník ; —geber, 
stravovaČ , — ovatel ; —nice, něm. Kon- 
stanz, m. na hranicích Švýcarských, 
kde byli upáleni Hus 1415 a Jero- 
ným Pražský 1416: —omJaty, něm. 
Kostenltatt, vs. v Cechách. [sku. 

Kostřin, nem. Kustrin, m. v Branibor- 

Kostum, z it. a fr., kroj, šat, oděv, 
oMek ; —ovati, Času přiměřeně šatiti. 

Koš, opevněný tábor Zaporožcův, v 
němž velel košový ataman č. košový; 
—enill, červec, srv. cochenille : —ero- 
vati, očišťovati dle zákona židovské- 
ho ; —ice, něm. Kaschau, m. v Uhřích. 



Košut 



177 



Kreditbank 



Košut Ludvík, * 1806, advokát , pak 
sněmovní poslanec, potáhl na sebe 
r. 1848—49 vládu Uherska, až ko- 
nečně musel do ciziny utéci. 

Kotár v. Kotor. 

Kot-eletky, —elety , žeberky , žeberní 
řízky telecí; — erie, z fr., uzavřená 
společnost, věneček, dyeliánok; —hvrn, 
z řc, truchloherní vysoká bota ; —il- 
jon, z fr., společenský tanec v 3 / 4 ta- 
ktu ; —on v. karton 2) ; — or, it. Cat- 
taro, m. v Dalmatsku. 

Kott-bus v. Chotěbuz ; -on v. karton 2). 

Kotyledon, děloha , první tvar listový 
na kli rostl. 

Koubek Jan Pravoslav, * 4. června 
1805, čes. spisovatel a učitel čes. ja- 
zyka, f 28. prosince 1854. 

Kozáci, lehké jezdectvo ruské, někdy 
svobodní bojovníci, proslavení boji s 
Tatary, Turky, Poláky i Rusy. 

Krab, mořský rak. 

Krágl, z něm. Kragen, límec. 

Krajina, něm. Krain K země slovanská 
mezi Korutanskem, Štýrském a Char- 
vátskem. 

Křak, loďka s 3 stěžni na Baltickém 
moři ; 2. báječná potvora mořská, 
ježto někdy v podobě ostrova plavce 
na sebe přiláká a pak náhle se po- 
topí ; 3. K,, — m, pol., domnělý za- 
kladatel Krakova; —o-v, něm. Kra- 
kau, slav. m. v Polsku, někdy stoli- 
ce Polské říše, od r. 1846 připojeno 
k Rakousku; —ovdk (krřikowiak), 
polský národní tanec. 

Kralodvorský rukopis ( Koniginhofer 
Handschrift), sbírka staročeských bá- 
sní, které V. Hanka dne 16. září 
1817 v Králové Dvore objevil. Bá- 
sně ty, vynikajíce i jazykem i du- 
chem, zavdaly příčinu mnohým závi- 
stivým německým nedoukům k roz- 
ličným útokům, jak na jich nálezce 
Italik : Slovník novinářský. 



Hanku, tak na Čechy vůbec, ač jim 
nikterak nelze zapříti toho, co jasno 
jak slunce jest. 

Králové Hradec, něm. Kónigingialz, 
krajské a věnné m. v Cechách. 

Královec, whw.Kbnigslerg, m. v Průších. 

Krám, dřevěné lešeníČko n. kupecký 
sklep, kde se prodává zboží. 

Kramerius Vácslav Matěj, * 9. února 
1759 v Klatovech, studoval tam a v 
Praze, horlivý spisovatel a zvi. novi- 
nář Český, f v Praze, 22. března 1808. 

Krampampule, gdaňská kořalka. 

Krancle, okraje, n. př. na kamnech. 

Kranio-gnomika , leboznalství ; —litli, 
lebokam; —log, leboslovec, lebozpy- 
tec ; —logie. zře. lebosloví, lebozpyt ; 
—mant, lebopravec; —mantle, lebo- 
prava, hádání z lebky ; — w, řc, leb, 
lebka ; —skop , lebohled ; —slccpie, 
ohledání lebky ; —tom^ lebořez, — zec, 
lebořezák (nástroj); — tomie, lebořezba, 
pytvání lbi. [šení. 

Krasiologie, směsosloví, nauka o mí- 

Kraš, něm. Karst, holé neplodné po- 
hoří v rakous. Přímoří. 

Kráter, řc, jícen, otvor sopky, kotlina. 

Krauseminz-e, něm. , máta kadeřavá 
(rstl. I ; —zelteln, mátovky, pokroutky 
mátové. 

Kraval, kramola, šrůtka, šarvátka. 

Kravata (pochází prý od croatta «= 
charvatská), nákrčník, pásek na krk. 

Krayon v. erayon. 

Krdžali, tur., poběhlík, loupežník. 

Kreat-in, z řc, masovina ; —ura, lt., 
stvůra. 

Krebs, něm., rak. 

Kred-ence (z it. credenza, víra. poně- 
vadž se někdy jídla napřed okouše- 
la, by host věřil, že jsou neporušena), 
okoušení jídel ; 2. k.. —enení stolek, 
nalevací n. nápojní stolek. 

Kredit, úvěr, — ek ; —bank, něm., —ni 
12 



Kreditiv 



— 178 



Krupník 



l>ank n. ústav, xivěrna, ústav, jenž na 
úvěr dává peníze; —iv, věřící list; 
—ni, věřící, úvěrní; —or, lt., věřitel; 
—ovati komu, na úvěr půjčiti. 

Kreirovati, z lt. creare, stvořiti. 

Kreml, rus. (křemenný t. kamenný hrad), 
tvrz zvi. v Moskvě. 

Kremonky, výborné housle z města 
Kremony v Itálii. 

Kreo-lové, potomkové Evropanů v A- 
merice zrození ; — sot, z řc, smudina, 
smahlina (Čásť kouře atd. upotřebená 
proti bolení zubův). 

Krep, —on, polohedbávná rouška (látka). 

Krěposť, ^KptnocTt), rus., síla; 2. pe- 
vnost ; krěpostný Člověk, nevolník, pod- 
robený pánu. 

Kréeus, král Lydský, velmi bohatý v 
G. stol. př. Kr. 

Krethi, hebr., životní stráž. 

Kretin, z fr., zakrnělec, malý, blbý 
tlustohlavý člověk s tupou tváří a o- 
chablými svaly v Salcbursku, Walli- 
su a v Piemontsku ; —ismus , zakr- 
nělství (nemoc). 

Krida , xipadek , prokupčení ; —rius, 
—tav, padlý obchodník. 

Křimačov, něm. Krimitschau, město u 
Cviková v Sasku. 

Krimin-ace, z lt. , obvinění; —ál, ža- 
lář n. vězení na zločince ; —alista, 
znalec hrdelního práva ; —div i, hrdel- 
ní ; —ator, obviňovatel. 

Krinolina, z lt. crinis, vlas, žíně, spo- 
dní sukně ženská, náramně široká, 
ocelovými obruči n. rákosem ztuže- 
ná, balounka, žebrovka. 

Křis, dýka Malajův; —e, — ?s, z řc, 
rozhoda, rozhodná (doba). 

Krist, —ian, —ina, —ivos, —ofor, —us 
v. Christ atd. 

Krišna, božství indické. 

Krit-erion, řc, sudidlo ; —icismus, su- 
debné rozumování ; —ický , soudný, i 



posudný, rozbíravý, rozhodný; — ik, 
posuzovatel; —ika, úvaha (o spisu); 
posouzení spisu, posudek ; —ikaster, 
sudílek; —isovati, posuzovati něco. 

Kriv-áň, hora v Tatrách na Slovensku 
7688' vys. ; — e, nejvyšší kněz starých 
Litvinův. 

Křivoklát, jinak Hrádek, něm. Piírg- 
litz, hrad v Cechách. 

Křiževei, něm. Kreuz, m. v Charvatsku. 

Křižmo, svěcený olej k mazání. 

Krk, it. Veglia , ostrov Dalmatský; 
—a, něm. Gurk, řeka v Dalmácii ; 
—onose, něm. Riesengebirge, pohoří v 
Cechách. 

Krleš, stě. v. Kyrie eleison. 

Krnov, něm. Jagemdorf, m. ve Slezsku. 

Kroisos v. Krésus. 

Krok (pol. Krak), baj. osoba u Če- 
chův, moudrý soudce a otec Kaši, 
Tetky i Libuše; —odil, ostrovid, ve- 
liký žravý ještěr v řece Nilu v Egyptě. 

Kroměříž, něm. Kremsiei*, m. na Mo- 
ravě, kde skončil říšský sněm rakou- 
ský 8. března 1849. 

Kron-idové, —ovci, synové Kronovi a 
Ehey; —os, v řc. baj. nejstarší bůh; 
—stadt, něm., silná pevnost v Rusku 
při Baltickém moři; 2. K., v Sedmi- 
hradsku v. Brašov. 

Krosno, něm. Grossen, m. v Prusku. 

Krot-aly, z řc, taneční chřestacky v. 
kastaněty; —on, keř úcinkúv prud- 
kých, zvi. jeho semena. 

Křtalt, z něm. Gestalt, podoba, postava. 

Kruci-fer, lt., křížonošec; —fix, z lt., 
ukřižovaný, obraz ukřižovaného Kri- 
sta; — ger, lt., křižovník (řeholník). 

Kruchta, pavlaka n. pavlač v kostele, 
kde bývají varhany a hudebníci. 

Krumlov, něm. Krumau, m. v Cechách 
v Budějovicku. 

Krup-ka. něm. Gravpen, m. v Cechách ; 
—nik, pol., míšená kořalka. 



Krustace 



— 179 — 



Kuntor 



Krustace, z lt., zkorDaténí. 
Krušné hory, jinak JRudohoři, něm. Erz- 
gebirge, pohoří severozáp. v Cechách. 
Kružka, rus. (KpýwKa), chán, schrán- 
ka na almužnu. 

Krym, poloostrov na jihu Rusi, na 
němž někdy vládli Tataři. 

Krypt-a, z řc, hrobka, podzemní klen- 
ba ; —ogamia , tajnosnubné rostliny ; 
—ogamie, tajné manželství; —ograf, 
tajopisec; —ografie, —ografika, taj opis ; 
—ojrsuita, tajný jesuita. 

Krystall, z řc., hraň ; přirozená hrana 
u kamenů ; 2. prohledný kámen zvlášt- 
ního útvaru (s hranami) ; —ický, pro- 
hledný jako krystall; —isace, bráně- 
ní, uhr., vyhr. ; —isovati, —ovati, vy- 
hraniti ; —ogrojie, hranipis. 

Ksicht, z něm. Gesicht, tvář. 

Ksindl, z něm. Gesindel, luza, sběř. 

Kšaft, z něm. Geschaft, závět, posle- 
dní vůle, poslední pořízení. 

Kšeft, z něm. Geschaft, záležitost, po- 
řízení, jednání. 

Kšíry, z něm. Geschirr, pochvy, ře- 
mení na koně. 

Kuba, národní jm. muž. místo Jakub ; 
2. K., veliký ostrov v záp. Indii v 
Americe. 

Kubeba, druh pepře. 

Kuběna, z lt. concubina, souložnice. 

Kub-ický, —ikový, kostecný ; — ik, —us, 
kostka (měřická). 

Kublaj, chán Tatarský, vnuk Čingis- 
cháimv, panoval 1258 — 1281. 

Kubrak, starodávný všední kroj nižší 
šlechty polské. 

Kubrové, potomci mnlatii a negrů v 
jižní Americe. [sem. 

Kufícké písmo, jedno z nejstarších pí- 

Kufr, truhlice. 

Kuguar, rudý tygr americký. 

Kujón, z fr. coton (kojón), klacek, hul- 
vát, mamlas. 



Kujundži-ja, tur., zlatník; — luk, zlat- 
nictví. 
Kuk-a , tur. , ěepice pštrosím perem 
a drahými kameny ozdobená ; —Za, 
—le, přikrytí hlavy, z něhož jen oči 
a chřípě Ční ; —ona, —onica, rum., 
ženština ; —uřice, turecká pšenice. 

Kul-a, tur., věže ; —i, pl. —isové, děl- 
níci indičtí a čínští ; — ik, —iky, pol., 
masopustní hlučné návštěvy polských 
šlechticův; — isa, postranní závěsa v 
divadle, postrannice; —minace, z lt., 
horování, vrcholení; —minovati, ho- 
rovati. 

Kult, z lt. cultus, bohoslužba, obřady 
církevní; —ivace, vzdělávání; —ivalor, 
vzdělavatel; 2. kopčák, hrobčák (ná- 
stroj rolnický); —ivovati, vzdělávati, 
obděl. ; — ura, vzdělání, vzdělavatel- 
ství: vzdělanost; —urák, polenem. 
—urtrager, roznašec osvěty, praví se 
posměšně o německých poběhlících 
mezi Slovany; —umí, vzdělanosti se 
týkající ; — us v. kult. 

Kul-uk, tur., robota; —undžija v. ku- 
jundžija. 

Kum, srb., kmotr ; —a, kmotra ; —arin, 
látka kafrovitá v některých rostlinách ; 
—baradzi, tur., ohněstrojce ; —ir, stsl., 
modla ; —pan (sprostě), soudruh, spo- 
lečník v. kompagnon. 

Kumul-ace, z lt. , hromadění , nahr. ; 
—ativní, hromadný ; —ovati, hromaditi. 

Kumur, ostrý meč Čerkeský. 

Kumys, tat, opojný nápoj z kobylího 
mléka připravovaný v 

Kunak, věrný přítel Cerkesův. 

Kundschaft, něm., list na vysvědčenou 
(řemeslníkovi) ; —er, něm., zákazník, 
odběratel. 

Kun-igunda, stněm., jm. žen., rekyně 
rodu; —o, něm., jm. muž., smělý; 
—rad (skrác. Kunz), jm. muž,, smělý 
rádce ; —tor v. kondor. 

12* 



Kupa 



— 180 



Kylistika 



Kupa, něm. Kidpa, řeka v Charvátsku. 

Kup-alo, rus, pryskyřník ostrý (rstl.) ; 
2. slavnost okolo 24. června u Ru- 
sův; —ivojska, srb., verbýř, verbovník. 

Kupl-e, báuě na věži ; —et, z fr. coa- 
plet, sloba písně ; — ír, s vodník ; — íř- 
ka, svodniee, svaděČka; —ovati, svá- 
děti k sobě. 

Kupon, ústřižka, úřezka úroční u stá- 
tních papíru. 

Kupres v. cypřiš. 

Kúra v. cour. 

Kur-ancovati v, korancovati ; —andav. 
kurenda ; —antni v. kurentní ; —atda, 
opatrovanství , opatrovnictví; —ator, 
z lt., opatrovník, obstaravatel, ochrán- 
ce ; —áz, z fr., odvaha ; —dzný , od- 
vážný ; —han, ar., oběť. 
rufeň (KypeHb), rus., v Síci na Zapo- 

Koží okres jednoho pluku neb pluk 
sám, jemuž vel 1 kurenní ataman. 

Kur-enda, oběžný iist; —entní, běžný; 
—first, z něm. , volicí kníže (vole- 
nec) v staré Německé říši ; —han 
(Kypráin,), malý pahorek, náhrobek; 
—iálie , dvoření-se úředníkův ; —ie, 
třída, oddělení lidu v st. Římě; 2. 
radní shromáždění; 3. radnice; 4. k. 
Římská, dvůr papežský ; —iosita, po- 
divnost, zvláštnost; —iosní, podivný, 
zvláštní ; —iosum, podivnost; , neoby- 
čejná věc; — ír v. kurýr; —irovati 
koho, léčiti k.: —kuma, rostlina, je- 
jíhož kořene zázvoru podobného se 
užívá co koření i léku; —kumhia. 
žlutá barvina pryskyřicovitá z koře- 
ne kurkumy. 

Kurony, Kuronsko, něm. Kurland, ze- 
mě při Baltickém moři k Rusku při- 
pojená. [PolŠtě. 

Kurpini, Kurpové, lid v Mazovsku v 

Kurs, z lt. cursus, běh, n. př. školní: 
2. oběh n. měna peněz; —iva, ležaté 
písmo latinské; —ovní, měnný. 



Kurt, skrác. z Kunrád, jm. muž.; — a 
v. kurtka ; — áz v. courtage ; — ina y 
opona v. courtina ; —ka (KýpTKa), rus., 
krátká kamizola vykládaná kožišinou. 

Kuruku, kukačka guianská. 

Kurulský stolec, Čestné sedadlo st. řím- 
ských králův a později tří nejvyš- 
ších hodností : konsulů, prétorů a édilů. 

Kurv-a, z lt., křivka, křivá čára; 2. 
bludnice, nevěstka; —atura, zakřivení. 

Kurýr, z fr., rychlík, rychlý posel. 

Kust-odiát, úřad strážce ; —odie, z lt., 
vězení ; —os, lt., strážce, dohledač. 

Kuš ! z fr. couche, mlč ! lež ! (volání 
na psy) ; —ovati, mlčeti ; —vj, mlč ! 

Kutná hora, něm. Kuttenberg, kr. m. 
v Cechách. 

Kutter, kidra, rychle plovoucí loď. 

Kuvert, z fr. couvert, obálka na psaní ; 
2. prostření k jídlu pro jednu osobu. 

Kux (ze slov. kus), tříze (podíl horni- 
cký, 128tá Část cechy). 

Kvádr, kvadrant, kvadrát, kvadrupela- 
ce, kvadruplika v. quadr, quadrant, 
qua . . atd. 

Kvalifik-ace, —ovati v. qualif . . . 

Kvart, —a, —ál, —ant , — etto , —ír v. 
quart, quarta atd. [ber atd. 

Kvat-embr, —ern, —erno v. Quatem- 

Kvekr v. quaker. 

Kvidín, pol. Kwidzina, něm. Marien- 
irerder, m. v Průších u Visly. 

Kvint-a, — erno atd. v. quinta atd. 

Kvisa. něm. Queiss, řeka ve Slezsku. 

Kvodlibet v. quodlibet. 

Kybebe, Kybele, v řc. báj., vševládky- 
ně, všeživitelka (bohyně plodnosti, 
matka bohův). 

Kyjev (Kiew), starožitné hl. m. v Ma- 
lorusku nad Dněprem. 

Kyjov, něm. Gaja, m. na Moravě. 

Kyklop, řc, v. cyklop. 

Kylistika, umění státi na hlavě a cho- 
diti po nikách. 



Rypres 



181 — 



Laguny 



Kypr-es v. cypřiš; — oid, kruchotvar. 

Kyrie eleison! řc, (stá. skráe. krleŠ!), 
pane, smiluj se nad námi (st. Gospo- 
di pomiluji) ; kyriela v. litanie. 

Kyrii (z řc. y.v(jď.os), jra. muž., zvi. 
mnohých klášterníkúv, mezi nimiž 
památen so. K., apoštol slovanský, 
jenž * 827 , okolo r. 858 vynašel 
zvláštní písmo slovanské (— 4ee) , dle 
řeckého zřízené; f 869 v Kíme. 

Kynologie, obyčejný význam. 

Kyrys (z fr. cuirasse), pancíř, železné 



brnění na prsou ; —ar, —nik, jezdec, 
kyrysem opatřený. 

Kysek, něm. Gůns, m. v Uhřích. 

Kyst-algie, z řc. , bolesf v měchýři ; 
—ický, měchýřový; — is, mechýř (mo- 
čový) ; —itis, zánět měchýře ; —ocele, 
průtrž měchýře ; —oparaly.sis. —ople- 
gie, ochrnutí měchýře ; —otomie, ře- 
zání měchýře. 

Kytara, dřevěný dutý nástroj hudební, 
Šesti strunami potažený , na než se 
prstami břinká. 



L. A. M., skrác. liberálním ar tium ma- 
gister, svobodných umění mistr ; L. 
B. S. — lectori benevolo salutem , lt ., 
laskavému Čtenáři pozdravení; L. P, 
= léta páně; (L. S.) = loco sigilli, 
místo pečeti. 

Labarum, lt., korouhev vojenská za 
pozdějších řím. eísařův; korouhev při 
procesích. 

Labe, něm. Elbe, lt. Albis, řeka tekou- 
cí 150 mil z Čech do Severního moře. 

Laberdan, nasolená trstka (ryba). 

Lab-iales, hlásky rtové, retnice ; — tul- 
ní, retní; —iatae, ožankovité, pyska- 
té (rostliny); — ?.?, řc, kleště; -tura, 
pl. — ia 9 lt., pysk, pysky, rty ; —oraní, 
pracovník (v lučebně, lékárně atd.) ; 
—oratorium, pracovna, dílna (lučebni- 
cká, lékárnická, ohněstrojská atd.); 
—rum v. labiura; —yrinth, z řc, blu- 
diště, chodba, z níž nelze vyjíti. 

Lac, lt., mléko. 

Laeerta, lt., ještěrka. 

Lack v. lak. 

Lacrym-a.lt., slza; lacrgmae Christi, slzy 
Kristovy (drahocené víno tmavočer- 



vené, jež roste u paty Vesuva) ; — ato- 
mům, nádoba na slzy u st Římanův. 

Lactuca, lt., locika, salát zahradní. 

Lad-a, v baj. slov., bohyně lásky, krá- 
sy, polí, luk a zahrad ; —an, klí pry- 
sk3 r řičné vůně balsamické z cistu : 
—oga, nejvěěŠí jezero v Evropě nad 
Petrohradem ; —ony, figury ve hře 
tarokové ; —y (ledy), ang., vzácní 
paní (co titul). 

Laet-are, 4tá neděle postní n. draže- 
bna; —itia, lt., radosf, veselost, též 
jm. žen. 

Laeva manu, lt., levou rukou. 

Lafeta, podstavec, lože u děla. 

Lag-a, v nor. baj. bohyně a ochrán- 
kyné vod a lázní ; 2. ranní n. lázeň- 
ský oblek ženských. ; —an (légen), 
ang., zboží z moře na břeh vyvrže- 
né ; —ena, lahvice ; —o, it. (z lt. la- 
cus), jezero ; —ofthahuie, zaječí oči 
(spaní s otevřenýma očima) ; — os, 
řc, zajíc ; —ostoma, zaječí pysk ; — ri- 
ma, it. , v. lacryma ; —tliing, švéd. 
zákonodárný sbor ; —iiny, bažiny v 
Jaderském moři, zvi. u Benátek. 



Lachesis 



— 182 



Lapsardák 



Lachesis, re, sudička, ježto přede niť 
života. 

Lacheté (lašté), fr., mdlosf, podlosf. 

Laik, nezasvěcenec, nezkušenec; bratr 
1., člen řehole, jenž nemá posvěcení, 
kněžského. 

Laird (lérd), skot., pán v. lord. 

Lais, pověstná záletnice v st.-řec. m. 
Korintě. 

Lajpcik v. Lipsko. 

Lajtnant v. lieutenant. 

Lák, rosol z kyselých okurek. 

Lak, neprohledný pokost, jenž slouží 
k rozetírání barev; 2. ind., 100.000 
rupií Či asi tolikéž zlatých; —aj v. 
lokaj ; — isté, jezerní básníci v angl. 
literatuře ; —mus, červenomodré bar- 
vidlo z rozličných rostlin ; —onický, 
úsečný, krátký; —onismus, úsečnosf, 
máloslovnosť; —onisovati, úsečně mlu- 
viti ; —ovati, lakem natírati ; —ticm, 
užitek z krav ; —tisma, z řc. tápání ; 
—tolin, mléčný cukr ; — ýr , —ýrník, 
natěrač (dveří, stolů atd.) ; —ýrovati, 
lakem natírati ; 2. lháti. 

Lama, nejvyšší kněz tibetský; 2. 1., 
Hama, lamice, ovce n. koza velblou- 
dohlavá v již. Americe, jež dává pě- 
knou dlouhou vlnu ; —ismus, buddhi- 
stické náboženství Tibeťanův a Mon- 
golův, kteří se proto jmenujou —isté. 

Lambda, jméno řec. písmene A. 

Lamberl, něm. jm. muž., zeměstkvou- 
cí; —ovské ořechy, oř. panenské, lí- 
skové, [dání. 

Lambris (lánbri), fr., pažení, vyklá- 

Lament-abile, —oso, it., naříkavě, úpěn- 
livě; —ace, z lt., —um, lt., —o, it., 
nářek, naříkání, úpění ; —ovati, naří- 
kati nad něčím, úpěti. 

Lam-i, zlozvuk; —ze, strašidlo; —ium, 
lt., hluchavka, hluchá kopřiva (rstl.). 

Lampa, —da, lt.-řc, svítilna, světloška ; 
—darius, lt.-řc, lamponošec; — s, po- 



stranní pruh na vojenských n. mysli- 
veckých kalhotách. 

Lamp-ons (lánpon), fr., pijácké písně ; 
—ovcí zimnice, něm. Lampenfieber, jest 
strach hercův n. herečky při prvním 
vystoupení na divadle; —recht v. 
Lambert; —réta, minoha, okatice (ry- 
ba) ; —rofonie , jasnozvučí ; —yris, 
světluška, svatojanský brouček(hmyz). 

Lán (lén), Švéd., náměstnictví, krajina. 

Lana, lt., vlna (ovčí). 

Lane-eta, pušfadlo , kopíČko , nožel ; 
—ier (lánsjé), fr., oštěpník, kopijník. 

Landy (t. j. lada), stepi, vřesoviště v 
záp. Francii u Biskajského zálivu. 

Langer Josef Jaroslav, * 10. listopa- 
du 1806 v BohdanČi, nadějný spiso- 
vatel český, f 28. dubna 1846. 

Langu-e (láng), fr., z lt., jazyk; —en- 
te, —ido, it., toužebně. 

Lanz-e, něm., oštěp, kopí; —knecht, 
něm., oštěpník, kopijník, sudličník. 

Lao-kiun, zakladatel náboženství v Čí- 
ně, asi 600 let př. Kr., kteréžto ná- 
boženství slově učením o pravé ce- 
stě; —koon, v řc. baj., kněz Apollo- 
nův, jenž se svýma dvěma syny byl 
ode dvou ohromných hadův ovinut a 
zadušen, protože zneuctil dřevěného 
koně, Palladě obětovaného ; —kratiť, 
lidovladí. 

Lap-idace, z lt., zkamenění ; —drní pí- 
smo , p. nápisové, památníkové ; l. 
sloh, sloh památníkový; —is, lt., ká- 
men; l. causticus, k. leptavý n. žíra- 
vý ; l. infernalis, pekelný k. ; /. mil- 
larius , milník ; l. philosophoi*um, k. 
mudrcův, jenž všecky nemoci hojí a 
sprosté kovy v zlato mění; l. sf)ecu- 
laris, slída, sklo p. Marie; L termi- 
nalis, mezník. 

Lapp-alien, titěrky ; —é, dvojnásobná 
výhra peněz (ve hře farao). 

Lapsardák, lapserdák, živůtek polských 



Lapsus 



— 183 



Lavatorium 



židův, na němž mají desatero božích 
přikázaní. 

Lapsus, lt, pád, pochybenu 

Lar-alia, slavnost ke cti domácích o- 
chranných bůžkův, — y nazývaných; 
—arium, skříně, v níž byli chováni 
ochranní bůžkové Římanův ; —ghetto, 
it, z povolná. 

Larg-itio, lt, obdarování koho; —o, 
it, volně; L assai, larghissimo, vel- 
mi volně, co nejvolněji; — 2<*, lt, hoj- 
ný, štědrý. 

Larva, škraboška, natvářka; 2. kukel- 
ka, ponrava hmyzů v některých. 

Láry-fáry, třesky plesky. 

Laxyng-ismus , dusnost , dychavičnosť 
u dětí ; — itis , zánět průdušnice ; —o- 
fthisis, úbytě v průdušnici ; —orrhagie, 
krvácení průdušnioe ; —ostenosis, zú- 
žení chřtánu ; —osyrinx, vstřikovačka 
do Iprůdušnice ; —otornie , zářez do 
průdušnice; larynx, řc, chřtán, o- 
hryzelc 

Lasciv-ita, z lt, chlípnost, oplzlosí; 
— ní, chlípný, oplzlý. 

Laserpitium, lt, hladýŠ (rstl.). 

Laskar, ind., lodník, dělostřelec. 

Lasur-a, malba prohlednou barvou ; 
— ový kámen v. lazur. 

Later-ální , z lt, poboční, vedlejší; 
— ««, palác papežův v Ěímě vedle 
kostela sv. Jana, odkudž —anskákon- 
cilia, jsou církevní shromáždění v 
témž kostele odbývaná; —na, lt., sví- 
tilna; l. magica, kouzelná svítilna. 

Latifólius, lt., širokolistý. 

Latin-a, —ský jazyk, —ská řec, jíž mlu- 
vili —íci, prastarý národ v krajině 
Latvwni, blíže Říma ; —ismus, zvlášt- 
nost jazyka latinského ; —isovati, la- 
tinou zatrhovati; -isia, znalec latiny. 

Latitud-inář, z lt, volnomyslník, vol- 
nověree ; —inarismus , volnověrství ; 
— o, lt, isirokosť. 



Lato-mie, řc. , kamenný loni ; —mos, 
řc, lamač kamene; —na, v baj., bo- 
hyně noci a skrytosti, matka Apollo- 
na a Diany. 

Latr-ie, z řc, služba, bohoslužba, ctě- 
ní svatých ; —ina, lt. , záchod ; —o, 
lt, lotr, zákeřník, loupežník ; látro, 
veliký sáh zdéli 4 loket; —ocinium, 
lt, zákeřnictví, loupežnietví. 

Latun, mosazný plech. 

Latus, gen. lateris, lt., strana, bok ; 2. 
suma jedné strany v účtech ; ad la- 
tus, k boku, k pomoci; a latere, cle 
latere, se strany. 

Laud-a, it, chvalozpěv; —acismus, po- 
chvalkování ; —amentum, slib rukou 
dáním; — am us, lt, chválíme; —anum< 
uspavadlo, opojný nápoj; —ator, lt, 
ehvalič, chval ce ; —emium , vzdajné 
(ého), plat, jejž dostává vrchní ma- 
j etnik při odevzdání statku novému 
uživateli; — es, pl., chvály, chvalo- 
zpěvy ; —isté, chvalozpěvci ; —um, lt. , 
výrok rozsudího. 

Laur-a, jm. žen., útrpná ; —eatus, o- 
věnčený bobkovým n. vavřínovým 
věncem ; —entius, lt, jm. muž. (skr. 
Lorenz, Lenci, sprostě Roula), Vavři- 
nec, Vávra, vavřínem n. bobkem o- 
zdobený ; —etanská litanie , litanie, 
která prý do města Laureta (it. Lo- 
reto) s nebe spadla ; —ocerasus, střem- 
cha n. višně bobková, z jejíhož listí 
přepuzujou vodu bobkovišňovou (aqua 
laurocerasi) v lékařství užívanou; 
— us, lt, vavřín (pol. lavřín), bobek. 

Laus, lt, chvála; l. Deo 1 chv. bohu; 
laudes, pl., chvály, chvalozpěvy. 

Laut-e, lt., slavně; —na v. loutna. 

Lav-a, sopkovina , žhavá tekutina ze 
sopek vyvržená, ježto ztvrdnuvši co 
kámen k rozličným věcem i na dla- 
žbu se hodí; —andule v. lavendule; 
—atio, lt., mytí, umývání ; —atorium, 



Lavendule 



184 



Legitima 



umyvadlo ; —endule, spikanard, rstl. 
voiiná zahradní; -erna, v řím. baj. 
bohyně a ochrankyně zisku ; — etta v. 
lafeta ; —ina, sněžina, svalina, spou- 
sta sněhu , která s hory spadnuvši 
mnohdy celou dědinu zasype ; —iro- 
váti, smývali. tušovati výkres; 2. I, 
vetru se vyhýbati v plavbě; H& (la- 
ví), smývaná malba ; —ka, rus. (.j;íb- 
Kfl), krám kupecký ; — or, z fr, — oir 
(lavoar) umyvadlo; — ra, čestné jmé- 
no několika klášterův v Rusku , z 
nichž nejslavnější Pečerslcá l. v Ky- 
jevě, Trojická l. v Moskvě a l. Ale- 
ksandra Nevského v Petrohradě. 

Law (lá), ang-., zákon ; -yér (lajer), 
ang., právník, právní zástupce. 

Lax-amentum. lt., ulehčení, povolení ; 
—ance, pk, —antia, —ativa, prostřed- 
ky n. léky počistivé, otvěravé; —ir- 
ka, běhavka ; —ismus, ochablosf ve mra- 
vích; —itas, lt., ochablosf, po volnost. 

Lazar, hebr. jm. muž., v. Eleazar, zvi. 
připomíná se v nov. zák. v evang. 
Luk. 16, 20—31 žebrák plný vře- 
dů v, pročež L. = bídák, ubožák; 
— et, nemocnice, lečebnice; —isté, du- 
chovní řád založený r. 1634 k misi- 
onářství ; —oni, lazzaroni , luza (no- 
siči, žebráci) v Neapoli, jichž se tam 
počítá okolo 60.000. 

Lazo (laso), šp., smečka, lapač, provaz 
k chytání buvolův a divokých koní 
v již. Americe. 

Lazur, modrá n. blankytná barva; 2. 
modřec, blankytný kámen. 

Lazzo, ít., posuňky, hra posuňky. 

Láže v. ažio. 

Leader (líder), ang., vodič, vůdce ; 2. 
Z. , leading article (líding artykl), 
ang-., úvodní článek. 

Leander, jm. muž. 

Lecons (lesón), fr., úlohy ku cvičení. 

Leda, v řc. baj., krásná žena Spartské- 



ho krále Tyndarea, do níž se Jiipí- 
ter v podobě labutí zamiloval, když 
se koupala; byla matkou Kastora a 
Pcllu^e, Heleny a Klytemnestřy. 

Ledirovati, z lt., laedere, porušiti. 

Leg-a, it., v. liga; l. bassa, zlehčený 
kov mincovní ; —abile, it., spojeně ; 
—ace, lt., vyslanství ; — stvo ; 2. ná- 
městnictví v papežských zemích ; — cL- 
ční rada, vyslanecký rada; —alisaee, 
z lt., osvědčení n. stvrzení listiny ; 
—alisovati, osvědčiti n. stvrditi listi- 
nu; —alka, zákonnost; —aliter. lt., 
zákonně ; —ální, zákonní, právní ; —át, 
z lt. —atus, vyslanec; 2. odkaz v zá- 
větě ; —atus natus, rozený vyslanec 
(titul Pražských arcibiskupův) ; /. a 
latere, l. de latere, papežský vysla- 
nec první třídy ; —atar , odkazník, 
komu se něco odkázalo; —ato, it., 
vázaně, spojeně; —ator, lt. , odkazu- 
jící; —atur, lt, čte s-e; —atura, pří- 
sada kovův; —enda, pověsf o svatém 
n. o svaté; 2. nápis (na mincích); 
—endár, —endarium, —endarius, kni- 
ha pověstí o svatých ; —er (iežé), frv, 
lehký, lehkomyslný; povrchní, bez 
ceny ; — es, pk, lt., zákony. 

Leggier-e, —mentě, eon—ezza (ledž..), it., 
lehce, s lehkostí. 

Leg-ie, z lt., zástup n. pluk vojenský ; 
rád čestné l. r légion ďhonneur (ležjón 
donnér), řád ve Francouzsku k vy- 
znamenání zasloužilých osob; —io- 
nár, z lt. —ionarius, voják v legii 
sloužící; —irovati, odkázati komu ně- 
co; 2. drahým kovům dávati pří- 
sadu. 

Legis, nejjemnější perské hedbáví; 
—latio, lt., zákonodárství; —lator, lt., 
zákonodárce ; —latara , zákonodár- 
ství; zákonodárný sbor; — ta, zá- 
konník. 

Legitim-a (pars), lt., povinná čásí,po- 



Legitimace 



— 185 



Léto 



vinný díl (z dědictví) ; —ace, z lt., 
průkaz,; 2. vyhlášení dětí nemanžel- 
ských za řádné ; —učni list , průka- 
zný, list, prokázka; — e, lt., zákonně; 
—ismus, učení o zákonnosti; —ista, 
zákonovec, přívrženec zákonní vlá- 
dy; *-ita, zákonnost, řádnosť; *mi, 
z lt. — us, zákonní) řádný ; —a acqui- 
sitio, lt., řádné nabytí ; —a causa, řá- 
dná příčina; — « possessio, řádné dr- 
žení ; — um impedhnentum , zákonní 
překážka; —us heres, zákonní dědic: 
—ovati, z lt., prokázati něco; vyhlá- 
siti nemanželské dítě za řádné ; l. se, 
prokázati se čím. 

Legno (leňo), it. z lt. Ugnum, dřevo ; 
col legno, it., hřbetem smyčce. 

Lego-graf , zákonopisec ; —grafologie, 
návika o současném Čtení a psaní ; 
—logie, nauka o Čtení. 

Leg-ua, šp., míle španělská, něco přes 
f míle zeměpisné; —uan, druh je- 
štěrky ; —ulejus, pravomaz, břidil zá- 
konnický; —umin, luskovina, sýrovi- 
na; —umina, pl., luštiny, luskoviny; 
—uminosy, luštináté n. motýlokvěté 
rostliny. 

Lehnice, Lechnice, něm. Liegnitz, rn. 
ve Slezsku. 

Lechové, název Polákův. 

Leiokom, z řc, bramborový škrob. 

Leipzig, něm., v. Lipsko. 

Lek-ce, (z lt. leetio, čtení), vyučování, 
úloha, úkol k učení; —orice, sladké 
dřevo ; —tistcraie, hody bohťím stro- 
jené u st. Kímanův; — tor, lt., lecteur 
(lektér) , fr., Čitatel , předčitavatel ; 
vedlejší učitel ; —tura, z lt. , čtení, 
Čítání knih ; —tvar , shuštěná šťáva 
lékárnická. 

Lemm-a, řc, odbor, prozatím přijatý 
výrok ; — ing, dán., myš stěhovavá. 

Lemn-a, řc. , okřehek (vodní rstl.) ; 
—iskos, řc, poduštička na obrázek. 



Lenrár, rauna (poloopice) ; —ie, slavnosť 
st. Římanův k smíření nočních stra- 
šidel, — g nazvaných; 

Leňdemain (lánd'mén), fr., žejtřejší den, 
deu po svatběj 

Len-iěntia, pl. lt., ulehcovacía obměkčo- 
vací prostředky n. léky ; — itiv, ulehčo- 
vadlo ; *-itivní, ulehČovací ; —o, lt., svo- 
dník, svaděč; prodavač otrokův a o- 
trokyň; —ocinium, lt., smilství. 

Lens, gen. lentw, Čočka. 

Lent-ando, — i ante, váhavě; —iculaire 
(lántikylér), fr., čočkovitý nůž ran- 
hojičský ; — igo, čočková známka na 
těle ; —ikulámí, Čočkový, čočkovitý ; 
—ikulit, čoČkokam ; —itis, zánět čo- 
čky ; —o, zvolna, pohodlně; l. assai, 
l. di molto, velmi volně. 

Leo, lt., lev ; —nard, Linhart, z něm. 
—nhard, jm. muž., udatný jako lev; 
societas —nina, jednota lví, t. kde jen 
několik osob užívá všech prospěchův; 
—ntiasis, lví líce (opuchlina ve tváři) ; 
—ntodon, smetanka, pampališka (rstl.) ; 
—pard, levhard, šelma tigru podobná 
v Africe ; —pold, něm. jm. muž., u- 
datný ý —poldina, jm. žen., udatná. 

Lep-ero, šp., nosič, žebrák (v Mexiku); 
—idoptera, šupinokřídlí (hmyzi), mo- 
týli; —idosis , šupinatá vyraženina; 
—ra, —rosis, řc, chrásta, svrab ; —ro- 
sorium, nemocnice na svrabivé ; — sis, 
řc, přijatý výrok ; 2. nával nemoci ; 
—tolog , titěrkář ; —totvichie , tenko- 
vlasosť. 

Lesbická láska, nepřirozená láska mezi 
ženskými. 

Lesche, řc, hovorna, beseda, porada. 

Les, it. Alessio, m. v Albánii. 

Letharg-ický, ospalý; —ie, spavice, u- 
smrcující ospalost'. 

Lethe, řc, zapomenutí ;• 2. v řc haj., 
řeka zapomenutí v podsvětí. 

Léto v. Latona, 



Lettera 



— 186 — 



Libeccio 



lettera, it., lettre (letr'), fr., z lt. lil- 
terae* list, psaní, písmo; lettera di 
cambio, it., směnka; lettre de cachet 
(leťr de kaše), fr., mocný list krá- 
lovský (ve Francouzích). 

Leucit, bílý granát. 

Leudum, lt, jistota, peníze na jistotu 
položené. 

Leuko-lith v. leueit ; — ma , bělmo ; 
— morie, samotářská těžkomyslnosť; 
—pathie, blednice; —i'hodon, bílá rů- 
že ; —rrhea, bílý tok, bělotok. 

Lev-a, tur., peníz zlatý; — ade (levád), 
fr., postavení-se koně na přední no- 
hy v jízdárně; —ana, v řím. baj., 
bohyně, ochraňující děti novorozené, 
když je otec byl pozdvihl; —andule 
v. la vendule; —ans, dítě po křtu po- 
zdvihující. 

Levant-e, it., východní země, východo- 
zemí, zvi. asijské Turecko; —ický, 
—inský, východozemský ; — in, poto- 
mek Evropana v Egyptě bydlícího ; 
2. látka východozemská; —inky, —i- 
sky, Španělské lodí ke plavbě do vý- 
chodních zemí určené. 

Lev-ator, lt., zvedač, zdvihač, pozdvi- 
hovač ; —atorium, zvedadlo , zdviha- 
dlo ; —ee (leví), ung., — er (levé), fr., 
vstání s postele; 2. ranní návštěva 
n. slyšená u mocnářův ; — i, heb. jm. 
muž., oddaný, věrný; —iathan, heb., 
ryboještěr, vodní potvora (v knize 
Job, kap. 40 a 41); —ir, lt, svakr; 
—irovati, vzíti směneční osvědčení ; 
— is, lt, lehký; — it, syn z israel. po- 
kolení Levi , židovský kněz ; — iter, 
lt., lehce; —iticus t. Uber, třetí kni- 
ha Mojžíšova, která jedná nejvíce o 
řádu levitském t. kněžském; —itona- 
rium, mnišská kutna bez rukávův; 
—koje, blednivka, bledule (rstl.) ; —oč, 
něm. Leutschau, m. v Uhřích; —rier 
(levrjé), fr., chrt. 



Lex, g. legis, lt, předpis, zákon, naří- 
zení ; l. abrogata, zákon zrušený ; l. 
tt regio, mrav a kraj ; l. forensis, o- 
becní řád; l. fundamentalis, základní 
zákon; l. inertiae, z. lenivosti, z. se- 
trvačnosti ; l. moralis, z. mravní ; l. 
municipalis, právo městské; l. natu- 
ra-e, zákon přírody, z. přirozený ; l. 
obsoleta, z. zastaralý; l. positivu, z. 
libovolný ; L prohibitiva , z. zapově- 
dací ; L sumtuaria, z. o přepychu; 
l. vestiaria, z. oděvní. 

Lexik-álie, z řc, věci slovnieké ; — ál- 
ní, slovníčky ; —ograf, slovníkopisec, 
slovnikář; —ografický , slovníkopise- 
cký ; —ografie, slovníkopisectví ; —o- 
log, slovníko znalec ; —ologie, nauka o 
slovnících ; —on, řc, slovník. 

Lex-ipyreta, pl. , prostředky n. léky 
proti zimnici; — w, klesnutí. 

Leydenská láhev, sešilo vací 1. (v silo- 
zpytu), [karty. 

L'hombre (lonbr) , fr. , spůsob hry v 

Lhota (lhůta), osada na Čas od platův 
osvobozená, a odtudjmeno rozličných 
vesnic v Cechách. 

Li, čínská míra zeměměrská asi £ míle. 

Lia , starší dcera Labanova , kterou 
tento lstivým spůsobem dal Jakubo- 
vi za manželku místo mladší Ráchel. 

Lián, cizopasná rostlina otáčivá v te- 
plých krajích. 

Liard (liár), fr., starý francouzský pe- 
níz početní. 

Liasse, fr., řada navlečených cedulí. 

Lib amen tum, lt., pamlsek, lahůdka. 

Liban, —on, pohoří v Malé Asii , na 
němž roste cedr; —omantie, věštění 
n. hádání z kouře kadidlového ; —o- 
tis, rosmarina (rstl.). 

Libatio, lt, rozlévá, u st. Římanův při 
hodech oběť bohům rozlitím trochu 
vína. [v jíž. Itálii. 

Libeccio (libečo), it, jihozápadní vítr 



Libella 



— 187 — 



Lifruňk 



Libell-a, lt., sídlo vodní, vážka (hmyz) ; 
—ista, hanopisec , Lanopisník ; —ula 
v. libella ; —us, lt, knížečka, spisek ; 
—i oblatio, lt., podání žaloby. 

Liber, lt., kniha; 2. v řím. baj., bůh 
osad, pak příjmí Bakchovo, osvobo- 
ditel ; —a nos a málo, lt., zbav (vy- 
svoboď) nás (od) zlého ; — ál, z lt. 
— alis, člověk svobodomyslný ; — . álie, 
slavnost ke cti Bakchově v si. Římě 
dne 17. března; —alis, lt., svobodný ; 
2. dobročinný, štědrý; artes —ales, 
lt., svobodná umění ; artium —alium 
magister, lt, mistr svobodných umě- 
ní ; —alismus, svobodomyslnost, svo- 
bodomyslnictví ; —alisovati, svobodo- 
myslným učiniti ; —alista, svobodo- 
myslník ; —alitas, lt. , svobodomysl- 
nost ; —atio, lt., osvobození; —ator, 
lt., —tador, šp. , osvoboditel; —ec, 
něm. Reichenberg, m. v Cechách ; —ta, 
lt, knihovna ; 2. Z., území svobo- 
dných černochů v Africe ; — tas, lt., 
— té, fr., svoboda; —té et egalité, fr., 
svoboda a rovnost (heslo francouzské 
republiky, k němuž se přidalo r. 1848 
ještě fraternitě', bratrství) ; —tin (li- 
bertén), fr., hejsek , fuČík ; —tinus, 
—tus, lt, propuštěnec, otrok na slo- 
bodu propuštěný; —um veto, lt., svo- 
bodná zápověď, právo k svobodnému 
odepření (jako někdy v Polště, kde 
kterýkoli poslanec mohl říci niepo- 
zwalam = nepovoluju, a tím celé je- 
dnání sněmu zvrhl). 

Libet, lt., líbí se. 

Libi-dinista, z lt. , rozkošník; —tina, 
lt, bohyně n. opatrovnice mrtvých; 
ad —tum, ad —to, lt, dle libosti. 

Liboraz, něm. Liéberose, m. v Prusku. 

Libr-a, z lt, váha 32 lotu ; l. argenti, 
lt, st. římský početní peníz, 100 de- 
nárův ; —atio, kolísání ; —etto, it., kní- 
žečka, zvi. text ke zpěvohře. 



Libuše, nejmladší dcera Kroková, vě- 
hlasná krásou i rozumem , panovala 
po smrti otcové nad Cechy, až za 
příčinou soudu mezi dvěma bratry 
vzešlého, vlády se odřekla a za Pře- 
mysla oráče se provdala, s nímž pak 
společně na Vyšehradě vládla, Prahu 
založila a její slávu prorokovala. 

Libušin soud, nejstarší památka čes. 
písemnictví a básnictví, kde se vy- 
pravuje o svádě Chrudoše a Šťahla- 
va bratří Klenovicův, ježto Libuše na 
Vyšehrad povolala a tu mezi nimi 
ve sněme rozsoudila, načež nespoko- 
jený lítý Chrudoš Libuši řečí poha- 
nil, takže ona uražená vlády se vzda- 
la a Přemysla za knížete a manžela 
svého povolala, aby vládl po železu. 

Licen-ce, z lt. —tia , povolení , dovo- 
lení, svoboda; 2. list zmocňující; 3. 
nevázanost ; —tia docendi , právo k 
vyučování (na vysokých školách) ; 
l. poética, zvůle básnická; cum l. su- 
joeriorum, s povolením vrchnosti ; —ti- 
at, z lt., připuštěný k dosažení ho- 
dnosti doktorské. 

Licit-ace, z lt., dražba, veřejný prodej 
tomu, kdo dá více; —ační, dražební; 
—ando, veřejnou dražbou ; — ant, dra- 
žebník , kupec při dražbě ; —ovati, 
prodávati dražbou ; kupovati dražbou. 

Lictor, lt, soudní sluha, biřic, dráb. 

Lidlohn, něm., mzda. 

Lieferant v. lifrant 

Lieue (lié), fr., francouzská míle asi 
| míle zeměpisné. 

Lieutenant (ljétnán), fr., obyčejně lajt- 
nant, náměstek, zvláště poručík, dů- 
stojník nižší setníka; L. du roi (lj. 
dy roa), králův náměstek. 

Lifat, tur., zemská obrana. 

Lifr-ant, z fr.-lt. , dodavatel vojenských 
zásob ; —ovati, dodávati voj. zásob ; 
odváděti něco; — uňk, dodávka. 



Liga 



— 188 — 



Linie 



Liga. šp. , jednota, spolek knížat n. 
státuv; svatá Z., jméno více spolkův 
některých státuv s papežem, jako v 
1. 150S, 1510, též svatá l., spolek ka- 
tolický r. 157G ve Francii proti Hu- 
genottůni ; svatá n. katolická liga v 
Německu r. 1538 zřízená a r. 1610 
obnovená proti německým protestan- 
tům ; polská l. i. 1848—1851 v Po- 
znaňsku ke zvelebení národnosti 
Polské. 

Lig-ade, fr., odražení meče odpůrco- 
va ; —amentum, lt., svaz (v těle); 
—atio, lt., obvazek hojičský ; —ato, 
it. v. legato ; —atura, spojení, oblou- 
ček spojovací (v buď.) ; 2. obvazek 
hojičský ; podvázání žíly atd. ; —ista, 
clen ligy n. jednoty. 

Ligne (liň), fr. z lt. linea, Čára ; en 
ligne (án liň), fr., řadou. 

Lign-it , dřevek (hnědé uhlí) ; —urn, 
lt., dřevo. 

Ligoriáni v. liguriáni. 

Ligue, fr., v. liga. 

Liguriáni, Liguoriáni , Liguristé , řád 
mnišský podobný jesuitskému, založ. 
r. 1732 a potvrzený 1749. 

Ligustrum, lt., ptačí zob. 

Lichen, lt., lišejník (mech) ; l. islamli- 
cus, lis. islandský, plicník; —in, škro- 
. bovina z lišejníkův. 

Likér, z fr. liqueur, kořeněná a přehá- 
něná pálenka, lihovina; —nik, proda- 
vač likérův n. lihovin. 

Likvid-ace , —ator , —ovati , atd. v. 
liqu . . 

Lil-acin, hořčina Šeříková, hořká lát- 
ka z listí a poupat šeříkových : —ák, 
(Lila. Lilia, Lilas), šeřík, vlaský n. 
španělský n. turecký bez ; —iaceae, 
liliovité rostliny; —ie, z lt. —mm, 
rostlina s velikým bílým květem ; 
—iput, báječná země, v níž žijou —i- 
putové, trpaslíci. 



Lilia v. lilák. 

Lim-a, lt., pilník; —akografie, popis sli- 
mákův ; —akologiě, slimákozpyt ; —an, 
z řc, rozlev, rozliv, pobřežní jezero ; 
—atura, lt., piliny, opilky ; — ax, lt. 
z řc, slimák, plž. 

Limbus, lt., kraj, lem. lemování na Ša- 
tech ; l. infantům, předpeklí dětí ne- 
křtěných; l. patrium, př. otcův. 

Limen, řc. , přístav; —arch, dozorce 
přístavu ; —ereutika, nauka plavební. 

Limier (limjá), fr., slídník (pes). 

Limit-ace, z lt., vyhranění, určení me- 
zí n. hranic ; obmezení úvěru ; —ati- 
vni, vyhráno vaď, určovací; —o, it., 
meze úvěrku ; —ovati, z lt., obmeziti. 

Limn-ady, jezerní nymfy ; —e , z řc, 
jezero, rybník. 

Limon, —ie, z it., malý bledý citron s 
tenkou korou ; —áda, nápoj z citró- 
nové šťávy, vody a cukru ; —in, —o- 
vina, hořká látka v citrónových já- 
drech ; —it, železná ruda luční. 

Lim-os, řc, hlad; —osuš, lt., bahnitý; 
—otherapie, léčení hladem. 

Lina-mentum, lt. , třepení, cupanina, 
cupovanina; —ria, lt., květel (rstl.). 

Lindě Samuel Bohumil, * 1771 v To- 
runi, znamenitý slovníkopisec polský, 
f 8. srpna 1847 ve Varšavě. 

Lin^ea, lt., čára; 2. pokolení příbuzen- 
ské; a linea, s počátku řádky ; —e- 
ál, pravítko (dle něhož se dělají čá- 
ry) ; —eálni, počarný; —eamenta* ta- 
hy, náčrtky ; —eámí, Čárovitý ; —ec, 
něm. Linz, hlavní město v Horních 
Kakousích, kdež žije mnoho Čechův. 

Lingot (lěhgo), fr., žerď kovová. 

Lingu-a, lt. , jazyk ; —ales , jazýžné 
hlásky : —ický, jazykový ; —ista. ja- 
zykoznalec, jazykozpytec , znatel n. 
zpytovatel jazyků v ; —istický, jazyko- 
znalský ; —istika, jazykoznalství. 

Linie, z lt. linea, čára; 2. (ve voj.) 



Linieninfanterie 



189 



Lithojrrafie 



řada; 3. čárka, 12tý díl palce; 4. 
pokolení příbuzenské. 

Liiiien-infanterie, řadová pěchota ; —pas- 
sirscheín, list průchodní ; —schiff, řa- 
dová loď vojenská se 70 — 130 děly; 
—systém, souČaří, liniová soustava, v 
niž se píšou hudební noty ; —tnqipen, 
vojsko řadové. 

Linimentum, lt., masf; Unirovati, lino- 
vati, dělati cáry. 

Lion (lioii), fr., lev; 2. švihák, ■módní 
hejsek ; lionne, fr., lvice ; 2. okázalá 
ženština. 

Lípa Slovanská, spolek založený roku 
1848 v Praze k podporování vzáje- 
mnosti Slovanské, zavřen jest policií 
roku 1850. 

Lipník, něm. Leipnik, m. na Moravě. 

Lipoma, ručník (vřídek). 

Lipsana, re, svaté ostatky. 

Lipsko, něm. Leipzig, m. v Sasku, střed 
německého knihkupectví, známé tří- 
denní bitvou proti Napoleonovi dne 
16., 18. a 19. října 1813. 

Lipyrie, lipopyrie, vnitřní horucka. 

Liqu-atio, lt., roztavení, roztok ; —et, lt., 
je patrno, vysvítá; — eur fr., v. likér. 

Liquid-a , lt. , tekutá hláska ; —ace, 
z lt., účtování, prokazování, prokáz- 
ka; —ambra, tekutá ambra; rr/ajd, 
věřitel, jenž své pohledávky proka- 
zuje ; — at, dlužník, na něhož se ža- 
luje z pohledávek ; —atio, lt., v., li- 
quidace; —ator, prokazovatt-1; úcty 
prokazující ; —itas, lt., tekutosť; prá-,- 
kaznosť, prokázauosf poetův; —ovatt, 
prokázati, prokazovati něco (škody, 
pohledávky), vyšetřovati pokladnici ; 
— us, lt., tekutý ; 2. prokázaný, Čistý; 
jistý, upravený n. př. dluh. 

Liguor, lt., tekutina, kapalina. 

Lira, it., peníz, as 35 — 40 kr. r. m. 
(lira — 100 centesimů). 



Liriodendron, z řc, lilijovník, strom v 
Americe. 

Lis, gen. Utiš, pře, rozepře ; l. pendens, 
l. sub judice, pře zašlá, p. podaná a 
nerozhodnutá ; Utiš contestatio, sepře- 
ní-se stran; Utiš consortes, soupeřové ; 
— iere (lisiér), fr., okrajek, krajná. 

Lista, list, seznam. 

Lit de justice (liď žistýs), fr., veřej- 
ný slavný soud. 

Litanie, z řc, prosba, prosebná mo- 
dlitba ; 2. žalostivé a nudné vypravo- 
vání, nářek. 

Litava, něm. Leitha, ř. v Eakousích. 

Liter- a, lt., písmeno ; l. seripta manet, 
napsané písmo trvá n. zůstává ; — ae, 
lt., písma, spisy; l. regales, lišt krá- 
lovský; l. monitoriales , list napomi- 
nací ; l. pacificae, 1. smírný ; —alis, 
lt., písemní; —alismus, písmenkářství; 
—drní, písemnický, písemní; /. histo- 
rie, dějepis písemnictví ; — dt, —ator, 
spisovatel ; —atura, písemnictví, kni- 
žnictví; úhrn všech knih; —ovati, 
označiti písmem. 

Litevka, krátký kabát až po kolena 
nebo do polou stehen, s jednou řa- 
dou nebo dvěma řadama knoflíkův. 

Lith-anthrax , z řc. , kamenné uhlí ; 
—iasis, kámen (nemoc) ; —ium, japík. 

Litho-biblion v. lithofyllon; —bolie, .ka- 
menování ; —dendron, kamodrv, ska- 
meiičlé dřevo; — fag, kamenožrout; 
—fagie, kamenožerství ; —fan, kame- 
nosten ; —fanie, prosvítavý obraz v 
kameně; —fyllon, kamenolist, skame- 
nelý list; — fy ty , kamenobýlí, kora- 
liny, skamenělé rostliny; —glyf, ka- 
menořezec; 2. L, —glyfit, obraz z ka- 
mene ; —glyfika , kamenořezectví ; 
—graf, kamenopisec, k.-ryjec, k.-ti- 
skař ; —grafický, kamen opisný ; —gra- 
fe, kamenopis, k. ryjectví, k. tisk (vy- 
nález Senefeldera v Mnichově 1799) ; 



Lithografika 



— 190 



Locataire 



—grafika, umění kamenopisné n. ka- 
menoryjecké ; —grafovati, na kame- 
ně psáti n. rýti; —chromte, barvotisk 
na kameně; —labon, kamenojem (ho- 
jičský nástroj) ; —latine, ctění kame- 
nův, balvanoslužba ; —log, kameno- 
znalec ; —logie , kamenoznalství, k.- 
věda, nauka o kamenech; —mantie, 
kamenoprava, kamenověštba , hádání 
z kamenův; —morfy, útvary kamen- 
né ; —pédion , skamenělý plod ; —s, 
řc, kámen; —stea, skamenélé kosti; 
—tom, kamenořez (nástroj) ; —tomie, 
kamenořez, řezání n. výřez kamene 
(u kojičuv) ; —triptika, kamenopudné 
prostředky; —tritor, kamenovrt (ná- 
stroj); —xylon, kamenodrv, skame- 
nělé dřevo; —zoon, kamenožilec 

Lithur-gie, kameni ctví ; —ie t močení 
kainínkův. 

Lit-igatio, lt., spor, právní pře; —is 
v. lis. 

Lito-měřice, něm. Leitmeritz , krajské 
m. v Cechách na Labi ; —myši, něm. 
Leitomischl, m. v Cechách; —role, z 
lt., pobřeží mořské, pomoří (zvi. tak 
slově krajina kolem města Trsti). 

Litre (litr') , fr. , základní míra fran- 
couzská; dekalitr, míra desíti litrův; 
hektolitr, 100 litrův; kilolitr, 1000 li- 
trův; myrialitr, 10.000 litrův. 

Littera, lt., v. litera. 

Liturg, řc, předzpěvač ; —ický, boho- 
služebný ; —ie , bohoslužba, řád cír- 
kevní, kostelní , obřadnictví ; —ika, 
nauka o církevních obřadech n. o 
bohoslužbě, obřadověda ; —ikon, lt., 
bohoslužební kniha sv. Basilie, Chry- 
sostoma a sv. Řehoře Vel. 

Lituus, lt., zakřivená berla římských 
augurův ; zakř. berla biskupská. 

Litv-a, něm. Lithauen , země někdy 
spojená s Polskem, kdež žijou —ané, 
jichž jazyk (Litevský jazyk) je slo- 



vanskému nejpříbuznější; —inov, něm. 
Leitensdorf, m. v Čechách. 

Liv-a, tur., kraj některé tur. země; 
miriliva, přednosta tur. kraje ; —eraj 
v. livrej ; —ery, ang,, volicí sbor mě- 
šťanův ; —et (livé), fr., poslední hráč 
na biljáru; —idus, zamodralý, sina- 
vý, ssinalý, moroutný ; —onsko, —ony, 
něm. Liefland, země na pomoří Bal- 
tickém v Rusku ; —or, lt., modřina, 
ssinalosf. 

Livre (lívr), fr. z lt. liber, kniha; 2. 
1. z lt. libra, co peníz obyčejně livre 
sterling, libra sterlinku, v Anglicku, 
asi 10 zl. 50 kr. rak. měny. 

Livrej, z fr. livrée, služebníčky oděv, 
si. šat. 

Llama v. lama. 

Llaneros, pastýři v amerických plani- 
nách žijící. 

Llano (ljano), šp. (z lt. planus = ro- 
vný), nesmírná planina bez stromův 
v již. Americe. 

Lloyd (leud), námořnický pojišťovací 
ústav v Londýně též od r. 1833 po- 
dobný ústav v Trsti (L. austriaca, 
L. rakouský), od r. 1858 v Breme- 
nách (Severo-německý L.) ; od roku 
1849 jméno něm. novin ve Vídni, nyní 
v Pešti, které podávají zvláště dobré 
zprávy o obchodu. 

Loa, šp. (z lt. laus — chvála), přede- 
hra, předehří. 

Loafer (lófer), ang. (z něm. Lavfer = 
běhoun), pobuda, poběhlík, blátošlap. 

Lobkovici, někdy panský nyní knížecí 
rod v Cechách. 

Lobus, lt., lalok. 

Loc-a, pl., lt., místa; —alis v. lokál; 
—anda, it., nájemný pokoj ; 2. hosti- 
nec, šenkovna ; —andiera , it. , šen- 
kýřka, hospodská ; —atio, lt., nájem, 
pronájem ; nájemní smlouva; —ator, 
—atarius, lt., —ataire (lokatér) , fr., 



Locirovati 



191 — 



LoDgirostres 



nájemník, nájemce, pronájemce ; — t- 
rovati , umístiti ; —o sigilli (L. S.), 
lt., místo pečeti ; hoc —o , na tomto 
místě ; —ofocos, přívrženci pokroku v 
v sev. Americkém soustátí ; —ulamen- 
tum, lt. , přihrádka ; —umtenens, lt., 
místo držící, náměstník ; —us, lt., mí- 
sto ; l. fixtis, stálé bydliště ; l. judicii, 
soudní místo ; —utio, lt., mluvení, ho- 
vor ; —utorium, lt., hovorna. 

Lodomerien , Vladimírsko , země slo- 
vanská. 

Loďstvo, něm. Flotte, jistý počet lodí 
vojenských, těžkými děly opatřených 
k dobývání nepřátelských měst. 

Lof, obilná míra v Livonech; 2. váha 
100 liber; —ioidei, pažeploutvé ry- 
by; —obranchii, chvostožabré ryby; 
— ne, v nor. baj. bohyně manželství; 
—yropoda, chvostonozí (raci). 

Log, plavboměr, běhoměr (na lodích). 

Loga-édické verše, v nichž rozměr da- 
ktylický přechází v trochéický (— ^, ^ 
— *- ' — w); —rithmický, poměroČe- 
tný ; —rithmika, nauka o poměročtech ; 
—rithmus, poměročet (v počtářství). 

Loge (lóž), fr., obyč. loze, oddělený 
pokojíček v divadlech a j.; 2. oby- 
dlí vrátného, vrátnice ; —ment (lož- 
ní án) , příbytek, domáenosf; 2. o- 
hrazení. 

Loggia (lodža), it., krytá chodba, loubí. 

Log-ický, rozumovědný, umnický, dů- 
sledný ; —ik, rozumovědec , umník ; 
— í ka, umnice, umověda, rozumověda ; 
—ismus, úsudek rozumu; —ista, po- 
měročtec ; —istika, poměrocetnice. 

Logo-dédalie, slovíČkářství; —fet v. lo- 
gothet; —graf, z řc, pisatel pověstí; 
—grqfie, popsání pověstí ; —grif, slo- 
vní n. slabiční n. literní hádanka ; 
—latrie, slovoslužba, klanění-se slovu ; 
-Jogie, nauka o Slovu dle Nového 
Zákona ; —machie, hádka, spor slovy : 



slovotepství; -machos, řc. , spůrce, 
slovotepec, slovíčkář ; —meter, pomé- 
roměr ; —metrie , alovoměrství ; — s, 
řc, slovo ; —sofie, slovověda ; —thet, 
písař; pisec ; kancléř v řeckých kra- 
jinách ; veliký L, zvláštní titul úře- 
dní ve Valašsku ; —typie, slovotisk. 

Loch-ie, z řc, Čištění po porodu; — o- 
dochion, řc, porodnice. 

Loi (loa), fr., z lt. lex, zákon. 

Loimo-grafie, moropis, popis nákazy ; 
—logie, morověda, nauka o moru a 
nákaze; —pyra, horučka n. zimnice 
morová. 

Lojální v. loyální. 

Lok, ar., lek tvař prsní; —aj, fr. la- 
guais, šp. lacayo , něm. Lakai, slou- 
žící , služebník ; —ál, —ativ, z lt., 
pád n. sklon slov, ukazující „kde" 
se co děje n. nalézá ; —álie , místní 
správa duchovní; menší fara; —ali- 
sovati,místním učiniti ; —alista, samo- 
statný duchovní správce , nemající 
kaplana; Sní, místní; —e, v nor. 
baj., zlý bůh, zloboh ; —et, něm. El- 
bogen, m. v Cechách ; —omotiv, paro- 
voz, samovoz; —umtenent v. locum- 
tenens. 

Lolium, jilek, opilka, mámilka, pomi- 
nulka (rst. v obilí). 

Lollhardové, jméno jistých nábožen- 
ských jednot od 14. století. 

Lombard (lohbár), fr r , půjčovna , zá- 
půjčna; —ie, krajina v sev. Itálii. 

Lombr v. lTiombre. 

Londýn, něm. London, hlavní město v 
království Anglickém na řece Temži, 
má asi 2,600.000 obyvatelův. 

Long-animitas,lt., vytrvalosť ; —e (lónž) 
fr., oprať, otěž, řemen oh lávkový; 
—icornia, lt., dlouhonozí brouci, rohá- 
či; —imanus, lt., dlouhoruký, dlouho- 
ručec; —imetrie , délkoměrství; —i- 
pennes, dlouh okřídlí ptáci ; —irostres, 



Longitudinálhí 



192 



Lucifer 



dlouhozobci ; —itudinálni , obdélný, 
podélný ; —itudo, lt., délka ; —obar- 
dcvé (lt. *= dlouhobradci), staroněme- 
cký divoký národ, jenž ze severu 
vpadl do Itálie a zde se usadiv dal 
jí jméno Lombardie. 

Lonicera, lt., zemolez , zimolez , kozí 
list (keř). 

Loon (lún), ang., vodní krocan (vodní 
pták v sever. Americe). [Čí. 

Lootse, Lootsmann, něm., lodní průvod- 

Loph . . v. Lof . . 

Loquacitas, lt., štěbetavosť, žvatlavosť. 

Lord, ang. (a když se k němu mluví: 
mylord), milostivý pán (titul vyšší 
šlechty v Anglicku) ; l.-lieutenanl, ti- 
tul náměstníka v Irsku; l.-mayor (1.- 
■mér), pan správce t. j. purkmistr v 
angl. městech ; —skip (. . . šip), lord- 
ství (titul). 

Lor-enc , z lt. , v. Laurentius ; — elo, 
poutnické mi v Itálii ; —ette, fr., zá- 
letnice. 

lorgn-ette (lomět), fr., kukátko diva- 
delní, názorka ; —eur (lorňér), fr.,po- 
kukovač, eihák. 

Lori, jm. žen., skrác. z Eleonoře; —ca, 
lt., brnění, pancíř; loro , it. , oni; 
Conto loro, váš účet. 

Los, hřeb n. žřeb (také nyní knlieka 
atd.) ; jenž se metal, by se poznalo, 
které straně přísluší právo ; 2. list 
loterní číslovaný, jímž se může vy- 
hráti nějaký počet peněz : —ováni. 
metání losúv n. př. brancův vojen- 
ských ; —ovati, losy metati. 

Loter-ie, hra , v níž se sází na jistá 
čísla nějaký počet peněz ; —ista, kdo 
hraje v loterii. 

Lothar, něm. jm. muž., Bojeslav, Sla- 
voboj. . [roli na. 

Lotinka, z fr. Charhtte (šarlot) v. Ka- 

Lotio, lt., obmyvka. 

Lotr, z lt. latro, loupežník, zločinec. 



Lotrinky, země někdy mezi Německou 
říší a Francouzskem. 

Lotto, it., v. loterie. 

Lotura, lt., obmyvadlo. 

Lotyši n. Lotyšané, lid příbuzný s Li- 
tvany ve Vitebsku, Livonsku i Ku- 
ronsku. 

Louis (luí), fr., v. Ludvík; L.-blanc, 
bílý Ludvík, stříbrný peníz Franc, 
krále Ludvíka XIII. ; Louňďor (lui- 
dór), skrác. Lďr = zlatý Ludvík, zla- 
tý peníz francouzský asi 8 zl. r. m. ; 
Louise (Luis), fr., jm. žen., Ludovika. 

Loup (lup), fr. ; z lt. lupus. vlk; —e 
v. lupa.. 

Louvre (lúvr), fr., starý palác králov- 
ský v Paříži. 

Lov, dán. (ang. law), zákon. 

Lovčen, hora na Oernohoří. 

Love, Lowe, něm., lev. 

Loxo-dromie, čára šikoběžná (plavby 
lodní); —kosmos, oběhostroj , oběho- 
hled (stroj k představení oběhu ze- 
mě kolem slunce). 

Loyalista, věrnomyslník. 

Loyáln-í, z fr. loyal, a to z lt. legalis 
= zákonní, pravý, řádný, věrnomy- 
slný, věrný panovníku ; —osf, loyali- 
ta, z fr. loyauté (loaoté), věrnomysl- 
nosf, věrnost' panovníku. 

Loyolita, Jesuita (dle zakladatele řádu 
Ignáce z Loyoly). 

Ložin, L^ossin, ostrov u Charvatska. 

Lubek, něm. LiibelJc , jinak Bukovec, 
m. při moři Baltickém někdy slovan- 
ské nyní německé. 

Lublaň n. Lublana, něm. Laibach m. 
v Krajinsku. 

Lubno, něm. Leoben, m. ve Stýrsku. 

Lucerna, lt., svítilna, 2. vojtěška, jete- 
lovitá rostlina. [rodá. 

Lucia, lt., jm. žen., osvětlená, světlo- 

Luci-ditas, lt. , světlost, prohlednosf; 
—dus, lt., světlý ; —fer, lt., světlonoš 



Lucifugi 



— 193 — 



Lunarius 



(jm. dennice); též jm. knížete ďá- 
blův, zpotvoř. luciper ; — fugi, lt., kte- 
ří se štítí světla ; —meter, světloměr ; 
—na, světlonoška, objevitelka, pomo- 
cnice (příjmí bohyně Diany); — wí, 
— an, lt. jm. muž., osvětlený, osvícený. 

Lucko, za starodávna krajina v Cechách 
při řece Ohři, kdež nyní kraj Zate- 
cký a čásť Litoměřického, kdež by- 
dleli Lučané. 

Lucr-ativus , lt. , zištný , prospěšný ; 
—etia, lt. jin. žen., ziskonosná ; jm. 
manželky Kimana Tarquiuia Collati- 
na, která sama se probodla, když ji 
byl syn krále Tarquinia Superba po- 
skvrnil; —um, lt., zisk, prospěch; l. 
cessans, ušlý zisk, ztráta zisku ; —i 
bonus odor, lt., vůně zisku jest do- 
brá, t. j. každý zisk jest mil; . — i 
causa, ze zisku, za příčinou zisku. 

Luctuosus, lt., žalostný. 

Lucu-bratio, lt., noční svícení a pře- 
mýšlení, noční práce; — lentia, lt.. ja- 
snosf, zřetelnosť; —llusLicinius, r. 75 
před Kr., římský kousal, r. 70 — 68 
šťastný vůdce v Asii proti Mithri la- 
tovi ; jemu ke cti založeny v Kyzi- 
ku zvi. hry Lukulleia, a vůbec pro- 
slul svým rozkošnickým životem. 

Luddité, strojeborci, rušitelé strojův v 
Anglicku, pojmenováni dle svého pr- 
vního náčelníka Ludd. 

Luděk, (Ludvík), vůdce něm. vojska v 
Cechách, zabit jest od Záboje, jak vy- 
pravuje Kralodvorský rukopis. 

Ludmila, sv., manželka čes. knížete 
Bořivoje, s ním zároveň pokřtěna a 
po jeho smrti z návodu Drahomíry 
prý asi r. 927 na Tetíně zardoušena. 

Ludolf, st.-něm. jm. muž., slavochtivý, 
Slavomil. 

Ludvík, st. něm. jm. muž., lt. Ludo- 
vicus , fr. Louis, slavný bojovník; 
(Ludvika. Ludovika. Lujsa, slavná bo- 
Rank : Slovník novinářský. 



jovnice) ; zvi. tak slulo mnoho králův 
Francouzských ; L. XIV., král Franc, 
* 1638, panoval z prvu pod poru- 
čenstvím, od r. 1661 pak samostatně, 
proslul svými Častými válkami i če- 
tnými milůstkami, f 1715. L. XVI., 
kr. Franc, * 1754, nastoupil vládu r. 
1774, která se mu však nešfastně 
skončila, neboť ve veliké revoluci 
(1789). nemoha se k žádné ráznosti 
odhodlati, pokusil se o útěk, zadržen 
však, uvězněn , od národního kon- 
ventu odsouzena, dne 21. ledna HWó 
guilotinon odpraven. 

Luěs. lt., nákaza; l. pecorum, pád do- 
bytka ; l. venerea, příjice, francoua- 
ská nemoc 

Luf, luv. přívětmi strana na lodi. 

Luft, něm., pověíří, vzduch ; —ballon, 
povětrní míč. [skn. 

Lugdun, nem. Leyden, m. v Nizo/.em- 

Lugge % ang., prudce plovoucí loď s * 
nnb 3 stěžni. 

Lukáš, Lukas, jm. muž., svítící, sla- 
vný ; jeden ze čtyř evangelistův. 

Lukr-ativní, z lt., zištný, prospěšný ; 
— écie v. Lucretia. [mor. 

Luraachello (— kello), it., mušlový mra- 

LumbagD, lt., bolesť v bedrách, bedrní 
bol, úsad. 

Lumbricus, lt., dešťovka. 

Lum-en, lt., světlo ; znamenitá hlava ; 
l. tnundi, světlo světa, osvěcovatel svě- 
ta; — íe, malý sladký citron podobný 
pomoranči ; —inosus, jasný, světlý. 

Lumír, pěvec český v dávnověkosti, o 
němž se praví v Kralodvorském ru- 
kopise , že slovy a pěním pohýbal 
Vyšehrad i vše vlasti. 

Liiminel, něm., maňas, hulvát. 

Lump, —dk, darebák, ničemník. 

Luna, lt.. měsíc ; bohyně měsíce ; — m, 
měsíční ; —rtům, lunostroj, stroj před- 
stavující poliybováuí měsíce; —riux, 
13 



Lunaticus 



194 — 



Lymfatologie 



jmen o jednoho ďábla ; —tictts, —mbu- 
11 sta. náměsíčník ; —ticus morbus, —m- 
bu l ismus, náměsíčnictví. 

Ltmetka, štítek u očí, klapky (koním 
z řemení); 2. brejlíce (hradba); lu- 
mda, lt., měsíček, poloměsíc (okrasa). 

Lunt, doutnali (k zapalování děl). 

Luogo, it., na pravém místě; luoghi ! 
padroni, it., místa, pánové ; —tenente, 
it., místodržící v. locumtenens. 

Lnp-a, veliká sklená zvěČšovací čoč- 
ka; —anarium, lt., v. bordel; —erca- 
lia, lt., vlčí slavnost u st. Římanův; 
— ia, lt , vlček (otok) ; —inus, lt., vl- 
čí hrách ; —ulin, chmelovina; —ulus, 
lt., chmel ; —as, lt., vlk ; l. in fabn- 
la, vlk v bajce (kdežto se mluví o 
vlku, a on v tom přišel), praví se, 
když se o někom mluví a on v tom 
vejde, po česku : my o vlku a vlk 
tu ; l. non curat numerům , vlk ne- 
dbá poČtn t. j. vlk počítané ovce také 
bere. 

Lurch (lerč), ang., spůsob hry v karty. 

Lus-iadové, synové Lusovi, t. Portuga- 
lové, jméno slovutné básně Camoen- 
sovy, jejímž předmětem jsou Činy Por- 
tugalův ve Východ. Indii ; —ingando, 
it., lichotivě ; —itania, lt., Portugal, 
část st. Hispanie ; —orie, lt., hravě. 

Lustr, z fr., korunný svícen, korunník ; 
—atio, lt., očištění, prohlídka; —in, 
skvělá dykyta; —ovati, z lt., očistiti. 
posvětiti; 2. objasniti; 3. prohled- 
nouti ; —um, pl. —a, pětiletí, 5 let u 
Rt. Kímanův, na jichž sklonku byla 
slavnost očišťovací a smiřovací. 
Lus-us, lt., hra ; míti —um, nemíti ško- 
ly (o dětech). 

Lateolin, rytovina , resedovina, žluté 

barvidlo z rytu. 
Luther Martin, * 10. listop. 1483, od 
i. 1505 mnichem, 1507 na kněžství 
posvěcen, později profes, a kazate- 



lem, stal se původcem německé re- 
formace Či opravy církevní, fl546; 
—dni, přívrženci Lutherova učení; 
—anismus, —ánsfví, učení Lutherovo. 

Luti, pers., kejklíř, taškář. 

Lutici či Ljutici, vyhynulý kmen Slo- 
vanský mezi Labem a Odrou. 

Lutr-a, lt., vydra ; —on, řc, lázeň. 

Lutum, lt., bláto. 

Luv v. luf. 

Lux, gen. lucis, lt., světlo; antelucem, 
před úsvitem, před svítáním; —atio, 
lt, vymknutí kosti; —uriosní, nadby- 
tečný, nádherný ; — us, nádhera, nad- 
bytek, přepych, přehoj, ozrač. 

Luzen, hora na Šumavě 4224' vysoká. 

Lužice, něm. Lausitz, země Slovanská, 
z části připojená k Sasku, z části k 
Prusku, jindy však bývala spojena 
s korunou Českou. 

Lvov, něm. Lemberg. hlavní m. v Ha- 
liči [v Rakouském Polsku). 

Lyceum, z řc, veřejné zápasiště v A- 
thenácli, v jehož krytých chodbách 
učil Aristoteles ; odtud : l. = vyšší 
škola. [(keř). 

Lycium, kustnice, kozí trn, kozí víno 

Lyd-ie, krajina v Malé Asii ; —ický 
kámen, prubířský n. zlatnický kámen. 

Lychnis, řc.,knotovka, smolnička (rstl.L 

Lyk-anthrop, z řc. , vldodlak ; —aon. 
baj. král v Arkadii, jehož Jupiter 
proměnil ve Vlka, poněvadž se k ci- 
zincům nehostinsky choval ; —oper- 
don, pýchavka (houba) ; —opodium, 
plavuň, vlčí noha (mech) ; —os, řc. 
vlk. 

Lykurgos, syn Spartského krále okolo 

r. 886 př. Kr., zákonodárce řecký. 
Lymf-a, Lymph-a, lt. , míza, krvina, 
krvovice ; —avgeitis, zánět míznic ; — a- 
fieký. mízový, krvovičný ; —atická cé- 
va, —angion, míznice, střebavka; — a- 
tologie, nauka o míznicíoh. 



Lynch 



195 



Madras 



Lynch (linč) John. v 16. století v A- 
raerice od svých spoluobčanův zvo- 
lený soudce uprchlých otrokův a zlo- 
čincův, jež dle vlastního uznání pří- 
sně trestal; odtud — ův zákon, rozho- 
dnutí lidu nad zločincem s opominu- 
tím řádného soudu. 

lynx, řc, rys (šelma). 

Lyr-a, řc, hudební nástroj ostruněný 



u stár. Řeků; — avt, šumař, loutník ; 
—ické básnictví, —ika, básnictví cito- 
vé, zpěvobásnictvi ; —iodendron v. 
lir . . . 

Lysimachia, z řc, bazanovec (rstl.). 

Lyssa, lytta, řc, běsnost, psí vzte- 
klina. 

lythrum, z řc, vrbice (rstl.). 

Lytrum, z řc, výkup, výkupné. 



M. 



M. co římské číslo = 1000 (počáteční 
písmeno slova mille — tisíc). 

M. It. skrác. = Marcus, římské jméno. 

M. = Magister, mistr. 

M na někdejších rakous. penězích, že 
byly raženy v Miláně. 

m. masculinum, jméno mužského rodu. 

M' v. Mac. 

M. A. = magister arlium, mistr umění. 

M. D. *= medicinae doctor, doktor lé- 
kařství. 

Mde. — madame, fr., paní. 

Mgr. = monseigneur, pán. 

Mile. = mademoiselle, slečna. 

m. p. nebo m. pr. — manu propria, 
It, rukou vlastní (česká skrácenina = 
místo pečeti). 

Mr. = monsieur, pán, pane. 

Ms. = manuseriptum, It., rukopis. 

Maat, hol., pomocník lodní. 

Mac (mek), skrác M\ irsky, syn. 

Maccaroni, it., v. makaróny. 

Macedonie v. Makedonie. 

Maceria. It., stěna, zeď. 

Macchiavellismus, nčeníMacchiaveUi-ho, 
jež tento podal (| 1527), ve svém 
spise il principe = kníže; chytrá vlá- 
dní politika. 

Macon ^mason), fr., zedník. 

Maoula, It., skvrna, poskvrna. 



Madame (madam), fr., (moje) paní (ve 
Francouzsku také někdy název nej- 
starší dcery n. tety královy). 

Madara, vesnice v Bulharsku blíže 
Šumna, v níž bydlí toliko dívky o- 
kolo 2000 duší. 

Maďaři, jinak Uhri, národ, jenž v 9. 
stol. z Asie vtrhl do krajin Slovan- 
ských mezi Tisou a Dunajem a zde 
posud žije. 

Madarosis, z řc, lysina, pleš. 

Madeira, ostrov severně od Kanárských 
ostrovův r. 1419 objevený, má mno- 
ho hor, úrodnou pudu a velmi zdra- 
vé podnebí a daří se tam dobré víno. 

Madelon (madlon), Madelaine (madlén), 
fr. v. Magdalena. 

Mademoiselle (madmoasel), fr., slečna. 

Maděra v. Madeira. 

Maděra, tanec maďarský. 

Maděrák, Maďar, Uher, mluvící ma- 
ďarsky. 

Madesis v. Madarosis. 

Madgiar, povoz o čtveru kolách No- 
gajcův v Krymu, do něhož zapřahají 
velbloudy. [bohorodicc. 

Madonna, it., Paní, t. j. matka boží, 

Madras, znamenité město přímořské w 
Vých. Indii ; 2. polohedbávná látka, 
polohsdbávný šátek z téhož města. 
13* 



Madrepora 



— 196 — 



Magot 



Madrepora, it., hvězdice, bílý koral. 
Madrid, hl. m. ve Španělsku. 
Madrigal, selanka, krátká a něžná pí- 
seň n. báseň pastýřská (o . 4 — 16 
řádcích). 
Madrilena, (španělský)madridský tanec. 
Maestoso, it., majestátně, velebně. 
Maestrale, it., severozápadní vítr na 

Středozemním moří. 
Maestro, it., mistr, učitel zvi. hudební; 
m. di capella, kapelní mistr, kapelník, 
ma foi (má foa), fr., na mou věru. 
Magacín, z fr. magasin, sklad, skladi- 
ště, zásoba, zásobna, zásobárna; ma- 
gasinage (— áž), fr., přechovné, skla- 
dištné, poplatek se zboží ve skladišti 
chovaného; magasinier (magasinjé), 
fr., skladník, skladištník, zásobárník. 
Magd, něm., děvečka. 
Magdalena, hebr. , jm. žen., žena z 
■ města Magdaly, zvi. pak Maria M , 
kající hříšnice , pánem Kristem na 
milosť přjatá (jinak Majdalena, Ma- 
dlena, Madlenka, Lena, Lenka, Le- 
ninka, Madla, Manka, Manda). 
Máge, st-něm., příbuzný. 
Maggio (madžo) , it., obilná míra v 
Livorně; —lata (madžolata), it., má- 
jová píseň, milostná p. ; —rdome (ma- 
džor . .\ it., v. major domus. 
Mag-ický, kouzelný, čarodějný; — ie, 
z řc, Čaroriějství, kouzelnictví; — ik 
v. mágus. 
Magist-er, lt., mistr, učitel : M. artivm 
liberalium, mistr svobodných uměi;í; 
M. equitum, velitel jezdectva u st. 
Římanův; m. wfirmorum, strážce ne- 
mocných; m. scholarum, vrchní do- 
zorce škol; —triům., úřad magistra, 
mistrovství ; m. bismuthi, běl perlová 
n. vismutová, h. ličicí. bělina : m.sul- 
furis, sírné mléko, síra rozředená vo- 
dou; —vál. směs pražené a tlučené 
síry i kyzu měděného, jež se přidá- 



vá ke stříbru, které se má roztápěti ; 
—rand, kdo se chce státi magistrem ; 
— rét, úřad, zvi. městský; —rátní ra- 
da, radní při městském úřadě. 
Magma, řc, těsto; usedlina, kal. 
Magn-a, lt., velká; m. charta v. char- 
ta; —a mora, lt., veliká lhůta (6 me- 
sícův) ; —anim, lt., velikodnšně ; — a- 
nimitas, lt., velikoduší; —át, z lt., 
velmož, velikáš, mocnář, bohatý šlech- 
tic, velkostatkář v Polsku a Uher- 
sku ; —esia, hořčina, hořká hlinka; 
—esít, hořčíkovec (bílý kámen); — e- 
siura, —mm, hořčík (kov r. 1808 ob- 
jevený). 

Magnet, dralo , kámen, jenž železné 
věci k sobě přitahuje ; —iclaj, přita- 
hující ; —ismus, —ina, —ickost. přita- 
hující moc; —isovati, učiniti magne- 
tickým, t. j. přitahujícím; 2. třením 
a upraveným pohybováním vzbuditi 
tajné síly v těle lidském; —ista, kdo 
léčí magnetisováním ; — ka, magneti- 
cká jehia n. stivlka, která natřena 
jsouc magnetem ukazuje k severnímu 
pólu n. točně ; —ologie, nauka o ma- 
gnetu ; —ometer, magnetoměr, nástroj 
k měření síly magnetické ; —ovec, ká- 
men držicí v sobě magnet. 
Magni-ficat, lt., chvalozpěv ke cti p. 
Marie , dle počátečních slov lat. : 
magnificat anima mea dominům, vele- 
slaví duše moje pána ; —ficence, z lt. 
—ficentia, vznešenost, velebnost, velesla- 
vnosť, velikoleposť ; též titul ; — fi- 
cus, lt., veleslavný; recior m., titul u- 
niversitního rektora n. přednosty; 
—fique (maňifik), fr. z lt., velikole- 
pý; —loquentia, lt. , chvastonnství, 
vychlubačství ; —um v. magnesium. 
Magaolia (maň . . ), šacholan (rstl. ). 
Magnus, lt., veliký. 
Magí g v. Gog. 
iíagct (magó). fr., pitvorná tvář. 



Ma?ové 



197 — 



Majorát 



Mágové, stnroperští ctitelé ohně a jich 
kněží, kteří byli spolu hvězdáři a 
vykladači snťiv 

Maha-bharata , ind. , veliká epická 
báseň indická, pojmenovaná dle krá- 
le Bharatas ; — děva, ind., veliký Imh : 
—goni, —gonové dřevo, dřevo jemné 
hnědocervené velmi tvrdé z již. A- 
meriky ; — leb, slíva rakouská, trnko- 
višně, keř mnohonásob užívaný ; — ra- 
dža, ind., veliký král ; —raštra, ind., 
veliká říze. 

Mahmil, ar., soumar, zvi. posvěcený 
velbloud, jenž nosí do Mekky sultá- 
novy dary obětované Mahomedovi. 

Mahmud, jm. tur., v. Mahomed. 

Mahomed, z ar. Muhammed, tur. jm. 
muž., blahoslavený ; zvi. M . , * 570, 
f 632, zakladatel zvláštního vyznání 
náboženského , jež sepsal ve knize, 
nazvané korán ; —áni, přívrženci u- 
Čení Mahomedova ; —anismus, učení 
Mahomedovo. 

Mahrattové, národ ve východ. Indii 
před Gangesem. 

Mácha Karel Hynek, * 15. listopadu 
1810 v Praž' 3 , nadějný básník Če- 
ský , f 5. listop. 1836 v Litomě- 
řicích. 

Machabejští bratří, a přede všemi Ju- 
das M—ský, bojovali udatně za národ 
Israelský, a zvi. proti Syrskému králi 
Antiochovi Epifanovi ; jich skutky 
popsány v biblí v knihách Macha- 
bejských. 

Macháček Karel Simeon, * 1799, prof. 
a básník český, f 1846. 

Machin-a, lt. z řc, stroj ; Detts ex m., 
v. Deus ; —ace, z lt., pletichy ; —o- 
vati, pletichy dělati, pletichati. 

Machlosyne, řc, vdávavosť. 

Machomet v. Mahomed. 

Mai v. máj ; —danv. mejdan ; — lle (malj), 
fr., mašle, klička na pletené práci. 



main (měn) , fr., ruka ; a deux mains 
(a <lé měn), na dvě ruce ; main de 
justice (mén ďžistýs), ruka sprave- 
dlnosti. 

Maire (mér), fr., představený obecní, 
přednosta n. starosta městský ve Fran- 
couzích ; srov. magor, major. 

Mais, kukuřice, turecká pšenice. 

Maison unesón), fr., dum ; m. de cam- 
pagne (m. de kán pan), dům záměst- 
ský ; m. de force (m. de fors), m. de 
correction (m. de koreksjon), fr., ká- 
znice, věznice ; m. de ville (m. de 
vilj), radnice. 

Maitre (metr), fr. z lt. magister, mistr, 
pán, veljtel, učitel, výtečník ;m. ďhó- 
tel, nádvorník ; — sse (metres), fr.,, 
obyč. metreska, velitelka; souložnice. 

Máj, z lt. Majus, květen, 5tý měsíc v 
roce. 

Mája, v řím. baj. dcera Atlantova a 
matka Merkurova ; v ind. baj., bohy- 
ně, jež trvá zároveň se stvořitelem 
světa. [ská. 

Maják, rus. (mohitb), světlárna pomoř- 

Majdalena v. Magdalena. 

Majestát, z lt. majestas, velebnost krá- 
lovská n. císařská, kr. milosť (rus. 
Be.iůiecTBO z čehož povstalo = veli- 
čenství] ; 2. m., list milosti králov- 
ské, zvi. list svobody udělenér. 1609, 
cis. Rudolfem II. protestantům v Ce- 
chách. 

Majka, srb., matka. 

Májo v. mayo ; — Uk , nádobí z pěkné 
hlíny s bílým poléváním (od staro- 
ital. Majolika — Majorka, ostrov v 
Středozemním moři). 

Major, lt., včeší ; 2. praporník. velitel je- 
dnoho vojenského práporu (500—1500 
mužů) ; —a, lt., věčšina hlasův ; per 
-a, lt., věčŠinou hlasův ; —alv. may- 
ornl ; —ana, —ánka, voněkras (rstl.) ; 
— át, staršinství, právo nejstaršího v 



Majordomus 



— 198 



Malevolentía 



rodině, též statek, jenž připadá nej- 
staršímu v rodině; —domus, správce 
domu u někd. Franských králův ; 
— enn , zletilý ; —ennita , zletilost , 
plnoletí ; — ita, z lt. —itas , věčšina, 
zvi. věčšina hlasův ve snemě a j. 

Majus, lt., večší ; v. máj ; —kule, pí- 
smo věčší t. jako samé začáteční, p. 
nápisové. 

Makadam, spůsob dělání cest ze štěr- 
ku, pojmen. dle vynálezce Mac' Ada- 
ma (* 1~55, j- 1836); —ovati, cestu 
štěrkem dlážditi. 

Makako, mořská kočka, ocasatá opice. 

Makáme, ar., básnické povídky arabské. 

Makao, dlouhoocasý papoušek brasilský. 

Makar-ios, re, jm. muž., blahoslavený ; 
—ony, —onky, vlaské nudle. 

Makasarský olej, z některých rostlin, 
slouží prý k tomu, aby vlasy hoj- 
něji rostly. 

Make-shift (mékaift) , ang., vytáčka, 
důvod z nouze. 

Maki, letuška, ošklivý čtvernožec, ská- 
če velmi lehce se stromu na strom. 

Makrel-a , —ka , chutná dravá ryba 
mořská. 

Makro-biosis, z řc, dlouhověkost ; ~bi- 
otický, dlouhověký; —biotika, nauka 
o prodloužení života; —biové, dlou- 
hověcí, báječný národ u st. spisova- 
telův ; —daktylos , řc, dlouhoprstec ; 
—fthalmos, okáč; —fyllos, velkolistý ; 
—cheir, dlouhoručec ; —kolie, dlouho- 
Členosf; —kosmologie, nauka o veli- 
kém světě ; —kosmos, veliký svět, ve- 
lesvět ; —logie , chvastavosť ; — ny, 
cukroví z mandlového těsta; —nosie, 
choroba; —pnoie, dlouliodechosť ; —po- 
<ří, dlouhonožci, hlodaA r ci s dlouhý- 
ma zadníma nohama ; —ptera, dlou- 
hokřídlí (hmyzi) ; — scii, dlouhostinci, 
obyvatelé země , kde trvá dlouhý 
stín ; —sis, řc, prodloužení. 



Makrura. dlouhoocasí ptáci. 

Makuba, jemný šňupavý tabák vůně 
fijalkové. 

Makulatura (z lt. macula = skvrna), 
ušpiněný n. potištěný papírna zaha- 
lování; zkažený tisk nějaké knihy. 

Mal, fr. z lt., zlé, zlo, nemoc; —acia 
v. malakia ; —ade, fr., nemocný, chu- 
ravý ; —aderie, nemocnice ; —adetta, 
t. prokletá, hora vPyrenejích 10.700' 
vysoká ; —adetto, it., prokletě, zatra- 
ceně ; —adie, nemoc ; —aga, silné, slad- 
ké víno od španěl. města Malagy ; 
—agma, řc, obměkčovadló. 

Malach, hebr., anděl; —iáš, menší pro- 
rok za onoho času , když Nehemiáž 
přišel podruhé do Jerusalema; —it« 
zelený drahý kámen ; —motes, anděl 
smrti u židův. 

Malaise (maléz) , fr., nezdraví, když 
je někomu nanic. 

Malajové, obyvatelé zadní Asie a In- 
dických ostrovův. 

Malak-ia, řc, měkkost, změkčení n. 
př. žaludka; —odermi, měkkýši; —o- 
pterygii, měkkoploutvé ryby ; —ostra- 
ka, skořepáci, raci skořápkoví ; — ti- 
ká, léky n. prostředky obměkčovací. 

Malandr-ia, ozhřivka koní; —ino, it., 
lupič, darebák. 

mal-á-propos, fr., v nečas, nevhod. 

Malaria, it., (skrác. z malá aria = 
špatné povětří), výpar z bažin ; zi- 
mnice shnilá. 

Malátný, z fr. malade, mdlý, slabý. 

Malayové v. Malajové. 

Malcontent (malkontán) , fr. , nespo- 
kojený. [ s ký- 

Malčevský Antonín, slavný básník pol- 

Male, lt., zle, špatně; —dicere, lt., 
—deien, něm., zlořečiti ; —ficiuvi, lt., 
zločin; malér v. malheur; —volens^ 
lt., nepříznivý; —volentia , lt., ne- 
přízeň. 



Malgér 



199 



Manirle 



Malgér v. markér. 

Mal-gré, fr. , nerad , nechtě ; —heur 
(malér), fr.., nehoda; —itia y lt., zlo- 
ba, lesť. [se psaními. 

Malle, fr., vak, tlumok; —post, pošta 

Mallum, lt., shromáždění, hromada. 

Malt-a, ostrov ve Středozemním moři, 
jenž byl někdy sídlem rytířského řá- 
du — ézského ; —ezák, rytíř řádu —éz- 
ského ; —ézský kříž, osmihraný kříž. 

Malum, lt., jablko ; 2. lt., zlo, neště- 
stí, nemoc ; m. mortuum, morová chrá- 
sta; m. necessarium, nevyhnutelné zlo. 

Malus, lt., zlý, spatný. 

Malv-a, lt., slez růžový; —aceae, lt., 
slezovité rostliny; —as, —azi, žluté 
sladké vonné víno, původně od mě- 
sta Napoli di Malvasia v Kecku. 

Malvers-ace, pronevěra; — ant, zprone- 
věřilý úředník. [čima. 

Malvína, jm. žen., zvěstující milosť o- 

Mamelukové , Mameluci , otroci , pak 
životní strážcové Egyptských sultá- 
nův ; 2. — uk, licoměrník. 

Mamm-a, lt., prs ženský; —alia, ssa- 
vci (zvířata) ; —aliologie. nauka o ssa- 
vcích ; —illa, lt., prsní bradavice, so- 
sec, cec; —on^ chald., modla zlatá, 
nepravá náchylnost k pokladům ; — o- 
#us, prsatý ; —ut, předpotopní slon. 

Mamzel, zkaženo z fr. mademoiseUe. 

Mana v. manna ; — ger (menydžer) , 
an. , pořadatel anglického divadla ; 
— tus^ kapustňák (mořský ssavec). 

Mancando, it., pomíjejivě. 

Manc-eps. lt., kupec (kdo něco kou- 
pil); —ipatio^ lt., doručení, dodání ně- 
kterých věcí ve vlastnictví ; —ipium, 
lt., koupě, trh ; 2. vlastnictví, maje- 
tek; 3. právo vlastnické; 4. otrok, 
nevolník, zajatý; —ipovati, ve vlast- 
nictví odevzdati. 

Manc-o, it., nedostatek, schodek; — ?*?, 
lt., neúplný ; 2. mrzák. 



Mand-a v. Magdalena; — amvs, lt., na- 
řizujeme : 2. nařízení královského 
soudu v Londýně ; — ant, plnomocni- 
tel, zmocňující , *kdo dává plnomo- 
cenství ; —arin, —arim, vyšší úředník 
v Číně ; —arina, krátký pláštík žen- 
ský kožišinou v} ř kládaný ; — át, z lt. 
—atum, nařízení, rozkaz panovnický, 
plnomocenství ; ex —ato, ad —atum. 
z rozkazu, dle rozkazu , podle na- 
řízení ; ad —atum Serenissimi a jin- 
de : ad —atum sacrae regiae majesto- 
tis, z nejvyššího rozkazu t. panovní- 
kova ; —atum propri?/m, vlastní roz- 
kaz t. panovníkův ; —atar, plnomo- 
cník, zmocněnec ; —ator v. mandant. 

Mandeláda, mandlové mléko se žlout- 
kem, cukrem, skořicí a vanilkou. 

Mandille (mándylj), fr., pláštík. 

Mandl, dřevěný přístroj k válení prádla. 

Mandlové mléko, rozetřené n. roztlu- 
čené mandle, jež se přecedí do vody 
a cukrem pak se osladí. 

Mando-lina , — ra , malá loutna se 4 
strunami. 

Mandr-agora, mužíček (rostlina, již 
někdy co kouzla užívali); —illa, le- 
sní ďábel (opice). 

Manducus, lt., žrout. 

Maněge (manéž), fr., jezdiště. 

Mánes, lt., stínové, duše zemřelých. 

Manévr, z fr., manoeuvre, umělý obrat 
zvi. vojenský; —ovati, obraty dělati. 

Manfred, staroněm. jm. muž., pokoje- 
milovný. 

Mang, luštinatá rostlina ve východ. 
Indii; —a, šp. , plášť Mexičanův; 
—an, —anesium. buřík (kov) ; —aneut, 
kejklíř, taškář. 

Manghas, strom měkkého dřeva plný 
mléka ve východ. Indii. 

Mangi, představený ve vesnici Santa- 
lúv ve východ. Indii. 

Mangle, kořenovník, strom, jenž roste 



Manffo 



— 200 — 



Mapa 



t Americe v bahnech a jehož plod 
visí kořínkem dolů a nesmírně se 
rozšiřuje* _ 

Mango, strom ve východ. Indii a jin- 
de; jeho větvemi okrašlujou o sla- 
vnosteeh bramíni své chatrče a ze 
dříví dělají rakve ; 2. m., lt., kupec 
otrokův. 

Mangold, něm., cvikla (řípa). 

Mánie, z řc, šílenost, šílenství. 

Maniěre, fr., maniera it, v. manýra. 

Manifest, z lt., vyhlášení, prohlášení, 
prohláŠka ; —ace, vyjevení , dání na 
jevo něčeho ; —ovati, jeviti, vyjevo- 
vati něco. 

Manich-eismus, učení Mánesovo a jeli o 
přívržencův, kteří se nazývali — ej- 
skými v 3. století. 

Manila, cigára z ostrova Manily. 

Maniok, manihot, chlebovník , strom, 
jehož plod má spůsobu chleba. 

Manipulace, z lt., vykonávání, zachá- 
zení, nakládání s něčím, zvi. s úře- 
dními spisy; —ant, úředník vykoná- 
vající zapisování, přenášení a uklá- 
dání spisův a j. ; —ovati, zacházeti 
n. nakládati s něčím ; — um, ubrousek 
k utírání rukou a kostelních nádob 
v řecké církvi ; — us, lt., hrsť, pře- 
hršlí něčeho ; 2. u st. Římanův oddíl 
vojska, 3tí čásť kohorty. 

Manna, nebeské žito, potrava Israeli- 
tův na poušti, ježto leželo ráno co 
rosa na zemi, a jež záleželo z ma- 
lých bílých zrníček ; 2. m., sraženi- 
na , dobývaná z jesenů naříznutím 
kůry, užívá se jí co prostředku po- 
čišfovacího s přimísením jiných lékúv. 

Manne-kin, hol. , —quin, fr., dřevěný 
panák s pohyblivými údy; 2. nestá- 
lý vrtkavý člověk. 

Mano, it., ruka ; m. destra, m. dritta, 
pravice ; m. sinistra, levice. 

Manoeuvre (manévr), fr., v. manévr. 



Manometer, monoskop, varoměr, houšf- 
koměr, vzduchoměr. 

Manor (ménér), an., rytířský statek. 

Mansard, — ská střecha, lomená stř. vy- 
nalezená od stavitele Mansarda, jenž 
f 1666; —a, podkrovní světnička. 

Manšestr, samet bavlněný, vynalezený 
a hotovený v anglickém městě Man- 
chester (ménčester). 

Manšet-a, — ka, náručka, kružinka u 
rukávův. 

Manteau (mántó), fr., plášf. 

Manteka. šp., máslo, tuk. 

Mantel-et (mantle), fr., pláštíČek ; — i- 
na, ženský pláštík. 

Mantilla (— lja), šp., manlille, fr., žen- 
ský pláštík. [věsek. 

Mantissa, lt., přídavek, příiepek, pří- 

Manu-ál, z lt.. příruční kniha; 2. po- 
řadí ručních klapek na varhanách; 
—aliter, lt. , rukami (hráti) ; —álni, 
příruční; —brium, lt., rukojeť, ruko- 
věť; —captío, lt., písemné rnkojem- 
ství: —ductio, lt., rukovodství, nave- 
dení k něčemu; —fakt, ruční výro- 
bek ; — faktura, rukodílna, rukodélni- 
ctví, rukodělství : —faktvrista, ruko- 
dělník; —faktumí, rukodělní: —mis- 
sio, lt., propuštění otroka na svobo- 
du ; —mittere, lt., na svobodu propu- 
stiti (otroka). 

Manus, lt., ruka; m. firma, pevná ru- 
ka ; manus manum lávat, ruka ruku 
myje ; ad manus, k rukám ; ad m. 
proprias, k r. vlastním ; brevi manu, 
zkrátka, bez okolkův; manu fořti, 
mocně ; manu propria (skrác. m. p. 
nebo m. pr.), rukou vlastní. 

Manu-skript z lt., rukopis : —stupra- 
tio, lt., samosmilství ; —tenence, udr- 
žování něčeho, ochrana (zákonův). 

Manzila, ar., hospoda, hostinec. 

Mapa (z lt. mappa = ubrus), polohopi- 
sný nákres některé země, zeměvíd. 



Mappeur 



201 — 



Marjolet 



krajevid ; 2. desky na spisy; mappeur 
(mapér), ťr , kroslič map. 

Maquette (makeť), fr., nákres (sochy). 

Maquignon (makyňón), fr., koníř. 

Mar-abut, ar., maliomedanský kněz za 
svatého pokládaný; —amelly, zadělá- 
vané japanské kdoule ; — ana v. Mo- 
řena ; —ani v. Marrani; —ansis. z ře., 
ochabnutí ; —asmus, sešlost (věkem), 
s chřadnutí; —asquin (marasken), fr., 
jadrovice, kořalka z třešňových ja- 
der; — aud (maró), fr., lotr, ničema; 
—avedi, nejmenší Španělský peníz. 

Marbod, král Markomanský, okolo r. 
12 — 19 poKr., byl konečně vyhnán a 

Ížil pohostinu mezi Římany v Ravenně. 
marcando , marcato , it. , významně, 
výrazně, důrazně. 

Marceli, jm. muž. 

Marcipán, z lt., pečivo pernikářské z 
mouky , medu a mandlí (jméno m. 
rozličně se vykládá). 

Marcus, lt., jm. muž., bojovný. 

Mardi gras (mardygrá), fr., masopustní 
úterek. 

Maře, lt., moře. [kův. 

Mareage (mareáž), fr., mzda námořní- 

Marée, fr., čerstvá , nenasolená ryba 
mořská ; 2. stav vody mořské. 

Marechal (marešal), fr. v. maršál ; M. 
de Camp (m. de kán) = polní mar- 
šál ve francouzském vojště, rovná se 
generál- majoru; M. de Logis (m. de 
loží), plukovní bytovník. 

Marek v. Marcus ; M. Jan Jindřich, 
psával se Jan z Hvězdy, * 4. listop. 
1801, spisovatel Český, zvi. básní a 
povídek, f 3. listop. 1853 co děkan 
v Královicích. 

Maremma, nezdravá bažina přímořská 
v Itálii. 

Margar-eta, skrác. Markéta, z řc. jm. 
žen., perla; — ita , perlovitá skvrna 
na bláně oční ; —itae, pl., Části ho- 



stie , podávané nemocným; —itiny, 
sklené perličky. 

Margin-álie, z lt., poznámky na kraji, 
pozn. n. přípisky pokrajní; krajniny ; 
ad, —em, in —e, lt., na kraji; —ovati, 
krajem opatřiti. 

Margritiny v. margaritiny. 

Marchand (maršaň), fr., kupec, obcho- 
dník ; —e de mode* (maršánď de 
mód) , modistka , obchodnice s mO' 
dním zbožím. 

Marchese, it., v. markýz. 

Maria, žen. jm., hořká, odporná; zvi. 
M. panna, matka pána Ježíše ; — ge 
(mariáž), fr., sňatek, svaiba; 2. hra 
v karty, hra na sňatek; —latrie, ctě- 
ní panny Marie; —ha,jtia. žen., skrác. 
z Maria- Anna; —nské lázně, něm. 
Marienbad, lázeňské m. v Cechách. 

Marikina, malá opice s jemnou srstí 
v Brasilii. 

Marin-a, z fr., námořnictvo, vojenské 
lodě a vojsko na nich ; 2. obraz z 
námoří ; —áda, na kyselo zadělávané 
jídlo ; —eur (—ér), —ier (— njé), fr., 
námořník; —ismus, nucený a nadutý 
sloh, jak ho užíval ital. básník — i 
(f 1625) ; —ovati , do mořské vody 
vložiti; 2. pečené ryby s octem a 
kořením zadělati. 

Mariolové, loupežná sběř v Neapolsku. 

Marionet-a, z fr., kašpárek, loutka (pa- 
nák) , zvi. taková , jíž užívají na 
jarmarečních divadlech. 

Marit-agium, lt., výkupné za nevolnou 
nevěstu jejímu pánovi ; —o, it., man- 
žel ; 2. úhelník k zahřívání nohou ; 
— us, lt., manžel; contra —um, lt., pro- 
ti manželu t. žaloba. 

Mariuccia, it., Marinka, Marjánka. 

Marjánka, jm. žen., v. Maria, Maria- 
na ; 2. v. majorána. 

Marjolet (maržolé), fr., ženkýl, žen- 
ská podšívka. 



Marka 



202 



Martha 



Mark-a, z něm., kraj, krajiště, okrsek 
země ; 2. váha na stříbro a zlato = 
16 lotu stříbra, 24 karátů zlata; 3. 
přijatá mince početní v Hamburce; 
4. známka jako : m. na psaní, m. kol- 
kovní; —ér, z fr. marqueur, z námkář, 
přislubovač při biljáru, sklepník ; —e- 
ta v. Margareta; —etan, —etánka, v. 
markytán —hrabe v. markrabě. 

Marko Kraljevic, národní báječný hr- 
dina Srbský, jenž se svým koněm 
Šarcem. a pomocí vily-posestrimy mno- 
ho kouskúv hrdinských vykonal a 
dle národní pověsti posud žije skryt 
v jeskyni. 

Markomané, větev národu německého, 
kteří prý od r. 12 — 405 po Kristu v 
zemi potom České obývali, nejdříve 
pod vládcem Marobodem. 

Markrabě, markrabí, z něm. Markgraf, 
hrabě n. pán v krajišti, nyní toliko 
pouhý titul; markrabství, důstojenství 
raarkrabské ; 2. země, jižto markra- 
bí spravoval, jako je na př. Morava 
a j. 

Markus v. Marcus. 

Markytán (z it. mercatante = obcho- 
dník), vojenský kramář, vojenský po- 
travník; — ka, vojenská potravnice, 
zvi. která přisluhuje vojákům nápo- 
ji » J- 

Mark-ýz, šlechtický titul ve Francii a 
Itálii, asi totéž co markrabě ; —yzát, 
důstojenství n. panství markýzovo. 

Marm-eláda, ocukrovaná zhuštěná po- 
vidla z rozličného ovoce; —iton (— 6h), 
ťr., kuchtík ; — olit, pěkný serpentin 
n. hadec (kámen) ; —or v. mramor ; 
—osa, vačice (ssavec) v již. Ameri- 
ce ; —otta, svišť, popelice (ssavec). 

Marobod v. Marbod. 

Marod-e (marod), fr., unavený, nemo- 
cný ; —eur (—ér), fr. , neduživec, mr- 
*ák, zmořenec. 



Marokko, veliká říše na severozápadu 
Afriky, s hlav. městem téhož jména. 

Maron, uprchlý černoch (otrok) ; —a, 
pl. — y, veliké jedlé kaštany; —ité, 
křesfané na pohoří Libanone v Asii, 
dle svého zakladetele Marona tak 
jmenovaní. 

Maroquin (— kén), fr., jemná kozlovice, 
kůže z Marokka. 

Marotte, fr., šaško vská čepice s rolni- 
čkami ; 2. bláznovství. [kér- 

Marque (mark) v. marka; — wrv. mar- 

Marquis (markí), fr., v. markýz v 

Marranové, židé a maurové ve Spaně- 
lích, kteří byli sice pokřtěni, ale pod- 
tají svému původnímu náboženství 
věrni zůstali. 

Marrubium, lt.. jableČník (rstl.). 

Mars, v řím. baj., bůh vojny; 2. M.. 
Smrtonoš (oběžnice Či planeta) ; —eil- 
laise (marseljéz) , obyč. marseléza, 
francouzská dle města Marseli jme- 
novaná válečná píseň z r. 1791;— i- 
liana, benátská okrouhlá loďka k po- 
břežní plavbě v Siném moři ; —ové. 
st. národ na dolejším Rýně. 

Marsup-ial, vačice (hlodavec) ; —mm, 
lt., vak. 

Marš, pochod vojenský, píseň n. hra 
k pochodu; m. ! pochod! — ač, — ál, 
—alek (ze staroněm. mar-skalk = pa- 
cholek od koní) , podkoní, nadkoní 
(štolba) ; polní m., nejvyšší polní vůd- 
ce (nejvyšší důstojnost vojenská) ; 
dvorský m., nejvyšší správce pano- 
vnického dvora; zemský m., náčelník 
zemských stavův a sněmu; —irocati, 
vojensky táhnouti , pochodem jíti ; 
—nda, vykázání cesty. 

Martell-ato, it., kovaně; —os, okrou- 
hlé klenuté věže na pobřeží ostro- 
vův Sardinie a Korsiky proti moř- 
ským loupežníkům. 

Martha, syr. jm. žen., hospodyně, zvi. 



Martiální 



— 203 



Mathematický 



M., pečlivá hospodyně, která starostli- 
vě posluhovala pánu Ježíši (Luk. 10, 
88—42.). 

Mart-iálni, z lt. martialis , vojenský ; 
— in, — inus, jin. muž., bojovný; —i- 
us, lt., březen (měsíc). 

Martyr, re, inuČeník ; — ium , muče- 
nietví; —ologium, kniha o muČení- 
cích za víru křesťanskou. 

Mas, lt., muž ; —a v. massa; —culi- 
num (genus), lt., skráe. m. , mužský 
rod jmen podstatných; — egno {— eňo), 
it., bílý vápenec ve Veroně na dlaž- 
bu ; —ka, přestrojení ; — las, druh u- 
herskélio vína ; —linice, it. Solta, o- 
strov u Dalmácie ; —ora, sbírka ob- 
jasňujících výkladúv k židovskému 
zákonu; —oreti, vykladači masory. 

Mass-a. z lt., hmota nějaká, podstata 
něčeho, spousta, hromada něčeho; 
těsto; 2. m. u Černochův, pán; m. 
bonorum, statky ; m. concursus, m. kon- 
kursní, podstata konk. ; m. heredita- 
tis, podst. dědická; m. pillularum, tě- 
sto na pilulky ; —acre (masakr'), fr., 
—akrace, vraždění, i.abíjení. porážka, 
rezanice ; —akrovati, vražditi, zabíje- 
ti, porážeti; — el, žid., osud, štěstí; 
—eria, dvůr, rataje; — ette, fr. , pali- 
čka; —ikot, klejt; —ivní, hmotný, 
celý, celistvý, hrubý ; —olovati, pali- 
cí zabiti. 

Mast-algie, řc, bolesť v prsích ; —a- 
trofie, úbytě prsou; —ello, it., Čber; 
dutá míra ve Ferraře ; — er (mester), 
ang., z lt. magister, mistr, pán, uči- 
tel ; —icatio, lt., žvýkání ; —icatorium, 
žvykadlo ; pl. —icatoria, prostředky 
n. léky ke žvýkání ; — itis, zapálení 
prsou ; — ix, lentyšek, tryšle (strom a 
nažloutlá pryskyřice z něho) ; —odon, 
předpotopní zvíře s ohromnými zu- 
by; —ozoon, ssavec. 

Kašin-a, z lt. machina, řc. mechane, 



stroj; —ár, strojíř, hotovitél mašiit 
neb strojův; —árna, dílna na mašiny 
n. na stroje ; —erie, soustrojí ; —ista, 
ředitel stroje. 

Mašírovati v. marširovati. 

Maškara (z fr. mascarade), přestrojení ; 
2. osoba přestrojená ; 3. křiklavý šat. 

Mašle, klička. 

Mašťov, něm. Maschau, m. v Cechách. 

Mata-dor, šp., zabiječ býka v býčích 
zápaších ; 2. velký trumf ve hře v 
karty; 3. znamenitý Člověk, výte- 
čník; —lan, malá flétna ve východ. 
Indii; —ssin (— sen), fr., kejklíř; — tan, 
veliký buben Indiánův a Černochův. 

Mate, —nita, šp., druh čaje v již. A- 
merice; —lot (matló), fr., námořník, 
lodník ; — lota, lodnické jídlo ; 2. lodni- 
cký tanec. 

Mater, lt., matka ; alma m. v. alma ; 
m. dolorosa, m. bolestící, m. bolestná 
(o panně Marii nad ukřižovaným Je- 
žíšem truchlící) ; důra m. , podlebnice, 
svrchní mázdra mozková; pia m., ob- 
mozečnice, tenká blána mozková (bl. 
milostivá) ; m. familias , hospodyně ; 
M. Verborum. znamenitý rukopis z 
10. století, jenž českými slovy roz- 
množen od Vacerada r. 1202 ; —ia 
v. materie; —tál, hmota, látka k ně- 
čemu , zásoba v něčem ; příprava ; 
—ialismus, učení o hmotách, přídrže- 
ní-se věcí tělesných ; —ialista* pro- 
davač prášků, barev, koření a suše- 
ných bylin lékařských; 2. člověk vě- 
cem tělesným oddaný; —iáhú, — let- 
ní, hmotný, hmot n. látek se týkají- 
cí; —ie, z lt., hmota, látka; 2. pod- 
stata , obsah něčeho ; 3. hnis ve 
vředu ; —na , pl. , lt. , dědický po- 
díl po matce ; —nité , fr. , mateř- 
ství, důstojenství matčino; —nus, lt., 
mateřský. 

Mathema, řc, poznání, nauka; —tický, 



Mathematik 



204 — 



Médea 



počtářský ; — tik, počtář, počtovědec ; 
—tiká, mathesis, řc, veliČinověda, po- 
čtověda, poČtářství. 

Mathilda, st.-něm. jm. žen., mocná bo- 
jovnice. 

Mathusal-a, — em v. Methusalem. 

Matin (matén). fr., jitro, ráno; 2. ran- 
ní oděv; íJ. pes ovčácký n. řeznický ; 
4. nemotora, ničema; — ée, fr., před- 
polední; 2. ranní zábava; —es (ma- 
tin), fr., jitřní (mšel. 

Matrace, žíněnka, poduška žíněmi vy- 
cpaná. 

Matri-ce, z fr., a to z lt., matice, for- 
ma na písmo, jež povstala vražením 
patric : 2. razidlo v mincovnách ; —ci- 
diura, lt. , matkobojství, zavraždění 
matky ; — ka, lt. —cula, kniha mate- 
ční, zápis n. seznam farních osadní- 
kův dle porodův, sňatkův a úmrtí; 
—monialie, věci manželské ; —monium* 
lt., manželství; —x, lt,, matka, sa- 
mice; 2. původ něčeho; 3. seznam v. 
matrice. 

Matrona, lt., ctihodná žena, důstojná 
paní: — lis, slavnost matron u st. Ří- 
manův dne 1. března (marce). 

Matros, z hol., námořník, plavec, lodník. 

Matruelis (frater) , lt, ujčenec, ujcův 
syn. 

Matur-atio, lt., přispění, aby nějaká 
věc uzrála ; —itas, U., dospělost, zra- 
lost; — itní zkouška, zk., jíž se podro- 
bujou studenti , když chtějí jíti na 
vysoké školy. 

Matutiná (hora)* lt., jitřní (mše). 

Maur, —ové (mouřenín) , mohamedán- 
ský národ v severní Africe, jenž ně- 
kdy vládl- i ve Španělích ; —itanie, 
země Maurův neb monřeníniiv ; — iti- 
us, 8krác. Mauric, Moric, temno bar- 
vy (mouřenín), jm. muž. 

Mausoleum, skvostný n. slavný náhro- 
bek (jakž jej dala vystavět králo- 



vna Artemisia svému manželu Mau- 
solovi). 

Maušel v. moušel. 

Max, skrác. z Maxiniilian ; —illaeAt, 
Čelisti, sáně; —ima. nejvěčŠí hudební 
nota (v staré hudbě): 2. pravidlo: 
—imilian, jm. muž. skrác. z Maximus 
Aemiliamis ; —imwn, lt., nejvěČší množ- 
ství n. surama; —hnus, lt., nejvěčší. 

May v. máj; —a, šp., královna máje, 
mladá dívka, ježto v měsíci máji v 
neděle a svátky vystrojená ve spole- 
čnosti družiček na okolojdoucích pe- 
něz prosí: —o, šp., švihák; vystro- 
jený hoch ; —onnaise (majonéz), fr., 
rosol ze studené ryby; —or (mér), 
an., z lt. major, obecní starosta, purk- 
mistr; srv. maire ; —ordomo, šp., v. ma- 
jor domus. 

Mazette, fr. , mrcha kůň; 2. bíďas, 
bídný chlap. 

Mazuři, Poláci v Mazovecku; 2. m-a- 
zur (chybně mazurka), národní tanec 
polský v f taktu. 

Mazzo, it., mazo, šp., svazek, balík. 

M. D. = medicinae docior, doktor lé- 
kařství. 

Meatus, lt., chod. 

Mecenáš, příznivec a ochránce učen- 
cův (dle řím. Maecena, jenž byl nii- 
lostníkem cis. Augusta a příznivcem 
Horatia a Virgilia). 

Mečeta v. mešita. 

Medal-ie. z fr. medaili e , pamětný n. 
čestný peníz; —ion, z fr. medaillon 
(medaljón) , velký pamětný peníz ; 
dutý kroužek n. věnec, do něhož se 
může něco na památku schovati ; —íř, 
z fr. medai/leur, ryjec medalií. 

Medard, st.-něm. jm. muž., poctivý. 

Médea, v řc. baj., dcera krále Aieta 
v Kolchisu, pověstná svou krásou, 
čarodějstvím a ukrutností. 



Medesimo 



— 205 



Mechanurgie 



Mede6Ímo tempo n. med. módo, it., pře- 
dešlým chodem n. pohybem. 
Med-ia (WeraJ, lt., střední hlas, stř.zvuk; 
—iální, střední ; — ian, střední veliko- 
sti n. př. papír; —ianta, v hudbě, stře- 
dní tun mezi tonem základním a kvin- 
tou, střednice; —iante, lt.. prostřed- 
kem; m. juramento, pr. přísahy, pří- 
sahou ; —iastinum, mezipličnice, pře- 
pona (blána) ; —ialio, lt., prostředko- 
váuí mezi něčím ; —iatisovati, podří- 
diti někoho něčí vrchní vládě, zbavi- 
ti někoho vrchní vlády f —ititiv ní. pro- 
středkující; —iator. lt., prostředník 
osoba prostředku) íeí mezi někým; 
—icago, lt., vojtéška, tolice (rstl.) ; 
—icina, lt., lékařství, nauka o léče- 
ní; 2. lék; —icinae doctor, skrác. M. 
Lh:, doktor lékařství; —icinální, lé- 
kařský ; —iciner, —ik, posluchač na- 
uk lékařských ; —ilcament, lék ; —ilca- 
ster, mastičkář ; —io n. in —io, lt., u 
prostřed ; —io mense, v polovici mě- 
síce ; —iocre, —iocriter , lt. , prostře- 
dně; —iolán v. Milán; —isance (me- 
dysáhs), fr., pomluva; očerňování ně- 
koho; —Ualio, lt. , přemýšlení, rozjí- 
mání o něčem ; —iterraneus, lt., stře- 
dozemní, —zemský ; —itrina, lt., bo- 
hyně zdravoty, jíž ke cti se odbý- 
vala slavnost —itrinalia ; —ium, lt., 
střed, prostřed, prostředí ; 2. m. (ver- 
bum), střední časoslovo ; m. aevum, 
lt., střední věk, středověk; —ius, lt., 
střední. [ská. 

Medrissa, ar., vyšší škola mahomedan- 
Med-ulla , lt., dřeň, morek; m. spina- 
lis, micha; —um, st.-něm., dar, urči- 
tá daíí. 
Medus-a, v řc. baj., jedna ze tří dcer 
Gorgonových, přela se o krásu s Mi- 
nervou, začež tato její kadeřavé vla- 
sy proměnila v hady a očím jejím 
dala strašnou moc, že každého, kdo 



se na ně podíval, v kámen proměni- 
ly; Perseus — u přemohl, uřízl jí hla- 
vu, jižto pak dal Minervě, která ji 
dala na svůj štít, odtud —ina hlava 
zvaný. 
Medvěd (MC4B*4b), rus., silný nápoj z 

kávy, smetany, rumu a cukru. 
Medžedie, tur. peníz = 20 piastrů. 
Medžid v. mešita. 

Meer, něm., moře; —schaum, něm., moř- 
ská pěna. 
Meeting (íníting), ang., veřejné shro- 
máždění lidu. 
Mefiance (meíiáns), fr., nedůvěra. 
Mefisto, —feles, zlý duch, čert. 
Mefit-ický, dusivý ; —is, výpar dusivý, 

záhubný ; —ismus, dnsivosť. 
Megal-egorie, řc, chvastavosf, vychlou- 
bavost; —ofonie, plnohiasí, plnozvu- 
čnosť ; —ograf, malíř osob v životní 
velikosti ; —ometer, veliČinoměr ; — o- 
psychie, velikod.iší ; —osaurus, vele- 
ještěr. 
Mega-podové, z řc, kury dlouhonohé : 
— rde, fr., nepozornost'; par m., ne- 
dopatřením ; —skop , velehled (jímž 
při blížení-se k předmětu nějakému 
muže. se nabývati obrazúv vždy věč- 
ších); —Iheriiun, předpotopní veliký 
lenochod. 
Megéra, z řc, jedna z fúrií čili vzte- 
klic ; vůbec zlá žena. 
Mehmed v. Mahomed, Muhamed. M. 
AU, * 1769 v Albánii, stal se r. 1838 
místokrálem v Egypte, kde se mno- 
hou opravou i ukrutenstvíra vyzna- 
menal ; f 2. srpna 1849. 
Mehmendar, pers., hospodář, hostinský. 
Mechan-ický, strojnický; — ik, stroj nik, 
kdo rozumí strojům; •_'. strojíř, kdo dě- 
lá stroje; —ika, strojnictví, nauka o stro- 
jích ; —ismus, strojba. ústrojí, soustr. : 
—ografika, strojnická malba; —ologir, 
ná*uka o strojích ; —urgie, strojířství. 



Mechitaristé 



— 206 



Melothet 



Mechitaristé, křesťanský řád arménský, 
založený r. 1701 od Arména Mechi- 
tara k rozšíření arménského jazyka. 

Meidan v. mejdan. 

Meiligma, řc., prostředek konejšivý. 

Meinhard. stněm. jm. muž., přesilný. 

Meiosis, řc., zmenšení. 

Mejdan, tur., prostranství, planina, ro- 
vina ; závodiště, tržiště ; 2. souboj. 

Mekka, ni. v Arábii, v němž se na- 
rodil Mahomed a proto jest posvátným 
poutnickým místem Mahomedanův ; 
—baham, bélavá pryskyřice. 

Meko -meter, z řc, délkotněr ; —metrie, 
déikoměrství. 

Mekon, řc, mák ; — at, —an, sůl ma- 
kokyslá ; —in, makovina, látka v má- 
ku se nacházející; — ian, řc, mako- 
vina, opium, opojný nápoj makový ; 
—it, makovec, jikerec (kámen). 

Mekt-eb, tur., škola věcí prvopočáte- 
čních ; —ubdži, tur., tajný písař. 

Mel, gen. mellis, lt., med ; —afyr, por- 
fyr jinorazový, černojisp (kámen); 
—ammed, žid. učitel ; —ampodium, z 
řc, čemeřice černá (rstl.) ; —ampy- 
rum. ČernejŠ (rstl.) ; —anctlico, it., 
těžkomyslný; —ange (melánž), fr., 
směs, směsice ; —ancholický , z řc, 
kalokrevný, těžkomyslný ; —ancholie, 
z řc, těžkomyslnosť , zádumčivosť; 
—anckolik, těžkomyslný Člověk ; — a- 
nin, z řc, čerň, černina ; —anit, čer- 
ný granát; —anoma, Černina, Černá 
hmota ; 2. Černý nádor, puchýř plný 
černé krve ; —anorrhagie, Černá úpla- 
vice ; —anosis, černice, zčernání ně- 
kterého údu v nemoci ; —anterie, čerň 
kovová ; —anzana , it. , lilek jedlý 
iastl.) ; —as, řc, černá vyraženina ; 
—asikterus, černice, černá nemoc; 
—a.sma, Černina, Černá piha; —assa, 
eukrová usedlina, kal cukrový, hně- 



dý syrop ; —atrofie, úbyte některého 
údu. [n. přihlašovací. 

Meldzettel, něm. , lístek opovédací n. 

Meleket , válečná trouba Egypťanův, 
přes 5' dlouhá. 

Melch-ior, hebr. jm. muž., král světla ; 
—isedech, hebr. jm. muž., král spra- 
vedlivý ; —itové, sekla křesťan, v 6. 
a 7. století ve vých zemíeh, kteří se 
dle vůle císařovy podrobili ustanove- 
ním chalcedonského sboru církevního. 

Meli-anthus , z řc, medokvět (rstl.); 
—ceris, —flavium, medový puchýřek; 
—char v. Melchior ; —lith, medek, me- 
dovec (kámen) ; —lotus , komonka 
(rstl.) ; —měli, zadělávaná šťáva kdou- 
lová. , 

Melior, lt., lepší ; —ace, z lt, zlepšení, 
polepšení něčeho ; —ační, zlepšovací ; 
—ovati, zlepšiti, — šovati, zvelebovati 
(pozemek). 

Melirov-ati, mísiti , směšovati ; —amý, 
smíšený, zvi. o barvách. 

Melis, druh cukru homolového ; —ma, 
řc, spůsob zpěvu okrášleného roz- 
drobením tonův ; — sa, řc , meduň- 
ka (rstl.). 

Mell-ago, medovitý výstřelek ; —ifikace, 
zmedovění; —it v. melilith. 

Melodický, zpěvný, libozpěvný, libo- 
zvuký; — ?e, nápěv, zpěv v hud. sklad- 
bě; — ika, nauka o nápěvu; 2. hud. 
nástroj ve spůsobu varhan v podobě 
fortepiana, nalez. 1770; —ion, hud. 
nástroj, jehož tony povstávaly třením 
kovových tyčinek pomocí válce. 

Melo, lt, v. meloun; —drama, Činohra 
s průvodem hudby ; —e, májka ; —graf, 
písař not; —kopie, odnětí údu; —man, 
náruživý milovník hudby; —mánie, 
náruživá oddanosť hudbě ; —mantie, 
věštba z pohybování úduv ; — n v. 
meloun; —s, řc, úd; 2. zpěv, ná- 
pěv : —ťhexie, zpevni skladba ; —thet, 



Melotypie 



207 - 



Menstruum 



zpevn/ skladatel: —typie, tisk noto- 
vý, tištění notami. 

Meloun, chutné ovoce dýňovité. 

Melpomena, re, musa čili ochrankyně 
truchlohry. 

Melusina, jm. žen. , niedosladká; 2. 
vichřice. 

Member, ang., Člen v. ínembrum. 

Membr-ana, lt., kožka; —anula, blan- 
čička, kozička; —atim, lt.,' článko- 
vitě ; —atura, seČlánkování ; —um, lt., 
ád. člen ; m. honorarium, Člen Čestný. 

Memento, lt., pamatuj ! m. moři , pa- 
matuj na smrť. 

Memnon, v řc pověstech syn Titho- 
nův a Eodin, král Ethiopský, byl 
před Trojí zabit od Achilla; jemu na 
památku postavený Memnonův sloup 
u Theb v Egyptě, ozýval se prý při 
východu a západu slunce. 

Memoire (memoár), fr., pamětní spis ; 
memoáry, paměti, zápisky. 

Memorabilia, lt., pamětnosti, věci pa- 
mětihodné ; liber rerum —abilium, kni- 
ha pamětnosti ; —andum, pamětní spis, 
jiřipamatování ; —atio, lt., upamato- 
váni, připamatování; —?'a, lt., paměť; 
mea m., za mé paměti; pokud vím ; 
ad perpetuam rei —iam, k věčné* n. 
neskonalé památce ; pro —ia , — iál, 
pamětní spis, připamatování k něče- 
mu, pamětní kniha ; —ialiter, prosmo, 
prosebně; —ovati, nazpaměť se něče- 
mu naučiti, pamatovati. 

Men, řc, měsíc. 

Menage (menáž), fr., hospodářství; spo- 
lečný stůl a oběd, strava ; — rie (me- 
nažrí), fr., obyČ. menazerie, zvěřinec, 
sbírka cizozemských zvířat. 

Mend-ax, lt. , lživý ; —icans, lt., že- 
brák , žebravý mnich; —icatio, lt., 
žebrání ; —icitas, lt., žebráctví , že- 
brota, [zvěře. 

Menée, fr. , tajná chodba ; 2. stopa 



Menestrél, menetrier (memrjé), fr., prů- 
vodčí a služebník trubadúra. 

Mengs Anton líafael, * 12. března 
1728 v Ústí nad Labem, proslulý ma- 
líř Český. 

Menin (m'nén), fr., —o, šp. (z lt. mi- 
nimus = nejmenší), panoš, jenž s ně- 
kterým princem co jeho společník ve 
hrách atd., téhož vychování účasten 
bývá ; —gitis, z řc, zánět blány moz- 
kové ; —gofylax, mozkochranec (při 
vrtání Ibi) ; meninx, řc, blána moz- 
ková. 

Meniskos, řc, sklo v poloměsíc brou- 
šené ; 2. polomesíčný výkrojek. 

Mennig, suřík (barvivo). 

Mennon-ité, — isté, novokřestníci, novo- 
křtilci, sekta křesťanská, pojmenova- 
ná dle svého učitele Mennona , jenž 
se nai\ 1496. 

Měno, it., méně; m. forte, m. silně; 
m. piano, m. slabě : —logxum , z řc, 
kalendář svatých, dějiny svatých, dlt» 
dní a měsícuv spořádané ; —pausi*, 
—stasie, —stasis, zástava čmýry ; — r- 
rhagie, krvotok; —rrhoea, měsíčné,. 
Čmýra. 

Mens, gen. mentis, lt., mysl, rozum ; 
m. legis, smysl zákona ; m, sána m 
corpore sáno, zdravá mysl ve zdravém 
těle ; bona mentě, v dobrém úmyslu. 

Mens-a, lt., stůl; m. Domini, stůl pá- 
ně, přijímání svátosti oltářní; a men- 
sa, od stolu (t. j. odděh ný) ; — ál, u- 
brus : —arius, penězoměnec. 

Mensch (mens), něm., Člověk; 2. děvka. 

Mensis, lt., měsíc; hoc mense, hvjw 
mensis, tohoto měsíce; mense medio, 
v prostředku měsíce. 

Mensola, it., ležina, krajník, krajní n. 
vypuštěný kámen. 

Menstr-ua, —uatio, lt., měsíčné, čmýra; 
—ualis, lt., měsíční ; —uum , lt., roz- 
pouštědlo ; 2. v. menstrua. 



Mensula 



— 208 — 



Mesembryanthemum 



Mensula, lt., stoleček, zvi. měřičský. 

Mensur-a, lt., míra; 2. směření strun; 
3. výměr tonův; 4. směrnice sechař- 
ská; ad —am, dle míry; —atio, lt., 
měření; —atum, výměrek. 

Menta, mentha, lt.-řc, mintha , máta 
(rstl.). 

Mentio, lt., připomenutí , zmínka ; rei 
jit mentio, mluví se o tom. 

Mentor, řc, jm. důvěrného přítele U- 
lyssova a spolu učitele Telemacbova, 
odtud : rádce, vůdce mladých lidí 

menu peuple (mený pépl), fr., obecný 
lid ; menue dépenéé (měny depáns), 
fr., malé vydání. 

Menuet, vážný tanec zdlouhavého cho- 
du v 7) taktu; 2. hudební skladba v 
témž ruchu. 

Menyanthes, řc, hořký jetel. 

Mépris (meprí), fr., nevážnosf , pohr- 
dání někým; — e, fr., přechvat, nedo- 
patření, omyl. 

Meratrofie v. melatrofie. 

Mercat-or, lt., kupec, obchodník ; —ura, 
obchod, tržba. 

mercedes pupillorum, lt., vydání na vy- 
chování poručencův. 

Mercerie (merserí), fr., kramářství. 

Merci (mersí), fr., díky. 

Mercur-iale, ve Francii někdy shromá- 
ždění parlamentu ve středu (dies —ii) 
po velikých prázdninách; 2. domlu- 
va; —ialis, rtuťnatý; 2. m., bazanka 
(rstl.); —iales (viri), lt., mužové jichž 
ochránci byl Mercurius t. kupci a u- 
čenci : —ialismus , strávení dlouhým 
užíváním rtuti ; — ius, v lt. haj., syn 
Jupiterův a Máji, posel bohův a zá- 
roveň bůh obchodu, opatrnosti, ale 
též. pod\odu a zlodějství; 2. M., Do- 
bropán, oběžnice slunci nejbližší, zna- 
mení $ ; 3. m., rtuť. 

Mer-enda, lt., svačina; 2. veselé vy- 
ražení, švanda; —etrix, lt., nevěstka, 



rozkoŠnice ; —idian, z lt. , poledník, 
myšlený kruh na zeměkouli, jenž bě- 
ží přes rovník a obratníky, v jehož 
obvodu ležící místa mají stejnou do- 
bou sluneční poledne o 12 hodinách; 
—idies, lt., poledne; — idionalis, palt. 
polední ; —idrosis, řc, Částečné poce- 
ní ; —imnofronlista, —imnosqfista, vr- 
tochář, úzkostlivec ; —indad, šp., okres 
soudu venkovského ; — mo, šp., ov- 
čák, hlídač ovcí; 2. nejlepší druh 
španělských ovcí; 3. látka z vlny 
takovýchto ovcí; —isma, řc, díl, po- 
díl; —itum, lt., — ?7e, ír. , zásluha: 
pour le merit e (pur 1'merit), fr. , za 
zásluhy; bene—itus, dobře zasloužilý ; 
— lan (—lán), fr., bělice (ryba); — lin, 
pověstný čaroděj u dvora krále Ar- 
tuše v 6. století ; —kantilnt, kupecký, 
obchodní, tržební; —katura v. mrrca- 
tura; —kur v. Mercurius ; — Ion (— Ion), 
fr., mezistřelí, Čásf hradby mezi střel- 
ními skulinami ; —lucha, —luŠka, rus. 
siep^xa, Mep.iyuiKa , vydělaný spra- 
tek beránéí, beránek; —opa. vlha. 
(pták); —os, řc, tid ; stehno: —ovin- 
gové, nejstarší rod královský ve Fran- 
cii 486 752 , jichž původcem byl 
Merovig Či Mervig ; —sdmka í z něm. 
Meerschaum), dýmka z mořské pě- 
ny; —ula, lt.. kos (pták); —um (vi- 
■num), lt., čisté, pouhé víno ; —umjus, 
pouhé n. Čisté právo; —veille (mer- 
velj), fr., div, zázrak; a m., ku po- 
divu; —ykismos, řc, přežíváni, pře- 
žvykování (u některých zvířat). 

Mesa, šp., z lt. viensa, stůl ; 2. dlouhá 
stráň v Andech v Americe. 

Mes-alliance (mesaljáns), fr., nerovné 
ii. nevhodné manželství; —aventurr. 
ímesavánrýr), fr., nehoda. 

Mescolanza, it., směs, směsice. 

Mese, it., měsíc (rstl. i. 

Mesembryanthemum, z řc. , kosinate o 



Mesenterion 



209 



Metaplasta 



Mesenterion, řc, okruží, drůbky. 

Mesintelligence (mesénteližans) , fr., 
nedorozumění. 

Mesmerismus , magnetické léčení dle 
Dra. Meamefa (f 1845). 

Meso-carpium, střední obplodí ; —dme, 
řc., přepona (blána) ; —dvtitis, zánět 
přepony ; — dos, mezizpěv ; —fyllum, 
ínezilistí ; —gastrium, středobřiší, —sek, 
obpupí ; -choros, vůdce sboru ; — ke- 
fahtm, mezimozčí; —kranium, teme- 
no, poutec ; —labiam, středozor ; — ra- 
falum. středopupčí ; —nyktikon, půl- 
noční zpěv : -pleura. meziřebří ; — po- 
tamie, meziříeí, krajina mezi dvěma 
řekama, tak slula Israelitům země 
mezi Eufratem a Tigrisem; -scelon, 
středomasí; —typ* vláknovec (kámen). 

Mesra, ar., noční cesta Mahomedova 
po nebi. 

Mess, án., společnost u stolu při jídle ; 
—a di voce, it., nenáhlé měnění hla- 
su silněji n. slaběji ; — age (— áž), fr., 
posílka ; —ager (— ažé) , fr., posel; 
—agerie (— ažrí), fr., ústav n. spole- 
čnost posilací n. rozesilací; —aliani, 
blouznivá sekta křesťan, ve 4. stol. 
v Mesopotamii ; —celina, prostopášná 
třetí manželka řím. císaře Claudia ; 
— e, něm., niŠe, ranní služby boží ; 
—iada, báseň (Klopstokkova) o Mes- 
siáši ; — iás, z hebr., pomazaný král, 
spasitel; —idor, fr., mésíc žní od 19. 
června do 18. července; — ire , fr., 
milostpane; —ner, něm., kostelník; 
—olan v» mezulán. 

Mest-a, šp., stádo ovcí, jež náleží roz- 
ličným maj etnikům; —angové, polo- 
divé koně Indiánův v sever. Ameri- 
ce ; —izové, ze šp., míšenci, potomci 
bělocha a Indiánky nebo Indiána a 
bělošky ; —o, —oso, it., žalostně. 

Mesuini, lebky, jemný plášť Beduimiv 
z bílé vlny. 

Rank : Slovník novinářský. 



Mesusah, mesitso, žid., pamělní Lístek 
na dveřích židův upevněný. 

Meszely, uherská míra, asi žejdlík. 

Mešita, (z ar. mesdžita), turecká mo- 
dlitebna. 

Met, míra obilná, 30 měřic. 

Meta. It.. cíl ; 2. jm. žen. , skrác. z 
Margaretha ; meta, it., polovice ; —ba- 
sis, řc, přechod; 2. úchylka; —bole, 
řc, proměna, změna; —centrum, nad- 
středí, mimostředí; —fora, řc, pře- 
náška, přenos ; —foricky, přeneseně, 
přenosně, v přeneseném smyslu ; —fra- 
sis, —frase, řc, převod, převedení ně- 
jakého spisu z jednoho nářečí do 
druhého ; —frast, převodník , převa- 
děč ; —fysický, prostovědecký , nad- 
smyslný ; —fysik, znatel metafysiky : 
—fysika, prostověda , poznatkozpyt, 
nauka o poznání nadsmyslných věcí ; 
—fysis, řc. , proměna ; —gnostika v. 
metafysika ; —gogie, řečnické opako- 
vání týchž slov ; —gramma, řc, opis ; 
—chronismus v. anachronismus. 

Metairie (metérí), fr., dvůr poplužní. 

Meta-karpiuni, z řc, záprstí , předpr- 
stí ; —kinema , —kinesis , přesazení. 
přendání ; —kritika, posouzení úvahy ; 
—lepsis, přenětí. 

Metali, z řc , kov; —ický, kovový; 
—ika (z fr. —ique), poukázka na ra- 
žené peníze ; —isace, zkovení ; —iso- 
vati, zkoviti ; —ografický, kovopisný: 
—ografe, popis kovův , kovopis ; —o 
chemie, lučba kovův ; —ochromie, gal 
vanické barvení kovův ; —oid* těleuo 
kovu podobné ; —urg, —urgista, zna- 
lec kovův; hutník; —urgie, hutnictví, 
havířství. kovoznaiství. 

Meta-morfický , přeměněný ; —morfis- 
imis, přeměněnství; —ruorfose, —mor- 
fosis, přeměna, proměna, přetvoření; 
—morfotický , přeměnný; —plasmus, 
přetvařování ; přetváření ; —plasta, 
14 



Meta pódium 

přetvářky ; —pódium, chodidlo u no- 
hy ; —politika, pouhá nauka státni- 
cká ; —psyclwsis v. metempsychosis ; 
—ptosis, —schematismus* přechod ne- 
moci do jiné ; —rsiologie , nauka, o 
úkazech povětrních ; —somatosis, vý- 
měna těla, přechod do jiného těla ; 
—stase* —stasis* obrácení, přechod ne- 
moci z jednoho údu do druhého ; 
—strofě, odvrácení myšlenek od ně- 
čeho ; —synkrisis* léčení, těla rozli- 
čnými zprýštidly ; —tarsus v. metapo- 
dium ; —thesis, —these, přesmyknutí, 
přesmyČka; —torium (jus), lt., právo 
ubytovací; —xylogie* mezisloví. 

Metedor, Šp., podloudník. 

Metem-psychose, —psyclwsis , řc, stě- 
hování-se duší z jednoho těla do dru- 
hého ; —plose , vypuštění přestu- 
pného dne v 134 letech dle Grego- 
rianského kalendáře. 

Metensomatosis v. metasomatosis. 

Meteor, z řc, vzduchovid, úkaz v po- 
větří čili ve vzduchu; povětroň ; — ei- 
sen, něm., železo povětroňové ; —ický, 
povětrní ; —ika, nauka o povětrních ú- 
kazech; —ismus* větrnosť, otok břišní. 

Meteoro-gnosie , znalost' povětrnosti ; 
pohodoznalství ; —graf, pohodopisec; 
—grafický, pohodopisný ; —grafie, po- 
hodopis , popis povětrnosti ; —lith* 
povětroň, kámen s povětří spadlý ; 
—log , znalec n. zpytatel povětrních 
úkazuv; —logický, úkazozpytecký ; 
—logie , úkazozpyt , nauka o povětr- 
ních úkazech ; —mant , pohodopra- 
vec, pohodověštec; —mantie, pohodo- 
prava, pohodověštba, hádání n. vě- 
štění z povětrnosti ; —skop, pohodo- 
zor, nástroj, ukazující změny pově- 
trnosti; —skopie, pozorování pově- 
trnosti. 

Metersi, tur., bojovníci, jižtp vymě- 
řovali a strhovali tábor Či ležení. 



210 — 



Metrika 






Metli, medovina, nápoj z kvašeného 
medu. 

Method, bratr sv. Kyrilla, apoštol Slo- 
vanský, od r. 860 na .Moravě, f 6. 
dubna 885 ; —a, návod, navedení k 
něčemu, spůsob vyučovací; —ický, 
návodný ; —ik, učitel, jenž se přísné 
jistého návodu drží ; —ika , —ologie, 
nauka o spusobu vyučovacím ; — is- 
mus, návodnictví, upravený návod: 
2. učení Methodistuv ; —isté, blouzni- 
vá nábož. sekta křesťanská od r. 1720 
•zvláště v Anglii a sever. Americe 
rozšířená, proto tak pojmenovaná, že 
prý našli novou methodu křesťan- 
ského života. 

Methusalem, hebr., jm. muž. v stár. 
Zákoně, jenž prý dosáhl 969 let stáří, 
nejvyššího věku lidského. 

Metier (metjé) , fr., obchod, živnosť, 
povolání. 

Metisové v. Mésti zové. 

Met-onomasie, z řc, překládání jména 
na jiný jazyk; —ovymický, jméno pro- 
měňující; —onymie , přejmenování, 
změna jména. 

Meto-pantron, dutina čelní; —pomantie, 
Čeloprava, věštba n. věštění z Čela; 
—pon , řc , čelo , průčelí něčeho ; 
—poskop* čelozpytec ; —poskapie , če- 
lozpyt ; čeloprava , věštění z Čela. 

Metr v. metre. 

Metr-a, řc, děloha, maferník, matka; 
—algie, bolesť materníka ; —anastrofe, 
zvrat materníka ; —atonie, ochablosť 
materníka ; —atresie, zavření-se ma- 
terníka. 

Metre (metr), fr., míra délky ve Fran- 
cii = 3 Pařížské stopy. 

Metr-emfaxis, zácpa materníka ; — em- 
fysema* nadmutí materníka ; —enchy- 
tes, vystřikovadlo materníka; —eury- 
sma, rozšíření materníka ; —ický, měr- 
ný, časom., skladom. ; —ika, sklado- 



Metritis 



— 211 



Mignonne 



měrství, měrověda; — itis, zánět raa- 
terníka. 

Metro-blennorrhea, bílý tok ; — cele, prů- 
trž materníka; -fthisis, úbytě mater- 
níka ; —kampsisi —loccie, ohyb matér- 
níka ; —karcinome, rak v materníku ; 
—logie, měrosloví ; —mánie, rozČile- 
nosť z matemíka : —meter, —nom, do- 
boiněr ; — lunnický. doboměrní; —pole 
I hlavní (mateřské) město ; —polita, 
přední arcibiskup ; —polítán, vrchní 
duchovní ; —poiypus, vyrostlina z ma- 
terníka; —ptosis, výhřez materníka ; 
—rrliagie, krvotok ; —rrhea, výtok z 
materníka ; —skop, ohledavadlo ma- 
terníka ; —skopie, ohledávání mater- 
níka ; —tomie, řezání materníka. 

Mette, něm. z lt. matvtina, jitřní, ran- 
ní služba boží. 

Metternich Klemens Lothar, * 15. kvě- 
tna 1773, pověstný první ministr ra- 
kouský, r. 1848 uprchnul do Londý- 
na, vrátil se vsak později zase do Vídně 
kdež i umřel 11. Června 1859. 

Metžeda v. mešita. 

Meuble (mébl'), fr., svršky, svrehky. 

meum et tuum, lt., moje a tvoje. 

Meute, fr., smečka psův; —rei, vzpou- 
ra vojenská. 

Mevente (mevánt), fr., špatný prodej. 

Mexiko, veliká země s hlavním městem 
téhož jména ve střední Americe. 

Mezeline (—lín), francouzské plátno k 
poví akám atd. ; v. mezulán. 

Mezetene, daň či clo na zboží na tur. 
pomezí. 

Mezibor, nem.Merseburg, m. vNěmecku. 

Mezimuří, krajina mezi řekama Můrou 
a Dravou, o kterou r. 1848 i 1860 
— 6 í Charváte s Uhry se nesnadnili. 

Mezulán (z it. mezzolana — polovina), 
látka z příze a ovcí vlny ; srv. me- 
zeline. 

Mezza, it., poloviční, střední; am.vo- 



ce (. . . . voče), přidušeným hlasem : 
—nino, it., poloupatro , poloupatří (v 
domě) ; —tinta, střední barva ; 2. po- 
loviční tinta. 

Mezzo, it., poloviční, střední ; m. forte, 
polosilně; m. piano, trochu slabě; 
m. rilievo, polovypukle; m. soprano, 
poloviční soprán, pol. diskant, hlubší 
hlas ženský ; -fanti Kašpar Josef. 
* 17. září 1771, od r. 1839 kardinál, 
pověstný znatel jazykův lidských, f 
15. března 1849 ; —termiuo. středo- 
čeští ; prostřední cesta ; prostředek 
mezi něčím. [Indii. 

Miam, váha na stříbro a zlato v záp. 

Miasma, řc, nakažlivina v povětří. 

Mica, lt., drobeček z chleba. 

Mickevič (Miekiewicz) Adam. * 1789 na 
Volyni, slavný básník polský, f 28. 
listopadu 1855 vCařihradě, pochován 
slavně v Paříži. 

Microscopirm v. mikroskop. 

Midas, král Frygický, jehož uši, dle 
báje, Apollo proměnil v oslí, poně- 
vadž M. při umělČím zápase Apolio- 
nově s Panem tomuto poslednímu dal 
přednosťf dle jiné pověsti vyřčena 
nad ním kletba, by se všecko pro- 
měnilo ve zlato , čeho by se koli 
dotekl. 

Midgard, v nor. baj., země. 

Midshipman (— šipmen), an., nejmladší 
důstojník námořský. 

Mierzwa, nejstarší kronikář polský. 

Migl-iajo (miljajo), it., váha 1000 li- 
ber v Livorně a Benátkách; —ie, it., 
míle italská na 1000 kroků v. 

Migma, řc, směs. 

Mign-ard (mifíár), fr., čacký , hezký ; 
—atura v. miniatura ; —on (miňbn), 
fr., milostník, miláček ; —onne , mi- 
lostnice, milenka ; 2. m. , panenské 
písmo, nejmenší tiskací písmo fran- 
couzské. 

14* 



Migraine 



— 212 - 



Mimoloff 



Migr-aine (migrén), fr., polostranní n. 
postranní bolení hlavy ; —atio . lt., 
stčhování-se; —atorius, stěhovavý. 

Miguel, port., v. Michael; — isté, pří- 
vrženci Dom Miguela , pretendenta 
portugalské koruny. 

Michael, skrác. Míchal, hebr. jm. muž., 
kdo je jako Bůli? zvláště jm. arch- 
anděla. 

Micheletta v. mikeietto. 

Michl n. německý Michl, přezdívka ně- 
meckého národu: vyobrazuje se co 
sprostý vozka čili forman. 

Mikeietto, šp., strážník pro bezpečnost 
po silnici. 

Mikmandar, tur., vyslanec cizí vlády. 

Mikoláš v. Mikuláš. 

Mikro-fonie , slabohlasosť ; —fthalmos, 
maloočec; —grofie, popis věcí pozo- 
rovaných drobnohledem; —chemie, lu- 
čební rozklad drobných věcí; —kefa- 
/o.v, malohlavec: —kosmos, malý svět 
(t. člověk); —lepidoptera , motýlové 
malí ; —log, titěrkář; —logie, drobno- 
hlednosf , titěrnosť ; —megas , veliký 
trpaslík t. j. vypínavý a chlubný 
člověk ; —meter, drobnoměr ; —metrie, 
drobnoměrství; —psychie, maloduší, 
maloduchosť ; —ptera , malokřídlý 
hmyz ; —skop, drobnohled ; drobno- 
vid (nástroj, jenž drobné věci zvěČ- 
suje) ; —skopie, drobnohledectví, uží- 
vání zvěčšovacích skel; —trofie, chu- 
doživnosť. 

Mikul-áš, z řc. Nikolaus, jm. muž., 
vládce lidu ; —ov, něm. Nikolsburg, 
m, na Moravě. 

Milan, hlavní město Lombardie , má 
170.000 obyvatelův; 2. m. , luňák 
(dravec); —aise (ínilanéz), fr., milán- 
ský zlatohlav. [ských. 

Milčané, větev někd. Slovanův polab- 

Mile (z lt. mille =s tisíc), míra země- 
měřická, obyč. 24.000 stop. 






Milešovka, něm. Donnersberg , hora u 
Lovosic v Čechách 2562 střev, vy- 
soká. 

Milevsko, Milívsko, něm. Můhlhausen, 
m. v Čechách. 

Mili-arda v. milliarda : —aria, lt., pot- 
ničky (vyraženina) ; —ce, z lt. —tia, 
vojsko, zvi. zemská obrana; —duch, 
kníže Srbův Polabských, poražen a 
zabit r. 806 ve válce proti Karlu 
Vel. ; —on v. million ; —taire (— tér), 
fr. (z lt. —taris = vojenský), vojsko, 
vojenský stav ; —taria, lt., věci vo- 
jenské. 

Milium. lt., proso; m. palpebrae, mili- 
olum, ječné zrno na oku. 

Mille, lt., tisíc; —fiori. tisícekvětí, pe- 
strá mosaika sklená; —foliům = ti- 
sícelístek, řebříček (rstl.) ; —nnium. 
tisíceletí ; —pes, lt., tisícenožka, sto- 
nožka; —pora, druh korálu. 

Milli-ada, tisíceletí ; —arcla. tisíc mil- 
lionův (1.000,000.000) ; -arium, sta- 
roříinská míle; milník, milní kámen : 
—asse, fr., tisíc milliard; —gramme, 
tisíc grammův ; —metre, tisíc metrúv ; 
-on, tisíc tisícův (1,000.000); -o- 
nár, boháč, jenž má milliony peněz. 

Milly-ovky , —ovy svíčky , stearinové 
či lojanové svíčky z fabriky Millyho 
(Milého) ve Vídni. 

Milord v. mylord, lord. 

Milreis, početní peníz portugalský = 
1000 reisův. 

Mimansa, skrác, filosofická soustava 
indická, jež podstatu zajedinou pra- 
vdu pokládá. 

Mimar-aga, tur., dohlízitel nad stav- 
bami a staviteli. 

Mim-esis, řc, posměšné opakování n. 
přetváření, přetvařování; —ik, —os, z 
řc, tvořitel, posuňkář; —ika, nauka 
o tváření-se, n. o posuňcích; —olog, 
napodobovač, napodobovatel. 



Mimir 



— 213 



Minoví ti 



Mimir, v nor. baj., bňh moudrosti. 

Mimosa, lt., citlivka (rstl.). 

Mina, jm. žen., skrác. z Vilemína. 

Mina, it., jistá míra na obilí a jinde 
zase na tekutiny v Itálii; 2. staro- 
řecká váha a peníz = 100 drachem: 
3. m., podkop, podzemní průchod, 
zvi. takový, jenž se má prachem do 
povětří v3^hoditi ; —ccevole (— čévole). 
—ccioso (— Čóso), it., hrozivé: — ge(nú- 
náž), měřičné, poplatek s obilí:— ret, 
vysoká okrouhlá věž při tureckých 
modlitebnicích, s nichž mahomed. 
kněží svolávají k modlitbě : — tio, lt., 
pohrťižka. vyhrůžka. 

Minaudiěre (minúdjér), fr. , upcjpalka. 

Minér v. mineur. 

Miner-ál, z lt., nerost, kopanina, ká- 
men nebo ruda ze země dobytá;— á- 
lie, nerosty; —alisovati, učiniti, aby 
něco zkamenělo atd. ; —álnú nerostní : 
m. voda, v., která v sobě drží část- 
ky železa, síry atd., a jíž se užívá 
v lékařství; —alog, nerostoznalec ; 
—aloyie, nerostoznalství. nerostopis. 

Minerva, v řím. baj.. bohyně moudro- 
sti a ochrankyně umění, míru a války. 

Mineur (minér), fi\, podkopník. 

Miniat-or, z lt., malíř drobnůstek ; —u- 
ra, drobnomalba, drobná malba, m. 
drobnůstek; —urista, —umí malíř v. 
miniator. 

Minié-ovy ručnice, s malým nabitím 
velmi daleko střílejí. 

Minim-a, lt., malá nota: púlnota; — ál- 
ra', nejmenší; — oce, nejmenší bratří, 
přísný řád mnišský založený BV, 
Františkem de Paula a proto také 
nazýváni jsou Pauláni; —as , — a, 
— um, lt., nejmenší; — um, nejmenšina, 
nejmenší část, n. hodnota atd. 

Minirovati. podkopávati. 

Minister, lt.. služebník; 2. nejvyšší 
státní úředník a rádce panovníkův . 



jenž někde bývá odpovědným sněmu 
a někde úřaduje libovolně ; bývá o- 
bycejně všude zvláštní m. záležitostí 
zahraničních, m. věcí domácích čili 
m. vnitra, m. financí, ni. vojenský, 
m. soudnictví nebo práv, m. vyučo- 
vání (m. osvěty); m. obchodu, někde 
také m. orby, m. staveb, m. námoř- 
stva; státním., bývá někde pouhým 
titulem, v Rakousku pak od 20. října 
1860 slově tak ministr, jemuž náleží 
domácí správa říšská, skoro do všech 
oborů zasahující ; všichni ministři 
dohromady Činí ministerstvo čili mi- 
nisterium : —iales. služebníci, služe- 
bná šlechta: 2. m. (Litterac), psaní mi- 
nisterské: —iální. od ministrův po- 
cházející: ra. rada, úředník, některé- 
mu ministrovi co pomocník přidaný : 
m. strana, str., jež je zcela oddána 
některému ministerstvu ; —ium. —stvo, 
služebnictvo ; 2. sbor ministrův, t. 
j. nejbližších rádcův panovníkových; 
—resident, vyslanec nižšího důsto- 
jenství. 

Ministr-ace, z lt., přisluhování; — aut. 
přisluhovač při službách božích;— a- 
tor, posluhovač ; m. jaris, právní po- 
mocník : —ovati komu , přisluhovati 
někomu. 

Minium, suřík (barvivo) v. Menning\ 

Mino, žvatláček, pták oblíbený v po- 
kojích ve východ. Indii ; — na, kelt, 
jm. žen., jemný zpěv. 

Minor, lt.. menší ; mladší (bratr, sestra) : 
— át, přednost mladšího v dědictví: 
—atio, zmenšení, umenšení: —atia><', 
znenáhla počišfující ; — e, it. , malý 
čili měkký souzvuk (moll): —enni 
nezletilý, let nedošlý, nemající let 
právních; —ennita, nezletilosť; —ista. 
duchovní s nižším svěcením; —ita. v. 
lt., menšina, menší počet hlasúv atd. : 
— iti čili fratres —es , menší bratří 



Minos 



214 



Missura 



řádu sv. Františka; dii -*U)n gentium, 
lt., bohové menší moci. 

Minos, řc, přísný a spravedlivý král 
na Krétě, jenž se stal po smrti soud- 
cem v podsvětí. 

Minotaurus, báječná potvora, pólo člo- 
věk, pólo býk, kterou Minos dal do 
labyrintu Či bludiště zavříti a ji tam 
lidským masem krmiti, až Theseus, 
hrdina řecký ji zahubil pomocí Ari- 
adně, dcery Minosovy. 

Minstrel v. meuestrel. 

Minu-ce, z lt., zmenšení, umenšení; 2. 
malý kalendář ; —end, —endus, men- 
šenec (počet) ; —endní licitace* dražba 
sestupná t. kdo nejméně žádá ; — .s-, 
lt., méně; 2. ra., nedostatek, schodek ; 
—skule, malé písmo tiskací; — ta, 60tá 
čásť hodiny ; menšina ; 2. malý sklad 
zboží; alla m., al minuto, it., podro- 
bnu, jednotlivě ; —tiae, pí., lt.. mali 
čkosti, nepatrnosti ; —tissimum, nej- 
menší, nejdrobnější ; —tista, kramář, 
obchodník v malém. 

mio conto, it., můj účet. 

Miosis v. meiosis. 

Mique-lets (miklés), fr., bojovní a lou- 
pežní horáci v Pyrenejích ; —lol (mi- 
kló), fr., žebravý poutník. 

Mira-bella, malá žlutá n. zarudlá slivka 
chuti výborné ; —bilis, lt., podivu ho- 
dný; —hile áictu,\t., podivno povídat; 
—hile viso, podivno na to pohledět n. 
popatřit; —bilia, podivnosti, věci podivu 
hodné : —culum, lt., div, zázrak ; —dza, 
ar., na nebe vstoupení Mahomedovo ; 
—ge (miráž), fr., obrazy povětrní; — ku- 
losní, podivný, podivu hodný, zázra- 
čný ; —nda, lt., jm. žen., podivu hodná. 

Miri, pers., poklad královský n. říš- 
ský; —dité, křesťané v turecké Al- 
bánii ; též jakási stráž mohamedán- 
sk}'ch důstojníkův; —liva, tur., před- 
nosta tureckého kraje. 



Mirliflore, fr., švihák, slaďoušek. 

Miroton (—on) , fr., krmě z rozkráje- 
ného masa s rejží n. žloutky v mlé- 
ce vařenými. 

Mirza, pers., kníže, pán. 

Mis-alethie, řc. štítění-se pravdy; —an- 
drie, nenávist k mužům ; —anthrop. 
omrzelec, nelida, nevlídník; —anfhro- 
pický, nevlídný ; —antlirople . nevlí- 
dnost ; —ce, lt. , smíchej ; —cellanea, 
—celly , směs , směsice , rozličnosti ; 
—e v. misse. 

Miser-abilis, lt., žalostný, ubohý, poli- 
tování hodný ; —atio, lt., slitováuí-se 
nad kým ; —e (mizer), fr., bída ; 2. 
ubožák , nebožák ; —ere, vzývající 
zpěv církevní počínající slovy : m. 
mei Domine, lt., pane smiluj se nade 
mnou ; 2. m., zauzlení střev, dávení 
lejna: —icordia, lt., milosrdí, milosr- 
denství ; ra. Domini = milosrdenství pá- 
ně, druhá neděle po velikonoci na- 
zvaná dle počátečních slov žalmu 
(89) ; mater —icordiae, lt., matka mi- 
losrdenství (p. Maria). 

Miskal, ar., váha asi 1^ di-achmy; 2. 
zlatý peníz tolikéž vážící. 

Misla, nápoj Indiánův amerických z 
plodu platanového. 

Miso-gamie, řc, pohrdání manželstvím ; 
—gyn^ nepřítel ženštin ; —gynie, ne- 
návist k ženským ; —kosmie , neuá- 
visř ke šperku ; —logie, pohrdání vě- 
dami; —psychie., omrzelosí života; 
—xenie, nenávist k cizinstvu. 

Miss, an. (skrác z mistress), slečna ; 
—ál, mešní kniha, v níž jsou círke- 
vní zpěvy mešní; 2. hrubé písmo ti- 
skací ; —e, z lt. —io , propuštění : 2. 
poslání : 3. vyslanectvo, zvi. knězi 
poslaní k rozšiřování víry ; — iv, —i- 
va, poslání, poslaný list; 2. poselaeí 
tobolka na spisy; —ionár, kněz vy- 
slaný k rozšiřování víry ; —ura, lt., 



Missverstandniss 



215 — 



Moderní 



poslední pomazání u anglických ka- 
tolík úv. 

Missverstándniss, něm , nedorozumění. 

Mistral, ťr., severozápadní vítr v jiho- 
východním Francouzsku. 

Mistress, ang., mistryně, velitelka, pa- 
ní, (užívá se slova toho zvi. při roz- 
mluvě jako u nás: milostpaní). 

Míšeň, něm. Meissen, město a země na 
Labi, v nynějším král. Saskem. 

Mitella, lt. , páska kolem hlavy ; p. 
kolem ruky. 

Mithr-a, — «•?, pers., bůh sluneční; — i- 
dates, král Pontský okolo r. 120 př. 
Kr., jenž mluvil ve 22 jazycích , a 
aby byl jist otrávení, zvykal znená- 
hla rozličným jedům 

Mitig-antia, lt., prostředky n. léky tí- 
živé ; —atio, utišení, ulevení ; m. poe- 
nae, zmírnění trestu. 

Mitikal, mitikale v. miskal. 

Mitr-a, řc. a lt., pás, páska ; 2. čepi- 
ce, zvi. biskupská , n. knížecí klo- 
bouk ; —aille (mitralj), fr., broky n. 
drob do kartáČuv dělových. 

Mittimus, lt., posíláme ; 2. rozkaz sou- 
dní k zatknutí někoho atd. 

Mixpickles, an., rozličné plody připra- 
vené octem a pepřem. 

Mixt-io, lt., smíšení ; —um, lt, směs ; 
—ura y směs, směsice, smíšeuina, mí- 
chanina, míchanice ; smíšený rejstřík 
ve varhanách. 

Mjatel (ann éj»b) , rus. , metelice, chu- 
melice sněhu v zimě. 

Mnem-eon, řc, památník, upomínka na 
něco ; —onika , —oneutika, nauka o 
zbystřování paměti : zbéhlosť v pa- 
matování věcí ; —osyne, paměf ; 2. v 
řc., baj., bohyně paměti, matka 9 mus ; 
—osynon v. mnemeon ; —otechnika v. 
mneinonika. 

Mnich (z řc. monachos = samotář), kněz 



v klášteře žijící a jistým řáilem se 
řídící ; — ov, něm. Muuclieu . hlavní 
m v Bavořích ; —ovoJIradiŠtiž, něm. 
Miinc/ieii</rutz, ni. v Cechách. 

Moabští, kočovný národ, potomci Mo- 
abovi, syna Lotova, byli modlosluže- 
bníci a sousedi Israelitův. 

Moallakat, ar., jméno 7 básní arab- 
ských, jež před věkem Mahomed<>- 
vým pro svou výbornosf byly ve 
chrámě v Mekce vyvěšeny. 

Mob, an., luza, chátra, sběř. 

Mobil-e perpetuum, nestoj , nepostoj, 
stroj ustavičně se hýbající; —iár,—ie, 
z lt., věci movité , svršky ; —isace, 
strojení n. připravování k hotovosti 
(n. př. vojska) ; —isovati, —ovati, k 
hotovosti strojiti n. připravovati ; — i- 
tas, lt., pohybnosf, běžnosť; — ní. po- 
hybný, běžný ; m. sbor, sbor vojska, 
jenž za příčinou pořádku je ustano- 
ven ke stálému přecházení s místa 
na místo. 

Mocca v. Mokka. 

Moccoletti, it., svíčičky při karnevalu 
v Ěímě. 

Mod-a (z fr. mode a to z lt. modus), 
spůsob, mrav, zvi. v kroji ; a la mo- 
de, na spůsob; —alita, spůsob, jak 
by se mělo s něčím nakládati atd. ; 
— el , —ell, vzorec, vzorek; —elleur 
(— elér), fr., vzorkář ; —elovati, vzor- 
ce n. vzorky dělati, n. strojiti, vzor- 
kovati. 

Moder-ados, strana mírných (vlastně 
pokroku nepřízni vých) ve Španělsku ; 
—amen, lt . prostředek zmirňovací, pr. 
řidiči; —anlismus, soustava mírnosti 
ve správě zemské ; —antista, přívr- 
ženec mírnosti ve správě zemské ; 
—atio, lt., mírnění, mírnosť ; — «<fo,it., 
mírně ; —ator, lt., ředitel, vládce ; 2. 
hybadlo u stroje; —atus, a, um, 

lt., mírný; —ní, módní, spůsobu n. 



Modem iso váti 



216 — 



Molinismus 



zvyku jistému přiměřený; —nisovati, 
dle spůsobu n. zvyku jistého zříditi. 

Mod-esta, —eslina, lt., jra. žen., skro- 
mná, mravná ; —estia, lt. , mírnost, 
skromnost, mravnost ; —estus, lt., (též 
jm. muž.), mírný, skromný, mravný ; 
— ici<s, lt.^ mírný; —ijikace, změna, 
pozměnění čeho ; přispůsobení, uspů- 
sob. ; 2. zmírnění ; —iýkovati, změniti, 
částečně pozměn , přeměn., zjinačiti 
něco ; 2. přispůsobiti , usp. ; —illon 
(modyljon), fr., zhlaví na krokvi: —i- 
sta, obchodník v módním zboží; 2. 
fintil, strojil; —istka, obchodnice v 
módním zboží; 2. fintilka, fiflena, stro- 
jilka ; —o, lt., nyní ; —o meo v. mo- 
dus ; —ul, míra, měřítko ; forma ně- 
čeho ; v. model ; —ulace, z lt. , pře- 
chod n. procházka v hudbě z jedno- 
ho tonu do druhého ; —ulovati, pře- 
jíti, přecházeti z jednoho tonu do dru- 
hého ; —us, lt., spůsob ; est m. in ré- 
bus (= jest míra ve věcech), všecko 
má svou míru ; m. major, spxisob sou- 
zvuku velký či tvrdý ; m. ininor, 
spůsob (souzvuku) malý či měkký ; 
bono —o, po dobrém, v dobrotě ; omni 
—o, na každý spůsob ; quocunque —o, 
jakkoli, na každý spůsob; —o meo, 
na spůsob můj ; —oponente, kladino ; 
—o tollente, zamítavě , zámětmo ; ad 
—um, na spůsob : per —um, prostřed- 
kem čeho. [nýeh. 

Mofetta, jedovatý výpar v horách rud- 

Moggia (modža), it., polní míra v Ne- 
apoli, obsahuje asi 2 měřice. 

Mogila v. mohyla. 

Mogul či veliký m., název panovníkův 
z rodu mongolského ve východ In- 
dii od r. 1525 do 18. století. 

Moha-grinové, z ar.. (= uprchlíci), pří- 
vrženci Mahomedovi, kteří jej pro- 
vázeli na útěku do Mediny ; —med v. 
Mahomed. 



Mohan, něm. Main, řeka v Německu. 

Mohar, maď., fenikl, bér (rstl.) ; — rem, 
ar. , (= zapovězený) , první měsíc 
dle mahomedánského kalendáře , v 
němž jsou boje zapovězeny. 

Moha-tra, contractus —trae, —trae poe- 
tům (lt. z ar.), zdánlivá smlouva (k 
zakrytí smlouvy skutečné). 

Mohel, židovský obřezavaČ ; —nice, 
něm. Muglitz, m. ve Slezsku. 

Mohila, mohyla, vysoký z prsti nasy- 
paný hrob 'pamětný u Polákův a 
Rusův. [východ. Indii. 

Mohout, strážce n. honák slonův ve 

Mohuč. něm. Mainz, m. a pevnosť v 
Němcích. 

Moiry, v řc. baj., sudičky. 

Moitié (moatjé), fr., polovice. 

Mojmír I., kníže Velkomoravský 830 
-846. M. II., kníže tamtéž 894-907. 

Mojžíš, zákonodárce a vůdce židov- 
ský, jenž byl národ svůj vyvedl z 
poroby Egyptské, na poušti dal de- 
satero božích přikázaní a k vejití do 
zaslíbeně země je připravoval ; skut- 
ky jeho vypisuje patero knih Mojží- 
šových ve st. zákoně. 

Mokáda, vlněná n. bavlněná látka po- 
dobná sametu. [sku. 

Mokani, rumunští ovčáci v Sedmihrad- 

Mokka, m. při moři v Arábii, odkudž 
přichází výborná káva. 

Mokoko, vrčivá opice. 

Mol-a, m. carnea, lt., zánět, koule, kra, 
zvrhlý plod ; —asse, křehký pískovec 
v pohoří Jurském ve Švejcařích ; 
—don, —doun , z fr. —ton, hustá lát- 
ka vlněná ; —ecules (molekýl) , fr. , 
Částečky ; —es, lt., tíže, obtíž ; —estia, 
lt., obtíž, — nosf ; —estus, lt., obtížný ; 
—eta, roztěradlo malířské; —inismus. 
učení, jež španělský jesuita Molina 
(t 1601) rozšiřoval, že toliko hodní 
mohou dojíti milosti boží. 



Moll 



— 217 



Monodon 



Moll (z lt. mol lis), měkký spůsob to- 
nu ; 2. v. moldon ; —a, z ar., pán, 
vrchní soudce v některém městě ; — e, 
lt.. měkký; —esse, fr., měkkosf ; —i- 
entia, pl., lt., prostředky obměkČova- 
cí; —ijicatio, lt., obměkčení, změkče- 
ní ; —imentum , lt. , obměkČovadlo ; 
— ís, lt., měkký ; —usca, pl., lt., měk- 
kýši (zvířata) ; —y, a,ng\, jm. žen , 
místo Maria. 

Molo, it., hráz kamenná v přístavu, by 
jej chránila před větry. 

Molodec (M0,i04cin>), rus., jonák, sta- 
tný chlapík. 

Moloch, molech (= král), hebr., modla 
Ammonských a Moabských, v jejíž 
podobě ctili slunce a jíž obětovali 
lidi. [dřina. 

Molops, řc, boule krví naběhlá, mo- 

Molossos, stopa veršová — — — (na 
př. hádává). 

molto, it. (z lt. multum), Velmi, velice, 
silně ; m. allegro n. allegro di ra., 
velmi rychle ; m. andante, velmi zvol- 
na ; non m., ne příliš. 

Molton v. moldon. 

Molybden, z řc, žestík (kov r. 1782 
objevený). 

Mom-a , srb. a bulh. , dívka, holka ; 
— ak, srb., jinoch, hoch, chlapec. 

Moment, z lt. — um, rozhodný okamžik, 
okamžení, doba ; důležitost, ponutka, 
příčina; au moment (ó momán), fr., 
v okamžení , okamžitě ; —a causae, 
hlavní články něčeho ; —anni, oka- 
mžitý; —ulum, přestávka šestnáctko- 
vá; -to, přestávka osmičková; v. 
moment. 

Momiers (momjé), fr., pobožnůstkářská 
strana v Ženevě a Waadtsku. 

Mon (món), fr., můj. 

Monad-a, jednodušina, jednoduchá n. 
prostá věc: —eljia, z řc, jednobratr- 
stvo (v rstl.) ; —iriky , malinká zví- 



řátka (polevníci) v kapkách vody ; 
—ologie, nauka o jednoduchých n. 
prostých věcech. 

Monach v. monachos; —a, řc, mniška, 
jeptiška , klášternice ; —ismos, řc, 
mnišství ; —ologie , popis mnišského 
života; —os, řc, (—us), samotář; 2. 
mnich, kláŠterník, řeholník. 

Monandria, řc, jednomužstvo (v rstl.). 

Monarch, —a, z řc, samo vládce ; —ie, 
samovláda, říše , v níž samovládce 
panuje ; —ismus, soustava n. přívr- 
ženstvo samovlády ; —ista, přívrženec 
samovlády. 

Monas v. monada ; —terium, z řc. — te- 
rion, odtud rus. —tyr a srb. mana- 
styr, namastyr, klášter, společné o- 
bydlí mnichův. 

Mond-ain (móndéh), fr. , světák; — e 
(mónd), fr., svět; —ejarové, Maurové 
ve Spanělích, kteří po dobytí Grana- 
dy dostali se pod vládu křesťanskou. 

mon Dieu! (món dyé), fr., můj Bože. 

Mondur v. raontur. 

Monent, z lt., napominatel. 

Moneta, lt., mince. 

Monferino , it. , společenský tanec ve 
Vlaších. 

Mongolové, národ ve střední Asii, jenž 
ve 13. století výbojně na západ po- 
stoupil až do Uher a Moravy, kdežto 
r. 1241 byli poraženi. 

Mon-ismus, řc, nauka o jednotě věci; 
—itio, lt., napomenutí, výstraha; —itor, 
lt., —iteur (monytér), fr., —itore, it., 
napominatel (jméno úředních fran- 
couzsk. a italských novin) ; —itorium, 
lt., —itoriales (litterae), lt., spis napo- 
minací ; —itovali, z lt. , napomínati ; 
—itum, pl., —ita, napomenutí , napo- 
mínání. 

Mono-akt, divadelní hra v jednom je- 
dnání; —ceros, jednorožec mořský; 
— dia, jednozpěvný kus; —don, jedno- 



Monodrama 



— 218 



Montblanc 



zubec ; —drama v. melodrama ; —fo- 
nický , jednozvucný; —ýyxité , sekta 
křesťanův, kteří v Kristu toliko jednu 
bytnost a přirozenost uznávali; — ga- 
mic, jednoženství : —genesis^ samotvor- 
ba; — grafie, pojednání n. spis zvlá- 
štní, o sobě jsoucí ; popsání jednotli- 
vého místa ; —gramm, —gramma, sta- 
žený podpis jména ; —gynie, jedno- 
ženství ; —chord, —chordium, tonoměr ; 
2. jednostrunec; —chroúmus ^ jedno- 
barvosf ; —chrom, —chromá, malba je- 
dnou barvou ; —keros v. rnonoceros ; 
—kolon, stejnoverší, tož versí; —koty- 
ledony, jednoděložné rostliny; —hrát 
v. monarcb ; —kratie , samovláda ; 
—lemma , poloviční závěrek; —lith, 
sloup z jednoho kamene; — log, sa- 
momluva ; —logický , samomluvný ; 
—machie, samoboj ; souboj ; —mánie, 
oblíbenost' jedné věci ; —merie, jedno- 
částečnosť, jednodílnosť; —meter, je- 
dnoniěr, jednoměří, verš ze dvou stop 
se skládající ; —metrický, jednoměr- 
ný : —morfie, jednotvárnost ; —nomi- 
um, jednočlen, jeden clen ; —nomický, 
jednoclený; —nycha, jednokopytníci 
(ssavci) ; —pathie, samotrpnosť ; —po- 
dický, jednonohý ; —podie, jednonozí ; 
— pol , —polium , samoobchod , samo- 
tržba, —prodej, —kup; —polisovati, na 
saniutržbu obmeziti; — polista, samotr- 
žebník, samokupec ; —pteron (pl. —pte- 
ra), jednokřídlec; —pterický, jedno- 
křídlý ; —rima, jednorýmka, báseň o 
stejných rýmech ; —sof, jednomudrc ; 
— sofie, jednomudrctví; —stichium, —sti- 
chon, jednoverší ; —strofou, stejnoslo- 
žná báseň, b. se stejnými strofami ; 
—syllabický , jednoslabičný; —sylla- 
bum (pl. —syllaba), jednoslabičné slo- 
vo; —theismus, ctění jednoho boha; 
jednobožectví ; —theista. vyznavač je- 
dnoho boha, jednobožec; —tholeti, 



sekta křesťan, v 7. století, která Kri- 
stu toliko jednu vůli podkládala; 
— to mní, jednodelný; —tonie, stejno- 
tonnosť, zpěv jednotvárný ěi v týchž 
tonech se pohybující ; —tonní. —toni- 
cký, jednotvárný (ve zpěvu). 

Monroeská soustava jest zásada, již při- 
jal president James Monroe okolo r. 
1823, že se musí všecken vliv evrop- 
ských státův v Americe zameziti. 

Mons (gen. montis) , lt. , mont (moh), 
fr., monte, it. a »p., hora. 

Monseigneur (mohséňér), fr.. milostivý 
pane ! (titul), někdy běžný titul nej 
staršího bratra králova. 

Monsieur (mosjé), fr., pan ; pane můj ; 
pl. Messieurs (mesjé), pánové. 

Monsoon (munsún) v. monsuna. 

Monster, ang. (z lt. monstrum = ne- 
tvor, potvora), něco ohromného, ve- 
likého, nesmírného ; —meeting, nesmír- 
né shromáždění lidu; —petition, žá- 
dost Či prosba s ohromným množstvím 
podpisův ; —process , ohromná pře 
právní. 

Monstr-ance, z lt., schránka na hostie 
v katol. církvi ; —atio, lt, ukazová- 
ní; —ativní, ukazovací, okaz., okaza- 
telný; —osuš, lt., potvorný, ohyzdný; 
—um, lt., potvora, netvor. 

Monsun, —a, proměnlivý pocasní vítr 
v jižních zemích. 

Mont v. mons ; —agnard (mohtaňár), 
fr., horák, horan ; 2. člen tak zvané 
hory čili nejkrajnějších (červených) 
republikánův ve francouzských sně- 
mích r. 1792 a 1848, poněvadž se- 
dali v hořejší části sněmovny ; —a- 
gne (mohtaň), fr. , pohoří; —anislé* 
přívrženci Montana, biskupa v Pe- 
puze ve Frygii, křesťan, sekta ve 3. 
a 4. století ; —anistický , hornický ; 
—anus, lt,, hornatý ; 2. lt., jm, muž., 
horník ; —blanc (mónbláh) , fr., bílá 



Monte 



219 — 



Morion 



hora, nejvyšší hora v Alpách ; — e, 
it., hora v. nion.s ; 2. jistina na ne- 
movitý statek půjčená; 3. půjčovna, 
penězna , jež půjčuje na nemovité 
statky (v Miláne) ; —pro, šp., myslí- 
vej ze životní stráže Filipa II., krá- 
le Spán. : — eur (montér), ťr., připra- 
vovač strojův; —golfiér, povětrní míč 
či balon, v němž se vzduch teplem 
rozieďuje ; —irovuti, vypraviti, opa- 
třiti oděvem, zbrojí atd. ; —ura, z ťr., 
—are (mbntýr), ťr., vojenský oděv. 

Monument , z lt. —um, pomník, pamá- 
tník ; —cílní, pomníkový; —omanie. 
popudlosť ke zřizování poutníkův. 

Mops, —Mk, druh malých psův. 

Moqu-ant (mokán), ťr., posměšný , u- 
štčpačný; —erie (mokří), ťr., úštipky, 
posměšky ; — ette (moket), ťr. v. mo- 
káda ; —eur (moker), ťr., posměvač, 
uštěpaČ. 

Mora, lt., prodlévání, meškání, chvíle ; 
2. doba metrická či měroslovná, mo- 
ment metrický; 3. it. (m. n. alla m.), 
hra prsty (prstami), v níž jeden hráč 
vždy jistý počet prstů v ukáže, a dru- 
hý hráč po něm tolikéž prstův hned 
ukázati se snaží; —abité, z ar., ná- 
božní poustevníci v sever. Aťrice; 
srv. marabut; 2. v. Almoravidé ; — a- 
lisace. zřízení n. upravení mravův 
zvláštními předpisy; —alisovati, zmra- 
vniri, mravy upraviti ; —alista, mra- 
vokárce, učitel n. soudce mravův ; 
—alita, z lt. —alitas , mravnost ; 2. 
m., mravoděj, divadelní hra mravo- 
učná ve středověku ; —alka, naučení 
mravné n. o mravích; mravověda, 
mravouka ; —ální, mravní ; —ana, Mo- 
řena, Mařena, bohyně smrti starých 
Slovanův; —ando, it., prodlevavě, vá- 
havě ; —atorium, příroČí. 

Morav-a, něm. Mahren, země mezi Ce- 
chy a Uhry, ke koruně České nále- 



žící a Čechy či —any obývaná ; pro- 
střed ní teče řeka též M. (něm. March) 

nazvaná, která plyne do Dunaje. 
Mor-avidé v. Almoravidé ; —bidesse, ťr., 
—bidezza, it. , křehkost, měkkost; 
—billL pl., o sypký ; —bleu (morblé), 
ťr. , zatraceně , zatroleně , u čerta ; 
—bonia, v řím. baj., bohyně nemocí 
a nákaz ; —bositas, lt. , noduživosť ; 
—bosus, lt., nemocný, neduživý ; — bus, 
lt.. nemoc ; m. acutus, n. prudká ; m. 
pallidus, blednice: m. regius, žloute- 
nice , žloutenka ; —dacitas, lt., kou- 
savosť, štiplavosť; —dant, ťr., moři- 
dlo v lučbě ; 2. ra., —dente, it., roz- 
rážka v hudbě ; —dax, lt ., kousavý, 
štiplavý; —dexin v. cholera: —die, 
—dio, z ťr. mon Dieu = můj bože; 
—elly, srdcovky (třešně) ; —éna, ka- 
menné n. štěrkové balvany na ledo- 
vých horách v jež se samy posouvají ; 
—endo. —iente, it., umíravě ; — es, pl. 
lt. , (obyčejně po sprostu moresy), 
mravy: —esca, it., —esque (moresk), 
ťr., mouřenínskj^ tanec ; —fea, z řc, 
oblitina (na těle); —feos, v řc. baj., 
bůh sniiv; —fil, nevzpracovaná slono- 
vá kost ; —fin, —fium , kyselina ma- 
ková, uspanlivina; —fografie, tvaro- 
pis ; —fologie, tvarosloví ; —fometrie, 
tvaroměrství ; —fonomie, nauka o ú- 
t v arech ; —fosis, tvar, podoba; fáta 
—gana v. ťata ; —ganatica, matrimo- 
nium ad —ganatica ni, —yanatické man- 
želství, manž. na levou ruku t. když 
některý panovník pojme manželku 
nižšího stavu; —gue (morg), ťr., po- 
hled vzdorný a vysokomyslný; —ia, 
—osls, řc, tupost (ducha): —ibundus, 
lt., umírající; —ic v. Mauritius; —i- 
cit, zkamenělá moruše; —igeratio,lt., 
poslušenství ; — in, žluť morušová ; 2. 
rod francouzského vína : —ion, zaeer- 
nalý horní křišťál , černavý topas. 



Moriscos 



— 220 



Mošel 



Mor-iscos, šp., potomci Man niv ve Špa- 
nělsku, kteří byli za Karla V. ve Špa- 
nělích pokřtěni ; — laei, —lakové, če- 
leď jihoslovanská v Dalmácii , která 
se vyznamenává mnohými zvláštno- 
stmi ; —laise (morfea), —laix (morléj, 
fr., silné domácí plátno z města Mor- 
laix ve Francii. 

Mormon-i, sekta náboženská v sever. 
Americe založená 1827, přijímá roz- 
ličné zázraky a zjevení i zachovává 
mnohoženství ; jejich učení založeno 
jest v tajemné knize Mormon * —is- 
mus, —ství, náboženské vyznáni Mor- 
monův. 

Mor-morando, —morevole, —moroso, it., 
brumla\ ě ; — ne, palubek na pobřeží; 
—nella, kulík citrónový (pták) ;—ning, 
an., ráno, jitro ; —ning-Chronicle, ran- 
ní kronika, noviny Londýnské ; — o- 
dochium, —okomium, z řc, blázinec ; 
—osis v. moria ; —ositas , lt., mrzu- 
tost ; —osuš, lt., mrzutý, zamračený. 

Morpion, fr., muňka (veš). 

mors (gen. mortis), lt., smrť; m.appa- 
rens, m. spuria, zdánlivá smrť ; m. ci- 
vilis, smrť občanská; m. vera, smrť 
skutečná. 

Mórser, něm., hmoždíř. 

Mort (mór), fr., mrtvec, nebožtík; 2. 
ve hře odpočívající hráč ; —alitas, lt., 
smrtelnost, úmor. 

Mort-ier (mortjé), fr., hmoždíř (na tlu- 
čení i na střílení) ; —ificatio, lt., za- 
bití , usmrcení ; 2. pokoření koho : 
—ifikacní list , list umořovací ; —ody, 
falešné perle, jež prodávají černochům 
v Africe ; —uarium, odúmrtné, — ého, 
právo na statek odumřený ; —uus, lt., 
mrtvý; pro —uo, za mrtvého t. vy- 
hlásiti ; de —ui nil nisi bene , o mrt- 
vých nic než dobré, o mrtvých jen 
dobré t. mluv. 



Morum, lt., moron, řc, moruše (ovo- 
ce) ; morus, lt., moruše (strom). 

mos, gen. moris, obyčej, zvyklost, mrav ; 
pl. mores, mravy ; de more, obyčej- 
ně ; ex more, dle obyčeje ; suo more, 
dle svého obyčeje; more consueto, 
more solito , obyčejným spůsobem ; 
more majorům, dle starobylého oby- 
čeje. 

Mosai-ka , —cká n. —vní pró,ce , vy- 
kládání kaménky; kaménkomalba, 
dílo vysazované; —smus, Mojžíšovo 
Čili židovské náboženství ; —sta, vy- 
kladač n. vysazovaČ kaménky. 

Moscovade (moskovád) v. moskováda. 

Moses v. Mojžíš. 

Moscholatrie, z řc, klanění-se zlatému 
teleti. 

Moschus v. mošus. 

Moskal, přezdívka Rusům, kterou jim 
dávají Poláci ; v. Moskva. 

Moskity, ze šp., obtížné štiplavé mu- 
šky ve střední Americe, jež v hustých 
hejnech lidem překážejí. 

Moskováda, hrubý nečištěný cukr. 

Moskva, něm. Moskau, hlavní a koru- 
novační město říše Ruské s 380.000 
obyv., v němž až do Petra Velikého 
panovníci Ruští sídleli , odkudž ně- 
kteří nazývají Rusy vůbec Moskvany 
(polsky Moskal), a říši Ruskou car- 
stvím Moskevským : Moskvitanin, rus., 
Moskvan, obyvatel Moskvy, jm. ča- 
sopisu v Moskvě. 

Moslem, —in (pravověrný), mahomedán, 
vyznavač Islámu. 

Mosquitos v. moskity. 

mosso, it., pohnutě. 

Most, něm. Briix, m. v Cechách: siř. 
nad Litavou, něm. Brukk an der 
Leitha, m. v Dolních Rakonsíeh. 

Mostard (mostár), fr., hořčice. 

Mošek, pol.. v. Mojžíš. 

Mošel v. moušel. 



Mošoň 



221 — 



Mulami 



Mošoň, něm. Wie.selburg, m. vUhřích. 

Mošus, pišme. 

Motacilla, lt., společné jméno ptákův 
zpěvných, k nimž náleží slavík, pě- 
nice, Čermák a j. 

Mot-etta, — etto, hudební skladba k ně- 
jaké biblické propovědí : — eur (mo- 
tér), fr., — or, lt., hybač, pohybova- 
tel , rýpal , původce (nějakého po- 
vstání) ; —/o, lt., pohnutí, hýbání, po- 
hybování ; 2. návrh, předložení; 8. 
přechýlka ; — iv, z lt., důvod ; 2. pod- 
nět, pobídka , ponutka; o. zvolený 
nápěv k hudebnímu provedení ; — i- 
vovati, odůvodniti něco; —or, lt.. hy- 
badlo při stroji; 2. v. moteur; vis 
—rix, síla pohybující. 

Motto, it., propověď, úsloví. 

Motus, lt., pohnutí : 2. povstání, vzbou- 
ření ; m. convulsivi , křečovité pohy- 
bování ; motu (proprio), z vlastního 
pohnutí: motuproprio, neodvolatelné 
papežské rozhodnutí ; con moto, it., 
živě, pohnutě. 

Moufette (mufet), fr. v. mofetta. 

Mouchard (mušár), fr., vyzvědá č. 

Mouche (muš), fr., muška ; — ttes (mu- 
set), fr., štipce, tratiknot. 

Mouillebouche ; muljbuš), fr., šťavnatá 
hruška. 

Motďlletismus, změkčení, měkkosf. 

Moulinet (muliné), fr., mlýnek, záto- 
čka v tanci; 2. kruhovité máchnutí 
mečem. 

Moulure (mulýr), fr., řím.sa. 

Mousquete v. mušketa. 

Mousse (mus), fr., plavčík , lodnický 
pacholík; — lin v. muselín ; — ron (mu- 
srón), podmešák (houba). 

Mouss-eux (musé), fr., pěnivý; cham- 
pagne m. šaiupaň musé), pěnivé šam- 
paňské (víno) ; —írovati , pěniti se, 
vříti; —on (musoíi), fr., v. monsún. 



Moust-ache (mustaš), fr., kníry v. my- 
stax ; — ique (mustyk\ fr., v. moskity. 

Moušel, židák, přezdívka židům (Moife 
= Mojžíš). 

Moutard-e (mutard), fr., hořčice se kře- 
nem; —ier (mutardjé), fr. , nádobka 
na hořčici. [pokoj. 

Mouvement (muvmán), fr., pohnutí, ne- 

Mov-ens, lt., hybadlo, prostředek hy- 
bací; —encie, jmění samohybné (n. 
př. dobytek) ; —imento, it., pohnutí. 

Moxa, šp.. vlna pclyňková ; 2. napal 
vlnou pelyííkovou v lékařství. 

Moyen (moaén), f r . prostředek v 

Mozarabové, šp., křesťané ve Španěl- 
sku, kteří mezi Maury žili. 

Mozart Jan W. Amadeus, * 1756 v 
Solnohrade, výtečný skladatel hude- 
bní, f 1791 ve Vídni. 

Mozzetta, it., kabát bez rukávů v (oděv 
katol. duchovních v Itálii). 

M. p. f¥5 manu propria, lt., vlastní ru- 
kou: 2. = místo pečeti (v českých 
skráceninách). 

M. S. — rnanuscriptum, lt., rukopis. 

Muazil, první úředník pašův. 

Muhašir, tur., plnomocný poslanec tu- 
recké vlády v podřízených krajinách. 



mucosus, lt., sliznatý. 



<zny 



lék. 



Mucus, mucago, mucilago, lt., sliz, sli- 

Muderis, ar., čtoucí; 2. učitel. 

Mudir, tur., správce n. ředitel města 
n. věčšího okresu. 

Muezin, ar., vyvolavaČ hodin k modlit- 
bě u mahomedánův. 

Mufl, z fr., hliněná poklička. 

Mufti, ar., vykladač práv ; 2. nejvyšší 
kněz a zároveň nejvyšší soudce tu- 
recký, [med atd. 

Muhamed, —dni , —anismus v. Maho- 

Muharram v. moharrem. 

Muid (myí), fr. , někdejší míra fran- 
couzská. 

Mula v. molla ; — gis, vybraný jezdec 



Mulnsim 



— 222 



Musika 



U Turkův ; —sim, —zim. tur., poručík: 
— ti í—t. —tka), míšenei, potomci bě- 
lochův a černochův. 

Mulciber. lt., změkčovatel železa, pří- 
jmí Vulkanovo. 

mulcta. lt.. pokuta na penězích. 

Muliebria, lt., ženské věci : mxdier, lt., 
ženština. 

Mull. jemný muselín; —a v. molla. 

Mulsurn (vinum), lt.. víno s medem. 

Mult-a, pl.. lt. . mnohé (věci) ; —any, 
něm. Moldau, země mezi Valašskem. 
Bukovinou , Bessarabií a Dobručí ; 
—iformis, mnohotvárný; —iplex. lt., 
mnohonásobný. 

]ffiultiplik-ace, z lt. , násobení (v po- 
etech) ; —ační, násobící : —and, náso- 
benec ; násobitebné (Číslo), počet, jenž 
se má násobiti ; —ativni. násobní, ná- 
sobící (číslo) : —ator, násobitel (počet, 
jímž se násobí) : —ovatu násobiti (mno- 
žiti) v poetech ; multiplum, zmnožený 
počet. 

Multungtda, lt., mnohopaznehtí ssavci. 

mulus, lt., mul. mezek. 

Mum-ie, nabalsamovaná a vyschlá mrt- 
vola (v Egyptě) —ifikace, připravo- 
vání mrtvol v. mumie ; —ifikovati, 
mrtvoly v mumie připravovati. 

Mund-anismus, —anita, z lt., světskosf. 
smysl k věcem světským; — ant, z 
lt., opisovač na čisto; —anus. lt., 
světský; —otio, lf.. Čištění, cídění;— «- 
tor. čistič, cidič : —atorius, lt., Čistivý ; 
—ificantia, —ificatoria, pl., prostředky 
čistivé ; — irovati, —ovati, na čisto o- 
pisovati, přepisovati ; —ium. lt.. prá- 
vo ochranné, poruČnické ; — um, lt., 
Čistý přepis, opis: — us, lt.. svět; a 
mundo condito, od stvoření světa; 2. 
— ms, lt., čistý. 

Mundži, ar., písař, učitel. 

Mtmgo v. Ichneumon. 

Muni-ce (z fr. a to z lt.), vojenské 



potřeby, střelivo: —cipedita. z lt., 
městská rada. obecní r. ; —ripium. pl. 
—vipia. lt.. venkovské město v řím. 
státě, které mělo svou obecní sprá- 
vu ; —ficentia, lt.. štědrost ; —mentum. 
lt., prostředek ochraňovací ; —iion v. 
munice. 

Miinster, něm. (z lt. monoísterium>. hla- 
vní chrám. 

Mur-aille (myralj), fr. , zeď ; —ojoln. 
it., početní peníz ; —alis, lt., zední : 
— éna (z lt. —aena). mořský úhoř; 2. 
v. mořena : —iat cum (acidum) , lt., 
kyselina solná : — ki. krátká hudební 
skladba s bručivým průvodem v ba- 
su: — rnin\ lt., bručení, mumlání. 

Murrha. pestrá vzácná kamenina u st. 
Kímanův, z níž dělali krásné murrhi- 
nické nádoby. 

muros, pl. muri. lt.. zeď, zdi: extra 
muros (vně zdí), vně města; za mě- 
stem ; intra muros (mezi zdmi) , ve 
městě. 

Murza v. mirza. 

Mus-a, v řc. baj. . božská podporova- 
telka a oehrankyné věd i umění : bv- 
lof jich 9: Erato,m. či bohyně básni- 
ctví milostného a zpěvu ; Ěuterpe, m. 
hry na flétnu; Kalliope, no. hrdinské- 
ho básnictví; Klio, m. dějin; Melpo- 
mene, m. truchlohry; Polynymnia. m. 
ódy a výmluvnosti ; Teipsichore , m. 
citery a tance ; Thalia, ni. veselohry ; 
Urania, m. hvězdářství; —agetes-.řc. 
vůdce mus. příjmí Apollona a Hera- 
kla; —cat v. muškát: —cosae, mechy, 
mechovité rostliny ; —culosus, lt.. sva- 
lovirý ; —cvlu.s v. muskul ; — cus, lt.. 
mech ; 2. pížmo ; —elman v. musul- 
man, moslem ; —eograjie, z řc, popis 
musea Čili sbírek uměleckých; — eum 
z řc. , sbírka věcí pamětihodných, 
starožitných neb uměleckých. 

Musik-a, z řc. hudba : 2. náukaohud 



Musikálie 



223 — 



Mystifikovati 



bě ; — álie, věci n. skladby hudební ; 
— úl ní, hudební; — arit, — úr, liudebník, 
Sumář ; — us, hudebník, znalec hudby. 

Musivní práce v. mosaika. 

Musket-a, z fr., ručnice vojenská; —on, 
krátká ručnice, štuc; — ýr , voják s 
ručnici ; muskita v. moskita. 

Muskul, z lt., sval v těle ; —arita, síla 
svalův; —ární, svalový; —atura, sval- 
stvo, svalové těla. 

Muspel, staroněm., jižní světlá a hor- 
ká Čásf světa. 

Musselin v. mušelín. 

Mustafa, tur., jm. muž., vyvolený. 

Mustangové v. mestangové. 

Mustie, dcera bělocha a mulatky. 

Mušelín, látka nazvaná dle tureckého 
města Mossulu. [polní maršál. 

Mušír, ar., rádce; 2. nejvyšší vůdce, 

Muškát, —ový ořech, jehož se užívá 
co koření ; muškatelka, vonná chutná 
hruška. 

Mušket-a, —ýr v. mušketa, — yr. 

Muta [littera), němá hláska v mluvni- 
ci ; —biUtas, lt.,. promennosť; —lalli- 
mun, ar., myslitelé (stará sekta nia- 
homedánská) ; —tio, lt., změna ; —tis 
mutandis, lt., změníc, co se změniti 
má ; s potřebnými změnami. 

Mutter, něm., matka. 

Mutu-alisté, Členové tajné společnosti, 
jež se r. 1833 zřídila v Lyoně k u- 
skutečnění rovnoprávnosti všech sta- 
vův ; —alitas, vzájemnost ; —atio, vy- 
piijČení-se něčeho ; —vm, lt., půjčka. 

Mužakov, něm. Muškou, m. v Lužici. 

Mužík, rus., sedlák (nevolný). 

Myel-algie, z řc, bolest v mise; —itis, 
zánět michy ; —ofťhisis, ubytí michy, 
úbytě michy; —omalacie, změknutí 
michy. 

Myia, řc, moucha; myiodeopsie, myio- 
pie, mušky, vidění mušek (choroba 
zraku). 



Myitis, zánět svalúv. 

Myko-derma, houba na kůži; —logie, 
popis hub; — sis, houbovitá vyrostlina. 

Mylady (milédy), ang., milostpaní ! mi- 
lostslecno ! 

Myo-dynie, bolesť ve svalech; —grafie, 
popis svalův : —logie, nauka o sva- 
lích ; —patlvie, nemoc svalův ; —pie, 
z řc, krátko zrakosf ; —sotis, řc, my- 
ší úško ; pomněnka; —tomie, pytva 
svalův. 

Myrha v. myrrha. 

Myri-ada, z řc , deset tisíc ; —ady, ne- 
sčislný počet ; —arch , velitel nad 
10.000 mužův ; —ca, lt. , voskovka ; 
—dové v. Miridité; —ofyllimi v. mille- 
folium ; —opodové, tisícenožci ; —ora- 
ma, vyobrazení krajin, z jichž částí 
jednotlivých se dají opět nové obra- 
zy sestaviti ; —srna, řc, masf ; — sti- 
ca, macizeň, muškátový strom. 

Myrme-cia, z řc, mravencové bradavice ; 
—cismus, —kiasis, svrbice , svrbivka, 
námelka (nemoc) ; —city, zkamenělí 
mravenci ; —kofag, mravkojed, mra- 
venc; 'žrout. 

Myro-ma, řc, v. myrisma; — sis, ma- 
zání mastí ; —thela, skřínka na mast'. 

Myrrha, hořká, voňavá pryskyřice. 

Myrsen, řc, mořská pěna. 

Myrta, rostlina vždy zelená , jejíchž 
listů se užívá při rozličných sla- 
vnostech. 

Myrza v. mirza. 

Myst-agog, tajnůstkář, učitel tajností; 
—agogie, tajnůstkářství, učení o taj- 
nostech ; —ax, řc, podnosí , kde ro- 
stou kníry ; —erie, z řc, tajnosti, ta- 
jiny, tajnůstky; 2. tajnice, divadelní 
hry, k nimž vzaty výjevy z biblické 
historie ; —erieux, fr., tajemný, taje- 
plný, temný; —icismus, víra v taj- 
nosti, náklonnost k zázrakům a k 
tajnostem ; —ifikace, obelstění ; —ifi- 



Mystik 



224 — 



Napaie 



kovati, obelstíti koho: míti koho za 
blázna; —iL\ tajinovédec, tajezpytec; 
— /'/.a, tajinovéda, tajezpyt. [ne m. 

Mytacismus, chybné nakupení písme- 
Myth-e v. mytbos ; —ieký, smyslený, 
báječný; — ograf, bajepisec; —ografie, 
bajepis, popis pověstí ; —olog, bajevě- 



dec ; —ologieký, bájeslovný ; —ologie, 

bajevěda, bajesloví, bajezpyt (učení 

o pohanských bozích atd.). 
Mys, řc, myš. [tok. 

Myx-a, řc, sliz, hlen ; —orrhea, slizo- 
Mže, něm. Mies, řeka v Čechách, od 

Berouna ke Praze slově Berounka. 



m. 



N., Xo. nebo Nro., skrác. = numero, 
číslo, v čísle. 

u. == neutrum, středního rodu jméno 
podstatné. 

n. = nebo (v českých spisech). 

N. B. nebo NB. = nota bene, zname- 
nej dobře, dej dobrý pozor. 

N. C. = numerus conscriptionis , Číslo 
popisní. 

N. E. = numerus exhibiti, číslo poda- 
ného spisu (při úřadě). 

N. N. = nomen nescio, jména neznám, 
klade se obyčejně místo podpisu jména. 

N. T. = novum testamemtum , nový 
zákon. 

Nabi, nabbi, heb,, prorok. 

Nabob, indický uáměstník n. místodr- 
žící, velitel, nyní vůbec člověk vel- 
mi bohatý a nadutý. 

Nace v. nation. 

Nácek, prostonárodně místo Ignác. 

Nadir, ar., podnožník (ve hvězdářství 
a zeměpise). 

Naevus, lt., přirozená známka n. piha 
na těle. 

Nafta , řc, olej horní n. kamenný, nést. 

Naháči, blouznivá sekta křesťanův, kte- 
ří chtěli nazi choditi, v, Adamníci. 

Nahajka, tatarský bič. 

Nahia, trn-., okres v jihoslovanských 



zemích pod vládou Tureckou a na 
Černé hoře. [úřadu. 

Naib, ar., náměstek, správce nějakého 

Nail (nél), an., míra 2 i palce, též vá- 
ha 8 liber. [strašidlo. 

Nair, v nor. baj., stín zemřelého, duch, 

Nairové, bojovný kmen v Indii, na 
pobřeží Maiabarském. [nounký). 

Nais, naida, vláskovka (ČervíČek te- 

Naissance (nesáns), fr., původ, rod. 

Naiv-ní, prostosrdečný, nelíčený;— nosf, 
—ita, prostosrdečnosť, nelíčenosť. 

Najády, v řc baj., vodní vily, vodní 
ženky v. nymfy. 

Nakara, pers., dřevěný buben turecký. 

Nakib, tur., náčelník, velitel; N.-el- 
esraf, ten, jenž nese prápor proro- 
kův ze sultánova paláců do ležení 
vojenského. \styr), klášter. 

Namastýr, srb. (přesmeknuto z raoaa- 

Namaz, pers., modlitba mahoinedanův, 
již musí ókrát za den odříkávati. 

Nankin, tkaná látka bavlněná plátnu 
podobná, pojmenovaná dle čínského 
města Nankinic Č. Aankingu. 

Nanna, v nor. baj., žena Balderova, 
smělá, udatná. 

Nannette, též NannynNannon (nanón), 
fr., jin. žen. místo Anna, Annička. 

Napaie, z řc, vily v údolích žijící. 



Napište 



— 225 — 



Napoleon 



Napište, přezdívka přívržencům Ruska 
v nynějším Řecku. 

Napoleon Bonaparte, * 15. srpna 1769 
v Ajačiu na ostrově Korsice, stal se 
r. 1785 francouzským důstojníkem, 
vyznamenal se r. 1793 při obležení 
města Toulonu, začež povýšen na 
generála. Vyznamenav se rozličně 
dále v domácích rozbrojích, byl už 
r. 1795 hlavním velitelem franc. voj- 
ska v Itálii proti Rakušanům, kteréž 
mnohokrát porazil a k míru donutil ; 
r. 1798 řídil výpravu franc. do Egy- 
pta proti Angličanům, jež se však 
nezdařila, na to vrátil se do Francouz, 
zrušil tam posavadní vládu , stal se 
r. 1799 prvním konsulem (na 10 let) 
a bojoval z novu 1800 proti Něme- 
cku a Rakousku, v kterémžto boji 
opět zvítězil, zvláště u Marenga (14. 
Července 1800). Učiniv mír takměř 
se všemi zeměmi dal se r. 1802 vo- 
liti za doživotního konsula, kterýžto 
titul r. 1804 změnil, učiniv se dědi- 
čným císařem Francouzův co Napo- 
leon I, taktéž byl r, 1805 koruno- 
ván za krále Italského. Téhož roku 
1805 nastala mu opět vojna se spo- 
jenými Rusy a Rakušany , kteréžto 
však porazil na hlavu u Slavkova, 
taktéž r. 1806 Prusy u Jeny a Au- 
erstádtu, aniž mohli Rusové s Prusy 
r. 1807 nad ním zvítěziti. Tu vládl 
N. takřka neobmezeně po celé Ev- 
ropě , vyjímaje Anglicko a Rusko. 
Vítězil opět r. 1808 ve Spanělích, r. 
1809 v Rakousích, až konečně ne- 
šťastná výprava do Rus r. 1812 vše- 
cky jeho dosavadní prospěchy zniči- 
la. Musil po zapálení Moskvy z Rus 
se dáti na zpáteční cestu, na níž zvi. 
při přechodu přes řeku Berezinu po- 
choval své nejlepší vojsko. Zvítěziv 
ještě v několika bitvách, poražen roz- 
Rank : Slovník novinářský. 



hodně u Lipska 1813, načež ustoupil 
do Francie, kdež se musil konečně 
vlád)* vzdáti. Za příbytek mu vyká- 
zán byl ostrov El ba, z něhož však 
tajně odešed, přistál 1. března 1815 
ve Francii, a mžikem hrnuli se ojJét 
Francouzi k němu, neboť se byli no- 
vé vlády už nasytili. Ale jenom 100 
dní trvala nová sláva iV-ova , a po 
veliké bitvě u Waterloo (Belle-Alli- 
ance) zavezen na vzdálený a smutný 
ostrov sv. Heleny, u prostřed moře u 
Afriky, kdež hořem a nelidským na- 
kládáním Angličanův utrápen umřel 
5. května 1821. — N. II, syn Na- 
poleona L, * 20. března 1811, už co 
dítě v kolébce nazván králem Řím- 
ským, žil po zavezení svého otce v 
Rakousku co vojvoda Zákopský, aniž 
kdy přišel ke vládě ve Francouzsku, 
neboť umřel v mladém věku 22. Čer- 
vence 1832 v Šénbruně u Vídně. — 
N. III, syn Ludvíka Bonaparta, bra- 
tra Napoleona L, * 20. dubna 1808, 
musil po vypuzení rodiny Bonapar- 
tovy r. 1815 z Francie, žil v cizině, 
zvi. ve Svejcaříeh , studoval pilně, 
pokusil se dne 5. srpna r. 1830 na- 
darmo o nabytí vlády ve Francii, byl 
zajat a držán ve vězení, z něhož ko- 
nečně uprchnul. V prosinci r. 1848 
zvolen za presidenta Francouzské re- 
publiky, rozehnal 2. prosince 1851 
sněm francouzský, dal se voliti za 
presidenta na 10 let, což směnil r. 
1853 za titul císařský. Od té doby 
začal se obratně vplétati do všech 
záležitostí Evropských. Jsa spojen s 
Angličany, vedl vojny s Rusy ku pod- 
poře Turecka, s Čínou, s Rakouskem, 
(1859), pomohl Svejcarsku k nezá- 
vislosti kantonu Neuenburského. Ita- 
lianům k založení království Italské- 
ho a snaží se posud, by získal Fran- 
15 



Napoleonďor 



Naturálie 



couzsku slávu vnější ; N., —ďor, zla- 
tý peníz francouzský =20 frankův ; 
—isnms, oddanost rodu Napoleonovu; 
—ista, přívrženec rodu Napoleonova; 
—omanie, přílišná xicta k Napoleonovi 
I. nebo III. ; —ovci, potomci Napole- 
onovi. 

Narangistan, pers., oranžovna, zahra- 
da s pornoranci. 

Narciss, z řc, krásný mladík, jenž 
spatřiv svůj obraz ve vodě, zamilo- 
val se sám do sebe, tak že láskou 
zabynul a od bohův proměněn ve 
kvítek n. nazvaný ; též u, = samo- 
libý mladík. 

Nard, řc. —os, lt. —us, jméno více ro- 
stlin, z nichž se dobýval vonný olej 
k mazání. 

Nargileh (nargilie), tur. , dýmka, při 
níž jde kouř dlouhým troubelcem 
skrze vodu. 

Nark-e, řc, omráčení, ob mrak ; —osis, 
omráčenosť ; —otický , omračující, o- 
mamující ; n. prostředek , —otikum, 
omamující prostředek ; —otin, mámi- 
vina, ospanlivina (látka v máku ob- 
sažená) ; —otismus, omámenosf. 

Narrat-a, lt., vypravování, vypravova- 
né okolnosti ; — io , lt. , vypravová- 
ní ; —ivní, vypravující ; —or, lt., vy- 
pravovatel. 

Narta, sibiřské saně ode psův tažené. 

Narthex, narťhecium, skřínka na mast. 

Narval, jednozubec ; jednorožec moř- 
ský (ssavec). 

Nas-ál, —ard, registřík ňuhňavý (ve 
varhanách) ; —alia, prostředky , jež 
ponoukají ke kýchání ; —ální, z lt.. 
—alis, nosový ; —ard v. nasál ; —ar- 
de, išňupka ďo nosu. 

Nasc-entia, z lt., narození, rod, původ ; 
—iturus , dítě nenarozené , neroze- 
ňátko. 

Nasic, tur., úředník, dozorce. 



Naso, lt., nosáč ; jméno římských rodin. 

Nassib, tur., osud, uložení v knize ne- 
bes zapsané. 

Nasta v. nata. 

Nastrand, Nastrond, v nor. baj., břeh 
mrtvých. 

Nasturtium, lt., řeřicha (rstl.). 

Nas-us, lt., nos; —utus, lt., nOsatý; 
nosáč. 

Nata, natta, vřídek, vyrostlina na tě- 
le; — gai, bůh Tatarův, jehož poklá- 
dají za stvořitele nebe i země ; — les, 
—licia, pl., lt., narozeniny, den n. sla- 
vnost narození; — lie, jm. žen., živou- 
cí; — tio, lt., plavání, plování. 

Nathan, —ael, heb. jm. muž., dar boží. 

Nation, fr, z lt. natio, odtud skrác. po 
česku nace = národ .(užívá se oby- 
čejně co přezdívka) : — cd, fr., z lt. 
—alis, národní; —alfest, poloněm., 
národní slavnost ; —algarde, poloněm., 
národní obrana ; —alisovati, znárodni- 
ti koho ; v. naturalisovati ; —alitdt, 
národnost, zvláštnost některého náro- 
du (n. př. jazyk, obyčeje, krojatd.); 
—altanz, národní tanec; —altheater, 
národní divadlo. 

Nativ-es (nétivs), ang., domorodci, do- 
mácí, t. přívrženci těch v Severo- 
Americkém soustátí, kteří hájí prá- 
va tamějších rodákův proti novým 
přistěhovalcům; —itas, lt., narození; 
2. osud nad člověkem při narození 
vyřknutý. 

Natolie, jinak Anatolie , země , jinak 
Malá Asie v. Levantě. 

Natron, natrum, z ar., sodík, minera- 
lická sůl žíravá. 

Natta v. nata. 

Natur-a, lt., příroda , přirozenost (po 
sprostu nátura): in n., lt., v přirozeném 
stavu, bez vzpracování : na hotově, 
v hotovosti; —alia, —álie, plody pří- 
rodní, přírodiny, věci na obživu, po- 



Naturalisace 



227 



Negus 



traviny ; —alisace, znárodnění, uděle- 
ní domácího práva někomu, přijmutí 
v počet domácích obyvatelův ; —alis- 
mus, přirozené náboženství; —aliso- 
vati, domácím učiniti koho, přijmouti 
koho mezi domácí ; —alista, přívrže- 
nec přirozeného náboženství ; —ální, 
přirozený, přírodní; — ell, přirozená 
povaha, přirozenost. 

Nau-arch, z řc, velitel lodi; —fragium, 
ztroskotání korábu; —Ion, řc, mzda 
za převezení na lodi ; —machie, řc, 
námořská bitva ; — ?'wz, pers., den no- 

. vorocní ; — sea, lt. z řc. , námořská 
n. lodní nemoc, nechuť; ad —seam 
vsqite, lt., až k ošklivosti, až do o- 
šklivosti ; —tichý, z řc, plavební, pla- 
vecký ; — tik, plavec, námořník ; — ti- 
ká, řc, lodnictví, plavba, nauka o 
plavbě; —tilus, plavka, přínavek (ra- 
ní enejš mořský). 

Nav-ale, lt., stavadlo lodí; — alis, lt., 
lodní ; —igacní , plavební ; —igatio, 
lt., plavba ; —igator, plavec, námořník. 

Nazar-enští, název prvních křesťanův 
vůbec, pak zvláštní sekta křesťanská 
v 4— 7 století; — eth, městečko v Pa- 
lestině, kde byl Pán Ježíš vychován. 

Neander, řc, jm. muž., novák. 

Neapole, něm. Neapel, znamenité m. 
přímořské v Itálii, někdy hlavní m. 
Neapolského království; — ská zlut 
(Neapelgelh), krásná barva žlutá, zla- 
tu podobná. 

Nebul-a, lt., Nébel, něm., mlha, mha, 
mhla ; —ista, malíř oblak; —istický, 
mlhavý ; 2. nejasný , neurčitý ; —o, 
lt.. ničema, dareba; —osm*, lt., mlha- 
vý, mlhový. 

Necatio, lt., usmrcení. 

Necess-aire (—ér), fr., skřínka n. to- 
bolka na rozličné potřeby ; — itas, lt., 
nevyhnutelnost, nutnost. 

Nedunja, přínos nevěsty u Israelitův. 



Nefálie, z řc , oběť bez vína. 

nefas, lt., neprávo. 

Nefel-e, řc, oblak; mlha; -ion, -ium, 
oblak oka, zakalení rohovky ; —olo- 
gie, znání oblakův. 

Neffe, něm. (srv. nepos a neveu), sva- 
tan, bratrovec ; sestřenec (syn bra- 
trův nebo sestřin). 

Nefr-algie , z řc. , bolesť v ledvích ; 
—atonie, oslabnutí ledvin ; — it , led- 
vinec (kámen); —itický, ledvinný ; 
— itis, zánět ledvin ; —ografie , popis 
ledvin; —ologie, —opy o sis , zhnisova- 
tění ledvin ; —otomie, výřez kamene 
v ledvinách. 

Nefthys, egyptské božství, jež zastu- 
povalo neúrodné pobřeží Rudého 
moře. 

Nega-ce, z lt., zápor, zápornosť; — n- 
do, záporně ; —tiva, záporná věta, zá- 
por, zápornosť ; —tivní, záporný, za- 
pěrací ; actio —toria n. —tiva, žaloba 
záporná ; —tur, zapírá se. 

Neger v. negr ; — ha, černoška , mou- 
řeninka. 

Negl-ectio, lt*., zanedbání, promeškání; 
— igé (— ižé), fr., nedbalky, šat po do- 
mácku; —igence (negližáns), fr., —i- 
gentia , lt , nedbalost ; —igente (ne- 
ljidžente), it., nedbale. 

Nego-ce (negós), fr., —tium, lt., —zio, 
it., obchod, tržba ; —ciant, obchodník, 
kupec; —ciateur (negosjatér), fr., vy- 
jednavatel; —tiajio, lt., obchod, tržba. 

Negr, černoch, mouřenín (v Africe) ; 
—esse, fr., negerka , Černoška , mou- 
řenínka; —etti, španělské ovce s hu- 
stou silnou vlnou ; —illo, černý hol- 
landský tabák šňupavý; —itové, čer- 
né plémě v Austrálii, Černochové au- 
stralští, jinak Papuové ; — ofil, přítel 
Černochův (jenž žádá , aby zrušeno 
bylo otroctví Černochův). 

Negus, korunovaný (titul králův v Ha- 
ló* 



Něsrnsi 



— 228 



Neptunova posta 



beSi); 2. n. (nýgés) , ang. , napoj z 
vina, vody, cukru, citronňv a mu- 
škátových ořeehúv. 

Něguši, Něgušovci, Negoši, panovnický 
rod v Černé hoře. 

Nehemiáš , hebr. jm. muž., útěcha Pá- 
ně : N. z rodu Jurlova, Číšník krále 
Artaxerxe Longimana, dosáhl povo- 
lení, aby mohl židy ze zajetí Baby- 
lonského do vlasti nazpět uvésti, 
kteréžto skutky vypsány jsou v knize 
ĎfehemiáŠove čili druhé Esdrášově. 

Nei, pers., trubka. 

Neitha, božství egyptské, jež vyzna- 
čovalo ducha světem vládnoucího. 

Neklaň, kníže Pražský, sedmý z rodu 
Přemyslova, přinucen k vojně proti 
Vlastislavovi Luckému; dle něho na- 
zývala se na st. Vyšehradě věže —ka. 

Nekragogos, řc, vůdce mrtvých. 

Nekrasa, ataman kozáčky, nechtěje za 
Kateřiny II. poddati se Rusku, od- 
vedl po ztroskotání Síče r. 1775 ně- 
kolik tisíc kozákův (Nekrasovce) k 
visti Dunaje, kdež se s nimi usadil. 

Nekro-fobie, štítění-se mrtvol; —grafie. 
z řc, dějiny mrtvých ; —kaustie, u- 
palování mrtvých ; —lafrie, ctění n. 
vzývání mrtvých ; — log, seznam ze- 
mřelých ; 2. zpráva o zemřelém s je- 
ho životopisem; —logie, dějiny mrt- 
vých ; —mant , zaklinač mrtvých ; 
—mantie, zaklínání mrtvých; —poliš, 
mrt.voliště. město mrtvých ; — se* —sis, 
mrť, mrtvina , mrlina , mrtvé maso : 
mrť kostní ; —skopie, ohledání mrt- 
voly. 

Nektar, řc, nápoj nesmrtelnosti, ná- 
poj bohův ; —ina, mednice ; —ium, 
medník. 

Nel, — ty, ang. jm. žen., v. Helena. 

nel tempo, it., v časomíře. 

Nelke, ném., karafiát. 

Nemeické hry st. Rekův, odbývaly se 



ke cti Zeusovi každý třetí rok u mě- 
sta Nemei ; Nemcický lev, ohromný 1., 
jehož Herkules přemohl u m. Nemei. 

Nemen, něm. Memel, řeka Polskem a 
Litvou tekoucí. 

Nemes-is, řc. , nevole, rozmrzelosť; 2. 
v baj., bohyně msty; — ú«s, jm. muž., 
mstitel. 

nemo, lt., gen. neminis, nikdo ; n. ante 
morteni beatus, nikdo není před smrtí 
(za živa) šťasten ; n. <propheta in sua 
patrici, lt., žádný není prorokem ve 
své vlasti; neminem time, neboj se 
nikoho. 

Nemor-álie, z řc. i lt., slavnosti v há- 
jích: —alis, lt., hajní; —osae, hajní 
rostliny ; —osuš, lt., lesnatý ; nernos, 
řc, nemus, lt., háj, les. 

Nems v. ichneumon. 

Němsteh, něm. Nemtift, m. v Stýrsku. 

Nenia, lt., pohřební zpěv. 

Nenufar v. nufar. 

Neo-fyt, řc, novoobrácenec (na víru), 
novosvěcenec, nováček; —grafie, z 
řc, nový spiísob psaní ; —log, novo- 
tář ; —logický , novotářský ; —logie, 
—logismus , novoty, novotářství: 2. 
novomluv, nové slovo; 3. tvoření no- 
vých slov ; —pedagog , vychovavatel 
dle nového návodu ; —ráma, novozor, 
kruhozor ; —terismi% novotářství. 

Nepenthes, řc., prostředek tišivý. 

Nepomyšl , něm. PomeiseL m. v Ce- 
chách. 

Nepos, lt., svatan . bratrovec , sestře- 
nec ; nepotismus, strejčkování , pod- 
porování příbuzných k nabytí úřa- 
dův atd. 

Neptun, — «s, v lt. baj., bůh a vládce 
moře ; —ismus, náhled přírodozpyt- 
cův, že naše země povstala působe- 
ním vody; přívrženci toho učení šlo- 
vou —isté; —ova pošto, slově dávání 
zpráv do láhví n. plechových skří- 



Nequam 



229 — 



vNibelungenlied 



nek, ježto při rozbiti korábu do mo- 
ře házejí. 

Nequ-am, lt., ničema ; —iťuw, pl., lt., 
ničemnosti, ničemné koňsky. [ská. 

Neretva, it. Narenta, řeka jilioslovan- 

Nereus, v řc. baj. , .bůžek mořský, 
jehož 50 dcer šlovou Nereidkp. 

Nerites, řc., plavka, plavnice (mlž). 

Nero, ukrutný císař římský r. 54 — 08 
po Kr. 

Nerterologie, řc, nauka o tělesích pod- 
zemských. 

Nerthus, v něm. haj., bohyně země. 

Nerv, čiv , Čiva, čila, Šlacha, jíž se 
vodí čití n. cit po tele lidském ; — en- 
fieber, něm., horučka nervová, žeha- 
vicc, hlavniČka; — ina, prostředky k 
posílení nervův ; —osuš, nervnatý, sil- 
ných nervav. 

Nescientia, lt., nevědomost; nescio, lt., 
nevím; nešetře, lt., nevěděti. 

Neskbi, běžné písmo arabské. 

Nesologie, řc, učení o ostrovích; ne- 
sos, řc, ostrov. 

Nesteia, tiestia, řc, půst. 

Nestor, moudrý zkušený Jtréd Pylos- 
ský, jenž ač stár, šel s Reky do vál- 
ky Trojanské a zvláště co rádce se 
vyznamenával; 2. N., 1056 — 1116, 
mnich v Kyjeve , psal pamětikodný 
letopis od stvoření světa až po svůj 
věk; 3. iV., — ius, r. 427 patriarcha 
Cařihradský, jenž v p. Marii neu- 
znával bohorodice ; jeho přívrženci 
sluli —iáni, jeho učení —ianismus. 

ne sutor ultra crepidam v. crepida. 

Nett, fr., švarný, čacký, kloudný, či- 
sťounký ; — eté, švarnosf, čistota;— o, 
na čisto, z čistá ; 2. čistý výnos n. 
užitek. [not. 

Neumy, staré známky hudební místo 

Neur-algie, z řc, bolest' nervů; — as- 
thenie, slabost nervů ; —ilyma , po- 
nervnice ; —itikum, —otikum, lék k 



posílení nervů ; —itis, zánět nervů, 
zapálení nervů. 

Neuro-bat, tanočník po provaze ; — dý- 
me, bolesf nervů; —gvafie, nervopis; 
—logie* nervozpyt, nervoznalství, u- 
čení o nervích ; —mn, vřed nervový ; 
—n, řc, nerv ; —pathie, nemoc ner- 
vů; —pleva, siťokřidlí hmyz i ; — py- 
ra, horučka nervová, hlavnička, že 
havice ; —se, —sis, nemoc nervů ;'— ti- 
kům v. neuritikum ; —tomie. pytvání 
nervů. 

Neutr-alis, lt., —cílní, ni jakový; stře- 
dní, nestranný, oboje ti lý ; —alisovati, 
zobojetniti; — alita, nestrannosť ; —um, 
střední rod (v mluvnici). 

Neuvaine (névén), fr., devítidenní po- 
božnosf. 

Nevado, šp., sněžník, sněžka, vrch 
sněhem n. ledem pokrytý. 

Neveu (nVé), fr. v. Neffe. 

Nevolník, člověk pánu svou osobou 
poddán}''. 

Nevralgie v. neuralgie. 

Newgate (ňúgét == nová brána), ang., 
veliká věznice v Londýně. 

Nexus, lt., spojení, spojitost ; n. feu- 
dalis , svazek n. závazek manský; 
n. subditelae, závazek poddanský: 
in nexu, ve spojení (obchodním). 

Nezamysl, kníže Český, následovník 
Přemyslův. 

Nezider, —ské jezero, něm. Neusiedler- 
see, jezero v Uhřích 6 [Jínil, blíže 
hranic Rakous. [Americe. 

Niagara, ohromný vodopád v severní 

Niais (nyé) , fr. , hnízdoš, néoperenec 
(pták) ; 2. hlupák , trulant , ťulpas ; 
—e (nyés), fr., hloupá ženština, lil. 
husa ; —erie, hloupost, trulautství. 

Nibelungenlied, staroněmecká báseň z 
13. století, jedná o příhodách Nibe- 
lungů, t. j. dětí mlhy n. temnosti za 
času Attily okolo let 430—440. 



Nicefor 



— 230 — 



Nivellírdiopter 



Nicefor, z řc Nike/oros , jm. muž., 
Vítězoslav, vítěz. 

Nicejské koncilium, okolo r. 325 ve 
městě Nicei v Bithynii, na němž bylo 
Arianšké učení zavrženo. 

Nicot-iana, tabák, pojmen. dle Fran- 
couze Nicota, jenž jej v 16. stol. pr- 
vní do Francouz přinesl ; —ianin, 
— ?'«, tabákovina, jedovatá žíravina v 
tabáku obsažená. 

Nidor, lt., pára, výpar. 

Niěce (nyés), fr. , obyc. niéska, nef, 
dcera bratrova n. sestřina. 

Nieder-lage, něm., sklad, — iŠtě ; —lan- 
de, něm., Nizozemí. 

Niello, deska n. plotna kovová, na níž 
vyrytá kresba je natřena černí. 

Niete, nicka; cbyba v loterii. 

Niffelheim, v nor. baj., mlhový svět, 
půlnoční svět, též peklo. 

Nigaud (ňygó) , fr. , hlupák , trulant, 
hňup. 

Nigella, lt., černucha, černý kmín. 

Nig-er, — ra, —rum, lt., černý, — ná, 
— né; —rin, černokam; —ritie, Čer- 
nošsko, země Černochův v Africe; 
—romant, Černokněžník ; —romantie, 
černokněžnictví. 

Nígua, jinak chtíce, nehetnice, podne- 
hetnice (obtížný hmyz v Americe). 

nihil, skrác. nil, lt., nic; n. non, vše- 
cko ; n. ad rem, to nic nedělá ; —is- 
mus, nicota ; učeni o nicotě ; —itas, 
ničemnosf. 

Nike, řc, vítězství ; v 2. v řc. baj., bo- 
hyně vítězství, u Římanův Yictoría ; 
—foros v. INicefor ; —terie . slavnosti 
vítězské. 

Niko-dem, —démos, —laus, skrác. Ni- 
Mas, Klaus, Mikoláš, Mikuláš, řc, 
jm. muž., lido vládce ; —govic == ni- 
kohovic, t. j. ničí, žertovně v Černé 
hoře o člověku, jenž nikoho nemá, 
sirotek. 



Nikša, srb., Nikola, Mikoláš. 

Nil, hlavní řeka v Egyptě, která svý- 
mi každoročními zátopami Činí zemi 
úrodnou ; 2. nil. lt.. v. nihil ; —ometer. 
sloup k měření zátop řeky Nilu ; 
—pfevd, hroch. 

Nimbus, jasný věnec n. záře okolo 
hlav svatých ; záře svatosti. 

Nimietas, lt., přílišnosť; nimis,nimium, 
lt., příliš, veimi ; n. obscure , velmi 
temně : omne nimium nocet , všeho 
moc škodí. 

Niobe, v řc baj. , dcera Tantalova, 
žena Thebského krále Amřiona, mat- 
ka 7 synův a 7 dcer ; poněvadž po- 
hrdala Latonou, jež měla než 2 dít- 
ky, Apollona a Dianu, byly jí všecky 
děti šípy usmrceny a N. pak zoufal- 
stvím zkameněla. 

Nippes (nyp), fr., ženská strůje. 

Nisan, heb., jarní měsíc, z polovice 
března do polovice dubna. 

Nische, něm., výklenek. 

uisi, lt., jestli ne . ., pokud ne . .; ni- 
hil nisi, nic než , jedině leč ; nemo 
nisi, nikdo leč. 

Nisus, lt. , snaha, pud; 2. krahujec 
(dravec) ; n. forviativus, tvořivost. 

Nišan, pers., list knížete ; —dži, tajný 
písař, státní sekretář sultánův ; —ifti- 
char (= znamení slávy), řád turecký 
založený Mahmudem II. 

Nitor, lt., lesk, okrasa, spanilosf. 

Nitra, něm. Xeitra, m. na Slovensku 
v Uhřích. 

Nitr-at, v lučbě. dusičnan ; —el, duši- 
čník ; —ogen, dusík; —um, lt. z řc, 
ledek, sůl skalní. 

Niv-eau (nivo), fr., vodováha ; 2. vo- 
dorovnosť, vodoroveň, hladina (vo- 
dní) ; au n. (ó nivo), fr., vodorovně; 
—ellement (ny vehnán), fr., —ellování, 
měření svahu; —ellirdiopter , svaho- 



Nivelovati 



— 231 



Nominelní 



měrné prohledítko ; —elovati , svah 
země měřiti. 

Nivose (nyvós), fr., sněžen, měsíc sně- 
hu (od 21. prosince do 19. ledna) v 
kalendáři někd. Francouzské repu- 
bliky. 

Nix, gen. nivis, lt., sníh ; 2. iV., vodní 
mužík; —e, vodní žínka. 

Nizam, ar., řád, pořádek; 2. n., — dŽe- 
did, řadové vojsko turecké; 3. N. t 
titul knížete Děkanského v Indii vý- 
chodní. 

Nizozemí, Nizozemsko , něm. Nieder- 
lande, země Belgie a Holland pospolu. 

Noach, obyč. Noe, hebr. jm. muž., mír ; 
N. jediný se svou rodinou zachován 
byl z milosti boží po čas potopy v 
korábe (archa), na rozkaz boží udě- 
laném; —ovci, —idi, synové Noacho- 
vi : vSem, Chám a Jafet. 

Nob-ilis, lt., noble (nóbl), fr. , vzácný, 
ušlechtilý, šlechetný, urozený, vzne- 
šený ; —ilitas, lt., vzácnosť, ušlechti- 
lost, vznešenost ; —ilitovati, na šlech- 
tictví povýšiti; —Hity, vyšší šlechta 
v Anglicku ; —lesse, fr., urozenstvo, 
šlechta ; 2. urozenství, šlechtici ví. 

Nobody, an., nikdo ; nepatrná osoba. 

Nocka, nocleh u Slovákův. 

Noctambul-atio , —ismus, lt., náměsi- 
čnictví ; — us, lt., náměsíčník. 

noctu, lt., v noci; noctua, lt., sova. 

Nocturn-us, lt., —e (noktyrn), fr., no- 
ční zpěv. [uzlina. 

Nod-osus, lt., uzlovatý ; — us, lt., uzel, 

Noe v. Noach. 

Noel, fr., (z lt. natalis [dies] = den 
narození), vánoce ; vánoční píseň o 
narození Pána Ježíše. 

Noema, řc, myšlenka. 

Noetis, pečivo z pšeničného sladu na 
těsto ztlučeného, cukrem a kořením 
zadělané. 

noir (noár), fr., čerň, černota. 



nojoso, it., nudně. 

Noleggio (noledžo) v. nolis. 

nolens volens, lt., chtě nebo nechtě ; 
noli me tangere, lt., nechtěj se mne 
dotýkati, nedotýkej se mne. 

Nolis (nolí), nolissement (nolisman), fr., 
no/o, it., noleggio (noledžo), it. , na- 
jmutí n. naložení lodí; nolisovati, loď 
najmouti. 

Noma, z řc, rak, rozjídavý vřed ; n. 
herpeticum, vřed lišejovatý; -dirký, 
kočovný, pastevnický ; —disovati, ko- 
čovati, sem tam se stěhovati ; —do- 
vé, —des, kočovníci, obyvatelé, kteří 
se sem tam stěhujou. 

Nomarch, z řc.,náměstník, raístodržící. 

Nomen. gen. nominis, lt., jméno ; n. et 
omen, jméno a jeho význam ; nomen 
nescio, skrác. JS. N, jména nevím : 
in nomine, ve jméno, ve jménu: meo 
nomine, mým jménem, ve jméno mé, 
ode mne; nomen adjectivum, jméno 
přídavné; n. appellativwn, jm. nazy- 
vací n. obecné ; n. collectivum , jm. 
(podstatné) hromadné ; n. gentile,]m. 
rodové; n. materiále, jm. hmoty; n. 
patronymicum, jm. rodinné ; n. pro- 
prium, jm. vlastní: nomina activa, 
jmění, jež se má za někým pohle- 
dávati ; nomina passiva, dluhy; —cla- 
tor, It., jmenovatel, kniha jmen;— e/a- 
tura, lt., seznam jmen, jmenosloví. 

Nomin-a, pl., lt., v. nomen ; —alis, lt., 
—ální, jmenovitý, udaný, naznačený; 
—ant, navržený poruČník u soudu ; 
—atim, lt.. jmenovitě, ze jména; —a- 
tio, lt., jmenování, pojm. ; n. auctoris, 
udání původovo či žalobníkovo ; —a- 
tiv, —ativus, jmenovatel, jmenovník, 
jmenovka ; v mluvnici sklon Čili pád, 
jenž jména věcí udává, právě tak jak 
jsou bez přírostku a přípon ; —ator, 
lt., jmenovaný Či navržený poručník 
u soudu ; — elní v. nominální. 



Noraodidakt 



— 232 



Kota 






Nomo-didakt, z řc, zákonník, znalec 
zákonúv : —fglax, z řc, strážce za- 
kouřiv; —graf, pisatel n. sběratel zá- 
konúv ; —grafie , sepsání zákonúv ; 
—kanón, sbírka zákonúv řecké církve 
od r. 883 ; —kratie, vláda zákona, 
vl. zákonnická ; —logie, nauka o zá- 
konodárství ; —machie, popírání zá- 
kona ; —thesie, zákonodárství ; —the- 
tika, nauka o zákonodárství. 

Nompareille v. nonpareille. 

non. lt. a (non) fr., ne. 

Non-a, lt., devátý ton od základního ; 
2. n. (hora), devátá (nyní 3rí) hodina 
denní a církevní modlitby k ní usta- 
novené ; —ae, v starořímském kalen- 
dáři pátý den v měsíci vyjímaje bře- 
zen, květen, červenec a říjen, v nichž 
připadaly na 7mý den; —agenarius, 
devadesátiletý . —agiata, lt., devade- 
sát; —agium, lt., devítina , devětina, 
devátá čásť ; —agon , devítiuhelník : 
—andria, devítimužstvo (v rstl.) ; — e 
v. nona; — ens, nic, nicota, nemožná 
věc ; —etto, it., hudební skladba na 9 
hlasův; —existentia , lt., nebytí, ne- 
jsoucnosf; —chalance (nonšaláns), fr., 
nedbalost ; —ius, drobuítko, nástroj k 
zdrobňování stupňů v. 

Nonne, něm., jeptiška, řeholuice, mniška. 

Nonpareille (noiuparelj), fr., neporovna- 
telné (zboží, písmo atd.). 

non-plus-ultra, lt., nic přes ton. nadto. 

Nonsens, z lt.. nesmysl. 

non tanto, it., non troppo, it., nepříliš. 

Noppe, uzlíček v sukně. 

Nora, rus. (Hopá), brloh, doupě, jáma 
některého zvířete. 

Nord, něm., sever, půlnoc; —ický, se- 
verní ; —ost, severovýchod ; —pol, se- 
verní točna; — see , severní moře; 
—vcest , severozápad; —wind, severní 
vítr. [lasičce. 

Norek, rus. (HopÓKt), zvíře podobné 



Noria, šp., svlažovadlo ; studně n. ná- 
doba ke svlažování polí ve Španělích. 

Norimberk, něm. Nůrnberg, m. v 13a- 
vořích. [dře. 

Norka, rus. (HÓpjca), zvíře podobné vy- 

Norm-a, lt. , pravidlo, předpis; 2. v 
knihtiskařství, skrácený název knihy 
na první straně každého archu pod 
řádkami ; 3. den vyznamenaný , v 
němž nesmějí se odbývati žádné sla- 
vnosti ani hudby ; ad —am, lt. , dle 
předpisu: — ale, pravidlo, předpis; 2. 
čára rovnopádná, č. kolmo jdoucí, zá- 
važaiee, spadnice: —alita, pravidel- 
nosf , řádnosť : —álni. pravidelný; 
—alka, —álni škola, šk. , zřízená dle 
jistých pravidel, jež vláda ustanovila. 

Normann-i, — ové, t. j. seveřané, oby- 
vatelé Norska Či Norvežska, Dánska 
a Švédska, kteří ve středověku veli- 
ké výpravy pomořské podnikali. 

Norm-ativní, z lt., upravující ; —ovati. 
—irovati, upravovati. 

Norny, v nor. baj.. tři bohyně času a 
osudu. 

Norsko, JSorveqy, země na poloostrově 
Skandinávském, jež hraničí se Švédy. 

nosce te ipsum, lt., znej sám sebe. 

Nos-eleia , řc. , choroba ; —odochium, 
nemocnice ; —ografie, popis nemoci ; 
—okomie, ošetřování n. hlídání nemo- 
cných ; —ologie v. patli ologie. 

Nossa, v. nor. baj., bohyně půvabu. 

Nost-algie, —omanie, z řc. , touha po 
domové, domácí nemoc : — os, i - ';., ná- 
vrat ; — y, pl., návraty řeckých hrdin 
z války Trojanské. 

Nost-er, — ra, —rum, lt. , náš, naše; 
— ras, gen. —ratis, náš, našinec ; pl. 
—rates, našinci, krajané. 

Not-a, lt., známka, znamení: 2 vyjá- 
dření písemné, poznamenání, poznám- 
ka ; krátká zpráva, krátký účet ; do- 
pis ; úpis n. př. n, bankovní , bank- 



Nota 



— 283 



Nadna 



nota. bankovka : u. luidehni, písemné 
označeni tonu : ad —am tížiti, pozna- 
menati, zapsati ; rum —/.-', s poznám- 
kami ; — a bene, skrác. NB. zname- 
nej dobře, pamatuj dobře: —abtlis. 
lt.. pamětihodný ; —abilitas, paměti- 
hodnou : —ablú&, fr., obyč. —úhlové, 
nejpřednější občané, užší výbor ně- 
kdejších stavův ve Franeouzsku ; 
—aUjie, z ve., bolest v zádech : —ár, 
z lt. —arius. veřejný písař listin ; o- 
soba ustanovená k jistým právním 
úkonům ; —ata, lt., pl. , poznámky, 
poznamenání ; — e v. nota ; —el v. 
notnla ; —etur nomen, lt., skrác. X. 
iV., jméno af se poznamená; —ifika- 
ce, z lt . zaznamenání, návěstí : — i- 
fikovati, zaznamenati, návěští dáti. o- 
známiti; —io, lt.. pojem o něčem, p. 
něčeho ; —irovati, —ovati, poznamena- 
ti, zazn. ; —ista, písař not lmdebních; 
—itia. lt., obyČ. — ice, něm. — iz, vě- 
domost o něčem, zpráva ; zápisky ; 
ad —itiam , k vědomosti ; —izbucli. 
něm., kniha poznámek; —orický , z 
lt., vůbec známý, rozhlášený ; -orie- 
té, fr., rozhlášenost ; —ovati v. noti- 
rovati ; n. si s někým , souhlasiti s 
někým. 

Notre-Dame (notrdam), fr. = naše pa- 
ní, panna Maria : zvi. veliký kostel 
]). Marie v Paříži. 

Nott-orno, —urno, —urnino, it., noční 
zastaveníčko n. liudba n. zpěv v. 
noctumus. 

Notula. lt.. malá poznámka, krátký ú- 
cet; krátký spisek. 

Notus, tt., notos, řc, vítr jižní, v. jiho- 
západní, [cnmel. 

Nouet (nůé), fr., pytlíček s bylinami ; 

Nougat (nug-á), fr., cukrové pečivo s 
ořechy n. mandlemi. 

Noumenon, řc, věc rozumová, předmět 
nadsmyslný. 



Nouv-eauté (nuvoté), fr., novinka, no- 
vota ; — dle. (nnvel), fr., novina, no- 
vá zpráva. 

Nov-ale, novina, nové role : —atio, lt.. 
(•línova: —ator, obnovovatel : —é mě- 
sto, něm. I\eustadt , it. Cdta vuova, 
jm. rozličných měst ; — é zámky, něm. 
NeuhaiLsei, m. v Uhříeli ; —clla, it., 
krátká povídka novinka); 2. nové 
nařízení, dodatek zákona; —elleta, 
• it., krátká veselá povídka; —ellista, 
spisovatel novel. sp. povídek; —em, 
lt., devět; —ember, lt. , měsíc listo- 
pad (litý, původně Mý měsíc v ro- 
ce) ; —pna . devítidenní pobožnost ; 
—enola, devaternice ; devět spojených 
not ; — ic, nováček, žák n. mnich na 
zkoušku přijatý: —iciát, čas zkou- 
šky : —icka, řeholnice Či jeptiška na 
zkoušku přijatá : —ilunium, nový mě- 
síc; —itas, lt., —itát, něm., novina; 
—itáten, pl., novinky; —us, —a, — um, 
lt., nový, — á, — é ; Aorao — m-s, nová- 
ček, nový šlechtic; — um, něm., no- 
vé,— ého. novina ; pl. — a, noviny ; de 
—o, z nova ; —um testarmntum, skrác. 
V. T,, nový zákon. 

Nový Sad, něm. Neusatz, m. ve Voj- 
vodině srbské na Dunaji. 

Nox, gen. noctis. lt., noc ; 2. bohyně 
noci ; —a, lt., škoda ; 2. učinění ško- 
dy, uŠkozoní. 

Noyade, fr.. utopení (v čas francouz- 
ské revoluce). 

Nuance (nyáns), fr., stínování : nástin. 
odstinek ; nyansovati, stíniti, nastiňo- 
vati, odstiňovati. 

Nub-ecula, lt., obláček ; — es. lt., oblak ; 
—His, lt., dospělý ; —ilosus , lt., o- 
b lačný. 

Nucleus, lt., jádro. 

Nud-atio. lt , obnažení : —ipedalové, bo- 
sonožci. blouznivá sekta křest v 6. 
stol. ; —itas, lt., nahota ; — us, lt., nahý. 



Nu far 



— 234 — 



ob 



Nufar, z re., leknín, stulík, vodní rů- 
že (rstl.). 
Nug-acitas, lt., šaškovitosf; — ae, lt., 

Sasky ; —atorium, Šibřinky, žvasty. 
Nukir, jezdec tatarský, nešlechtický. 
Null-a, z lt., nic, nicka (0) ; —a dies 
sine linea, lt., žádný den bez Čárky ; 
—a ratione, na žádný spůsob ; —a re- 
gula sine exceptione, lt. , žádné pra- 
vidlo bez výjimky ; —ani, mniši fran- 
tiškáni ; —ijikace, zničení, zrušení; 
—itas, lt., nicota, zmatek, neplatnost ; 
— us, —a, —um, žádný, — ná, — né. 
Numer-ale (nomen), lt., jméno n. slovo 
číselné, číslo, číslovka ; —drní, čísel- 
ný; —atio, lt., — ace, číslení, číslová- 
ní ; —atoi\ čitatel zlomku ; —ický, čí- 
selný, písmenný ; —o v. numerus ; — o- 
vati, Číslovati, čísly znamenati ; — us, 
lt., počet, Číslo; 2. rozměr ; iiměr, ú- 
niěrnosf; —o, skrác. Nro., IVo., dle 
čísla; sub —o, pod číslem; al— o, it., 
dle Čísla, po Číslu ; —i = čísla, čtvr- 
tá kniha Mojžíšova, v níž se vypo- 
čítává množství lidu Izraelského. 
Numismat-ický, penezoznalecký, min- 
cezn. ; — ik, penězoznalec, mincezn. ; 
— i/ca, penězoznalectví, mincezn., pe- 
nězověda ; —ografie, popis peněz n. 
mincí. 
Numm-arius, lt., peněžní ; —ularius, pe- 
něžník, penězoměnec ; — ulit , peníz- 
kokam ; — us, lt., mince. 
Nunc-iant, z lt., oznamovatel, udava- 



tel ; — iat, oznámený, udaný; —iatio, 
lt., oznámení, ohlášení, opověď ; — i- 
atura, vyslanectví; — ius, vyslanec, 
posel, zvi. papežský. 

Nuncupat-a voluntas, lt., vyslovená vů- 
le ; — io, lt., jmenování n. přijetí za 
dědice ; —ivum testamentům, ústně u- 
činěuá poslední vůle. 

Nuntius v. nuncius. 

Nupt-a, lt., zasnoubená ; — iae, lt., svat- 
ba, sňatek ; n. nefariae, sňatek nedo- 
volený ; —ialis, lt. , svatební. 

Nutatio, lt., kývání; 2. chvěni osy 
zemské. 

Nutr-icatio, lt. , kojení; —ientia, pl., 
prostředky krmiči; —imentum, lt., kr- 
midlo, krmivo ; —itio, lt., krmení, vý- 
živa ; —itivni, krmivý ; — ix, lt., koj- 
ná; —itor, krmitel, vyživovatel. 

nutus, lt., kývnutí. 

nux, gen. nucis, lt., ořech ; in nuce, 
v oříšku, t. j. stěsnaně, sevřeně. 

Nymf-a, z řc. — e, pl. — y, srb. vily. po- 
lobohyně, jež vládly rozličnými obo- 
ry zemskými n. př. auloniady = nym- 
fy v údolích ; dryady = n. lesní ; 
leimoniady = nymfy luční ; limnady 
— n. jezerní; najady = n. pranie- 
nův ; nereidy — n. vodní ; oready ~ 
n. horní; potamidy = n. říční; — aea, 
stulík, leknín, vodní růže (rstl.) ; — e- 
um, místo posvěcené nymfám ; — o- 
manie, zvilení. 

Nyxis, řc, bodnutí. 



O 



0', před irskými jmenv tolik co of — 
z, na př. aConnelh, O. A. M. D. G. 
— omnia ad majorem Dei gloriam, 



všecko ku věČŠí 



Dei 
slávě boží 



(heslo 



jesuitské) ; Oct. = October ; Op. = 

ojms. 
Oasa, úrodná krajina v poušti. 
ob, lt. předl., pco ; 2. proti, k. 



Obaudice 



235 — 



Ocelh 



Obaudice, z lt., nedoslýchavost. 

Obdu-cent, ohlcdavatel mrtvých těl; 
—kce, obvod, ohledání mrtvých těl ; 
—kovati, —c/rovati, ohledávati mrtvá 
těla ; — race, zatvrzení ; — zelosf. 

Obel-isk, pamětný sloup ; —os, ležatý 
oštěp (známka podezřelého místa ve 
spise). 

Oberon, král duchův. 

Oberstlieutenant,něm.-fr.,podplnkovník. 

Obex, lt., hráz, překážka. 

obiit, lt., umřel, — la. 

obiter, lt., povrchně , zběžně , mimo- 
chodem. 

Obituarium, lt., seznam zemřelých. 

obitus, lt., smrť, skonání. 

Objekce, z lt., námitka. 

Objekt, předmět; — zvita, —ivnost,\>reá- 
mětnosf ; —ivni, předmětný, předměto- 
vý ; —ovati, předmětiti , zpř., —niti. 

Oblat-e, oplatek na pecetění ; 2. chleb 
obětní; —io, lt., podání, obětování; 
—orium, list návěštný, 1. nabízecí (v 
kupectví). 

Oblig-ace, zavázání-se k Čemu; záva- 
zek, povinnost ; 2. dlužní úpis ; — á- 
tní, povinný, zavázaný , nevyhnutel- 
ný ; —eance (obližáns), fr., úslužnosť, 
zdvořilost; —o, it., povinnost, záva- 
zek (kupce). 

Obli-quus, lt., nepřímý, šiký, kosý ;per 
—quum, oklikami ; —iterace , zničení 
(písma) ; — vio, lt., zapomenutí. 

Oblong-us, lt. , podlouhlý , obdélný ; 
— um , obdélník pravoúhelný , nero- 
vnostraný Čtyřúhelník. 

Obloquium, odmluva. [foukací. 

Oboe, oboj, hautbois, hudební nástroj 

Obol, —os, ře., malý peníz starořecký, 
6tý díl drachmy ; 2. váha lékárnická 
s 10 granův, [labských. 

Obotriti, Bodrci, větev Slovanův po- 

Obrok, roční plat, jaký platili ruští ne* 
volnící svým pánům. 



Obrussa, zkoušení zlata ohněm. 

Obscénn-í, oplzlý; — ost, — losť. 

Obscurus, lt., v. obskurní. 

Obsecratio, lt., uprošování. 

Obsekv-ence, —ium, povolnosf ; —entní, 
povolný; — ie v. exequie. 

Observ-ace, z lt. , pozorování; —ahií 
sbor, pozorovací sb. vojenský ; —an- 
ce, obyčej, zvyk; 2. řád klášterní; 
—anti, františkáni dle přísných pra- 
videl řádových; —ator, pozorovatel: 
—atorium, pozorovatelna, hvězdárna. 

Obsi-dian, lávovec , islandský achát ; 
—dio, lt., obklíčení, obsazení; —gna- 
ce, potvrzení; —stence, odpor. 

Obskur-ace, z lt., zatemnění ; — arit, za- 
tmivač, zatemňovač, temnomil ; —an- 
tismus, zatmivačství, zatemňovaeství ; 
— ita, temnosf, temnota ; — m, temný, 
zatemnělý ; —ovati, zatemniti. 

obsoletní, zastaralý. 

Obst-aculum, —at. lt., překážka ; —etri- 
ka, porodnictví; —inatio , lt., tvrdo- 
šíjnost 

Obstructio, lt., zastavění, zandání; 2. 
zácpa (života). 

obtinere, lt., obdržeti. fsilně. 

obtorto collo, obráceným krkem, t. ná- 

Obtur-ator, lt., zavěrač (sval); —bace, 
zmatení, výtržka. 

Obtus-e, z lt., otupení; — us, lt., tupý. 

Obumbrace, z lt., ostínění ; obvoluce, 
obvinutí. 

Occasio, lt.. příležitost 

Occi-dent v. okcident; —put, —pitium, 
záblavek ; —sio, lt. , zabití , zavra- 
ždění; —tanský jazyk , jaz. jihofran- 
couzský v Provenci. 

Occult-a, pl., lt., tajnosti, skryté věci 
—atio, skrytí, zatajení ; —ator, zatajo- 
vatel; —e, skrytě, tajně. 

Occupatio v. okupace. 

Oceán v. okeán. 

Oce.Uus, lt,, očko, 



Ocelot 



236 



Ocher 



Ocelot, mexický tágr , pardal, dravec 
(šelma) z rodu kočkovitých. 

Octaěder (atd.) v. oktaeder (atd.); octo 
lt., osm. 

Oculus, lt., oko. 

Oda, slavozpěv; 2. tur., světnice, po- 
koj ; 3. houf tur. vojákův,; —liská, 
spanilá otrokyne v haréme tureckém ; 
—xismus, z řc, svrbění v dásních. 

Odeion, řc, síň zpěvací n. citací. 

Odelsthing , šlechtická sněmovna v 
Norsku. 

Ódem, z řc, místní vodnatosť. 

Odeum v. odeion. 

Odeur (odér), fr. z Jt. odor, vůně. 

Odiosus, lt., nenáviděný; odium, lt.,ne r 
návisť. [sku. 

Odolanov, něm. Adelnau, m.vPoznaň- 

Odont-agogum. klíšťky na zuby; —al- 
gie, bolení, zubův ; —algika, prostřed- 
ky proti bolení zubův; —iatrie., nau- 
ka o hojení zubův ; —oglyfon, zubo- 
cist ; —ografie, zubopis ; —olithos, zu- 
bokam, kaz n. rez na zubech; — olo- 
gie, nauka o zubech. 

Odor, lt. , vůně , zápach ; —atus , lt., 
vonný, voňavý. 

Odpor kšaftovní, v právě staročes. zá- 
pověď a jako nějaká obstávka ohlá- 
šením té osoby, jež sobě do téhož 
kšaftu něco za stížnost pokládá. 

Odra, řeka vznikající v Slezsku, teče 
do Baltického moře. 

Odyssea, báseň Homérova o Odysseo- 
vi či Ulyssovi. 

Odžak, tur., ohniště; 2. rodná; 3. od- 
dělek janičárův ; 4. posádka v po- 
hraničně pevnosti. 

Oeil (élj), fr., oko. 

Oekonom v. ekonom. 

Oestrus, lt., střeček. 

Oeuvres (évr 1 ), fr., díla, spisy. N 

Qfěr-a, oběť ; —ovati, obětovati komu co. 

Offa, lt., sústo. 



Offens-e, z lt., útok; 2. urážka; — iva, 
výboj, výbojné vedení války ; —ivní, 
výbojný, dorážlivý ; o. válka, výboj- 
ná válka. 

Offert-a, podání , nabídnutí ; —orium, 
pozdvihování (při mši). 

Offic-iál, služebník, úředník; —ialát, 
důstojenství officiála ; —ialia, úřední 
pníce; —iální, —ielni, úřední; —lant, 
úředník; — ier, důstojník (vojenský); 
—ina, dílna, zvi. lékárna, knihtiskár- 
na ; —inalia, lékárnické zboží ; —i- 
nální, lékárnický, lékařský; —ium, 
služba, úřad, povinnost; o. diviuum, 
služby boží; o. nocturnum, půlnoční 
(jitřní) služba b. ; bona —ia , dobré 
slnžby ; ex —io, z povinnosti, úředně. 

Ofio-donty , hadí zuby (skamenělé) ; 
—fag, hadožrout ; —glossum, hadí ja- 
zyk (rstl.) ; —kefalos , hadohlavec ; 
—latrie, ctění hadův 4 hadoslužba; 
—lith, hadokam ; —logie, hadopis ; 
—mantie, hadoprava, věštění z hadův; 
—ndi, tur,, pijáci opije ; —rrhiza, ha- 
dí kořen (rstl.); — saurus, hadoještěr ; 
—stoma, hadohubec (hlísta). 

Ofit, hadec v. serpentin. 

Onu-chus, hadonoš (sbvězdění) ; —rus, 
hadoocasec 

Ofthalm-algie, bolení očí ; —iatrie, —i- 
atrika, léčení oČí ; —ický, oční ; —le, 
zánět očí zevnější; —itis, zánět očí 
vnitřní; —ografie, okopis ; —olog, o- 
kozpytec ; —ologie, okozpyt ; —orrhea, 
slzení očí. 

Ogre (ogr), fr., divous, strašidlo. 

Ogruň, něm. Wagram, ves v Rakou- 
sích. památná bitvou r 1809. 

Ohře Či Oharka, něm. Eger, řeka v 
Cechách. 

Ohniváč, pták. v. fénix. 

Ochavo, šp., početní peníz španělský. 

Ochema, řc. držadlo. 

Ocher v. ochr. 



Oclilokrat 



237 



Omluvila 



Ochlokrat, luzovládník ; —ický, luzovlá- 
dný ; — ie. luzoyláda. 

Ochr, — a, bělizna, horní žluť ; —anov, 
něm. Herrnhut, m. v Lužici ; —iasis, 
zažloutlosť tváře; —opyra, žlutá zi- 
mnice. 

Oka, tur. , váha 400 drachem = 2{ 
pař. libry; 2. míra na tekutiny v Po- 
dunajských knížetstvich. 

Okcident, lt. , západ ; — Sní, —álský. 
západní, západozemský. 

Okeán, z re, moře, velmoře; 2. bůh 
moře ; —ický, vel-mořský ; — idy, nym- 
fy mořské ; —ie, Austrálie. 

Okr v. ochr. 

Okt-aeder, z řc. , osmistěn ; —aeteris, 
osmiletí ; —achord, osmistrun, — nec 
(nástroj, hudební) ; —andria , osmi- 
mužstvo (v rstl.) ; —angidum, osmiú- 
helník : —ant, osmikruží ; —apla (bi- 
blia), bible v osmi jazycích ; — av, 
osmerec (formát knih) ; 2. osmidenní 
pobožnost ; —ava, osmice v hudbě ; 
2. osmidenní třída ; —iduum, osmi- 
denní lhůta ; —ifonium . osmihlasná 
skladba hudební; —ober, říjen, mě- 
síc ; —ogon, osmihran , osmiúhelník ; 
—ogynický, osmižený (v rstl.) ; —ochord, 
v. oktachord; —ostylon, osmislupí. 

Okul-ace, očkování ; —áry, brejle, ná- 
očky ; — i, otí neděle postní (od po- 
čátečních slov: Ocali raei semper ad 
Dominiím, oči mé vždycky k Hospo- 
dinu. Žalm, 24. 15); —ista, oční lé- 
kař ; —ovát i, očkovati. 

Okup-ace, obsazení, osaz. ; 2. přivlast- 
nění si čeho ; —ační vojsko , osedni 
v.; —ovati, obsaditi; 2. přivlastniti. 

Oky-drom, řc, rychloběžec ; —grafie, 
rychlopiš ; —pod, rychlonožec. 

Olaf, jm. muž., bohorodý. 

Olax, smradlavec (strom vých. -indicky!. 

Olea v. oliva ; —nder , bobkovnice, 



růže bobková (keř) ; — uter , hlušina, 
česká n. bílá oliva. 

Olein, olej o vina. 

Oleraceae, zeliny kuchyňské, kapusto- 
vité rostliny. 

Olešnice, něm. Ols, m. ve Slezsku,; *_'. 
O., něm. O/ae, m. na Moravě ; 3. O., 
něm. Olsnitz, m. v Sasku. 

Oleum, lt., olej; tuk rostlinný; o. vi- 
trioii (olium), kyseliua sirková. 

Olga, ras., jm. žen. 

Oli-fant (slon), lovecká trubka; —gor- 
chie, několikovláda, vícevj. ; —gidrie, 
bezpotí. 

Oligo-blennie, bezslizí; —dalerya, bez- 
slzí ; —galie, —galaktie , bezmlečí ; 
—hémie, bezkrví ; —hidrie v. oligidrie ; 
—cholie, bezžlučí; —kredie, několika- 
vláda ; —pionie, beztučí , hubenosf; 
—psychie, bezduší; slaboduchosf; —sper- 
mie, málosemennosf; —trichie, řídko- 
vlasosť. 

olim, lt., někdy. 

Olitor, lt., zelinář ; —ický, zelinářský. 
*01iuin, kyselina sirková v. oleum. 

Oliv-a, ovoce olejné ; —er , ang., jm. 
muž., olivový strom; —et, —etion, 
—etská zahrada, —na, —nice, zahrada 
olivová; —in. —ovina, látka olivová; 
—ia, jm. žen., sazečka oliv; —it.—o- 
vec, olejek (kámen). 

011a, lt, hrnec. 

Olomouc, něm. Olmiitz v. Holomouc. 

Oluch, ohluch, rus.. nerozumný člověk. 

Olymp, řc, vrch v Thessalii, domnělé 
sídlo bohův; —ia, jm. žen., nebeská: 
—iada, doba Čtyř let , čtveroletí , v 
kteréž době se držívaly u Řekův 
hry —ické. 

Omagra, dna v lopatkách. 

Omalgie, bolest v lopatkách. 

Omar, ar., jm. muž., dlouhověký. 

Gmbr-age (ohbráž). fr., stín ; 2. pode- 
zření ; —ella* it., slunečník, stínítko, 



Ombres 



238 



Operní ent 






deštník ; —es chinoises (onbr 1 šinoas), 
stinohra Čínská ; —it, dešťokam ; — o- 
meter, dešťoměr. 

mega (w), veliké o , poslední písme 
řecké abecedy. 

Omelette, fr., pěnovka, vaječník. 

Omen, pí. omina, věštné znamení, před- 
jev, osudozvěstí; ominosus, lt., omi- 
neux (ominéz), fr., věštný , osudově- 
štný , předjevný ; omentum , opona 
(střevní). 

Omfal-itis, zánět pupku ; —ocele, průtrž 
pupku ; —omantie, věštění z pupku ; 
—otom, pupkořezec (nástroj). 

mikron (o), malé n. krátké o v řc. 
abecedě. 

Omiss-e, z lt., vynechání; —um, vyne- 
chané. 

Omiš, it. Amissa, m. v Dalmatsku. 

Omlik, tur., peníz stříbrný, 10 piastrův. 

Omn-ibus (= všem), lt., společný vůz; 
—is, —e, každý, —dá — dé ; —es, —ia, 
lt., všickni, všecka; —ia ad Dei glo- 
riam, všecko ku chvále boží; —ia 
cum Deo , všecko s Bohem ; —ino, 
ovšem ; —ipotens , lt. , všemohoucí ; 
—ipotentia, všemohoucnosť. 

Omo-algie v. omalgie ; —fagie, žrout sy- 
rového masa ; —plata, lopatka (v těle). 

Omra, pouť mosleminův do Mekky. 

Onager, lt., divoký osel. 

Onan-ie , samoprznění , samosmilství ; 
—ista, samoprznitel, samosmilník. 

Once (ohs), fr., v. unce. 

Oncle (ónkl), fr., Onkel, něm., ujec. 

On dit (on dý), fr., praví se. 

Oneiro-krit, —log, snopravec, vykladač 
snův ; —kritie, —mantie, snoprava, vy- 
kládání snův ; —skopie , pozorování 
snův. 

Oner-a, lt., břemena, povinnosti ; —a- 
ce, obtížení; —oso titulo, za náhradu; 
—ovati, obtížiti. 

Ongaro, it., Uher; 2. uherský dukát. 



Oniscus, lt., beruška, svinka (zvíře). 

Onlik, tur., v. omlik. 

Ono-kefalos, oslohlnvec ; —krotalus. ne- 
syt, pelikán ; —latrie, osloslužba, ctě- 
ní oslův. 

Onoma, řc, jméno; —stikon, jmenova- 
tel, slovník, slovař; —tiká, —tologie, 
jmenozpyt; —toraonhe , jmenoprava, 
vykládání jmen ; —topoeia, rovnozvu- 
Čí, — Čnosť, zvukopodobí , — benství; 
—topoeický, rovnozvucný, zvukopodo- 
bný ; —topoeticum, napodobovací slovo. 

Ononychit, oslonožec. 

Onto-grafie, bytopis ; —logie, bytosloví, 
bytisloví ; —statika, nauka o rovno- 
váze. 

Ontis, lt., břímě ; 2. povinnost. 

Onych-ia, zánehtice, hehtojed, vidlák ; 
—omantie, nehtoprava , vykládání z 
nehtů v. 

Onyx, nehetec, ohňác (kámen). 

Onza, špan. v. unce ; 2. španělský a 
neapolský zlatý peníz. 

Oo-lith, vápenec jikernatý; — logie, na- 
uka o vejcích; —mantie, —skopie, vej- 
ceprava; —nin, bílkovina; —nomantie, 
ptakověštba, věštba z letu a křiku 
ptačího. 

Opacus, lt., opaque, fr., tmavý. 

Opál, měňavec, oslepovec (drakokam). 

Opava, něm. Troppau, hlav. m. v ra- 
kous. Slezsku. 

ope et consilio, skutkem i radou. 

Oper-a, lt., dílo, práce; 2. pl. (opus), 
díla ; 3. zpěvohra ; o. bujffa, veselá 
zp. ; —ace, podnětí, podniknutí zvi. 
vojenské ; 2. výkon ; 3. hojičské ře- 
zání některého údu těla; —ační plán, 
rozvrh vojenského tažení ; —ateur, 
(— atér), fr., hojiČ, jenž nástroji ho- 
jičskými upravuje nemocné údy těla; 
—ativní, činný; —etta, malá zpěvo- 
hra ; —ista , zpěvák divadelní , Člen 
zpěvohry ; —ment v. auripigment. 



Operovati 



239 — 



Orebité 



Operovati, předsevzíti, podniknouti něco. 

Opiát, uspavadlo ; opij v. opium. 

Opilionina, nepředáci (zool.). 

Opinio, lt., opinion, fr., —ne, it., mně- 
ní, domnění, smýšlení ; —nista , do- 
mněnkář. 

Opiofag, žrout opia. 

Opiothokranion, týl, zadní čásť hlavy. 

Opium, makovina, shustlá šťáva nezra- 
lého maku ve východ, zemích. 

Opolčenije (ono,iiéHÍe) narodnoje, rus., 
národní obrana. [sku. 

Opole, něm. Oppeln, m. v Prus. Slez- 

oportet, lt., je třeba, potřeba. 

Opossum, vačice (zvíře). 

Oppidum, lt., městečko. 

Oppo-nent, popůrce, odpůrce ; —novati 
komu, odpírati komu; — sé, fr., pro- 
tiva, protistranné ; —sice, z lt., odpor; 
2. strana odporná ; 3. protiva, proti- 
vnosf ; 4. (astr.), protisluní, protistá- 
ní ; —situs, vstřícný. 

Oppresse, z lt., potlačení ; oppugnace, 
z lt., útok. 

Opsis, re, názor, patření. 

Opso-fag, zelinojedec ; 2. labužník, po- 
liza; —mánie, poliznosť. [sob. 

Opta-tio, lt., žádání; — tiv, žadací spů- 

Opt-ický, světlozpytecký ; —ik, světlo- 
zpytec ; —ika, světlozpyt, zrakozpyt. 

Optim-atie v. aristokratie ; —e, lt., nej- 
lépe, co nejí. ; —ismus, prospěšnictví ; 
—ista, prospěsník ; —ita, výbornosť ; 
— us, lt, nejlepší. 

Optometer, z lt., zrakoměr. 

Opulence, z lt., nadbytek. 

Opuncie, nopál. 

Opus, lt., dílo, spis, skladba hudební; 
opera omnia, sebrané spisy. 

Opuseulum, lt., malé dílo, spisek. 

Ora et labora ! lt., modli se a pracuj ;- 
ora pro nobis, pros za nás; orate, mo- 
dlete se ; oremus, modleme se. 

Orace, z lt., řeč. 



Orakul, z lt. oraculum, výrok božský, 
odpověď bohův, věštba ; 2. odpověď- 
nice, veštebna. 

Orální, ústní. 

Orange (oranž), fr., pomoranč; —ade 
(oránžad), fr., pomorancovice, pomo- 
ranČový nápoj; —rie (oranžérii, fr., 
pomorančovna, pomorančový sad. 

Orang-utang, lesňák, lesoň (opice). 

Oratoř, lt., řečník.,; —ický , řečnický ; 
—ie, —ika, řecnictví ; —ium, modlite- 
bna, — bnice ; 2. hudební skladba vy- 
pravovací, duchovní ski. zpěvná. 

Orb-icularis, lt. , okrouhlý; —is, lt., 
svět ; o. pictus, sv. malovaný, sv. v 
obrazích (kniha od J. A. Komen- 
ského). 

Orcan v. orkán. 

Orcus, lt., podzemí, říše mrtvých. 

Ord-álie, boží soud; — en, něm., řád; 
—inace , nařízení ; 2. posvěcení na 
kněze ; —inália, řadová čísla , ř. čí- 
slovky ; —inant, světicí biskup ; —i- 
nariát, řádné představenstvo ducho- 
vní ; —inarius, řádný učitel ; předsta- 
vený církevní ; —inární, pořadovní, o- 
byČejný, sprostý; —inata, math., po- 
řadnice; —inovati, na kněze posvě- 
titi; 2. lékařskou radu udíleti, přijí- 
mati nemocné; —o, lt., řada. 

Ordonnan-ce, fr., nařízení ; —čni dů- 
stojník, příslušný důstojník k doná- 
šení rozkazův velitelových. 

Ordre (ordť), fr., pořádek, řád ; 2. na- 
řízení, rozkaz, příkaz ; 3. heslo ; o. 
de bataille, řád bitvy ; šik bitevní ; 
o. de campagne, řád polní ; o. de pa- 
rádě, pořádek slavnosti ; o. de jour, 
denní pořádek, denní rozkaz. 

Oready, z řc, horní nymfy. 

Oreb, hora vedle Sinaje ; podle ní na- 
zvala Část Husitův r. 1419 jedno ná- 
vrší u Třebechovic v Kr. Hradecku, 
a sami se dle ní zvali —ité. 



Oremus 



— 240 



Oryza 



Oremus, lt., modleme se. 

Orfeus, v řc. bajesl., znamenitý zpevea 
a hráč na íyru. 

Organ, nástroj, ústroj ; 2. prostředek; 
3. prostředník, jednatel; —din, te- 
nounká látka bavlněná ; —ický , ů- 
s trojný; —isace, ustrojení, zřízení, za- 
řízení ; — ismus , ústrojnosť, ústrojen- 
ství ; 2. uclánkovanosť , seČlenění; 
—isovati, ustrojiti, zříditi něco ; —ista, 
varhaník ; —ognosie, ústrojeznalství ; 
—ograňe, ústroj epis, vypsání ústrojúv ; 
—ologie, ústroj ezpyt, ústrojesloví , ú- 
dosloví (rstl.); — on, strojidlo. 

Orgel, něm., varhany. 

Orgie , hody náboženské (Bakchovi 
ke cti) ; hlučné, hýřivé hody. 

Orchest-ika, taneční umění ; —er (or- 
kestr, nikoli oršestr), sbor hudebnický. 

Orchis, řc, vstavač, kukačka, žežhul- 
Činy umrlé ruce (rstl.). 

Orient, lt., východ; —al, východoze- 
mec ; —alista, znatel východních ja- 
zykův ; —ální, východní, východozem- 
ský ; —ovati, seříditi, postaviti ; o. se, 
(obrátiti se k východu), vpraviti se 
več, seznámiti se $ čím. 

Orificium, lt., ústí. 

Oriflamme, fr., říšská (zlatá) korouhev. 

Origanum, řc-lí., dobrá mysl, voně- 
kras, majoranka (rstl.). 

Origin-ál, původ, prvopočátek; 2. pů- 
vodní spis, prvopis ; in —dli, v prvo- 
pise, prvopisně ; —alita, —álnosf, pů- 
vodnost ; —cílní, původní, prvotní, pr- 
vopočáteční. 

Orign-ae, —al (oriňak, oriňal), fr., los 
(zvíře). 

Orillon (oriljón), fr., ňško , rukověť ; 
2. hradební ucho, nároží; 3. nárožec 
(v stav.). 

Orion, řc, kosy, proluky (shvězdění). 

Orkán, buran, vichr, vichřice. [oděv. 

Orleán, orleánova Červeň ; 2. látka na 



Orlice, něm. Adler, řeka v Cechách ; 
2. O., něm. Aar, řeky v Němcích. 

Orloj (řc. horologion), hodiny. 

Ormuzd, dobrý bůh starých Peršanúv. 

Orn-ace, z lt., okrášlení; —araent. o- 
krasa, příkrasa na stavení ; —amenti- 
ka, okrašlovací umění, umění stavi- 
telské ; —amentista, okrašlovatel ; — át, 
mešní roucho kněžské ; —atura, ozdo- 
ba, okrasa. 

Ornitho-galum, snědek, křivatec (rstl.) ; 
—grafie, ptakopis ; —lit , ptakokam ; 
—log. ptakoznalec ; —logie, ptakoznal- 
ství, ptakozpyt, ptakopis ; —mant, pta- 
kověštec, ptakopravec ; —mantie, pta- 
N koprava ; —rrhynchus , ptakopysk 
(zvíře). 

Oro-gnosie, horoznalství ; —graf, horo- 
pisec ; —grafie, horopis ; —logie, horo- 
| znalství, horozpyt. 

Orseille (orselj), fr., lišejník barvířský. 

Ortho-biotika , z řc. , pravoživectví : 
—didaktika, pravouČba ; —doxie, pra- 
voslaví ; —doxní (— doxos řc), pravo- 
slavný ; —epia, pravořečnosf , nauka 
pravého vyslovování ; —epický, pravo- 
řečhý; —gon, pravoúhelník ; —gonál- 
ni, pravoúhelný; —grafia , —grafie. 
pravopis ; —grafický , pravopisný ; 
—grafika, nauka o pravopise : —metri- 
cký., přímoosný ; —morfický , pravo- 
tvarý; —pédie, vzpřimování (zkřive- 
ného těla) ; —pnéa , těžkoduchosť : 
—piera, pí., přímo křídli; — sis, vzpří- 
mení ; —teriam, vzpřimovadlo ; —!<>- 
nie, pravopřízvuČnosť, pravý přízvuk : 
—typ, přímotvar. 

Ortolan, jola, strnad zahradní. 

Ortus, lt., východ. 

Orykto-gnosie, nerostoznalství; —grafie. 
nerostopis ; —chemie , nerostolučba ; 
—logie, nerostozpyt ; —metrie, nerosto- 
měrství. 

Oryza, rej že. 



Os 



— 211 — 



Ozelol 



os (gen. ossia), 



Os (gen. oris), ústa; 
kosť. 

Oscill-ace, z lt., drbání, kývání, chvě- 
ní-se ; —oca/i, drhati, ehvěti so, ký- 
vati se. 

Oscines, šídlozobí (zpčvaví) ptáci. 

Osculmn, lt., hubička, políbení. 

Osek, něm. Esseg, m. v Slavonsku. 

Oseledec, vrkoč, jejž nosili kozáci. 

Osiris, sluneční bulí stár. Egypťanův. 

Oskar, jm. muž., bozi oštěp. 

Osman, Turek. 

Osmium, voník (černý kov). 

Osmucha, o&muŠka rus., (oc,»i\ \a, ocwy- 
ujkčí) , osmá čásť Četvertíka n. jiné 
míry ruské. 

Ossa, pl., lt., kosti ; —rium, kostnice. 

Osťáci v. Ostjáci. 

Ostagra, kleštičky na kosti. 

Ostalgie, odealgie. bolení kosti. 

Osten-sivní, ukazovací; 2. vyehlouba- 
vy; —sormm, ekazovnice; — táce, po- 
dívaná ; 2. okázalost ; 3. cblouba, vý- 
cbluba ; vychloubavosf. 

Csteo-dynie, bolest v kosti ; —gangrcna, 
sněť v kosti: —genie , kostiplozí; 
—grqfie, kosti])is ; —klasí* , zlomení 
kosti; —lith, kostikam ; — log. kosti- 
zpytec; —logie, kostizpyt, kostivěda ; 
—pédioiK žkostenéc ; —sa.rkosis, zro- 
solení kosti ; —tom, kostiřezec ; —to- 
mie, kostiřez. 

Osteria, it., hostinec. 

Ostfalsko, st. jm. východního Saska, 
nynějaí Brunšvicko. 

Ostiarius, lt., vrátný. 

Ostinato, it., tvrdošíjně. 

Ostitis, zánět kostí. [Ruské. 

Ostjáci, národ kmene Cndského v říši 
s Ostoma, z řc, výrostek kostní. 

Ostra-cit, ústřicokam ; —kisnws> —cis- 
muě, úsudek sfcřepinanri u st. Řekův ; 
—kon, řc, střep, střepina. 

Ostrea, lt., ostřice. 

Kank : Slovník novinářský 



Ostromirovo evangelium, nejstarší a nej- 
správnější památka staroslovanského 

písemnictví z r. 1056 — 57. 

Ostřihom, něm. Gran, m. v Uhřích. 

Ostrov, ném. Schlakkenweréh, m. v Ce- 
ch ácb. 

Ostrožna, rus. koůa H úzký pruh země, 
do moře se táhnoucí. 

Otakar Přemysl L, král Český 1197, 
f 15. pros. 1230; Otakar II., 1253, 
zabit v bitvě 2G. srpna 1278. 

Otalgie, bolest v uších ; otítis, zánět uší. 

Otium, lt., odpočinek. 

Oto-fon, naslouchadlo ; —grafie, popsá- 
ní ucha; —logie, nauka o uchu; —r- 
rhagie, krvotok z ucha ; —rrhen. te- 
čení z ucha; —skop, uchozor (nástroj). 

Ottava, it., v. oktáva; alta o. , vyšší 
oktáva, ve vyšší oktávě (hráti). 

z Ottersdorfu Šixt, od r. 1546 kaňclíř 
Starébo města Pražského, spisovatel 
Český, f 1583. 

Ottilie, jm. žeu., obdařená, šťastná. 

Otto, jm. muž. , obdařený, šťastný ; 
—manka., turecká pohovka; —manský, 
turecký. 

Oturakové, vysloužilí vojáci turečtí. 

Outrage (utráž), fr.. pohanění. 

Ouvert-ement íuverťmán), fr. , veřejně) 
otevřeně, přímo ; —are (uvertýr), fr., 
obyč. wertura, úvod (hudební). 

Ouvrage (uvráž), fr., dílo. 

Ovace, z lt, vítězné vejití (do města) 
u st. Římanův, nyní: pocta. 

Ovální, vejcitý ; ovarium, vaječník. 

Ovum, lt., vejce. 

Oxalis, řc, stavěl, zaječí jetel. 

Oxyd, z řc., kysličník ; — ace , oky- 
sličení ; —hydrát, kysličník vodnatý ; 
—ovati, okysliČiti. 

Gxy-geu, kyslík; -gon, ostroúhel, o- 
sirovilielník; —mel, zakvslý med, me- 
(íoviua; —opie, ostrozrako 

Ozelot v. ocelot. 

1*6 



242 — 



P. 



P«i P a 0' — pa^na, stránka; p. v. = 
pagina versa, stránka rubní. 

P. S. = ])ost scriptum. 

P. t. = pleno titulo , místo celého titu- 
le ; = pro tempové, na ten oas. 

Pabulum vitae, lt., pokrm života. 

Paceo. it. v. pak. 

Pacient, z lt., nemocny v. patient. 

PaciSk-ace, z lt., uzavření n. udělání 
míru ; upokojení, utišení ; — ale, z lt., 
svátostnice (krabice na hostie) ; — a- 
tor, upokoj i tel, smírce ; —ovati, upo- 
kojiti, utišiti. 

Paciscenti, smluvcové, strany se smlou- 
vající o mír. 

Pactum, lt., pl. pacta, smlouva. 

Pad, Padev, něm. Po, hlavní řeka v 
hořejší Itálii. 

Pádagog v. pedagog. 

Padišah, pers., pán králův, název vý- 
chodozemských panovníkův. 

Padrone, it. (z lt. patronv.s), pán, ve- 
litel, příznivec : pán lodi. 

Paeonia, lt., pivoňka. 

Paga, it., účetní kniha dělnická; —ment, 
směs kovová ; —nalie, vesnická sla- 
vnost ; —nismus , pohanství ; —nus, 
pohan. 

Page (páž), fr., v. páže. 

Pagin-a, lt., strana, stránka; p. versa, 
strana rubní ; —ovati, stránkovati, stra- 
ny Číslovati. 

Pagoda, modliště, modlářský chrám v 
Indii n. v Číně. 

Pagus, lt., obec vesnická. 

Paehometer, z řc, tloušfkoměr. 

Pacht, nájem živnosti ; —ovati, najmouti 
(dům s živností) ; —ový, —ovv.í, ná- 
jemní; —ovník, —ýř, nájemník živnosti. 



Pachy- dermata, pl., z řc. , tlustokožci 
(zvířata) ; —dermia, slonovina arab- 
ská (nemoc); —dermický, tlusto kozí; 
— emie, hustokrevnosť ; —cholie, husto- 
žlučnost ; —menie , zmozolení kůže ; 
—ntika, hustidla ; prostředky zhušťo- 
vací; — tes, oduřelosť. 

Pair (pér), fr., člen panské sněmovny 
(v Anglii a Francouzích) ; — ie, dů- 
stojenství paira. 

Paisible (pésíbl), fr., pokojný, mírný. 

Pajazzo v. bajazzo. 

Pak, —ét, —Uk, balík, svazek něčeho; 
—atel v. bagatelle ; — áž v. bagage ; 
—fong, bílá měď (směs mědi, zinku, 
železa a niklu) ; —o, hunice (ovce v 
Peruvii) ; — ta v. pacta. 

Palác, panský dům, skvostné stavení. 

Palacký František, * 14. června 1793 
v Hodslavicích na Moravě, od r. 1823 
žije v Praze, oddávaje se čes. děje- 
pisu. R. 1829 jmenován zemským 
historiografem, načež se uvázal v se- 
psání důkladného Českého dějepisu, 
za kteroužto příčinou cestoval též po 
cizích zemích. R. 1848 byl na říš- 
ském sněme ve Vídni, r. 1861 Členem 
sněmu českého , a pak Členem pan- 
ské sněmovny v radě říšské. 

Pal-adin, dvorský rytíř, hrdina, dobro- 
druh ; —ais (pale), fr., v. palác ; — a- 
mar, sluha církevní neb kostelník v 
pravoslav. církvi; —andra, ploská loď 
střelčí ; —anka , městys , městečko ; 
—ankiv, nosítka indická: —asi, něm., 
palác ; —as, dlouhý meč (šavle) je- 
zdecký : —atin, í—atinus, falckrabe), 
královský náměstník v Uliříeh ; 2. 

p., —atino, nákrčník z kožišiny (u žen- 



Palatina 



— 243 — 



Pandekty 



ských) ; —afina (consona), ponebné 
(hlásky); —ntum, lt., patro, podnebí 
(v ústech). 

Paleo-doxie, z řc, starověrství ; —Jron, 
starověrec; —fytologie, nauka o ska- 
menělinách rostlinných ; —graf, sta- 
řinopisec; —grafický, stařinopisný ; 
—grafie, stařínopis, staropis, — sectví; 
nauka o starobylosti písemních pa- 
mátek ; —logie, staré učení : 2. p., —n- 
tologie, nauka o skamenělináeh ; — typ, 
prvotisk. 

Pales, římská bohyně pastýřův. 

Palestina, země zaslíbená, země svatá, 
táli ne se od pobřeží Fénického až k 
Egyptu a k Arábii. 

Pal-estra, cukačka, liskaěka (na míč) ; 
2. občanský soudní úřad v dávno 
Polště; — et, —etot, lehký svrehník : 
— eta, deštička s barvami, barevnička 
malířská ; —i, posvátný jazvk nábo- 
ženský v západní Indii ; —ifikace, za- 
kolení (ve stavbě) ; —ikar, z řc, do- 
brovolník ; —impsest, povterník, ruko- 
pis povteřený, r. druhopisný; —in- 
drom, zpětoverší (báseň o slově, jež 
čteno nazpět, dává slovo nové , na 
př. tabák — kabát) ; —ingenesie, zno- 
vuzrození ; —inodie, opakování zpě- 
vu ; — ír v. polír; —issady, kolí , o- 
hrada z kolu ; —issadovali, kolím o- 
hraditi; —issandrové dřevo, halové 
dřevo z Guiany k pracím truhlářským ; 
—ka, rus., hul, palice. 

Palkéř, z pol., kdo paličkou tluče do 
kotle či bubnu. 

Palkovič Jiří, * 27. září 1 7G9 v Ri- 
mavské Báni v Uhříeh , byl profeso- 
rem českoslovanského jazyka v Pre- 
špurce, f 13. června 1850. 

Palla, plášť římskýeh paní ; —diaiu. 
zázračný obraz Pallady, v němž spo- 
číval osud města Troje, pokud jej to- 
to náležitě ctilo ; též obraz zázračný 



vůbec ; 2. rnkojemství ; 3. p., pálad, 
paladík, kov podobný platině, nale- 
zený r. 1Š03. 

Pallas, jinak Athene, lt. Minerva, Mu- 
dřena, bohyně moudrosti, udatnosti a 
krásných umění ; 2. planeta (oběžni- 
ce) objevená r. 1802. 

Palli-ativní prostředek-, pr. chlácholivý, 
konejšivý, přístěrok; —Km, lt., po- 
vlek, přístěr ; 2. řecký svrchní oděv; 
3. biskupský pláaf. 

Pall-mall (pcl-mel), ang., mičisté, hři- 
ště, ulice n. stromořadí ke hře v míč ; 
—or, lt., bledosť. 

Palm-a, lt., strom, jehož ratolesti slou- 
žily za znamení vítězství a míru; 2. 
lt., daň, píď; —arit. palmokam, ska- 
menělá palma ; —are, —arium, odmě- 
na advokátovi ; —ipedes, ptáci vodní, 
p. capati ; —ovník. —ový .strom v. pal- 
ma 1) ; —if, palmová moučka; — os, 
řc, klepání srdce. 

Paiomantie, li ůlkoprava, věštění z hůlek. 

Palpace, z lt., dotýkání. 

Palpebra, lt., víčko oční, mihavice. 

Pambuk, pamuk , tur. , bavlna ; srv. 
pembeh. 

Pamfil-i, shorek , svršek (v kartách); 
—0.5, řc, jm. muž., vůbec milovaný. 

Pamflet, hanopis, potupný spis ; —ista, 
hanopisec 

Pamp-a, pláně, step v jižní Americe ; 
—ero, šp., —eiro, port., chladný jižní 
vítr ze stepi. 

Pamplegie, řc, všeobecné ochrnutí těla. 

Pamuk v. pambuk. 

Pan, řc, bůh pastýřův a rolníkův, ko- 
zonohý, dvourohý a chlupatý ; —acea, 
—akeia, řc , všehoj, všeobecný lék, 
vš. prostředek ; —ache (— aŠ), fr., cho- 
chol ; —aricium, lt., vidlák , přímět, 
zánehtice ; —civ, brnění , železné n, 
drátěné odění ; —dehty, řc, všeob- 
sažné knihy římského práva, ježto za 
10* 



Pandemický 



244 — 



Papyros 



Justiniana dosáhly zákonní platnosti ; 
—demický, všeobecný ; —demickd ne- 
moc , — demie, všeobecná nemoc. 

Pandora, řc, jm. žen., všemi obdaře- 
ná; v baj., krásná dívka, jižto obda- 
řili všichni bobové dary a krásou ; v 
zavřené skřínce měla schovány všecky 
nehody Člověčenstva ; Epimetheus 
krásou její váben, otevřel víčko, a tu 
se' vyřraulo na lidi všecko zlé : od- 
tud Pandořina skřínka, pramen vše- 
bo zlého. 

Pandur, uherský n. cbarvátský pěší 
voják. 

Paneel, dřevěné pažení stěn v pokoji; 
—ovati, dřevěným pažením opatřiti. 

Panegyr-ický, chvalořečný ; —ikos, řc, 
veřejná ebvalořeč, cbvalopis ; —isla, 
ehvalořečník. 

Pan-ela, špan., hrubý žlutý cukr boch- 
níkový; —glossie, žvastavosf : —helle- 
nion , nejvyšší radní (u Rekův); 
—chart, levoboček, nemanželské dííe : 
—ický strach, náhlý záchvatný strach ; 
—icida, lt., lata, látka (v rostl.) ; — i- 
cvm, lt., proso ; —ichida, služby boží 
za mrtvé v církvi ruské; — is , lt., 
chleb; —hráč, —krathis , jm. muž., 
všemocný; —kratesie. ; vševláda; —Ira- 
tium, všeboj, zápas celým tělem ; 2. 
všehyb (stroj); —Jcreas , —kreatická 
žláza, slinice; —orama, světozor*, vše- 
hozor; —ovlca, —ova píšťala, pastýř- 
ské varhánky; — slavismus, vše»loA'an- 
ství ; —slavistický, všeslovanský ; — so- 
fie, vševědectví, všezualcctví, všeu- 
mělosť ; —sofistický^ vševědeeký; — sper- 
mie, všcsemennosť ; —t alf on, řc , jm. 
muž., zvi. u Italianů (Benáteanů) ob- 
líbené , kteří mají lva (sv. Marka) 
ve znaku: Všelev; —tatSn, tatík Stu- 
chlík (v i tkl. lirách šaškovskýck) ; 
vůbec šaiek, též tanec; 2. nástroj 
hudební od r. 1718 podobný pianu; 



—talony, široké kalhoty (od benát- 
ských námořníků) : —talonnáda, šaš- 
ky ; kejklířský tanec; —tavo, it., ba- 
hno, bažina ; —theismus, svetobožství ; 
—theista, světobožec ; —theistický, svě- 
tobožský ; —theologie, nauka o sveto- 
božství; —theon, všebožiště, chrání 
všech bohův (v pohan. Římě) ; 2. 
hrobka slavných mužův (v Paříži 
1*91— 1814) ; -ther, -thera v. pantr ; 
2. —thera , řc. , —tiere, fr., obuzek 
(síť); —tofel, trepka, střevíc bez po- 
stranic a bez opatku. 

Panto-fag, řc, všejed, žrout; —graf, 
všepis, jeřábek (nástroj) ; — <ýrr«/ie,vše- 
piseetví ; —kratičký, všemocný, vše- 
vládný ; —kratie, vŠemoc , vševladí ; 
—krator, vševládce ; —meter, všeměr; 
—mim, —mimik, —mimisla, posuňkář; 
—mima, posunkování, hra n. rozmlu- 
va v posuňcích, hra posuňkv : — mirui- 
cký, posuněčný ; —mimická lira v. pan- 
tomima ; —mimika, nauka o posuň- 
cích ; —morfický, všeívárný. 

Pantr, šelma kotovitá tigru podobná v 
Africe a východní Indii. 

Panurg, z řc, chytrák. 

Paolo, it., Pavel. 

Pap-a, lt., otec; paj)ež, nejvyšší du- 
chovní správce katolický ; —agai. pa- 
poušek (pták) ; —át, papežství, —ská 
důstojnost ; —aver, lt. , mák ; —ilio, 
lt., motýl; —illa, lt., bradavice; —in- 
ský hrnec, rychlovar ; —ista, papeže- 
nec , přívrženec papežův ; —olatrie, 
—omanie, přílišné ctění papeže : —ri- 
ka, turecký n. španělský pepř. 

Paprocký Bartoloměj z Glogol a z Pa- 
procké vůle, Polák a spisovatel Če- 
ský, * 1540, t 1617. 

Papu-la, puchýřek : —ové. kudrnatí čer- 
nochovi; v Austrálii ; papyros, řc, ráko- 
sový list v Egyptě, na němž někdy 
se psávalo ; odtud : papír. 



par 



•245 — 



Parasan<?e 



par, fr., skrze, z . . ; par exemple, na 
příklad ; par furce , silou , násilím, 
mocí. 

par, lt., rovný; pár, dvé, dvojice. 

Para, tur., peníz ; —basis, úchylka, od- 
chylka; —bola, z řc, podobenství, 
podobněnka ; 2. (v poct.) stejnice ; 
—holický, v podobenství; —boloid, pa- 
kužel ; —hysma, —bystie,vc, přecpání. 

Paráda, z IV., okázalost, odiv ; slavná 
přehlídka vojenská; 2. připravovaná 
pěna na mlíče. 

Para-diastole, řc, rozlicení (v řeČni- 
ctví); —dies,—disus, lt., —deisos, řc, 
ráj, zahrada hojnosti a rozkoše ; —dies- 
apfel, rajské jablko : —diesvogel, něm., 
rajka, rajský pták; —digma, řc, 
obrazec příklad; —digmatický, obraz- 
cový ; —dirovati, —dovati, na odivu 
býti n. státi, skvostné se nésti;— dos 
(paradó), fr., záhradbí; —doxie, no- 
vořekosf, nové nápadné tvrzení ; —do- 
xon, novořeČí, novořecba, nový ná- 
hled n. zdáni obyčejným náhledům 
odporné; — /e, z fr., podpis jména; 
p. vlastní rukou ; —fernalie , vlastní 
jmění manželčino ; —ffin, bělotueek 
(z něhož se dělají svíčky) ; — fie, 
změna v čití po čas nemoci ; —fimo- 
sis, palice (nemoc); —fonie, mimo- 
zvučí ; vada hlasu ; —fonista, prová- 
zející hudebník n. zpěvák ; —fora, 
mírná šílenost; —foudre (— fúdr), fr., 
hromosvod ; —frase, —frasis, obtlu- 
mačení. opsání něčeho; —frenesie, 
—frenitis* zánět bránice: —fronesis, 
pomatení, —nosí rozumu ; —fysis, pří- 
rostek, podrostek , vlček u rostlin; 
—gium, spolupraví ; 2. propůjčení ú- 
déin v zemi; —glossa, výhřez jazyka ; 
—goge, řc, přisutí, přísuvka (v mlu- 
vnici); —gon, porovnání, porovnávací 
vzorek; —graf, postupec, postávka, 
odstavec (rozdělení ve spisech zvlá- 



ště v právnických a jeho známka §) ; 
—gramma. změna písmen; —c/troma, 
změna v barvách; —chronismus, b\\\d 
n. chyba v letopočtu, Časoblnd ; — klet, 

řc, rádce, pomocník ; —kletťkon, spis 
potěšný ; —kme, —kmasis, ubytí ne- 
moci ; —kope, pomíjející blouznění; 
—lipomena, doplňky, zvi. 2 knihy ve 
st. zákoně co doplněk knih králov- 
ských ; —lipsis , přechod zdánlivý ; 
—llage, řc, střídání ; —llaxe, mimo- 
hleď. 

Parallel-a, rovnoběžnosf, rovnoběžnice 
(Čára); 2. rovnoběžný n. spojovací 
příkop; —epipedum, rovnoběžnostěn; 
—ismus, rovnoběžnosf, sonbéž. ; — li- 
nea!, pravítko na linování n. na rej- 
sování Čar rovnoběžných , pravítko 
rovnoběžné ; —ní, rovnoběžný, soubě- 
žný; —syramm, rovnoběžník (math.). 

Para-logie, z řc, blud; nerozumnosf; 
—logis)úHS, klamný závěrek; —lyse, 
—lysis, mrtvice, ochroma, ochromení ; 
—lysovati, přerušiti, zrušiti, neplatným 
Činiti, ochromiti; — lytický, mrtvičný ; 
—lytik , mrtvicí poraněný Člověk ; 
—menty , ozdobná roucha kostelní ; 
—mejl)/'r (matli.), příměr; — mo, šp., 
vřesoviště, step vjižní Americe ; —my- 
tltia , napodobená báje , přebájení ; 
—noia, pomatení rozumu; —nomie, 
protizákonnosť, jednání proti zákonu ; 
—nymfos, družba, děver , svatebník 
jenž vede nevěstu ; —pegma, tabule po- 
etův n. zákouův ; — pet, zábradlí hra- 
dby n. valu; —petasma, opona, zá- 
věs (v divadle) ; —ple v. parapluie ; 
—plegie, —plexie, ochromnuti někte- 
rých údův následkem mrtvice ; —plea- 
ritis, zánět požebernice ; —pluie (pa- 
raplyí), fr., deštník ; —pontická stoli- 
ce, plavací stolice ; —rthrema, —rtliro- 
ma, —rtliresis , poloviční vymknutí ; 
—sange, perská míle, jichž jde 22^ 



Parascenium 



246 



Parisienne" 



na jeden stupeň zeměpisný ; —sceni- 
um. přípokojí, vedlejší pokoj (v di- 
vadle); — scene. —skene, ve řc , den 
přípravy, svatveěer ; —selené, přímě- - 
siČí ; —semon, znak, známka: —sit, 
z řc, příživník ; —šity, přízi vné ro- 
stliny; příživná zvířata (která žijou 
na jiném) ; —sitický, příživný ; —si- 
lismus, příživnictví : — sol, fr., slune- 
čník, stínítko ; —státy, podporné slou- 
py, pilíře ; —stichon v. akrostichon ; 
—stremma, —strofě, křečovité zakři- 
vení úst, očí ; —sa (—schacli), oddě- 
lení knih Mojžíšových, jež židé v so- 
botu čtou ; —taktický, souřadný ; —ta- 
xis , souřadnosf; —thesis, přípojek; 
—tliymie, rozmrzelosf ; —tonie, přepa- 
tosť; —trhmna, vlk, bolestné zpruze- 
ní mezi stehny ; —tvopie^ nepřiroze- 
ná poloha ; —verd (paraván), větrník, 
okenice proti větru; —vol., zámek s 
bucháčkem. 

paťbleu (parblé), fr. (povstalo z par 
Dieti = pro boha), kakrahelte ! 

Parce, sudička, která přede niť života. 

Parcell-a, lt.. částka, částečka, dílec, 
díleček, oddélek ; částka pozemků ; 
—ovati, rozkouskovati pozemek ; par- 
ciální, Částečný. 

par ci par la (parsíparlá), fr., zde, onde. 

Pardál v. panther, pantr. 

par Dieu (pardyé), fr., pro boha! 

Pardon, fr., milosf, odpuštění; —ovati, 
milost uděliti, odpustiti komu něco. 

Parduny, silná dlouhá lana k upevňo- 
vání na lodích. 

Pare, spis jiný, v táž slova sepsaný. 

pareatis! lt., poslouchejte! 

Paregorikum, z řc, prostředek konej- 
šivý. 

Parektasis, řc, přílišné napnutí. 

Parembole, řc, vstavek, mezivětí. 

Parenchyma, řc, náděvek ; 2. dřeň ro- 
stlin ; 3. pleteň žlaznatá. 



Parent-álie, z lt., hody pohřební ; —a- 
tio, lt., pohřební řeč; —ator, pohře- 
bní řečník, ř. při pohřbu; —ela, pří- 
buzenství. 

Paren-these, —thesis, řc , závorka () ; 
in —thesi, v závorce ; —tliyrsus, pře- 
hnanosf, přemrštěnosf ; přílišná na- 
dšenosf. 

Parére, it., dobré zdání (lékařské atd.). 

Parergon, řc, přívěsek. 

pares, pl., lt., sobě rovní. 

Paresis, řc , ochabnutí; 2. mrákoty, 
mdloba. 

Paresse, fr., lenivost. 

par excellence, fr., zvláště. 

parfait (parfé) , parfaitement (parfét- 
man), fr., dokonale, úplně. 

Par force (parfórs), fr., násilím v. force; 
—jagd, něm., štvaní, štvanice. 

Parfum (parfěii), fr., vůně , příjemný 
zápach: —erie (parfymeríj, voňavky, 
vonidla ; —eur íparfymér), fr., voňav- 
kář ; — oir (parfymoár), fr., voněčka, 
skřínka n. pánvička ke kadění. 

Parchant, prosmýknuto místo panchart. 

Parcheinin (paršmén). fr.. perg-ament. 

pari, al p., na rovni (o státních pa- 
pírech, když se za ně dává tolik pe- 
něz, kolik je na nich napsáno). 

Pariah. kasta, čili třída opovržených 
lidí ve vých. Iudii. 

Pariatio. lt.. vyrovnání. 

paries, gen. parietis, lt., stěna. 

Parietaria, drnovec, den a noc (rstl.). 

Parirovati. ránu odraziti, ráně se vy- 
hnouti; 2. vyrovnávati. 

Paris, syn krále Priama z Troje, roz- 
hodl spor o jablko mezi Janonon, 
Minervou a Venuší zašlý, že je při- 
soudil Venuši : unes pak Helenu, dal 
příčinu k Troianské válce ; 2. v. Pa- 
říž ; —ienne, Pařížanka; 2. Pařížská 
národní píseň z r. 1830 (peuple fran- 



Paristhmi; 



247 •- 



Participovati 



50tá, peuplea des hravé* — národ fran- 
couzský národ statný). 

Pari-sthmia, řc, zánět mandlí v krku ; 
—š>i/Uihicl>), stejnoslabičný; — tas, lt., 
rovnost, rovnoprávnost; —trr, rovnou 
měrou; —tetický, rovnoprávný; —tor, 
z lt., sluha, strážce. 

Paříž, fr. a něm. Paris, hlavní m. ve 
Francouzsku na řece Sekvaně, má 0- 
kolo 1.200.000 obyvatelstva. 

Park, sad, na anglický spůsob zříze- 
ný ; p. artillerijní, ohrada dělostřele- 
cká, v níž jsou děla, střelivo a j. ; 
—án, ohrada n. plot z prken či fošen 
kolmo stojících ; 2. prostor mezi plo- 
tem n. hradbami: —et, vykládaná po- 
dlaha; 2. pozemí v divadle; 3. od- 
dělené místo v soudnici; —irovati, 
—ovoti, ohraditi, zahraditi. 

Parlament, říšský sněm, národní shro- 
máždění; 2. nejvyšší soud krajinský 
ve st. Francouzsku; —ár(—air,—ér), 
vyjedaavatel (o příměří v čas vojny) ; 
—ovati, jednati, vyjednávati (o pří- 
měří). 

parl-ando, —ante, it., rozmlouvavě ; —a- 
torium, lt., —oir (parloár), fr., hovor- 
na, pokoj k rozmluvám ; —eur (par- 
lér), žvastal; —our (parlér), an., ho- 
vorna , pokoj k návštěvám , pokoj 
hostí. 

Parm-a, m. ve střední Itálii, odkud po- 
chází známý sýr —ský či —esa a. 

Parnass, hora v Kecku, domnělé sídlo 
boha Apollona a Mus ; na P. vstou- 
piti == oddati se básnictví ; gradus 
ad —um v. gradus ; — ia, lt. , tolije 
(rstl.). 

Parod-ie, řc, předpodobení. posměšné 
n. násměšné napodobení ; —ista. skla- 
datel parodií. 

Paroch, farář ; —ia, —ie, fara ; —ialia, 
záležitostí farní; —zelní, farní ; —iani, 
osadníci k faře připojení. 



Paro-la (skrác. z parabola), propověď; 
2. přípověď; o. heslo; — // , trojná- 
sobná výhra ve hře farao ; —noma- 
sie, řc, hra ve slovích, slovná hra; 
—nijcliia v. panariciiiii) ; —n>/chieae, 
průtržníkovité (rstl.); — nymwn (ver- 
bum), odvozené slovo ; — j?#mw, stříška 
nad oci, stinidlo : —psis, mimohled- 
ky, chorobné zření; —ptesis, paření; 
—tis, žláza příušní, ž. záuŠní; —titis, 
zánět žlázy příušní ; boule za u- 
chem, záušnice ; —xysmus, z řc, zá- 
chvat, třeštivosf. ; trápení horucky. 

Parpajola, malý italský peníz početní 
v Lombardii. 

Parquet v. parket. 

Parrhesia, řc, volnost řeči. 

Parricid-a (stáž. z patricida — vrah 
otce), lt.. vrah otce , matky , příbu- 
zného; vrah zeměpána ; — ium, vražda 
na rodičích n. na příbuzném spá- 
chaná. 

pars, gen. partis, lt., Čásf ; p, adver- 
s«, p. conlraria, č. protivná, protivník ; 
p. litifjans, č. sporná ; p. salaria. Č. 
služného ; p. succumheiis, strana, kte- 
rá ve při podlehla ; ex parte, z části. 

Part (z lt. pars), částka, díl, podíl; 
—a, ústroj hlavy uherských děvčat ; 
—age (— áž), fr., dělení, podíl z něče- 
ho ; — e, pohřební list, úmrtní list; 
—ei, sprosté —aj, strana ve při t. j. 
několik lidí jistého druhu ; —eka v. 
party ka ; —erre (parter), fr., přízemí, 
přízemek, pozemí; —es, pl., části. 

Parthen-ia, řc, znak panenství ; —ios, 
bledniee; —on, chrám Minervin na 
hradě Athénském: —os, řc, panna, 
device. 

Part-iálni, z lt. —ialis, částečný v. par- 
ciální ; —icipace, podíl, podílení ; —i- 
cipium, příčestí v mluvnici ; —icipo- 
vati, míti účastenství n. podíl v ně- 
kterém obchodě , účastniti v něčem. 






Partie 



Part-ie, fr. z lt., díl, čásf na př. zboží; 
2. procházka n. projížďka navenek; 
Jaydpartie, vycházka na honbu, lov, 

honba (v malířství) ; Landpartie, vy- 
cházka na venkov; — ie blancke (par- 
ty blanš), fr., jednoduchá hra v bil- 
jar : —ťka, postranní nedovoleny ob- 
chod ze zisku udělaný; — iky, pleti- 
chy ; —ikár, pletichář ; —ikovati, ple- 
tichy dělati, pletichati. 
Partikul-a, dílek, dílec, kousek, Části- 
ce (v mluvnici) ; — áre, sepiš, seznam, 
výkaz;, —arismus , sobectví; zvlášt- 
nost; —círní, částečný, Částkový ; sou- 
kromý ; —atim,—ariter, enparticu/iere 
(án partykyljé), paftietdihrement (par- 
tykyljermaii), fr., zvláště; — ír, sou- 
kromník, muž v soukromí žijící. 
Part-im, lt., dílem, Částečně, poněkud ; 
—imento, it., očíslený bas v hudbě; 
—irer, něm., kramář, obchodník dro- 
bného zboží ; —irovati, děliti, v. par- 
tikovati ; —isána v. partyzána ; —itio, 
lt., dělení v částky, rozČástění ; — i- 
tivni, oddělovací, rozdělovači ; —itivum, 
dělicí (slovo); —itura, kniha hlasův 
hudebních n. zpěvních ; —ner, ang., 
společník, stranník ; —outbillet, vstu- 
pní lístek ke všem místům v diva- 
dle ; — us, lt., porod ; —yka v. parti- 
ka : —yzán, přívrženec, stranník; 
—yzána, halapartna, sudlice. 
Paruka, z fr. perruque, vlásenka. 
Parusia. řc. , přítomnost; 2. návrat 

(Kristův) . 
Parv-a, lt., malá, jméno někdejší 1. 
třídy gymnasiální ; — enn (parvný), 
fr., povýŠenec ; — is (parvO, fr., před- 
síní u kostela; —itas, lt. , malost, 
skromnost ; — us, lt., malý. 
Pas, (z lt. passus = krok), průvodní 
list; 2. prosmyk, soutěska v horách, 
téz úžina mořská; 3. chod koňský; 
4. p. (pá), fr., krok, zvi. umělý ta- 



8 — Passato 

nec; pas cle deux (padedé), fr., tanec 
dvou; p. de trois (padetroa), tanec 
tří ; —akala., šp. passacalle, it. passa- 
caglio, fr. passacaille, pochod ulicí při 
průvodu kytary ; 2. volný tanec s ži- 
vým pohybem; — an, koza bezoárová; 
— eo, veřejná procházka ve špan. mě- 
stech ; — cha, hebr., přechod , židov- 
ská slavnost velikonoční na památku 
jich vyjití z Egypta ; -újrájie, -[gra- 
fika, všepis, písmo všem srozumitel- 
né ; —ilalie, —ilogie, —ifrasie, jazyk 
všem srozumitelný; — kvilv. pasquill; 
-má, řc, zasypavadlo, prášek k zasej- 
pání zpražených míst ; —o, šp., krok, 
chod ; 2. příhoda, me/ůhří. 
Pasov, něm. Passau, m. v Bavořích ; 
při vtoku Jiný do Dunaje ; —áci, 
—stí vojáci, 9 kteií r. 1611 vpadli do 
Čech, až do Prahy zrádně dorazili a 
svým loupením se vyznamenali ; —ské 
umění, um. omražovací, udělati, aby 
nemohl býti ani zastřelen ani zabit. 
Pasquill, (paskyl, paskvil), it. —o, ha- 
nopis, potupný spis, potupný výkres ; 
—ant, hanopisec, kdo dělá potupné 
spisy n. výkresy; —ovati, potupné 
spisy n. výkresy dělati. 
Pasquin, it. , vtipáček, šašek ; —áda, 
šašky, šaškoviny, vtipné a posměšné 
řeči. 
Pass v. pas 1- — 3); —a v. pascha; 
—able (— ábl), fr., snesitelný; tak tak; 
ujde; —acaille (pasakalj'), fr., v. pa- 
sakala ; —ade, fr., jízda n. let skrze 
nějaké místo ; 2. cesta někam a na- 
zpět; -age (pasáž), fr., průchod, prů- 
jezd; 2. přebížka (v hudbě); —agier 
(pasažír), pocestný ; veselý p., veselý 
chlapík; — ah v. pascha; —ant, prů- 
chodce, pocestný, mimojdoucí; — a- 
rilly, španělské rozinky výborné chu- 
ti; — átni vítr, stálý vítr východní 
mezi obratuíkoma ; -ato, it., přede- 



Passau 



249 



Pat as 



Slý* měsíc, minulý m. ; —au v. Pa- 

sov ; —avant (pasaváh), fr. , průcho- 
dní lístek ; průvozní lístek. 

Passe, fr., obrat, skok proti nepříteli 
(v šermování) ; —bulle , kulomér ; 
—caille v. pasakala; —menty, šňůrky, 
třapce; —mentýr v. posamentýr ; —pa- 
role, běžný rozkaz vojenský, ústní 
rozkaz; —partout (paspartú), hlavní 
klíč; 2. stojky zřízené k okrášlení 
začátečních písmen; —passe, kousek 
kejklířský; —pied (paspjé), zastaralý 
rychlý tanec; —poil (paspoál). úzký 
lem u oděvu; —port, průchodní list; 
—temps (pastán) , fr. , kratochvíle ; 
—volant (pasvolán), fr. , slepec; na- 
strčený n. doplňující voják (při pře- 
hlídce) ; slepý n. lichý n. nezapsaný 
pocestný na voze. 

Passgánger, něm., mimochodník (kůň). 

Passifiora, mučenka, pašijovka (rstl.). 

Passion, z lt., vášeň, náruživosf; 2. v. 
pašije ; — ál, kniha utrpení (Kristo- 
vých, apoštolských atd.); —ato, con 
— e, it., vášnivě, náruživě; —isté, Čle- 
nové jednoty svatého kříže n. utrpe- 
ní Kristových. 

Passír-ka, něm. Passirscliein, Passirzet- 
tel. průchodní lístek, průvozní l.; —o- 
vati, projíti, mimo jíti, mimo jeti. 

Passiv-a, pl., lt., dluhy; — itas, lt., tr- 
puosf, stav trpný n. nečinný ; —ní, 
trpný ; p. odpor, když někdo něco 
snáší, ale mírným spůsobem svoune- 
libosť ukazuje ; — um (verbum), trpné 
(časoslovo). 

Pass-o, it., krok, stopa, míra délky v 
Itálii; passo passo, krok za krokem, 
zvolna; — us, lt., krok, kročej ; pří- 
pad, příběh ; in koc —u, v tomto pří- 
padu. 

Past-a, it., těsto (ze šfávy některých 
bylin), mazadlo, kamenné těsto; — el, 
barevná tužka, kreslicí barva; —elo- 



vd malba, m. na sucho, m. barevný- 
mi tužkami; —ete, něm., —iccio (pa- 
styčo), it., —iche (pastys), fr., v. pa- 
štika; —illy, kuličky z mouky, cukru 
a šfávy ovocné. 

Pastinaca, lt., paštinák, rostlina se slad- 
kým, jedlým kořenem. 

Pastor, lt., pastýř, p. duchovní, zvi. 
protestantský, slova božího kazatel; 
P. fidus animarum fidelium , věrný 
pastýř věrných duší ; P. loci, místní 
pastýř duchovní (místní farář) ; — ale, 
zpěv pastýřský , hudba pastýřská ; 
—alia, záležitosti n. věci duchoven- 
ské (pastýřské) ; —alka, pastýřské bo- 
hosloví ; .—cílní, pastýřský, duchoven- 
ský, kazatelský; —ello, it., v. pasto- 
rále ; —ita, pastýřská píšfala ; —iti- 
um, píseň pastýřská. 

Paš-a, velitel, vysoký důstojník n. ú- 
ředník turecký, buďto generál nebo 
místodržící; —alik, —aluk, krajina, v 
níž vládne pasa ; —er , podloudník, 
podludník ; —ije, evangelium o utrpe- 
ní Krista Pána na květnou neděli, pak 
po květné neděli v úterý, ve středu, 
na zelený čtvrtek a na veliký pátek ; 
—ka v. pascha, pašije ; —kál, veliká 
svíce velikonoční v kostele ; —kvil v. 
pasquill; —mak, tur., basmak, rus., 
střevíc, pantofel ; —maklik, tur., stře- 
vičné, poplatek na střevíce n. panto- 
tle matky sultánovy, jejž musela pla- 
titi města dobytá; —ovati, zboží pod- 
luzovati ; —tiká, —tyká, koláč n. buch- 
ta zadělávaná s masem. 

pat, šach pat, ve hře šachovní, když 
král má jíti na prázdnou kostku, ale 
nemůže pro hrozící nepřátelské figury. 

Pata-ca (— ka), —cca, rozličné ital., 
španěl. a brasilské mince. 

Patálie, z fr. bataille, bitva. [věku. 

Patarenští, sekta křesťanská v středo- 

Patas, červená opice africká. 



Tate 



— 250 



Patrola 



Pate, stříbrný pnu podludným spůso- 
bom do Španělská přivezeny ; —fac- 
tio, lt. , otevření, uveřejnění; — lin 
(— len), —lineur, fr., liehotník , ocá- 
skovati; —linage (patelináž), fr.,licho- 
cení, ocáskování ; —lla , lt., miska, 
šálek; 2. čečeíka v koleně; 3. mi- 
skovka (živočich); — lliformis, misko- 
vitý ; — na, miska na pokrytí kalicha 
kostelního. 

Patent (z lt. patem- = otevřený), list 
otevřený Či veřejný ; všeobecné na- 
řízení; 2. výsada; —ní zboží, zb. vý- 
sadou opatřené : —ovati, výsadou n. 
výhradou opatřiti. 

Pater, z lt. pater (noster), otčenáš, mo- 
dlitba páně. 

Pater, lt., otec ; p. adoptivus, přisvoji- 
tcl : p. familias, otec rodiny, ot. Če- 
ledín', hospodář; p. patrice, otec vla- 
sti : pan pater, otec duchovní, kněz ; 
pater ptceavi, otče zhřešil jsem (vy- 
znání ztraceného syna uLuk. 15,21); 
ad i^atres, k otcům t. jíti = umříti ; 
potřes eeelesiastici, otcové církevní ; 
—a, lt., obětní mělká miska; —nel, 
fr., otcovský; —nitas\ lt. , otcovství, 
důstojenství otcovské; pater noster, 
lt., otčenáš, staročes. páteř ; paternus, 
—na, —num, lt., otcovský, — á, — é ; 
paterna bona, statky otcovské ; pater- 
na herxditas, lt., dědictví otcovské. 

Pateticó*, it., slavně , vznešeně , citu- 
plně. 

Path-ema, řc, trápení ; 2. nárnživosť, 
vášeň; —emalický, vášnivý; —emato- 
logie, učení o vášních ; -etický, ná- 
ruživý, vášnivý, cituplný; —ika, ho- 
chosmilství; —ogenie, nauka o půvo- 
du nemocí ; —ognomika, nauka o znám- 
kách nemoci ; —ograjie, popis nemo- 
cí ; —olog, chorobozňalec, cborobozpy- 
tcc: — ologicktf, choroboznalecký, cho- 
robozpytecký ; —ologie, choroboznal- 



ství, ehorobozpyt: —os, řc. , trápení, 
nemoc, choroba ; 2. náruživosf, vášeíí, 
pohnutí duševní, důraz v řeči, na- 
dšení. 

patibilis, lt., snesitelný. 

Patient, z lt. patiens = trpící, nemo- 
cný ; — ia, lt., trpělivost. 

Patin-a, lt., miska; 2. rezový nátěr na 
kovových věcech ; — ?/, střevíce s vy- 
sokými podpatky n. špalíčky; 2. ka- 
loše, svrchní střevíce; 3. kůsle, klužť- 
ky, želízka na klouzání. 

Patio, šp., dvůr v domě. 

Patira, prase pížmové. 

Patois (patoa). fr., hatlanína. haíma- 
tilka, sprostá řeč. 

Patr-aque (patrak), fr., haraburdí. ham- 
parátí, staré nářadí; —es, lt., otcové 
v. pater; —ia, lt., vlast, otčina; 2. 
řc, rod, rodina. 

Patri-archa, z řc. , arciotec , praděd, 
předek některého rodu; 2. staršina, 
hlava rodiny, lil. čeledi; 3. titul ně- 
kterých předních biskupův, zvláště v 
středověku (v Římě, Cařihradě, An- 
tiochii a Jeruzalémě) ; —arehální, ar- 
ciotcovský , pradédovský ; —archát, 
důstojenství patriarchy; —ce, z lt., 
razidlo na písma; —cidt, šlechta mě- 
šťanská, šlechtictví měšťanské; —cius, 
lt.. pl. — cti, —ciové, osoby v z měšťan- 
ské Šlecht}- zvi. v starém líímě ; — mo- 
niální , zděděný , dědičně panský; 
—monivm, lt., dědictví, dědičné jmě- 
ní, dědičný statek, dědičné panství : 
p. Petři, dědictví sv. Petra : —nus, 
lt., kmotr, otec křestní; —ota, vlaste- 
nec, Vlastimil, milovník své vlasti ; 
—otický, vlastenecký ; —otismus, vla- 
stenectví: —štiko, nauka o církevních 
otcích. 

Patro- cinium, lt., ochrana, právní po- 
moc ; —la, z fr. poiroullle, ponůcka, 
noční obcházka n. objížďka vojenská, 



Patrolo vátí 



251 



Pecuniosus 



stráž několika vojákův v noci obchá- 
zející ulicemi atd.; —lávati, pomlčkou 
choditi. 

Patron, z lt., ochránce, ochranný pari; 
2. svaty ochránce; 3. podací pánkó- 
stela n. Školy; 4. pán obchodu: správ- 
ce lodi; —o, it. padroria , vzorec, 
vzornice ; 2. rána na vystřelení t. j. 
prach, broky n. koule, v papíře svi- 
nuté ; — át, podací právo ke škole n. 
ke kostelu ; —entasche, něm., sumka, 
prasnice, kožená tobolka na patrony 
t. j. na prach a koule , jak ji nosí 
vojáci; — ka, ochrankyně svatá ; —lis, 
lt.. v. patron. 

Patronymikon, řc, jméno rodové. 

Patrouille (patrulj), fr., v. patrola. 

Patru-elis, sírýČenec, strýcův syn ; —us, 
lt., strýc. 

Patte, fr., příklopec na kapsu. 

Paucitas, lt., malý n. skrovný počet. 

Paul v. Paulus ; —atim, lt., znenáhla; 
p. longius itur, zdlouha přijde se dá- 
le ; —ette (polet), fr., roční poplatek 
ze zakoupených míst úřednických ; 
— ina, lt., jm. žen., skrovná, malá; 
— us, lt., jm. muž., skrovný, malý. 

Pauper, lt., chudý; —ies, —tas, lt., chu- 
doba ; testimoniurn —tatis, lt., vysvěd- 
čení chudoby; —ismus, chudobnictví, 
záležitosti chudých. 

Paus-a, lt., přestávka, pomlčka (v ře- 
či, v hudbě) ; 2. snímek , průkres ; 
snímání, prokreslení (skrze slaměný 
papír); —epapicr , snímkový papír, 
pap. na snímky ; —irovati, —ovati, pře- 
stati, počítati přestávky (v hudbě) ; 
— is, řc, ulevení. 

Paušále, něm.-lt., plat úhrnkový, rihrn- 
kové, úhrnečné. 

Pauvre (póvr), fr. z \t.p>aupei\ chudý; 
— t (povré), fr., chuďas, ubožák ; —té 
Ipovrté), fr., chudoba. [ní. 

Pavagé (pavažé), fr., dlažba, dláždě- 



Pavana. šp., páví tanec (vážný binec). 

Pavé, fr., kamenná dlažba při domích. 

Pavel, jm. muž., z lt. Pauhis. 

Paveza, štít k ochraně těla. 

Pavi-an, duran, opice s krátkým oca- 
sem ; —lion (paviljón), fr. , přístavek 
u domu; besídka. 

Pavo, lt., páv (pták). 

Pavor, lt., strach, zděšení. 

Pax, gen. pacis, lt. , pokoj, mír ; p. 
publica, pokoj obecný, p. veřejný; 
p. vobiscum, pokoj s vámi; in páce, 
in bona páce, v pokoji, v dobrém po- 
koji ; páce tua, s tvým dovolením. 

Payement , paiement (pejmáň). fr., za- 
placení, plat ; platební týden, plate- 
bní lhůta : payeur (péjér) , fr. , vý- 
platce, výplatník. 

Pays (péí). fr., krajina. 

Pazar v. bazar. 

Pazzo, it., blázen, šašek. 

Páže, z fr., panoš, panic k obsluze na 
panovnických dvořích. 

Péage (peáž), fr., uryto, plat na cestě, 
čestné. 

Pecca-tor, lt., hříšník; — ůum i lt;, liřích, 
provinění ; —vi, lt., zhřešil jsem. 

Pecco-thee, čaj Čínský A r ýborný. 

Pect-en, gen. pectinis, lt., hřeben ; —init, 
hřebenokam ; —orale, náprsník kněž- 
ský ; —oralis, lt., prsní ; —us, lt., prsy. 

Pecu-lat, z lt., krádež, pronevěra ; — la- 
tor, kdo se dopustil pronevěry; —U- 
um, vlastní jmění ; —nia, lt., peníze, 
jmění ; p. deposita, peníze složené n. 
schované; p. doloris , pen. za bití, 
bolestné, ého; p. hereditaria, pen. dě- 
dičné ; p. lusoria, špendličné ; p. lu- 
strica, vázané (od kmotra) ; p. nume- 
rata, p. parata, pen. hotové; p. otio- 
sa, pen. mrtvé, neuložené ; p. prae- 
cepta, pen. vydané ; p. pupillaris, p. 
sirotčí; —niarius, peněžní; —niosus, 
peněžný, peněžitý, penězi opatřený. 



Pecus 



— 252 — 



Pelešec 



Pecus, gen. pecoris (neutr.), pl. , gen. 
pecudis (/erá), lt., dobytek, hovado. 

Pečera, pešcera, rus., jeskyně. 

Pečerská lavra, slavný klášter v Kyjevě. 

Pedagium, z lt., mýto, plat za průvod. 

Pedagog, z řc., vychovavatel; —ický, 
vychovavatelský ; — ika, vychová va- 
telství, nauka o vychovávání ; —ium, 
iistav vychovavací; ústav ku vzdě- 
lávání učitelův. 

Pedál, lt., podnoží, podnože, podnožní 
klapka u varhan ; — ka, harfa s pedálem. 

Pedant, školomet, mudrák, puntičkář: 
—erie, —ismus, školometství , punti- 
Čkářstvi ; —ický, školometský, mali- 
cherný, puntičkářský ; —isovati, ško- 
lometsky n. malicherně si počínati ; 
— ka, školometka, puntičkářka. 

Ped-el, z lt., posel úřední n. školní; 
sluha na vysokých školách ; —es, pl., 
lt., nohy; p., gen. peditis, lt., pěší; 
—esis , —ethmos , řc. , tepání srdce ; 
—etentim, lt., krok zákrokem; — icu- 
laris , lt. , všivec (rstl.) ; p. morhus, 
všivíce , všivá nemoc ; —iculus , lt., 
veš ; —ilavium, lt., mytí, umývání no- 
hou ; —issequus, nohsleda; služebník ; 
— lar (pedler), an., pocestný kramář ; 
—ometer, lt., cestoměr v. hodometer ; 
—ro, šp., v. Petr ; —roisté, —visté, pří- 
vrženci Doni Pedra v Portugalsku, 
kteří r. 1833 bojovali proti Migueli- 
stům ; — um, lt., berla pastýřská ; p. 
episcopale, b. biskupská. 

Peer (pír), an., v. pair; — age (píredž), 
an., důstojenství peera. 

Peg-ai, řc, prameny zvi. léčivé ; —a- 
sidy, příjmení mus ; —asus, v řc. baj., 
okřídlený kůň, jenž povstal z krve 
Medusiny, kterou Perseus zabil blízko 
pramenúv (pegai) okeanu; —iatrie, 
léčení minerálními prameny, prame- 
noleČba ; —ma, řc. , léčení ; —oiogie, 
nauka o léčení prameny ; —omantie, 
věštba n. hádání z pramenúv. 



Peh-levi, starý jazyk v západní Persii, 
směs perského a semitického ; —livan, 
—luvan, turecký zápasník. 

Pech, něm., smola. 

Peignoir (péňoár), fr., vláseČník, vla- 
sovník, plášť k pokrytí těla při stři- 
hání n. kadeření vlasňv. 

Peik, pers., posel, behoun, strážce. 

Peine (pén), fr., muka. 

Peiraina, řc, pokus. 

Pejeratio, lt., křivá přísaha. 

pejor, pejus, lt., horší. 

Pejsy, dlouhé kudrny polských židův 
u uší, kdežto mají kromě toho celou 
hlavu holou. [Americe). 

Pekan, lesní kuna v Kanadě (v sever. 

Pekasin v. becassine. 

Pekin (pekéh), fr. , pruhovaná látka 
hedbávu á pojmenovaná dle Pekingu; 
hlavního města v Číně. 

Pekmes, tur., šfáva vinná svařená co 
hustý syrob. [liber. 

Pekul, váha v Indii a v Číně =125 

Pelagianismus, učení Pelagiovo v 5. 
stol., .dle něhož nebylo hříchu dědi- 
čného a člověk prý sám sebou věčné 
blaženosti může dojíti ; přívrženci je- 
ho sluli Pelagiáni. 

Pelargonium, z řc, čapí nůsek, jeřábí 
nůsek (rstl.). 

Pelasgové, praobyvatelé Řecka, na jichž 
místa pak přišli Hellenové. 

Pelcl (Kožíšek) František Martin, * 7. 
listop. 1734 v Rychnově, dějepisec 
Český, f 9. února 1801. 

Pelecanu3, lt., v. pelikán. 

péle-méle (pelmel), fr., haťmaf, bez la- 
du a skladu. 

Pelerin, fr., pelhřim , poutník; —age 
(pelerináž), fr., pol. pielgrzymka, pu- 
tování ; —e, fr , oděv poutničky, lí- 
mec poutničky. 

Pelešec, it. Sabioncello , poloostrov u 
Dalmácie. 



Pelliřim 



— 253 — 



Pentalfa 



Pelhřim, z něm. Pdgrim, poutník. 

Pelhřimov, něm. Pi/gram, ni. v Cechách. 

Pelikán, z řc. nesyt, nenasyt (pták); 
2. zubotah, zubotěž, klíšfky na vyta- 
hování zubu v. 

Pelio-ma, pelidnomo, řc, zamodralá n. 
nažloutlá zhmožděnina na těle; —sis, 
naběhnutí krví. 

Pelisse. fr., pelíšek, kožíšek, kožich. 

Pella, řc, klíže ; —gra, milánská růže, 
lombardský ližej (vyraženina na těle). 

Pellet-erie, fr. , kožišiny : —ie>\ ko- 
žišník. 

Pellucid-itas, lt.. prosvítavosf ; —W5.lt., 
prosvítavý, průsvitný. 

Peloponnes. řc, jižní cásf Kecka, ny- 
nější poloostrov Morea. 

Pelot-e, fr., poduštice (v hojičství) ; 
— on, fr., vrstva, oddělek pěších vo- 
jákův (20 — 40 mužův), kteří zároveň 
střílejí. 

Pelte. řc, malý okrouhlý štít. 

Peluche (plyš) v. pluche. 

Pelv-imeter, pánvicoměr; — is, lt., pe- 
lyx. řc, pánvice. 

Pelz, něm., kožich., kožišina. 

Pembeh, pers.. bavlna , srr. pamuk, 
pambuk. 

Pemf-igus, — ix, řc, puchýřina (nemoc). 

Pemmikan, penimekin, ztlučené a su- 
šené maso turův amerických. 

Pemptaios, řc, pětidenní zimnice. 

Pen-alité, fr., trestnost, trestuhodnosf ; 
—ates, lt., ochranní bůžkové domácí ; 
—ce v. penny. 

Pend-aculum, lt., závěŠek, ověšek kou- 
zelný na krku ; — ani (í.andaíi), fr., 
poboční kus ; —arci (pándár), fr., ši- 
beničník ; —el v. pendul ; —eloque 
(pándlok), závě.-ky v uších, náušni- 
ce ; —id, kyvadlo u hodin a j.; —u- 
lin, moudivláček (sikora). 

Penelope. manželka Ulyssova (Odys- 



seova") , pověstná svou věrností za 
jeho 20tileté nepřítomnosti. 

Penetr-abilis, lt., proniknutelný : —á- 
lie, nejtajnější vnitřek: —ance, z lt., 
vnikavosf, ostrozrakosť ; —ans. lt., 
prostupující, pronikavý, ostiozraký; 
—edio, lt., pronikání, probádání. 

Penia, řc, nouze, chudoba ; 2. bohy- 
ně chudoby. 

Peni-eillum. lt., štětička ; —dovij cukr, 
c. v tyčičkách, c tyěiěkový. 

Peniche (penyš), fr.. ])enišlca, druh dě- 
lových lodic ve Francii. 

Peninsula. poloostrov. 

Penn-a. lt., pero; —cd, pernice. pouzdro 
na pera ; 2. p., beán, nově přijatý 
žák: — ij, pl. penee ípens), penízek, 
trojník, nejmenší stříbrný peníz an- 
tický. 

Pens-a, pl., lt., úlohy; —cdor. odvažo- 
vac. cenitel, odhadovatel : —e. — /. z fr. 
—ion^ V € ýslužba, rus. odstávka: 2. 
výslužné, plat dávaný po skončené 
službě; —ée (pánsé), fr., myŠleuka, 
rozvažování, rozjímání. 

Pension v. pense ; 2. p., —cd. ústav, 
kde se vyučuje a spolu žákům stra- 
va se poskytuje; — naite (pánsionér), 
fr., stravník, žák v ústavu učení i 
stravy požívající; —ista* úředník n. 
důstojník na výslužbě; —ovati, do vý- 
služby dáti někoho. 

Pensum, lt., úloha. 

Penta-daktylos. řc . pětiprstec ; —deka- 
gon, patnáctihran ; —diLa, pětková 
soustava číselná; —eder, pětistěn ; 
- fthong, pětáhláska; -glotta , spis v 
pěti jazycích vydaný ; — gon, pětiú- 
helník; —gonický , pětiúhlý, pěti- 
úhelný ; —gramma , mnří noha ; 
—chord, pětistrunec, hudební nástroj 
o pěti strunách ; —kosiarch, vůdce 5 
set mužův ; —krostichori, báseň pěti- 
řádková ; — l/a v. pentagramma. 



Fentamcter 



— 254 — 



Pergamen 



Penta-meter, pěti měr, pětiměří, pětinohý 
11. pětistopý verš ; —ndria, pěthnuž- 
štiro (rstU) ; —ngulwn v. pentagon, 
pentagranima ; — pla v. pentaglotta ; 
—podie, pětistopí ; —rch , pětivládce, 
pětipán ; —rchdt, —rcláe , pětivláda, 
petivladí; —s, re, pět; —stichon, bá- 
seň o pěti řádkách ; —stylon, pěti- 
slupí ; —syllnhum, pětislabiČné slovo ; 
—tcuch , pětikniží, pět knih Mojží- 
šových. 

Pente, řc, pět; 2.p. (pant), fr., stráň, 
úboč, spád vody; —koste, řc, pade- 
sátý den po velikonoci. 

Penultim-a, lt., předposlední slabika ve 
slově ; — us, lt., předposlední žák. 

Penumbra, lt., penombre (penónbr), fr., 
polostín. 

Peota, it., krytý clunek benátský. 

Pepeiin, —o, pepřovec (kámen). 

Pepiniěre (pepinjér), fr. , školka (na 
stromy) ; 2. ústav vzdělávací. 

Peplos, řc, řasný, skvostný plášť stár. 
Rekův. 

Peppo, it, obyČ. Pepík, Josef, jra. maž. 

Pep-sis, řc , zažívání; —tiká, prostřed- 
ky zažívací. 

Pequin (peken), fr., v. pekin. 

per, lt. předložka, skrze, přes ; perfas 
et ne/as , právem i neprávem ; per 
noctem, přes noc; per hiemem, přes 
zimu ; per ovinem vitam, po celý ži- 
vot ; per saldo, zůstatkem ; swrmna per 
200 fl., suma dvou set zlatých; per 
comptant, za hotové. 

Pera, předměstí v Cařihradě, kde pře- 
bývají nejbohatší křesťané a vyslan- 
ci cizích vlád. 

Per-actio , lt. , skončení , dokonaní ; 
—aequator, lt., smírce, rozhodčí ; — am- 
bulator, lt., cestoměr v. hodometer ; 
—čepce, z lt., příjem, vybírání daní; 
—cipient, příjemce, výběrčí; —conta- 
tio, —eunctatio, it. , pátrání po ně- 



čem; —cursio, lt., proběhnutí; — cus- 
sio v. perkusse. 

perdendo, perdendosi, it., pomíjivě, vždy 
slaběji. 

per Dio! it., pro bůh. [nek. 

perdita, it., ztráta (při vyplácení smě- 

Per-ditio, lt. , věčné zatracení ; —dix, 
lt., —drie (perdrí) , fr. , kuroptev ; 
—drigon , fr. , koroptvičky (rozličné 
chutné švestky) ; —du (perdý) , fr., 
ztraceno ; —duellio, lt., velezrada, ze- 
mězrada ; —durabilis, lt., vytrvalý. 

pereat ! ať zahyne ! pryč s ním. 

Peregrin-atio, lt., cestování, putování ; 
—itas, lt., cizota ; —omanie, stěhova- 
vosť; — us, lt., cizinec, též jm. muž. 

Perenip-tio, lt., zničení, zahubení ; 2. 
propadnutí ve při ; —torická lhůta, 
terminus —torius , lh. neprodlužila, 
lh. zavitá, lh. propadná. 

peren-die , lt., pozejtří ; —dlnus dies, 
pozejtřejšek. 

Perenn-are, lt., přesunovati ; — is, lt., 
přezimující , ozimý ; —itas, lt. , pře- 
zimování, ozimosf. 

Pereterion, řc, vrtadlo v. trepan. 

per fas et nefas v. fas a per. 

Perfect-ibilitas , lt. , dokonnlitelnosť ; 
—um, lt., v. perfektum. 

Per-fekce, z lt.. dokonalost výbornosť ; 
—fektní, —fektum, v mluvn., časoslo- 
vo minulého (zcela minulého) času ; 
—fer et obdura , lt. , snášej a trp ; 
—fetto módo , it, v plné časomíře. 

Perfid-ia, lt., ohyč. — ie, pronevěra, pro- 
nevěřilosť, podskočnosf ; —ni , z lt. 
—us, prouevěřilý, zpronevěřilý, pod- 
skoČný. 

Per-forativ. —/oratorium, lt., vrtadlo, 
provrtavák v. trepan ; —frictio, ztu- 
hnutí, zmrznuti : —functio* lt, řízení ; 
—fusio, lt, polití. 

Pergamen, pergament, psací kůže. ků- 
že připravená ke psaní; bělpueh.st- 



'ergamenník 



2Ó5 



'ei lustrace 



rc>. blána; — nik , blanař, kdo připra- 
vuje pergamen. 

perge ! dále ! jeďl 

Pergola, it., loubí (vinné ajfcd.) ; — to, 
mxežování (ve stavitelství). 

Pergunnit, představený Santalův, jenž 
má pod svou správou nejméně dva- 
náct vesnic, v nichž vybírá daň, kte- 
rouž pak vrchnímu dozorci odvádí. 

Perhorrescence, z lt., zavržení soudu 
n. soudce. 

Perche (perš), fr., prut měřický. 

Peri (v pers. baj.), něžná nadpozem- 
ská bytost, jež ochraňuje lidi. 

Peri-amma, řc, v. amulet; —anthinm, 
řc, okvětí ; —blema, obvěaek ; — ble- 
psÍ9, blbý vzhled; —bole, řc, obvod; 
okres, okolky ; —cidosus, lt., nebez- 
pečný; —culum, lt., zkouška; 2. ne- 
bezpečí; p. in mora,) nebezpečí v pro- 
dleni; —droraos, skrác. —drom, okli- 
ka, zatáčka; —éci (z řc. perioikoi), 
vcdledomci ; — eget , ře., ukazovatel 
(pamětností ve městě) ; —ergie, zby- 
tečná pečlivost, malichernost' ; —feri- 
úlní, —ferický, obvodový, okoloměr- 
uý -, —ferie, obvod; —frasis, obhovor; 
2. opis; — ga, dívka z ráje v. pe- 
ri ; —geum, z řc, přízemí ; —glottis, 
pokožka na jazyku; —goaium, okvětí, 
obal květový na rostl. ; —helium, řc, 
přísluní, biízkosf oběžnice při slun- 
ci ; —chartě, rozkoš ; —cholie. mnoho- 
žlučí; —chondrium, blána na chru- 
pavce ; —kardion, —kardium, osrdec ; 
—karditis , zánět osrdce ; —karpion^ 
—Jearpium, obplodí v rstl. ; —klasis, 
zlomení kosti ; —kochion, matice šrou- 
bová: —l;ope, řc, oddíl (evangelií n. 
epištol k nedělním výkladům) ; —kra- 
ruoii. —kranium, olbí ; —meter, ob- 
měr, objem; —neum, z řc, hráz, žlá- 
bek slabinový. 

Period-a, jistý objem času, občasí, ú- 



běh času, doba ; 2. obvětí, více vět 
spojených ; 3. v počtu, obvod, občí- 
slí ; —ický, oběžný, občasný, obvětný, 
obězselný; —ické spisy, jež vycházejí 

v jistém určitém čase, časopisy; —i- 

cké nemoci, jež se v jistém čase vy- 
skytnjou ; —isovati, v periody rozdě- 
liti ; —ista, Časopisec, novinář. 

Peri-ocha , řc. , objem, obsah; — ope, 
obzor, hvězdárna; -oplrika, učení o 
lámání paprskův ; —ormaa , kolem- 
zor, obraz do kruhu malovaný zvi. 
pohled na města a j.; —osteum, po- 
kostnice, blána při kosti ; —palema, 
-patesis, —patos, procházení-se, pro- 
cházka ; —pareti kove', přívrženci uče- 
ní Aristotelova, jenž své žáky učil na 
procházce, nazvané Lykeion u Athén; 
—petasma, opona ; —petia, náhlá změ- 
na, náhlý převrat v štěstí; —ploke, 
obalení v řeči; —pneumonie, zánět 
plic; —p>sema, oběť na smíření; —pto- 
sis , rozhodný obrat; —rrhanterion, 
kropenka, kropečka, nádobka na svě- 
cenou vodu ; —tcii, z řc, kruhostinci ; 
—skopický, obhledný ; —ssologie, plý- 
tvání slovy, zbytnomluv; —ssoma, nad- 
bytek ; —statický, obšírný; —sterion 
dělaná holubice nad oltářem k uklá- 
dání hostií; —stoma, ústí; —stroma 
v. peripetasma ; —styl, —stylium, slou- 
pem', chodba se sloupy ; —tonaeum, 
pobřišnice (blána); —tonitis, zánět po- 
břišnice ; — tus, lt., zkušený ; p. artis, 
zkušený v umění; znalec ; —zóna, řc, 
pás, opasek. v [ho. 

Perjanik, strážce knížete Cernohorské- 

Perjur-ium . lt. , křivá přísaha ; — us, 
křivopřísežník. 

Perkál, hustá hrubá látka bavlněná, 
indický kartoun. 

Perla, perle. 

perlusorius, lt., klamný. 

Perlustrace, z lt., prohlídka. 



Permanencc 



256 



Personalit v 



Permanen-ce, z lt., trvání, trvalost, tr- 
valé n. stálé shromáždění ; —Pní, tr- 
valy, stály, ustavičný. 

Perme, tur., malá loďka k převážení 
v Bosporu. 

Permiss, z lt., fr. pemnis, list propu- 
stný, 1. povolovací ; — u superiorům, s 
povolením vrchnosti ; avec — ion, s do- 
volením. 

Permotio, lt., pohnutí. 

Permut-ant, obměňovatel; —atio, lt., 
obměna; 2. (matli. ). přestavení, jjře- 
místění. 

Pernambuk v. Fernnmbuk. [hbitost. 

Pernic-iosus, lt., záhuhný ; —has, lt., 

Pemoctatio, lt., přenocování-. 

Pero v. Petr: —dyuie, řc, bolest ža- 
ludka ; —via. ochromení Čidla; —ne, 
řc. špička, bodec; 2. ozub v přezce; 
—podá, pl., pahýlonozi (plazi); — pte- 
ryijii, holobřiché (ryby). 

Peror-atio, lt., zavírka, pěkné na za- 
vírku promluvení; — ovaii, hlasořeoiti. 

per pedes apostolorum, lt., pesky jako 
apoštolově. 

Perpen-dikl, —dikid, z lt., kyvadlo (u 
hodin); 2. kolmice, přímka kolmo 
jdoucí, př. kolmá; —dikuhu-ui, svi- 
slý, kolmo j don cí; —dávati, dokonale 
uvážiri, vyšetřiti. 

Perpe-ssio, lt., štípení: —tratio, doko- 
nání, výkon. ; —trator, dokonáváte!, 
vykonavatel. 

Perpetu-a, lt., jm. žen., vytrvalá; — cí- 
ne, —dle, ťr., látka viněná velmi tr- 
valá; —čil, ťr., trvalý, vytrvalý; —i- 
tas, lt., trvání; —um mobile, nestoj, 
nepostoj, samohyb, ustavičné hyba- 
dlo ; — us, —a, —um, lt., stálý, usta- 
vičný, trvalý ; in —um, navždy. 

Perplex, z lt. —us, spletený, zmatený, 
zaražený ; —itas, lt., spletenosť, po- 
matenost. 

Perqui-rovati, z lt., vyšetřovati ; —sice, 



z lt,, soudní vyšetření; —s/tor, lt., 
vyšetřovatel. 

Perr-on (peron), fr., předschodek; —o- 
quct (perroké), ťr., papoušek; 2. pol- 
ní stolice; —vque (peryk),. ťr., paru- 
ka, vlasenka; —y, ang-., hruškovice, 
břečka z hrušek. 

Persan, břevnonoš. 

per se, lt., pro sebe, samo sebou. 

Perse-kuce, z lt. —cu/io. pronásledová- 
ní ; —kutor, lt., pronásledovatel, pro- 
následovník ; —Lvovati (z lt. — qui), 

■ vykonati; 2. pronásledovati někoho; 
— us, v řc. haj., syn Jupiterův a Da- 
nae, hrdina, jenž přemohl Medusu; 
—vanti, pl. , pomocníci hlasatelovi ; 
—vevance, z lt. — vemntia, it. —verau- 
zu, it., stálost, vytrvalost. 

Persie, Persko, země mezi Malou Asií 
a Indií a Perským zálivem mořským, 
její obyvatelé Persané, jsou z věčŠí 
Části Mahomedáni. 

Persienne (persjen), ťr., pěkně vzor- 
kovaný cic (látka). 

Persifl-age (— áž), ťr., posměch, posmě- 
škování , úštipka , chvála na rab ; 
— eur (—ér), fr , posměváček, p 
škář , úštipkář, uštěpáček; —oca'i, 
chváliti koho na rub, posměšky z ně- 
koho si děiati. 

Persistence, z lt., setrvání při něčem, 
tvrdošíjnost. 

Person-a, lt., osoba, postava : inp.. o- 
sobně ; pro p. t pro osobu, osobné : />. 
infamis, osoba bezectná ; p. miserabi- 
lis, os. politování hodná ; p. publica, 
os. veřejná : p. mspeeta, os. podezře- 
lá ; — úl, —úle, osoby, na př. při ně- 
kterém úřadě; —alia (prouoiuiua ), 
náměstky či místojmení osobní; —á- 
lie, osobní záležitosti, os. věci ; —a- 
lisocati, zosobniti, k osobě potahova- 
ti; —alista, kdo užívá osobního prá- 
va ; —alita, osobnost ; —ality, pl., o- 



Personální 



257 



Pctinet 



sobní věci, os. zii.lezito.sti ; — ální, z lt. 
— o/is, osobní ; p. unie, spojení osobní, 
n.př. několika zemí, ježto jsou spojeny 
toliko osobou panovníkovou , nema- 
jíce nijakého jiného společenství ; —át, 
osobní důstojenství duchovenské ; — ifi- 
kace, zosobení, zosobování ; —ifikovati, 
zosobiti, — bovati ; personlich, něm., 
osobní. 

Perspektiv, z lt., dalekohled; —a, po- 
hlídka, dalnotvámosť ; v malbách o- 
podálná barevnost ; —ický, —ni, po- 
hlídečný, dalnotvárný. 

Perspi-cacitas, lt., bystrozrakosť ; — cui- 
tas, lt., zřetelnosť ; —ratio, lt., výpar. 

Persuasio, lt., přemlouvání. 

perte, ťr., v. perdita. 

Pertica, lt., tyčka. 

Pertinenti-a, lt.. příslušenství; cum — is, 
s příslušenstvím. 

Perto = \ hřivny čili 12 šilinkův ne- 
bo 150 penízův. 

Perturbatio, lt, výtržnost, výtržka, ru- 
šení, přerušení. 

Peru, země v jižní Americe. 

Periicke v. paruka. 

Perula, lt, sáček; 2. obpupení(narstl.). 

Perun, v slov. baj. nejvyšší bůh, pů- 
vodce světla i blesku. 

Peruvián, fr. Peruvienne (peryvjen), 
peruvianská látka hedbávná. 

Per-vasio, lt.. proniknutí ; —versto, zhor- 
šení; —versitas, lt., zvrácenosf, pře- 
vr. ; —vestigatio , lt. , vyzpytování: 
—vigilia, lt., noční slavnosti (Apollo- 
nu, Venuši a Cereře). 

pes, pl. pedes, lt, noha, nohy ; per pe- 
des, pěšky ; per pedes apostolorum, 
pěšky jako apoštolé. 

Pesade, fr., vzepnutí-se koně. 

pesante, it, těžce, vážně. x 

Peschito, syrsky (= věrná), jméno nej- 
staršího překladu bible do syrského 

jazyka. 

Rank : Slovník novinářský. 



Peso, it., tíže ; al p., dle tíže, dle vá- 
hy ; 2. |>., peníz španělský. 

Pessim-e, lt, velmi špatně, co nejhůře ; 
—Lsiiuts, učení, že všecko na světe je 
velmi špatné; —isla, přívrženec ta- 
kového učení, kdo všecko pokládá za 
špatné. 

Pěst, něm. , mor, pád dobytka; — il, 
hustá povidla švestková; — Xentia, 
lt, mor ; —ilentiarius , opatrovník v 
moru. 

Pešlik v. bešlik. 

Pešť, něm. Pesík, hlav. m. v Uhřích 
na Dunaji, naproti němuž leží Budín 
(Buda = Ofen); obě města dohroma- 
dy bývají nazývána Budapesth. 

Petal-atae (plantae), lt, rostliny kom- 
natě n. pláteČnaté , r. dvojobalné ; 
—ismus, pětileté vyhnanství ze Syra- 
kus, jež se ustanovovalo olivovými 
listy ; —um, lt., —on, řc, lupen ko- 
runový, plátek na rostl. ; — urg, ple- 
chotepec (klempíř), zlatotepec. 

Petarda, z fr., bořivka, dělo k bořeni 
zdí a bran ; 2. skokan (v ohně- 
strojství). 

Petasos, řc, klobouk, zvi. okřídlený 
klobouk Merkurův. 

Petaurista, z řc, metelník, provazo- 
lezec, tanečník po provaze. 

Peteče (z it. petecekia, fr. petéchie), 
malé červené skvrny po těle co zna- 
mení zvláštní nemoci. [tel. 

Petent, z lt., prosící, prosebník, žada- 

Peter v. Petr. 

Petester, druh tureckého vína. 

Peti-ce, z lt. petitio, prosba, žádost (u 
nás obyčejně žádost na císaře) ; —eu- 
lae v. peteče ; — ční právo, pr. k po- 
dávání žádostí. 

Pětikostelí, charv. PecuJi, něm. Filnf- 
kirchen, m. v Uhřích. 

Peti-net, jemná tkanina podobná kraj- 
kám , z hedbáví, bavlny a nití lně- 
17 



Tetiolus 



258 — 



Picoterie 



ných ; —olus, lt., nožička; 2. nožka, 
stopka listová. 

Petit (ptý), fr., malý, skrovný; 2. pe- 
tit, drobné písmo tiskací; —esse, fr., 
maličkost, drobnůstka; — zo, lt., — ion, 
fr., prosba, žádost v. petice ; petition 
of rights (pitíšen of reic), ang., pro- 
sba za navrácení práv (žádost*, kterou 
angl. sněm podal r. 1628 Anglické- 
mu králi Karlu I.) ; —tónovati, pro- 
sebný spis podati, prositi za něco ; 
—or, prosebník , žadatel ; — um , lt., 
žádost, prosba; cum annexo petito, s 
připojenou prosbou, 

Petr (z řc. Petros — skála), jm. muž., 
skálopevný, jm. apoštola, jenž bjVal 
dříve rybářem, jehož si pán Ježíš 
zvláště obliboval ; peníz sv. Petra, 
—ský peníz, poplatek n. almužna, jež 
se vybírá ve prospěch papežův ; — e- 
faeta, lt., zkameněliny; —el, buřňák 
(pták) ; —iftcatio, lt., zkamenění ; —i- 
ni, katoličtí kněží, kteří nejsou klá- 
Šterníky. 

Petro-grafie, popis kamenův ; -*-hrad^ 
něm, St, Peterslmvg, hlavní a sídel- 
ní město říše Ruské s 520.000 oby- 
vatelův ; —leum, kamenný olej ; —lo- 
me, nauka o kamenech ; —varadín, 
něm. Peterwardein, m. a pevnost na 
Dunaji, 

Petto, it. (z lt, pectus), prsa, vnitřek ; 
in petto, v srdci, potajmu. 

Petulantia, lt,, svévole, lehkomyslnost, 

Petum, tabák, zvi. tabák žvýkací. 

peu (pé), fr , mk\o ; peu a .peu, zne- 
náhla. 

Peuple (pépl), fr. (z lt. pópulus) , lid, 
národ. 

Pexis, řc, sražení, ssyření. 

Pezínek, něm. Posing, m. v Uhřícb. 

Pezza, it., kus ; 2. polní míra v Rím- 
sku ; pezzo, it., kus, peníz. 

Pfaffe, něm,, pop, kněz (s posměchem). 



Ph . . . v. f . . . 

Pia, lt., pobožná, nábožná; pia mater 
v. mater. 

al piacere, al piacimento (\na.c, . .), it., 
dle libosti. 

piacevole, piacevohnente (piač . .), it., 
příjemně. 

Piaeulum, lt., oběf na smířenou. 

Piadeh, tur., piadet, loďka rychle plo- 
voucí. 

piae memoriae, lt, svaté paměti. 

pianissimo, it., co nejjemněji ; pianista, 
hráč na piano : piano, it., jemně: 
piano/orte, it., z mírná silně ; 2. v. 
for tep i ano. 

Piaristé, po latinsku Patres scJwlarum 
piarura, otcové pobožných škol, řád 
kněžský, jenž se hlavně obíral vyu- 
čováním ve školách. 

Piastovci, panovnická rodina v Polsku 
jmen. dle předka svého Piasta. 

Piastr, peníz rozličné ceny; zvi. ture- 
cký |?„ asi 10 kr. 

Piatio, lt., smíření. 

Piatta, it., pluská loďka bez stěžni, na 
níž se skládá zboží z lodí věčších. 

Piatto, pl. piatti, it., talíře ve vojen- 
ské (turecké) hudbě. 

Piazza, it., plac, náměstí. 

Pibroch (píbrok, peibrok), ang., vojen- 
ský zpěv horalů Skotských na dudy 
hraný. 

Fic v. pik. 

Pica, lt., straka; 2. choutka těhotných 
po věcech nezáživných; —dor, šp., 
bodoun, zápasník s býky dlouhým 
oštěpem ozbrojený; —nt v, pikantní; 
—ro, šp., taškář, darebák; —tura, lt,, 
smolný náplast n. flastr. 

Piccolo, it., malý ; 2. p., malá flétna, 
dřevěná píšťala s pronikavými tony. 

Pickniek v. piknik. 

Pico, šp., špice, vrchol hory. 

Picoterie, fr., špičky, úštěpky. 



ricotín 



— 259 



Pilotage 



Picotin (pikotén), ťr., mírka na oves 
(ve Francii). 

Pict-ografie, z lt., písmomalba ; —o?-, 
lt., malíř; — us, lt., malovaný. 

Picus, lt.. staroital.ský bůh lesní, spi 
Saturnův a otec Faunův , byl Circí 
proměněn v datla; 2. £>., datel, lesní 
pták šplhavý. 

Pié, šp. (z lt. pes) , noha ; 2. stopa 
(míra na délku). 

Piěce (piés) , fr. , obyČ. piesa , kus , 
kousek ; kus divadelní, kousek hude- 
bní ; spisek ; 2. světnice. 

pied (pjé). fr., noha; a p>-, pěšky; — e- 
stal, fr., —estallo, it., podstavek, pod- 
stavec. 

pieno, it., z plna, plnohlasně: pieuo 
ovijano, celými varhany. 

Pieridy, příjmí rnus dle liory Pieros v 
Thracii, která jim byla zasvěcena. 

Piero, jm. muž., v. Petr; 2. na ital. 
divadlech jméno přihlouplého sluhy. 

Pierre, fr., v. Petr. 

Pierriere (pjerjé), fr., dělo na kamenné 
kule. 

Pierrot (pjcró), fr., Petříček, jm. hlou- 
pého a často týraného sluhy na fran- 
couz. divadlech. 

Piet-a, it. z lt. pietas, pobožnosf, la- 
skavost , něžná n. pobožná úcta k 
někomu ; vroucí oddanost, vroucnost 
k někomu ; 2. Pieta, obraz sňatého 
pána Krista s kříže , ana p. Maria 
nad ním pláče: matka boží bolestná; 
—ismus, svatáctví. lichá pobožnost ; 
—ista, svaták, člověk na licho pobo- 
žný ; — on (pjeton), fr., pěší chodec, 
pěšák ; —oso, it., pobožně, vroucně. 

Piezometer, z řc, ždimoměr. 

Piffero, it, píšťala. 

Pigeon (pižori), fr. , holub, holubice; 
—nier (pižonié), fr., holubník. 

Pigment, z lt., barvivo ; p. adjektivm, 
barvivo přídavné ; p. subjektivní, b. 



samostatné; —um nigrům, barvirta 
černá (v oku). 

Pignolo (piňolo). it.. v. pinie. 

Pign-oratio, lt., zastavení; — us, pl.pi- 
ynora, základ, zástava. 

Pik, z fr. pic, špice, vrchol hory; 2. 
(z fr. piqué), hustá látka bavlněná; 
—a, oštěp, kopí; 2. pl. —y, barva v 
kartách : —anfní. bodavý , pichlavý, 
ostrý, štiplavý; 2. dráždivý, půvabný, 
zajímavý; —enier, něm., oštěpník. ko- 
pijník, vojín oštěpem ozbrojený; — e- 
ta, polní stráž ; —nik, merenda, zá- 
bava, k níž každý něčím přispěje 
—olo v. piccolo. 

Pikro-glycion, z řc, lilkovina. zvláštní 
látka v lilku (potměchuti n. psím ví- 
—eholos, zlostník, komu se hned 
žluč zdvihá : —lith, hořčíkovec (ká- 
men); —mel, žlučina, žlučný med. 

Pikul, váha obchodní ve vých. Indii, 
asi 125 holand. liber. 

Pil-a. lt., míč ; —ady. pl., dřevěné pi- 
líře ; — ar, šp., pilíř, sloup, zvi. dře- 
věné pažení v koňských stájích;— a- 
ster, pilíř sleupo\ý; —át, z lt. , jm. 
muž., oštěpem ozbrojený; P. jm. řím- 
ského místodržícího v Judsku, jenž 
pána Krista židům na smrt vydal : 
—av. —av, tur., rýžová kaše ; —eata 
major, hrubá zakrývka (ve varhanách 
hlas 8— lfistopý) ; p. minor, malá za- 
krývka (4stopý hlas); —eus, lt., klo- 
bouk ; —chard, —cher (pilčer) , an., 
anglický sleď, angl. slaneček. 

Pill-ory, an., pranýř, sloup n. lešení 
hanby; —oic (pilo), ang. , podhla- 
vniČka. 

pilosus, lt.. chlupatý. 

Pilot, -a, průvodce lodí, lodivod, kru 
čí (na Vltavě : vrátný) ; —a, kul ve 
vodě zaražený: — agě (pilotáž), po- 
platek za vedení lodí ; 2. zatloukání 
i 7* 



Pilotovati 



— 260 



Pirol 



jehel do vody, beranění , jehlování ; 
—ovati, beraniti, jehlovati. 

Pil-ula, lt., obyČ. —alka, kulička, zvi. 
lékárnická k užívání ; — um, lt., ha- 
zeeí oštěp; — -us, lt., vlas, chlup. 

Pilz, něm., hřib, doubravník. 

Piment, fr., —a, šp., chuť, všeho ko- 
ření chuť, nové koření. 

Pimpinella, lt., bedrník (rstl.). 

Pimpleidy, příjmení Mus dle posvát- 
ného pramene a horského města Pim- 
plei v Makedonii. 

Pimprle, kašpárek, titěrná postava (na 
loutkových divadlech). 

Pina v. pinie. 

Pinakotheka, z řc, obrazovna, obra- 
zárna (zvi. v Mnichově). 

Pin-ang v. areka; — as, látka výcho- 
doindická z lýka n. z ananasových 
listů ; —asse , fr. , —assa, it., —aza, 
šp., rozličný spůsob lodí; —asťer, lt., 
borovice. 

Pincema, lt., číšník. 

Pincette (pénset), fr., kleštičky ranho- 
jičské. 

Pind v. Pindos. 

Pindar, básník starořecký asi ok. 441 
před Kr. ; — ees (pindarí), an., jízdní 
loupežníci ve Východ. Indii r. 181G 
rozptýlení ; —ický, vznešený , horu- 
jící (dle básníka Pindara). 

Pindos, Pindus, řc. , hora posvěcená 
Apollonu a musám v st, Kecku. 

Pinela, pineola v. piniola. 

Pingu-ecula, lt., tučné zrnko (na oku) ; 
— is, lt., tučný. 

Pin-ie, limba (strom) ; 2. v. piniola ; 
—in, jedlovina, jedlová smola ; —iola, 
limbová šiška. 

Pinka, ploská veliká loď nákladní s 
vysokým přízadkem ; 2. skrác. jm. 
žen. Pepinka = Josefina. 

Pinkl (z něm. Biindel), tlumok , zvi. 
pocestných tovaryšů; af se pinkl há- 



zí! pořekadlo lidí lehkomyslných, 
bez starosti živoucích. 

Pinna, lt., brk ; 2. nýtek v kompasu, 
jenž drží střelku magnetickou ; — ce 
(pinés), an., v. pinasse. 

Pinta (ang. pint, it. pinta , fr. pintě), 
míra na tekutiny dle zemí rozličná; 
u nás p. Či más — dvě holby nebo 
4 žejdlíiiy. 

pinx. = pinxit, lt., maloval. 

Piombi, it., pl., kusy olova ; 2. olově- 
né střechy = strašná vězení v Be- 
nátkách italských. 

Pion (pjon), fr., pěšák , pěšec , pěší, 
písek, též sedlák (v šachu) ; —nier 
(pjonié), fr., hradebník, zákopník (při 
vojsku); —neers (peionírs), an., zá- 
lesáci , obyvatelé v Sev. Americe, 
kteří co první osadníci v neobý vá- 
ných krajinách zemi připravujou. 

Pipa, surinamská žába ; 2. úzký po- 
dlouhlý soudek na víno a olej ; míra 
na tekutiny ; —la, smokva nábožná 
ve Vých. Indii. 

Piper, lt., pepř ; — ie, fr., podvod ve 
hře ; —in, pepřina, pepřovina (prvek 
v pepři) ; —iny, caltiČky z máty pe- 
prné ; —ino v. peperino ; — itis, pepřo- 
vník (rstl.). 

Pipin, staroněm. jm. muž. , krátký a 
tlustý. 

Pippin,^-^ 7 ^. sazáč, kořenáč (jablko). 

Piqu-ant v. pikantní ; —e v. pik, pika .; 
— é v. pik 2) ; —enique v. piknik ; 
—et v. piketa.; — eur (pikér), oštěpnik, 
myslivec oštěpem ozbrojený při nad- 
hánce. 

Pirát, z lt., mořský loupežník; —erie, 
—ika, mořské loupežnictví. 

Piroh (rns. nupórx), ruská paštika. 

Piroka (fr. pirogue, šp. piragua), Člun 
indiánský z jednoho kmene udělaný 
věcší než kanoe (v. t.). 

Pírol, něm., brhel (pták). 



Pirouette 



— 2G1 



riaidour 



Pirouette (piruet), otočení-se na noze. 
pis-aller (pisalé), fr., nezdar, nezdaře- 
ní-se ; au pis-aller (o pizalé), fr., v 
nejhorším případu. 

Pisang, banán (rstl.). 

Pisc-atio , lt. , lovení ryb , rybářství ; 
—ator. lt., rybář ; —ina, lt., rybník ; 
— is, lt., ryba; —ivorus , lt. , rybo- 
žravý. 

Pise, fr., pěchovaná země. 

Pisolith, z ře., hracbokam. 

Piss-a, lt., smola; —asfalt, smola hor- 
ní ; — oir, záchodový koutek. 

Pisum, lt., brach. 

Pistácie, zelená mandle (strom) ; planá 
pistácie, klokoč. 

Pisté, fr., stopa. 

Pistill, z lt. —um, sloupek, tlouček, 
palička ; píst ; Čnělka (na rstl.). 

Pistole (ze slov. pistola), krátká zbraň 
střelná , bambitka ; 2. zlatý peníz, 
jenž platil 5 -tolarů. 

Piston, pístek, pístec. 

Pitho, v řc. baj., bohyně výmluvnosti ; 
—meter, sudoměr. 

Pito, pivo z kukuřice; —yable (pitoa- 
jábl), fr., bídný, mizerný. 

Pittoresque, fr., malebný; 2. malířský. 

pituita, lt., hlen, šlem, sliz. 

Pityriasis, z řc, otrus, otruby na hla- 
vě, mol n. práchnivosť hlavy. 

piú (pjú), it., více ; piu adagio, it., vá- 
žněji ; pih allegro, rychleji; piu forte, 
silněji; piu lento, zdlouhavěji; piu 
moto, p. mosso, piu presto* p. stretto, 
rychleji, hybněji ; piu piano, jemněji. 

Pius, a, um, lt. , nábožný , pobožný ; 
též jm. muž. , zvi. jméno několika 
papežův, jakož se nynější nazývá 
Pius IX. ; pium desiderium v. desi- 
derium. 

Pivot (pivo), fr., čep ; stežeje ; 2. opo- 
ra (ve vojenství). 

pix, lt., smola; p. alba, sm. bílá; p>- 



liquida, sm. tekutá ; p. navalis, sm. 
lodní; p. nigra, sm. Černá. 

pizzicando, pizzicato, it., trhaně, šku- 
baně ; drnkavě (na strunách)- 

Plac-abilis, lt., smířlivý; — age (pla- 
káž), fr., vkládaná práce dřevěná ; 
—arci (plakár) , fr. , ozdobné vyklá- 
dání nade dveřmi ; —at v. plakát. 

Pláce (plas), fr., náměstí; plac ; p. ď- 
arm.es (plasdarm), zbrojiště ; —ment 
(plasmán), fr., umístění ; úměstka. 

placenta, lt., koláč ; 2. zárodeČnice, 
semennice (v rstl.) ; p. sanguinis, sli- 
tina krevná. 

placst, lt., líbí se, přijímá se, povoluje 
se; ]). ri. —um regium, schválení pa- 
novnicí k uveřejňování papežských 
nařízení ; placet (plase), fr., spis pro- 
sebný. 

Placid-a, lt., jm. žen. , milá, mírná : 
—amento, —o, (plač . . .), it., pokoj- 
ně, mírně; —itas, lt., pokojnost mír- 
nost.; — us, lt., jm. muž., milý, mírný. 

Placi-rovati, z fr., umístiti; —tum, za- 
líbení; 2. něco oblíbeného; ad bene 
—him, ex bene —to, dle libosti. 

Pladaro-ma, — sis, řc, vlček, balva (na 
víčku očním). 

Plafond (plafón), fr., strop, zvi. ma- 
lovaný. 

Plag-a, řc, rána, udeření, náraza, na- 
rážek, rána z udeření; —iarius v. 
plagiátor ; —iát , ukradení člověka, 
kradení lidí ; 2. odcizek , přísvojek 
spisovní ; krádež spisovatelská, ukra- 
dení myšlenky n. spisu ; —iator, lt., 
krádce lidí; kr. písemnický ; —ieder, 
z řc, kosotvar ; —iostoma, řc, křivo- 
hubec ; —ium, lt., v. plagiát; —oskop, 
větrozor. 

Plaché (plaš), fr., plachta, loktuše. 

Plaid (pléd), an. , plášť horalův skot- 
ských z kostkované látky vlněné ; 
— eur (plédér), fr. , zástupce před sou- 



Plaidino; 



2G2 



Plausibilis 



iléin ; — ing (pléding), an., hrubý pe- 
stře kostkovaný převlaný Šátek žen- 
ský ; —irovati, —ovati, líčiti při. zů- 
stávati před soudem ; —oyer (plédoa- 
jé), fr., řeč před soudem obranná. 
Plaine (plén), fr., rovina, pláně; plam- 
picd (plénpjé), fr., přízemí (u domu). 
Piaisant (plesán). fr„ půvabný, veselý, 
žertovný; —erie, žerty; plaisanterie 
a part (plesántrí a pár) , fr. , žert 
stojan ou. 
Plakát, vyvěšené oznámení na rozích. 
Plán, z lt., nákres, návrh (domu, di- 
vadla atd.) ; 2. úmysl, předsevzetí. 
Planaria, pí., lt., červi ploší. 
Planet-a, z řc., oběžnice (těleso nebe- 
ské, které kolem slunce obíhá jako 
na př. naše země) ; — u někomu Hati, 
z hvězd budoucí věci předpovídati ; 
—arium, planetostroj, sestrojení obě- 
žnic ; —ický, —arický, obíhavý, blou- 
divý ; —ní rok, čas, v němž některá 
planeta kolem slunce oběhne ; —oidy, 
drobné planety ; —olabium, planeto- 
zor, planetoměr, nástroj k pozorová- 
ní planet. 
Planche (plánš), fr., deska n. plotna 
kovová; — tte (plánšet), fr. , měřický 
stolek; 2. deštičky v meřictví; 3. 
úzká deštička z předu v šněrovačce. 
Plani-glob , —globium , plochokoule ; 
—mete)', plochoměr ; —metrický, plo- 
choměrský; —raetrie, plochoměrství ; 
—pennia , pl. , hladkokřídlí hmyzi ; 
—rostrum, ploský zob ; ploskozobec ; 
—rovati, planiti, rovnati , vyrovnávati, 
plošiti; 2. klížiti n. protahovati pa- 
pír; —sfér, —sferium v. planiglob. 
Planšet v. planchette. 
Plant-a, lt., rostlina ; —age (plantáž), 
fr., osada ; 2. sady (z kávovníku, cu- 
krové třtiny n. bavlníku atd.) ; —a- 
gineae, jitrocelovité rostliny ; — ago, 
lt., jitrocel (rstl.); —arium, lt., škol- 



ka (na stromy) ; —atio, lt., rostení, 
rozsazování rostlin, v. plantage ; — eur 
(plántér) , fr. , rostitel, rozsazovatel 
rostlin; —igrada, plochochodci (ssa- 
vci) ; —irovati, —ovati, rozsazovati ro- 
stliny. 
Pianům, lt., rovina, v. pian. 
Plaqu-e (plak), fr., plotna, list, plech ; 

— er (plaké), fr., plechový svícen. 
Plasma, řc, tvar, útvar. 
Plast-icismus, výtvarnost , obrazivost ; 
—ický, z řc. , obrazný, obraznický, 
tvarový ; —ická umění, —ika, um. ob- 
raznická n. výtvarná , obraznictví ; 
—ograf padělatel písma. 
Platan-eae, lt., vodoklenovité (rstl.) ; 

—us, vodní klen. 
Plat-ea, z řc, široká tasemnice; —eau 
(plato), fr., vysočina, horská rovina, 
planina. 
Plátek (z něm. Blatť), vl. lístek, pra- 
ví se obyčejně o lístcích veřejně 
prodávaných, v nichž se nějaká udá- 
lost vypisuje ; posměšně též tolik, co 
noviny malého formátu, jako r. 1848 
byl Večerní list. 
Platin-a, bílé zlato, nejtěžší kov, od r. 
1750 v Evropě známý; —ovati, pla- 
tinou potáhnouti. 
Plat-irovati, plátkem kovovým potá- 
hnouti; —itude, fr., sprostota; —raeaa- 
ge, vlastně 2?lat de menage (pla ďme- 
náž), fr., nástolek, nástolec, osudí s 
rozličnými nádobkami na cukr, pepř, 
olej, ocet atd. ; —név, řemeslník, jenž 
kovové věci potahuje tenkými plátky. 
Plato, Či Platon, slovutný mudrc v st. 
Ěecku. f 348 př. Kr. ; -nicky, dle 
učení Platonova zřízený ; —nicka lá- 
ska, 1. duševní, prostá vší tělesnosti ; 
—nik , přívrženec učení Platonova ; 
—nis7nus, učení Platonovo. 
Platzkommando,něm., místní velitelství. 
Piau-dite, lt., tleskejte; —sibilis, lt., 



Plausus 



— 2G3 — 



Pluralismus 



chvályhodný, pochvalný ; —sus, lt., po- 
chvala. 

Plavajs, z něm, fíleiíceisx , tužka ke 
psaní nebo kreslení. 

Plea (pli), an., spor, rozepře právní; 
2. odpověď obžalovaného ; —ding (plí- 
ding-), lícení pře. 

Pleh-ej6ký, měšťanský ; luzovitý, spro- 
stý ; —ejslí (lt. pl. plebejty prosti mě- 
šťanští obyvatelé starého^ Kíma ; —i- 
scit, usnesení lidu (v st. Římě) ; plebs, 
gen. plebis, obecný lid v Kímě; pak 
luza, sběř, chátra. 

Plectrum, lt., v. plektron. 

Plech, z něm. Blech, na tenko vykle- 
pané železo, měď, mosaz atd. 

Plejády, kuřátka, slepička, dešťovnice 
(shvězdění na nebi ; dle. baj. 7 krá- 
sných dcer Plejoniných , jež Zeus 
mezi hvězdy vřadil). 

Plektron, řc, brk re rukojeťka ze slo- 
nové kosti, ze dřeva n. kovu, kterou 
staří se dotýkali strun hrajíce na 
citeru. 

Plen-a v. plenus ; —árie, lt., úplně; 
—drní, z lt., plný, úplný ; pl. shro- 
máždění, valné n. plné n. všeobecné 
shromáždění ; —arium, lt, schránka 
na ostatky; —ilunium, lt., úplněk mě- 
síce ; —ipotence (z lt. —a potestas), 
fr. plein pouvoir (pléhpuvoár) , plná 
moc, plnomocenství ; —ipotenciarius, 
plnomocník; —ista, přívrženec učení, 
že v přírodě není žádného prázdné- 
ho místa ; —ns, —a, —um, plný, á, é ; 
—um, plné n. valné shromáždění; in 
—o, ve valném shromáždění ; —a po- 
testas v. plenipotence ; — tis ve?iter non 
studet libenter, lt., plný hřich nerad 
se učí. 

Pleo-ehroismus, z řc, mnohobarevnosť; 
—nasmus, přeplněk, nadplněk (nahro- 
madění slov téhož významu) ; — ne- 
xie, ziskuchtivost, nenasytnosť ; —rá- 



ma, břehozor, malba, která se divá- 
ku tak představuje , jako by on po 
lodi plul a na vůkolní krajinu hleděl. 

Plero-ma, řc. , plnosť , plnota; — sis, 
spravování-se nemocného po nemoci ; 
—tiká, prostředky naplňovací. 

Plesiosaurns, předpotopní ještěr5 — 2ó' 
zdélí. 

Pletho-merie, z řc, nadpočetnosf ; — m, 
z řc, plnosť; 2. přílišnosť krve. 

Pleumonie v. pneumonie. 

Pleur-a, řc, žebra; požebernice, blána 
požeberní ; — algie, bolesf v zebrách ; 
—esie, —itis, zánět požebernice ; — no- 
se (plérés), fr., smuteční okolek; sm. 
rouška ; —onectes, z řc, platýs (ry- 
ba); —opneumonie, zánět požebernice 
a plic ; —ospasmus, křeč požebernice ; 
—othotonus, —otonus, křeč v boku. 

Plexus, lt., pohlaví (st. plť, plef). 

Pii, fr., záhyb ; 2. obrat. 

Plika, koldoun, koltun, splštění vlasúv. 

Plinthe, z řc, podstavek (sloupu). 

Ploke, řc, tožesloví. 

Plomb (plón), fr., olovo; 2. olovnice, 
nořidlo, vodní závaží ; a p., dle olo- 
vnice, kolmo ; 2. p. , olověná pečeť 
(bula); — age (plónbáž), fr. , zapeče- 
tění olověnou pečetí; —erie, olovni- 
ctví. 

Plotos, řc, plavec (vodní pták). 

Ployement (ploaj'mán), fr., složení do 
vrstvy. 

Pluche (plyš), fr., vlněný aksamit, po- 
loaksamit. 

Plumb-ago, lt. , tuha (nerost) ; —ata, 
šíp olovem ztížený ; 2. bič s olově- 
nými kuličkami ; —atio, lt., v. plom- 
bage ; —um, lt., olovo. 

Plum-age (plymáž), fr., chochol; —c 
(plym), fr., pero. 

Plur-ál, z lt. —alis [numerus), množný 
počet, množné Číslo, množník (ve 
mluvn.) ; —edismus, duch obecnosti 



Pluralita* 



264 



Poche 



—alitas, lt., mnobosf ; —aliter, lt., 
množně; —ima vota valeni, věčšina 
hlasů v platí. 

plus, lt., mnoho; 2. (v poct.) více; 
—quam perfectum lt. (= více než mi- 
nuly), dávnorninulý čas (v mluvn.). 

Pluto, Pluton, v řc. baj., bůh n. král 
v podzemí n. podsvětí, bůh pekla. 

Plutos, v řc. baj., bůh bohatství. 

Pluv-ia, lt., déšť; — iál, plášť do de- 
ště ; 2. roucho kněžské plášti podo- 
bné při službách božích ; —iometer, 
dešťoměr; —iosus, lt., dešťnatý ; —iose 
(plyviós), fr., měsíc dešťů v kalen- 
dáři francouzské republiky (od 20. 
ledna do 18. února); —ius, dešfodárce, 
příjmení Jupiterovo. 

Plzeň, něm. Pilsen, král. krajské mě- 
sto v Cechách, jemuž se dává pří- 
jmení vždy věrné (semper fidelis), t. 
j. králi a víře katolické. 

Pneuma, řc, dech, vzduch ; duch ; —ti- 
as, —todes, dušný Člověk ; —tiká, —to- 
logie, nauka" o síle vzduchu (n. o 
tíži, tlaku a pohybování vzduchu), 
vzduchověda, vzduchozpyt; —tismus, 
nauka o oduševněnostivěcí světských ; 
—tosis, větry v životě, nadutí, bu- 
bennosť, bubnaČka; —tothorax, větr- 
nosť prsní. 

Fneumo-meter pliceměr; —metrie, pli- 
ceměrství ; —n, řc, plíce ; —nalgie, bo- 
lesť v plícech , b. plicní ; —nemfra- 
xis, zácpa plic ; —nicky, plicní ; —nie, 
nemoc plic; p., —nitis, zapálení n. 
zánět plic ; —nika, prostředky n. lé- 
ky plicní; — nometev v. pneumometer ; 
—norrhea, chrkání krve ; —nospasmos, 
křeč plicní. 

Pnigalion, řc, můra, dušení. 

Pobereže, pobřeží, krajina podél bře- 
hů v Dněstra. 

Pobratim (noópaniMi) , srb. , pobra- 
třenec u Srbův. 



poco, it., trochu; un poco, trosku, po- 
někud ; a poco, zvolna, povolně ; po- 
co forte, trochu silně ; p. lento, tro- 
chu zdlouha ; p. piu, trochu více ; p. 
měno, trochu méně ; pochissimo , it. , 
co nejméně. 

Poculum, lt., odtud pokál, číše, koflík. 

Poda-gra, řc, dna v nohou ; —grista, 
kdo má dnu v nohou ; —Igie, bolesť 
v šlapadlech ; —rthrisis v. podagra. 

Podbořany, něm. Podersam, m. v Če- 
chách. 

Podesta, it. (z lt. potestas = moc), 
starosta obecní, purkmistr. 

Podex, lt., zadek, zadnice. 

Pódium, lt., zvýšené místo; 2. předje- 
viští v divadle. [chách. 

Podmokly, něm. Bodenbach, ves vČe- 

Podo-fyllon, kachní nožka (rstl.) ; —me- 
tei\ stopoměr; kopytoměr; —ptera, 
vodní ptáci ; -zopn, mnohonožec (ži- 
vok). 

Podstojna v. Postojna. 

Poéma, řc, báseň. 

Poen-a, lt., trest, pokuta ; p. capitalis. 
trest na hrdle; p. ecdesiastica, trest 
církevní; p. pecuniaria, pokuta nape- 
nězích ; —ale, pokuta ; —alis, trestní. 

Poenitentia, lt., pokání, pokuta; —le. 
kajicí kniha; —ria, papežský úřad, jenž 
udílí prominutí v záležitostech man- 
želských atd. ; —rius, zpovědník. 

Poesie, z řc, básnictví, básnířství. 

Poet, —a, lt. , básník ; —a laureatus, 
bás. ověnčený n. korunovaný věncem 
vavřínovým ; —aster, básnířík, veršo- 
tepec; —ický, básnický; — ?X% znalec 
básnictví; —ika, nauka o básnictví. 

Pogon, řc, brada. 

Pogonia, pol., jezdec na ubíhajícím ko- 
ni (znak Litvy). 

Poche (poš), fr., kapsa ; dictionnaire de 

2)oche, iv.,pocket-dictionary (pokít-dik- 
šenéry), ang., kapesní slovník. 



Poierné 



— 265 — 



Pollutio 



Poigaé (poeňé), fr., hrsf. 

Poil (poal), fr., srsť, vlas sukna. 

Point (poéh), fr., bod ; p. ďattaque (poéh- 
datak), místo útoku ;p. ďhonneur(po- 
endonér), vec n. záležitost cti; —e (po- 
ent), fr., bodec, špička, ostrota (vtipu). 

Poire (poár), fr. (z lt. pirum), hruška; 
poiré (poaré), fr., hruškovice, šťáva 
hrušková. 

Poissarde, fr., rybářka, sprostá žena. 

Poitos, šp., indiánští otroci. 

Pokál (z řc. baukalion = nádoba) , 
ČíŠe, koflík v. poculum. 

Pokrovitel (noKpoBHTCib), rus., obránce. 

Pol, stěžej, bod otáčecí; 2. točna, ko- 
nec osy zemské, okolo níž se dle do- 
mnění země točí ; severní p., sev. to- 
čna; 3. p., protiva n. př. magnetu; 
—árka, severní hvězda, severka ; —dr- 
ní, severní. [(tanec). 

alla polacca , it. , na polský s působ 

Polák, Slovan nářečí polského v. Polska. 

Polbir, z něm. Barbier, holič brady. 

Polder, hol., úhrazi, nížina hrázemi 
chráněná (v Nizozemsku atd.). 

Polem-arch, z řc. , vojenský vůdce; 
vojenský rádce ; —ieký, zápasný, há. 
davy; — i/ca, hádka o něco, učený pí- 
semný spor; —isovati , hádati se s 
někým ; —ografie, popis války n. voj- 
ny ; —oskop, vojenský dalekohled. 

Polenta, it, kaše z mouky kaštanové 
nebo jiné, s máslem, olejem atd., ob- 
líbená to krmě Italianův. 

Poleponze, nápoj z kořalky, muškátu, 
citrónové šťávy a cukru. 

Poleti, z řc, v st. Athénách deset mu- 
žův, kteří pronajímali státní důchody. 

Poliater, řc, městský lékař. 

Policajt, dráb n. biřic úřední, jenž má 
pečovati o pořádek a pokoj na uli- 
cích atd. 

Police, it., polizza, pojišťovací list, p. 
lístek, pojistná listina, pojistka. 



Polic-ejní, k správě veřejné bezpečno- 
sti se vztahující; — ie, správa n. ú- 
řad veřejné bezpečnosti ; medicínská 
p., dohlídka k zdravotním ústavům, 



léld 



atd. 



Polichinel (polišinel), fr. , pulcinella 
(pulČinelal, it., šašek, tajtrlík (v i- 
talských fraškách). 

Poliklinika, z řc, léčba poměstská, lé- 
čení nemocných po městě , 1. po- 
domní. [Šení. 

Poliment (polimán), fr., hlazení, brou- 

Poliosis, řc, sešedivění vlasův. 

Polír, přední n. starší tovaryš zedni- 
cký n. tesařský, jenž k druhým pra- 
covníkům dohlíží a mistrovi v díle u- 
lehčuje ; —ovati, hladiti, uhlazovati ; 
2. zjemňovati (mravy). 

Poliss-eur (polisér), fr., hladíc, vyhla- 
zovač, leštič ; —on, fr., kluk, uličník. 

Polité, krátký list, cedule. 

Politesse, fr., uhlazen osť. 

Polit-ický, veřejné správy se týkající; 
—ické noviny, nov., které píšou o ve- 
řejných událostech Časových ; — ik, 
Člověk znalý veřejné správy a dějin 
Časových ; 2. chytrák, chytrý člověk ; 
— ika, znalosf veřejné správy a dějin 
časových, umění státoprávní ; 2. chy- 
trost světská. 

Polit-irovati v. polirovati ; —ura, ti- 
hlazenosf, lesk; 2. polívání na hrncích. 

Polizza v. police. 

Polka, tanec v f taktu, který dříve to- 
liko v Cechách co národní trasák 
znám byl, od r. 1842 i v- salonech 
zobecněl. 

Poli (pól) , an. , hlava ; seznam osob 
(hlav); 2. hlasovací lístek ; hlasování 
při volbách do anglického parlamen- 
tu ; — en, pel, pyl (ve květu rostlin). 

Pollutio, lt., znečištění ; 2. noční mi- 
ni o volný tok výkalu n. chámu ; p. 
templi, zneuctění chrámu. 



Pollux 



266 



Polynomium 



Pollux v. Kastor. 

Polonaise (polonéz), fr., obyč. poloné- 
za^ zvláštní tanec polský. 

Polska nebo Polsko, slovanská země 
mezi Slezskem, Uherskem, Ruskem, 
Baltickým mořem a Pruskem, někdy 
slavné království, nyní na 3 části 
rozděleno. 

Poltina (no^THHa), rus., půl ruble — 
50 kopejek ; poltinník (iiojthuiiiikt>), 
rus., peníz půl ruble platící. 

Poltron (-on), fr., bázlivec, tlučhuba. 

Poltura, polturák (ze slov. ijoI tóra = 
půl druha), st. peníz uhersko-rakouský. 

polus arcticus v. pol severní. 

Poluška, rus. (no.iýiuKa), ruský peníz 
měděný, \ kopejky. 

Poly-adelfia, řc , mnohobratrstvo (v 
rstl.) ; —andria, mnohomužstvo (v 
rstl.); —anthea* květobor, sbírka kvě- 
tů ; 2. sbírka slovesných Článků ; —ar- 
chie, mnohovláda; — bia, řc.Jm. žen., 
dlouhověká; —bius, řc. , jm. muž., 
dlouhověký ; —blastie , větevnatosť ; 
—Uentiie, sliznatosř , mnohosliznosť : 
—dor, řc, jm. muž., štědrý; —dora, 
řc, jm. žen., štědrá ; —dynamik, řc, 
mnohosilí; —edron, mnohostěn, něko- 
likostěn ; —fag, mnohožer , mnoho- 
žrout ; —fagie, mnohožroutství ; —far- 
macie, přílišné užívání lékův; —fem, 
řc, jm. muž., mnohopověstný ; —fo- 
nický, mnohozvuký , mnohozvucný; 
—fonismus , mnohozvucí; —fylliclý. 
nfnoholisiý ; —gala, křížkové koření 
(rstl.): -gafaktie, —• galie, mléčnatosí, 
mnohomléčncsť; —gamia, mnohožen- 
ství (v rstl.) ; —gamista, zastavatel 
mnohoženství ; —glotta, spis ve mno- 
ha jazycích vydaný na př. Ruko- 
pis Kralodvorský. 

Polygon, z řc, mnohoúhelník, několi- 
koúhelník; —cílní čísla, mnohoúhel- 
níková Č. ; —ický, muohoúhlý ; —ie, 



plodnosf, mnohoplodí ; —ometrie, mě* 
řictví mnohoúhelníkův; — um, rdesen, 
úpor (rstl.). 

Poly-grafie , z řc. , mnohopisectví ; 
—gramm, mnohostran, — ík; —gynie, 
mnohoženství ; —histor, řc, mnoho- 
věd, mnohověda, mnohovědec, znalec 
mnohých věd; —historie, —idrie, \wno- 
hovědectví , znání mnohých věd ; 
—hymnia , —mnia, řc. , zpěvohojná, 
příjmení jedné musy; —cholie, mno- 
hožlučí, žloutenka; —chord, mnoho- 
strun (hudební nástroj) : —cholomický, 
několikodílý, mnohodílý, několikočá- 
stecný, mnohocást. ; —chotomie. neko- 
likodílnosť, mnohodílnosf, několikočá- 
steČnosf, mnohočástečnosí ; —chrestos, 
užitečný, prospěšný, potřebný ; —chin- 
in, —chroit, žluť šafránová; —chrom, 
mnohobarvek ; — chromát ický, —chro- 
mický, mnohobarvý, mnohobarevný; 
—chromie, mnohobarví, — barvosf, —ba- 
revnost ; —chronický, dlouhočasý, dlou- 
hověký ; —cJiymie, mnohošfaví; — i- 
drie, mnohovědectví v. polyhistorie ; 
•2. p., —hidrie. přílišné pocení; —karp, 

.—karpos, řc. jm. muž., mnohoplodný ; 
—krát, mnohovládce, mocný vládce ; 
—kratie, mnohovláda ; —logie, mnoho- 
mluvnost ; —matli, mnohovědec v. po- 
lyhistor; —mathie , mnohovědectví, 
mnohoznalství, znání mnohých věcí : 
—merický, mnohodílný, mnohočleny ; 
—merie, mnohodílnosf, mnohočásteč- 
nost; — merismns, mnohoČlenosf : —me- 
ter, mnohoměr : 2. mnohostopý verš; 
—metrie , mnohoměrství ; —mnia v. 
polyhyrnnia ; —morfický. mnohotvarý ; 
—morfie, —morfismus , mnohotvarosť, 
mnohotvárnost, mnohotv;iří: —nesie, 
mnohoostroví, souostroví (příimí Au- 
strálie); —nom, mnohočlen, několiko- 
Člen ; —nominální* —nomiclý, mnoho- 
členy; —nomivm. mnohočlení, několi- 



rolyonychia 



— 2G7 — 



Pontifex 



kočlení; —onychia, mnohonehtí, mno- 
honehtosť; —onymie, mnohojmení. mno- 
hojmenosť ; —opie, —opsis , mnohovid- 
ky (vada zraku, když tu samu věc 
vidí několikkrát). 

Polyp, z řc, krakalka , mnohoruk, 
muohonoh (býloživec) ; 2. houba, 
houbovitý výrost na těle; —arium. 
úl polypův Či krakalek. 

Poly-pionie, řc. , mnohotučí; —pirie, 
mnohozku&enosť ; —plasiasmus, mnoho- 
násobení vykresliv ; —pódium, osladič 
(kapradí) ; —poli um , mnohotržba ; 
—posie, opilství; —ptera, mnokokřídlí 
(hmyzi) ; —ptoton, mnohopádnosť, Ča- 
sté opakování téhož slova ; —ptychon. 
několikolistec, spis z několika listův 
sestávající ; 2. skládací obraz kostel- 
ní ; p. ecclesiasticum, seznam círke- 
vních statkúv ; —pus v. polyp ; — šav- 
li?, mnohomasí , množství masa na 
těle ; —schematistický , mnohotvarý ; 
—schidie, dělivosf ; —skop, mnohozor : 
—spást, mnohotěž, kladkostroj ; —sper- 
matický, —spevmiclcý, mnohosemený ; 
—spermie, mnohosemení, mnohoseme- 
nosť; —stylon. stavení se mnoha slou- 
py; —syllabum, mnohoslabičné slovo ; 
—syndesie , —syndeton , —syntheton. 
mnohospoječnosť, nahromadění spo- 
jek ; —syndetický , mnohospoječný ; 
—technický, mnohoumný; p. ústav, na 
němž se učí mnohým vědám (lučbě, 
silozpytu, zeměměřictví , stavitelství, 
strojnictví. atd.) ; —technika, mnoho- 
umí ; 2. p. , polytechnický ústav ; 
—theisvius, mnohobožství, víravmno 
ho bohův: —theista, mnohobožec, vy- 
znavač mnoha bohův; —typie, mno- 
hoťisk ; 2. tisk rozličných okras, ob- 
rázkův atd. ; —xena, řc, jm. žen., 
velehostinná. 

Pom-a, řc. , pokrývka? —áda (z fr. 
pommo.de = jablečné mazadlo), mas! 



n. mazadlo na vlasy ; —ádovati, po- 
mádou mazati ; —eranč, —ovane 
(z it. pomavancia a to z lt. pomum 
auvanlium = jablko zlaté), ovoce šťa- 
vnaté a sladké z pomerančovníka. 

Poměščík, rus. (homíiuiikt,), statkář. 

Pomm-ade, fr., v. pomáda ; — e (pom) 
fr., jablko; —evn v. Pomořany. 

Pomolog, z lt., ovocník, znalec ovoce ; 
—ický, ovocnický ; — ie, ovocnictví, o- 
voceznalství. 

Pomona, Ovocnena, bohyně ovoce ; 2. 
ovocepis, popis ovoce. 

Pomoranč v. pomeranč. 

Pomořany, Pomoři, něm. Pommern, ze* 
mě při moři Baltickém, někdy Slo- 
vanská. 

Pomp-a, lt., nádhera, okázalosf, odiv; 
—oso, it., okázale. 

Pompejus , znám. vojevůdce římský, 
zprvu společník, pak odpůrce Césa- 
rův, od něhož konečně přemožen byl. 

Pompier (ponpjé), fr., pumpař, střika- 
čník, požárník. 

Pompon (poiípon), fr., rozličná ozdo- 
ba na hlavu (do vlasúv). 

Pomum, lt., ovoce, zvi. jablko; p. A- 
dami, Adamovo jablko; p. auranti- 
um, pomoranč. 

Ponceau (poiisó), fr., pukavec, vlčí mák ; 
2. barva jasně červená. 

Poncette (pónset), fr., pravítko. 

Pond, hol., libra; —evabilie. važitelniny, 
těžiny, věci jež se mohou vážiti ; —e- 
rař.io , lt., zvážení , rovnováha : —e- 
roso, it., vážně, důrazně; —us, lt., tí- 
že, váha, závaží. 

Ponent, z lt., udavatel u soudu. 

Pons, lt., most ; p. asinovum, m. oslů, 
rukojeť n. pomocná kniha neumělým 
nebo slabochům, také šivil. 

Pont (pon), fr., most v. pons. 

Ponti-cello (—Čelo), it., můstek, kobyl- 
ka na hudeb, nástrojích ; — fex, lt M 



Pontificale 



— 268 



Porto 



kněz ve stár. Kíině, duchovní dozor- 
ce ; p. maximus, nejvyšší kněz, pa- 
pež; —ficale, kniha o povinnostech 
biskupův; 2. slavný oděv kněžský; 
in —ficalibus, v slavném rouše círke- 
vním; —fikat, důstojnost vyššího kněze. 
Pontinská bahna, močálovitá krajina 
asi 4 □míle rozlehlá, jižně od Říma. 
Pontius, z řc, jm. muž., námořník. 
Pont-levis (pónlví), fr., zdvihací most; 
—neuf, nový most v Paříži; —volant, 
letavý most , pohybný most ; — on 
(= můstek), most přes loďky zříze- 
ný; 2. člunek n. loďka pod most; 
—onier, ínostař (voják ke zřizování 
mostů ustanovený). 
Pontus, lt. pontos, řc, moře ; P. Eu- 
xinus, Černé moře. 
Pony, an., druh malých skotských ko- 
ní jezdeckých. 
Pool (půl), ang., obchodní váha v Kal - 
kutě, desátý díl libry. 
Pop, kněz v ruské církvi (někdy i 
přezdívka nevzdělaného a zarytého 
kněze) ; —adie, manželka popova. 
Popanz, něm., strašidlo, bubák. 
Popina, lt., veřejná kuchyně. 
Popnl-arita, z lt. , oblíbenost u lidu; 
—drní, prostonárodní, v lidu oblíbe- 
ný ; —atio, lt., obyvatelstvo ; —osuš, 
lt., lidnatý ; — us, lt., lid, národ ; 2. 
topol. 
Por, druh česneku; 2. v. póry; —a, 
rus., (nopa), Čas, doba ; —ce, z lt. 
portio, ůdělek, iiměrek n. odměrek jí- 
dla ; —celán, bílá hlinka, z níž se 
dělá krásné bílé, skoro průhledné ná- 
dobí ; —cionista , kdo požívá nějaké- 
ho úměrku. 

Porfyr, řc, purpur, nach ; 2. hnkva, 

zarudlý kámen; —ogenitus, v porfyru 

narozený (příjmí synův panujících 

řeckých císařův). 

Por-oma, stvrdlina, mozol ; —opéia, o- 



tevření potnic ; —osis, stvrdnutí ; — o- 
sitas, lt, děrkovatosť, pronikavosf. 
Porporino, červenavý kámen. 
Porrigo v. pityriasis. 
Porrum, lt., por (druh česneku). 
Port, z lt. portus, přístav ; —age (por- 
táž), fr., přítěž, zboží, jež pocestný 
může bez platu si s sebou vzíti ; — á/, 
průčelí, průčelní brána; —amento di 
voce, it., vznášení hlasu. 

Port ďarmes (pórdarm) , fr., zbrojní 
list, povolení k nošení zbraně. 

Porte-aignille (portégylj), fr., jehelní- 
ček ; —crayon, držadlo k tužce ; —croix 
(portkroá), fr., křížonošec (při pro- 
cesí) . —épée (portepé), sprostě por- 
tupe, ověsek n. třapec k šavli ; —feuil- 
le (portfelj), fr., tobolka; 2. obor čin- 
nosti, přikázaný některému ministru; 
ministr bez p., ministr poradný ; —mon- 
naie (portmoné), tobolka na peníze. 

Portentum, lt, znamení předpovídající. 

Porter, silné pivo anglické. 

Porteur (portér), fr., dodatel, podatel, 
doručitel; en p., ukazateli svědčící 
směnka. 

Portfolio, an.. v. portefeuille. 

Portici (portiČi), královský letohrádek 
u města Neapole. 

Porticus, lt., loubí, podlubí. 

Portier (portjé, obyč. portýr), fr., vrá- 
tný, vrátník. 

Portio, lt., díl, podíl, čásť. 

Portique (portyk), fr., v. porticus. 

Portiuncula, Částečka; 2. jméno malé- 
ho kostela nedaleko Assissi, jejž sv. 
František z As. r. 1207 zřídil, od- 
kudž i jm. svátku dne 2. srpna, v 
němž se udělujou odpustky těm, kte- 
ří toho dne předepsanou pobožnost 
vykonají. 

Porto, it. (z lt. port are == nésti), plat 
za poslané zboží n. psaní, poštovné, 
listovné, ého ; 2. p., it., přístav ; p. 



Porto raorto 



269 



Pot 



f rančo, svobodný přístav ; p. morto, 
mrtvý přístav (v němž zapovězeno 
kupcům přistávati) ; p. rico, bohatý 
přístav, též jm. ostrova v záp. In- 
dii a kuřlavého tabáku odtud vyvá- 
ženého. 

Portrait (portré), fr., obyč. portrét, spro- 
stě poltré, podobizna, obraz něčí po- 
doby či tváře (obyčejně poprsí)'; por- 
trét nik, malíř podobizen. 

Portugal, Portugalsko* země podél At- 
lantského moře se Španělskem sou- 
sedící. 

Port-ulak , kuří noha (rstl.) ; —ulán, 
přístavopis, zápis pobřeží n. přísta- 
vů; —umnus, —unus, lt., bůh a o- 
chránce přístavův. 

Porzellan v. porcelán. 

Posad-a, spán., hospoda, hostinec;— e- 
ro, hostinský, ého. 

Posaune v. posoun. [ptun. 

Poseidon, v řc. baj., bůh moří v. Ne- 

Posestrima (nocecTpuMa), srb. , pose- 
střenka, za sestru zvolená dívka. 

Posi-ce, z lt. positio, postavení, polo- 
žení, podoba ; —tionsmikromeler, dro- 
bnoměr polohy ; — tiv, malé varhany; 
—tivní, kladný; —tivus (gradus), lt., 
položitel, první stupeň (jmen přída- 
vných; — to, lt., položeno, dejme to- 
mu, že . . . ; —tura. lt., postava, po- 
loha; 2. podivná postava, obluda. 

posse, lt., moci. 

Posse, něm., fraška. 

Possess-io, lt., držení, držba; —ivum 
(pronomen), lt., přisv v oj ovací náměst- 
ka n. místojmení (zájmeno) ; — or, lt., 
držitel (statku atd.). 

Post, něm. , pošta ; 2. post , lt., po. 

Posta, it., položka (v počtech) ; —ment, 
z lt., podstavek. 

Poste (post), fr. , pošta ; poste restan- 
te, zadrží se na poště n. př. psaní, 
dokud se někdo po něm nepoptá. 



Poster-ior, zadnější, poslednější; a — i- 
ori, od zadu, z přeevědu ; —itas, lt., 
potomstvo, potomci; — ius, slednosť, 
následek ; —us, —a, —um, lt., potomní, 
následující ; in —um, potom, budoucně. 

post festům, lt., v. festům. 

post hominum memoriam, lt., od pamě- 
ti lidské. 

Posthumus, —a, —um, lt., pohrobní ; po- 
hrobek (dítě, které se narodilo po 
smrti otcově). 

Posticum, lt., zadní stavení. 

Postill-a, z lt., kniha výkladův na e- 
vangelia nedělní a sváteční atd. ; — ant, 
spisovatel postilly; —on (postyljóri), 
fr., poštovský, ého. 

Postludium, lt., dohrávka, dohra (na 
varhany po službách božích). • 

Posto, it., stanoviště. 

Postojna, něm. Adelsberg, m. s jesky- 
němi v Krajinsku. 

Postoloprty, něm. Postelberg, m. v Ce- 
chách. 

Postpositio, lt., záložka (v mluvnici). 

postrem-us, —a, —um, lt. , nejzadnější, 
nejposlednější. 

Postscenium, zájeviští, prostor za jevi- 
štěm v divadle. 

Postscriptum, skrác. P. S. (na psa- 
ních), přípisek, do-uška. 

Poststation, poštovská štace Či za- 
stávka. 

Postul-ant, z lt., žadatel ; —at, žádosť, 
požádka, (požadavek), požadek; 2, 
povolaná osoba ; —atio, lt. , žádání 
něčeho ; —ovati, žádati něčeho. 

Postumat, nejposlednější. 

Postumus, it., v. posthumus. 

Postupím, něm. Potsdam, m. v Prusku. 

Postura, it., v. positura. 

Pošta, úřad k dovážení psaní, zboží, 
osob atd. 

Pot (pó), fr,> hrnec, míra tekutin v 
Dánsku a Švejcarsku. 



Potaš 



270 



Praecox 



Potage (potaž), fr. , silná polévka z 
masa ; —Vóffel, »ěm., předkladací n. 
naběrací lžíce na polívku. 

Potam-eae, lt., rdestovité (rstl.) ; —idy, 
nymfy říční ; —ografie , řekopis, po- 
pis řek. 

Potaš, salajka, draslo, sůl louhová. 

Potatio, lt., pití, pitka. 

Poteau (potó), fr., pilíř, sloup dřevěný. 

Poten-ce, z lt. — tia, možnost, moc; 
stupeň, mocnosť, mocnota (v poct.) ; 
—ciand, mocněnec, základní Číslo mo- 
cnosti (v poct.) ; —ciator, udavatel n. 
vykladatel mocnosti, udavatel stupně 
mocnosti, mocnitel (v poct.) ; —ciro- 
vati, —covati, mocniti, zmoč, umoc, 
povýšiti na mocnosť (v poct.); —tát, 
moenář, vladař, panovník; —iia, lt., 
v. potence ; —tilla, mecbna, pětiprst- 
ka (rstl.). 

Poterne, fr., tajná branka. 

Potestas, lt., moc, panství. 

Potichomanie (potyšom . .), polepo vá- 
ní sklenic (atd.) malovaným papírem, 
takže vypadají jako pravý Čínský 
porcelán. 

Potin (potén), fr., žlutá měď, směsice 
mědi, olova, cínu a kalamínu. 

Potió, lt., nápoj. 

potior, potius, lt., důležitější. 

Poto-grafie, z řc, nápoj epis ; —logie. 
učení o nápojích ; —mánie, opilství. 

Potpourri (pópury , obyčej, potpury), 
fr., směs, míchanina (hudební sklad- 
ba z rozličných nápěvúv sestavená) ; 
2. vonidlo z rozličných vonných 
věcí. 

Pottle (potí), an., lahvice. 

Poudr-e (pvidr), fr., obyč. pudr, prach, 
zvi. sypání na vlasy (v 18. století) ; 
— ette (pudret), fr., hnojný prach, hnůj 
z prachu uměle udělaného ; —ier (pu- 
drié), fr., nádoba na posypátko. 

Poularde (pulard), fr., mladý kapoun. 



Pound (paund), an., něm. Pfund, libra 
zvi. libra šterlingu. 

pour (pur) , fr., pro, na, k ; pour le 
mérite, fr. , za zásluhy ; pour-parler 
(purparlé), fr., hádka. 

Pouvoir (puvoár), fr., moc , mocnost 
síla; p; exécutif , moc vykonavací: 
p. législatif, moc zákonodárná. 

Poverino, it., ubožák, nebožák. 

Pověstnica, charv., dějepis. 

Poznaň n. Poznaný, něm. Posen, hlav. 
m. Pruského Polska. 

Požarevec , něm. Passarotcitz , m. v 
Srbsku. 

Practicant v. praktikant. 

Prado, šp. (z lt. pratum == louka), pro- 
cházka, hájík n. sad k procházkám 
(zvi. v Madridě). 

prae, lt. předložka, před; odtud: míti 
pré, míti předek , míti vůli ve svém 
jednání (přísloví: když není kocour 
doma, mají myši pré). 

Prae-ambulum, lt., preambide (preán- 
byl), fr., příprava, okolkování ; přede- 
hra vka; —benda, z lt., v. prebenda ; 
—cedentia, přednost, předek; —cepti- 
vus, lt. , napomínavý ; —ceptor, lt., 
napominatel, učitel; —ceptum,\ň. —cep- 
ta, pravidlo, předpis, nařízení ; —ces- 
sio, postupování n. předstupevání (ro- 
vnodennosti) ; —cessor, lt., předchůd- 
ce v úřade; —cipita?ido, lt., kvapně; 
—cipitantia, překvapenosť, přenáhle- 
nosť; —cipitas, v luč., sraženina; —ci- 
pitatio, lt., přenáhlení ; 2. v luČbě 
sražení; —cipue, lt. , zAdáště, přede 
vším ; —cipuum, lt., přednost při dě- 
lení dědictví; —cisio v. précise ; —cla- 
rus, lt., výborný, slavný ; —cIksío, 
lt., výhrada, vyloučení; —co, vyvo- 
lavač, hlasatel v st, Římě; —cogita- 
tio, rozvážení něčeho ; —conium, lt., 
vyvolávání, vychvalování, chvalořeč ; 
—cordia, osrdí ; —cox, gen. praecocis, 



Praedi 



— 271 — 



Praeventio 



raný. časně zralý; — da, lt., kořist; 
—dator, lt., kořistník, lupič; —deces- 
s&r v. praecessor ; —deliberatia, před- 
chozí porada ; —destinatio, —determi- 
natio, předuložení, předurčení osudů 
lidských; —dicabilis, lt..přisuditelný ; 
—dicamentum, přísudek, výrok ; —di- 
cant, kazatel; —dicatum v. predikát; 
—dictio, lt., předpovědění, předpoví- 
dání : —diura, lt., pozemek, nemovité 
zboží, statek na venku; —eminentia, 
předek, přednost, vrchní vláda ; — /«- 
tio, lt., předmluva; —fectus v. pre- 
fekt ; —jicae, pl., lt., plačny, plačící 
ženy při římských pohřbech ; —figu- 
ratio, předobrazení; —fixum,\t., před- 
pona (v mluv.) ; —fixo termiuo, v u- 
stanovené lhůtě ; —focatio, zadušení ; 
—gnans, lt., plodný; 2. významný, 
smysluplný ; 3. obtěžkaný ; —gustator, 
lt., ochutna,vač, číšník řím. císařův; 
—judicat, předešlý n. předchozí sou- 
dní výrok; —judicium, lt., předsudek, 
2. Škoda, újma; —latus v. prelát; 
—limiuar/um v. preliminář ; —loqui- 
um. lt., předmluva; —ludium p přede- 
hra, předehří na varhany před služ- 
bami božími ; —maturus* raný, před 
časem uzrálý; —miant, žák odměnou 
(při zkoušce) obdařený; —mium, lt., 
cena, odměna za něco, zvi. žákův, 
kteří se po čas učení vyznamenali 
pilností a dobrými mravy; 2. pojistné, 
cena n. poplatek za pojištění; —mis- 
sa, návěšf (v logice) ; —monstrati v. 
premonstrati ; —monstratov, ukazova- 
tel (jak se má cvičení dělati) ; -íto- 
nitio, ohrazení, ohrada ; —notatio v. 
prenotace ; —notio, předběžný pojem, 
předchozí poznání; —numerando , v 
předplacení, s předplacením ; —nume- 
ratio v. prenumerace ; —nunciatio, 
předchozí zvěstování ; —occupcitio, pře- 
dnější obsazení některého místa voj- 



skem ; —operctdum, lt., předskřelí u 
ryb; —paratio, lt., příprava; —para- 
tům v. preparát; —positio, lt., před- 
ložka (v mluvnici) ; —positus, lt., před- 
stavený (odtud slovo probošt) ; —ro- 
gativa, předchozí volba; 2. předek, 
přednost, právo k přednosti; —sagi- 
um, tušení něčeho, předcítění něče- 
ho ; —scrhptio, lt., předpis ; 2. proml- 
čení práva; —sens, lt., přítomný zvi. 
přítomný čas v mluvnici ; —sentatio, 
podání něčeho; 2. představení proti 
něčemu ; —sentatum, skrác. pr, , po- 
dáno (při úředních spisech) ; —sentia, 
přítomnost; —sepium, lt., jesle, jesli- 
čky ; —servatio, vyvarování, uvarová- 
ní čeho; —ses, gen. praesidis, před- 
nosta, představený ; —sident, —sidi/tm, 
v. president, presidium ; —stabilisríius, 
učení o předuložení božím ; —stan- 
dum, lt., povinnost, poplatek ; —stan- 
tia, lt., přednost, znamenitosf, výbor- 
nosť něčeho; —statio, lt., povinnost, 
plnění n. vykonávání povinnosti ; 
—sumtio, lt. , domnění; —suppositio, 
lt., předpokládání; —tendent, žadatel 
n. osobo vatel trůnu, kdo si dělá prá- 
vo k trůnu; —tensio, lt, žádání ně- 
čeho, nároky na něco ; —teritio, lt., 
pomíjení, .pominutí; —teritum, minulý 
čas ; —termissio v. praeteritio ; —tex- 
tus, lt., záminka k něčemu ; sub —tex- 
tu, pod záminou. 

Praetor, lt., představený, nejprve ná- 
čelník vojenský, pak správce města 
n. krajiny u st. Kímanúv ; —ianská 
stráž, —iani, životní stráž starořím- 
ských císařův. 

Praetura, úřad praetorův. 

Prae-valentía, lt., přemoc; —varicatio, 
lt., pronevěra, zpronevěření-se ; — va- 
ricator, pronevěrce ; —ventio , přede- 
jití něčeho, vyvarování, uvarování 
něčeho. 



Prajri 



— 272 



Premonstrati 



Pragma, řc, skutek, čin, děj ; —tichý, 
zkušený, znalý něčeho, dělný; p. dě- 
jepis, jenž po vypsání dějův podává 
též úvahy o nich ; —tichá sankce, 
prospěšné nařízení zemské, zákon ke 
všeobecnému dobru, zvláště tak slo- 
vě zákon císaře Karla VI. od roku 
1713, jímž se pořádala posloupnost 
v zemích Rakouských a dle něhož 
se mohla vláda děditi i po přeslici; 
—tismus, spiisob dějepisectví, kde se 
k dějům i úvahy připojuj ou. 

Praha, hlavní město království České- 
ho , byla prý dle pověsti od Libuše 
založena. 

Prair-ial (prérial), fr., lučen, 3tí měsíc 
jarní ve Francouzské republice ; —ie 
(prérí), fr., luh, louka ; zvi. veliké 
travnaté roviny čili stepi v severní 
Americe. 

Prakrit, pojmenování rozličných náře- 
čí ve východní Indii. 

Prakse v. praxis. 

Prakt-ický, výkonný na př. pr. lékař, 
jenž se obírá léčením lidí; 2. pr., 
skutečné potřebě n. životu přiměře- 
ný ; —ik, zkušený člověk ; —ika, cvi- 
Čnosf, vykonávání něčeho dle pravi- 
del; 2. předpovídání povětrnosti; —iky, 
uskoky, pletichy ; —ikant, mladší ú- 
ředník n. pomocník úřední obyčejně 
bez služného přijatý; —ikovati, na 
zkušenou někde pracovati n. sloužiti. 

Prao, dlouhý úzký Člunek na Sund- 
ských ostro vích. 

Prason, řc, česnek. 

Prater , z lt. , veřejná procházka u 
Vídně. 

Pratica, it., povolení k přistání lodí a 
k obchodu. 

Pravitas, lt., darebnosť, zloba. 

Pravoslavná církev, slově církev ruská 
čili řecká. 

Praxis, řc, obyčejně prakse, zkuše- 



nost; 2. učení-se čemu, cvik, cviČe- 
ní-se v čem n. k čemu ; býti v pra- 
xi, býti ve cviku. 

Prázdník, rus., svátek. 

pré v. prae. 

Preambule v. praeambulum. 

Prebend-a, z lt., obroČí duchovní ; — ář, 
—ista, obroČník, kdo požívá ducho- 
vního obroČí. 

Preca-rius , a , um , lt. , vyprošený ; 
2. prozatímní ; nejistě, prozatím ; —ti- 
ve, prosmo. 

Preceptor v. praeceptor. 

Precios-y, —ity, drahocenosti , šperky 
v. pretiosa. 

precis, —ně, z lt., dokonale, určitě, ze- 
vrubné ; —e, —ita, —nosí, dokoualosf, 
zevrubnosf. 

Predella, it., stolička. 

Predik-ant v. praedicant ; —át t příznak ; 
2. p. (v mluvn.), výrok. 

Prefekt, z lt. praefectus, představený, 
přednosta zvi. ve Francouzsku před- 
stavený departementu Čili kraje; 2. 
před rokem 1848 pr. = ředitel gy- 
mnasia ; —ura, úřad prefektův ; pokoj 
prefektův. 

Freis-courant, cenník, seznam cen. 

Prelát, z lt. praelatus, přední kněz, ja- 
ko : opat klášterní, probošt hlavního 
chrámu, biskup atd. ; 2. zvláště při- 
pravovaný nápoj lihový ; praelatura, 
důstojenství prelátovo. 

Prelimin-ář, předchozí rozvrh přijmuv 
a vydám; —árie, předchozí úmluva 
míru. 

Prelud-ium y. praeludium ; —ovafi, —i- 
rovati, hráti přede mší. 

Premiant v. praemiant. 

Prémie v. praemium. 

Premiér, —minister, přední ministr, ná- 
čelník ministerstva. 

Prémium v. praemium. 

Premonstrati, řád mnišský založený r. 



Přemysl 



— 273 — 



Priap 



1120 sv. Norbertem, poustevníkem, 
pak arcibiskupem Magdeburským. 
Přemysl, nazván oráč, zeman Stadický, 
od Libuše zvolen za manžela, když 
byla od Chrudoše pobaněna (v. Libu- 
šin soud). Poslové nalezli Přemysla, 
au oře na roli, kteráž podnes rolí 
Královskou slově ; potomci Přemyslo- 
vi a spolu následovníci u vládě sluli 
Přemyslovci. P. Otakar v. Otakar. 

Preneur (prenér), fr., příjemce směnky. 

Prenotace, z It. , záznam (věřitele v 
knibácb). 

Prenumer-ace, z lt., předplacení, zapla- 
cení napřed n. př. na časopis atd. ; 
— ační, předplatní; —ant, předplatitel, 
kdo na něco napřed zaplatil ; —ovati, 
předplatiti, napřed zaplatiti. 

Prepar-ace, z It. praeparafio, příprava, 
připravení něčeho; —and, kdo se při- 
pravuje n. př. k učitelství; —anda, 
přípravna, ústav ke připravování Či 
vzdělávání učitelův ; —át, věc připra- 
vovaná ; —atorium v. preparanda ; 
—atura, příprava; —ovati, připravo- 
vati něco. 

Preposice v. praepositio. 

Prerogativa v. praerogativa. 

Pres, lis, zvi. lis tiskařský. 

Presbyter, z řc, starší, církevní před- 
stavený ; kněz ; —iáni, protestanti v 
Anglicku, kteří neuznávajíce bisku- 
pův mají toliko presbytery čili star- 
ší ; —ium, shromáždění ci rada star- 
ších ; 2. v kostele místo určené toli- 
ko kněžíin. 

Pres-ence, z lt. praesentia, přítomnosť ; 
—enční list, seznam přítomných ; — ent, 
z lt. praesens, Čas přítomný; 2. dar; 
—entovati něco někomu, darovati ; 2. 
představiti. 

Preses v. praeses. 

Presid-ent, z lt., předseda, předsedící, 
předsední ; —io, šp., pevnůstka, zvlá- 
Rank : Slovník novinářský. 



ště 4 malé pevnůstky španělské na 
břebu Afriky ; —ium, přednostenstvo, 
představenstvo. 

Presl Jan Svatopluk, nar. 4. září 1791 
v Praze , Dr. lékařství a professor 
přírodopisu na universitě Pražské, 
zasloužilý spisovatel Český; f 12. 
dubna 1849. 

Presse, něm. a fr., tisk, tlak, tlačení ; 
2. lis k vymačkávání vína z broznův, 
lis tiskařský; 3. P., jméno francouz- 
ských novin v Paříži, a německých 
ve Vídni ; tyto poslední vyznamená- 
vají se jizlivostí proti Slovanům a 
za tou příčinou byly r. 186lvemno- 
bých slov. místech páleny. [štvi. 

Prestige (— íž), fr., kejklířství, mamic- 

presto, it., rychle, spěšně ; presto assai, 
prestissimo, co nejspěšněji , co nej- 
rychleji. 

Presum-ce, z lt. praesumtio, domnění; 
—tivní, domnělý. 

Prešov, něm. Eperies, m. v Uhřích. 

Preten-dent, —se v. praetendent, prae- 
tensio. 

Pret-iosa, lt. jm. žen., skvostná, dra- 
hocená ; —iositas, lt., skvostnosť, dra- 
hocenosf ; 2. upejpavosť ; —ium, lt., 
cena, hodnota. 

Preventivní (z lt. praevenire =■ přede- 
jíti něco), předcházející, předchozí; 
předstižný n. př. pr. prostředky, před- 
stižné prostř., jimiž se má něco pře- 
dejíti zvi. v záležitostech tisku. 

Převor, z lt. prior == přední, po opa- 
tu druhý přednosta klášterní. 

Prevot (prevó), fr., představený. 

Priam, —us ,' jm. krále Trojanského, 

jehož syn Paris unesením krásné He- 
leny dal příčinu k válce Trojanské, 
která se skončila přemožením Tro- 

janských a záhubou celého rodu Pri- 
amova. 

Priap, — us, —os, v řc. baj., bůh a o- 
18 



Priapeja 



274 — 



Privativuni 



ckránce vinohrad ň v : 2. nestydatý 
elověk; —eja, —iclcé básně, nestydaté 

básně. 

Příbram, m. v Cechách se znamenitý- 
mi stříbrnými doly ; odtud pocházel 

Jan z Příbrami, mistr svobodných u- 
mění, známý z válek husitských 1409 
— 1448. 

Priester, něm., kněz v. presbyter. 

Prima, lt., první t. třída ve školách: 
první ton ve skále či stupnici ; první 
směnka; prima sorta, it. , nejlepší 
druh zboží. 

Prima Donna, první zpěvkyně u ně- 
kterého divadla; prima vice, lt., po- 
nejprv, poprvé ; prima vista* a prima 
vista, it., po prvním vidění (splatná 
směnka) ; prima elementa, prima prin- 
cipia n. rudimenta , první počátky ; 

primo, pro primo* předně, za prvé ; 
primo uomo, it., první Člověk, první 
n. přední muž. 

Prim-age (primáž), fr., pojistné v. prae- 
mium ; —as-, lt., přední, první, zvi. 
přednosta městské správy v 16 — 18. 
století, v. primátor; primas ríse, pr. 
země, titul některých předních arci- 
biskupův, jako Pražského v Cechách, 
Ostřihomského v Uhřích atd. ; —át, 
přednost v důstojenství , nadvládí ; 
—ator, přednosta správy obecní v. 
primas. 

Přimda, něm. Frauenberg, Pfraumberg, 
hrad v Cechách na Bavorských hra- 
nicích. 

Prim-e v. prima ; — ice , z lt. —itiae, 
prvotiny, zvi. první mše, kterou no- 
vě vysvěcený kněz slouží a za kte- 
roužto příčinou slavné hody se od- 
bývají ; —icerius, přední kanovník ; 
—itivní, z lt. —itivus , a , um , pů- 
vodní, prvopočáteční ; —ogenitura, pr- 
vorozenství, právo prvorozenství ; —o- 
genitus, prvorozenec ; —o, pro —o v. 



prima; —ordium, počátek, základ; 
— us, lt., první. 

Princ (z fr. prince a to z lt. princeps 
=iPi kníže), syn knížecí, královský n. 
císařský, staročes. kněžic. . 

Princeps, z lt., nejpřednější, kníže. 

Princezka, piňncezna, knížecí n. krá- 
lovská n. císařská dcerka, staročes. 
kněžna. 

Princip (z lt. principium), zásada, zá- 
kladní pravidlo ; — ál, přední osoba ; 
} án obchodu ; 2. hlavní píšťala ve 
varhanách ; —ale, it.. hlavní hlas ve 
zpěvu: —alis* lt., přední: —ia, pl., 
lt., počátky ; jméno 2. třídy na někdej- 
ších gymnasiích; —ium, lt., počátek, 
původ; omne pr. difficile, každý za- 
čátek těžký (bývá). 

Prinz v. princ ; —metali* žlutá měď, 
směs ze 4 Částí mědi a 1 Části čin- 
ku, pojmem podle vynálezce prince 
Roberta (1682). 

Prior, lt., přední, zvi. představený v 
klášteře; v. převor; —a, přední, před- 
cházející na př. spisy úřední ; —ita, 
z lt., —ité, fr., přednost, prvosf. 

Prisc-a, lt , jm. žen., stará, předešlá ; 
—illa, lt., jm. žen., obstárlá. 

Prise, fr. a něm., šňupec tabáku ; 2. 
kořist : 3, zajatá loď. [chách. 

Přísečnice, něm. Priessnitz, m. v Ce- 

Prisma, řc, piliny, opilky; 2. hranol. 

Prison (prison), fr., vězení, žalář zvi. 
vojenský. 

pristin-us, —a* —um, lt., někdejší. 

pristinus status, někdejší stav. 

prius, lt., přednější. 

Privado, šp., důvěrník ; první ministr 

-ve Špaiiělích. 

Plivat, privátní* z lt privatus, sou- 
kromý: privatim, lt., soukromě, zvlá- 
ště ; privatio, lt. , oloupení o něco ; 
privatisovati, v soukromí žíti ; priva- 
tive* výlučně; privativus, a, um, od- 



■i 



Privátník 



— 275 — 



Professura 



nímavý ; výlučný; přivát nik, Člověk 
v soukromí živoucí. 

Privet, přivé, fr., obyč. prevít* záchod. 

Privilegium, lt., sprostě privilej, výsa- 
da, výsadní n. výlučné právo k ně- 
čemu ; list výsadní : privilet/ovati, vý- 
sadou opatřiti, vysaditi. 

Privy Council, ang., tajná rada. 

prix (pri), fr., cena; prix fixe, cena 
ustanovená , c. určitá ; a tout prix 
(a tú prí), za každou cenu, na ka- 
ždý s působ. 

pro, lt. předložka, pro, za, dle; pro 
et co-ntra, pro a proti, za něco i pro- 
ti tomu, na obě strany, obapolně. 

Pro-aulia, řc, den před svatbou ; —a- 
via, lt., prabába : —avus. lt., praděd. 

Proba, průba, něm. Trobe, it. probatio, 
zkouška, 

Prob-abilis, lt., —able, fr. , průvodný, 
dokazatelný ; —abilitas, lt., průvoď- 
nnsť . ; 2. podobnost; — ans, dokazova- 
cí; —atio, lt., důkaz, průvod : 2. zkou- 
ška : —ator, zkušeč ; —atoiium* spis 
zkušební ; —atus , a , um , zkuše- 
ný, osvědčený; —atum est, dokázá- 
no jest. 

Problém, z řc. —o, záhada; 2. xíloha; 
—atirký, záhadný ; 2. možný. 

pro bono publico, lt., k obecnému dobru. 

Probošt, něm. Probst, z lt. praeposi- 
tus, představený některých klášterův. 

Probrum. lt., hanebnosť, hanebný Čin. 

Probus. lt,, jm. muž., správný, pocti- 
vý, dobrotivý. [řův. 

Procancellarius, lt., náměstek kanclé- 

Proced-ovati , pokračovati, jednati, ří- 
diti; —ura, řízení, zvláště soudní. 

Procell-a, lt., bouře, vichr ; —aria, buř- 
ňák, bouřliváček (pták, který před 
bouří kolem korábův lítá). 

Procent, obyčejně "procenta, úroky se 
sta .zlatých. 



Proceres, pl. lt. , nejpřednější Členové 
města n. země. 

Proces, z lt. j/rocessiis, chod n. běh n. 
př. v lučbě ; 2. výkon, spflsob, jakým 
se něco dělá ; 3 pře, rozepře, spor prá- 
vní n. soudní ; — /, z lt. pročesalo, pni- 
vod s obřady církevními ; —sus, lt . vy- 
puklina, násadec kostí (v pyrvě). 

Prcclama, —tio v. proklamace. 

Proconsul v. prokonsul. 

Procrastinatio, lt., odročení něčeho. 

Proctor (prékter), an. (staženo z pro- 
čum tor), zástupce, správce. 

procul, lt., zdaleka, opodál. 

Procura (z lt. pro- cura = za starosf, 
za péči) v. prokura. 

Prodgium, lt., div, zázrak; 2. potvo- 
ra, netvor, obluda. 

Prodi-tio, lt., zrada : —tor, lt., zrádce. 

Prodomos, řc, předdomí. předsíní. 

Prodromus (řc. prodromos). proprava, 
spis předchozí, krátký rozbor. 

Produ-cent, z lt. , dobyvač , vyraběč, 
výrobce ; —cirovati, —kovati, ukázati, 
proukázati něco; představovati něco ; 
—kce, z lt. produetio, dělání, vyrábě- 
ní nějakého zboží ; 2. dobývání plo- 
din; — kt, výrobek (rukama n. stro- 
jem udělaný) ; 2. plodina přírodou 
spůsobená; —ktenhandel, něm., ob- 
chod v plodinách; —ktivní , plodní; 
2. vý/obný, vyrábějící. 

Proědr-ia, řc, přednost, přední místo 
v radě ; —os, řc, přednosta. 

Profánní, z lt. profanus, světský, vše- 
dní, znesvěcenv. 

Profectus, lt., prospecn. 

Profess, z lt., slib řádový ; —e, slib ; 

fc 2. živnost, řemeslo; —ionista, živno- 
stník; ex —o, z úmysla, úmyslné, 
schválně ; z povinnosti služby ; —or, 
učitel veřejný, zvi. na gymnasiích a 
vysokých školách ; —ura, učitelství. 

• ' 18* 



Profetes 



276 



Prolapsus 



Profetes, řc, Profet, něm., prorok, kdo 
předpovídá budoucí věci. 

Profil, fr„ rys postranní n. sestranní, 
průrys ; en profil, t průrysu. 

Profit, fr., zisk, výdělek, výtěžek, ú- 
žitek, prospěch ; — er , hospodaříček 
(na zbytky svíček) ; —ovati něco, 
zisk míti, vydělati při něčem. 

Profluvium, lt., rozliv, tok. 

pro forma v. forma. 

Profos, obyč. profous (z fr. provos a 
to z lt. praepositus = představený), 
vojenský žalářník , správce vězení 
vojenskébo. 

Profundus, lt., hluboký. 

^rofusio, lt., marnotratnost. 

pro futuro, lt., v. futurum. 

Progastor, řc., břicháč. 

Progno-se, — sis, řc, předpověď, před- 
věda ; —st, —atik, předpovědač, před- 
vědec ; —štika (sprostě pranostyka), 
předpovídání budoucích věcí, zvi. po- 
časí; umění předpovědací; —stikon, 
známka předpovídající budoucnost, 
předvésti, proroctví. 

Programm, z řc, seznam n. přebled 
něčeho n. př. nějaké slavnosti, diva- 
dla atd. 

Progress, z lt., chod, pochod, postup, 
pokrok ; —e (—io), postupování, po- 
kračování, postupnost , posloupnost ; 
postup v hudbě ; postoupnost či řada 
počtářská ; —ista , přítel pokroku, po- 
kročník ; —ist* , politická strana ve 
Španělích od r. 1842 ; —ivní, postu- 
povací, postupný. 

Progymnasium, z řc, přípravná škola, 
přípravna, propravná, 
proh! lt., ach! 
rohibi-ta, lt, věci zapovězené ; — č?o, 
lt., zápověď, zákaz ; —tionista, přívr- 
ženec ochranného cla ; —tivní, lt. —to- 

Vrius, zápovědný, zbraňovací ; —tivní 
systém, soustava n. zřízení ochranné- 



ho cla za cizozemské zboží ; index 
librorum —torům , seznam zapověze- 
ných knih (v Římě) ; —torium , ob- 
stávka. 

Projekce, z lt. projectio, průmět, pro- 
mítka, námět (v počtářství atd.). 

Projekt, z lt., návrh, navržení ; —áf, 
navrhovatel něčeho ; —il, stříledlo; 
—irovati, —ovati , navrhovati ; —ura, 
výběžek. 

Proklamace, z lt. proclamatio, provo- 
lání: prohlášení, prohláška; —ační, 
provolací, — avací; —ovati, provolati 
něco. 

Proklitický, z řc, předklonný, bezpří- 
zvuČný (slovo). 

Prokonsul, lt. proconsul, bývalý kon- 
sul , jenž po skončené službě své 
spravoval některou krajinu (provincii) 
co náměstník Čili místodržící. 

Prokop, sv., opat Sázavský, velmi zbě- 
hlý v písmě Slovanském, f 25. bře- 
zna 1053. 

Prokrustes, v řc. baj., potvora v Atti- 
ce, která měla dvě postele, dlouhou 
a krátkou; přišel-li k ní host posta- 
vy vysoké, zavedla jej k posteli krát 
ké a usekla mu kus těla, aby se ve- 
šel do této krátké postele ; přišel-li 
pak host postavy malé, uvedla ho k 
posteli dlouhé a tu ho natahoA r ala, 
aby postel tuto naplnil. 

Prokt-agra, řc, dnavá bolest v kone- 
čníku ; —itis, zánět zadku ; —optoma, 
výhřez koneČníka ; — os, řc, zadek, 
zadnice. 

Prokur-a (z lt. procura) , —ace. plno- 
mocenství, plná moc; —ant, —ista. 
zástupce zmocněný, zplnomocněný; 
—ator, plnomocník ; pt., fr. procureur 
(prokyrér), státní zástupce ; —atura, 
plnomocenství k obstarávání něčeho. 

Prolabřum, lt., předertí. 

Prolapsus, lt., výhřez některého «du. 



Prolegát 



277 — 



Propeller 



Prolegát , místocTržíeí v některém kraji 
papežského státu. 

Prolegomena, re, předchozí připome- 
nutí, co svrchu řečeno. 

Proleps-e, — is, řc, upředčení, reci před- 
chvácení. samonamítání, namítání so- 
bě samému. 

Prolet-ár, chuďas, chudinec, schudlý 
občan ; —ariát, chudinectví ; 2. chu- 
dinectvo, schudlá třída obyvatelstva. 

Prolixitas, lt., obšírnosť. 

Prolocutor, lt., řečník. 

Prolog, z řc. —os, proslov, úvod, úvo- 
dní řeč. 

Prolong-ace, z lt. —atio , prodloužení 
něčeho, odročení směnky, odr. smě- 
nečního placení : — e (prolonž) , fr., 
zátěž, lano n. provaz k tahání děl ; 
—ovati, prodloužiti něco. 

Promachos, řc, přední zápasník ; 2. o- 
bránce, obhájce. 

Promemoria , spis upamatovací , sp. 
připamatovací, sp. památní, spis k 
připamatování něčeho \ydany. 

Promenáda, z fr., procházka. 

Promesse, fr., přípověď, zvi. přípověď 
o zaplaceni v určité lhůtě. 

Prométheus, v řc. haj., syn titána Ja- 
peta, vynálezce mnohých umění, zvi. 
výtvarných ; tvořilf lidi z hlíny a vo- 
dy, k jichž oživení ukradl oheň s ne- 
be ; za tou příčinou dal jej Jupiter 
ze zlosti přikovati ke Kavkazu, kde 
mu sup uklovával játra, která muo- 
pět narůstala ; tento trest musel sná- 
šeti tak dlouho, až jej Herkules vy- 
svobodil. 

promiscue, lt., smíšeně. 

Promiss-ar, —or, lt., připovědac , kdo 
něco připovídá ; — io, lt., přípověď; 
—orium, písemná přípověď ; — um, slí- 
bené, co slíbeno. 

Promoce, z lt. promotio, povýšení ně- 
koho na doktorství. 



Promontorium, lt., předlioří. 

Promo-tor, lt., hybatel, původce něče- 
ho; —toriales (lilterae), lt., spis uia 
nuitovací, pobídka (soudu vyššího k 
soudu nižšímu) ; —vovati, povýšiti ně- 
koho Jia doktorství. 

promt, prompt, z lt. promptu s , hbitý, 
bystrý, ochotný, obratný ; inpromptu, 
po hotově ; promptitude, fr., hbitost, 
obratnost , ochotnost ; promtuarium, 
příruční kniha. 

Promulgatio, lt., veřejné ohlášení. 

Promythion, řc, úvod k pověsti. 

Pronaos, pronaon,řc, předehrami, d\ůr 
před chrámem. 

Pronepos, lt., pravnuk. 

Proneur (pronér), fr., darmochval. 

Pronomen, lt., místojmení, místojnuiio. 
zájmeno, náměstka ; pr. demonstrati- 
vum, míst. ukazovací ; pr. determina- 
tivům, míst. určovací ; -pr, indefini- 
tum, míst. neurčité ; pr. intevrogati- 
vum, míst. tázací; \A.pronominaper- 
sonalia* míst. osobní ; př. possessiva, 
míst. přisvojovací ;pr. reciproca. míst. 
vespolná; pr. reflexiva, míst. zvratná; 
pr. relativa, míst. vztažná. 

Pronuncia-mento, šp., prohlášení zvi. o 
poA'stání ; — tio, lt., pronesení, proná- 
šení, přednášení. [pěvek. 

Proodos, řc, předpění, předpěv, před- 

Prooemium, z řc, přístup k řeči atd. 

Proof (pruf), an., (z něm. Probe), zkou- 
ška, arch na ukázku. 

Propag-anda, z lt., ústav n. spolek k 
rozšiřování něčeho ; —andsmus, pra- 
vidla o rozšiřování něčeho ; —anďisté 
členové propagandy; —atio, lt., roz- 
šiřování něčeho. » 

Propedeuti-cký, propravný ; — ka , pro- 
prava k nějaké vědě. 

Propeller, an., poháněč ; serew-prop. 
(skrú prop . .), šroub Archimedův ;pr., 
si ovou zvi. lodi, které mají kola v zadu. 



Propemptikon 



27? 



Prosperitas 



Propemptikon, řc, báseň na rozlouče- 
nou n. na cestu někomu napsaná. 

Propin-ace, z lt., vystavování nápoje ; 
—acní právo, pr. k vystavování, pr. 
vystavovací. 

Propinquitas, lt., blízkost, příbuzenství. 

Proplasma, řc, vzorek hliněný. 

Propoitidy, řc., dívky v Aniathu na 
ostrově Cypru, které Venuši božství 
upíraly a proto od ní k zválení roz- 
níceny a konečně v kamení promě- 
něny byly; odtud pr. = nestoudnice. 

Propolis, řc, předměstí. 

Propon-ent, z lt., navrhovatel ; —ovati, 
navrhnouti, navrhovati něco někomu. 

Propor-ce, z lt. —tio, úměr, uměří, ú- 
měrnosť (math.) ; jednakosť, srovna- 
losť, úměrnosť ; —cionální , úměrný, 
poměrný, srovnalý ; —cionovati, umě- 
řiti, souměrniti, sestejniti ; —cionova- 
ný, souměrný. 

Propos (propó), fr., řeč, návrh; a pro- 
pos (a propó), právě v hod ; právě v 
čas ; abych nezapomněl ; — ice , ná- 
vrh, předložení, předloha; 2. ve filo- 
sof, návěst ; —ta, it., návrh, nabídka 
v kupectví. 

Propraetor. lt., nejvyšší soudce krajin- 
ský u st. Římanův. . 

Propre (propr), fr., zvláštní; —hand- 
lung, vlastní obchod ; —wechsel, vla- 
stní směnka. 

Propr-ie, lt., vlastně ; —ietair (— ietér), 
fr., vlastník; —ietas, lt. , vlastnost; 
— ius, —ia, —ium, lt., vlastní ; ex —i- 
is, z vlastního jmění, z vlastního 
chtění ; — ia laus sordet, vlastní chvá- 
la smrdí ; — ia auctoritate , z vlastní 
moci ; —ia causa, vlastní věc, vl. zá- 
ležitost; manu —ia (skrác m. p.j, 
vlastní rukou. 

Propst, probošt (z lt. praepositus). 
Propuls-atio, —io, lt., zahnání, odraže- 
ní; -or, pudič, pudidlo. 



Prorektor, lt., náměstek představeného. 

Prorog-atio, lt., odročení něčeho. 

Prosa, lt., prostomluva, řeč prostá či 
nevázaná (neveršovaná) ; —ický, pro- 
stomluvný, nebásnický, neveišovaný, 
všední ; —ilc, —ista, spisovatel pro- 
stomluvou. 

Proearma, řc, pokrm, lék. 

Proscenium, lt. z řc. popředí jeviště. 

ProScola, lt., držadlo, žlázka pelová. 

Proscriptio, lt., v. proskripce. 

Prosector, lt., předpytvavač, název dru- 
hého učitele pytvy na vys. Školách. 

Prosecu-tio, lt., pronásledování; —tor, 
lt., pronásledovník. 

Proselyt, řc, novověrec, získanec, při- 
stoupilec 

Proserpina, lt., v haj. dcera Cerery a 
Zeusova, manželka Plutonova, pano- 
vnice v podsvětí. 

Proseucha, řc, židovské modlitebniště 
u cest, studní atd. 

prosit ! lt., ať sloftží ke zdraví. 

Proskri-bovati, z lt., někoho za psance 
vyhlásiti, do klatby dáti ; —bovaný, 
psanec ; — pce, z lt. proscriptio, vy- 
hlášení někoho za psance, dání ně- 
koho do klatby. 

Proskynes-e, — ?$, řc, modlářská úcta 
panovníkův ve východ, zemích. 

Proscd-ický, zvukoměrný, časoměrný, 
přízvukoměrný ; —ie, z řc, zvukomí- 
ra, časomíra, časoměří, přízvukomí- 
ra, přízvukoměří ; —ika, zvukoměr- 
ství, časoměrství, přízvukoměrství. 

Prosop-algie, z řc.,. bolest tváře ; — o- 
grafie, popis osoby ; —ologie, tváře- 
zpyt —omantie, tvářeprava, věštba z 
tváře ; —opéia, zosobení, zosobování. 

Prospekt, z lt., pohled na něco ; vý- 
hled, přehled n. př. některého nové- 
ho spisu. 

Prosper, lt., jm. muž., šfastný; —itas, 
lt., zdar, blahobyt. 



prossimo 



279 - 



prossimo, it., nejblíže příští {měsíc). 
Prostasie. prostasis, rcx, předáuwť'; pro- 

states, řc, představený, přednosta. 

Prostějov, něm. Frossnťtz , ni. v Mo- 
ravě. 

Prosthesis, re předsutí , předsuvka; 
2. nasazení některého umělého údu 
n. př. dřevěné nohy. 

Prosti-bula, lt, veřejná nevěstka ; —tu- 
tio, lt., bezectí, bezectnosf, hanebný 
život. [vírka předu:'. 

Prosy llogismus, z ře., závěrek n. za- 

Protagonista, z řc, přední zápasník. 

Protasis. řc, předvětí, před věta. 

Protégé (proteze), fr., chráněuee, milo- 
stník. 

Prote-govati někoho, ochraňovati ně- 
koho a přáti jemu ; — kce, z lt. pro- 
tectio , ochrana, příchrana, podpora, 
přízeň ; —kcwnisté, přívrženci ochran- 
ného cla v Anglicku; —ktivní, ochran- 
ný ; —ktor, lt. , ochrance : —ktorát, 
—ktorium, ochranitelství , ochranství, 
ochrana. 

pro tempore, lt, na čas. 

Protensio, lt., napnutí, natažení. 

Protervitas, lt., drzost. 

Protest, z lt., it. — o, odpor; senza —o, 
it., bez odporu ; 2. p., směneční osvěd- 
čení; —ani, z lt., odpůrce, odpořník, 
odmluvač ; název přívržencův Luthe- 
rova učení, kteří r. 1529 na říšském 
sněme ve Špýru zadali protest proti 
usnesením katolíkův; od míru west- 
falského (r. 1 648) šlovou tak též re- 
formovaní ; — ace, z lt. —atio, odpor; 
2. směneční osvědčení ; —ovati, odpo- 
rovati, odepříti čemu, odpor položiti 
proti Čemu ; ohlásiti se n. ozvati se 
proti čemu. 

Próteus, v řc. baj., bůžek mořský, hlí- 
dač stád Neptunových, jenž znal pro- 
rokovat a v rozličné podoby se měnit. 

Protevangelium, z řc, první evangeli- 



um, domnělé první předpovídání inets 
siáše u Mojžíše 3, 15. 

Prothesis v. prosthesis. 

Prothy-mia, řc, náklonnost' , náchyl- 
nost ; —rum, přededveří. 

Protokol, z řc, zápisník, kniha, do níž 
se nějaké jednání n. řízení zapisuje; 
— ani, —ista, něm. —fáhrer, zapiso- 
vatel, kdo zapisuje do protokolu ; 
—ovati, do protokolu zapsati, proto- 
kolem zapsati. 

Proto-konsul , první konšel a radní. 
purkmistr (v 16. stol.); —log, z ře., 
prvomluvec, první herec; —mar,tyr, 
prvomučeník, arcimučeník ísv. IŠtě- 
pan) ; —medikus* arcilékař , nejpřed- 
nější lékař; —notarius, přední n. pr- 
vní notář; —pathie, zvláštní obliba 
něčího; —plasma, pravzor; —p<>;-. 
přední n. vrchní pop v ruské církvi; 
—typ, pravzor. 

Protuberantia, lt., hrbol. 

Protutor, lt., náměstek poručníkův, ve- 
dlejší poruČník. 

Protypon, protypus, řc, pravzor. 

Provence (prováns), fr., krajina v ji- 
žní Francii, která za římských Ča- 
sův slula provincia. 

Provenience, z lt., vjHežek. výnos, 

Proverb-ium, pl. —ta, lt., přísloví. 

Proviant, z it., potrava, spíže, zásoba; 
—magazin, potravna, zásobárna ; — o- 
váti, potravou n. Spíží opatřiti. 

Provi-carius , podnániěstek , zástupce 
střídníkův n. náměstkův ; —dentia, 
lt., opatrnosf, prozřetelnost. 

Provinc-e, —ie, z lt. —ia, krajina ; —i- 
ál, dozorce nad kláštery některého 
řádu v jisté krajině ; —ialismus* kra- 
jinomluv, krajinské n. pokraj inské 
mluvení n. slovo; —iální, krajinský. 

Provis-e, z lt. —io, zásoba, záloha : od- 
měna, záplatek při obstarávání něja- 
kého obchodu atd. ; —or. dozorce, do- 



Provisorium 



— 280 



Pteropoda 



hledač, správce; —orio módo, s opa- 
trností ; —orium, prozatímní stav, pro- 
zatímnosť ; 2. spis ohrazující ; —osní, 
prozatímní. 

Provo-cando, lt., vyzváním ; —Jcace, z 
lt. —catio, vyzvání, vyzývání, pobí- 
dnutí ; —kant, vyzyvaČ, vyzyvatel, 
vyzývající ; —kovati, vyzvati, vyzý- 
vati. 

Proxenetes, re, dohazovač. 

Proxim-a, lt., nejbližší čas, Č. nejblíže 
přísti ; — e, lt., nejblíže ; — itas , lt., 
blízkost, sousedství, příbuzenství; 
—us, —a, —nra, lt, nejbližší; —us est 
-sibi quisque, každý sám sobě nejblí- 
že ; —us successor, lt., nejbližší ná- 
stupce. 
,Proxy, an., správa, řízení, jednání; 2. 
plnomocník, zástupce, správce. 

Prozymité, z řc. , křesťané , kteří k 
přijímání užívali kvašeného chleba. 

Prut a, z něm. Probe, zkouška. 

Prud-ens, lt., opatrný, rozšafný, mou- 
drý, rozumný ; —enter, lt. , opatrně, 
rozumně, moudře ; —entia, opatrnost, 
rozumnost ; juris p., právnictví, prá- 
vnická věda, zběhlost v právích ; Pr., 
též jm. žen., moudrá ; —entius, lt., 
jm. muž., moudrý, opatrný. 

Pruderie, upejpavosf. 

Prud homme (prydom), fr., znalec. 

Priifung, něm., zkouška. 

Prunel (prynel) v. brunel ; —la, hla- 
věnka, hhivuška, Černohlávek (rstl.). 

Prun-in, slivovina ; —us, lt., slíva - t pr. 
spinosa, trnka. 

Pruri-go, —tus, svédivosť, svěděni. 

Prusko n. Prusy, království na severu 
Německa, jehož vláda od jakživa se 
vyznamenává utlačováním Slovanův ; 
kromě toho jsou Prušáci (Braniborci, | 
Brandeburci) v nedobré paměti svým 
hospodařením v Čechách od let 1278 
— 1283, 1744, 1757 a 1779 a j. 



Prytanové, A-ýbor 50 mužův, kteří měli 
přední hlas v radě a národním shro- 
máždění v sd. Athénách. 

Psalm, žalm , chvalozpěv Davidův v 
st. zákoně. 

Psalterion, žaltář, kniha žalmňv. 

Psellismus, řc, koktání. 

Pseud-afie, z řc, klamný chmat ; — a- 
kusis, klamný sluch ; —apostema, ne- 
pravý vřed : —arthrosis, nepravý kloub ; 
—ésthesis, klamný cit ; —iater , ma- 
stičkář, dryáčrák. 

Pseudo-blepsie, řc, nepravý zrak ; —do- 
xie, klamné učení; —filosof, mudrák : 
—gy a f-> padělatel spisu : 2. padělaný 
spis ; —christ, nepravý n. zdánlivý 
křesťan ; —mant, lživý prorok ; —mes- 
sias, falešný n. nepravý mesiáš ; —mor- 
fosis* klamná proměna, patvar ; —nym, 
lichojmený, kdo nepravého jména Tí- 
žívá; —nymie, líchojmení, lichojme- 
nosť; —nymní, lichojmený, s nepra- 
vým jménem ; —profet, falešný n. ne- 
pravý prorok. 

Psittacus, lt., psittakos , řc, Psittich, 
něm., papoušek (pták). 

Psora, řc, chrásta, svrab. 

Psych-e. řc. duše ; 2. P., Amorova 
milenka, krásy nadobyčejné, vyob- 
razuje se s motýlími křídly ; — ia- 
ter* lékař duší ; —iatrie, dušelečba ; 
—ický, duševní; —ismus, nauka o 
duši. 

Psycho-gnosie, dušeznalství ; —log, du- 
ševédec, dušeznalec ; —logie, duševc- 
da, dušeznalství; —machie, duševní 
boj, d. zápas; —mant, zaklinač du 
chův ; —mantie, zaklínání duchův ; 
—pannychie , spánek duše (až do z 
mrtvýchvstání) ; —pompos, duševodec 
(Merkur). 

Pter-is, řc, kapradí ; —oforites, perna- 
tušky (motýli); —opus, křídlonožec 
(netopýr) ; pl. —opoda, blanýši ; — y- 



Pterygium 



— 281 



Puniekc války 



flium, Manka, nehet, roh ; — yx, řc, 
křídlo. 

Ptisane, řc., ječnovka, nápoj ječmeno- 
vý, chladivý. 

Ptoch-odochium, z řc. , chudobnice , 
chudobinec ; —os, řc, žebrák, chuďas. 

Ptuj, něm. Pettau, m. ve Slezsku. 

Pubertas, lt., dospělost pohlavní. 

Publi-cista, z lt., spisovatel o veřej- 
ných záležitostech, časopisec; —citas, 
lt., veřejnost; — cus, —ca, —cum, lt., ve- 
řejnost; —Jcace, veřejné ohlášení ně- 
čeho; —kán, celník, vyběrač cel u st. 
Kímanňv; —kovati, veřejné ohlásiti, 
vyhl. ; —kum, z lt., obecenstvo, obe- 
cný lid. 

Pucelle (pysel), fr., dívka ; P. ď Or- 
leans, panna Orleanská. 

Puč, náhlé a rozsáhlé pobouření (ve 
Svěj caři ch). 

Pud, rus., váha 40 liber. 

Pudding, an., sbalený knedlík (jídlo 
anglické). 

Pudi-citia, lt., stydli vosť , stoudnosť ; 
—cus, a, um, lt., stydlivý, stoudný. 

Pudr v. poudre. 

Puer, lt., chlapec ; —ilia , chlapci n. 
klukovské kousky ; —ilitas, dětskosf. 

Puerto, šp. (z lt. porCus), přístav ; 2. 
úvoz, úval, prosmyk v horách. 

Puff (péf), an., lživě přehnaný žert. 
novinářský bulík. 

Pugil-atio, —ismus, —atus, lt., zápase- 
ní pěstmi ; —ista , zápasník pěstí : 
—lus, pěstička ; 2. špetka (co se ve- 
zme do tří prstů). 

Pugn-a, lt., boj, bitva: —acitas, lt., bo- 
jovnost; —ax, lt., bojovný. 

Puchmajer Antonín Jaroslav, * 11. le- 
dna 1769 v Tejně nad Vltavou, fa- 
rář v Radnici a básník Český, f v 
Praze dne 29. září 1820. 

Puchoř, něm. Puchers, m. v Budějo- 
vicku, 



Puissance (pyisáns), fr., moc. 
Pulcinella (pulč . .), it., v. polichinel. 
Pulegium, lt , blešník (rstl.). 
Pulcher, lt., krásný ; —a, lt., jm. žen., 

krásná. 
Pulk, vlastně polic (nojKb), rus., pluk. 
Pull-omantie, lt.-řc, věštění z kuřat: 

— us, lt., kuře. 
Pulmo, lt., plíce ; —naria, plicník (rstl.) ; 

—naris, lt., plicní. 
Pulpa, lt., libivina, dužina (v rstl.). 
Pulpet, pulpit, z lt., svislý stolek psací. 
Puls, tepání tepen, srdce atd. ; 2. p., 

tepna, žíla bijící n. tepací ; —ani, z 

lt., klepající zvoník ; —atilla , koni- 

klec, svaté koření (rstl.) ; —atio, lt., 

tepání, klepání: —imeter, tepnomčr ; 

— io, lt., udeření. 
Pulver, z lt. pulvis, prach, prášek. 
Puma, veliká železná koule do děla; 

2. p., červený tigr americký. 
Pumex, gen. pumicis, pemza, mořská 

pěna, pěnek. 
Pump-a, Čerpadlo, nástroj k čerpání 

vody z podzemního pramene; —ovati, 

vodu čerpati. 
Pumpernikel, (pum-pernikel = perník). 

Černý chleb v sever. Němcích; 2. 

perníkové pečivo. 
Punct-um, lt., bod, bodnutí, pichnutí ; 

2. bod, bodec, bodík, puntík, téčka 
(.) ; a punctum! a dost! a konec! 
—ura, bod. 

Pung (peng), an., jednospřežné sáně 
v Americe; — al, indická slavnost' ke 
cti slunce v lednu. 

Punch (pénš), ang\, šašek, tajtrlík ; 2. 
jméno žertovných novin v Anglicku; 

3. v. punš. 

Punické války vedli st. Římané s Pumy 
čili obyvateli města Karthago v A- 
frice sev. tri (lni 264—242 př. Kr., 
2hou 218—202 př. Kr. a konecuě 



Punitio 



282 



Pyramida 



3tí 150—147 př. Kr.), která skončila 
zničením Karthaga. 

Punitio, lt., potrestání. 

Punkt, z lt., bod, zvi. tak slově bod 
či tečka ve spisech (.) ; —ovati, punk- 
ty Čili body dělati. 

Punš, nápoj připravovaný z čaje, a- 
raku, vody, citronů a cukru. 

punta, it., špice. 

Punz, razidlo mincovnické. 

Pupill-a, lt., sirotek, osiřelá dívka; 2. 
panenka v oku ; —aris, lt. , sirotci ; 
—us, lt., sirotek. 

Pur, ind., město. 

Purana, indicky, bájeslovné, dějepisné 
dílo. 

Purec, pán u polských židův. 

Purg-ace, počištění; — ance, —ativ, z 
lt., počištění, poČišfovadlo, prostředek 
počistivý; —antia, pl., prostředky po- 
čistivé; —atoríum (juramentum), přísa- 
ha očišťovací ; —irovati , očišťovati, 
p očišťovati. 

Pur-ifikace, z lt., očištění, očišťování 
n. př. jazyka z cizích slov ; —ifica- 
tio Mariae, očišťování p. Marie; —i~ 
jicatorium, ručník katol. kněží k oči- 
šťování ; —ifikovati, očišťovati ; — im, 
hebr., židovská slavnosť losu či osu- 
du na památku zachování Mardoché- 
ova, jemuž byla Amauem zkáza při- 
chystána ; —ismus, čištění jazyka od 
cizích slov ; čistomluvnosť , přesno- 
mluvnosť ; —ista, přítel čistoty jazy- 
ka; —itáni, čistověrci, nábož. sekta 
v Anglicku a v severní Americe ; 
—itanismus, Čistoverectví ; —itas, lt., 
čistota. 

Purkmistr, z něm. Biirgermeister,, sta- 
rosta městský (špatně: měšťanosta). 

Purkrabě, purkrabí, též purkkrabí, z 
něm. Burggraf, správce hradu ; nej- 
vyšší purkrabí býval nejpřednějším ho- 
dnostou zemským v Čechách. 



Purpur, nacb, nejdražší Červená bar- 
va v starém věku, připravovaná z pur- 
purových hlemýžďů; 2. purpurový 
královský oděv, plášť; —a, purpuři- 
na, nasec (červená vyraženina, spo- 
jená se zimnicí). 

Pusillanimitas, lt., malomyslnosť. 

Pusta (maď. puszta) , vřesoviště, roz- 
lehlá pustá rovina v Uhříeh. 

Pustula, lt., vřídek, nežítek, neštovice. 

Puškin Alexander, * 1799, nejčelnější 
básník ruský, zabit v souboji 29. le- 
dna 1837. 

Pustu, domácí jazyk Afghanův. 

Put, váha v zadní Indii l ' , libry an- 
glické (v. pud) ; —atio* lt. , mnění, 
domněuí, zdání. 

Putre-do, lt., hniloba ; —factio, lt., hnití. 

Putsch v. puč. 

Puzzolana, it., sopečná zemina, z níž 
se připravuje malta. 

Pyemie, z řc.; talovitosť krve, zvře- 
dění n. zhnisení krve. 

Pygmaios, řc, trpaslík. 

PygTnalion, báječný král Cyperský, 
jenž nenávidě ženských, udělal si dí- 
"vku ze slonové kosti, načež se do 
její podoby tak zamiloval, že prosil 
na Venuši, aby mu ji oživila, což se 
také stalo. 

Pyknostylon, budova se sloupy hustě 
seřaděnými. 

Pyksla, něm. Buchse, skřínka, staro- 
čes. puška, v. pyxis. 

Pylades, řc. jm. muž., věrný přítel a 
nerozlučný společník Orestův; odtud 
P. == věrný, obětovný přítel. 

Pylon, řc, dvéře, vrata. 

Pyo-hémie v. pyemie ; — n, řc, hnis, 
talov; —ptysis, kašlání hnisem; — r- 
rliéa, hnisotok; —thorax. hnis- prsní. 

Pyr, řc, oheii. 

Pyramida, jehlanec, sloup n. stavba n. 
výkres, jehož spodek široký na vr- 



PyramidAli 



— 283 — 



Quadrille 



cholku se zúží ; —ální, jehlancovitý, 
podobu jehlance mající. 

Pyramus a Thysbe. zamilovaný párek 
v Babylone , jichž obapolná láska 
všude protivenství docházejíc nešťa- 
stně se skončila. v [couzi. 

Pyreneje, pohoří mezi Spanély aFran- 

Pyrethrum, z re, řimbaba (rstl.). 

Pyret-ika, z řc, prostředky proti zi- 
mnici ; —ion, malá zimnice ; —ologie, 
učení o zimnici; —os, řc, zimnice, 
horečka, honička. 

Pyro-dynamika, nauka o síle ohně ; 
—for, ohněnoš, ohněnošec ; —genrsie, 
nauka o povstání ohně ; —genetický, 
ohněrodý ; —latrie, ohněslužba, kla- 
nění-se ohni; —mánie, bažení po po- 
žárech ; —mant, ohněpravec ; —man- 
tie, ohněprava, hádání z ohně ; —me- 
ter, sJcop, ohněm ěr, žaroměr. 

Pyrop, z řc, ohnivé oko, ohnioko , 
granát český (barvy ohnivé). 



Pyrotechn-ický, ohněstrojský; —ika, 
—ie, ohněstrojství, nauka o strojení 

_ ohně. 

Pyrrhichius, dvojkratka, stopa veršo- 
vá -^ — . 

Pyrrhonismos, pochybovaČnosť, zásada 
filosofická , jíž učil Pyr>'ho (mudrc 
starořecký), dle níž třeba o všem po- 
chybovati, aby se došlo pravdy. 

Pythagoras, slavný mudrc starořecký, 
okolo r. 600 př. Kr. 

Pyth-ia, řc , kněžka Apollo nova ve 
městě Delfách nebo Pytlw (a paty 
hory Parnassu), kteráž dávala věští 
výroky ; —ické n. delfické hry ke cti 
Apollonově, jež se každý 5tý rok v 
Delfách odbývaly; —on, báječný stra- 
šný had čili drak, jehož Apollon za- 
bil a proto Pythius nazýván ; —onis- 
sa, věštkyně. 

Pyx-is, řc, odtud pyxla, skřínka ze 
dřeva zimostrázového ; —os, zimostráz. 



a. 



Q., skrác Quintus, řím. jm. muž. 

Q. E. = quinta essentia (na receptech) 
v. quintessenc 

qua, lt., co. 

Quadernario, it.. čtverřádka, Čtverřadá 
sloha sonetu. 

Quadové, národ v st. věku v dnešní 
Moravě. 

Quadr, —ovec, —ový kámen, čtverhraný 
pískovec ; —ace, rozČtvrcení ; —agěna, 
čtyřidcetidenní pokání; —agesima 
(pars), Čtyřidcátý díl, čtyřideátek (po- 
platek) ; 2. šestá neděle před veliko- 
nocí, 40 dní před velikým pátkem ; 
—agesimale , Čtyřidcetidenní půst ; 
—angulum, čtverec, čtyrúhelník ; —ans, 



váha lékárnická, čtvrtina nsn, 6 lotu 
ni 3 unce ; —cmt , čtverník (nástroj 
hvězdář.) ; 2. čtverník , kruhoČtvrť, 
kruhočtvrtina (čtvrť kruhu) ; —an- 
tální hodiny, hod. čtverníkové ; — át, 
Čtverec (v poČt.), mocnost stupně dru- 
hého ; —átni, čtvercový, Čtverečný ; 
qu. míle, čtverečná (□) míle ; qu. 
sáh, čtverečný (□) sáh: qu. střevíc, 
čtverečný střevíc ; —atura, čtvercová- 
ní, rozdělení ve Čtverce ; 2. (v hvězd.) 
čtvrť měsíce; —iennium, čtyřletí; — i- 
Hnium, čtyrmezí, rozhraní čtyř zemí ; 
—ifolium,- Čtyrlístek; —iga , čtvero- 
spřežka; — ille (kadrilj), fr., Čtverta- 
nec: 2. čtverohří ; 3. čtverobojci. 



Quadrillovaný 



— 284 — 



ueensmetall 



Quadr-illovaný, mřížkovaný ; qu. papír, 
mřížk. papír; — in, šp. , čtvrtníček, 
Čtverníček, měděný penízek ; —inom, 
—inomium, Čtyrčlen; —irema^lt.čtyr- 
veselnice, loď o čtyřech řadách ve- 
selních lavic; —isyllabum, Čtyrslabi- 
ké slovo ; —ivium, čtverocestí, křižo- 
vatka; —o, it., v. quartetto; —oon 
(— drún), ang., v. quarteron ; —ovati, 
Čtvercovati, čtverhraniti ; —umana, pl., 
čtverorucí (ssavci n. př. opice); — u- 
peda, pl., čtvernožci (zvířata); — v- 
pelalliance, jednota n. spolek čtyř; 
—uplika, očtveření, odpověď na tri- 
pliku ; —uplovati, zečtveřiti, zečtver- 
násobniti.' 

quae nocent, docent, lt., co škodí, po- 
učuje, t. škodou zmoudříme. 

Quagga, jihoafrické zvíře zebře podobné. 

Quai (ké), fr., nábřeží. 

Quaker, kvekr, třesavec (nábož. sekta 
od r. 1650). 

Qualifik-ace , spůsobilosf ; -ováli se. 
přispůsobiti se k něčemu. 

qualis, lt., jaký; qu. rex, talis grex, 
jaký pán, taký sluha; qualita, z lt., 
jakost, povaha, dobrota. 

Qualle. něm., slimejš. 

Quantrita, z lt., kolikost; 2. míra sla- 
bik, Časoměr, Časoměrnosf ; 3. veli- 
kost ; —itativně, dle množství, dle ve- 
likosti a malosti ; —um, lt., množství ; 
2. veličina; — us, jaký; jak veliký. 

Quárantaine (karantén) , fr. , stávka 
(čtyřidcetidenní) k vyšetření zdraví. 

Quarré (karé), fr., čtverhran, Čtverec 
pěchoty ; quarreau (karó), fr., kostky 
(bubny) ve fr. kartách. 

Quart, čtverec, čtverka (formát) ; —a, 
lt.. Čtvrtá (třída); 2. Čtvrtice (mezera 
v tonech); 3. třetí struna na hou- 
slích (A); — ál, čtvrtletí; —aliter, 
čtvrtletně, po Čtvrtletích; — an, žák z 
quarty (ze 4té třídy) ; — ana, Čtvrtice, 



Čtvrtodenní zimnice ; —ant, kniha ve 
Čtvercovém formáte ; —arius, lt., — a- 
Wo, it., —aro, it., Čtvrtňátko (míry 
na tekutiny) ; —aut (karto), fr., čtvrt 
tunvj —era,—ero, šp., Čtvrtina (míry 
ve Španělsku) ; —eron (karteroh), fr., 
čtvrt libry ; 2. čtvrt sta; 3. qu. (kvar- 
terón), šp., potomek Evropana a ter- 
ceronky n. mestice; —etto, it., čtve- 
rohlasný sbor , Čtverozpěv ; Čtvero- 
hra; —ier, obydlí, byt; 2. milost: 
—iermeister, něm., bytovník, ředitel 
bytův (vojenských) ; — illo, Špan., pe- 
níz reálu ; —ino, penízek v Neapol- 
sku ; 2. míra na tekutiny v Alessan- 
dru a ve Florenci; —ír v. quartier ; 
—o, it., — a, šp., čtvrf ; — uccio (— tučo). 
it., míry v Messiné a v Toskaně ; 
—us, lt., čtvrtý. 

Quarz, něm., křemen. 

quasi, lt., jako by, jako. 

Quassia, hořkoň (strom americký, je- 
hož hořkého dřeva v lékařství se tí- 
žívá). 

Quat-ember, čtvrtletí; 2. čtvero suchých 
dní v roce ; — ern, —ernion, čtverník 
(kniha) ; —erna, —ernio, —erno, čtve- 
řina; —rain (katren), čtyřverší, slo- 
ha o čtyřech verších ; —re (kat, ka- 
tr), fr., čtyři; a qu. mains , na Čtyři 
ruce (hudební skladba) : —ricwium, 
čtyrhlasý hudební kus ; —riduum, čtve- 
rodní, lhůta čtyř dní ; —ro. it., čty- 
ři ; a qu. vod, na čtyři hlasy ; —uor. 
lt., čtyři: 2. qu. . skladba na čtyři 
hlasy n. 4 hudební nástroje ; —uorvir, 
čtyrpán ; —uorvirát, čtyrpanství, čtyr- 
vláda. 

Queen (kvín) , ang. , královna; —s- 
Bench (kvínsbenš). ang., královnina 
lavice, t. j. nejvyšší soud v Londý- 
ně za vlády královniny ; —smetali, 
ang., královnin n. královský kov (smí- 
šenina z cínu, olova, straby a vismutu). 



Quemadero 



— 285 



Quousque tandem 



Quemadero, šp., spáleniště (kacířské). 

Querc-in, dubina-, dubovina; —itron, 
žluté barvivo z rozemleté kůry dubu 
barvířského; — us, lt., dub; qu. tinc- 
toria, dub barvířský. 

Quer-ela, lt., žaloba, stížnost ; 2. ro- 
zepře ; —ulant, žalobník. 

Queue (ké), fr., ocas, ohon ; 2. zadina 
vojska; 3. pořadí divákův za sebou 
stojících; 4. šfuchátko k biliáru. 

Quibble (kvibl), ang., hra ve slovích. 



quid, lt., 



quid ad me? co mi po 



tom? quid ad tef co je ti po tom? 
quid faciendwn f co dělat ? quid novi ? 
co nového ? quidproquo, nedorozumě- 
ní; quidam, kdosi, někdo. [Peru. 

Quicb.ua (kičua) , šp. , domácí řec v 

Quies, lt., pokoj ; —cence, odpočinek ; 
—cent, odpočívající; —kovati, upoko- 
jiti koho. 

Quietista, míromil (křest sekta založ. 
od Michala Moliny v 17. století). 

Quijotte v. Quixotte. 

Qniiibet, lt., každý. 

Quin-a v. china ; —eunx , závaží pět 
uncí ; 2. podoba římské V ; —e (kin), 
fr., —ion v. quinterna; —in v. chinin. 

Quinqua-genarius, padesátník, padesá- 
tiletý Člověk; —gesima, 7má neděle 
před velikonocí; —ginta, lt., padesát; 
—ngulum, pětiúhelník. 

Quinque, lt., pět; —nella, —nnal, pěti- 
letá lhůta ; —nnium, pětiletí ; —rema, 
pětiveselka, loď s 5 řadami veselních 
lavic ; —rtium, lt. , petibojí (patero 
cvičení zápasníkův: skákání, zápase- 
ní, běhání o závod, házení oštěpem 
a házení do terče) \—vir, pětipán, pěti- 
vládce; —virát, pětipanství, pětivláda. 

Quint-a, lt., pátá třída školní; 2. qu., 
pětice, pátý ton od základního ; 3. 
čtvrtá nejtenší struna na houslích 
(E) ; —án, žák 5té třídy ; —ana, pěti- 
denní zimnice ; —erna, —erno, pětice, 



výhra pěti Čísel ; —eron, potomek Ev- 
ropana a quarteronky ; —essenc, (pá- 
tá essence Či trest), jádro, výbor ně- 
čeho ; —etto, pětizpěv , pětihra ; — i- 
di (kéntidi), pátý den; —His, pátý, 
potom sedmý měsíc římského kalen- 
dáře, později nazvaný julius (červe- 
nec) ; —ola, paternice, skupení patera 
not; —uplika, pátý spis sporný. 

quinze (kénz'), fr., patnáct. 

Quipos (kipos), uzlové písmo starých 
Peruanův. 

Quir-inál, papežský palác na vršku 
stejného jména ; —inalia, slavnost ko 
cti Romulově v stár. Římě; —inus, 
lt. (oštěpník), příjmí Marse (u Sabi- 
nův), příjmí Komula (u Římanův) ; 
—ité, Čestné jméno římských měšťanův. 

quisqu-e, lt., každý, jedenkaždý; —i- 
lie, odpadky, smeti. 

quit, fr., prost, zproštěn čeho ; jsme 
si quit, jsme vyrovnáni; —ance, kvi- 
tance, propuštění z dluhu, list o vý- 
platě ; —ováli , kvitovati, propustiti 
koho n. př. důstojníka ; sepsati list 
o výplatě. 

qui-va-lá? (kivala), qui vivef (kivív 1 ), 
fr., kdo tu ? kdo to ? (volání stráží). 

Quixotte Don, blouznivý rytíř španěl- 
ský z Toleda, jenž hledaje dobrodruž- 
ství všelikých pošetilostí se dopouštěl. 

quoad, lt., co se dotýče. [bem. 

quocunque módo, lt., jakýmkoli spůso- 

qucd, lt.,co; —libet, lt., (co libo, co se 
líbí), směsice, míchanice, všehochuť. 

quomodo, lt., jakým spůsobem. 

quondam, lt , někdy. 

quot, lt., kolik; —a, —um, díl, podíl, 
Částka ; —ace, —isace, účtování podí- 
lů ; —idiana, denní zimnice ; —ient, 
—us, podíl (v počtech). 

quousque tandem ! dlouho-liž , pokud 
pak (počáteční slova Ciceronova proti 
Catilinovi). 



— 286 — 



R. 



R. = roku. 

Ra, staro- egyptský bůh sluneční. 

Rabab, arabské housle. 

Raban , buben černochův na Zlatém 
pobřeží. 

Rabatt, z it. , předplatné, úroky ; 2. 
výhodná srážka. 

Rabbi, obyč. rabín , židovský učitel 
náboženství. 

rabies, lt., vztek, běsnost. 

Rabulista, pravokrut, tlučhuba. 

Racaille (rakalj), fr., luza, sběř. 

Raee (rase), fr., plémě, plemeno. 

Radgona , něm. Radkersburg , m. ve 
Štýrsku. 

Radgost , Radhost , v baj. slov., bůh 
hostinství. 

Radiata, pl., hvězdýši. 

Radik-ál, základní látka ; 2. r. , kdo 
si přeje ve zřízení zemském oprav 
od kořene či od základu ; —alismus, 
zásady těch, kteří žádají hlubokých 
oprav ; —ální, hlubokých oprav žá- 
dostivý ; —and, v poetech, odmocně- 
nec ; —ovati, kořene dobývati, kořene 
hledati, odmocniti. 

Radiometer, paprskoměr. 

Radirovati, škrabati, vyškr., nožíkem 
zhladiti; 2. leptati (u mědiryjcův). 

Rádius, lt., paprslek; 2. polouměr. 

Radix, gen. radicis, kořen. 

Rado-montáda v. rodomontáda ; —tage, 
(—táž), fr., žvastaní ce. 

Radža, indický král neb kníže. 

Ráf, z něm. Reif, obruč železný. 

Rafael, hebr. jméno jednoho archan- 
děla, spása boží, též i jméno muž- 
ské, zvláště pak se připomíná pod 
tímto jménem Rafael Sanzio ďUrbino, 



nejznamenitější malíř italský,* 1483 
v Urbině v ItaKi, f 1520. 

Raffin-ace, —age (— áž), fr., čištění, pře- 
čištění, přeČišťování ; —áda, —áz, pře- 
čištěný cukr ; —ement (rafinmán), fr., 
chytrost, chytráctví; —erie* čistírna 
cukru, cukroČistna, cukrovary ; —eur 
(—ér), fr., cukroČistec; —ovati, čistiti, 
přec., přečisto váti. 

Ragazza, it., dívka, dívčina; bella r., 
hezká holka. 

Rage (ráž), fr., vztek. 

Ragione (radžone) , it. , obchodnický 
spolek. [(jídlo). 

Ragout (ragú), fr., smíška , souměska 

Ragusa, it., v. Dubrovník. 

Rahel, obyČr Ráchel, hebr. jm. žen., 
ovce, trpělivá. 

Ráchá, hebr. (přezdívka), ničema. 

Rachejtle, žertovně rachomejtle v. ra- 
keta. 

Rail (rél), an., závorka. 

Raisa, Reisa, staroněm., válečné taže- 
ní; družina panská v st. Německu. 

Raison (rezón), fr. z lt. ratio, rozum, 
uznání ; —nable (rezonábl), fr., rozu- 
mný ; —nement (rezonmán), fr. , roz- 
umování ; mudrování ; —neur (rezo- 
nér), fr., mudrák, žvastal. 

Raitkammer, něm., účtovní komora, ú- 
čtárna. 

Raja, křesťanští poddaní v Turecku ; 
2. v. radža. 

Rak v. arak; —a v. rachá ; — e (rék), 
an., darebák ; —eta., zápalnice, prskav- 
ka v ohněstrojství ; —i, —ija, kořal- 
ka ze sliv v Srbsku. 

Rakousko, něm., Oesterreich, země me- 
zi Cechy, Moravou, Uhry, Štýrském, 



Rakovník 



— 287 



Rata tulia 



Tyrolskem a Bavory; od 11. srp. 1804, 
jmenujou se císařstvím Rakouským 
všecky země, nad nimiž vládne star- 
ší panovnický j-od Lotrinský, a k 
nimž náleží i Česká koruna, pak U- 
herské země, Halič atd. 

Rakovník, něm. Rakomtz, m. v Cechách. 

rallentando, it., prodlévavě, vždy zdlou- 
havě) i. 

Ralph, an., jm. muž., v. Rudolf. 

Rania-dan, —zan, horký měsíc, měsíc 
postův, 9tý měsíc dle mahomed. ka- 
lendáře, v němž připadají posty ma- 
homedanské; —jana, ind. , Rámovo 
putování, epická báseň sanskritská, 
asi o 25.000 verzích. 

Ramex, lt., větev; 2. průtrž. 

Ramollitiv, z lt. , obměkčovací pro- 
středek. 

Rampě, fr., v stav., hřeben. 

Raná, lt., žába; 2. R., Rujana, ostrov 
v Baltickém moři , na němž někdy 
bydleli Slované, majíce Arkonu hlav. 
sídlem. fných. 

Ranec, tlumok, svazek věcí (pocest- 

Rang, něm., řada, stupeň, důstojen- 
ství ; —er (réndžer), an., polesný. 

Ráni, indická princezna. 

Ranunculus, lt., pryskyřník, něm. Hah- 
nenýuss (rostlina). 

Ranzion, výkupné. 

Rap-aces, lt. , dravci (ptáci); —atelle, 
fr., pytlovina, žíněná tkanina; —ax, 
lt., loupežný člověk, loupežník ; — e, 
strouhaný tabák. 

Raphael v. Rafael. 

Baphanus, lt., řetkev ; r. raphanistvwn, 
ohnice. 

rapid-amente, —o, it., chvátavě, chva- 
tné, spěchavě ; — y, proudy, požeradla 
v Amerických řekách. 

Rap-ientia, pl., lt. , dravouai (vosy) ; 
— ier, — ír, —ich, bodoun, šermovací 
kord, zápasní meč; — ina, lt., loupež. 



Eappél, fr., odvolání, povolání nazpět. 

Rappisté, náboženská jednota v sever- 
ní Americe , kterou založil Němec 
liapp. 

Eapport, fr., oznámení, zpráva, zvi. vo- 
jenská; 2. přenášku; — ewr(raportér), 
fr., zpravonošec, donašeČ; 2. přena- 
šedlo u hodinářů. 

Rapprochement (raprošinán), fr. , sblí- 
žení. 

Rapsodie v. rbapsodie. 

rapt-im, lt, chvatně ; — us, lt., loupež, 
únos ; 2. nával n. záchvat běsnosti 
n. šílenosti. 

Rap-ular, —ulár, zběžný nástin ; —un- 
eulus, rozponka, planý kolník, zvo- 
nec řepkovitý ; —usa, loupež. 

Rar-efactio, lt. , rozšíření polnic ; 2. 
zředění vzduchu teplem ; —issime, 
lt., velmi zřídka; — itas, lt., vzácnosf ; 
— us, —a, —um, lt., zpolštěno rarytný, 
vzácný, řídký. 

Ras-a v. race ; — eur (razér), holič, bra- 
dýř; —iren, něm. (— írovati) , holiti, 
bříti bradu; —irmešser, něm., břitva. 

Raso, it., míra délky v Pieinonísku. 

Raspatorium, rašple, škrabadlo. 

Rasputové, sektáři ve východ. Indii, 
kteří v putování duší věří. 

Rastel, fr., výchoz z hranice ; stávka 
na hranicích tureckých. 

Rastislav v. Rostislav. 

Rastr-ál, z lt., Čarovka, Čarotah; — i- 
rovati, —ovati, čáry dělati , Čarovati ; 
—ojo, šp., kukuřičná sláma. 

Rasura, z lt., zhlazení n. strouhání pí- 
sma nožíkem. 

Rata, částka, lhůta k placení. 

Ratafia, kořenné víno opravované šťá- 
vou z ovoce, kořením a cukrem. 

Ratapoil (ratapoal), ň\, přezdívka pří- 
vržencům Napoleona III. 

Ratatulla (— lja), šp. , kaše z chleba, 
bylin a kořínků. 



Ratel 



288 



Reciprocum 



Ratel, medová lasice na Předhoří Do- 
bré naděje; 2. váha ve východ, ze- 
mích 1 libra o 20 uncích; — Hď (ra- 
teljé), fr., věšák na zbraně. 

Ratifik-ace, z lt., stvrzení , potvrzení, 
schválení ; —ovati, stvrditi, potvrditi, 
schváliti. 

Ratio, lt., počítání, počet; 2. spůsob, 

. povaha; rozum, rozumné počínání, 
prostředek ; —ciniutn, lt., piostřede- 
ciiý závěrek ; r. conversionis, závěrek 
obrácený ; r. subalternationis , záv. 
podřaděný; —nalismus , rozumnictví, 
užití rozumu ve všech věcech pochy- 
bných ; —nalista, rozumník, rozumo- 
věrec, kdo rozumu ve všech věcech 
užívá ; —nalitas, rozumovnosť ; —ndlní, 
rozumový, na rozumu se zakládající. 

ratiurn jus, lt., právo plavecké. 

Ratula v. raspatoriurn. 

Raubíř, z něm. Biiuber, loupežník. 

Lavag-e (raváž), fr., zpuštění, zhubení. 

Ravelin (ravléh), fr., předhradbí, polo- 
měsíčná hradba. 

Ravig-ote, fr., ošlejchová silná omáčka. 

Rayon (rej on), fr., paprsek; 2. polou- 
měr ; 3. obvod -pevnosti. 

Razia, plenivé tažení francouzského 
vojska v sever. Africe, zájem. 

Reag-ens, pl. —entia, skumadla luČe- 
bnická ; —ovati, skoumati lučebně. 

Reakc-e, z lt. reactio, působení zpáte- 
ční, zpětná činnosf, zpátečnictví ; — i- 
onár, zpátečnik, kdo bledí, aby se starý 
pořádek nebo nepořádek zachoval. 

Reál, pl. reis (= královský), špan. a 
port. peníz dle rozličných krajů roz- 
ličný ; — e, z lt. , něco podstatného, 
věcného; 2. r., pl. —ta, nemovitosti, 
statky nemovité, pozemky; —isace, 
uskutečnění, vyvedení; —isovati, u- 
skuteČniti, vyvésti něco; —ista, pří- 
vrženec věcí na skutečnosti se za- 
kládajících ; — ita, z lt. —itas, sku- 



tečnost ; 2. nemovitost ; — iter, sku- 
tečně. 

Reál-ka, — ní šlcola, v níž se vyučuje 
vědomostem reálním, věcným čili na 
skutečné potřebě se zakládajícím : 
— ní, jsoucný, věcný. [atd. 

Reambulace, z lt., výchoz na hranice 

Reassekurace, z lt., opětné pojištění